Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Úterý, 18. listopadu 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Radě)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0484/2008).

Následující otázky jsou určeny Radě.

 
  
  

Otázka č. 1, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0794/08)

Předmět: Křesťané v Turecku: klášter Mor Gabriel

Jaký je názor Rady na situaci v křesťanských menšinách v Turecku, především za současného stavu sporu o částečné vyvlastnění kláštera Mor Gabriel ve východním Turecku?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Paní předsedající, paní Harkinové mohu odpovědět, že Rada přikládá otázce náboženské svobody v Turecku, jak již ostatně prokázala při různých příležitostech, velký význam.

Konkrétní případ, který zmiňuje paní Harkinová, je stále ve fázi zkoumání tureckými soudy, a třebaže tento případ velmi pozorně sledujeme, nepřísluší mi ho komentovat.

V obecném smyslu se váš dotaz týká náboženské svobody v Turecku. Toto téma je velice důležité a Turecko musí naléhavě učinit pokrok a přijmout konkrétní opatření, pokud jde o ustanovení vhodného soudního rámce. Evropská unie se neustále zabývá těmito záležitostmi v rámci dialogu s Tureckem a byly především řešeny na setkání Rady přidružení EU-Turecko dne 27. května 2008. Při té příležitosti a s vědomím toho, že turecká vláda vyhlásila úmysl a obnovila činnosti k provedení reformního procesu a vyřešení existujících nedostatků, Evropská unie zdůraznila nutnost toho, aby takovéto činnosti co nejrychleji vyústily v konkrétní účinná opatření.

Určitý pokrok lze zaznamenat: například přijetím změn k zákonu o nadacích v únoru 2008 učinilo Turecko jisté kroky. Díky těmto změnám byl zrušen zákaz zakládat nadace cizími státními příslušníky v Turecku a uplatňuje se nyní zásada reciprocity.

I přes tyto chvályhodné rysy v zákoně o nadacích stále existuje nutnost vyřešit množství obtíží, kterým náboženská společenství a menšiny čelí i nadále, především co se týče jejich právního postavení a také, a to musím zdůraznit, majetkových práv.

Proto byla otázka náboženské svobody řešena ještě jednou, v rámci politického dialogu na setkání ministrů v Bruselu dne 15. září a Rada může ujistit paní Harkinovou, že bude i nadále pozorně dohlížet na otázku náboženské svobody, včetně provádění nového zákona o nadacích, a že bude tuto záležitost řešit s tureckými úřady na všech vhodných úrovních.

Bohužel jsem se právě dozvěděl, že tuto otázku ve skutečnosti kladl pan Posselt. To jsem na svém papíru napsáno neměl, a omlouvám se, paní předsedající.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Jsem panu úřadujícímu předsedovi Rady velice vděčen. Byla to má otázka. Děkuji vám za velice kvalitní odpověď. Francie má na křesťany na Blízkém a Středním východě historicky silnou vazbu. Rád bych položil doplňující otázku. Kromě jeho náboženské funkce je Mor Gabriel i kulturním a hospodářským střediskem asyrské křesťanské menšiny v této oblasti. Jaké jsou kroky Rady, aby ochránila tuto menšinu jejíž existence je ohrožena? Jaký je postoj Rady k budování kostelů – které je v Turecku stále velmi obtížné – pokud jde o další křesťanská společenství?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, dovolte mi na úvod nabídnout panu Posseltovi upřímnou omluvu za mou chybu z nedbalosti. Doufám, že si to nebere osobně. Co se týče odpovědi na jeho dotaz, v otázce provádění náboženské svobody v Turecku, stejně tak v jiných zemích, jsme velice obezřetní, a to platí i pro záruky dané vnitrostátními úřady, především co se týče menšin.

V Turecku i některých dalších zemích jsou tyto menšiny křesťanské, a jak naznačil pan Posselt, věnujeme těmto případům bedlivou pozornost. Případ kláštera Mor Gabriel je otevřený a ohledně tohoto kláštera musíme počkat na výrok soudu.

Pokud se jedná o náš dialog s tureckými úřady jako součást jednání, která nazýváme revidovaným přístupovým partnerstvím pro Turecko, je jasné, že vše, co se týká základních svobod, náboženské svobody a potřeby přijmout nezbytná opatření pro vytvoření ovzduší tolerance, ve kterém můžeme zaručit náboženskou svobodu, bylo předloženo a je základem našeho dialogu s tureckými úřady. To bych rád připomenul, pane Posselte.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Pane úřadující předsedo Rady, problémy s křesťanskými kostely nejsou omezeny jen na Turecko jako takové, ale objevují se i na severovýchodě rozděleného Kypru.

Projednává se tato záležitost na úrovni Rady a probíhá hlavně nějaká činnost, které se účastní Turecko, aby bylo zajištěno, že správným směrem využije vliv, který v této oblasti bezpochyby má?

 
  
MPphoto
 

  Jim Allister (NI). - Rád bych pozornost pana ministra nasměroval i na dlouhodobou kampaň proti velice malému protestantskému společenství v Turecku, kterou v současnosti ztělesňuje fraškovitý soudní proces, vedený několik měsíců proti dvěma mladým mužům – Turanu Topalovi a Hakanu Taştanovi – souzeným a obviněným za urážku tureckosti. Jejich zločinem je očividně vyznávání jejich náboženství. Není snad s takovým pohledem na svobodu náboženství jasné, že Turecko čeká ještě skutečně dlouhá cesta, než splní základní normy lidských práv a svobody náboženství?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, v odpověď na otázku pana Racka: samozřejmě se obáváme silného tureckého vlivu na severní část Kypru a musíme tyto otázky řešit. Jak víte, ve čtvrtek navštíví Evropský parlament delegace zvolených zástupců ze severního Kypru a to bude příležitost k vyjádření našeho hlubokého zájmu o tyto otázky.

Dovolte mi ujistit pana Allistera, že samozřejmě sledujeme průběh všech obvinění, a děkuji mu za zprávu o případu těchto dvou mladých mužů z protestantského společenství, kteří byli vystaveni hrozbám nebo násilí jen pro své náboženské přesvědčení. Měli bychom to přednést tureckým úřadům, pane Allistere.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 2, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0796/08)

Předmět: Nové migrační tlaky v Evropě

V minulých týdnech se projevil migrační tlak na středomořské státy Evropské unie.

Zvažuje Rada nová diplomatická opatření nebo jiný druh činnosti, aby pomohla těmto zemím zadržet novou vlnu nezákonného přistěhovalectví, které v současnosti narušuje tuto oblast?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Paní předsedající, v odpovědi na otázku pana Ortegy, jestli se nemýlím, ale s tímto jste mi již jednou pomohla, paní předsedající, migrační politika, kterou chce Evropská unie provést, je založena na solidaritě, solidaritě mezi členskými státy, především těmi, které jsou vystaveny silnému migračnímu tlaku, solidaritě se zeměmi původu, aby reagovaly především na původní příčiny chudoby.

Tento princip je základem globálního přístupu k migraci, stanoveného Evropskou radou na zasedání v prosinci 2005. Tento globální přístup k migraci má za cíl posílit rozhovory se zeměmi původu migrantů a tranzitními zeměmi. Jeho záměrem je v dialogu s těmito zeměmi pokrýt všechny rozměry migrace, především legální migraci, předcházení nelegální migraci a boj proti ní a rovněž souvislost mezi migrací a rozvojem.

Navíc Evropská rada opakovaně potvrdila nutnost dodržování tohoto přístupu, jeho zesilování a zvyšování účinnosti jeho provádění.

V tomto duchu spolupráce zemí původu, tranzitních a cílových zemí se v červnu 2006 v Rabatu konala první ministerská konference EU-Afrika o migraci a rozvoji. Druhá ministerská konference o migraci a rozvoji se bude konat v Paříži dne 25. listopadu 2008. Jejím účelem bude přijetí operačního programu, který bude trvat několik let a bude sestávat z řady kroků, k jejichž přijetí budou vyzváni partneři zajímající se o migrační toky po trasách podél západní Afriky, a týkajících se především předcházení a boje proti nezákonnému přistěhovalectví a obchodu s lidmi.

Správa hranic, včetně posílení fyzických a lidských zdrojů, a operativní spolupráce s Frontexem, je rovněž oblast prvotního zájmu v dialogu a operativní spolupráci se třetími zeměmi, především zeměmi na středomořském pobřeží. Proto například společná operace Hera 2008, která se uskutečnila pod záštitou agentury Frontex, dosáhla významného snížení počtu migrantů, kteří přistávají na Kanárských ostrovech.

Ve stejném duchu budou otázky migrace tvořit část otázek položených v jednáních, která se Komise, díky mandátu jí propůjčenému Radou v září, chystá tento měsíc zahájit s Libyí s cílem uzavřít rámcovou dohodu mezi Evropskou unií a Libyí.

Princip zodpovědnosti byl nakonec, jak víte, potvrzen i v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu z minulého října. Pakt také zdůrazňuje nutnost solidarity s těmi členskými státy, které jsou kvůli své zeměpisné poloze vystaveny přílivu imigrantů nebo jejichž zdroje jsou omezené, a vyzývá Komisi, aby předložila řešení, která budou v duchu solidarity uvažovat i s obtížemi, kterým tyto státy čelí.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Medina Ortega (PSE).(ES) Pane úřadující předsedo Rady, souhlasím s přístupem zastávaným Radou. Otázkou je, zda můžeme přijmout konkrétní opatření: čas utíká a problémy jsou čím dál tím větší. Obtížím čelí především středomořské státy. Některé mají hospodářské zdroje na jejich řešení, jiné ne – například Malta, která kvůli své malé rozloze a omezeným zdrojům čelí mimořádným obtížím.

Některé problémy plynou také z mezinárodních pravidel, jako je například Haagská úmluva o ochraně dětí, která v podstatě brání tomu, aby byly děti navráceny do vlastních rodin. Nevím, zda Rada vzala v potaz to, že jsou tato pravidla o ochraně dětí sepsána tak, že se kvůli nim sami nacházíme v absurdní situaci, kdy děti přijdou do Evropy a nemohou být navráceny ani do svých původních rodin, přestože jsou tyto rodiny známy.

Na závěr musím zmínit specifičtější otázky. Vím, že v současnosti probíhá několik konkrétních iniciativ s africkými zeměmi, například s Mali, aby založily imigrační střediska, takže by mohly země původu nebo tranzitní země tento problém spravovat samy a předešlo by se tím dramatické situaci, kdy desítky lidí zahynou v moři, když se neúspěšně snaží dosáhnout našich břehů.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, děkuji panu Ortegovi za konstruktivní a výstižné otázky. Má v podstatě pravdu. Musíme zajistit podporu států s menšími zdroji: vím, že případ Malty je naprosto jasný. Musíme zvážit přerozdělování, abychom zvýšili Maltské zdroje, a také musíme v tomto ohledu prozkoumat možnosti posílení mechanismů agentury Frontex, především co se týče Malty.

Zadruhé se bude 25. listopadu v Paříži, jak pan Ortega ví, konat druhá ministerská konference EU-Afrika o migraci a rozvoji, která bude navazovat na konferenci v Rabatu, a v rámci této konference proběhnou tři technické schůze o legální migraci, o ilegální migraci a o migraci a rozvoji. Slibuji, že požádám generální sekretariát Rady o podrobnější informace o standardu pro ochranu nezletilých, protože v tuto chvíli nejsem schopen odpovědět.

Co se týče třetího bodu, Mali, pan Ortega má rozhodně pravdu, když zdůrazňuje význam těchto dohod. Za předsednictví mohu prohlásit, že je naším cílem uzavření takových dohod se zeměmi původu přistěhovalectví a vyzýváme Radu, aby i ona o tyto dohody usilovala. Důležité v tomto ohledu je podporovat společný rozvoj a dialog se zeměmi původu a pro mne bude tato dohoda s Mali sloužit jako referenční případ. To jsem chtěl, pane Ortego, říci.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE-DE).(DE) Má otázka se týká Unie pro Středomoří, kterou inicioval prezident Sarkozy. Lze ji využít jako účinný nástroj v souvislosti s touto záležitostí? Zmíním dva konkrétní body. Zaprvé, přistěhovalci ze severní Afriky: co děláme pro to, aby tam vznikala pracovní místa? Zadruhé, tranzitní přistěhovalci ze západní Afriky: není možné vybudovat přijímací centra přímo v severní Africe?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, rád bych podotknul, že otázka pana Posselta je trefná. Unie pro Středomoří je především unií pro praktické projekty. Má také mezikulturní vizi. Pochopitelně je spojena s hospodářským rozvojem a v hospodářském rozvoji je zahrnuto vše, co se týká společného rozvoje. Mohu proto tak či onak ujistit pana Posselta, že těmito aspekty se budeme zabývat v příslušnou chvíli v rámci projektů a diskusí o hospodářském rozvoji mezi těmito dvěma břehy Středozemního moře.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 3, kterou pokládá Luis Yañez-Barnuevo García (H-0798/08)

Předmět: Zahájení dialogu na Kubě

Závěry ze zasedání Rady na Kubě dne 23. června 2008 byly velice dobře přijaté v kubánských demokratických kruzích, které oceňují to, že klíčovou prioritou EU je bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a že EU podporuje dodržování lidských práv a skutečný pokrok směrem k pluralitní demokracii.

Může Rada v souladu se závazky, které učinila v závěrech ze zasedání, naznačit, jaká účinná opatření podniká pro další rozvoj dialogu s představiteli občanské společnosti a demokratické opozice?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Paní předsedající, pane Masipe, Rada skutečně, jak jste zdůraznil, rozhodla dne 23. června o obnovení vztahů s Kubou, s přihlédnutím k jistým pozitivním změnám v oblasti dodržování lidských práv.

Rada nejdříve rozhodla pokračovat v dialogu, bez předběžných podmínek, mezi Evropskou unií a Kubou, na základě vzájemnosti a řešení všech záležitostí společného zájmu. Tento dialog usiluje o konkrétní výsledky, zejména v otázkách lidských práv. V tomto rámci, pane Masipe, se dne 16. října v Paříži uskutečnilo první zasedání politického dialogu mezi Evropskou unií a Kubou na ministerské úrovni.

Zadruhé Rada v závěrech ze zasedání ze dne 23. června potvrdila, že bude pokračovat v dialogu s představiteli občanské společnosti a demokratické opozice při návštěvách na nejvyšší úrovni, které budou vždy poukazovat na otázku lidských práv. V případě potřeby se budou v rámci těchto návštěv konat i schůzky s opozicí.

Rada také zdůraznila, že Unie bude nadále nabízet různým oblastem kubánské společnosti svou praktickou podporu mírovým změnám na ostrově. Aby bylo možné tyto závěry uskutečnit, budou organizace zastupující tuto opozici pravidelně vyzývány, aby předložily svá stanoviska k současnému stavu politického vývoje.

A nakonec Rada potvrdila, že je Unie připravena konstruktivně přispívat k rozvoji všech oblastí kubánské společnosti, včetně rozvojové spolupráce, a v souvislosti s tímto závazkem byl, jak víte, pan komisař Louis Michel nedávno na oficiální návštěvě Kuby, aby dohodl principy této spolupráce a praktických projektů, které mohou být zahájeny.

Kromě návštěvy pana Michela uvidíte, že Rada zavedla řadu opatření nezbytných k provedení červnových závěrů, a příští rok v červnu, na konci českého předsednictví, začne Rada hodnotit politický rozhovor a jeho výsledky. Rozhovor bude pokračovat na těchto zásadách, pokud se potvrdí, že Kuba splňuje očekávání vyjádřené Unií, především v otázkách lidských práv.

 
  
MPphoto
 

  Antonio Masip Hidalgo (PSE). - (ES) Pane Jouyete, mnohokrát vám děkuji jménem mého kolegy, Luise Yañez-Barnuevo Garcíy, člověka důstojného a demokratického, který podporuje kubánskou opozici a kubánský lid.

Musíte držet krok s tímto úsilím a trvat na těchto prioritách a udržovat zaměření na tento dialog s kubánskou opozicí. My na Kubě musíme dosáhnout demokracie a zapojení Evropy na Kubě.

 
  
MPphoto
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE).(SK) Na rozdíl od zpráv o „změnách“ na Kubě fakta dokazují, že Kuba není ani nadále svobodnou a demokratickou zemí. Důvod uvalení politických a diplomatických sankcí na Kubu stále nepominul, protože ve věznicích zůstává 55 z původního počtu 75 disidentů.

Podle mého názoru mělo politickému rozhodnutí Evropské unie o zrušení sankcí vůči Kubě předcházet transparentní posouzení vývoje situace, hlavně v oblasti lidských práv a občanských svobod obyvatelů Kuby.

Co udělala a nebo udělá Rada, aby byli z kubánských věznic osvobozeni všichni političtí vězni?

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE-DE). - (FR) Paní předsedající, pane ministře, byl jsem v květnu 2005 vyhoštěn z Kuby. Po příletu na letiště jsem byl vypovězen kvůli tomu, že jsem poslanec Evropského parlamentu. Nedávno jsem zažádal o vízum, abych měl jistotu, že budu moci překročit hranice, a byl jsem odmítnut. Mohu se na vás, na předsednictvo, spolehnout, že budou mít poslanci Evropského parlamentu na Kubu volnou cestu?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, rád bych odpověděl paní Pleštinské a poté panu Sonikovi. Společný postoj Rady z roku 1996 si uchovává platnost. Doporučuje se v něm posilování procesu přeměny směrem k demokratickému pluralismu a dodržování lidských práv a za tím účelem i posílení dialogu s kubánskými úřady a s různými oblastmi společnosti. Evropská unie vyhlašuje připravenost podporovat proces otevírání země spolu s tím, jak budou kubánské úřady postupovat po cestě demokracie.

Co se týče vaší situace, pane Soniku, beru to na vědomí a je jasné, že pokud jde o všechny poslance Evropského parlamentu, musíme prokázat naši nejvyšší obezřetnost a poskytnout vám podporu ve vašem konání. To je stanovisko Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 4, kterou pokládá Robert Evans (H-0801/08)

Předmět: Poučení z finanční krize

Jaké poučení si Rada vzala ze současné finanční krize? Jaká krátkodobá a dlouhodobá opatření jsou nyní v jednání?

Zahrnují tyto činnosti Island a další evropské země, které nejsou součástí EU, ale jejich hospodářství jsou i přesto úzce propojená?

Otázka č. 5, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0830/08)

Předmět: Odpověď členských států na světovou finanční krizi

Domnívá se Rada, že zásahy jednotlivých členských států na ochranu jejich bank a hospodářství proti nejhorším dopadům světové finanční krize jsou krokem zpět?

Otázka č. 6, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0832/08)

Předmět: Odpověď EU na finanční krizi

V situaci, kdy je důvěryhodnost finančních trhů nízká a bankovní sektor v nepořádku, pracuje Rada na řešení krize a obnovení důvěryhodnosti zavedením jednotného a společného přístupu, anebo si myslí, že jednotlivé členské státy jsou na zvládání současného finančního zmatku lépe připraveny samy?

Otázka č. 7, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0840/08)

Předmět: Finanční krize a pakt stability

Světová finanční krize odhalila nejednotné chování vlád v Evropské unii a Evropské centrální banky, které dokážou nalézt prostředky na záchranu bank od pádu, ale tím porušit ustanovení paktu stability, i když po mnoho let nedovolily ani nejmenší odchylku od pravidel paktu za účelem naplnění důležitých sociálních potřeb.

Jaký je názor Rady? Domnívá se, že v souvislosti s nedávnými událostmi je nutné přezkoumat ustanovení paktu stability a jednostranného konceptu tržního hospodářství, který byl jediným rozhodujícím vládnoucím principem pro budování Evropy?

Otázka č. 8, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-0875/08)

Předmět: Situace a vyhlídky ve východní Evropě v souvislosti s finanční krizí

Křehkost východní Evropy vůči finanční krizi je problém, který politické činitele EU znepokojuje. Představitelé východoevropských států se domnívají, že jejich hospodářství jsou zranitelnější než hospodářství jejich západních partnerů. Jaké hlavní hrozby pro země východní Evropy a pobaltské státy, hlavně v souvislosti s finanční krizí, by mohla Rada zdůraznit? Jaké naděje dává Rada východoevropským zemím a pobaltským státům, konkrétně v blízké budoucnosti (2009–2010) a z dlouhodobého hlediska?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Paní předsedající, pokusím se odpovědět na všechny otázky týkající se finanční krize, která v posledních nejméně patnácti měsících narušuje světové hospodářství a která i nadále postihuje finance evropských hospodářství.

Pokud jde o Unii, rád bych vám připomenul, že Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. října vyhlásila svůj závazek – za všech okolností přijmout veškerá nutná opatření k udržení stability finančního systému, podpoře hlavních finančních institucí, zabránění bankrotům a zajištění ochrany úspor vkladatelů.

Co se týče finančního systému, vyzvala Evropská rada důrazně také všechny aktéry tohoto systému, aby se chovali zodpovědně, obzvláště v bankovním odvětví. Zdůraznila, že by se v odměnách ředitelů společností měl odrážet skutečný výkon těchto společností, a to se týká i odstupného a všeho, co je spojené se zlatými padáky. Také se shodla na tom, že dohody akciových opcí by neměly vést ani k přehnanému riziku, ani k přeceňování krátkodobých cílů.

V návaznosti na toto setkání bylo cílem neformálního setkání hlav států a vlád dne 7. listopadu, jehož úkolem byla příprava společného evropského přístupu na schůzku G20, která se konala minulý víkend ve Washingtonu, přijmout rychlá rozhodnutí o transparentnosti, o celosvětových regulačních standardech, především účetních, o finančním dozoru a krizové správě, o předcházení střetu zájmů a o vytvoření systému včasného varování takovým způsobem, aby byla vytvořena důvěra vkladatelů a investorů.

Abych přesněji odpověděl na otázku ctěných poslanců, předloženou za skupinu sociálních demokratů v Evropském parlamentu a opakující otázku pana Evanse o praktických opatřeních prováděných jako reakci na krizi, rád bych upozornil na reformu směrnice o kapitálových požadavcích, kterou v současnosti projednává Rada. Práce Rady na tomto návrhu již výrazně pokročila. Komise také právě navrhla nařízení o systému schvalování ratingových agentur. Tento návrh míří stejným směrem, protože kapitálové požadavky závisí na uděleném ratingu.

Co se týče ochrany úspor vkladatelů, navrhla Komise pozměnit stávající směrnici a zvýšit minimální záruku na 50 000 EUR s plánovaným zvýšením v budoucnosti na 100 000 EUR. Evropský parlament a Rada se nacházejí v procesu projednávání tohoto návrhu.

V návaznosti na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. října také upozorňuji na vznik finančního krizového týmu. Jak víte, tento tým je neformálním mechanismem varování, výměny informací a hodnocení mezi představiteli Rady, předsedou Evropské rady, Komisí, jejím předsedou, prezidentem Evropské centrální banky, prezidentem Euroskupiny a vládami členských států a samozřejmě i předsedou Hospodářského a finančního výboru, který je základním pilířem tohoto systému včasného varování.

Abych odpověděl paní McGuinessové a panu Mitchellovi, chci zdůraznit, že Evropská rada schválila akční plán a nabídne členským státům celkový společný rámec vnitrostátních opatření na záchranu finančního odvětví a pomoci tomuto odvětví. Evropská rada vyzvala členské státy, aby vzaly v úvahu možné dopady svých vnitrostátních rozhodnutí na ostatní členské státy. Také si uvědomujeme, že Island čelí vážným obtížím. Této zemi projevila Evropská rada v říjnu solidaritu. Na setkáních, která se uskutečnila v rámci Rady Ecofin dne 4. listopadu a nakonec i spolu s Radou evropského hospodářského prostoru, jsem se osobně setkal s představiteli Islandu a myslím, že jsme byli schopni nalézt uspokojivé mechanismy solidarity a rovněž uzavřít dohody, které nás s touto zemí spojují v rámci Rady evropského hospodářského prostoru.

Co se týče otázky položené panem Papadimoulisem o paktu stability a růstu, připomenul bych vám závěry přijaté Radou na jejím zasedání dne 7. října, ve kterých Rada potvrdila vůli tento pakt použít a vzala přitom v úvahu výjimečné okolnosti, které známe. Provádění rozhodnutí ze 7. října musí samozřejmě brát v potaz závěry G20, které vyzývají k využití všech dostupných zdrojů pro udržení aktivity.

Abych odpověděl paní Andrikenėové, připomenu, že podle Komise v Maďarsku, Litvě, Estonsku, Bulharsku a Rumunsku jsou dopady finanční krize závažnější než v jiných členských státech. Tyto státy po léta využívaly výhodnějších podmínek vnějšího financování, což samozřejmě vytvořilo schodky v nynějších platebních bilancích a nahromadění vnějších dluhů. Podmínky financování jsou nyní očividně mnohem méně výhodné a jedním z problémů, kterým tyto státy čelí, je splácení jejich vnějšího dluhu.

Co se týče Maďarska, poskytla Rada půjčku ve výši 6,5 miliardy EUR v rámci systému střednědobé finanční podpory platebním bilancím členských států. Kromě půjčky od Rady existují i půjčky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 12,5 miliardy EUR a od Světové banky ve výši 1 miliardy. Nevím, jestli je ta poslední v dolarech anebo eurech.

Se současnými prostředky ve výši 12 miliard EUR hrozí, že se tyto mechanismy ukáží jako neadekvátní splnit požadavky budoucnosti, a proto Komise právě navrhnula zvýšit pomoc, která bude této zemi k dispozici, na 25 miliard EUR. Rada požádala Parlament, aby vydal stanovisko k tomuto návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Peter Skinner (PSE). – Vítám poznámky Rady a celkový přístup ke krizi finančních služeb a skutečně doufám, že budeme schopni stavět na nedávných výsledcích G20. Jak jste uvedl, musíme navázat na tento postup a vytvořit globální výsledky pro globální regulaci, a především finanční dozor.

Musím říci, že i finanční dozor potřebuje finanční podporu. To jsme už viděli. Jedná se samozřejmě o peníze daňových poplatníků. Ale má-li být dozor adekvátní, potřebuje přiměřenou solventnost, a to nejen pokud jde o banky, ale také pojišťovací společnosti. Proto by mne zajímalo, jestli budete podporovat také skupinový dozor a skupinovou podporu, jak je to uvedeno v dokumentu Solventnost II, něco, co jste ve svém výčtu finančních regulací nezmínil, ale co bylo vymyšleno před krizí a nyní by nám v ní pomohlo. Pokud tomu tak je, tak by snad předsednictví mohlo vysvětlit, proč na 2. prosince plánuje vypustit skupinovou podporu z tohoto návrhu, a uvědomit si, jak nevhodný tento krok je.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Naše otázky byly vyjádřeny před několika týdny a od té doby se situace zhoršila a změnila. Mohu se proto zeptat, jak jednotná je Rada v její společné akci, a v případě, že jsou situace, kdy musí členské státy jednat samostatně, funguje tento systém účinně?

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Není na čase použít něco jako Marshallův plán pomoci, snad třeba Sarkozyho plán pro Evropu?

Jak byste ho zaplatili? Dejme tomu, že by Čína půjčila peníze Evropské investiční bance nebo Evropské bance pro obnovu a rozvoj a vy byste je v grantech rozdali členským státům – jejich poměr dluhu a HNP by to neovlivnilo.

Jak byste to splatili? Z cel a spotřebních daní, které byste vybrali na obchodu a možná i z 0,5 % DPH navíc získaných od členských států, které by prostředky z tohoto systému čerpaly.

Zvážíte na vašem prosincovém setkání plán typu Marshallovy pomoci a přestanete se zabývat detaily? Do této recese právě vstupujeme, a budeme-li jí čelit s vypočteným rizikem, můžeme z ní vidět naši cestu ven.

 
  
MPphoto
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). - (EL) Pane úřadující předsedo Rady, i pan Prodi, bývalý předseda Komise, označil pakt stability za hloupý, protože ve chvíli, kdy se Evropa propadá do recese a potřebuje opatření na posílení rozvoje, zaměstnanosti a sociální soudržnosti, se stará jen o inflaci, schodek a dluh.

Moje otázka zní: zvažujete jeho nahrazení, a nebo jen jeho uvolnění? Pokud nikoli nebo se vám to nepodaří, potom prosím vyřiďte předsedovi Rady, že tento krizový dumping musí přestat.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). - (LT) Pane Jouyete, mluvil jste o Maďarsku a jemu projevené solidaritě, což je potěšující, ale také by mne velmi zajímaly další zmíněné země: Bulharsko, Rumunsko, a především Litva. Může i Litva v současné finanční krizi očekávat solidaritu Evropské unie?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, odpovím váženým poslancům, kteří zopakovali otázky pana Evanse, že mají plnou pravdu. Problémy solventnosti neovlivňují jen banky, ale týkají se i pojišťovacích společností a naše mechanismy monitorování potřebují být přizpůsobeny práci se skupinami v tomto odvětví, což mohou být skupiny konsolidované nebo nadnárodní.

Proto musíme práci na směrnici Solventnost II dovést k úspěšnému závěru. Doufáme, že bude tato práce dokončena co nejrychleji, a podporujeme Komisi v její činnosti. Doufáme, že v této otázce nalezneme kompromis, ale je jasné, že potřebujeme prvky, které posílí monitorování solventnosti na úrovni pojišťovacích skupin.

V odpovědi na paní McGuinessovou – myslím, že odpověď od G20, způsob, jakým byla připravena, a skutečnost, že existuje akční plán schválený G20, prokazují, že Rada byla ve svém jednání jednotná. Rád bych připomněl, že v souvislosti s tímto akčním plánem jsou i tací, kdo tvrdí, že bychom měli využit všechny dostupné zdroje k udržení aktivity; v tomto akčním plánu najdete velice praktická opatření finanční regulace, která jsem nedávno zmínil, ale nechci je opakovat, a jejichž rychlé provedení na úrovni Evropské unie očekáváme. Žádali jsme, nejen v odpověď na finanční krizi ale i krizi hospodářskou, aby Komise podnikla nezbytné legislativní nebo praktické kroky a aby sněmovna co možná nejdříve tyto iniciativy podpořila přijetím nezbytných textů.

Co se týče koordinace členských států, řekl bych paní McGuinessové, že považuji za velmi důležité správné fungování týmu včasného varování – to je tým, který má koordinační funkci, v Hospodářském a finančním výboru, ale také představitelů členských států a řady zúčastněných institucí, ať již Evropské centrální banky nebo Euroskupiny.

Co se týče vystoupení pana Mitchella, myslím, že i bez narážek na Marshallův plán a s využitím principů G20 si všichni přejeme, a mluvím za celé předsednictví, vidět všechny páky na úrovni Společenství využité, a to ve spojení s těmi na vnitrostátní úrovni: ať již to jsou existující nabídky půjček od Evropské investiční banky, zdroje dostupné z rozpočtu Společenství, které by také měly být využity na udržení aktivity, samozřejmě zdroje dostupné ve vnitrostátních rozpočtech, týkající se hlavně budoucích výdajů a projektů na podporu podnikání, či dokonce uvolnění nebo změna určitých pravidel na úrovni Společenství s cílem pomoci těmto nejvíce postiženým odvětvím. Z tohoto pohledu se na situaci díváme s největším pragmatismem, ale v této oblasti musíme konat, o tom není pochyb. Každopádně máte vcelku pravdu a předsednictví plně souhlasí s vašimi názory.

K tomu, co řekla paní Andrikienėová – je mi líto, ale finanční pomoc obdrželo Maďarsko. Fond přidělil, jak jsem řekl, 12,5 miliardy EUR, spolu s 6,5 miliardami EUR od Unie, a je jasné, že tato solidarita zvýhodňuje země, jejichž platební bilance jsou narušeny vážnou krizí a které mají problémy se splácením vnějšího dluhu.

Snad vás uklidní to, že zavádíme v rámci Unie potřebné mechanismy solidarity. V Maďarsku musíme čelit obzvlášť vážné situaci. Zmínil jsem se i o Islandu. Ocitli jsme se ve velice obtížné situaci. Pokud se pobaltské státy nebo další země, které nejlépe znáte vy, ocitnou, a to si nepřeji, ve stejných obtížích, přijdou do úvahy stejné mechanismy solidarity. To je postoj předsednictví a samozřejmě žádná jednota nemůže být bez solidarity.

Rád bych panu Papadimoulisovi na úvod řekl, že ne vždy souhlasím s předsedou Prodim. Je tomu tak právě teď. Zadruhé, je třeba určitá rozpočtová kázeň. Zatřetí, jak jsem již řekl při zmínce o závěrech G20, je jasné, že tyto principy musí být přizpůsobeny výjimečným okolnostem a že jsou zapotřebí mimořádná opatření. Je pravdou, a v tom mám stejný názor, že bychom neměli být dogmatičtí. A na závěr, tedy začtvrté, k cestovnímu ruchu. Znám předsedu Rady natolik dobře, abych věděl, že má i jiná oblíbená místa a že veškerou svou energii věnuje službě Evropské unii. Doufám, že uznáte, jak je to pro nás zásadní.

 
  
MPphoto
 

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE).(ES) Pane Jouyete, v hypotečních dluhopisech a jiných cenných papírech, zakoupených evropskými bankami a občany, byly za pomoci finanční techniky sekuritizace obsaženy i rizikové hypotéky ze Spojených států.

Ví Rada, kolik tohoto „finančního odpadu“ nám bylo prodáno z druhé strany Atlantiku?

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Ráda bych se zeptala, zda se francouzské předsednictví necítí v Radě izolováno kvůli jeho historické oblibě regulace trhu, a především finančních služeb.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, pro odpověď na otázku váženého pana poslance nemám v hlavě přesná čísla. Příkazy, o kterých vím, jsou skutečně vysoké a výsledky nadměrné sekuritizace, především zpoza Atlantiku a rozšířené po Evropě, jsou vyšší než HNP mnoho členských států, nebo dokonce i EU. To je skutečně závažné. To je vše, co vám k tomu mohu říci. Sekuritizace nás proto nechala, abychom se vypořádali s destabilizujícím šokem nevídané síly. A to je vše, co vám k tomu dnes mohu říci.

Paní Doylové chci říci, že doufám, že zde, že stejně jako i v jiných záležitostech, nejsme úplně osamoceni a že předsednictví je smělé. Finanční regulace samozřejmě nejsou jednoduchou záležitostí, paní Doylová, ale myslím, že jsme již dosáhli určitého pokroku. Dnes odpoledne jsme zde ve vaší sněmovně diskutovali s předsedou Evropské komise a jsme si vcelku jistí o akčním plánu, jak byl stanoven Evropskou radou a utvářela jej celá Evropa na neformálním setkání hlav států a vlád a jak poté byl veden i prací G20 o tomto víkendu ve Washingtonu.

Řekl bych, že aspoň o teorii už nejsou žádné pochybnosti. Musíme se vyrovnat s touto nedostatečnou regulací. Není nutné ani žádoucí zavádět více regulací, ale musíme některé z nich upravit a potřebujeme zajistit, že tento systém bude bezpečný a transparentní pro spořitele a investory. Myslím, že na tom se s námi shodne celý svět. Potom je to otázka přizpůsobení.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 10, kterou pokládá Hélène Goudin (H-0806/08)

Předmět: Politická zodpovědnost za zneužití spáchaná při vojenských operacích EU

Ve Švédsku se objevila tvrzení, že francouzské ozbrojené složky, účastnící se operace Evropské unie Artemis v Bunii v Kongu, se podílely na mučení a předstírané popravě vězně. Tento incident se údajně stal 13. července 2003 a byl vyšetřován jak švédskými, tak francouzskými ozbrojenými složkami. Vyvolal mnohé otázky o budoucí spolupráci.

Existují nějaké záruky, že složky vyslané členskými státy na operace EU budou dodržovat podepsané úmluvy a budou mít kompetence podle mezinárodního práva? Jak zamýšlí Rada navázat na výsledky současného francouzského vyšetřování incidentu v Bunii?

Otázka č. 11, kterou pokládá Hanne Dahl (H-0807/08)

Předmět: Politická zodpovědnost za zneužití spáchaná při vojenských operacích EU

Ve Švédsku se objevila tvrzení, že francouzské ozbrojené složky, účastnící se operace Evropské unie Artemis v Bunii v Kongu, se podílely na mučení a předstírané popravě vězně. Tento incident se údajně stal 13. července 2003 a byl vyšetřován jak švédskými, tak francouzskými ozbrojenými složkami. Švédské důkazy podávaly protichůdná tvrzení a francouzské vyšetřování došlo k závěru, že k žádnému zneužití nedošlo, ale incident vyvolává řadu otázek do budoucnosti.

Kdo by měl převzít politickou zodpovědnost za výstřednosti spáchané ozbrojenými složkami členských států, účastnícími se operace EU v zahraničí? Je-li ozbrojená složka členského státu shledána vinnou ze spáchání válečného zločinu, je možné, aby byl v zájmu zachování dobrého jména a pověsti ozbrojených sil členských států EU tento členský stát na delší dobu odvolán z operací EU?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Paní předsedající, paní Goudinová a paní Dahlová vznesly závažné otázky. Mohu ujistit jak je, tak vaši sněmovnu, že operace Evropské unie jsou prováděny ve shodě s úmluvami ochraňujícími lidská práva a s mezinárodním právem.

Tato zásada je jasně uváděna ve všech plánovacích dokumentech schválených Radou a obsažená ve všech jednotlivých pokynech, které dostávají složky činné ve vojenských operacích. To je to, co známe pod pojmem vojenské sbory.

Poruší-li někteří jednotlivci účastnící se obranných operací své úkoly, pak disciplinární a právní důsledky spadají do pravomoci členských států. Všechny členské státy dodržují úmluvy, které ochraňují lidská práva.

Co se týče zmiňovaného případu, dovolte mi teď nehovořit z pozice úřadujícího předsedy Rady: poté, co byly francouzské úřady osloveny úřady švédskými, provedly za účelem transparentnosti podrobné vyšetřování. Toto vyšetřování pro francouzské úřady provedl Inspektorát pro složky činné ve vojenských operacích a národní obranu.

Vyšetřování ukázalo, že mladý muž, zadržený francouzskými silami dne 13. června 2003 při operaci Artemis v Demokratické republice Kongo, nebyl mučen ani vystaven krutému zacházení. Závažná obvinění, vznesená proti francouzským a švédským silám, jsou tedy nepodložená.

 
  
MPphoto
 

  Hélène Goudin (IND/DEM).(SV) Ráda bych se zeptala na následující otázku: jak víme, tento mladý muž zmizel. Jak je možné dokázat, že se mu nic nestalo?

 
  
MPphoto
 

  Hanne Dahl (IND/DEM).(DA) Paní předsedající, chci navázat na tuto otázku se žádostí o objasnění, zda je možné vyloučit členský stát z účasti na operaci EU, existují-li pochyby o tom, zda tento členský stát dodržuje mezinárodní úmluvy týkající se takové operace. Myslím, že ujasnění této věci by mohlo být v některých případech potřebné, a je vcelku důležité v tom mít jasno.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, aniž bych zacházel do přílišných podrobností, chci poskytnout faktickou odpověď na otázky paní Goudinové a paní Dahlové, a tak vaší sněmovně i mému úřadu předložím informace ze zprávy o vyšetřování provedeném francouzským Inspektorátem pro složky činné ve vojenských operacích a národní obranu.

Pro informaci sněmovny – ze své funkce nejsem povinen zabývat se těmito otázkami, ale budu – shrnu pro vás vyšetřování událostí dne 13. června 2003 z tábora Chem-Chem v Bunii v Demokratické republice Kongo. Toto vyšetřování provedené s pomocí švédských složek ukazuje na to, že mladý muž, zadržený francouzskými složkami dne 13. července 2003 při operaci Artemis v Demokratické republice Kongo, nebyl mučen ani vystaven krutému zacházení. Několik hodin byl zadržován v táboře a poté propuštěn. Vyšetřování bylo 31. března 2008 nařízeno velením armády, aby doplnilo předběžná vyšetření vykonaná švédskými a francouzskými úřady v jejich zemi. Mezi těmito úřady probíhala velice dobrá spolupráce a výsledkem je zjištění, že vážná obvinění, vznesená proti francouzským a švédským vojákům a dvěma plukovníkům, jsou nepodložená.

Abych to shrnul, je jasné, že ochrana lidských práv a mezinárodní úmluvy musí být respektovány v každé fázi zahraničněpolitických bezpečnostních a obranných operací, od jejich plánování až po jejich uskutečňování, a těchto cílů musí být dosaženo především trvalou odbornou přípravou týmů v této oblasti činnosti.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Pane úřadující předsedo Rady, rád bych slyšel, jaký máte názor na roli OSN v takovýchto záležitostech? Myslíte, že by v těchto oblastech měla OSN nějak působit?

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Jsem přesvědčena o obou vašich připomínkách – jak z pozice francouzského úřadu, tak z pozice širšího úřadu Rady.

Ale nesouhlasil byste se mnou, že tento incident, a jakýkoliv jiný jemu podobný, jsou z pohledu našich operací EU velmi špatné a že si musíme být velice jistí i velice opatrní v tom, jak pracovat s jakoukoli takovou zprávou, abychom ji vyřešili včas a aby nehanila naši, chcete-li, dobrou práci?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet.(FR) Paní předsedající, co se týče otázky paní McGuinessové, plně sdílím její názor. Je jasné, že každá operace, ať již prováděná v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky nebo ve společném rámci, musí být oznámena a musí o ní být podávány zprávy. Transparentnost je zcela zásadní.

S paní McGuinessovou plně souhlasím, a je to důvod, proč musíme plně rozvinout vše, co souvisí s „vojenským Erasmem“. Doufám, že se práce na příštím zasedání Evropské rady v prosinci v Paříži zaměří na otázky spojené s odbornou přípravou a výměnou osvědčených postupů mezi členskými státy v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Paní McGuinessové bych rád odpověděl toto: myslím si, že chceme-li vybudovat strategii pro evropskou bezpečnost a pro přítomnost na zahraniční půdě, je v ní toto prvkem zásadní důležitosti. Máte naprostou pravdu, paní McGuinessová.

Co se týče otázky pana Rübiga, budeme to řešit při naší zítřejší dopolední rozpravě o Demokratické republice Kongo. Myslím, že role OSN je skutečně důležitá. Otázkou je, jak mohou být její zdroje posíleny a doplněny.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající − Vidím, že se paní Dahlová znovu hlásí o slovo. Obávám se, že vám mohu udělit pouze jednu doplňující otázku. Je mi líto, ale je to tak.

(Poznámka ze zasedací místnosti)

Nejsem pravděpodobně schopna prosadit přesně to, co byste chtěla slyšet. Pan úřadující předseda Rady vám odpověděl a obávám se, že tak to i zůstane, ledaže byste dále reagovala písemně.

 
  
  

Otázka č. 12, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0808/08)

Předmět: Koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení

Zveřejní Rada, jaký byl učiněn pokrok v procesu zlepšování a zjednodušování evropských právních předpisů týkajících se koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, jejíž první fází bylo přijetí Nařízení (ES) č. 883/2004(1), s cílem umožnit občanům EU volný pohyb po Evropě i se zachováním jejich práv a sociálních podpor (zdravotní péče, důchodů, podpory v nezaměstnanosti)?

Jaké fáze bylo dosaženo v přijímání prováděcího nařízení, které má nahradit Nařízení (EHS) č. 574/722(2), které bude mimo jiné obsahovat kroky navržené k posílení spolupráce mezi vnitrostátními agenturami a zlepšení metod výměny údajů?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. - (FR) Paní předsedající, jako odpověď na otázku paní Panayotopoulosovoé bych rád uvedl, že Rada plně souhlasí s jejími názory ohledně nutnosti dosáhnout co možná nejdříve shody na navrženém nařízení, kterým se stanoví postupy pro provádění nařízení č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Rozumí se tím stanovení podmínek pro přijetí tohoto nařízení, aby mohla být pokud možno do května 2009 dokončena reforma koordinace systémů sociálního zabezpečení. Toto navrhované nařízení, předložené Komisí v lednu 2006, bylo vzhledem ke své rozsáhlosti a vysoce technické povaze ustanovení, jež jsou v něm uvedena, předmětem podrobného zkoumání následných předsednictví.

Díky trvalému úsilí předchozích předsednictví byly přijaty částečné obecné přístupy. Proces byl dokončen minulý měsíc v rámci francouzského předsednictví přijetím částečných obecných přístupů ke dvěma zbývajícím kapitolám, týkajícím se dávek za úrazy při práci a nemoci z povolání a také dávek v případě úmrtí.

Mezitím Parlament minulý rok v červenci vydal stanovisko v prvním čtení. Rada vítá širokou shodu názorů s Parlamentem. Vidí v tom plody velice konstruktivní spolupráce zahájené mezi těmito dvěma orgány již na úplném počátku projednávání tohoto textu.

Přijetí obecného postoje k návrhu nařízení je pro francouzské předsednictví jeden z nejvýznamnějších kroků kupředu směrem ke zvyšování mobility osob v rámci Unie. Proto předsednictví udělá vše pro to, aby byl tento společný postoj přijat na zasedání Rady dne 15. prosince tak, aby ho Parlament mohl přijmout na svém dílčím zasedání příští rok v lednu.

 
  
MPphoto
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE).(EL) Paní předsedající, dovolte mi zeptat se pana úřadujícího předsedy Rady na nový návrh Komise 2008/414 o právech pacientů při přeshraničním poskytování služeb.

Jaké stanovisko zastává ohledně tohoto nového návrhu francouzské předsednictví?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, francouzskému předsednictví je jasné, že tento návrh Komise musíme podporovat.

Z praktického hlediska usnadňuje postupy pro pojištěné osoby, urychluje schopnost orgánů reagovat v různých přeshraničních situacích pro různé oblasti sociálního zabezpečení, jako jsou pracovní úrazy a nemoci z povolání nebo invalidita, a zkracuje dobu pro zpracování. Musíme učinit pokrok a přijmout pravidla o této otázce. Jak víte, francouzské předsednictví se zeptalo vám známého Alaina Lamassoureho na otázky týkající se překonávání překážek v přeshraniční mobilitě. Jednou z odpovědí je sladění oblasti sociálního zabezpečení.

Je třeba nalézt vhodnou rovnováhu mezi přetrvávajícími vnitrostátními tradicemi v oblasti sociálního zabezpečení, které jsou důležité v každém z členských států, a provedením změn, které jsou nutné pro umožnění přeshraniční mobility.

V tomto rámci vámi zmíněný návrh podporujeme a předsednictví pod záštitou Xaviera Bertranda vynakládá maximální úsilí s cílem dosáhnout jeho přijetí.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Myslím si, že naším největším současným problémem v Evropě je dvojí zdanění, které především v oblasti sociálního zabezpečení nečekaně vede k dalšímu daňovému zatížení. Zajímalo by mne, jestli francouzské předsednictví Rady předpokládá nějaká opatření.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – V době elektronických plateb a snadnosti elektronického peněžního vyrovnání není jistě nad společnou pravomoc a důvtip evropských institucí, aby díky zavedení technologií umožnily základní právo jednotného trhu – právo na volný pohyb a přeshraniční mobilitu pro všechny naše občany, včetně osob s postižením, důchodců a dalších – nebo ve skutečnosti neexistuje žádná společná vůle, aby se tak stalo? Stojí snad nějaká země v cestě společnému vyřešení tohoto problému?

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Jouyet. − (FR) Paní předsedající, rád bych odpověděl panu Rübigovi a paní Doylové, protože tyto jejich otázky mě již dříve zaujaly.

Zaprvé si myslím, že má paní Doylová pravdu. Všechny tyto technologie, a především technologie elektronické, by měly být využity k usnadnění zpracování složek pacientů.

Zadruhé jsme, paní Doylová, zastánci takového společného řešení, které v zájmu mobility neohrozí tradice sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích.

Zatřetí souhlasím s panem Rübigem. Je známo, že existují právní otázky týkající se problémů s placením příspěvků, které souvisejí s dvojím zdaněním. Pan Rübig má pravdu.

Abych řekl svůj vlastní názor – minulý týden, když jsme se vrátili ze sousedních zemí, jsem podrobně zvažoval tyto problémy a myslím si, pane Rübigu, že vnitrostátní správa není vždy vhodně připravená, důvěryhodná a nebo dostatečně motivovaná řešit takovýto druh problémů. V tom vidím podstatu problému, paní Doylová. Proto je nutný společný přístup Společenství. Komise se musí skutečně velmi snažit. Na tomto úkolu musí tvrdě pracovat i předsednictví, protože v každém z našich členských států existuje správní, byrokratická a kulturní neochota.

Nyní je otázka přeshraniční mobility skutečnou výzvou pro evropskou integraci, jak pro rozvoj nové evropské generace, tak prostě proto, aby naši občané viděli praktické výhody Evropské unie. Tomuto přeshraničnímu pohybu brání příliš mnoho administrativních překážek, především v sociální a finanční oblasti.

To je skutečný problém. Myslím, že to vyžaduje i důkladné reformy a koordinaci mezi orgány Společenství, především Komisí, a vnitrostátními úřady.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

 
  
  

Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno v 19:05 a znovu zahájeno ve 21:00.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
Místopředseda

 
  

(1) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
(2)2 Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí