Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0083(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0400/2008

Předložené texty :

A6-0400/2008

Rozpravy :

PV 18/11/2008 - 13
CRE 18/11/2008 - 13

Hlasování :

PV 19/11/2008 - 5.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0547

Rozpravy
Úterý, 18. listopadu 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13. Závazky, pokud jde o zveřejňování a překlady pro některé formy společností (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0400/2008), kterou předkládá paní P-N. Kauppiová jménem Výboru pro právní záležitosti o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 68/151/EHS 89/666/ES, pokud jde o závazky, pokud jde o zveřejňování a překlady pro některé formy společností (KOM(2008)0194 – C6-0171/2008 – 2008/0083(COD)).

 
  
MPphoto
 

  Piia-Noora Kauppi, zpravodajka. − Pane předsedající, tato zpráva je součástí balíčku pro zjednodušení práva společností. Je velmi důležité, že se v rámci Evropské unie snažíme zjednodušit prostředí společností, aby mohly vzkvétat a podílet se na růstu evropského hospodářství. Cílem je snížit administrativní zátěž v souvislosti se závazky, pokud jde o zveřejňování a překlady pro některé formy společností. Tento návrh je součástí rozsáhlého úkolu zaměřeného na snížení administrativní zátěže, uvolní a přesměruje zdroje podniků, a tím posílí konkurenceschopnost evropských ekonomik.

V současné době musí společnosti na základě první směrnice v oblasti práva společností zveřejňovat určité informace ve vnitrostátních věstnících, které musí být zařazeny do obchodních rejstříků členských států. Zveřejnění ve vnitrostátním věstníku znamená pro společnosti ve většině případů dodatečné náklady, aniž by jim přinášelo jakoukoli skutečnou přidanou hodnotu. Cílem tohoto návrhu je proto odstranit veškeré dodatečné požadavky na zveřejňování obsažené ve vnitrostátních právních předpisech, které znamenají pro společnosti dodatečné náklady.

Komise však ponechává členským státům určitý prostor v otázce dodatečných požadavků na zveřejňování. Členské státy mohou mít i nadále dodatečné požadavky, na ně by se však měl vztahovat jediný poplatek navržený pro novou elektronickou platformu.

Všechny členské státy by měly mít nové elektronické platformy obsahující úplné informace a poskytující přístup k těmto informacím v elektronické složce dané společnosti v rejstříku. Bylo by to účelné z hlediska nákladů a jedná se o snadno přístupný způsob poskytování veškerých nezbytných informací o společnostech. V některých členských státech již takové elektronické rejstříky a databáze existují, v jiných však takové digitální databáze nejsou.

Nejdůležitější věc je zavést jediný poplatek stanovený členskými státy, který by pokrýval veškeré náklady spojené se zveřejňováním a administrativními požadavky. Tento jediný poplatek by měl rovněž pokrývat veškeré dodatečné vnitrostátní požadavky pro zveřejňování v místním a regionálním tisku.

Výbor pro právní záležitosti však měl v úmyslu zavést i určitou pružnost, pokud jde o tyto náklady, a nyní říkáme, že pokud k tomu existují dobré důvody, bylo by možné, aby členské státy měly dodatečné poplatky.

Co se týká jedenácté směrnice v oblasti práva obchodních společností, tento návrh se zaměřuje na požadavky ve vnitrostátním právu, které se týkají překladu listin, jež mají být uloženy do rejstříku pobočky.

Při registraci pobočky musí společnost uložit některé informace obsažené v jejím spise rovněž u rejstříku pobočky. To u společností často vede k dvojím nákladům, jelikož musí nejen zajistit překlad některých listin do jazyka členského státu, v němž se pobočka nachází, nýbrž rovněž splnit někdy nepřiměřené požadavky na ověření a/nebo notářské ověření tohoto překladu. Snažíme se proto nyní zjednodušit požadavky na překlady tím, že odstraníme požadavek na ověření.

Cílem je snížit náklady na překlad a ověření na nejnižší možnou míru. To přinese společnostem užitek i proto, že dojde k omezení nákladů a přitom bude zajištěna spolehlivost překladů.

Souhlasím s návrhem Komise a pokusila jsem se vyjádřit se mu co nejpodobněji. Nebylo však možné dosáhnout shody ohledně návrhu Komise zde v Parlamentu.

Ve zprávě jsme předložili určité pozměňovací návrhy s cílem vyjasnit provádění ustanovení o nákladech zveřejňování a o překladech v praxi a předložili jsme rovněž určité pozměňovací návrhy technické povahy s cílem zajistit správné vzájemné odkazování se směrnicí v oblasti práva obchodních společností.

Výbor pro právní záležitosti předložil tři kompromisní pozměňovací návrhy několika kolegů, jejichž cílem bylo, aby byly povoleny dodatečné požadavky na zveřejňování v případě, že mají dobrý důvod – zařadili jsme je však mezi body odůvodnění, nikoli články. Považuji ze velmi důležité, aby body odůvodnění obsahovaly doporučení, aby členské státy takovou pružnost využívaly, přičemž to ale není jejich povinností. Pokud v členských státech zavládne pocit, že zveřejnění ve vnitrostátním věstníku je skutečně nutné – a některé členské státy to tak skutečně chtějí – mohou tak učinit, články však neobsahují žádný požadavek v tom smyslu.

Druhá věc je, že já sama jsem se snažila zavést přechodné období, a stále jsem přesvědčena o tom, že to je ta správná cesta. V průběhu přechodného období by požadavky na zveřejňování platily, po uplynutí přechodného období by však existovala pouze elektronická databáze. Myslím, že takový návrh přechodného období by byl rovněž v souladu s otázkou dostupnosti internetu, konkrétně jde o to, že některé členské státy mají lepší dostupnost internetu než jiné; možná, že po uplynutí přechodného období bychom se přesvědčili, že ve všech členských státech probíhá dostatečná distribuce informací. Tímto způsobem bychom mohli zohlednit to, že míra dostupnosti internetu se v jednotlivých členských státech liší.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy , člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval paní zpravodajce za její práci na tomto spisu, který se ukázal být složitější, než jsme čekali. Bereme závazek snížit regulační zátěž společností velmi vážně a jsem vděčný za trvalou podporu Parlamentu v tomto ohledu.

Je však těžké nepodlehnout zklamání z některých navržených pozměňovacích návrhů první směrnice v oblasti práva obchodních společností. Dovolte mi připomenout, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2007 o pracovním programu Komise uvítal snahu Komise o snížení administrativní zátěže podniků na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni o 25 % do roku 2012. Parlament uvedl, že to bude považovat za svou prioritu pro následující měsíce, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a jako významný příspěvek k dosažení Lisabonských cílů. Parlament proto zdůraznil, že se legislativními návrhy bude zabývat z tohoto pohledu.

Navíc ve svém usnesení ze dne 21. května 2008 o zjednodušení podnikatelského prostředí Parlament podpořil tento konkrétní návrh na změnu první směrnice o oblasti práva obchodních společností, přičemž souhlasil, že by bylo snazší, aby společnosti zveřejňovaly zákonem stanovené informace. Parlament rozhodně podpořil zejména využití nových technologií.

Zpráva Výboru pro právní záležitosti, která před námi nyní leží, však jednoznačně oslabuje cíl návrhu Komise. Podle posouzení dopadu vypracovaného Komisí je odhadovaný potenciál snížení zhruba 600 milionů EUR ročně. Podle návrhu zprávy by členské státy nadále uplatňovaly veškeré současné administrativní požadavky a kromě toho by ještě vytvářely nové. Proto, navzdory tomu, že návrh Komise je založen na myšlence, že současné těžkopádné metody zveřejňování by měl nahradit nový nástroj zveřejňování v podobě elektronické platformy, by návrh zprávy namísto snížení administrativní zátěže tuto zátěž zvýšil.

Cíl návrhu Komise podpořila drtivá většina zúčastněných subjektů. V diskusích v Radě, které dosud proběhly, jej rovněž podpořila velká většina členských států. Avšak přijetí směrnice v podobě, jakou v současnosti navrhuje Výbor pro právní záležitosti, by s sebou neslo riziko ohrožení důvěryhodnosti veškeré činnosti zaměřené na snížení administrativní zátěže.

Cíl Výboru pro právní záležitosti, jímž je zajistit financování tisku, který je v současné době závislý na poplatku za zveřejňování informací o společnostech, může Komise v tomto rozsahu sdílet. Je však třeba najít další způsoby takového financování. Nelze společnostem ukládat, aby postupovaly v souladu se závazky, pokud jde o zveřejňování, které v dnešním technologickém prostředí nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu.

 
  
MPphoto
 

  Margaritis Schinas, navrhovatel stanoviska Hospodářského a měnového výboru. (EL) Pane předsedající, za Hospodářský a měnový výbor bych vás rád seznámil s naším stanoviskem. Do značné míry podporujeme hlavní předmět tohoto návrhu Komise, který je výborně strukturován a je samozřejmě navržen s cílem minimalizovat administrativní zátěž.

Domníváme se, že vedle překladů je zjednodušení postupů a uznání překladů jiných certifikovaných překladatelů z jiného členského státu zcela odůvodněné a v souladu s daným přístupem.

Nyní se dostávám k otázce zveřejňování. Náš Výbor se domnívá – podobně jako se dle mého názoru zcela správně domnívá Výbor pro právní záležitosti – že kromě společností mají právo na informace i občané. Pane Komisaři, občané bohužel nemají stejný přístup k elektronickým médiím, k nimž je váš původní návrh směřoval.

Žijeme v pluralistické Evropě s odlišnými modely a odlišnými hodnotami. Vy jako komisař z Irska víte, že výsledek referenda ve vaší zemi a přístup mnoha vašich krajanů k jedinému modelu pro celou Evropu nás přišel velmi draho. Nechceme proto v Evropě zavést tento model, neboť dobře víme, že v mé zemi, v mém regionu, je přístup k internetu omezený. Proč bychom pak měli zbavovat tyto lidi, tyto evropské občany, práva dozvědět se o věcech, které se jich týkají, prostřednictvím tradičních kanálů?

Pane komisaři, podobně jako Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro právní záležitosti se proto domnívám, že elektronická platforma musí být povinná a je to tak zcela správně. Nesmí se však jednat jen o platformu. Musíme všem evropským občanům umožnit přístup k informacím. Nechceme, aby existoval v Evropě někdo, kdo by musel zjišťovat, co se v této oblasti děje, prostřednictvím BlackBerry, neboť tam, kde žiji, řada lidí BlackBerry nemůže použít.

Podobně jako pan komisař se domnívám, že bychom měli vyslat vůči Radě stejný signál, musíte pečlivě zvážit stanovisko, které jednomyslně podpořil Výbor pro právní záležitosti a velkou většinou i Hospodářský výbor. Pokud se tím nehodláte zabývat, dovolte, abych vám doporučil, abyste se nad tím ještě jednou zamysleli, neboť pouze produktivním demokratickým dialogem můžeme nalézt vzájemně přijatelná řešení ve prospěch mnohých, nikoli jen hrstky.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papastamkos , jménem skupiny PPE-DE.(EL) Pane předsedající, Evropská rada v březnu 2008 nařídila, aby byly přijaty nové urychlené zákonodárné iniciativy v zájmu zlepšení podnikatelského prostředí společností v Unii prostřednictvím snížení administrativních závazků a nákladů. Dle mého názoru návrh směrnice Rady, o němž diskutujeme, přispívá málo ke stanoveným cílům.

Klíčovým problémem společností, zejména malých a středních podniků, je, že jsou nutné objektivní podmínky pro obecné zlepšení byrokratického, právního a fiskálního prostředí, a lze očekávat ještě výraznější příspěvek v tomto směru na straně Komise.

V tomto konkrétním případě je hlavním účelem zveřejňování účetních uzávěrek a dalších finančních výkazů společností uplatnění principu transparentnosti a publicity obchodní činnosti. Nízká dostupnost internetu v Řadě členských států však není dostatečnou zárukou.

Kromě toho by povinné záznamy jen v elektronické podobě znamenaly i zánik tisíců specializovaných pracovních míst v tradičních tištěných médiích. Tisk je kromě toho tradiční složkou principu transparentnosti a demokratického zřízení Unie a jeho příspěvek k mnohojazyčnosti a rozmanitosti Evropské unie je mimo jakoukoli pochybnost.

Domnívám se, že bezpečnostní pojistka přijetí jediného poplatku a zachování paralelní možnosti zveřejňování v tištěných médiích a současné zavedení elektronického rejstříku, jak bylo formulováno v dosaženém konsensu, pro nějž hlasovala všechna – opakuji všechna – křídla Výboru pro právní záležitosti, je vyváženým a rozumným řešením, jaké potřebujeme.

Na závěr mi dovolte zdůraznit, že to, co požaduje Evropský parlament a co je potřeba zajistit, je produktivní souhlas v otázce tvorby zákonů na úrovni Společenství, zatímco bude současně zachována plná nezávislost na legislativní vůli. Jak již bylo řečeno, Výbor pro právní záležitosti si přeje, aby plénum přijalo zprávu paní Kauppiové, jíž tímto blahopřeji k její práci.

P.S. pro vás, pane komisaři – nevím, zda je pro vás konsensuální návrh Výboru pro právní záležitosti zklamáním, rád bych vám však řekl, a skutečně v to doufám, že jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, kultura spolupráce mezi Komisí a Evropským parlamentem se zcela jistě zlepší. A na to nyní čekáme; čeká na to demokraticky zvolený Evropský parlament.

 
  
MPphoto
 

  Ieke van den Burg, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, na úvod bych se ráda vyjádřila k postupu. Škoda, pane komisaři, že když jsme se jsme dnes ráno sešli, nediskutovali jsme spolu, neboť mne poněkud překvapilo, že jste byl tak ostrý při svém vystoupení v Parlamentu. Pokud jde o postup, vadilo mi především, jakým způsobem francouzské předsednictví naložilo s našimi návrhy, nevyhovělo našim požadavkům na jednání či snahám vést dialog o případném kompromisu.

Totéž platí o Komisi. Při takových otázkách je běžné usilovat o setkání a nalézt řešení, které by splňovalo představy jednotlivých stran. Je mi líto, že k něčemu takovému vůbec došlo, a doufám, že v čase mezi hlasováním v plénu a ve výboru k setkání nastane příležitost.

Pokud jde o obsah, domnívám se, že se příliš nelišíme. I já jsem velkým zastáncem odstranění administrativní zátěže. V účetnictví jsem zastáncem systému XBRL a tohoto druhu elektronické platformy. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že je to nezbytné, právě z toho důvodu, že v některých státech zatím nenastala éra elektronické společnosti. Je nezbytné mít toto dočasné přechodné řešení k tomu, aby členské státy měly ještě možnost volby, zda využívat tohoto druhu papírové registrace.

Je to skutečně přechodný problém a mohlo by existovat pragmatické řešení. Tento týden jsem slyšela, že od prvního použití elektronické pošty a prvního internetového připojení uplynulo pouhých dvacet let, bude tedy za deset či dvacet let zcela běžné, aby vše bylo zpracováváno elektronicky. Čelíme pouze velmi krátkodobému problému a neměli bychom mu přikládat přehnaný význam. Měli bychom se pokusit nalézt rozumné pragmatické řešení v duchu toho, co i vy vždy označujete za své přání.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Gauzès (PPE-DE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na úvod bych rád poděkoval naší kolegyni Piia-Nooře Kauppiové za její výtečnou zprávu a za její snahu umožnit nalezení rozumného řešení různých otázek, zejména otázky platformy.

Navržená směrnice je součástí širších opatření, která byla přijata s cílem snížit administrativní zátěž společností, snížit omezení, která jsou na ně uvalena, a zvýšit jejich konkurenceschopnost. Samozřejmě aktivně podporujeme cíle, ze kterých budou mít výhody malé a střední podniky. Schvalujeme vytvoření elektronické platformy obsahující veškeré informace a princip jediného poplatku, který pokryje veškeré náklady spojené s nezbytným zveřejňováním.

Je však vhodné poskytovat co nejlepší informace a umožnit další použití obvyklých metod zveřejňování, které jsou potřebné, zejména v tištěných médiích. Znění navržené na základě jednání paní zpravodajkou a jednomyslně přijaté ve Výboru pro právní záležitosti umožní členským státům ustanovit ponechání obvyklých metod zveřejňování, neboť jejich cena je zahrnuta v jediném poplatku za zveřejnění.

Vyhověli jsme tak, pane komisaři, duchu návrhu tím, že jsme učinili platformu povinnou a zachovali princip jediného poplatku. Zohlednili jsme však skutečnost v těch zemích, kde neexistuje informační a komunikační infrastruktura, kterou mají jiné země, a kde panují jiné informační zvyklosti, které by neměly být přehlíženy.

Pane komisaři, víte, že názory občanů musíme vzít v potaz a že Evropa se nesmí jevit jako zdroj nových omezení nebo obtíží. To je důvod, proč usilujeme o pružnost při posuzování skutečného stavu v jednotlivých členských státech a současně o zachování ekonomického systému.

Pane komisaři, vyjádřil jste se příkře v tom smyslu, že návrh Výboru pro právní záležitosti podrývá postoj Komise. Nemyslím si, že by tomu tak bylo, není však přesné ani říci, že návrh Výboru pro právní záležitosti zavádí nové formality. Na druhé straně panuje shoda v tom, že se jedná o stávající formality, které budou zachovány, a jednoznačné odmítnutí nových formalit.

Pane komisaři, domnívám se, že Evropa musí ukázat, že je schopna omezit byrokracii a administrativní zátěž a přitom respektovat národní identity jednotlivých států.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Pane předsedající, rád bych poděkoval Komisi za to, že předložila tento návrh. Považuji jej za pozitivní a jsem přesvědčen, že nám pomůže odstranit zbytečnou administrativní zátěž.

Jak řekl můj předřečník, tento Parlament má povinnost vrátit velmi velkorysé a velmi altruistické návrhy Komise zpět na zem. Realitou je, že zde máme 27 zemí s odlišnými právními systémy a velmi odlišnými jazyky, což znamená, že se v každé zemi musíme přizpůsobit realitě této země, včetně otázky jazyka.

Jak však podotkl pan Gauzès i předchozí řečníci, je důležité, aby uznání takových národních odlišností nevedlo ke zvýšení nákladů, aby poplatky měly stejnou výši a aby vlády v případě nutnosti nesly dodatečné náklady.

Je zde ale ještě další otázka: otázka překladů. V Evropské unii nemáme jednotný jazyk. V každé z 27 zemí se mluví jiným jazykem a někdy se jazyky liší i v rámci jedné země, například ve vlasti pana komisaře. Musíme se s tím vyrovnat.

Rovněž i z hlediska práva jsme vystaveni tomu, že se právní dokumenty liší. Výbor pro právní záležitosti například navrhl pozměňovací návrhy týkající se ověřování dokumentů, společně s ověřováním překladů. V tomto okamžiku připravuje Výbor pro právní záležitosti zprávu o uznávání ověřených dokumentů v jednotlivých zemích Evropské unie, která by měla doplnit tuto zprávu.

Myslím si, a tím skončím, že si Komise při předkládání tohoto návrhu vedla dobře. Paní zpravodajka odvedla skvělou práci a pokusili jsme se vytvořit návrh legislativního textu, který by bylo možné uznat v celé Unii, a zaručit tak práva založená na skutečném stavu v Unii, který se neustále utváří, který má rozmanité právní systémy a odlišnou úroveň přístupu k elektronické komunikaci.

 
  
MPphoto
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE). - (FR) Pane předsedající, nejprve bych ráda poblahopřála zpravodajce Kauppiové k její výtečné práci, neboť díky ní nalezl Výbor pro právní záležitosti kompromis, který byl, jak pan komisař řekl, přijat jednomyslně. Je to tedy jasný signál. Nastolí rovnováhu mezi potřebou jednoduché administrativy pro společnosti, zejména malé a střední podniky, a zároveň ponechá členským státům možnost zachovat si požadavky na zveřejňování, pokud chtějí.

Jsem přesvědčena, že se Evropský parlament vydá stejnou cestou jako Výbor pro právní záležitosti. Dvacet sedm členských států má své tradice. Některé obhajují výhradně internet. Některé stále používají tradičnější papírové metody komunikace. Tyto tradice je třeba respektovat. Nezapomínejme na to, že 50 % evropských občanů nemá přístup k internetu. Pokud by byly informace přístupné pouze na jediné elektronické platformě, ti, kdo nemají přístup k internetu nebo dávají přednost papíru, by nemohli získat informace o společnostech ve svém regionu.

Domnívám se, že Evropský parlament si je dobře vědom toho, že například upuštění od zveřejňování soudních a právních sdělení v regionálním tisku by kupříkladu mělo katastrofální důsledky. Proto toho musí být členské státy schopny organizovat šíření informací prostřednictvím doplňkových kanálů podle konkrétních podmínek.

Pane komisaři, nevedeme tu ideologickou rozpravu. Neuvědomujete si snad, že za současných okolností máte na práci jiné věci, než rušit něco, co v členských státech dobře funguje?

Při honbě za zjednodušením někdy naopak hrozí větší složitost. Snížení nákladů? Ano, ale za jakou cenu? Zjednodušení omezení v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti? Ano, ale co se děje s konkurenceschopností v okamžiku, kdy zjednodušení hrozí zničením ekonomiky celého odvětví? Bylo by velmi žádoucí, aby si Komise uvědomila, že podporujeme řešení, která umožní tištěnému médiu překonat problémy, které v současnosti řeší.

Pane komisaři, neměl byste přehlížet tradice členských států. Budete-li takto postupovat, nesete riziko, že se určitý počet novinářů stane nadbytečný a že značná část obyvatel bude trpět nedostatkem informací.

Hledáme vyváženou směrnici, která by zahrnovala elektronickou platformu a jediný poplatek. Jsme přesvědčeni, že my jsme k takovému řešení dospěli, a vy musíte respektovat hlas Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE).(PL) Pane předsedající, Evropský parlament již po dlouhou dobu upozorňoval na otázku zbytečných a neúměrně vysokých administrativních nákladů, které musí evropské podniky nést. Tyto náklady nejenže ztěžují podnikání, ale navíc představují překážku při naplňování výzev dnešního vysoce konkurenčního světového hospodářství.

Je proto potěšující, že Komise nakonec obrátila k tomuto problému svou pozornost a navrhla použít zrychlený postup v souvislosti s pozměňovacími návrhy k první a jedenácté směrnici v oblasti práva obchodních společností, což přispěje k rychlejšímu zlepšení podnikatelského prostředí pro evropské společnosti. V případě první směrnice se skutečně zdá velmi vhodné, aby byly z vnitrostátního práva odstraněny veškeré dodatečné požadavky týkající se zveřejňování, které zvyšují náklady podniků. Navrhovaná elektronická platforma obsahující úplné informace o společnosti bude představovat šetrné a jednoduše dostupné řešení a jediný poplatek pokryje veškeré náklady, ať už administrativní nebo spjaté s požadavky na zveřejňování.

Návrh vztahující se k jedenácté směrnici v oblasti práva obchodních společností se týká překladů a ověřování dokumentů, které mají být vloženy do zápisu do obchodního rejstříku pro pobočky společnosti se sídlem v jiném členském státě. Vzájemné uznávání překladů navržené Komisí jako způsob snížení administrativní zátěže nepochybně přispěje ke snížení nákladů, které společnosti nesou, přičemž zajistí spolehlivost překladů. Na závěr dovolte, abych poblahopřála paní Kauppiové k její výtečné zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Costas Botopoulos (PSE). - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych využil privilegia být posledním řečníkem a učinil jednu politickou a dvě technické poznámky ke směrnici, o níž hovoříme.

Moje politická poznámka se týká toho, že dnes zažíváme v Evropském parlamentu vzácný okamžik – úplnou jednomyslnost všech křídel Parlamentu, od pravého až po levé, pokud jde o směřování Parlamentu v otázce přijetí zvláštní legislativní iniciativy. Řada poslanců to řekla a i já bych to rád zdůraznil, že je to vzácné a že je třeba to vzít v potaz při konečném rozhodnutí Komise.

Neoslabujeme návrh Komise. Snažíme se jej modernizovat a vnést do něj více lidskosti, logiky a praxe. Tolik má politická poznámka.

Nyní dvě stručné technické poznámky. Pokud jde o otázku zveřejňování, poslanci řekli a dodám to i já, že je zcela spravedlivé a zcela správné, aby ty členské státy, kde je přístup k internetu výrazně omezen, měly možnost, mimo obecné pravidlo elektronického zveřejňování, nadále používat ze zřejmých sociálních a finančních důvodů ke zveřejňování tisk.

Rád bych se krátce vyjádřil k otázce překladů, s níž snad nebyl žádný problém. Možnost jediného uznaného překladu nám nabízí praktické řešení. Otázka překladů, která zde byla vznesena, není otázkou jazyka, nejde o věc transparentnosti, nejde o styl. Je to otázka praktická, kterou lze velmi snadno vyřešit uznáním překladu.

V tom je rozdíl mezi politickými a technickými tématy – my tento návrh neoslabujeme, my jej zlepšujeme.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy , člen Komise. − Pane předsedající, dovolte mi na úvod podotknout, že kdyby Ieke van den Burgová nastolila tuto problematiku dnes ráno, velmi rád bych se jí zabýval. Zeptal jsem se, zda byste rádi položili ještě nějakou otázku, a pokud byste otázku měli, hovořil bych o ní. Kdybyste se mne zeptali na cokoli – včetně počasí v Irsku, diskutoval s vámi o ní. Nemám s tím problém.

Nemám obecně problém s rozhodnutími Evropského parlamentu, jelikož je to vaše práce, to, co musíte dělat. Nesmíme však zapomínat na pozadí tohoto konkrétního návrhu a vzhledem k tomu, že si vážím vašeho stanoviska, dovolím si vás požádat, abyste si vážili vy toho mého.

Tento konkrétní návrh byl předložen v souvislosti se snižováním administrativní zátěže pro malé společnosti. Byla to součást zjednodušení podnikatelského prostředí. Existují odhady výsledků, ke kterým by návrh vedl: roční úspora nákladů ve výši 600 milionů EUR. Důvodem pro předložení tohoto návrhu tedy bylo snížení administrativních nákladů pro malé podniky. Jak jsem uvedl ve svém předchozím vystoupení, Evropský parlament uvítal celý projekt snížení nákladů v různých usneseních.

Takové jsou tedy souvislosti toho, co bylo předloženo. S myšlenkou snížit administrativní náklady a přinést zjednodušení menším podnikům jsme přišli s tímto konkrétním návrhem.

Sotva lze očekávat, že přijmu pozměňovací návrhy Parlamentu, které míří zcela opačným směrem a místo toho, aby administrativní náklady snižovaly, tak je zvyšují. Má-li Evropský parlament pocit, že v tomto konkrétním případě spočívá rovnováha výhod v dalším zachovávání nastoleného směru, budiž. To je zcela legitimní názor. Nelze jej však skloubit s původním cílem, který jste předložili – cílem snížit náklady. Pokud mají Parlament a ostatní pocit, že ze všech důvodů, které jste uvedli, by to mělo zůstat tak, můžete sotva očekávat, že se postavím a budu s vámi souhlasit v tom, že je to cesta ke snížení administrativních nákladů, když výsledkem bude opak – ve skutečnosti se tím náklady zvýší, nikoli sníží.

Pozměňovací návrhy, které předložily dva výbory Evropského parlamentu, znamenají, že jediná změna, kterou budou muset členské státy provést po přijetí této směrnice, bude zavedení povinného používání elektronické platformy. Nedojde k žádnému omezení současné administrativní zátěže v důsledku úspor, které si slibujeme od našeho původního návrhu, které byly, jak jsem řekl, v posouzení dopadu odhadnuty na 600 milionů EUR. Přijetí směrnice, která nevede k žádnému snížení zátěže, nýbrž ke kosmetickým změnám, by jednoznačně bylo špatným signálem, pokud jde o celkové snížení administrativní zátěže, o němž hovoříme.

Požádal bych proto poslance Evropského parlamentu, aby respektovali i můj postoj. Je-li takové stanovisko Parlamentu – a zítra o něm budeme hlasovat – je to vaše stanovisko a máte na něj plné právo. Nemám s tím problém. Musíte však respektovat i moje stanovisko v tom, že sotva mohu přijmout návrhy, které mají opačný směr než původní předložený návrh. Neměli bychom se kvůli tomu přít, já ale nebudu nelogicky tvrdit, že Parlament postupuje správně, když administrativní zátěž zvyšuje, místo aby ji snižoval.

Jsem ochoten vyslechnout si názory, které jste předložili s cílem zachovat současný stav – možná máte v něčem pravdu – o to ale neusilujeme, to není důvod, proč jsme předložili tento konkrétní návrh. C’est la vie!

 
  
MPphoto
 

  Piia-Noora Kauppi, zpravodajka. − Pane předsedající, ráda bych se vyjádřila k postupu. Paní van den Burgová již řekla, že francouzské předsednictví se k tomuto dokumentu nechovalo moc hezky. Zkusili jsme navrhnout několik možností třístranného jednání, při kterém by byly projednány možné kompromisy. Francouzské předsednictví bohužel není ochotno se těchto setkání zúčastnit. Není ochotno organizovat setkání v pracovní skupině Rady, aby bylo možné projednat další směřování. Nejsou také přítomni ani dnes zde, abychom o této velmi důležité věci diskutovali.

Stanovisko Výboru pro právní záležitosti poskytuje členským státům mnoho prostoru. Poskytuje mnohem více prostoru, než by dle mého názoru bylo třeba. Stanovisko Výboru pro právní záležitosti však zachází až do krajnosti. Je to jediný návrh, který byl Parlamentu v tuto chvíli předložen. Můj názor je, že v případě, že Rada nepřijme stanovisko Parlamentu, tj. stanovisko Výboru pro právní záležitosti – o kterém budeme zítra hlasovat – jak jsme ji o to požádali, budeme muset přistoupit ke druhému čtení.

Nemůžeme připustit, aby si s námi Rada zahrávala. Pokud návrh nebude v podobě, jakou Parlament zítra odhlasuje, přijat, budeme muset proces zpomalit. Tento proces možná nebude dokončen před volbami a možná hrozí i to, že Komise návrh stáhne. Myslím si, že by bylo velkým zklamáním, kdyby jej Rada neschválila kvalifikovanou většinou a kdyby nepřišla s návrhy, jak dosáhnout kompromisu.

Byli bychom ochotni o kompromisech jednat. Osobně bych byla velmi ráda, kdyby Rada něco navrhla na třístranných jednáních, což by mohlo následně být základem kompromisu, jenže Rada se skrývá, setkání se neúčastní a třístranná jednání neorganizuje. Vrhá nás to do velmi obtížné situace.

Velmi mne proto dopalují diskuse o postupu. Doufám, že Komise návrh nestáhne. Doufám, že je stále šance dosáhnout kompromisu, s nímž by byly spokojeny všechny členské státy i Evropský parlament.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat zítra.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí