Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 19. listopadu 2008 - Štrasburk

12. Evropská vesmírná politika: Evropa a vesmír (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je rozprava o:

- otázce k ústnímu zodpovězení (B6-0482/2008), kterou pokládá pan Pribetich za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Radě: Evropská vesmírná politika: Evropa a vesmír (O-0111/2008) a

- otázce k ústnímu zodpovězení (B6-0483/2008), kterou pokládá pan Pribetich za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Komisi: Evropská vesmírná politika: Evropa a vesmír (O-0112/2008).

Jsem, rád, že jako rodák z Toulouse mohu předsedat této rozpravě.

  Pierre Pribetich , autor. – (FR) Pane předsedající, pane místopředsedo, pane ministře, „je nejvyšší čas znovu rozsvítit hvězdy“.

Chtěl jsem zahájit svou řeč tímto veršem z jedné básně Guillauma Apollinaira, abych podtrhl význam, jaký má obnovení vesmírné politiky pro Evropský parlament.

Evropská unie a její členské státy se už více než třicet let společně podílí na financování, přípravě a rozvoji vesmírné politiky. Tato politika však bohužel postupně ztrácí na své záři a oslnivosti.

Je pravda, že základy evropské vesmírné politiky stanovila rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou. Je rovněž pravdou, že Rada pro vesmír, která zasedala 22. května 2007, se vyslovila pro politické pokračování této rámcové dohody. Avšak záře vycházející z této hvězdy je nedostatečná. Z hlediska evropské nezávislosti, úlohy Evropy na mezinárodní scéně, její bezpečnosti a prosperity představuje tato politika jedinečný „trumf“ v oblasti průmyslové politiky vytvářející pracovní místa a podporující růst; je to ambiciózní politika s dopady v oblasti kulturní, hospodářské i vědecké, která je upevňována na mezinárodní scéně a představuje nezbytný nástroj, jehož prostřednictvím může společnost získat potřebné znalosti.

V institucionálním trojúhelníku Evropské unie a ve snaze zajistit, aby se tento trojúhelník nezměnil v trojúhelník Bermudský, musí Evropský parlament jménem evropských občanů sehrávat při přípravě a při formulování této politiky významnou a stále významnější úlohu.

Je nejvyšší čas znovu rozsvítit hvězdy. 26. září 2008 se Rada zavázala podpořit tento zákon a i my bychom se na jeho přípravě rádi podíleli. V tomto duchu se samozřejmě nese tento projev, který nyní pronáším jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Pokud se máme vydat po správné cestě, nesmíme podle mého názoru zapomínat na základní prvky, jimiž je tato vesmírná politika tvořena.

Za prvé, je zde otázka rozpočtu. Žádáme, aby byla od nynějška vytvořena rozpočtová položka, která by odrážela a vyjadřovala naši angažovanost vůči evropské vesmírné politice.

Jestliže má vesmírný průmysl zvýšit svou kapacitu v oblasti výzkumu a vývoje a – jinak řečeno – zůstat ziskovým, musí mít odpovídající veřejnou podporu. Mezinárodní hospodářská soutěž je tvrdá a nelítostná.

Zatímco Spojené státy, Rusko, Japonsko a dokonce Indie výrazně navyšují rozpočty určené na vesmírný průmysl a mnohonásobně zvyšují veřejné zakázky, my, Evropané, stále hledáme odpovídající způsob financování k dosažení našich ambiciózních cílů, jako když hledáme ztracený čas.

Jaké iniciativy by tedy měla Komise vyvíjet, aby tak lépe podpořila evropské vesmírné odvětví, a stala se tak nejen jedním z aktérů, nýbrž hlavním aktérem reagujícím na tuto rostoucí celosvětovou poptávku ve všech hlediscích vesmírné politiky od začátku až do konce?

Druhým bodem je otázka strategické volby aplikací souvisejících na jedné straně se systémy Galileo a EGNOS a na straně druhé s programem GMES s cílem vytvořit účinnou strukturu přehledného řízení v zájmu větší účinnosti všech evropských vesmírných programů.

A konečně otázka využívání vesmíru. Jaká je dlouhodobá vize evropské vesmírné politiky a proč existuje? Vydat se na dlouhou výpravu za účelem dobývání vesmíru je projekt na řadu desítek let a vyžaduje jak dlouhodobou vizi, tak ambice.

Vzpomínám si v této chvíli na projev prezidenta Kennedyho, který připomínal americkému národu nové, nepřekonané hranice. Slavný den 21. července 1969 představoval jednoznačně významný pokrok v technologických dějinách naší civilizace, urychlující činitel pokroku veškerého vesmírného i jiného průmyslu.

Vytvořme v tomto koncertu národů dlouhodobou vizi. Nacházíme se na milníku dlouhé cesty. Evropa se v oblasti vesmírné politiky nachází na křižovatce. Možnosti činností a uplatnění v oblasti vesmíru se mnohonásobně zvětšují. Od vědy po obranu pokrývá vesmír tak širokou a rozmanitou oblast činností, jako je ochrana životního prostředí nebo rozvoj malých a středních podniků.

Přibližme se uživatelům a zlepšeme životaschopnost a kvalitu shromažďovaných údajů. Staňme se předními výrobci na vesmírném trhu. Je naší povinností, kterou dlužíme budoucím pokolením, posílit tuto evropskou vesmírnou politiku a učinit životně důležité rozhodnutí vynést na oběžnou dráhu průkopnickou a futuristickou Evropu, v níž budou moci žít příští pokolení.

Vesmír je naší novou evropskou hranicí. Otevírá se nová učebnice dějepisu s ohromným množstvím nepopsaných stránek. Evropa musí v této historii nejen sehrát svou úlohu, ale musí sehrát hlavní úlohu. Proto je nejvyšší čas znovu rozsvítit hvězdy.

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, pane Verheugene, vážení poslanci, váš projev, pane Pribetichi, a otázky jsou velmi trefné a vzhledem k zápalu, s nímž jste je přednesl, bude velmi obtížné na vaši řeč navázat.

Jsou trefné, protože vesmír se stal, jak jste řekl, nezbytným nástrojem pro všechny evropské země. Tyto mise nám pomáhají při získávání znalostí, ať už se týkají pozorování země nebo oceánografie či satelitní meteorologie. Rovněž souvisí s růstem našeho hospodářství prostřednictvím satelitních telekomunikačních technologií a satelitní navigace. Vesmír se stal postupně nezbytným nástrojem moderního života a jeho nedílnou součástí.

Vesmír je rovněž nástrojem, jak jste uvedl, který umožní v Evropě sjednotit se na základě společné ambice a vytvořit evropskou identitu. Právě v tomto duchu uspořádalo francouzské předsednictví vloni v červenci v čele s Valérií Pécresseovou první neformální schůzku evropských ministrů pro vesmír ve městě Kourou, kde je, jak víte, umístěn evropský kosmodrom. Evropský parlament zde, pokud vím, zastupoval pan Rovsing a já mu za to děkuji.

Toto setkání nám umožnilo formulovat společnou vizi pro Evropu ve vesmíru, která se opírá o tři základní aktéry evropské vesmírné politiky: Evropskou unii, Evropskou kosmickou agenturu a členské státy – přičemž uznává rostoucí odpovědnost Unie. Tito tři aktéři mohou společně učinit z Evropy jednu z předních vesmírných velmocí světa, tím jsme si jistí.

K vytvoření evropské vesmírné politiky, která bude prospěšná všem Evropanům, potřebujeme v první řadě zajistit otevřený a rovný přístup všech členských států Evropské unie k výhodám, které přináší činnosti ve vesmíru. Za druhé, musíme posílit stávající mechanismy koordinace v odvětví vesmíru, evropskou odbornost a investice financované jak z prostředků Společenství, tak z mezivládních a vnitrostátních zdrojů. Za třetí, je nezbytné zlepšit součinnost mezi civilními a obranými vesmírnými programy.

Evropská unie, Evropská kosmická agentura a členské státy tak zajistí, že budeme moci využívat výhod přístupu do vesmíru, přístupu, který bude nezávislý, životaschopný a za nejlepší možnou cenu, což je zapotřebí s ohledem na naše největší partnery. To pochopitelně vyžaduje posílení úlohy Evropské unie v oblasti evropské vesmírné politiky.

Úkolem Evropské unie je sjednocovat požadavky pro vesmírné aplikace, vést přehled o požadavcích uživatelů, stanovit priority a zajišťovat pokračování poskytovaných služeb. Rovněž musíme na úrovni Unie vytvořit nástroje a finanční režimy Společenství, které by zohledňovaly zvláštní charakteristiky odvětví vesmíru, zejména s ohledem na budoucí finanční výhledy.

Rada pro vesmír, která zasedala 26. září, vyslala na oběžnou dráhu a – mohu-li to tak říci – potvrdila význam dvou vlajkových lodí mezi vesmírnými programy, Galileo EGNOS a GMES. Pokud jde o Galileo EGNOS, může být Evropská unie hrdá na to, že podepsala značný počet dohod o spolupráci se třetími zeměmi, jako jsou Spojené státy, Čína, Izrael, Jižní Korea, Ukrajina a Maroko.

Stejná Rada ze dne 26. září vyzdvihla význam rostoucí spolupráce mezi Komisí, Evropskou kosmickou agenturou a členskými státy v oblasti výzkumu a vývoje, konkrétně v oblasti satelitních navigačních systémů.

Pokud jde o program GMES, nadcházející Rada, která bude zasedat ve dnech 1. a 2. prosince, by měla stanovit příslušné hlavní směry vývoje a podmínky partnerství mezi Evropskou unií a členskými státy a rovněž legislativní návrhy, které tento program do konce roku 2009 formálně schválí. Už nyní vás mohu informovat o tom, že Rada je přesvědčena, že pokud se má tento program úspěšně rozvíjet, musí být založen na přístupu obecné prospěšnosti. Dále je třeba urychleně přijmout politiku pro oblast informací.

Musíme tedy stanovit čtyři priority, o nichž hovořil rovněž pan Pribetich: první se dotýká vesmíru a změny klimatu, vzhledem k tomu, že přispění vesmírných aplikací je v této oblasti jedinečné. Druhou je přispění vesmírných činností Lisabonské strategii. Třetí se týká vesmíru a bezpečnosti s ohledem na sledování a dohled evropských vesmírných infrastruktur nad vesmírným odpadem na evropské úrovni. A konečně čtvrtou prioritou je využívání vesmíru, což je politická otázka, a planetární politika, kde by měla Evropa postupovat v rámci celosvětového programu.

V tomto ohledu musí Evropa vypracovat společnou vizi a dlouhodobý strategický plán a rovněž musí navázat potřebný politický dialog s ostatními státy v širším rámci mezinárodní spolupráce. V tomto ohledu je Rada velmi ráda, že Komise oznámila na rok 2009 uspořádání politické konference na vysoké úrovni týkající se dlouhodobé celosvětové vize pro využívání vesmíru.

A proto, pane předsedající, dámy a pánové, tato obnovená vize evropské vesmírné politiky dokládá nové odhodlání členských států, odhodlání, které bezpochyby v zájmu této mimořádné ambice Evropy nalezne ve sněmovně ohlas.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jsem velmi vděčný panu Pribetichovi, že mohu zahájit svou řeč k tomuto velmi technickému tématu veršem z básně mého oblíbeného francouzského básníka Guillauma Apollinaira: Il est grand temps de rallumer les étoiles. Jsem přesvědčen, že francouzské předsednictví již dosáhlo značných úspěchů ve snaze přiznat evropské vesmírné politice význam, který jí skutečně náleží.

V posledních letech jsme dosáhli značného úspěchu a poprvé také máme evropskou vesmírnou politiku, což jsme nikdy předtím neměli. Máme rámec společné evropské politiky, v němž Komise sehrává úlohu koordinátora. Dospěli jsme ke značné shodě ohledně strategického, ekologického a hospodářského významu vesmírné politiky pro Evropu. Tento význam nikdy nepopírala. Rád bych zvláště vyzdvihl setkání Evropské rady pro vesmír, které se uskutečnilo na konci června ve vesmírném středisku Kourou ve Francouzské Guayaně, kdy se poprvé jednoznačně ukázalo, že Evropa je připravena na tuto novou cestu do vesmíru.

Rovněž se nám podařilo prokázat, že evropský vesmírný průmysl je vysoce konkurenceschopný. Pokud však srovnáme prostředky, které Evropa může vynaložit na činnosti ve vesmíru, s prostředky, které například vynakládají naši američtí přátelé, nemáme dobrou pozici. Evropa zastává přední úlohu v oblasti satelitních technologií a technologií raketových nosičů. Máme nejlepší systém raketových nosičů na světě. V Kourou máme k dispozici infrastrukturu, která se nenachází nikde jinde na světě. Náš příspěvek mezinárodní vesmírné stanici v podobě vesmírné laboratoře je dokladem vysoké úrovně evropské vesmírné technologie. Jsem velmi rád, že Evropská kosmická agentura provedla v rámci naší sluneční soustavy celou řadu úspěšných výzkumných výprav, kterých se jiným zemím nepodařilo dosáhnout.

Jako Evropané nemáme žádný důvod schovávat se za druhé. Spolupráce mezi Evropskou komisí a agenturou ESA je vynikající a rozdělení funkcí funguje hladce. S ohledem na účinnost této spolupráce neexistuje žádný důvod uvažovat nad změnou struktur v této oblasti.

Přesto však existují problémy, které ještě musíme řešit. Jako Evropané nemáme nezávislý přístup do vesmíru. Nemůžeme vyslat lidi do vesmíru, ani je dopravit zpět. Musíme se rozhodnout, zda chceme být dlouhodobě závislí na jiných, či nikoli. Nechci před vámi skrývat svůj názor. Evropa potřebuje nezávislé a bezpečné prostředky pro přístup do vesmíru. Budeme muset zvážit, jakou formu zvolit pro příští větší mise na výzkum sluneční soustavy. Podle mého názoru může být další rozsáhlá mise uskutečněna jen jako úkol, který bude uskutečněn jménem celého lidstva. Měli bychom se vyhnout jakémukoli národnímu či regionálnímu soutěžení. V každém případě je cílem naší politiky dosáhnout co nejvyšší míry spolupráce. To bude rovněž tématem konference, o níž právě hovořil pan Jouyet a kterou hodlá Komise uspořádat v příštím roce.

Abychom nikoho nenechali na pochybách, chceme jednat o tom, jaká bude příští velká mise, která bude přesahovat čistě technické využití vesmírných technologií. Jaká bude příští velká mise, další velký cíl, který uspokojí lidskou touhu po zkoumání vesmíru? Vesmírné technologie jsou pro naši civilizaci, naši bezpečnost a pro naše hospodářství naprosto nezbytné. Jen si vzpomeňte na všechny naše komunikační technologie nebo finanční trhy, které by dnes bez satelitů vůbec nefungovaly.

Je pravda, že tato politika by měla obsahovat výrazný aspekt bezpečnosti. Snažíme se na to nezapomínat. Podařilo se nám vytvořit pravidelný a strukturovaný dialog mezi Radou a Komisí, který zahrnuje i Evropskou obrannou agenturu a Satelitní středisko Evropské unie. Cílem tohoto dialogu je lepší koordinace mezi civilními, bezpečnostními a obrannými vesmírnými činnostmi.

Pokud jde o oblast životního prostředí, reakci ze strany Evropy na světovou krizi v oblasti životního prostředí představuje systém GMES (Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti), který je v současnosti ve vývoji. Tento systém nám poskytne údaje a informace, které potřebujeme, abychom mohli s předstihem reagovat na katastrofy. Oba naše vlajkové projekty – GMES a Galileo – představují významný příspěvek k realizaci Lisabonské strategie tím, že vytvářejí silnou průmyslovou a technologickou základnu v Evropě pro vesmírné aplikace.

Pokud jde o systém GMES, jsem velmi rád, že vám mohu oznámit, že před pouhými několika dny přijala Komise můj návrh sdělení, který se týká úpravy financování a otázek spolupráce v rámci systému GMES. Rada pro konkurenceschopnost bude toto sdělení projednávat za několik dní. Mohu říci, že systém GMES se dobře rozbíhá. První ukázkové projekty už byly zahájeny, a pokud mohu říci, budeme také schopní je včas dokončit. Ohledně vesmírné infrastruktury systému GMES se plně shodujeme s agenturou ESA. Agentura ESA už učinila značný pokrok ve vývoji evropských satelitů potřebných pro tento systém, takže vyhlídky máme dobré.

Jednu věc je však ještě třeba vyřešit. Rozpočet Společenství poskytuje systému GMES pouze prostředky na výzkum. Chybí prostředky na provoz. Příští rok budeme poprvé potřebovat malé množství provozních prostředků, které již rozpočtový orgán schválil. Potřebujeme však dlouhodobé řešení, protože je jasné, že systém GMES není systémem, který by mohl financovat sám sebe. Bude sice vytvářet zisk, ten však nikdy nepokryje náklady. Systém GMES je projektem evropské infrastruktury, a tak je na něj také třeba pohlížet při zajišťování dlouhodobého financování.

Příští rok vypracujeme přesný harmonogram a akční plán budoucí realizace iniciativy GMES. Jinak řečeno, v roce 2009 Komise předloží návrh financování prvního rozmístění systému GMES v roce 2011 na základě podrobného posouzení dopadu a analýzy nákladů a přínosů.

O programu Galileo jsme již jednali. Chci zde pouze říci, že díky účinné spolupráci mezi orgány mají programy Galileo a EGNOS pevný právní základ a jsou připraveny na uvedení do provozu. Součástí plánu je rovněž provádění programů Galileo a EGNOS, musíme však zjistit, zda je průmysl schopen splnit požadavek nařízení o provádění programů GNSS dokončit systém Galileo do konce roku 2013. Tato skutečnost se ukáže v průběhu výběrových řízení.

Rád bych vyzval evropský vesmírný průmysl, aby využil skvělou příležitost, kterou představuje program Galileo, a aby s námi co nejúžeji spolupracoval a mobilizoval všechny své zdroje. Galileo je pro nás jedním z nejdůležitějších – ne-li nejdůležitější projekt v oblasti průmyslové politiky a musíme zajistit jeho bezchybný průběh.

Sem spadají otázky vyplývající z usnesení, jako například otázky hospodářské soutěže, které se objevují v souvislosti s mezinárodní obchodní praxí a s trhy s veřejnými zakázkami. Je pravda, že praxe při zadávání veřejných zakázek ve vesmírném průmyslu se řídí různými mezinárodními nařízeními. Tato praxe se liší v závislosti na tom, zda je předmětem veřejné soutěže poskytování služeb nebo prodej zboží, a především na tom, které země příslušné dohody podepisují. Během procesu udělování veřejných zakázek ve fázi rozmisťování programu Galileo uplatňovala Komise důsledně zásadu reciprocity a jsme přesvědčeni, že se tím oživilo vyjednávání se třetími zeměmi o vzájemném otevírání trhů.

A na závěr – a jsem velmi rád, že Parlament věnoval tomuto bodu pozornost – otázka zapojení malých a středních podniků do evropských vesmírných projektů. Považuji tuto oblast za velmi důležitou, protože evropský vesmírný průmysl je tvořen jen několika málo velkými evropskými subjekty. Jen málo evropských zemí se může skutečně dostat do vesmíru. Mnohé jiné země však mohou přispět svým dílem a jsem velmi rád, když zjišťuji, že specializované vesmírné technologie jsou stále častěji vyráběny v řadě členských států, zejména v nových členských státech, v malých a středních podnicích, které mnohdy nabízejí velmi složité a vyspělé výrobky a služby. Z tohoto důvodu je důležité, abychom zajistili, že malé a střední podniky budou dostávat odpovídající podíl zakázek na velkých projektech. Tento podíl je stanoven ve výši 40 % a Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že tento podíl bude dodržován.

Nejedná se pouze o otázku hospodářskou, ale i politickou, protože tímto způsobem můžeme zajistit, aby evropské vesmírné činnosti nebyly vnímány pouze jako privilegium několika velkých evropských zemí, ale aby byly vnímány jako oblast, na které se podílí všech 27 zemí, které z nich také mohou mít prospěch.

  Etelka Barsi-Pataky, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Název naší rozpravy zní Evropa a vesmír. Dámy a pánové, průměrný evropský občan použije denně až 50 satelitů. Využití vesmíru se poměrně nenápadně stává součástí našeho každodenního života. Otázkou je: může na tomto procesu Evropa spolupracovat, může se aktivně podílet i na využití vesmíru?

Na místě je několik poznámek. Vesmír je naším společným celosvětovým majetkem. Mezinárodní spolupráce má proto pro Evropu nesmírný význam. Evropa se však může do této spolupráce smysluplně zapojit pouze pokud si zajistí nezávislost v oblasti politické, technologické a provozní. To je významné pro Parlament.

S ohledem na světovou finanční a částečně už i hospodářskou krizi je zřejmé, že iniciativy v oblasti vyspělých technologií, jako je využití vesmíru, představují významnou výhodu z hlediska naší konkurenceschopnosti.

Navíc s ohledem na výzvy, kterým čelíme, a související úkoly jsme stále více závislí na vesmírných technologiích: např. ve snaze pochopit a monitorovat změnu klimatu či zajistit bezpečnost prostřednictvím obrany, předcházet stále častějším přírodním katastrofám nebo v oblasti poskytování stále rozsáhlejších komunikačních a navigačních služeb.

Hovoříme zde proto o strategických otázkách. Evropský parlament chce v tomto procesu sehrát konstruktivní úlohu především podporou strukturovaného dialogu mezi EU a vládními orgány. Podle našeho názoru nabídne tento dialog všem členským státům možnost účastnit se a získat otevřený a spravedlivý přístup.

Náš společný evropský projekt Galileo byl průkopnickým projektem v mnoha ohledech. Jmenujme jen některé: vytvořil provozní model interinstitucionální skupiny odborníků pro Galileo k posílení spolupráce a v případě větších projektů umožnil zajistit společné financování zasazené do rozpočtu Společenství. To je však pouze začátek. Program Galileo, jak uvedl komisař Verheugen, zajistil účast malých a středních podniků, protože, jak už dnes víme, společnosti vzniklé odštěpením jsou společnosti, které dokážou ve světě vyspělých technologií dosahovat vynikajících výsledků.

Skupina Evropské lidové strany a Evropských demokratů předložila nespočet návrhů, které se zčásti týkaly naší průmyslové politiky, v níž máme ještě mnoho co dohánět, než se stane pevným základem. Navíc jsme posílili naši úlohu v oblasti výzkumu a vývoje. Tyto znalosti jsou navíc rovněž důležité pro obrannou a bezpečnostní politiku. Tímto způsobem se může evropská vesmírná politika stát součástí evropské identity. Děkuji vám za pozornost.

  Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Satelitní navigační systémy a satelitní telekomunikační sítě, služby a aplikace jsou nástroji, do nichž musí Evropská unie investovat.

Výzkum je jedním ze základních pilířů, na nichž stojí Lisabonská strategie. Program Galileo je jedním z prioritních projektů evropského výzkumu s ohledem na jeho potenciální využití v řízení dopravy, sledování účinků změny klimatu či zásahu v případě naléhavých situací a přírodních katastrof.

V loňském roce Evropský parlament společně s Komisí a Radou dokázal vyčlenit prostředky na financování projektu Galileo, který je považován za jeden ze strategických projektů Evropské unie. Ráda bych vyzdvihla význam rozvoje vesmírné průmyslové politiky.

Rovněž bych vám ráda připomněla, že nařízení o programu Galileo stanoví měřítko pro zapojení malých a středních podniků do evropských vesmírných průmyslových politik. Evropa zároveň vytváří společnou vizi a strategické plánování využití vesmíru.

  Anne Laperrouze, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, podle všeho se všichni shodneme na skutečnosti, že vesmírná politika se stala nedílnou součástí budoucnosti naší společnosti.

Tři nejdůležitější prvky bychom mohli shrnout takto: bezpečnost a obrana, ochrana proti ekologickým krizím a poskytování nových služeb pro lidské činnosti.

Ano, dámy a pánové, jako Evropané musíme uznat, že vesmír nabývá strategicko-obranný rozměr. Vím, že někteří mí kolegové poslanci s tím nebudou souhlasit. Ano, je třeba zajistit pozorování planety z dlouhodobého hlediska, abychom mohli zkoumat její pomalé a dynamické změny a zejména změny způsobené činností člověka ovlivňující světové klima, přírodní zdroje a biologickou rozmanitost.

Přitom značný počet skupin v oblasti veřejné politiky a hospodářských činností potřebuje informace a předpovědi z pozorovacích systémů ve vesmíru. Zvláště zde se ukazuje význam evropského systému GMES v rámci světového procesu GEO. Ano, vesmírné politiky mají stále větší dopad na vědecký výzkum, technologické inovace a navíc podporují představivost. Proto budou mít programy výzkumu vesmíru a planetárního výzkumu do budoucna zásadní význam.

Telefony a televize, GPS, předpovídání počasí nebo dokonce lékařská péče na dálku zásadním způsobem změnily způsob našeho života. Neumíme si ani představit, co by se stalo, kdyby přestaly satelity pracovat.

Zkušenosti v oblasti vesmírných technologií – zejména prostřednictvím úspěšné rakety – samy o sobě odůvodňují realizaci skutečné evropské vesmírné politiky. Pokud máme naplnit naši touhu po nezávislosti, budeme muset dosáhnout nejen dobré správy věcí veřejných, ale samozřejmě také zajistit dobré financování.

Vesmírná politika, kterou prosazuje Evropa, ukáže její snahu buď zůstat vlivným aktérem na světové scéně, jehož úloha bude však víceméně omezena na úlohu partnera, nebo se stát silnou Evropou, jedním z hlavních představitelů světové vlády schopným vyřešit klíčové problémy, před nimiž bude lidstvo v budoucnu stát.

  Patrick Louis, jménem skupiny IND/DEM. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, ve své někdejší funkci zpravodaje Výboru pro dopravu jsem k projektu Galileo zastával nadšený postoj.

Dnes vidím, že tento ústřední projekt uvízl na mrtvém bodě v důsledku všemocnosti a technokratické ochablosti našich orgánů. Pokaždé, když Unie odmítla svobodnou a rozmanitou spolupráci mezi státy, vyloučila tím některou soukromou iniciativu, zvýšila náklady a zabránila vzniku konkurenčních, kvalifikovaných a pevných konsorcií. Avšak pokaždé, kdy se státy spojily svobodně, projekty byly úspěšné.

Proto zde, stejně jako v jiných oblastech, je úlohou našich orgánů sehrávat pouze vedlejší úlohu, chceme řídit vše, a přitom bychom měli být garanty mála. Měli bychom mít na paměti jednu věc: pokud jde o vesmírné záležitosti, musí mít Evropa především nohy na zemi.

  Giles Chichester (PPE-DE). – Pane předsedající, v dětství jsem měl přání stát se jedním z průkopníků vesmíru – a, troufám si říci, stejně jako mnoho jiných dětí – a když jsem rostl, v roce 1969 mě inspirovaly výjevy z přistání na Měsíci, zejména pohled z vesmíru na Zem, který jsem viděl v televizi. Vesmír se už dnes nedostává na titulní strany novin, je však nesmírně důležitý ze všech důvodů, které zde kolegové uvedli, a já tleskám odhodlání Evropské unie vytvořit vesmírnou politiku.

Navštívil jsem před rokem Goddardovo středisko NASA ve Washingtonu a v nedávné době i středisko Evropské kosmické agentury v Římě a práce, kterou jsem zde viděl vykonávat, činí vesmír stejně fascinujícím jako předtím. Čím více lidí tyto výjevy uvidí, tím více přiblížíme vesmír Zemi. Co však pro mě bylo nové, je dosah, jaký má využití vesmíru pro vědu, výzkum a hospodářství, a význam satelitů a jejich odpalovacích zařízení.

Pane komisaři, byl jsem informován o obavách provozovatelů satelitů ohledně potřeby zachovávat mezinárodní dohody v oblasti využívání spektra a satelitních pásem. Existuje obava, že pokud bychom tolerovali jakékoli porušení mezinárodních dohod, budou je ostatní regiony porušovat také. Podle mého názoru spočívá účinné využívání vesmíru zejména v zachovávání schválených předpisů a zásad a doufám, že v tomto ohledu se nám i jim dostane ze strany Komise příslušných záruk. Historie našich úspěchů a naše vyhlídky ve vesmíru jsou rozhodně zajímavým příběhem.

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, pane Pribetichi, podle mého názoru je váš návrh komplexní a vyvážený. Chci vám proto poblahopřát, neboť se vám podařilo tuto problematiku lépe osvětlit a my můžeme vidět hvězdy zřetelněji.

Evropská unie musí bezesporu přijmout odpovědnost a hájit politické úsilí Evropy v oblasti vesmíru, využívat jej ve prospěch Evropanů a evropského hospodářství a zajistit nezávislý a spolehlivý přístup do vesmíru.

Vítám závěry zasedání Rady ze září obsahující užitečný politický závazek k rozvoji Evropské kosmické politiky.

Prioritou musí jednoznačně zůstat včasné uplatňování programů Galileo a EGNOS a programu Globálního monitorování životního prostředí a bezpečnosti, jehož cílem je pomáhat při posuzování a realizaci evropských politik, které mají vliv na životní prostředí.

Pokud jde o financování, musíme nalézt odpovídající nástroje pro Evropskou kosmickou politiku, které spolu s nástroji uvedenými v Sedmém rámcovém programu umožní střednědobé a dlouhodobé plánování. Případné začlenění zvláštní kapitoly do rozpočtu by bylo projevem závazku Evropské unie vůči této politice, a zvýšilo by tak průhlednost a transparentnost pro případ, že vstoupí v platnost ustanovení Lisabonské smlouvy.

  Janusz Onyszkiewicz (ALDE). – (PL) Pane předsedající, jsem velmi rád, že rozvíjíme náš vesmírný program ve spolupráci s Rusy. Nesmíme však zapomínat, že v pozadí je ještě jeden partner, s nímž musíme navázat spolupráci – Ukrajina. Nejlepší sovětské rakety byly postaveny na Ukrajině. Její potenciál v této oblasti je ohromný. Domnívám se, že bychom si jej měli uvědomit a využít jej pro dobro všech.

Další moje poznámka se týká programu Galileo. Nesmíme zapomínat, že tento program může mít a měl by mít rovněž značný význam pro naše vojenské operace a vojenské mise. Je však důležité, aby bylo využití tohoto systému pro vojenské účely dobře zabezpečeno, aby další účastníci programu – mám na mysli především Čínu – neuměli a nemohli tento systém zablokovat.

  Předsedající. – Než předám slovo Radě, rád bych vás, dámy a pánové, upozornil na skutečnost, že tři poslanci této sněmovny se narodili 5. srpna – což je den narození Neila Armstronga. Patřím shodou okolností mezi ně, a proto jsem si této skutečnosti vědom. Můžete o tom uvažovat během následujícího projevu zástupce Rady.

  Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Nijak mě to nepřekvapuje, pane předsedající, a jsem velmi rád, protože jste toho hoden!

Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, vážení poslanci, budu velmi stručný, protože mnohé již bylo řečeno.

Za prvé, vaše projevy a rozpravy ukázaly mobilizaci této sněmovny, pokud jde o problematiku Evropské kosmické politiky. Snažíme se vypracovat jednotící evropský projekt. Snažíme se vypracovat evropské projekty, které budou skutečně podněcovat a zajistí, aby se na tomto jedinečném dobrodružství mohla podílet i další pokolení Evropanů.

Jak již bylo řečeno, usilujeme o projekty, jejichž cílem je zlepšit každodenní život našich spoluobčanů. Usilujeme o vytvoření projektu, jehož skutečným cílem je rozvoj konkurenceschopnosti, spojení různých evropských průmyslových partnerů a podpora činnosti v době současného hospodářského poklesu. Usilujeme o projekty zaměřené na zlepšení výzkumu, vývoje a inovací. Usilujeme o projekty – mám-li být zcela vyčerpávající –, které učiní Evropu viditelnější, učiní z ní globálního aktéra, který bude mít vliv na řešení budoucích celosvětových výzev, ať už se jedná o boj proti změně klimatu nebo záležitosti rozvoje či strategické rovnováhy s našimi partnery.

Jsem přesvědčen, že z vaší rozpravy vyplývá, že nesmíme v našem úsilí povolit. Naopak musíme soustředit všechny prostředky, všechny naše schopnosti spolupráce na tento nejsymboličtější evropský projekt: Evropskou kosmickou politiku.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem vděčný za širokou podporu, kterou jste během rozpravy projevili Evropské kosmické politice. Byl bych velmi rád, kdyby se tato široká podpora promítla i do procesu tvorby finančních základů pro stálou a trvalou evropskou přítomnost ve vesmíru. Rád bych vás upozornil na skutečnost, že naši konkurenti nesedí se založenýma rukama. Ostatní regiony světa jsou už dnes daleko před námi, pokud jde o vizi do budoucna. Pokud nedokážeme nalézt nové projekty a vytvořit nové technologie, nebudeme ani schopni si zachovat přední pozici v oblasti vesmírných aplikací jednoduše proto, že nebudeme mít potřebnou základnu ve vědě a výzkumu.

Proto znovu opakuji, že jsem rád, že se už všechny tyto záležitosti vyjasnily. Pokud dokážeme společně zvýšit povědomí o vesmíru, pokud dokážeme sdělit všem občanům Evropy příběh, o kterém hovořil pan Chichester, příběh o tom, že evropské vesmírné projekty nás všechny mohou spojovat dohromady.

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.