Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 19. listopadu 2008 - Štrasburk

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)

  Předsedající. − Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B6-0484/2008). Byly předloženy tyto otázky Komisi.

Část I

Otázka č. 33, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-0800/08)

Předmět: Informovanost občanů o opatřeních přijatých Evropskou unií s cílem ochránit je před mezinárodní finanční krizí

V odpovědi na mou otázku k ústnímu zodpovězení H-0075/08⁽¹⁾ o dopadu mezinárodní úvěrové krize, kterou jsem položil na plenárním zasedání Evropského parlamentu loni v březnu, zástupce Komise uvedl, že lze očekávat propad o 0,5 % hospodářského růstu EU, zvýšení inflace a deficit zahraničního obchodu ve výši 185 000 milionů EUR v EU 27. Komise zdůraznila, že nejlepší způsob, jak čelit této mezinárodní krizi, je pokračovat ve strukturálních reformách a makroekonomických politikách, a zdůraznila, že protekcionismus není řešení. V současnosti jsme svědky dalšího šíření finanční krize, která nyní postihuje i velké společnosti.

Došlo snad k nějaké změně údajů, které Komise původně poskytla? Jak hodlá Komise informovat evropské občany o dopadech této krize a jaká praktická opatření přijme na jejich ochranu?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Komise předložila 3. listopadu podzimní prognózu, ze které vyplývá, že hospodářský výhled je neradostný: v roce 2009 se očekává zastavení hospodářského růstu, který se má zvýšit v celé Evropské unii pouze o 0,2 %.

V roce 2010 by mělo docházet k oživení většiny hospodářství EU s předpokládaným růstem ve výši 1,1 % pro EU jako celek. V důsledku toho se očekává nárůst nezaměstnanosti na 7,8 % v EU v roce 2009 a další nárůst se očekává i pro rok 2010.

V příštím roce se však očekává pokles inflace na 2,4 % v EU a její růst by se měl ještě dále zpomalit v roce 2010.

Není pochyb o tom, že výzvy, před kterými stojíme, jsou značné. Komise proto nyní vypracovává komplexní strategii zvládnutí finanční krize a zpomalení hospodářského poklesu. Základy této strategie zachycuje sdělení nazvané Od finanční krize k oživení: evropský akční rámec, v němž se uvádí, jak by měla EU řešit další fáze krize jednotně a ve vzájemné koordinaci.

Akce by měly směřovat k dosažení tří cílů: za prvé, vytvoření nové struktury finančních trhů na úrovni EU; za druhé, řešení dopadu na hospodářskou aktivitu, a za třetí, koordinace globální reakce na finanční krizi.

26. listopadu předloží Komise podrobnější verzi plánu obnovy EU v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Naším cílem je propojení řady cílených krátkodobých iniciativ, které pomohou odvrátit negativní dopad na hospodářskou aktivitu a přizpůsobit střednědobá a dlouhodobá opatření Lisabonské strategie současné krizi.

  Stavros Arnaoutakis (PSE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, děkuji vám za odpověď. Domnívám se však, že evropští občané dnes potřebují slyšet, že reagujeme na úvěrovou krizi, a prostředky by se tak měly investovat do hospodářské aktivity. Evropští občané si rovněž přejí, aby se tato krize stala příležitostí pro Evropu, pro občanskou Evropu.

Moje otázka zní: budou v příštích letech vkládány prostředky do veřejných investic a veřejných staveb?

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní místopředsedkyně, jestliže máme k dispozici nejnovější informace, je zapotřebí rychlého rozhodování. Problém je, že Komise jako kolektivní orgán obvykle potřebuje velmi dlouhou dobu, než dokáže uvést věci do pohybu. Existují zvláštní pravidla pro situaci, v níž se právě nacházíme? V opačném případě to bude trvat skutečně velmi dlouho, než Komise jako kolektivní orgán dospěje k nějakému výsledku.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). - (LT) Pane předsedající, paní Wallströmová, zkušenost nám ukazuje, že členské státy samy se snaží nalézt způsob, jak uniknout dopadům hospodářské krize a hospodářského poklesu.

Jaký je váš názor na protikrizová opatření? Představují snad zvýšení daní, zvýšení daňového základu a zvýšení DPH účinný způsob, jak předejít v tomto složitém období krizi?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − V současnosti je nejdůležitější otázkou, jaká další opatření Komise podnikne v nejbližších týdnech s cílem řešit skutečné dopady na hospodářskou aktivitu?

Chystáme se předložit soubor opatření – který v současnosti připravujeme –, v němž vymezíme jednotlivé oblasti politiky, u nichž jsme přesvědčeni, že můžeme zmírnit dopady na hospodářskou činnost v krátkodobém měřítku při dodržení stávajících priorit střednědobých reforem Lisabonské smlouvy. To je rámec naší činnosti. Doufáme, že dokážeme nalézt taková opatření, která pomohou posílit celkovou poptávku; na straně poptávky bychom chtěli snížit inflační tlaky a posílit kupní sílu domácností.

Musíme se však více soustředit na pracovní trhy a – jak už bylo řešeno – zkvalitnit investice. Doufáme, že tím pomůžeme k řešení problémů a přijetí opatření v rámci balíku v oblasti energetiky a změny klimatu, protože budeme potřebovat prostředky na investice. Doufám, že se nám je v tomto obtížném období podaří prosadit. Například na pracovních trzích by mohly být tyto politiky aktivace velmi prospěšné.

K poslední otázce bych ráda uvedla, že chceme, aby členské státy svou činnost koordinovaly. Domníváme se, že pokud by se každý vydal jiným směrem a dělal to, co považuje pro svůj členský stát za nejprospěšnější, bylo by to nejhorší, co by se mohlo stát. Dáváme přednost co nejširší diskusi, koordinaci a spolupráci, protože tak můžeme dospět k výsledkům, které pocítí hospodářství v celé Evropě. Dáváme přednost koordinovaným krokům.

Pokud jde o otázku dlouhých lhůt realizace či přípravy? Budete překvapeni. Jak jsem již uvedla včera v rozpravě o finanční krizi, Komisi se poprvé podařilo předložit návrh do 24 hodin. Na tuto velmi vážnou krizi musíme reagovat tak, abychom neztráceli příliš mnoho času přípravou jednotlivých návrhů.

Všichni jsme dostali příslušné pokyny a všichni jsme se snažili v našich příslušných resortech politiky přijít na to, jak můžeme pomoci, jak se můžeme vyhnout dlouhým přípravám, a tedy pomoci rychle a přitom koordinovaně a ohleduplně. Snažíme se předkládat návrhy co nejrychleji je to možné a používáme vše, co je v našich silách. Takové je v tomto okamžiku východisko Komise.

  Předsedající. − Otázka č. 34, kterou pokládá Boguslaw Sonik (H-0850/08)

Předmět: Rozdíly povoleného obsahu alkoholu v krvi u řidičů v Evropské unii

V řadě členských států – například ve Spojeném království, v Itálii, v Irsku a v Lucembursku – je množství alkoholu v krvi, s nímž je dovoleno řídit vozidlo, stanoveno na 0.8 mg/l. Na Slovensku a v Maďarsku, kde nedovolují, aby kdokoli, kdo požil sebemenší množství alkoholu, řídil vozidlo, by se řidič s takovým obsahem alkoholu v krvi dopustil vážného přestupku. Předpisy o řízení dopravních prostředků, jak je stanoví polský zákon o provozu na pozemních komunikacích ze dne 20. června 1997 (Úřední věstník číslo 108, 2005, článek 908 v platném znění), stanoví povolený obsah alkoholu v krvi na 0.2 mg/l. Řízení s vyšším obsahem alkoholu v krvi než 0,5 mg/l je trestným činem a trestá se odnětím svobody až na dva roky.

Má Komise v úmyslu s ohledem na současný trend sjednocování právních předpisů v oblasti provozu na pozemních komunikacích v rámci EU přijmout opatření na standardizaci povoleného obsahu alkoholu v krvi u řidičů v členských státech EU?

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v roce 1988 Komise ve skutečnosti předložila návrh směrnice o maximálním povoleném obsahu alkoholu v krvi u řidičů, ale mezi členskými státy a Komisí nedošlo ke shodě a Komise se musela spokojit s tím, že dne 17. ledna 2001 bylo přijato doporučení, aby nejvyšší povolený obsah alkoholu ve všech členských státech nepřesahoval 0,5 mg/ml. V současnosti mají pouze 3 členské státy – Irsko, Malta a Spojené království – povolen vyšší obsah alkoholu v krvi, než je tato hodnota.

Doporučení Komise rovněž předpokládá snížení obsahu alkoholu v krvi na 0,2 mg/ml pro některé kategorie řidičů, včetně začátečníků, což je množství, které je předmětem otázky váženého poslance. Právě začátečníci jsou hlavními oběťmi nebezpečí na silnicích, a je proto nesmírně důležité, abychom v souvislosti s nimi co nejvíce omezili rizikové činitele například tím, že nepovolíme této kategorii řidičů vyšší obsah alkoholu v krvi, jak jsem už řekl, než 0,2 mg/ml. To souvisí s opatřením známým jako „nulový obsah“, který pro tuto kategorii řidičů stanoví sdělení Komise z října 2006, které stanoví strategii podpory členských států na omezení škod způsobených alkoholem.

Dámy a pánové, za těchto okolností se Komise bohužel nedomnívá, že existují politické podmínky, které by ze strany členských států umožnily přijetí právní úpravy s cílem větší harmonizace povoleného obsahu alkoholu v krvi v rámci EU. Zároveň však Komise nemá v úmyslu zůstat nečinná, pokud jde o jednu z hlavních příčin úmrtí na evropských silnicích.

Komise v této záležitosti přijala různá opatření. Především jsou to kontroly na silnicích: ve svém doporučení ze dne 6. dubna 2004 Komise vyzvala k častějšímu provádění náhodných kontrol obsahu alkoholu v krvi pomocí účinných zařízení na měření obsahu alkoholu prostřednictvím dechových zkoušek, a to na místech a v době, kdy pravidelně dochází k nadměrné konzumaci alkoholu ze strany řidičů.

Dámy a pánové, rovněž bych rád zdůraznil, že řízení pod vlivem alkoholu je jedním z činů, které jsou obsaženy v návrhu směrnice o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, který schválila Komise v březnu tohoto roku a v současnosti jej projednává Rada a Parlament.

Během posledního zasedání Rady pro dopravu jsem ministrům zdůraznil, že s ohledem na ztráty na životech si nemůžeme dovolit uvíznout ve slepé uličce a slovíčkařit či diskutovat o tom, zda se tato problematika týká prvního nebo třetího pilíře, protože právní diskuse bohužel mnoho nepomohou při řešení problémů natolik vážných, jako jsou dopravní nehody.

Rád bych využil této příležitosti a zdůraznil, že čtyři přestupky zmiňované v projednávané směrnici, kterými jsou kromě řízení pod vlivem alkoholu nedodržení rychlosti, jízda bez zapnutých bezpečnostních pásů a řízení pod vlivem narkotických látek, jsou příčinou tří ze čtyř dopravních nehod. To znamená, že Evropská unie má před sebou ještě mnoho práce, a opětovně proto vyzývám Parlament, aby pokračoval v nastoupeném směru i během hlasování ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Navíc – a už se chystám končit, pane předsedající – abychom v blízké budoucnosti mohli vypracovat konkrétní návrhy ohledně řízení pod vlivem psychotropních látek, zahájila Komise v říjnu roku 2006 soubor výzkumných projektů, který má trvat čtyři roky a jehož cílem je zlepšit znalosti v této oblasti a nalézt řešení. Jedná se o projekt DRUID, který všichni dobře znáte.

Závěrem je třeba připomenout finanční podporu ze strany Komise kampaním na zvýšení povědomí. Jedná se především o kampaně prováděné mladými lidmi a zaměřené na další mladé lidi, jejichž cílem je upozornit na nebezpečí konzumace alkoholu a drog při řízení vozidla. Jedním z příkladů je kampaň zvaná Bob, která měla po celé Evropě velký úspěch, a neměli bychom rovněž zapomínat na nasazení Komise, která pozvala někdejšího mistra světa formule 1 Kimiho Raikkonena do Bruselu, kde se zúčastnil kampaně Evropské unie za bezpečnost silničního provozu, ani na den věnovaný bezpečnosti silničního provozu ve velkých městech, který se konal 10. října v Paříži, které jsou dalším dokladem velikého zájmu Evropské komise o bezpečnost silničního provozu. Bezpečnost silničního provozu byla jednou z priorit během projevu při hlasování o důvěře poté, co jsem byl jmenován evropským komisařem pro dopravu.

Dámy a pánové, to je bohužel vše, co můžeme udělat, doufám však, že moje odpověď na vaši otázku k ústnímu zodpovězení byla vyčerpávající.

  Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych vám poděkoval za vaši odpověď a vyzval vás k přijetí odvážnějších opatření. Musíme přijmout a aktualizovat směrnici, která bude zavádět naprostý zákaz řízení pod vlivem alkoholu. Nesmíme ustupovat lobby výrobců alkoholu a jejich vlivu a nesmíme se jich bát. Máme právo na bezpečné silnice a měli bychom začít u mladých. Při prosazování těchto projektů musíme být odvážní.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane místopředsedo, rád bych poděkoval za tuto krátkou příležitost položit vám dvě otázky. Za prvé, uvedl jste, že neexistují zcela vhodné politické podmínky pro přijetí takového nařízení. Rád bych věděl, co je největší překážkou? Pochází z některého státu nebo ji vytváří velké lobbyistické skupiny? Co brání Komisi v tom, aby v této záležitosti něco podnikla?

Moje druhá otázka se týká skutečnosti, že stále větší počet studií ukazuje, že kouření v automobilu je velmi nebezpečné. Jednak je velmi nezdravé, a jednak rozptyluje pozornost a unavuje. Moje otázka zní, zda má Komise v úmyslu v této záležitosti něco podniknout.

  Colm Burke (PPE-DE). – Moje otázka se týká Irska, kde se značný počet mladých lidí stává účastníky tragických dopravních nehod ve chvíli, kdy jsou sami uživateli automobilu.

Rád bych věděl, zda byl v Evropě proveden nějaký výzkum na toto téma a zda bychom nemohli obnovit program výchovy k řízení pro mladé lidi. Je třeba vykonat ještě mnoho práce a já bych se přimlouval za oživení tohoto výchovného programu v co nejkratší době.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za položené otázky, které mi umožní blíže vyjasnit stanovisko Evropské unie.

Pane Leichtfriede, když jste hovořil o politických problémech, s nimiž se setkáváme, tyto politické problémy se týkají členských států a ukázalo se, že návrh Komise nebyl bohužel přijat ani navzdory značnému úsilí. I přes malou shodu mezi členskými státy ohledně návrhu směrnice jsme vytrvali a vytrváme i nadále. Opakuji slova, která jsem pronesl během slyšení, kde mi byla udělena důvěra Komise a Parlamentu: bezpečnost silničního provozu zůstává nadále jednou z mých priorit.

Mám v úmyslu nadále podporovat všechny projekty a programy v rámci iniciativy DRUID – to je moje odpověď panu poslanci –, pokud jde o otázku poskytování informací mladým lidem a výchovu mladých lidí. To by mělo zůstat naší prioritou. Nejsou to nástroje, které způsobují nehody; je samozřejmě důležité mít k dispozici bezpečné nástroje. Je důležité, abychom měli bezpečné silnice a tento Parlament společně s Komisí přijal některá rozhodnutí v souvislosti s infrastrukturou, hlavním problémem však zůstává výchova těch, kteří sedí za volanty automobilů nebo za řídítky motorek.

Je naší povinností vychovávat mladé lidi, a v tom s vámi plně souhlasím a udělám vše, co bude v mých silách, abych zajistil, že Komise a Evropská unie budou vždy financovat programy na výchovu mladých lidí na školách. Dámy a pánové, nikoli náhodou jsem za Komisi vybral svědectví bývalého světového šampiona, který je mladým mužem.

Měli bychom se snažit s mladými lidmi komunikovat prostřednictvím mladých lidí, kteří nekážou, jak to činí hlava rodiny, ale kteří dokážou vysvětlovat, jaká jsou skutečná rizika, protože všichni mladí lidé, kteří se vrací z diskotéky, se cítí nezranitelní. Tak tomu však bohužel není a my musíme spolupracovat se školami a s rodinami a zajistit, že mladí lidé poznají rizika, kterým se vystavují pokaždé, když usedají za volant, a zvláště když pijí alkohol nebo užívají drogy.

Pokud jde o otázku kouření, požádám příslušná oddělení Komise, aby provedla šetření s cílem zjistit, zda skutečně existují další rizika spojená s kouřením, či nikoli. Nemohu vám dát odpověď, protože z vědeckého hlediska nevím, jak jsem ale řekl, pověřím oddělení, aby to zjistilo.

Domnívám se, že jsem rovněž odpověděl panu Sonikovi a potvrdil své odhodlání, a myslím, že mohu tento příslib dát i jménem Komise – paní místopředsedkyně Wallströmová je rovněž odpovědná za komunikaci –, že učiníme vše, co je v našich silách, abychom občanům a především mladým lidem, kteří jsou začátečníky, poskytli informace o rizicích a nebezpečí spojených s každou cestou vozidlem.

  Předsedající. − Otázka č. 35, kterou pokládá Katerina Batzeli (H-0861/08)

Předmět: Interinstitucionální dohoda „Partnerství pro komunikaci o Evropě“

Dne 22. října 2008 podepsali zástupci Evropského parlamentu, Komise a Rady poprvé v historii politické prohlášení o interinstitucionální dohodě o komunikaci o prioritách EU. Tato dohoda má značný politický význam, protože se snaží nalézt účinné řešení závažného demokratického problému, že evropští občané nejsou dostatečně informováni, a navíc přichází v rozhodující době před volbami do Evropského parlamentu.

Jaké budou priority a základní poselství této společné komunikační politiky Společenství na příští rok, zejména v období před volbami?

Jakým způsobem se bude prosazovat spolupráce mezi třemi orgány Společenství při společném výběru priorit a cílů této komunikační politiky a jejich spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány? Jaký konkrétní vztah bude mezi komunikační politikou Společenství a vnitrostátními komunikačními politikami, pokud jde o EU?

Jaké prostředky jsou vyčleněny na realizaci nové politiky Společenství a jakou úlohu zde budou sehrávat nové komunikační technologie? Jaká bude v této souvislosti úloha vícejazyčnosti?

Které fondy Společenství budou použity k financování jednotlivých činností v rámci nově zřízené komunikační politiky?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Parlament, Komise a Rada posílily spolupráci v oblasti komunikace o EU a 22. října tohoto roku podepsaly politické prohlášení o partnerství pro komunikaci o Evropě. Děkuji vám za rozhodnou podporu v této věci. Je to poprvé, kdy jsme se shodli na společném přístupu ke komunikaci.

Komunikace je účinnější a efektivnější, pokud je prováděna na základě koordinace priorit. Kromě toho je zapotřebí politického odhodlání všech subjektů, včetně členských států. Všechny orgány mají povinnost komunikovat s občany o Evropské unii. Avšak politické prohlášení – a dovolte mi tuto skutečnost zdůraznit – rovněž respektuje individuální odpovědnost každého orgánu EU a členského státu za jeho vlastní komunikační strategii a za jeho vlastní priority v oblasti komunikace.

Jádrem politického prohlášení jsou společné priority v oblasti komunikace a schvaluje je interinstitucionální skupina pro informace (IGI), kterou společně řídí zástupci všech orgánů. Na rok 2009 jsme již společně stanovili a schválili čtyři společné priority: volby do Evropského parlamentu, energie a změna klimatu, 20. výročí demokratických změn ve střední a východní Evropě a samozřejmě udržení pracovních míst, růstu a solidarity v Evropě.

Na realizaci těchto priorit se budou společně podílet Parlament, Komise a Rada, stejně jako členské státy. Budeme se proto snažit o navázání součinnosti s vnitrostátními, regionálními a místními orgány, stejně jako se zástupci občanské společnosti. Naše zastoupení a informační kanceláře Parlamentu v členských státech budou ve spolupráci s vnitrostátními orgány připravovat společné činnosti přizpůsobené vnitrostátním podmínkám. Bude-li to zapotřebí, uzavřeme odpovídající správní dohody mezi službami na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a tyto činnosti budou odpovídajícím způsobem financovány.

Je samozřejmé, že naše orgány a členské státy budou ve svých činnostech respektovat vícejazyčnost a kulturní rozmanitost. V této souvislosti mi dovolte připomenout, že Komise je velmi aktivní při řešení výzvy vícejazyčnosti. Kromě jiných opatření byli našim zastoupením v členských státech přiděleni překladatelé, kteří slouží potřebám místních občanů a pomáhají komunikaci o Evropě v jejich jazyce.

Realizace společných priorit v oblasti komunikace vytvoří skvělou platformu, která umožní evropským, vnitrostátním a regionálním politikům diskutovat s občany o otázkách EU před volbami do Evropského parlamentu. Doufám, že se to kladně odrazí ve volební účasti.

  Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Děkuji vám mnohokrát, paní Wallströmová, za vaši odpověď. V první řadě bych ráda uvedla, že hlavním cílem této interinstitucionální dohody je vytvořit sjednocenou evropskou komunikační politiku, kterou budou muset pomalu, ale jistě přijímat všechny orgány Společenství tak, aby občané dostávali standardizované informace.

Za druhé bych ráda požádala o některá vyjasnění v otázce financování nově navrhovaných činností. Budou začleněny do stávajících programů? Bude vytvořena nová rozpočtová položka se zvláštním rozpočtem pro informace? Jakým způsobem budou financovány odvětvové programy? Bude komunikační politika politikou nezávislou nebo spolufinancovanou?

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní místopředsedkyně, papír je mnohostranně použitelný, je však stále více jasné, že ztrácí svou informativní hodnotu. Naše informační politika musí dát přednost elektronickým sdělovacím prostředkům – televizi a internetu. Moje otázka se tedy týká toho, zda můžeme tyto trendy vývoje zaznamenat i v současné politice. Za druhé, byl jsem potěšen, že do této iniciativy mají být zahrnuty i místní a regionální televizní společnosti. Je to mnohem smysluplnější než zakrývat nedostatky velkých veřejnoprávních televizních společností.

  Marian Harkin (ALDE). - I já jsem potěšena tím, co nám řekla paní komisařka, sdílím však obavy svého předřečníka. Mám obavy o způsob, jakým chceme poselství předávat, a souhlasím, pokud jde o elektronické sdělovací prostředky.

Existuje reálné nebezpečí, že brožury a knihy zůstanou ležet v kancelářích, kde je nikdo nebude číst. Viděla jsem to již mnohokrát. Proto otázka, kterou chci položit, zní: jak hodláte dopravit poselství těm, kteří o ně mají zájem? Hodláte se cíleně zaměřit na jednotlivé zájmové skupiny, nebo chcete zvolit pouze plošný přístup?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Děkuji vám za tyto důležité doplňující otázky.

Dovolte mi říci, co považuji za důležité. Žádná úspěšná kampaň nebo informační akce nesmí postrádat pět podstatných součástí.

Za prvé, intenzivní využívání internetu a nových technologií. Můžeme si nechat pouze zdát o Obamově kampani. Myslím, že měl pro svou informační kampaň k dispozici 1,2 miliardy USD, byl to však internet, který se nakonec ukázal rozhodující. A to musíme dělat i my.

Za druhé, musíme využívat audiovizuálních prostředků: 60 % občanů používá k získávání informací o dění na úrovni EU především televizi a rozhlas.

Za třetí, musíme využít takových prostředků k šíření našich informací, jako jsou sítě občanské společnosti a místních orgánů. Máme tak nové tváře, které mohou předávat poselství o přidané hodnotě spolupráce na evropské úrovni.

Za čtvrté, musíme spolupracovat s „vyslanci“, tj. lidmi, kteří jsou ochotni postavit se za demokracii a kteří dokážou oslovit lidi, které bychom my, politici, nikdy oslovit nedokázali.

Za páté, musíme oslovit mladé lidi a ženy, kteří hlasují stále méně často a projevují stále menší nadšení ohledně Evropské unie, což se projevilo zejména během referenda v Irsku, předtím ve Francii a v Nizozemsku.

Tyto věci jsou nezbytné.

A pokud jde o otázku financování? Jaký máme rozpočet? Dokázali jsme v našem rozpočtu na příští rok vyčlenit zhruba 8,5 milionů EUR na pokrytí centralizovaně i decentralizovaně řízených činností souvisejících s volbami v příštím roce. Naše zastoupení obdržela pokyny, aby věnovala většinu svých skromných prostředků určených na komunikaci volbám do Evropského parlamentu, a ona na tento úkol vyčlenila 60 % decentralizovaných prostředků, které mají k dispozici. V současnosti probíhají setkání na technické úrovni s našimi službami v Parlamentu, kde provádíme srovnání činností v jednotlivých členských státech.

Činnosti zaměřené na volby v tomto roce představují zhruba 6,2 milionů EUR. Zahájili jsme projekty zaměřené na mladé lidi; provedli jsme zvláštní Eurobarometr atd. Potřebujeme rovněž prostředky na komunikaci o strukturálních fondech, o zemědělství a výzkumu v každé oblasti politiky, k tomuto účelu však nemáme vyčleněny žádné další nebo zvláštní prostředky. Požádala jsem své kolegy, aby začlenili volby do svých komunikačních plánů. O výsledcích budu informována.

Rozpočet na příští rok nebyl doposud uzavřen, takže stále existuje možnost získání dalších prostředků – hovořím však o prostředcích, které máme z rozpočtu k dispozici nyní. Aby tak nedocházelo k nadměrnému přidělování prostředků, budeme však muset využít už existující kanály. Budeme se rovněž snažit pomoci Evropskému parlamentu ze všech sil a všemi svými prostředky i prostřednictvím naší běžné činnosti: budeme vytvářet audiovizuální materiál, videoklipy a EUtube klipy – zajistíme, aby všechny činnosti, které běžně vykonáváme, byly zaměřeny na mobilizaci voličů a podnícení kvalitní a živé diskuse v rámci voleb do Evropského parlamentu.

Část II

  Předsedající. −

Otázka č. 36, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0809/08)

Předmět: Informovanost Evropanů o účasti ve volbách do Evropského parlamentu

Problémy mezinárodních finančních trhů z nedávné doby, které vyvíjejí značný tlak na mezinárodní i evropské bankovní systémy, vyvolaly vážné obavy mezi běžnými evropskými občany, kteří v tomto obtížném období nevidí žádné řešení ze strany EU ani žádný projev evropské solidarity.

Jaké kroky a jaká opatření navrhuje Komise, pokud jde o informování evropských občanů o evropských politikách a řešeních na úrovni EU nebo členských států v době krize nebo výjimečného politického či hospodářského vývoje? Jaké plány má Komise, pokud jde o informování evropských občanů během přípravy voleb, a jak je hodlá přesvědčit, aby se účastnili voleb do Evropského parlamentu v situaci, kdy se nepříznivý vývoj v oblasti mezinárodních hospodářských a obchodních vztahů odráží ve vnímání významu EU?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vím dobře, že finanční krize a její dopad na hospodářskou činnost vzbuzují u řady Evropanů značné obavy, což se také zvláštním způsobem projeví na volbách do Evropského parlamentu. Není proto divu, že většina lidí si přeje, aby se volební kampaň zaměřovala na hospodářské otázky týkající se jejich každodenního života, jako je nezaměstnanost, hospodářský růst, inflace a kupní síla. Z posledních průzkumů mínění rovněž vyplývá, že občané vnímají EU jako ochranu před současnou krizí a přejí si, aby se EU podílela na regulaci na celosvětové úrovni.

Komise drží krok s aktuálním vývojem. 29. října jsme přijali rámec, který se zaměřuje na řešení krize na trzích, předcházení budoucím krizím prostřednictvím reforem a řízení hospodářství a minimalizaci dopadu na zaměstnanost a růst. Návrhy, které tento rámec podrobněji rozvíjí, se připravují a představují hlavní strategické priority legislativního a pracovního programu Komise na rok 2009, který byl předložen Parlamentu a projednán včera.

Je důležité, že Komise, Parlament a Rada uznaly potřebu jednat a že se chystáme navrhnout, aby se jednou z priorit interinstitucionální komunikace na příští rok stala udržitelná pracovní místa, růst a solidarita. To znamená, že se stanou jedním z témat, která budou předmětem komunikace o činnosti EU v této oblasti v rámci partnerství orgánů EU a členských států. Budou vypracovány plány co nejlepší realizace těchto záměrů.

Už jsem se zmínila o volbách do Evropského parlamentu, které tvoří další z interinstitucionálních priorit. V této oblasti jsou přípravy pokročilejší, protože všichni už nějakou dobu víme, že volby budou jednou z priorit.

Na všech komunikačních činnostech souvisejících s volbami naše orgány úzce spolupracují a Komise se bude aktivně podílet na komunikační strategii, kterou přijal Parlament. Záměrem Komise je zlepšit povědomí občanů o volbách a podnítit diskusi o hlavních otázkách politiky EU. Toho můžeme částečně dosáhnout použitím našich hlavních nástrojů, včetně využití audiovizuálních sdělovacích prostředků a internetu, a doplněných řadou decentralizovaných činností, které budou pořádat členské státy v úzké spolupráci s informačními kancelářemi Parlamentu.

Tyto činnosti by měly občanům připomenout skutečnost, že volič má možnost se rozhodnout mezi různými politickými vizemi Evropy a že toto rozhodnutí významným způsobem ovlivní životy všech našich občanů.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, děkuji paní místopředsedkyni za odpovědi. Doufám jen, že opatření navržená Komisí budou realizována, protože mezi návrhem a realizací uplyne dlouhá doba; čeká nás ještě celý byrokratický proces a nejsem si jistá, zda bude před volbami dost času na to, aby se ještě dostavily výsledky.

Financování a informační strategie mohou přinést i opačné výsledky, a proto bychom měli věnovat zvláštní péči tomu, abychom nedráždili občany, kteří si nepřejí, aby se plýtvalo prostředky na zbytečné akce, publikace a decentralizované činnosti, o nichž jste hovořila.

Ani diskuse nemusí být vždy přesvědčivá. Snad bychom si proto měli uvědomit, jaké prostředky máme k dispozici a být vůči občanům upřímnější.

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE). – (ES) Paní Wallströmová, jste přesvědčena, že to, zda mají voliči blízko či daleko ke kandidátům, může mít vliv na volební účast ve volbách do Evropského parlamentu? Souhlasíte s tím, aby stát s 45 miliony obyvatel měl pouze jeden volební obvod pro volby do Evropského parlamentu? Co může Komise učinit pro to, aby státy s větším počtem obyvatel měly volební obvody, které budou lidem blíže?

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Rád bych pouze řekl paní místopředsedkyni Komise, že bychom se měli zaměřit na situaci v Dánsku, kde se jedná o přijetí eura, na situaci na Islandu, což je rozpolcená země, a ve Švédsku, kde zřejmě opět zvažují možnost přijetí eura.

Kdo například říká Irům, že díky tomu, že jsou součástí eurozóny, a díky Evropské centrální bance mohli překonat tuto bouři lépe než ostatní země? Není snad nejvyšší čas, abychom skutečně začali hovořit o Evropské unii? Tento týden irští poslanci Evropského parlamentu v této sněmovně kritizovali Evropskou unii. Kdo vystoupí a vyzdvihne klady a přednosti, aby lidé věděli o výhodách, které jim přináší Evropská unie a euro?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Pokusila jsem se k tomu přispět svým dílem během návštěvy Irska minulý týden. Snažila jsem se vysvětlit, co považuji za přidanou hodnotu evropské spolupráce. Domnívám se, že diskuse o euru a o tom, proč je pro Irsko výhodné být součástí eurozóny, probíhá dobře, vyvstává však otázka, kdo bude hájit Evropskou unii. Kdo bude hovořit za Evropskou unii? Kdo nese v tomto směru odpovědnost? Nemůžeme nikdy spoléhat na to, že Brusel vše zařídí. Tuto povinnost musíme sdílet a vykonávat v rámci partnerství.

Ve skutečnosti považuji politické polemiky a diskuse za dobré, protože existují různé verze, různé programy atd. Podle mého názoru to pomáhá zvýšit zájem a v důsledku je to dobré i pro volební účast. Chceme samozřejmě podpořit a povzbudit živé rozpravy a diskuse o evropském programu a evropských otázkách. Všichni musíme být obhájci. Právě proto jsem hrdá a jsem ráda, že nyní máme tento druh rámce smluvního partnerství v oblasti komunikace. To nikdy předtím nebylo.

Měli bychom proto přijmout spoluzodpovědnost a stát se sami obhájci a rovněž naslouchat obavám lidí v celé Evropě, protože co je podstatné, je komunikace, nikoli pouze informace. Lépe naslouchat, lépe vysvětlovat a být přítomni na místě: toto stále opakuji, když hovořím o komunikaci. Kampaň bude v jednotlivých členských státech probíhat různě, protože se musí přizpůsobit vnitrostátním podmínkám. O to se právě snažíme. Snažíme se vše urychlit, jak je to jen možné, musíme však zároveň i respektovat finanční nařízení a všechny předpisy. Musíme jednat správně v každém ohledu. Dnes jsme měli jednání, ve kterém budeme ještě pokračovat. Budeme se snažit reagovat na podrobný časový harmonogram Parlamentu pro plánování voleb do EP, jak nejlépe budeme moci.

Domnívám se, že už v letošním roce budeme moci vyčlenit a použít některé finanční prostředky, samozřejmě bychom však potřebovali více prostředků na pořádání většího množství aktivit v příštím roce. Znovu opakuji, že podle mého názoru bychom se měli snažit využívat ve větší míře audiovizuální sdělovací prostředky a internet, abychom tak mohli účinněji oslovit mladé lidi.

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE). – (ES) Odpusťte mi prosím, ale neslyšel jsem, že by paní místopředsedkyně Komise odpověděla na mé otázky.

  Předsedající. − Bereme na vědomí odpověď Komise, nemáme však možnost ani neumíme posoudit rozsah této odpovědi co do obsahu.

Otázka č. 37, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0811/08)

Předmět: Komunikační strategie Komise o referendu v Irsku

Jaká byla komunikační strategie Komise a jejích členů během příprav referenda v Irsku?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Ráda bych zdůraznila, že pokud jde o Lisabonskou smlouvu, Evropská komise se prostřednictvím svých zastoupení a v úzké spolupráci s členskými státy snažila občanům EU poskytovat faktické a objektivní informace. Podpořili jsme toto úsilí komunikačními nástroji, včetně různých materiálů, jako například informačních přehledů, přednášek a klíčových sdělení. Rovněž jsme připravili školení a instruktáže pro členy Komise, pracovníky jednotlivých zastoupení a pracovníky informačních středisek Europe Direct a další informační pracovníky.

Vzhledem k tomu, že si uvědomujeme význam internetu, vytvořili jsme specializovanou internetovou stránku s komplexními informacemi o Lisabonské smlouvě ve 23 oficiálních jazycích. Zastoupení Komise v členských státech vytvořila na tomto základě materiály přizpůsobené místním potřebám a informování občanů. Kromě toho zastoupení, včetně zastoupení v Irsku, vypracovala v úzké spolupráci s vnitrostátními vládami a informačními kancelářemi Evropského parlamentu v členských státech komunikační plány.

Mezi plánované činnosti patří školení pro novináře a informační pracovníky, vydávání brožur a letáků, pořádání diskusí s občanskou společností a místními orgány o pořádání veřejných akcí na školách a univerzitách. Občané tak mohou ve svém jazyce získat informace, které jsou uzpůsobeny jejich potřebám a které reagují na jejich skutečné obavy.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, děkuji paní místopředsedkyni. Má doplňková otázka obsahuje návrh: paní místopředsedkyně Komise: měla byste – a nejen vy, ale všichni členové Komise – navštívit Irsko, a to pro irskou otázku v politicky příhodnou dobu, a všichni členové Komise by měli zahájit s občany Irska diskusi a odpovídat na jejich otázky jako jeden celek.

Uspořádejte diskusi se všemi dotčenými agenturami před televizními kamerami tak, aby ji irští občané, irští voliči mohli vidět a abyste mohli na místě reagovat na jejich obavy a otázky.

  Armando França (PSE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, už dva měsíce politické programy i programy sdělovacích prostředků ovládá téma finanční a hospodářské krize. Irské referendum či problémy v souvislosti s Lisabonskou smlouvou v České republice se ze sdělovacích prostředků téměř vytratily. Nedomníváte se, že by se měla informační a komunikační strategie Komise posílit už vzhledem k tomu, jak potřebné a naléhavé je, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, a rovněž v rámci politické reakce na vyřešení a překonání současné krize?

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Budu stručná. V první řadě bych ráda poblahopřála paní komisařce zejména k jejímu úsilí v této oblasti. Jako někdejší novinářka bych ráda uvedla, že i když setkání s Komisí mohou být pro Komisi zajímavá, nemůžeme lidi nutit, aby je sledovali.

Problémem je, že informaci bez citu nikdo nepřijme, a obávám se, že Evropa je poměrně nezajímavá a nudná – s výjimkou vaší osoby – a tento problém musíte řešit.

Musím rovněž říci, že jako někdejší novinářka – a je hrozné, že to říkám veřejně – jsem častokrát přicházela do těchto prostor i do budovy Komise a ty šedé zdi a nudný vzhled nijak nepovzbuzovaly mé evropské geny. Tento problém musíte řešit. A závěrem chci dodat, že kdyby irská vláda, jak jste řekla, lépe naslouchala, lépe vysvětlovala a byla přítomna na místě, býval by mohl být výsledek referenda kladný.

  Předsedající. − Otázky č. 38 až 41 budou zodpovězeny písemně.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Může nám, prosím, paní místopředsedkyně odpovědět na doplňující otázky?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Domnívám se, že mi pan předsedající možná zapomněl dát možnost odpovědět na vaše konkrétní otázky. Samozřejmě, že jsme se poučili z toho, k čemu došlo v referendu, a domnívám se, že máte pravdu a že mělo být pravděpodobně více návštěv ze strany zastánců Lisabonské smlouvy. Řídili jsme se v té době radou a respektovali přání, abychom nepůsobili dojmem, že zasahujeme do irské diskuse, tentokrát však možná Irové budou zvát ve větší míře. Vyzvala jsem všechny své kolegy, aby se tam vydali a zapojili se do diskuse s irskými občany. Nejsem si jistá, jestli to bude působit stejně přesvědčivě v televizním přenosu, ale pozornosti sdělovacích prostředků si vážím.

Spolupracujeme nyní s irskou vládou na uzavření memoranda o porozumění, v němž se zabýváme tím, co je třeba učinit, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska ve snaze zajistit lepší občanskou informovanost, spolupráci s novináři, a snad i poněkud citlivější přístup k některým problémům, avšak při dodržení irských platných právních předpisů a pravidel.

Poučili jsme se a domnívám se, že se budeme do značné míry řídit vaší radou a vydáme se do Irska a budeme odpovídat na všechny otázky od politiky zemědělství až po rybolov, obchod atd. To je způsob, jak řešit výzvy. Doufám, že to podnítí dobrou diskusi. Děkuji vám za prostor.

  Předsedající. −

Otázka č. 49, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0797/08)

Předmět: Migrace v rámci Afriky

Nárůst vnitřních problémů v řadě afrických zemí a vyhlídka na vystěhování do Evropy vyvolala migraci desítek tisíc Afričanů ze subsaharských zemí do zemí dále na severu, jako je Libye, Maroko, Mauritánie a Senegal.

Je si Komise vědoma této skutečnosti? Pokud ano, zvažuje nějaká opatření na zlepšení hrozivých životních podmínek těchto osob migrujících v rámci Afriky a na uvolnění tlaku, jemuž jsou vystaveny severoafrické země v důsledku této nenormální demografické migrace?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Nyní se dostáváme ke zcela odlišné oblasti politiky. Komise je si velmi dobře vědoma chudoby, která ve spojení s dalšími činiteli, jakými jsou nestabilita, změna klimatu a porušování lidských práv, nutí migranty vydat se na tak těžkou a někdy i tragickou cestu. Komise je aktivní na všech těchto frontách, především prostřednictvím politického dialogu, který vede s těmito zeměmi, a také prostřednictvím Evropského rozvojového fondu a jeho cíle, boje proti chudobě.

V reakci na tragické události v Ceutě a Melille a v rámci globálního přístupu schváleného Evropskou radou na konci roku 2005 chtěla Evropská unie zahájit v rámci procesu z Rabatu strukturovaný dialog s Afrikou o souvislosti mezi migrací a rozvojem, který se týkal západoafrické migrační trasy, na niž měla vzápětí navazovat dne 25. listopadu pařížská konference, a v rámci procesu z Tripolisu, který se týkal Afriky jako celku.

V prosinci roku 2007 bylo na summitu EU-Afrika v Lisabonu zahájeno partnerství pro migraci, mobilitu a zaměstnanost. Základní myšlenkou tohoto partnerství mělo být nalézt řešení migrace prostřednictvím vazeb na problémy zaměstnanosti.

Středisko pro migrační informace a řízení migrace, které 6. října v Bamaku slavnostně otevřel komisař pro rozvoj a humanitární pomoc, prezident Mali Touré, je příkladem uplatňování integrovaného přístupu, který se Komise snaží prosazovat, v praxi. Komise je navíc připravena zopakovat tento příklad jinde v západní Africe.

Pokud jde o životní podmínky migrantů, jedním z cílů programu v oblasti přistěhovalectví a azylu je ochrana práv přistěhovalců mimo jiné i posílením kapacity správců nebo zúčastněných subjektů v tranzitních zemích nebo zemích určení, jako například v severoafrických zemích, s cílem pomoci přistěhovalcům, zejména těm, kteří se nacházejí v určitých podmínkách.

Evropské společenství poskytlo v rámci programu financování například na tyto projekty: trvalé financování úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky v Libyi, který sehrává klíčovou úlohu při prosazování práv uprchlíků a žadatelů o azyl; zlepšení ochrany životních podmínek zahraničních přistěhovalců v severní Africe; posílení kapacity organizací občanské společnosti i v oblasti prosazování práv přistěhovalců v severní Africe a program, který umožní přistěhovalcům v Libyi a v Maroku vrátit se dobrovolně zpět v důstojných podmínkách.

Komise ostatně využívá tento program k financování řady projektů v subsaharské Africe, které se zabývají problémy prevence nelegálního přistěhovalectví, podpory legálního přistěhovalectví, vazby mezi přistěhovalectvím a rozvojem a podporou obhajoby uprchlíků a žadatelů o azyl.

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Děkuji vám, paní místopředsedkyně, poskytla jste mi množství informací k otázkám, které jsem položil, a já vám za tyto podrobné informace děkuji. Domnívám se, že tato nová etapa Komise je důležitá. Zejména projekt Bamako obrací pozornost Evropské unie na přistěhovalectví. Vím, že celý projekt je teprve na začátku a že moje otázka je patrně předčasná, chci se však Komise zeptat: pokud se nakonec ukáže, že projekt Bamako (Mali) přinesl v oblasti přistěhovalectví dobré výsledky, je Komise přesvědčena, že by tato zkušenost měla být rozšířena i na další země v okolí jižního Středomoří?

  Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, jenom pro pořádek, chtěl jsem zmínit skutečnost související s minulým zasedáním. Je mi líto, že s tím přicházím v této fázi, ale během minulého zasedání bylo na tři otázky – 38, 39 a 40 – které spolu úzce souvisí, vyhrazeno necelých 15 minut.

Považuji za nešťastné, že jsme se jimi nezabývali, protože se domnívám, že jsme se jimi zabývat mohli, a navíc na minulém zasedání na ně bylo vyhrazeno pouhých 15 minut. Domníval jsem se, že to mělo být 20 minut.

  Předsedající. − Domnívám se, že máte pravdu. Zaznamenám to, avšak v tomto okamžiku nemám možnost s tím cokoli udělat.

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − V této pozici se stále dozvídám něco nového. Dozvěděla jsem se, že podobné projekty – jako projekt Bamako – se připravují i pro ostatní země západní Afriky jako například Senegal. Komise se tedy podílí na přípravě podobných projektů v jiných zemích a je to zřejmě na jejím programu.

  Předsedající. −

Otázka č. 50, kterou pokládá Luis Yañez-Barnuevo García (H-0799/08)

Předmět: Zahájení rozhovorů s Kubou

Závěry Rady ze dne 23. června 2008 o Kubě byly v kubánských demokratických kruzích, které oceňují skutečnost, že mezi klíčové priority EU patří bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a že Rada podporuje respektování lidských práv a skutečný pokrok směrem k pluralistické demokracii, velmi dobře přijaty.

Může Komise v souladu se závazky vyplývajícími z těchto závěrů uvést, zda její členové už kontaktovali zástupce občanské společnosti a demokratické opozice? Jaká účinná opatření přijímá Komise v zájmu dalšího rozvoje dialogu s těmito zástupci a jakým způsobem hodlá zajistit, že opatření s cílem pomoci občanské společnosti (jako jsou mikroprojekty na podporu sociálního začlenění a soudržnosti) nebudou nakonec kontrolovány úředními orgány?

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Komise udržuje pravidelné přímé kontakty s občanskou společností všech zemí světa, včetně Kuby. Občanská společnost a opoziční skupiny oceňují a podporují úlohu, kterou sehrává Komise na Kubě. Delegace Komise na Kubě pravidelně přijímá zástupce občanské společnosti a opozičních skupin, přičemž oddělení Komise v Bruselu uplatňují politiku otevřených dveří vůči každé osobě či organizaci, které chtějí vést konstruktivní diskusi o Kubě nebo kterékoli jiné zemi.

Setkání ministerské trojky o Kubě 16. října 2008 v Paříži představovalo obnovení politického dialogu mezi Evropskou unií a Kubou v návaznosti na přijetí závěrů Rady ze zasedání dne 23. června, které ukončilo diplomatická opatření přijatá v roce 2003. Pozitivní atmosféra, která na tomto setkání vládla, umožnila upřímnou a otevřenou diskusi o otázkách společného zájmu, jako jsou mezinárodní finanční krize, lidská práva, spolupráce s Kubou a reforma Organizace spojených národů.

Komise je pevně přesvědčena – a komisař pro rozvoj a humanitární pomoc to již několikrát zdůraznil –, že upřímný a otevřený dialog mezi EU a Kubou představuje nejlepší rámec pro diskusi o záležitostech společného zájmu na obou stranách, včetně otázek lidských práv.

  Antonio Masip Hidalgo (PSE). – (ES) Jménem pana Yañez-Barnueva vám děkuji za odpověď. Avšak, paní komisařko, musím říci panu Michelovi, že jeho činy, slova a gesta mají zásadní význam pro přímé kontakty s kubánskou demokratickou opozicí z hlediska realizace prioritních závěrů Rady, omezení dopadu děsivého Castrova diktátorského režimu a podpory svobody.

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Předám samozřejmě svému kolegovi všechny odpovědi a reakce Parlamentu. Myslím, že nedávno Kubu navštívil, ale doposud jsme samozřejmě neměli ještě příležitost toto téma rozvinout. Jak ho znám, jsem přesvědčena, že toto téma ho zajímá a že projeví otevřenost a vůli naslouchat. To je taky, mimo jiné, od nynějška to, co musíme dělat. Rozhodně je to i zájem Komise.

  Předsedající . − Poslanci, kteří položili následující otázky, nejsou přítomni, a proto otázky číslo 51 až 58 budou zodpovězeny písemně.

Otázka č. 43, kterou pokládá Emmanouil Angelakas (H-0810/08)

Předmět: Evropa jako atraktivnější prostředí pro vědce

Ze statistik vyplývá, že v Evropské unii vychází ze škol více absolventů vědních oborů než v USA nebo v Japonsku. Studie však také ukazují, že Evropa si nedokáže udržet vysoký počet diplomovaných výzkumných pracovníků a že dochází k odlivu mozků do zemí mimo Evropskou unii. Tato situace vzbuzuje obavy, zejména v době, kdy Evropa usiluje o to, stát se nejdynamičtějším a na vědomostech založeným hospodářstvím světa.

Jaké jsou hlavní příčiny tohoto jevu a co to znamená pro EU? Má Komise k dispozici statistiky o zaměstnávání diplomovaných výzkumných pracovníků v jednotlivých členských státech?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Výzkumní pracovníci jsou základem tvorby znalostí, jejich přenosu a využívání. Jsou klíčovým činitelem ve snaze Evropy učinit pátou svobodu – volný pohyb znalostí – skutečností a jejím prostřednictvím vytvářet hospodářství založené na znalostech.

Zajišťování lidských zdrojů pro výzkum nejlépe odráží počet nových absolventů univerzit. Měřítka, která přijala Rada pro vzdělání v roce 2003, navýšit počet absolventů v členských státech EU o 15 % a snížit rozdíly mezi pohlavími v počtu přijímaných studentů do roku 2010, byla splněna. V roce 2006 bylo v zemích EU-27 přibližně o 200 000 více absolventů v matematických, přírodovědných a technologických oborech než v roce 2000.

Ne všichni absolventi univerzity se budou samozřejmě věnovat výzkumu. V Evropské unii navíc sehrává úlohu ještě jeden činitel, totiž, že díky nižšímu podílu soukromých investic do výzkumu v Evropě ve srovnání s jinými kontinenty je trh pro výzkumné pracovníky v EU poměrně menší, než jsou trhy našich konkurentů.

Navíc existuje silná konkurence, která se snaží nejvíce talentované výzkumné pracovníky přilákat a udržet si je. V první řadě se jedná o soutěž mezi výzkumem a dalšími hospodářskými odvětvími. Rovněž však existuje soutěž mezi zeměmi a regiony světa – v první řadě jde o USA, avšak ve stále větší míře i o Čínu a Indii.

Evropská unie se v krátké době bude muset vyrovnávat se situací, kdy celé generace výzkumných pracovníků v Evropě budou odcházet do penze, aniž bychom měli vyhlídky na jejich plné nahrazení. Situace se ještě zhorší, pokud mladé lidi nebude odbornost výzkumného pracovníka lákat. V takovém případě může být ohrožena možnost Evropy uchovat si a upevnit postavení jednoho z předních míst výzkumu a vývoje ve světě.

Je pravdou, že výzkumní pracovníci v Evropě se nadále musejí potýkat s vážnými překážkami a nedostatkem příležitostí. Když se setkávám s výzkumnými pracovníky v celé Evropě, hovoří o nepřitažlivých pracovních podmínkách a profesních vyhlídkách, o nejistém postavení a krátkodobých pracovních smlouvách. Navíc odborná příprava řady výzkumných pracovníků je stále ještě nevybavuje schopnostmi, které vyžaduje moderní, na znalostech založené hospodářství. Existují značné překážky pro výzkumné pracovníky, kteří chtějí změnit pracovní místa především mezi akademickým pracovištěm a průmyslem. Rovněž strukturální roztříštěnost pracovního trhu pro evropské výzkumné pracovníky omezuje nadnárodní mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Evropské unie, a to zejména v důsledku nedostatku otevřeného a na výsledcích založeného náboru a v důsledku kulturních činitelů, stejně jako problémů, s nimiž se setkávají vysoce mobilní pracovníci v oblastech, jako je sociální zabezpečení, zdanění a převod nároků na důchodové zabezpečení.

Je tedy nejvyšší čas, aby Evropa posílila své snahy s cílem zajistit dostupnost potřebných výzkumných pracovníků v příštích letech. Právě proto Komise loni v květnu navrhla vytvořit Evropské partnerství pro výzkumné pracovníky: partnerství s členskými státy a mezi členskými státy zahrnující cílevědomý rámec na urychlení pokroku v klíčových oblastech, lepší kariéru a větší mobilitu v Evropě.

Rada reagovala na tuto iniciativu kladně a snažíme se zahájit její realizaci, která se bude soustřeďovat na vnitrostátní akční plány a vzájemné učení. Předpokládá se zavedení monitorovacího systému dosaženého pokroku vybudovaného na průkazném základě, sběr údajů o mobilitě a výběru kariéry. I když tedy v současnosti máme k dispozici jen málo údajů, cílem je získat lepší statistiky, po kterých volá i vážený poslanec. Máme řadu dalších informací, nikoli však tyto konkrétní údaje.

Sdělení Komise o evropském partnerství pro výzkum v současnosti projednává tento Parlament. Komise očekává stanovisko Parlamentu, které snad posílí tuto společnou snahu o zachování budoucnosti výzkumu v Evropě.

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Mám jednu doplňující otázku, která se týká Sedmého rámcového programu pro výzkum, který má rozpočet ve výši 54 milionů EUR. Máte, paní komisařko, po osmnácti měsících tohoto Sedmého rámcového programu k dispozici podrobnější informace ohledně toho, jak se vyvíjí, které země mají dostatečnou míru čerpání, jaké jsou hlavní problémy a zda má Komise v úmyslu vypracovat zprávu o pokroku v tomto finančním rámci?

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, zájem výzkumných pracovníků přirozeně závisí i na výši jejich čistého příjmu. Snažíte se společně s panem komisařem Kovácsem vypracovat návrh, který by umožnil výzkumným pracovníkům výjimku z daně z příjmů a zajistil, aby nebyly zdaňovány peněžní dary výzkumným organizacím či aby mohly být tyto dary účtovány jako provozní náklady? Podobný systém již funguje ve Spojených státech. Nebylo by možné provést srovnávací studii, která by posoudila možnost poskytování podobných pobídek v této oblasti?

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Rád bych požádal paní komisařku, až se bude opět věnovat těmto otázkám a naslouchat Parlamentu, zda by se mohla opět vrátit k otázce etického výzkumu a etických výzkumných pracovníků. Je zcela jasné, že ničení embryí není nadále zapotřebí a že existuje řada dalších způsobů provádění výzkumu. Budou se v budoucnu věnovat prostředky na tento způsob výzkumu tak, abychom v Evropské unii opět vytvořili plně etickou výzkumnou základnu?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Úvodem bych rád řekl, že samozřejmě sledujeme všechny údaje a vše, co se týká rámcového programu. Tyto informace jsou k dispozici a můžeme vám je poskytnout.

Pravidelně rovněž vydáváme monitorovací zprávy, s jejichž přípravou se počítá do konce roku, a navíc připravujeme zprávu o pokroku – která by měla být hotova asi na konci května 2009. Zpráva o pokroku je však mnohem víc: má rovněž zajišťovat přísun nových myšlenek a plány na budoucí vývoj. K logické realizaci rámcového programu patří i sledovat, co děláte a jakým způsobem investujete či vynakládáte finanční prostředky.

Pokud jde o příjem osvobozený od daní: vždy jsem byl příznivcem uplatňování těchto nástrojů, které by vědce a výzkumné pracovníky stimulovaly, včetně příjmů osvobozených od daní. Jedním z problémů, s nimž se musíme během této krize a obtížné situace potýkat, je, jak podnítit výzkum a vývoj, abychom se nedostali do stejné situace jako podniky. Vzhledem k tlakům, kterým jsou vystaveny, budou jistě zvažovat snížení investic do výzkumu a vývoje.

Je to jedna z možností vývoje, ale musíme si rovněž uvědomit, že máme flexibilní pakt růstu a stability, kterým se musíme rovněž řídit, a nesmíme zapomínat, že situace v současnosti není ve všech členských státech stejná. Členské státy mají různá schémata, která vytvořily v lepších dobách, kdy na tom bylo hospodářství lépe.

Závěrem jste mi položili otázku ohledně etického přístupu, který se objevil i v jiné otázce. Podle mého názoru jsme vložili značné úsilí do dosažení dohody, na které bychom mohli založit etický přístup k vědě a výzkumu, o kterou bychom se opírali při uplatňování rámcových programů. Dohoda je obtížná. Členské státy Evropské unie uplatňují rozdílná stanoviska a myslím, že můžeme být hrdí, že se nám podařilo vytvořit jisté jednoznačné etické postupy, které se, jak ukazuje realita a praxe, zakládají na skutečně etických zásadách.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, rád bych se omluvil, bývám obvykle velmi dochvilný, ale dochvilnost má vždy dvě strany a tato doba vyhrazená pro otázky má zpoždění. Proto jsem byl na zasedání skupiny, a jakmile jsem na obrazovce viděl, že má začít mluvit pan komisař Potočnik, vyběhl jsem a dorazil právě v okamžiku, kdy začal. Rád bych vás požádal, abyste byl tak laskav a vyhlásil mou otázku 42, protože jsem dorazil na plenární zasedání ve chvíli, kdy byl vyzván pan komisař Potočnik. Možná jste mě neviděl, ale přiběhl jsem sem.

  Předsedající. − Pane Posselte, už jsem si všiml, že jste dorazil, i když poněkud pozdě. Nejste samozřejmě za toto zpoždění, které je zcela odůvodněné, zodpovědný a předsednictvo se mezitím rozhodlo pokračovat další otázkou. Uděláme však vše, co bude v našich silách, abychom vaši otázku začlenili ještě do tohoto kola.

Otázka č. 44, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-0820/08)

Předmět: Financování ekologických technologií

V tomto ovzduší hospodářského poklesu a rostoucí energetické nejistoty očekávají občané ze strany EU vedení. Je čas, aby EU a její členské státy zrychlily a podpořily navýšení financování pro inovace a technologie. Lidé musí pochopit, že pokud začneme jednat nyní a nikoli později, může EU stát v čele celosvětového úsilí v oblasti ekologických technologií. Výzva spojená se změnou klimatu je příležitostí pro investory, pracovníky v oblasti výzkumu a vývoje, pro podniky a pro zaměstnanost.

Může Evropská komise vysvětlit, jaké jsou současné a budoucí plány financování investic ekologických technologií v rámci Sedmého rámcového programu pro výzkum a technologie?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Komise plně podporuje rozbor obsažený v otázce k ústnímu zodpovězení váženého pana poslance.

Stojíme v čele v oblasti ekologických technologií a tuto pozici si musíme zachovat a upevnit ji. Tím rovněž posílíme pozici Evropské unie na mezinárodním fóru v boji proti změně klimatu. Ve formě Sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj má Evropská unie skvělý nástroj – jehož výsledek plně závisí i na Parlamentu –, prostřednictvím kterého můžeme uvolnit finanční prostředky EU určené na výzkum a vývoj a na podporu vývoje nových ekologických technologií.

Komise vyvíjí značné úsilí v zájmu co největšího využití sedmého rámcového programu. Dvě společné technologické iniciativy, které byly doposud přijaty, jsou plně určeny na ekologické technologie: Čisté nebe, na které Evropa přispěla částkou 800 milionů EUR, a Vodík a palivové články s příspěvkem od Evropského společenství ve výši 450 milionů EUR.

Díky Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie (SET) máme silnou podporu ze strany Komise a Rady. Komise zahájila proces, který zlepší účinnost prostředků na výzkum a vývoj v oblasti energetického výzkumu. Plán SET je věnován ekologickým technologiím. Požaduje zavedení šesti nových prioritních evropských průmyslových iniciativ (programy vedené průmyslem: větrná energie, sluneční energie, zachycování a ukládání uhlíku, rozvodné sítě, bioenergie a udržitelné štěpení) a vytvoření evropského spojenectví pro energetický výzkum (programy vedené průmyslem).

Program Společenství v rámci Sedmého rámcového programu pro oblast energetiky představuje hlavní nástroj, který můžeme v krátké době použít na podporu realizace těchto činností. Je však jistě zapotřebí víc než pouze snahy ze strany EU. Program Společenství by proto měl podněcovat činnosti ze strany členských států a samozřejmě soukromého sektoru. To vyžaduje změnu přístupu: namísto pouhého spolufinancování projektů je zapotřebí vedení a umožnění rozložení společných snah prostřednictvím společného plánování programů.

Na základě rozborů celého souboru pracovních programů prvních tří let realizace sedmého rámcového programu Komise odhaduje, že 37 % témat podporovaných v rámci financování výzkumu a vývoje je určeno na ekologické technologie. 40 % rozpočtu vyčleněného na základě žádosti v roce 2007 v rámci specifických programů Spolupráce je rovněž určeno na podporu výzkumu a vývoje ekologických technologií.

Abychom mohli monitorovat příspěvek 7. rámcového programu pro udržitelný rozvoj obecně a zejména pro ekologickou technologii, Komise v současnosti vytváří monitorovací systém, který by měl začít fungovat v prvním pololetí příštího roku.

Ve svém sdělení nazvaném Od finanční krize k vzestupu: Evropský rámec pro činnost, ze dne 29. října letošního roku, Komise rovněž zdůrazňuje úlohu investic do výzkumu a vývoje a do vzdělání, stejně jako posílení evropské konkurenceschopnosti rozvíjením našeho ekologického hospodářství.

Obecně řečeno, nesmíme zapomínat, že kromě prostředků a činností v rámci Sedmého rámcového programu existuje v EU široká škála iniciativ a podpůrných programů souvisejících s ekologickými technologiemi jako např. Akční plán pro environmentální technologie, Plán pro konkurenceschopnost a inovace a nově i Iniciativa rozhodujících trhů a Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu.

Komise doufá, že tato odpověď přesvědčí váženého pana poslance, že se snažíme plně využít prostředků v rámci Sedmého rámcového programu na skutečně ekologický výzkum a ekologické hospodářství.

  Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři za vyčerpávající odpověď.

Pokud jde o námořní výzkum, výzkum oceánů a námořní technologie a vědu, existuje v rámci Sedmého rámcového programu Evropské unie podpora na posílení námořního výzkumu a námořní technologie?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Odpověď zní jednoznačně „ano“. Včera jsme tuto specifickou činnost, která se věnuje moři a námořním záležitostem, projednávali ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Rádi bychom v této oblasti dosáhli většího pokroku, protože situace je nesmírně složitá. Celá oblast oceánu je nesmírně složitá, ale náš život – způsob života – rovněž ovlivňuje zdejší ekosystémy. Zasluhuje si zvláštní pozornost a tato pozornost by měla mít podobu nového uspořádání systému výzkumu v této oblasti: musíme usilovat o spojení výzkumných pracovníků v oblasti výzkumu moře a námořnictví a různým způsobem spojovat činnosti v jednotlivých členských státech. Je to nový způsob myšlení, které bychom v rámci společného plánování programů mohli nazvat pilotním myšlením, jak jsem o tom už hovořil. Této oblasti jistě budeme věnovat pozornost i v budoucnosti.

  Předsedající. − Dámy a pánové, musíme se pokusit vyřešit důsledky změny doby vyhrazené pro otázky a snažit se respektovat všechny a dát každému možnost položit otázku. Proto se nyní budeme zabývat všemi zbývajícími otázkami, avšak jakmile komisař odpoví, budu moci dát slovo pouze poslanci, který otázku položil. Nebudeme přijímat další žádosti o vystoupení, protože pak by bylo obtížné dospět ke konečnému výsledku.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, vím, že jsem právě přišla, ale sledovala jsem obrazovku na všech důležitých setkáních skupiny a divím se, proč nemůžeme vystoupit podle pořadí. Opravdu nemohu zůstat. Přišla jsem právě ve chvíli, kdy byla podle plánu stanovena moje otázka, a vy nyní měníte pořadí. Naléhavě vás žádám, pane předsedající, abyste se držel pořadí.

  Předsedající. − Paní Doyleová, neměním pořadí. Bohužel došlo k nečekané události, za niž pan Posselt nenese odpovědnost. Vzhledem k tomu, že jsme měli okruh otázek, u nichž byl pro komisaře změněn čas, opozdil se pan Posselt o 30 vteřin. Vracím se proto k otázkám pana Posselta a hned po nich budou následovat otázky paní Doyleové.

Otázka č. 42, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0795/08)

Předmět: Klonování

Komise v současnosti vede všeobecnou diskusi o klonování. Co je důvod této diskuse a jaké jsou hlavní zásady, z nichž vychází?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Je to jistě obtížná a složitá oblast. Diskuse na půdě Komise o klonování souvisí s používáním technologie zvané přenos jader somatických buněk (SCNT) především v souvislosti s chovem hospodářských zvířat a s otázkou, jak přistupovat k potravinám vyráběným z těchto klonovaných zvířat a jejich mláďat.

V případě použití těchto technik klonování při reprodukci a šlechtění hospodářských zvířat v potravinářsko-zemědělském odvětví se otázky týkají zejména zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. V případě bezpečnosti potravin vyrobených z klonovaných zvířat a jejich mláďat se otázky soustřeďují především na jakákoli možná rizika pro lidské zdraví a na právo spotřebitele na informace.

Rozprava se netýká použití technologií SCNT ve výzkumu. Komise sleduje vývoj technologií SCNT od roku 1996, kdy byl poprvé naklonován savec, ovce Dolly. V roce 1997 požádala Komise Skupinu poradců pro etické dopady biotechnologií o stanovisko k etickým hlediskům klonování.

V roce 2004 Komise financovala v rámci šestého rámcového programu projekt nazvaný Klonování veřejně. To umožnilo zahájit první předběžnou celoevropskou diskusi s akademickými pracovníky a občanskou společností o etických, právních a dalších sociálních důsledcích klonování hospodářských zvířat. Ze studie vyplývá, že veřejnost není příliš dobře informována o využití a dopadech klonování. JRC vydalo v roce 2007 studii Přírodní biotechnologie o vyhlídkách a budoucím komerčním využití technologie klonování. Studie zmapovala stav komerčních aplikací klonování zvířat v celosvětovém měřítku a přehled produktů a jejich odhadovaného uvedení na trh. Ze závěrů vyplývá, že se neočekává uvedení klonovaných zvířat na trh EU do roku 2010, přičemž prvním produktem, se kterým se bude obchodovat, má být sperma klonovaných zvířat.

V posledních letech získala Komise informace, že technologie přenosu jader somatických buněk za účelem reprodukce hospodářských zvířat má brzy dosáhnout komerční fáze, především ve třetích zemích, zejména v USA. Na základě konečného posouzení rizika docházejí odborníci Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v USA ve své zprávě z ledna 2008 k závěru, že konzumace potravin z klonovaných zvířat a jejich mláďat je bezpečná, pokud tyto potraviny pocházejí se zdravých zvířat, což je obecný princip v oblasti bezpečnosti potravin. Do potravinového řetězce smí vstoupit pouze zdravá zvířata.

S cílem připravit informovanou politickou rozpravu požádala Komise v roce 2007 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby posoudil skutečná a možná rizika spojená s používáním této technologie při výrobě potravin, a rovněž požádala Evropskou skupinu pro etiku (EGE), aby vypracovala stanovisko o etických hlediscích klonování zvířat pro zásobování potravinami. Skupina vydala stanovisko v lednu 2008 a úřad v červenci 2008. Podle úřadu EFSA: „na základě současných znalostí ... neexistují žádné údaje, které by svědčily o rozdílech mezi potravinářskými výrobky ze zdravého klonovaného dobytka a jejich potomků v porovnání s potravinářskými výrobky ze zdravých, tradičně rozmnožovaných zvířat“. Pokud jde o celkové zdravotní podmínky klonovaných zvířat, ve stanovisku úřadu EFSA se uvádí, že neexistují žádné údaje, které by svědčily o negativním vlivu na potomky dobytka nebo prasat rozmnožované pohlavní cestou. Avšak klony a jejich mláďata nebyly doposud podrobeny studiím zahrnujícím celou délku života.

Skupina EGE v současnosti nepovažuje argumentaci, která by odůvodnila výrobu potravin z klonů a jejich mláďat, za přesvědčivou.

Komise rovněž požádala o provedení průzkumu Eurobarometr o přístupu evropských občanů ke klonování zvířat. Výsledky byly zveřejněny v říjnu 2008. Ze studie vyplývá, že 58 % dotázaných se vyslovilo proti klonování pro účely výroby potravin.

Komise nyní pečlivě zvažuje tato jednotlivá hlediska při přípravě neformální politické rozpravy o využití technologie přenosu jader somatických buněk za účelem reprodukce hospodářských zvířat a výroby potravin. Pokud by bylo zapotřebí vytvořit další regulační rámec, musíme připomenout, že nová ustanovení by musela být samozřejmě v souladu se Smlouvou o ES a předpisy Světové obchodní organizace.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu předsedajícímu za jeho velkorysost a panu komisaři za odpověď. Mám pouze jedinou otázku. Může Komise jednoznačně prohlásit, že klonování lidských bytostí v jakékoli formě není součástí této strategie?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Podle pravidel, která v současnosti uplatňujeme, je to vyloučeno. V současnosti platné předpisy neumožňují výzkum, jehož účelem by bylo klonování lidí.

  Předsedající. −

Otázka č. 45, kterou pokládá Avril Doyle (H-0827/08)

Předmět: Evropská rada pro výzkum

Ve dnech 27. a 28. února 2007 byla na zahajovací konferenci v Berlíně, kterou hostilo německé předsednictví EU, oficiálně zahájena činnost Evropské rady pro výzkum (ERC). Jedním z jejích cílů je „podporovat hraniční výzkum řízený výzkumnými pracovníky neboli hraniční výzkum řízený zdola nahoru“.

Může Komise vyjasnit, co znamená hraniční výzkum řízený výzkumnými pracovníky neboli hraniční výzkum řízený zdola nahoru? Jakého pokroku bylo v této oblasti doposud dosaženo?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Budu stručný. Zásada výzkumu řízeného výzkumnými pracovníky podporovaná Evropskou radou pro výzkum znamená, že bude podporovat projekty na hranicích znalostí, které provádějí výzkumní pracovníci na téma, které si sami zvolí, ve všech vědních oborech. Mají tedy svobodnou volbu.

Evropská rada pro výzkum podporou hraničního výzkumu klade zvláštní důraz na interdisciplinární projekty a průkopnický výzkum.

Doposud – a v tom jsme zaznamenali pokrok – realizovala Evropská rada pro výzkum dvě výzvy k podání návrhu a evropská vědecká obec reagovala s velkým nadšením. V minulém roce předložili mladí výzkumní pracovníci 9 167 návrhů v rámci žádosti o granty pro začínající nezávislé výzkumné pracovníky a více než 2 000 návrhů jsme letos obdrželi v reakci na výzvu na granty pro zkušené výzkumné pracovníky. Vysoká míra účasti ukazuje oblibu Evropské rady pro výzkum a ukazuje, že financování hraničního výzkumu řízeného zdola nahoru odpovídá na naléhavé potřeby Evropy.

Komise je přesvědčena, že tato investice do hraničního výzkumu z dlouhodobého hlediska významně přispívá k posílení naší na znalosti založené společnosti a rovněž naší inovační kapacity v oblasti výzkumu.

  Avril Doyle (PPE-DE). – S ohledem na cíl francouzského předsednictví zavést do konce roku 2009 proces správy a řízení pro Evropský výzkumný prostor (ERA), mohla by Komise uvést konkrétně, jaká opatření hodlá přijmout ve spolupráci s členskými státy a Parlamentem s cílem vytvořit metodiky hodnocení vědeckých politik a zajistit tak, že politiky v oblasti vědy a výzkumu a vývoje v EU budou založené na ověřených informacích?

Jakého pokroku bylo dosaženo v oblasti správy a řízení Evropského výzkumného prostoru s ohledem na Vizi 2020 Evropského výzkumného prostoru, kterou schválilo francouzské předsednictví, Rada a Komise?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Abych byl upřímný, je to poněkud široká otázka. Považujeme za důležité, že se nám podařilo dohodnout se s členskými státy na Vizi 2020, protože se tím jistě omezí délka dalších diskusí o budoucnosti v Evropě. Neměli bychom stále dokola opakovat otázku, kam směřujeme: v tom spočívá celá myšlenka. Samozřejmě diskuse nezačíná nyní: na jejím začátku je zelená kniha vydaná v roce 2000. Považuji ji za skvělou, zejména s ohledem na novou změněnou realitu, v níž žijeme.

Struktura a řízení Evropského výzkumného prostoru jsou velmi důležité, a proto musíme být trpěliví. Je zřejmé, že pokud máme být úspěšní, musí stěžejní úlohu sehrát členské státy. Když hovoříme o Evropském výzkumném prostoru a podpoře jeho rozvoje, nemáme v první řadě na mysli navýšení prostředků na evropské úrovni, ale spíše lepší spolupráci nás všech – ta tvoří podstatu institucionálního rámce některých našich hlavních konkurentů, jako jsou USA, s nimiž se chceme srovnávat. Chceme docílit dobrovolných závazků ze strany členských států, díky kterým budeme moci spolupracovat více a lépe , než je tomu v současnosti.

Pokud jde o metodiky vědeckých politik, tvoří součást diskuse, které se věnujeme. Domnívám se, že tato otázka se bude muset rozhodně řešit, nemohu se však k ní podrobně vyjádřit. Vím, že Evropský výzkumný prostor představuje jednu ze snah, kterou Evropa v současnosti potřebuje nejvíc.

  Předsedající. −

Otázka č. 46, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0833/08)

Předmět: Etický přezkum financování výzkumu v rámci 7. rámcového programu

V pravidlech podávání návrhů a souvisejících postupů hodnocení, výběru a udělování (KOM(2008)4617) v rámci Sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj (FP7-1982/2006/ES⁽²⁾) se uvádí, že prostředky nebudou poskytovány na výzkumné činnosti, které zahrnují likvidaci embryí. Je Komise spokojena s úspěšností etického přezkumu navrhovaných projektů při realizaci této politiky?

  Janez Potočnik, člen Komise. − Etický přezkum financování výzkumu v rámci 7. rámcového programu je systém bezpečnostních záruk na ochranu základních práv a respektování etických zásad.

V případě výzkumu, který zahrnuje využití lidských embryonálních kmenových buněk, se jedná o postup v pěti krocích: vědecké hodnocení, etické zkoumání a přezkum, schválení navrhovaného výzkumu příslušnou vnitrostátní nebo místní etickou komisí a předložení návrhu regulativnímu výboru, a na základě tohoto projektu pak rozhodujeme o jednotlivých projektech.

V červenci 2007 Evropská skupina pro etiku rovněž předložila Komisi stanovisko k etickému přezkumu financování výzkumu v rámci 7. rámcového programu.

S ohledem na výše uvedené kroky považuje Komise zavedený mechanismus etického přezkumu při provádění příslušných ustanovení ES za úspěšný. Vzhledem k tomu, že výzkumné činnosti, které zahrnují likvidaci lidských embryí, jsou vyčleněny z oblasti financování z prostředků Společenství, nebyl v rámci Sedmého rámcového programu financován žádný výzkumný návrh v této oblasti.

Cílem etického přezkumu je ověřit, zda se financování EU neuděluje výzkumným činnostem zahrnujícím likvidaci lidských embryí. V tomto smyslu tvoří nedílnou součást celkové realizace rámcového programu.

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Mohl by pan komisař sdělit v této sněmovně, zda lze rámcový program použít k provádění výzkumu na lidských embryích, které byly zlikvidovány ještě před zahájením výzkumu, nebo jde jen o hru se slovy?

Vracím se k otázce, kterou jsem položil již dříve, a žádám o podrobnější odpověď. Učiní Komise vše, co je v jejích silách, aby udržela krok s formou výzkumu, který nevyvolává stejné etické otázky a který může dospět ke stejným, ne-li lepším výsledkům?

  Marco Cappato (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, moje obavy jsou opačné než obavy pana Mitchella. Výzkum buněčných linií, které byly již dříve získány, je rozhodně povolen. Problém podle mého názoru spočívá v tom, že překážky jsou beztak natolik velké, že tento druh výzkumu je postihován z důvodů, které se tváří jako etické, ale ve skutečnosti etické nejsou.

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Pane předsedající, řekl jste, že nebudete umožňovat kladení otázek komisaři od nikoho jiného než od tazatele. Lidé pak mohou vystoupit a dostat se do zápisu. Proč nepoloží v této záležitosti vlastní otázku? Pane předsedající, měl byste se řídit rozhodnutím důsledně.

Řekl jste, že nedovolíte vystoupit nikomu jinému než tomu, kdo položil otázku, a pak dovolíte tomuto pánovi, aby využil mé otázky. Kdybych věděl, že se zde bude vystupovat s takovými otázkami, věnoval bych se mnohem déle svému tématu.

Neetický výzkum je zcela zbytečný...

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Předsedající − Pane, když uděluji slovo poslanci Evropského parlamentu k třicetivteřinovému vystoupení, nevím, zda hodlá položit otázku nebo komentovat už položenou otázku. Ostatně sám jste měl příležitost díky vystoupení pana Cappata pronést v reakci vlastní řeč. Jsem přesvědčen, že můžeme být všichni spokojení a předat slovo panu Potočnikovi, kterému děkuji za trpělivost, aby mohl pronést závěrečnou odpověď.

  Janez Potočnik, člen Komise. − Sami vidíte, jak obtížná je rozprava, když hovoříme o etických otázkách. A právě to je Evropa a tak vypadá.

Mám-li být přesný, výzkum lidských embryonálních kmenových buněk je umožněn za podmínek, které schválil Evropský parlament stejně jako Rada. Schválený postup je výsledkem dlouhé a důkladné rozpravy, a mohu říci, že se zakládá na skutečně etickém přístupu.

V úvodu jsem uvedl, jaká opatření jsme přijali a jaká rozhodnutí učinili. Za prvé, potřebujeme vědecké hodnocení. Dále následuje etické hodnocení na úrovni Evropské unie, poté etické hodnocení na úrovni jednotlivých členských států. Jestliže se některý členský stát vysloví proti financování ve své zemi, prostředky neposkytneme. Nakonec je tento projekt předán do výboru, kde rozhodují členské státy na základě jednotlivých projektů.

Když provádíme vědecké hodnocení, první otázka zní: je možné dosáhnout tohoto cíle jiným přístupem? A pouze v případě záporné odpovědi pokračujeme daným směrem.

Obvykle je většina vědeckých pracovníků přesvědčená, že by měla být použita kombinace různých přístupů. Podíváte-li se však na strukturu našich programů, zjistíte jistě, že převážná většina námi financovaných programů souvisí s výzkumem dospělých kmenových buněk. To je zřejmé. Snažíme se tedy řídit pravidly, o nichž jsme zde hlasovali a která jsme schválili a o nichž jsme přesvědčeni, že se v praxi osvědčila.

  Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, přišel jsem na otázky dnes v 18:15. Moje otázka byla na programu jednání číslo 3. Bylo na ni vyčleněno 15 minut. Tomuto zasedání bylo dáno 35 minut. Podle mne je systém, kdy se nevěnujeme otázce někoho, kdo je zde včas, za nespravedlivý, a jsem velmi nespokojen. Chci, abyste vzali mou nespokojenost na vědomí.

Je velmi rozčilující, když se člověk dostaví včas, a potom zjistí, že otázky jsou vynechány tak, aby to vyhovovalo jiným lidem. To je velmi mrzuté.

  Předsedající. − Pane Burke, chápu vaše rozčilení, ale lhůta stanovená pro každou z otázek je dodržena. Někdy se však bohužel stane, že se některým otázkám zařazeným do doby vyhrazené pro otázky nevěnujeme, což však bohužel nezáleží na předsedajícím, je to jen otázka náhody, s níž nemohu nic dělat. Jediné, co jsem mohl udělat, jak si můžete sám snadno ověřit, je – díky laskavosti a možnostem Komise – prodloužit poslední dobu vyhrazenou pro otázky o několik minut. Nijak tím však nebyla zkrácena jiná doba pro otázky.

Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

(Zasedání bylo přerušeno v 19:50 a obnoveno ve 21:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně

(1) Ústní odpovědi ze dne 11. 3. 2008.

(2) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.