Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2645(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

O-0104/2008 (B6-0480/2008)

Rozpravy :

PV 19/11/2008 - 20
CRE 19/11/2008 - 20

Hlasování :

Přijaté texty :


Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 19. listopadu 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

20. Situace ve včelařství (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení o situaci ve včelařství (O-0104/2008), kterou adresoval Komisi (B6-0480/2008) pan Parish, jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

 
  
MPphoto
 

  Neil Parish, zpravodaj. − Vážená paní předsedající, nejprve mi dovolte, abych upřímně poděkoval paní Astrid Lullingové, protože projednání této otázky je především její zásluhou. Jako předseda zde dnes večer přednesu zprávu o situaci ve včelařství, protože jsme mimořádně znepokojeni situací v této oblasti. Co se stane se včelami, je otázka důležitá nejen pro Evropu, ale pro celý svět.

Ve Spojených státech došlo za uplynulé dva roky k záhadnému úhynu jedné třetiny včel medonosných. V roce 2007 zaniklo zhruba 800 000 včelstev. V Chorvatsku zmizelo 5 milionů včel za necelých 48 hodin. Ve Spojeném království stojí před zánikem každé páté včelstvo, a komerční včelaři hlásí od roku 2006 ztráty ve výši až 90 %.

Co se děje, a jak závažné důsledky bude tato situace mít pro nás a pro budoucnost lidstva? Albert Einstein předpovídal, že člověku budou zbývat pouhé čtyři roky života, pokud na Zemi vymřou všechny včely, a proto musíme brát tuto situaci velmi vážně. Včely medonosné zajišťují opylení rostlin a květů, které představují asi jednu třetinu veškeré potravy, kterou jíme. V opylování jsou nejlepší v přírodě, a bez nich by z našeho stolu zmizely sojové boby, cibule, mrkev, brokolice, jablka, pomeranče, avokádo, broskve a mnoho dalších potravin. Nebyly by jahody. Dokážete si představit, jak by Wimbledon mohl přežít bez jahod! Nebyla by vojtěška, která se používá jako součást krmiva skotu. Je zřejmé, že jsme na včele medonosné zcela závislí. Včely opylují pochopitelně i bavlnu, takže bychom neměli ani žádné oblečení. Skutečně nemůžeme brát tuto situaci na lehkou váhu.

V některých čínských regionech nejsou prakticky žádné včely, a velké množství plodin je proto nutno opylovat ručně. Devadesát druhů hospodářských plodin, pěstovaných na celém světě, které jsou závislé na opylení, vyprodukuje ročně zhruba 30 miliard liber šterlinků. Včely přispívají ekonomice Spojeného království každoročně částkou vyšší než 100 milionů liber a evropské ekonomice částkou zhruba 400 milionů eur, je tedy zcela zřejmé, že stojíme před závažným problémem.

Dovolte mi proto požádat Komisi, zda by nemohla shromáždit víc prostředků na výzkum – a pokud to bude možné, věnoval bych část svého času paní Astrid Lullingové, protože je to ona, kdo stojí za celou iniciativou. Po setkání s profesionálními včelaři a dalšími odborníky již víme, že příčiny úhynu včel jsou částečně obestřeny záhadou, protože jejich stav je v posledních několika letech velmi špatný, a vypadá to, že umírají doslova jako mouchy. Problém je také v tom, že nemáme k dispozici správné chemikálie k léčbě chorob včel.

Domnívám se, že vaší povinností jako Komise je nejen poskytnout peníze na výzkum, ale také shromáždit informace o tom, co dělají všechny členské státy. Musíme okamžitě jednat. Nemůžeme čekat, až všechny včely vymřou, protože pak problém naroste do neuvěřitelných rozměrů.

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Paní předsedající, děkuji panu Parishovi a také paní Lullingové za tuto otázku k ústnímu zodpovězení, a za usnesení k odvětví včelařství v EU. Komise jednoznačně uznává význam včel pro ekologii a celý ekosystém EU. Komise také ví o zprávách ohledně významného úbytku včelstev, které byly předloženy v několika členských státech.

Dovolte mi přejít rovnou k vašim konkrétním dotazům – několik jsem jich zaznamenal – a pokusit se poukázat přímo na konkrétní činy Komise v tomto odvětví.

Co se týče úmrtnosti včel a výzkumu, Komise letos v únoru oslovila Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) s žádostí o prozkoumání příčin úmrtnosti včel v Evropské unii. EFSA shromáždil informace z členských států a nyní je hodlá analyzovat, aby mohl Komisi poskytnout jasnější obraz epidemiologické situace související se zhroucením včelstev, a tato studie by poskytla základ pro další opatření v této oblasti. Kromě činnosti EFSA podporuje Komise, a nadále bude podporovat, v rámci svého rámcového programu pro výzkum řadu výzkumných projektů týkajících se včel medonosných. Budete-li mít zájem, mohu se o některých z nich zmínit později.

V souvislosti s ekologickými zónami na podporu opylování, a navzdory faktu, že se zdá být velmi obtížné takové zóny zřizovat, si vám dovoluji připomenout, že na zajištění účinnosti přesunů včelstev již byla poskytnuta finanční podpora. Toto opatření, které je stanoveno v nařízení Rady č. 1234/2007, má za cíl pomoci při řízeném přesunu včelstev ve Společenství a určit lokality, kde lze shromáždit vysoké koncentrace včelařů během období květu. Toto opatření může zahrnovat také obohacení včelařské flóry v určitých oblastech.

V odpovědi na vaši třetí otázku si vám dovoluji připomenout, že uvádění na trh a schvalování výrobků na ochranu rostlin je upraveno směrnicí Rady 91/414/EHS. V této směrnici se stanoví, že pesticidy mohou být použity pouze tehdy, nebylo-li prokázáno jejich významné riziko ve formě nepřijatelných účinků na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí. Toto hodnocení tedy zahrnuje také akutní a dlouhodobá rizika pro včely medonosné a jejich larvy. Testy, které byly dosud aplikovány, se opírají o normy vypracované mezivládními organizacemi, například Evropskou a středozemní organizací ochrany rostlin, v níž spolupracuje 47 vlád z různých zemí.

Za pozornost stojí fakt, že právní předpisy Společenství jsou založeny na míře rizika. Je nepopiratelné, že insekticidy jsou ve své podstatě pro včely toxické. Nicméně jejich použití je přesto možné, pokud nedochází k expozici, nebo k ní dochází jen v minimálním rozsahu, který nevyvolá škodlivé účinky.

Klasickými příklady takovýchto opatření ke zmírňování rizik jsou: správně upravené agronomické postupy, vhodný poměr a načasování aplikací (například večer po skončení denního letu včel nebo mimo období květu hospodářských plodin, případně sousedících plevelných druhů), přímá aplikace přípravku do půdy, použití ve sklenících, kam včely nemají přístup, nebo ošetření semen ve specializovaných zařízeních.

Co se týče kvality povrchové vody, v rámcové směrnici o vodě je stanovena ochrana všech vodních zdrojů; povinnost zajistit/udržet dobrou kvalitu vody u všech zdrojů povrchové a podzemní vody do roku 2015, dále zákaz poškozování stavu vod; povinnost zřídit monitorovací systém; povinnost vypracovat nezbytné plány a programy do prosince 2009 na základě rozsáhlé veřejné konzultace s místními samosprávami, zúčastněnými stranami a nevládními organizacemi.

Co se týče otázky podpory včelínům, které se potýkají s obtížemi, Komise může s potěšením konstatovat, že v letech 2004 až 2006 došlo ke zvýšení počtu včelstev – rozšíření není zahrnuto.

Co se týče úbytku včel, měl byste vědět, že v roce 2004 bylo do seznamu způsobilých opatření v rámci vnitrostátních programů pro včelařství doplněno nové opatření o obnově včelstev. Proto je nyní možné kompenzovat ztráty včel (a produkce) financováním činností na podporu chovu včelích královen, nákupu včelstev nebo dokonce úlů.

Samozřejmě souhlasím, že otázka, kterou jste vznesl, je mimořádně závažná, a s podobnou závažností je nutno k ní i přistupovat.

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Paní předsedající, hrozí-li z prodlení nebezpečí, mohu se spolehnout na celý Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, a jeho předsedu, kolegu Parishe. Děkuji jim za rychlou, účinnou odezvu na mou iniciativu formou otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou a usnesením, aby Evropská komise řešila krizi včelstev.

V situaci, kdy jsou včelstva oslabována a trpí nadměrnou úmrtností, je nezbytné analyzovat všechny faktory způsobující tuto zvýšenou úmrtnost včel a navrhnout plán na odvrácení tohoto zhoubného trendu.

Komise nám právě přednesla dlouhý příspěvek o tom, co již v tomto směru učinila, ale já musím říci, že v posledních letech, od té doby, co vykonávám funkci zpravodajky o situaci ve včelařství – od roku 1994 – nás stálo hodně přesvědčování přimět Komisi k činu, ačkoli jsem se s kolegy mnohokrát snažila Komisi upozorňovat na znepokojivou situaci v tomto odvětví, která je již všeobecně známa a byla i dokonale popsána, zejména kolegou Parishem.

Nemám tolik času, abych mohla znovu vyjmenovat všechny naše snahy, případně doplnit další, ale vzhledem k tomu, že dnes již nikdo nepochybuje o závažnosti rizika, jež představuje včelí úmrtnost pro pěstování ovoce a zeleniny, tedy plodin, které jsou závislé na opylení, požadujeme, aby Komise jednala s větší důsledností a vyčlenila na řešení tohoto problému více prostředků. Musí se podílet na analýze příčin včelí úmrtnosti a v neposlední řadě zahrnout výzkum chorob včel a boj proti těmto chorobám do evropské veterinární politiky.

Komise by také měla podpořit opatření k omezení a odstranění rizika nedostatečného opylení a zajistit dostatečnou a různorodou potravinářskou produkci k uspokojení potřeb obyvatelstva i hospodářských zvířat. Je nutné si uvědomit, že krize zdravotního stavu včelstev je pro přežití lidstva stejně nebezpečná jako finanční krize pro reálnou ekonomiku.

Nebudu citovat žádná čísla, s výjimkou jednoho celosvětového údaje: hodnota opylení pro pěstování zemědělských plodin, které tvoří základ jídelníčku celého lidstva, je odhadována na 153 miliard eur. Řešení, která my doporučujeme, jsou mnohem méně nákladná, než řešení použitá v případě finanční krize, a i kdybychom nakonec museli k záchraně včel v Evropě zavést opylovací příplatek a finanční podporu pro včelaře v tísni, jednalo by se o zanedbatelnou maličkost v porovnání s jinými rozpočtovými položkami. Hodláte-li poslat do Afriky bez jakékoli kontroly 1 miliardu eur na boj proti hladomoru – což hodláte – se všemi katastrofálními důsledky, které z toho plynou, měli byste být schopni najít nějakých 60 milionů eur na něco užitečného zde v Evropě.

Paní předsedající, vzhledem k mé funkci zpravodajky, mohu ještě něco říci k pozměňovacím návrhům? Ještě jsem nevyčerpala čas, který mi poskytl pan Parish...

(Předsedající řečníka přerušila.)

 
  
MPphoto
 

  Rosa Miguélez Ramos, jménem skupiny PSE. – (ES) Paní předsedající, chci poblahopřát paní Lullingové k odhodlání, jaké prokázala při prosazení této otázky, která se někomu může jevit jako okrajová, na pořad jednání Parlamentu, třebaže v tak pozdní hodině.

Včelařství je pěstitelská činnost s významnými hospodářskými důsledky a příznivými účinky na rozvoj venkova a ekologickou rovnováhu.

V mé zemi se včelařstvím zabývá zhruba 27 000 chovatelů, kteří spravují více než 2 300 000 včelstev. Díky tomu je má země největším producentem medu v Evropské unii.

Španělští včelaři čelí spolu s ostatními včelaři problémům pramenícím nejen ze sníženého množství pylu a nektaru, ale také z výskytu nových chorob, které decimují včelstva. Komise by se měla zaměřit na výzkum původu těchto chorob, a v této souvislosti se uvolnění rozpočtových prostředků zdá být nezbytné.

Nicméně chci dodat, že dovážené produkty – mám na mysli dovoz medu – musejí splňovat stejné požadavky jako naše produkty, a poskytovat plné záruky spotřebitelům. V této souvislosti považuji za nezbytné správné označování našich produktů a Komise musí v tomto směru sehrát významnou roli.

Na hraničních přechodech je nutno udržovat vysokou frekvenci a úroveň kontrol, aby bylo možno zaručit, že se na území Evropské unie z třetích zemí nedostanou včelařské produkty obsahující rezidua.

Pro mnoho našich zemědělců představuje včelařství doplněk k jejich mnohdy omezenému příjmu. Jedná se také o odvětví, která zaměstnává mnoho žen. Med nesmí chybět na žádném tržišti a včelaři vyvinuli značné úsilí, aby své produkty rozlišili, zajistili jejich označení, lepší hygienickou úroveň a zdravotní nezávadnost a otevřeli nové distribuční kanály.

Pane komisaři, nemůžeme dopustit, aby veškeré toto úsilí přišlo nazmar.

 
  
MPphoto
 

  Francesco Ferrari, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, včelařství není pouze produktivním odvětvím s dlouholetou tradicí v rámci našeho zemědělství, ale je také jedním ze systémů, které se v současné době díky cizosprašnému opylení zásadním způsobem podílejí na udržení úrovně produktivity stromových a bylinných hospodářských kultur.

Dovolte mi zdůraznit, že 80 % pěstovaných rostlin vytváří plody díky pylu přenášenému včelami a zajišťuje tak genetickou variabilitu druhů při rozmnožování. Dnes je zřejmé, že včelařství a související činnosti nelze ničím nahradit, protože představují jediný způsob, jak zachovat vhodnou biodiverzitu. Včelařské produkty musejí stále častěji a ve větším množství soupeřit na světovém trhu v tržních podmínkách, které nejsou transparentní, s produkty, které jsou masově dováženy, mimo jiné i ze zemí mimo EU, a nemají tudíž potřebné záruky. Kvalitu dovážených produktů není vždy možno zaručit částečně kvůli pesticidům, které se v Evropě používat nesmějí, ale jinde je jejich použití povoleno. Proto je nezbytné provádět označování s vyznačeným místem původu produktu.

Dále se domnívám, že je nutné poukázat na závažné důsledky viru, který již zničil více než padesát procent včelařského odvětví v Evropě. Žádám Evropskou komisi, aby vyvinula další úsilí v oblasti vědeckého výzkumu s cílem nalézt způsob, jak se vypořádat s touto závažnou chorobou, pomocí zákazu jakéhokoli fytosanitárního ošetření během období květu.

 
  
MPphoto
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN.(PL) Paní předsedající, pane komisaři, přírodní bohatství nám mizí před očima. Celé živočišné druhy vymírají decimovány parazity, chorobami, chemikáliemi a nezodpovědným chováním lidí. V mnoha regionech byla narušena ekologická rovnováha a došlo k závažným a nevratným ztrátám.

Se znepokojením sledujeme masové vymírání včel a postupný zánik včelstev, a s nimi zanikají i druhy rostlin závislé na opylení. Stav včelařství určuje výnosy u 84 % druhů plodin pěstovaných v Evropě. Tímto způsobem včely do značné míry rozhodují o množství jídla na našich stolech.

Včely jsou decimovány chorobami a škůdci, s nimiž si včelaři sami nedokáží poradit. Kontrola a studium těchto chorob a škůdců vyžaduje další finanční prostředky. Včelaři si sami nedokáží poradit také s ochranou vlastních trhů a zajištěním životaschopnosti svých produktů. Proto potřebujeme ochránit náš vnitřní trh před přílivem méně kvalitního medu z třetích zemí, který často nesplňuje požadavky na ochranu veřejného zdraví. Včelařům musí být poskytována podpora ve formě dotací nebo levnějšího cukru, jakož i velkoplošných propagačních kampaní.

Shrneme-li uvedená fakta, musíme konstatovat, že je nejvyšší čas, abychom začali pracovat jako včeličky. Jako včelař si mohu jen přát, aby si Evropská komise vzala ze včel příklad a abychom nemuseli na smysluplný program, který se paní Lullingová snaží tak usilovně prosadit, čekat patnáct let.

 
  
MPphoto
 

  Alyn Smith, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, také já bych chtěl bez nadsázky vzdát hold paní Lullingové za její houževnatost, se kterou se jí podařilo prosadit projednání této otázky v Parlamentu. Zároveň bych chtěl poděkovat panu komisaři za působivý seznam činností, v nichž se Komise angažuje, aby vyřešila tuto palčivou otázku, a myslím, že se shodneme, že nám jde o větší míru financování a koordinace. Existuje totiž riziko, že různé části institucí odvádějí jednotlivě skutečně dobrou práci, ale my ji nedovedeme spojit dohromady. Myslím, že dnešní rozprava by mohla vnést trochu světla do tohoto problému.

Jedná se o závažný problém. Dříve bylo zvykem, že si horníci brávali s sebou do dolů kanáry, aby je varovali před jedovatými plyny. Kanáři je varovali před jedovatými plyny tím, že uhynuli. Pro kanáry to bylo zlé, pro horníky dobré. Obávám se, že evropské včely nám v zásadě poskytují stejnou službu. Jedna třetina veškerého jídla v EU – každé třetí sousto – je vázáno na včelí opylení.

Jsme svědky katastrofálního úbytku včel, a proto musíme podniknout kroky na evropské úrovni. Vědci jsou zajedno, že včel ubývá. Slyšeli jsme již mnohé o tom, jak dramatický je tento úbytek, ale méně jasné jsou jeho příčiny. Jsou na vině pesticidy? Nebo klimatické podmínky? Jsou to paraziti a roztoči a další choroby, které se možná vymykají naší kontrole?

V této souvislosti bych se chtěl, pane komisaři, zvláště zmínit o Společnosti na ochranu čmeláků (Bumblebee Conservation Trust), působící na univerzitě ve skotském Stirlingu, která v tomto ohledu vykonala průkopnickou práci. Evropa netrpí nedostatkem odborných znalostí. Co nám chybí, je koordinace. Myslím, že dokument, který máme před sebou, obsahuje řadu konkrétních kroků, které nás tímto směrem povedou – především včelařské rezervace, zóny biodiverzity, dokonce i podél silnic a na neúrodné půdě, výzkum pesticidů, povrchových vod a úvahy o podpoře.

Jak zde již zaznělo, dokážeme-li najít miliardu eur a vnutit ji Africe na další rozvoj, myslím, že dokážeme najít peníze na náš vlastní výzkum. Je proto správné, abychom přijali plán EU, a troufám si říci, že to bude poměrně jednotný a ucelený plán B, protože plán A, společná evropská zemědělská politika, u evropských včel neuspěl. Domnívám se, že ke zmírnění dopadů této složité situace je nutné zlepšit komplementární charakter nových opatření a sladit je s opatřeními, která jsou již prováděna.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, včelaři a včely se potýkají s obrovskými problémy a potřebují pomoc. Jsme svědky dramatického úbytku včelstev, nejen v Evropě, ale na celém světě. Naneštěstí ziskovost této profese upadá a s ní i zájem mladých lidí o tento obor. Měli bychom se co nejdříve zabývat několika otázkami.

V prvé řadě musíme rozvinout výzkum parazitů, chorob a virů, které decimují tento pilně pracující hmyz. Zadruhé, potřebujeme zavést testování medu dováženého ze třetích zemí. Všechny produkty musejí splňovat příslušné požadavky na kvalitu. Kromě toho by na etiketách mělo být uvedeno označení země původu. Zatřetí, musíme zahájit informační kampaň vysvětlující blahodárný vliv včel na přírodní prostředí a medu a dalších včelích produktů na lidské zdraví.

Vzhledem k rozsahu problému bychom měli uvažovat o poskytnutí finanční podpory včelínům, kterým hrozí zánik. Včelařská komunita požaduje levnější cukr, který používá jako krmivo pro včely. Vzhledem k blahodárnému vlivu včel na přírodní prostředí by zavedení zvláštního systému podpory pro včelařský sektor jistě stálo za úvahu.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Wojciechowski (UEN).(PL) Paní předsedající, dovolte mi poblahopřát paní Lullingové, a poděkovat jí za neúnavnou a neutuchající starost o evropské včelařství. Je správné, že o tomto problému diskutujeme, protože včelaři v Evropě a na celém světě jsou pobouřeni a znepokojeni úhynem tolika včel.

Vyšetřování příčin tohoto jevu probíhá. Mezi možnými příčinami se podle vědců objevují účinky biotechnologií, konkrétněji pěstování geneticky modifikovaných plodin, které mohou mít nepříznivý vliv na fungování včelstev.

Chtěl bych proto položit Evropské komisi, která schvaluje pěstování geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii, následující otázku. Jaké jsou výsledky příslušných testů a jak jsou všeobecně vnímány účinky geneticky modifikovaných organismů na stav včel v Evropě?

 
  
MPphoto
 

  James Nicholson (PPE-DE). – Paní předsedající, dovolte mi nejprve, abych poděkoval Astrid za její práci na řešení této otázky. Pokud je mi známo, zabývá se problematikou včel již nějaký čas, o to víc mě tedy těší, že usnesení, předložené Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, dalo Parlamentu možnost projednat problém, který v současnosti sužuje celý včelařský sektor.

I když tato otázka upoutala velkou pozornost a vyvolala značnou publicitu, pravděpodobně díky nezvyklému tématu, my si velmi dobře uvědomujeme, že ve skutečnosti se jedná o velmi závažný problém s potenciálně ničivými důsledky.

Je mi jasné, že nikomu nemusím připomínat význam včel – a již to zde dnes zaznělo – nikoli pouze z hlediska významných vedlejších produktů, jako je vosk a med, ale také díky roli, kterou plní při opylování a zachování zdravých ekosystémů.

Pocházím z hrabství Armagh v Severním Irsku, kterému se na ostrově přezdívá ovocná zahrada a kde včely jsou nepostradatelné pro opylování jablek, a mohu říci, že v této oblasti je již problém patrný. Komise naléhavě potřebuje urychlit výzkum skutečných příčin tak prudkého poklesu včelí populace, a doufejme, že přijde s nějakými návrhy řešení. Situace se bude nadále jen zhoršovat, pokud se nám nepodaří nalézt způsob, jak zlepšit zdravotní stav včel a snížit jejich úmrtnost a zastavit vymírání a zánik včelstev. Tato situace vyvolává velké znepokojení všech zúčastněných stran, nejen v Evropě, ale dokonce i ve Spojených státech a dalších zemích.

Nedávno jsem vystupoval na konferenci včelařů v mém regionu Severním Irsku, a opětovně jsem se při poslechu mnoha příspěvků, které tam onoho dopoledne zazněly, utvrdil v tom, že včelaři mají velké obavy ze ztrát svých včelstev, zejména během zimního období. Potřebujeme tedy vyčlenit mimořádné finanční zdroje na další výzkum a vývoj, abychom se pokusili zjistit skutečnou příčinu této pohromy, která včelaře zasáhla. Děláme-li něco špatně, musíme urychleně zjistit co. Jsou na vině pesticidy nebo je příčina jiná? Teorií a spekulací je mnoho, ale pravda je taková, že odpověď neznáme, a znát potřebujeme, a proto potřebujeme i získat tuto mimořádnou podporu.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Paní předsedající, velice dobře si uvědomujeme význam včel. Všichni o něm mluvili. Nicméně, jednou z otázek, o kterých se v této rozpravě nehovořilo, je čilý obchod s čmeláky. Pohyb včel po celém světě je doslova volný, a pokud je mi známo, i tam, kde je to nutné, existuje pouze velmi nízká míra regulace pohybu včel. U jiných živočišných druhů a hospodářských zvířat regulace pohybu existuje, a víme, že funguje i z hlediska kontroly nemocnosti. Pohybem včel může být do země zanesen roztoč varroa, jako tomu bylo v případě Irska. Problémem je nyní také malý úlový brouk, který způsobuje včelařům rozsáhlé škody.

Máme tedy před sebou složitou otázku, na kterou neznáme odpověď. Existuje nejméně půl tuctu možných příčin stávající situace, a výzkum je v tomto směru zcela nezbytný. Pro nalezení odpovědí je nutná také koordinace výzkumu v celé Evropské unii. Musíme se zabývat také otázkou samotných včelařů, protože se zdá, že na toto povolání doléhá stárnutí, a my jich potřebujeme více, a ne méně.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). - Paní předsedající, pokud paní Lullingová setrvá v tomto sále dostatečně dlouho, bude mi potěšením jí poděkovat za její neutuchající zájem o včelařství a trvalou podporu, jakou tomuto odvětví vyjadřuje na půdě Evropského parlamentu.

Úbytek včelích populací a jeho strašlivé následky pro opylování rostlin a biodiverzitu obecně si zasluhují naši plnou pozornost. Musíme podporovat výzkum, spojit se s vědci z celého světa a snažit se nalézt příčiny. Infekce vyvolané parazity, změna klimatu, pesticidy: v této fázi můžeme pouze spekulovat.

Dvacet pět procent naší stravy je přímo závislých na včelách, pomineme-li jejich podíl na zachování našich luk a pastvin. Jediné výzkumné středisko v Irsku, které se zabývalo touto problematikou, bylo v Clonroche, hrabství Wexford, ale bohužel irská vláda jej před několika lety uzavřela. Nejsem si proto jistá, zda Irsko bude moci přispět; máme vědce a máme znalosti, ale co zcela jistě nemáme, je podpora vlády. Těším se na stanovisko Komise k otázce, jak může Evropa a Evropská unie podpořit výzkum a co se v této věci dělá nyní.

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, jelikož pan Parish musel odejít, požádal mě o přednesení našeho stanoviska k pozměňovacím návrhům, které se k nám dostaly doslova na poslední chvíli.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jednomyslně schválil usnesení se všemi pozměňovacími návrhy, které jsem pojímala jako celek. Nicméně, Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, která při projednávání usnesení nepřišla s žádnými oslnivými návrhy, se teď na poslední chvíli snaží napravit dojem a předkládá čtyři pozměňovací návrhy, které nejenže neposkytují žádné nové informace, ale do stávajícího znění, jež je nyní soudržné a srozumitelné, by pouze vnesly zmatek.

Pozměňovací návrh č. 1 pramení z chyby v německém překladu, jelikož návrh pana Graefe zu Baringdorf je zcela totožný s tím, co jsem navrhla já, ale jak jsem uvedla, německý překlad mého odůvodnění je chybný.

Pozměňovací návrh č. 2 konstatuje zřejmé, pozměňovací návrh č. 3 je nesrozumitelný, a pozměňovací návrh č. 4 je kopií odstavce 8, který obsahuje jasnou výzvu k intenzivnějšímu výzkumu účinků pesticidů na úmrtnost včel, a dále konstatuje, že schvalování uvedených produktů by mělo být prováděno v závislosti na výsledcích tohoto výzkumu, jak tomu již je.

Navrhuji proto, aby tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty, protože nepřinášejí nic nového, a zničily by text, který je jasný a správně formulovaný. Trvám na tom, aby návrh byl kvalitní, protože se jedná o velice důležité usnesení, a my chceme, aby bylo formulováno správně. Z toho důvodu požadujeme zamítnutí uvedených pozměňovacích návrhů.

 
  
MPphoto
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN).(PL) Paní předsedající, rozprava o včelařství na půdě Evropského parlamentu vyvolala značný zájem včelařů. Jako včelař jsem se ve městě Puławy osobně sešel se včelaři, kteří přicestovali z celého Polska. Požádali mě, abych Evropské komisi položil jedinou otázku, a získal na ni definitivní odpověď – s čím mohou včelaři skutečně počítat v nadcházejících letech?

 
  
MPphoto
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Paní předsedající, jsem přesvědčen, že toto byla velmi plodná diskuse, která přinesla mnoho zajímavých podnětů, nejen mé kolegyni, ale i útvarům GŘ pro zemědělství, pro můj úřad i jiné útvary. Kromě GŘ pro zemědělství se otázkou, kterou tu dnes projednáváme, zabývá řada generálních ředitelství: GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele, GŘ pro výzkum a GŘ pro životní prostředí. Je to skutečně víceoborová záležitost. Máme-li hovořit o finančních prostředcích, které jsou skutečně vynakládány na řešení tohoto problému, myslím, že je nutné se podívat i na další oblasti.

Dovolte mi, abych se z mnoha vašich otázek pokusil nejprve zodpovědět tu, která se týká naší aktuální činnosti, toho, co připravujeme, a co skutečně rozumíme pojmem výzkum ve včelařství. V rámci šestého rámcového programu byl zahájen zvláštní výzkumný projekt zaměřený na kvalitu a bezpečnost potravin nazvaný ,,Včely v Evropě a udržitelná produkce medu“

(BEE SHOP). Tento projekt sdružuje devět evropských výzkumných skupin, které se zabývají otázkami souvisejícími s kvalitou včelího medu, patologií, genetikou a chováním. Nenechte se mýlit: projekty, které jsou součástí 6. rámcového programu, už probíhají; projekty, které jsou součástí 7. rámcového programu, právě startují.

Kromě toho, zvláštní opatření na podporu výzkumu nazvané „Výzkum včel a virologie v Evropě“ (BRAVE)

umožnilo uspořádat dvě velké víceoborové konference za účasti expertů z oblasti základního i aplikovaného výzkumu včel – odborníků zabývajících se virologií, diagnostikou, imunologií a epidemiologií – ale také mezinárodním obchodem, tvorbou politiky, posouzením rizik onemocnění. Výzva k předložení návrhů byla zveřejněna dne 3. září tohoto roku. Tématem je zemědělská výroba potravin a biotechnologie v rybolovu, identifikace nových škůdců a chorob včely medonosné a znovuobjevení patogenů, cílem je objasnit vnitřní mechanismy a příčiny zvýšené úmrtnosti včel. Jedná se tedy o otázky přímo související s tématem většiny vašich dnešních otázek.

Zohledněny budou také environmentální aspekty, včetně chronického vystavení vlivu pesticidů. Integrovaný projekt ALARM, zaměřený na rozsáhlé posuzování environmentálních rizik ohrožujících biodiverzitu, je také financován z prostředků 6. rámcového programu a obsahuje modul pro ztrátu opylovačů. V rámci projektu ALARM budou vytvářeny a testovány metody a protokoly pro posuzování rozsáhlých environmentálních rizik s cílem minimalizovat přímý a nepřímý nepříznivý dopad na člověka. Výzkum se zaměří na posuzování změn ve struktuře biodiverzity, ve funkci a dynamice ekosystémů – posuzováno bude především riziko plynoucí ze změny klimatu, environmentálních chemikálií, biologických invazí a ztráty opylovačů v souvislosti se současným a budoucím kvalitnějším využíváním půdy. Toto jsou tedy iniciativy, které jsou v současné době realizovány.

Jedna věc, kterou bych rád zdůraznil – jelikož ji zdůraznil také vaš kolega – je fakt, že Evropa netrpí nedostatkem odborných znalostí. Je nutné, abychom si tento fakt dobře uvědomili, a abychom také byli k sobě poctiví. Na úrovni Evropské unie se pohybujeme na úrovni 5 % – opakuji 5 % – veřejných finančních prostředků věnovaných na výzkum. Je tedy nanejvýš důležité, abychom spojili své síly a udělali, co se prakticky udělat dá. Vytvoření evropského výzkumného prostoru, které plně podporuji, v zásadě znamená toto – abychom všichni věděli, co děláme, a abychom navázali na odborné znalosti, které již v Evropě máme. Tento prvek v dnešní Evropě nepochybně chybí.

Zajistím, aby vaše výzvy k provádění dalšího výzkumu byly komisařem odpovědným za výzkum – tedy mnou, ale dnes jsem zde v jiné roli, vyslyšeny. Ještě bych se rád zmínil o jedné věci, protože pravděpodobně nebyla zcela pochopena z mého úvodního příspěvku. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se věnoval komplexnímu posouzení otázky včelí úmrtnosti a dohledu nad zdravotním stavem včelstev v Evropě. Výsledky zveřejnil dne 11. srpna 2008, je to tudíž nový materiál. Jedná se přesně o tu programovou analýzu, o kterou vám jde. Důležité je, abychom se všichni společně zabývali tím, co máme před sebou.

Musím odpovědět také kolegovi, který se ptal na geneticky modifikované plodiny. Jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v současné době v Evropské unii pěstuje, je Bt-kukuřice MON 810. Bt-kukuřice a Bt-toxin obecně, byly rozsáhle analyzovány s ohledem na jejich případný vliv na zdraví včel. Pokusy s nuceným krmením, kdy jsou zdravé včely vystaveny vysokým dávkám bt-toxinu, neprokázaly žádné negativní účinky. Obecně převážná většina studií prokázala, že pyl z bt-kukuřice nemá jako potrava žádný dopad na zdraví včel. K tomu mohu pouze dodat, že je nepravděpodobné, že by nedávné masivní úhyny včel v důsledku jevu nazývaného ,,syndrom zhroucení včelstev‘‘ (CCV), k nimž došlo v Severní Americe a také v Evropě, souvisely s použitím geneticky modifikovaných plodin, jelikož výskyt tohoto syndromu byl hlášen i z jiných oblastí, kde se geneticky modifikované plodiny nepěstují. Kupříkladu, ztráty včelstev hlášené z jižních oblastí Německa, jsou jednoznačně připisovány otravě pesticidem Poncho Pro. Ten má také latinský název, který je ale tak složitý, že se raději nebudu pokoušet jej vyslovit.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že Komise bude nepochybně pokračovat v přijímání nových a posilování stávajících opatření. Ta pomohou včelařům čelit současným problémům a podpoří je v jejich další činnosti. Doufám také, že uvedená opatření podpoří zájem o tuto profesi, protože její význam je mimořádný, nejen z hlediska evropské biodiverzity, ale také z hlediska hospodářského.

Má kolegyně komisařka Fischer Boelová bude nadále v rámci svých přímých povinností zajišťovat maximální efektivitu vnitrostátních programů na podporu včelařství. Nicméně, je především povinností členských států, aby vhodným způsobem vynakládaly vlastní rozpočtové prostředky. V současné době máme každoročně v evropském rozpočtu 26,3 milionů eur. Tato částka se zdvojnásobí, přičteme-li peníze z členských států – tyto prostředky ale nevynakládáme. Vynakládáme jich pouze 80 %. Členské státy nevynakládají všechny prostředky, které mají v současné době k dispozici.

Závěrem chci říci, že nejlepším řešením, jak tomuto odvětví zaručit budoucnost, je podpořit spotřebu evropského medu. Od roku 2004 je med na seznamu produktů způsobilých k propagaci na vnitřním trhu, a v tomto ohledu bylo schváleno několik programů.

Má odpověď byla delší, protože jsem vám chtěl vysvětlit, že uvedená opatření bereme vážně, a že se můžete spolehnout, že v nich budeme pokračovat – rozhodně i v mé oblasti. Děkuji vám za pozornost a za to, že jste vydrželi tak dlouho.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – V souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu(1) jsem obdržela jeden návrh usnesení od Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 20. listopadu 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. (PL) Včely jsou důležité pro mnoho kultur v mnoha různých částech světa. Jejich všudypřítomnost není náhodou. Včelařství je odpradávna, ještě od dob před počátkem psaných dějin, významnou součástí hospodářství. Ve Španělsku se med sbíral již před 6 000 lety.

Dnes může práce včel a včelařů přijít nazmar díky fenoménům, které poškozují přírodní prostředí, a nepřímo i samotné lidstvo. V Evropě stále žijí lidé, jejichž živobytí je závislé na jejich vlastní práci a na práci včel. Prodávají med, který sami vyrobili. Měli bychom být rádi, že tomu tak je. Byli jsme také svědky pokusu o návrat k tradičnímu chovu lesních včel. V Polsku byly tyto pokusy podporovány včelaři, kteří přišli z Baškirska, protože v naší zemi si již nikdo staré metody chovu nepamatoval. Včelařství má svůj kulturní, sociální i hospodářský význam. Proto bychom měli evropské včelařství chránit. Bohužel, rizik, před kterými je nutno včelařství chránit, je velmi mnoho.

Ekonomické ohrožení ve formě nekalé soutěže ze strany třetích zemí, ohrožení zdraví včel, biologické ohrožení ve formě chorob, parazitů, znečištění životního prostředí a neuvážené použití pesticidů. Evropská komise a členské státy by měly podpořit včelařské odvětví, které čelí závažným výzvám. Samotní včelaři nemusí na náročný úkol zachování přírodního bohatství, k němuž včely přispívají, stačit.

 
  

(1)Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí