Předsedající. – Příštím bodem na programu je zpráva Rady o vývozu zbraní (Etický kodex).
Jean-Pierre Jouyet, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedající, jak jste řekl, máme velké zpoždění, a chtěl bych se poslancům za to omluvit.
Zahájím tuto rozpravu, ale bohužel mám jiné povinnosti, a protože takové zpoždění nebylo možné očekávat, nemohu je odříci. Požádám proto generální sekretariát Rady, aby v průběhu rozpravy zaujal mé místo a aby samozřejmě aby poskytl předsednictví velmi podrobnou zprávu o jejích závěrech.
Dámy a pánové, chci obrátit vaši pozornost na to, že pro francouzské předsednictví je přeměna kodexu chování ve společný postoj důležitým cílem a že je nezbytné vytvořit právní základ pro odpovědný přístup, který zaujaly členské státy k vývozu zbraní, a sblížit postoje jednotlivých států.
Vaše usnesení z 13. března potvrzuje, že i vy sdílíte naše stanovisko k této otázce. V posledních týdnech proběhly nové diskuse. Děláme vše, co je v našich silách, abychom dosáhli v této otázce pokroku ještě před ukončením francouzského předsednictví. Přijetí společného postoje bude představovat nástroj, který nám umožní provádět zodpovědnou politiku zaměřenou zejména na to, znemožnit využití takových vývozů pro účely vnitřní represe nebo mezinárodní agrese a nedopustit, aby podněcovaly regionální nestabilitu.
Jsme přesvědčeni, že iniciativa Unie v rámci Organizace spojených národů zaměřená na uzavření smlouvy o obchodu se zbraněmi získá na věrohodnosti, až se náš vlastní systém kontroly zbrojních dodávek stane právně závazným, a podporujeme stanovisko této sněmovny zdůrazňující naléhavost přeměny kodexu chování v právně závazný nástroj.
Podporujeme také vaše stanovisko o potřebě zavést účinnou kontrolu nad zprostředkovatelskou činností v obchodu se zbraněmi. Členské státy se shodly na tom, že povinnosti v oblasti výměny informací stanovené v postoji Rady z roku 2003 by měly být plněny prostřednictvím mechanismu vytvořeného v rámci kodexu chování.
Proto, byť některé členské státy dosud nepřijaly právní předpis nezbytný pro převod těchto povinností do vnitrostátního práva, vás mohu ujistit, že všechny členské státy mají regulační předpisy v této oblasti. Úkol nyní spočívá v tom, tyto regulační předpisy aktualizovat, aby plně odpovídaly společnému postoji Rady.
Přijetí společných nařízení týkajících se kontroly vývozu formou společného postoje také členským státům umožní posílit svou vlastní kontrolu zprostředkovatelské činnosti v obchodu se zbraněmi. Dalším problémem, který nás znepokojuje, je nelegální pohyb zbraní, a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně jasně ukazuje na potřebu konat, abychom tento nedovolený pohyb zbraní zastavili nebo mu zabránili. Tato opatření byla posílena na schůzce 40 signatářských zemí Wassenaarského ujednání o kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího použití, která se konala 6. prosince 2007 ve Vídni.
Předsednictví podporuje myšlenku o posouzení možnosti rozšíření těchto osvědčených postupů na omezení pohybu ručních palných a lehkých zbraní, zejména po moři. Nehledě na zpoždění při přijetí společného postoje bych chtěl zdůraznit, že kodex chování je zvlášť účinný nástroj, který významně přispěl k harmonizaci vnitřních politik členských států v oblasti kontroly vývozu zbraní, a v této souvislosti bych chtěl také poukázat na to, že harmonizaci usnadňuje příručka, jež obsahuje pokyny, a dále státní úředníci, kteří za tuto oblast odpovídají. Tato příručka se pravidelně aktualizuje, a tedy významně a prakticky napomáhá úsilí o harmonizaci politik jednotlivých zemí v této oblasti.
Na závěr bych chtěl říci, že spolupracujeme za účelem vypracování zodpovědného přístupu k vývozu zbraní, a chtěl bych Evropskému parlamentu poděkovat za pomoc v této problematice.
Může počítat s odhodlání Rady i předsednictví.
Stefano Zappalà, jménem skupiny PPE-DE. – (IT) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, teroristické činy uskutečněné od roku 2001, z nichž zatím k posledním došlo před několika dny v Indii, a různé konflikty odehrávající se v mnohých částech světa zvlášť podtrhují aktuálnost tohoto tématu obchodu se zbraněmi z hlediska současnosti i budoucnosti v nejširším slova smyslu. Až příliš často dochází k tomu, že velké záměry vyjádřené v zásadních prohlášeních vzápětí nebývají podepřeny konkrétními činy. Každému je zcela jasné, že je to delikátní téma, které zahrnuje důležité průmyslové procesy a komerční záležitosti. Je proto pochopitelné, jak obtížné je pro všechny státy, a zejména pro členské státy, ratifikovat kontrolní a regulační systém. Avšak pod tlakem událostí as s vědomím, že vnitřní i vnější nezákonné pašování zbraní pokračuje, se regulace této oblasti právně přípustným způsobem stává naléhavou prioritou. Dodá určitý konkrétní smysl i připravované směrnici o transferech produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, bude-li kodex chování urychleně ratifikován.
Mrzí mne, že úřadující předseda Rady odešel, i když na základě toho, co řekl, se vše zdá být v pořádku. Některé body, které jsem měl připravené, proto vynechám. Ve skutečnosti vlastně nemám pocit, že vše je úplně jak má být. Myslím si proto, že to, co zde ministr dnes večer přislíbil, stejně tak jako tolik jiných slibů učiněných mnoha jinými lidmi za jiných okolností, musí být, tak jak se blížíme ke konci francouzského předsednictví, přeměněno v dalekosáhlý podnět, zejména v příštím týdnu, aby kodex chování mohl být konečně ratifikován všemi členskými státy. Mělo by velký význam, kdyby toho Francie dokázala dosáhnout, než aby to prostě oznámila zde ve sněmovně, aniž by se však poté mohla v tomto směru vykázat konkrétními výsledky.
Předsedající. – Pane Zappalo, pan Jouyet skutečně musel odejít. Chtěl bych se za něho omluvit, problém je totiž v tom, že musí stihnout vlak. Je to skutečně zaviněno tím, že se tato rozprava protáhla, takže zde teď nemůže být. Všichni víme, jak zodpovědně pan Jouyet plnil své úkoly po celých těchto šest měsíců, ale je vlastně tato sněmovna, která má nyní zpoždění. Mohu vás ujistit, že úředníci Rady, kteří zde jsou, předají předsednictví veškeré připomínky, které jste přednesl a s kterými vystoupí další poslanci.
Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Pane předsedající, usnesení, které zde dnes projednáváme, ukazuje, že v tomto parlamentu existuje konsensus ohledně toho, jaká by měla být politika členských států Evropské unie v oblasti vývozu zbraní. Šest největších politických skupin společně hájí jednotný seznam právně závazných kritérií pro evropské vývozy zbraní: osmi kritérií kodexu chování.
Každý souhlasí s tím, abychom vyzvali francouzské předsednictví k překonání slepé uličky, která zde existovala tři roky a ze které nás může vyvést jen Francie. Před malou chvílí jsme vyslechli slova pana Jouyeta, že Francie je nyní pro právně závazný kodex chování. Včera jsme ve Výboru pro zahraniční věci slyšeli od francouzského ministra obrany, že nedávný návrh jeho země na přeměnu kodexu chování ve společný postoj je podkopáván neexistujícím konsensem v Radě. Ministr se nezmínil o tom, že francouzský návrh byl spojen se zrušením zbrojního embarga vůči Číně, a právě tato skutečnost vedla některé členské státy k odmítnutí tohoto francouzského návrhu. Bude-li tato strategie potvrzena, bude to znamenat poskvrnění bezpečnostní a obranné agendy ze strany francouzského předsednictví, které se jinak vyznačuje proevropskou ambicí a dynamikou.
Vzhledem k rostoucí evropské integraci v oblasti zahraniční politiky je politika „každý sám za sebe” ve vztahu k vývozu zbraní stále méně ospravedlnitelná. Pravda, v mnoha hlavních městech již kodex chování berou vážně, ale musíme skoncovat se situací, kdy evropské země, jež ve svých vývozech systematicky uplatňují kritéria lidských práv, udržitelného rozvoje a regionální stability, jsou znevýhodňovány svými partnery, kteří stejná kritéria uplatňují selektivně.
Evropská předsednictví končí, ale potřeba, aby se Evropa vyzbrojila společnými kritérii pro vývoz zbraní, zůstává; trvá i konsensus v tomto parlamentu ve prospěch společného postoje.
Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, v tomto roce vzpomínáme desátého výročí Kodexu chování EU pro vývoz zbraní. Ale i přesto, že to tehdy byl úspěch, musíme nyní vyjádřit frustraci a hořkost nad tím, že se nepodařilo učinit z něho právně závazný nástroj.
Od doby, kdy pracovní skupina Rady pro kontrolu vývozu zbraní dosáhla technické dohody o společném postoji, uplynuly tři roky. Kolik let bude ještě Evropská rada potřebovat, aby ho přijala? Jak můžeme jako Evropská unie obhájit vlastní důvěryhodnost, když vystupujeme proti nezákonnému pašování zbraní, jestliže nejsme schopni udělat si pořádek ve svém domě?
Potřebujeme, aby byl kodex chování právně závazný, chceme-li zamezit jakýmkoli snadným transferům zbraní uvnitř Společenství, což může přimět prostředníky, aby se poohlédli po nejslabším článku v Evropě. Když hovoříme o vývozu zbraní, měli bychom současně myslet na ohrožené lidské životy v nestabilních zemích. Lze nás snadno obvinit, že namísto prosazování míru podněcujeme lokální konflikty ve zranitelných částech světa.
Vítám prohlášení francouzského ministra obrany, že Francie stáhla své námitky proti společnému postoji. Bude francouzské předsednictví schopno přesvědčit ostatní členské státy, které dosud jsou proti němu? Mohu v to jen doufat a popřát francouzskému předsednictví, aby se přijetí společného postoje během příštích dvou týdnů stalo dalším z velkých úspěchů jeho funkčního období.
Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, pravda je taková, že jsem pobouřen, protože bych mnohem raději přednesl nadšený projev, ve kterém bych blahopřál francouzskému předsednictví k tomu, že konečně prosadilo něco, co jsme tu museli poslouchat po devět předsednictví, a sice přijetí společného postoje k vývozu zbraní. Říkám, že jsme po celých devět předsednictví museli poslouchali jedno a totéž, protože splnění tohoto úkolu nám bylo slibováno již od nizozemského předsednictví v roce 2004.
Víme, že z technického hlediska byl v COARM (Kodex chování pro vývoj zbraní) tento úkol již splněn. Dnes bych chtěl uslyšet, že bylo již přijato rozhodnutí, aby ministři mohli tento dokument konečně podepsat.
Proto mám zlost, když slyším, že jsme dosud této fáze nedosáhli, a mám ještě větší zlost, když se dozvídám, že tento stav věcí je zaviněn tím, že toto rozhodnutí je spojováno s jiným, jež zavdává důvod k znepokojení: zrušením zbrojního embarga vůči Číně. Obě tyto otázky, jak jsme řekli již mnohokrát, jsou oddělené a jedna s druhou nemá vůbec nic společného. Zdá se mi, že podmiňovat jedno druhým neprospívá tomu, o čem stále diskutujeme, a sice míru a kontrole vývozu zbraní.
Tobias Pflüger , jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, zbraně slouží k zabíjení. Důvodem vývozu zbraní, který projednáváme, je zabíjet jiné lidi – protivníky. O tom se v této rozpravě nikdy nemluví.
Diskuse o tom, zda je tento kodex chování právně závazný, se vedou již deset let. Stejně jako mí kolegové poslanci jsem doufal, že dnes konečně uslyším: ano, už jsme se na tom dohodli. Ale očividně jsme dohody dosud nedosáhli. Mezitím jsem byl informován, že tato směrnice očividně obsahuje možnost jejího neuplatnění, aby se zjednodušil transfer produktů pro obranné účely uvnitř EU, tak očividné je přání ponechat v právně závazné povaze vývozu zbraní únikové východy. To nelze připustit. Zahrnuto musí být i zboží dvojího použití.
Chci znovu jasně zdůraznit, že se jedná o dodávky zbraní z Evropské unie – Evropská unie se nyní stala největším vývozcem zbraní na světě –, a budou-li tyto zbraně dodány, budou v některé fázi také použity. A až budou použity, budou se prolévat krokodýlí slzy. Tento právně závazný kodex chování už konečně potřebujeme! Doufám, že to bude možné ještě před koncem francouzského předsednictví v Radě.
Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Před deseti lety se Evropská unie dohodla na kodexu chování pro vývoz zbraní. Bohužel není uplatňován. Rada, která se schází za zavřenými dveřmi, není schopna přijmout společný postoj. Bylo by velmi důležité vědět, které země ho blokují, a současně si dovolují dosahovat obrovských zisků z lidské krve a slz.
Evropský parlament přijal v březnu k této otázce usnesení. Avšak zatímco tu hovoříme, zbraně vyrobené v zemích Evropské unie ve stále větších množstvích nezákonně proudí do oblastí konfliktů a dostávají se do rukou zločinců. Paradoxně tyto zbraně putují také do zemí, jimž EU poskytuje obrovskou rozvojovou pomoc.
Předsednické země Evropské rady – Francie a možná i Česká republika, která to dokončí – musí učinit maximum možného pro schválení kodexu chování pro vývoz zbraní, aby se předešlo nezodpovědnému transferu zbraní EU do rukou zločinců. Pokud se to nepodaří, musí být zjištěno, které zainteresované strany tomu brání.
Jan Cremers (PSE). - (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, když jsme vzpomínali 10. výročí Kodexu chování EU pro vývoz zbraní, bohužel jsme konstatovali, že nebylo dosaženo žádného pokroku v tom, aby se tento dobrovolný kodex stal právně závazným nástrojem. Evropský parlament se již po řadu let vyslovuje za převedení tohoto kodexu chování v právní předpis, který bude pro členské státy závazný, s ohledem na rostoucí internacionalizaci zbrojního průmyslu.
Nyní Evropský parlament projednává návrh směrnice, která má vytvořit vnitřní trh pro obrannou produkci. V diskusích na toto téma se Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu vyslovila pro větší transparentnost a pro účinné sankce v případě nedodržování závazků. Naše skupina se v této souvislosti znovu odvolala na kodex chování, ale pro chybějící právní rámec nemůžeme dnes udělat víc, než vyzvat členské státy, aby postupovaly v duchu tohoto kodexu chování.
Potřebujeme přísnější pravidla pro vývoz zbraňových komponentů, transfer produktů prostřednictvím společných podniků a reexport evropského zboží vojenské povahy do třetích zemí. Jen za poslední rok prodaly západní země rozvojovým zemím zbraně v odhadované hodnotě 42 miliard USD; polovina z toho byly evropské zbraně.. To je nutné změnit. Evropská unie by zejména v této oblasti měla jít dobrým příkladem.
Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Pane předsedající, desáté výročí přijetí kodexu je důvodem k oslavě a motivací pokračovat v úsilí, aby se stal povinným. Už samotný fakt, že deset let po jeho přijetí je kodex stále ještě dobrovolný, však ukazuje, že narážíme na rozsáhlou síť hospodářských, komerčních a politických zájmů. Proto navzdory naší morální převaze, když požadujeme, aby dodržování kodexu bylo povinné, toto nestačí. Potřebujeme důkladnou profesionální analýzu tohoto souhrnu zájmů, abychom nalezli účinné způsoby, jak přesvědčit výrobce zbraní, vývozce a politiky, aby změnili své myšlení. Proto, jak jsem již řekl, jednoduché výzvy založené jen na morálce, byť by byly sebevíc výmluvné, nebudou stačit.
Předsedající. Na závěr této rozpravy jsem obdržel čtyři návrhy usnesení(1) na základě čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve čtvrtek 4. prosince ve 12:00 hod.