Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 3. prosince 2008 - Brusel

22. Situace žen v balkánských zemích (krátké přednesení)

  Předsedající. − Dalším bodem na programu je krátké přednesení zprávy paní Gurmaiové (A6-0435/2008), jménem Výboru pro práva žen a rovné příležitosti, o situaci žen v balkánských zemích (2008/2119(INI)).

  Zita Gurmai, zpravodajka. – (HU) Komisaři, dámy a pánové, děkuji vám, že jste zůstali a nasloucháte i v tuto pozdní hodinu. Jsem velmi ráda, že vám dnes mohu představit tento návrh usnesení. Jsem ráda, protože to ukazuje, že Evropský parlament považuje sledování a zlepšování situace žen v balkánských zemích za důležité. Jsem přesvědčena, že jde o náš společný zájem a společnou odpovědnost, protože Evropská unie se nemůže uzavírat před vnějším světem.

Všichni víme, že země tohoto regionu prošly vážnými traumaty, a není to tak dávno. Vyvíjejí obrovské úsilí, aby se se svými problémy vyrovnaly, a za to si zaslouží obdiv. Podle mého názoru však nevěnují náležitou pozornost jednomu velmi důležitému zdroji, a tím jsou ženy.

Je pravdou, že ženy během těchto válek trpěly zvlášť silně, ale musíme mít na zřeteli, že nejsou jen obětmi, ale že při demokratické stabilizaci a obnově sehrávají konstruktivní, aktivní, užitečnou a nepostradatelnou úlohu.

Nikdy jsem nebyla stoupenkyní zavádění výjimek pro ženy, avšak směle prohlašuji, že by měly dostávat stejné příležitosti jako muži. Nic víc, nic míň. Jinak to ani být nemůže. Ženy mohou plnit výše uvedenou úlohu jen tehdy, dostanou-li k tomu příležitost.

A o jakou příležitost se jedná? Jelikož ženy tvoří polovinu obyvatelstva, musí se stejnou měrou podílet na tvorbě rozhodnutí. Vím, že pro mnohé lidi nejsou kvóty ideálním řešením, ale musím říci, že efektivnější administrativní řešení dosud nebylo nalezeno.

Jedním z prvních úkolů je ekonomická emancipace žen. Pracující ženy jsou produktivnějšími členy společnosti a méně se podřizují. A jestliže pracují, nemůžeme připustit, aby byly vyloučeny z vedoucích míst v hospodářském životě. Zároveň musí být těžce pracujícím ženám dána možnost, aby mohly skloubit práci s rodinnými povinnostmi.

Aby se to mohlo stát, přístup společnosti vůči ženám musí být daleko pozitivnější a musí být překonány negativní stereotypy. Velmi důležitá úloha v této souvislosti patří vzdělávání a médiím. Mohla bych v tomto dlouhém výčtu pokračovat, ale z časových důvodů chci zdůraznit dva velmi důležité momenty.

Za prvé, nesmíme nikdy zapomínat, že region, o kterém je řeč, tvoří několik různých zemí, a tyto země nelze házet do jednoho pytle a nelze k nim přistupovat stejně. Každá z těchto zemí vyvíjí velké úsilí ve všech oblastech, a usiluje tedy i o zlepšení situace žen. Některé země jsou samozřejmě v tomto zápase dál než jiné. Pokusila jsem se to vyjádřit v tabulce, která je ke zprávě přiložena.

Za druhé, možnost budoucího vstupu do Evropské unie je pro tyto země důležitou motivací, aby svých cílů dosáhly. Je důležité pro ně i pro nás využít tohoto období také v tomto směru.

Mým cílem při vypracování této zprávy bylo ukázat, že jsou na správné cestě, že oceňuji jejich úsilí a že jim přeji odvahu k tomu, co je ještě čeká.

Chtěla bych při této příležitosti poděkovat za obrovskou pomoc, které se mi během plnění tohoto úkolu dostalo od Rudolfse Verdinse a Elvy Svennerstålové ze sekretariátu Výboru pro práva žen a rovné příležitosti, od Effy Tsonosové a Majelly McConeové ze sekretariátu Skupiny socialistů v Evropském parlamentu, od mých kolegů poslanců, stínových zpravodajek Marie Panayotopoulos-Cassiotouové, Doris Packové, Edit Bauerové, Lívie Járókaové, Filiz Hyusmenové, Emine Bozkurtové, Anni Podimataové, Marusyi Lyubchevové a mnoha dalších. Zvláštní dík patří sekretariátu Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, sekretariátu Skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance a samozřejmě sekretariátu Skupiny liberálů za neúnavnou práci a neutuchající ochotu k ústupkům. V neposlední řadě chci poděkovat svým bezprostředním kolegům.

Jsem velmi hrdá na to, že v návrhu usnesení, který zde dnes představuji, se odráží dalekosáhlý kompromis, který, jak věřím, činí zprávu Evropského parlamentu jasnou, jednoznačnou a důraznou. Doufám, že ze čtení mezi řádky bude jasně patrné, že mým cílem je, aby tato zpráva vyzněla pozitivně, povzbudivě. Děkuji vám za pozornost. Jsem také velmi ráda, že je zde s námi komisař Verheugen, který v době našeho přistoupení k EU byl komisařem pro rozšíření.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, paní Gurmaiová, byl jsem zodpovědný za rozšíření, ale to bylo před čtyřmi lety. Nicméně některé vědomosti z té doby si stále připomínám. Jsem skutečně rád, že s vámi dnes večer mohu na toto téma hovořit. Vždy mě velice zajímalo, a je tomu tak podnes.

Vaše zpráva odpovídá poznatkům Komise: neexistují zde žádné názorové rozdíly. Je zcela správné, že otázku práv žen a rovnosti mužů a žen považujeme za zcela nepostradatelný prvek politických kritérií, které jsou rozhodujícím předpokladem pro zahájení a ukončení jednání o přistoupení.

Z vlastní zkušenosti mohu říci – a pan Rehn, který dnes vykonává tuto práci, to potvrzuje – že jednání o rozšíření, a ovšem celý proces rozšiřování, už pouhá naděje, že by mohlo být zahájeno jednání o přistoupení, zpravidla výrazně zlepšují sociální situaci znevýhodněných skupin. Vlády a parlamenty v příslušných zemích vědí, co od nich Evropa očekává. Podle mého názoru neexistuje silnější katalyzátor rychlé sociální změny v kandidátských zemích nebo v potenciálních kandidátských zemích než vyhlídka, že se budou moci stát členy Evropské unie, a musí tedy splňovat určité normy, které v Evropě máme.

Zprávy, jež jste vypracovala, vaše analýzy a naše analýzy odhalují skutečně skličující problém. Ženy v zemích, o kterých dnes jednáme, jsou většinou na trhu práce i v politickém životě zastoupeny dosti slabě. Rozšířeno je domácí násilí. Zvlášť znepokojivá je situace žen ve venkovských oblastech. Dívky a ženy z etnických menšin v jednotlivých zemích – a především romské ženy – stejně jako ženy s postižením nejvíce trpí diskriminací, a bohužel až příliš často jsou ženy a dívky obětmi obchodu s lidmi.

Není proto divu, že Komise ve spolupráci s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi potřebuje vyvíjet programy ke zlepšení těchto podmínek. Nemusím to zde podrobně rozvádět. Existuje množství programů, jež by měly umožnit vládám a orgánům kandidátských zemí, aby se tímto problémem seriózně zabývaly. Existují však také projekty a programy založené na zásadě svépomoci, jež podporují nevládní organizace a další sociální skupiny.

Mohu vás, paní Gurmaiová ujistit, že Komise bude i v budoucnu dělat vše, co bude v jejích silách, aby napomohla posílení práv žen v balkánských zemích. To jasně zahrnuje – jak jsem již řekl – podporu pro ženské organizace a nevládní organizace. Myslím si, že věrohodná a seriózní vyhlídka na přistoupení je pro tyto země tou nejsilnější pobídkou, aby skutečně dělaly to, co je nutné.

Neměli bychom si však v tomto směru dělat jakékoli iluze. Každý v tomto sále ví, že takovéto sociální procesy vyžadují čas. Mám-li se znovu vrátit ke svým vlastním zkušenostem, nesmíme se spokojit s tím, že to či ono je ve stanovách. Nesmíme se spokojit tím, že se připravují skvělé akční plány, které vypadají dobře na papíře. Viděl jsem jich už desítky, a v žádném případě neznamenají, že se něco skutečně stane. Skutečná práce tedy teprve začíná. Jsem velmi vděčný, že Evropský parlament projevuje o tuto práci tak velký zájem.

  Předsedající. − Tímto končí doba vyhrazená pro tento bod programu.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 4. prosince 2008 ve 12:00 hod.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) , písemně. – Společenský vývoj na Balkáně, pokud jde o rovné příležitosti pro ženy a muže, se bohužel vyznačuje nedostatečným zlepšením v této oblasti. Dokonce i přesto, že některé balkánské země získaly status kandidátských zemí pro přistoupení k EU, je situace žen čím dál znepokojivější a prakticky se nezlepšuje.

Aby se udrželo relativní postavení žen v balkánských společenstvích, EU se musí více zapojit do pomalého demokratického procesu, který je typický pro většinu zemí tohoto regionu, a musí podporovat posílení právně závazných nástrojů souvisejících s právy žen a jejich svobodami. Vlády v regionu by dále měly využívat koncepci pozitivní diskriminace stejným způsobem jako v členských státech, jež ji uplatňují.

Nicméně, aby se znovu vytvořilo post-konfliktní prostředí, je velmi důležité podporovat rozvoj rovnoprávné společnosti, jež chrání postavení žen, aniž by přitom docházelo k obnovování patriarchálních institucí, které byly charakteristické pro větší část minulosti. Ženy se musí zapojit do rozhodování, což umožní zásadní změnu v jejich postavení ve společnosti a bude mít konkrétní význam pro budoucí zlepšení.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – Důležitou součástí kodaňských kritérií jsou rovné příležitosti pro ženy a muže. Balkánské země mají v tomto ohledu před sebou ještě mnoho práce. Kandidátské země by měly usilovat o to, aby jejich právní předpisy týkající se nediskriminace a rovných příležitostí pro ženy a muže byly stejné jako v zemích, které již mají acquis communautaire.

Otázky, kterým je na Balkáně nutné věnovat zvýšenou pozornost: zlepšení zdravotní péče, větší zastoupení žen ve vládě, ochrana žen před domácím násilím, odstranění sexuálně motivované trestné činnosti a provádění důraznějších protidiskriminačních strategií.

Tyto problémy jistě existují i v členských státech EU. Měli bychom trvale usilovat o větší rovnost mezi ženami a muži.

Kandidátské země však musí nápravě těchto problémů věnovat zvýšenou pozornost, než se budou moci stát součástí Evropské unie.

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – Problémy diskriminace, jíž čelí romské komunity, zůstávají po celé Evropě nevyřešeny. Integrační politiky ve starých i nových členských státech a také v kandidátských zemích jsou všeobecně slabé, sporadické a řízené na ad hoc základě. Romské ženy na celém Balkáně jsou vystaveny diskriminaci nejen pro příslušnost ke svému pohlaví, ale také kvůli etnické skupině, k níž patří. V důsledku jejich marginalizace vedle většinové společnosti čelí romské ženy diskriminaci, jež ovlivňuje jejich přístup ke zdravotní péči, kvalitnímu vzdělávání, bydlení a zaměstnání.

Je velmi důležité, aby kandidátské a potenciální kandidátské země na Balkáně zaručily odstranění všech forem diskriminace a předsudků vůči romským ženám a aby zavedly účinnou a praktickou protidiskriminační strategii, jež musí být uplatňována na všech úrovních (vnitrostátní a místní).

Je očividné, že proces rozšiřování Evropské unie s využitím jeho nástroje, kodaňských kritérií, může situaci Romů na Balkáně výrazně změnit. Proto je velmi důležité, aby Evropská komise přijala účinný monitorovací systém, který umožní vyhodnocovat skutečné úsilí vyvíjené v oblasti práv menšin a žen v balkánských zemích, což poté prokáží úplným splněním politických kritérií pro přistoupení.

  Dumitru Oprea (PPE-DE) , písemně. – (RO) Zpráva o situaci žen v balkánských zemích pojednává o jednom z nejaktuálnějších témat současnosti: o místě žen v moderní společnosti. Zaznívá mnoho poplašných signálů týkajících se situace žen v balkánských zemích v době, kdy probíhá proces budování stabilní demokracie. Tato zpráva je nejen komplexní, ale zabývá se i velice důležitými tématy, jež jsou většinou aktuální, jako např.: ženy na pracovním trhu, boj proti stereotypům, zdraví žen, zapojení žen do rozhodování, násilí na ženách a obchod s lidmi. V některých zemích, jež za posledních 20 let prošly velkými změnami, je aktuálnost těchto témat stále zjevnější.

Je znepokojivé, jak obtížně lze vyhodnotit aktuální situaci v těchto zemích. Vůči ženám je, ať úmyslně či neúmyslně, uplatňována diskriminace. Jedním z příkladů toho je „neoficiální“ trh práce pro ženy. V některých zemích je tato situace považována za normální. Ještě většímu problému jsou vystavovány ženy, které jsou nasměrovávány nebo „unášeny proudem“ k činnostem, jež jsou pod lidskou důstojnost, jako je prostituce, nebo které se stávají kořistí obchodníků s lidmi. Jiným znepokojivým momentem je to, že mnohé ženy jsou také obětmi domácího násilí.

Dále se pak ženy musí více zapojit do měnění přístupů tak, aby mohly zaujmout takové místo ve společnosti, jaké si zaslouží.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Jako poslankyně Parlamentu ze země v bezprostřední blízkosti západního Balkánu vítám pokrok, kterého bylo dosaženo v kandidátských nebo potenciálních kandidátských zemích uvedených ve zprávě. Potřebujeme však konkrétní politická opatření s cílem vymýtit sociální a hospodářskou diskriminaci a nejistoty, jež v tomto regionu přetrvávají.

Konflikty v tomto regionu podkopaly představu o ženách ve společenském smýšlení. Vedly také ke vzniku a posílení stereotypů, podle kterých je ženská úloha ve společnosti silně omezená, zastíněná silnými muži.

Výchozí bod pro překonání těchto stereotypů je na základním stupni vzdělávání. Vzdělávací materiály ve školách by měly fakticky podporovat pozitivní představu o ženách, jež mají stejná práva jako muži.

Je naší povinností podporovat tyto programy politicky i finančně. To znamená, že v průběhu vyjednávání by měly být pozorně sledovány dosahované výsledky.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Je nutné, aby EU pozorněji sledovala situace žen v balkánských zemích, zejména v kandidátských státech EU.

Zároveň bychom měli podpořit vyčlenění předvstupních fondů s cílem podpořit balkánské země v boji proti obchodu s lidmi a prostituci, zejména týkající se dětí, a poskytnout přiměřené zdravotní služby, k nimž bude mít možnost přístupu každá žena bez ohledu na rasu, náboženství nebo společenské postavení. V neposlední řadě by tyto finanční prostředky měly také napomoci zřizování útočišť a poradních středisek pro ženy, jež jsou oběťmi domácího násilí.

Chtěla bych také zdůraznit význam poskytování podpory boji nevládních organizací za práva žen na Balkáně, kterou by měly poskytovat jak vlády v balkánském regionu, tak nevládní organizace v členských státech EU.

Vyzývám k vyvinutí tlaku na vlády balkánských států, aby urychleně přijaly opatření pro boj proti obchodu s lidmi, prostituci zahrnující nezletilé a proti dětské pornografii a pro prevenci těchto jevů s přihlédnutím k tomu, že Balkán je tranzitním územím i výchozím místem obchodu s lidmi.

Nesmíme přehlížet ani potřebu toho, aby odpovědné instituce na Balkáně přijímaly opatření zaměřená na zajištění stejného odměňování za práci žen a mužů a vzdělávání lidí proti stereotypům.

  Dushana Zdravkova (PPE-DE), písemně. – (BG) Minulý týden jsme vzpomněli Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách. Evropská komise zdůraznila význam nesmiřitelného boje proti tomuto naléhavému problému. Je nutné, aby i Evropský parlament vyzval kandidátské státy k přijetí aktivních opatření v zájmu správného uplatňování a dodržování stávajících právních předpisů. Vždyť právo nemůže být jen na papíře, musí být také uplatňováno v praxi, aby se postavení žen, které jsou vystaveny takovému utrpení denně a dokonce si ani neuvědomují jeho nepřijatelnost, zlepšilo. Proto souhlasím s autorem zprávy v tom, že chceme-li změnit stereotypní způsoby myšlení v těchto zemích, je nutné přejít k činům.

Chtěla bych vás upozornit ještě na jeden zásadní bod obsažený ve zprávě. S ohledem na specifiku tohoto regionu a zejména na vojenské konflikty, jichž byla celá Evropa v posledním desetiletí svědkem, bych chtěla zdůraznit to, že v oblastech konfliktů muži a ženy, dívky a chlapci pociťují válku různě. Je pravdou, že obětmi těchto konfliktů jsou nejčastěji ženy a děti, avšak ženám musí být poskytnuty stejné příležitosti a stejné možnosti také k tomu, aby mohly bojovat, aktivně se zapojovat do sociálního a politického života, řídit a stabilizovat společnost.