Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 15. prosince 2008 - Štrasburk

21. Mediální gramotnost v digitálním světě (krátké přednesení)

  Předsedající. − Dalším bodem je krátké přednesení zprávy paní Pretsové (A6-0461/2008) jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání o mediální gramotnosti v digitálním prostředí (2008/2129(INI)).

  Christa Prets, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, v této pozdní hodině už zde média přítomná nejsou, avšak mediální gramotnost je i nadále nezbytná!

Co je mediální gramotnost a proč je tak důležité věnovat jí více pozornosti? Digitální rozvoj, nové technologie a informační technologie náš už vlastně předstihly ve svém vývoji a my za nimi v podstatě zaostáváme, co se týče toho, jak s nimi pracujeme, a způsobu, jakým je vyučujeme a jakým se je učíme. Mediální gramotnost znamená schopnost používat média, rozumět různým aspektům médií a mediálního obsahu, kriticky je hodnotit a být schopen komunikovat v různých kontextech.

Stejně jako tyto vzdělávací prvky hrají zcela zásadní roli i vybavení a přístup k těmto novým technologiím a v tomto ohledu panují značné rozdíly, například mezi různými členskými státy Evropské unie a mezi venkovskými a městskými oblastmi. V tomto ohledu je třeba do infrastruktury ještě hodně investovat. Z tohoto důvodu můžeme mediální gramotnost chápat také v širším slova smyslu jako přístup k novým informačním technologiím a kritické zacházení s obsahem, který takovéto technologie nabízejí. Všichni uživatelé médií jsou cílovými skupinami, bez ohledu na věk. K našim cílům patří zajištění toho, abychom měli schopnost provádět kritickou analýzu. V tomto smyslu definujeme tři cíle: zajištění přístupu k informacím a komunikačním technologiím; analýza a kritické zacházení s obsahem médií a mediální kulturou a nezávislá reflexe, produkce mediálních textů a bezpečné zacházení s těmito technologiemi.

Mediální gramotnost se musí stát klíčovou dovedností, což znamená, že musí být součástí vzdělávání učitelů a školní výuky. Mediální gramotnost by měla být součástí vzdělávání učitelů, aby učitelé sami byli schopni se ji naučit a vyučovat ji. Rovněž v této oblasti doporučujeme, aby se moduly pro mediální výuku průběžně aktualizovaly, abychom zajistili i nepřetržité vzdělávání v této oblasti.

Ve školách se musí mediální gramotnost stát nedílnou součástí rozvrhu na všech úrovních. Nyní jsme ve fázi, kdy se většina dětí vzájemně učí, jak pracovat s médii a novými technologiemi, v současnosti však chybí vzdělání, jak s těmito technologiemi zacházet, a také především povědomí o důsledcích využívání médiíi.

Musí být také provedena nezbytná opatření v případě starších občanů a mediální gramotnost se musí stát pevnou a nedílnou součástí „celoživotního vzdělávání“, neboť je důležité, aby zejména starší lidé dokázali udržet krok s touto technologií, aby si udrželi nezávislost a byli schopni se účastnit života společenství déle.

Avšak veškerý pokrok, který s sebou tato technologie přináší, má jako všechno v životě vedlejší účinky. Z tohoto důvodu se domnívám, že v současnosti existují také nebezpečí, kterých si nevšímáme, zejména ve spojitosti s důsledky toho, když tímto novým způsobem komunikují děti – ať už prostřednictvím blogů nebo jakkoli jinak – s jinými uživateli. Musí si přitom být vědomy – stejně jako každý dospělý – že na internetu je vše kdykoliv dostupné. Když na internetu zveřejním osobní údaje, poskytnu je všem, což znamená, že kdokoliv zvenku může mé údaje, nebo data jiného uživatele použít, aby vytvořil obraz mé osobnosti, který může mít vliv na životopisy nebo žádosti, které podávám, což může mít naprosto zásadní dopad na můj budoucí profesní život.

Situace, která by měla nastat a o niž usilujeme, je taková, kdy budeme využívat média kompetentním způsobem, ale sami přitom nebudeme zneužíváni, a to je cíl, o nějž bychom měli usilovat.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, Komise velice vítá zprávu Evropského parlamentu o mediální gramotnosti v digitálním prostředí.

Dovolte mi nejprve poblahopřát zpravodajce paní Pretsové a Výboru pro kulturu a vzdělávání k práci, kterou odvedly.

Evropská komise se domnívá, že mediální vzdělávání je důležitým prvkem aktivní účasti Evropanů v současné inovační a informační společnosti.

Vyšší úroveň mediálního vzdělávání může významně pomoci k dosažení lisabonských cílů.

Rada tento názor rovněž sdílí. Vyjádřila ho při zasedání Rady ministrů pro audiovizuální záležitosti dne 21. května 2008, když přijala závěry o kompetenci v oblasti digitálních technologií.

Zpráva Parlamentu oprávněně zdůrazňuje význam mediálního vzdělávání při mobilizaci a demokratické účasti evropských občanů, ale také při podpoře mezikulturního dialogu a v oblasti ochrany práv spotřebitele.

Komise se s Parlamentem shoduje na skutečnosti, že se mediální vzdělávání vztahuje na všechna média, včetně televize, filmu, rádia, hudebních nahrávek, tisku, internetu a nových digitálních komunikačních technologií.

Mediální vzdělávání je základní kompetencí, kterou by měli získávat mladí, ale také jejich rodiče, učitelé, mediální pracovníci a starší lidé.

V roce 2009 bude Komise pokračovat v podpoře sdílení osvědčených postupů tím, že bude mimo jiné podporovat stávající aktivity, jako jsou MEDIA 2007, přípravná akce MEDIA International a směrnice o televizním vysílání, směrnice o AVMS. V souvislosti s povinností podávat zprávy stanovenou směrnicí o AVMS, byla navíc zahájena studie k vyvinutí kritérií pro hodnocení různých úrovní mediální gramotnosti. Členské státy budou o stavu této studie informovány zítra při setkání kontaktního výboru směrnice o AVMS. Závěrečná zpráva bude zveřejněna v červenci 2009.

Na závěr bych rád prohlásil, že mě potěšilo, že Komise a Parlament uznávají potřebu přijmout doporučení o mediálním vzdělávání v průběhu roku 2009.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 16. prosince 2008.