Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 16. prosince 2008 - Štrasburk

19. Přeshraniční vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0371/2008) paní Ayala Senderové jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (KOM(2008)0151 - C6-0149/2008 - 2008/0062(COD)).

  Inés Ayala Sender, zpravodajka. – (ES) Pane předsedající, začnu dlouhým seznamem poděkování. Nejprve musím poděkovat Komisi za to, že předložila dokument, který nám poskytuje nástroj, jež nutně potřebujeme. Musím proto poděkovat Komisi, která je zde zastoupena panem místopředsedou Tajanim, že nám prokázala tuto laskavost a předala nám nástroj, který je dnes, v roce 2008, zcela nezbytný, neboť rok 2007 byl vskutku slabý, pokud jde o pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu, jehož bylo dosaženo v dřívějších letech. Je obzvláště nutný, protože se nyní blíží konec lhůty – zbývají již jen dva roky – pro splnění závazků a cílů, které si vytkly všechny členské státy Evropské unie a jež spočívají ve snížení počtu úmrtí na silnicích o polovinu. Proto děkuji Komisi.

Mé díky patří také francouzskému předsednictví (ačkoli jeho zástupci právě opustili tuto sněmovnu), protože se domnívám, že nás svým úsilím a vytrvalostí přesvědčilo, že je možné dosáhnout v této agendě pokroku. Na začátku se potvrdilo, že je vzhledem ke svým dopadům složitá, avšak předsednictví nás přesvědčilo, že se vynaložené úsilí vyplatí.

Musím však říci, že poté jsme i s ohledem na to, že se musely řešit jiné, důležitější otázky, měli určité problémy s pochopením pohnutek právní služby. Domnívali jsme se, že by vždy měla úřadujícím předsednictvím pomáhat pokročit v jeho prioritách a cílech, avšak v tomto případě jsme zjistili, že nám příliš platná není.

Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci předložila s nejlepšími úmysly několik závěrů, avšak ty nám nepomohly zachovat přísný přístup založený na tom, že tento text či nástroj, na němž jsme pracovali, je výlučně nástrojem bezpečnosti silničního provozu určeným k prevenci problémů v silničním provozu, nehod a beztrestnosti řidičů.

Nakonec velmi vřele děkuji stínovým zpravodajům, zejména paní Fouréové, která pracovala po mém boku a s níž jsme při zdokonalování tohoto textu tvořily dobrý tým, stejně jako zbytku mých kolegů z výboru, panu Cocilovovi, paní Lichtenbergerové a dalším kolegům. Myslím si, že nakonec se nám společně podařilo vypracovat lepší text.

Domnívám se, že jsme úspěšně dokončili práci na postupu či systému v oblastech, v nichž scházely některé otázky, jako je předávání pozdějších správních přestupků, pokud byla provedena výměna informací a oznámení. V případě členských států, v nichž jsou tyto přestupky správní povahy, chyběl doplňující postup a já si myslím, že jsme alespoň navrhli možné řešení.

Je také důležité, že jsme posílili kontroly. Jsme si vědomi toho, že obvykle nemáme možnost posilovat kontroly v záležitostech týkajících se bezpečnosti silničního provozu, a v tomto případě nám Komise pomohla.

Bylo také nezbytné zaručit ochranu osobních údajů, ocenit práci vykonávanou skupinami na podporu obětí a vysvětlit, jak by tento systém měl ovlivnit řidiče.

Nerozumíme proto, proč se Rada rozhodla držet postoje a právního základu, který nám vůbec nijak nepomáhá. Namísto toho blokuje veškeré možné cesty vpřed. Musím v tomto ohledu zdůraznit, že jsme v Parlamentu a v Komisi přesvědčeni, že správným východiskem je bezpečnost silničního provozu a že toto je důležitý první krok směrem ke zlepšení právě této oblasti, v jejíž zlepšení všichni občané Evropy doufají. Tato oblast proto musí zůstat součástí třetího pilíře. Třetí pilíř však brzy zanikne, protože cílem Lisabonské smlouvy (ratifikované členskými státy, které nyní v Radě poněkud zdržují) je třetí pilíř zrušit. Některé z těchto členských států to nyní považují za důvod pro zastavení dalšího postupu tohoto textu.

Doufáme a věříme, že problémy způsobené právním základem budou vyřešeny. (Lidé nepochopí, když jim budeme vysvětlovat, proč jim nemůžeme poskytnout základní nástroj, který by zlepšil bezpečnost silničního provozu a zabránil beztrestnosti řidičů, kteří cestují po našich zemích, v nichž nemají trvalé bydliště, a porušují předpisy, protože mají pocit, že nemohou být potrestáni.) Skutečně nechápeme, jak tyto problémy mohou pokračovat. Vyzýváme proto nadcházející české předsednictví, aby nechalo stranou své výhrady a přijalo kroky ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych na úvod poděkoval paní Ayala Senderové za odhodlání, kterým nešetřila při této práci, již dělala se zaujetím, vytrvalostí a velkou měrou objektivity.

Úsilí Komise má proto – musím to znovu zopakovat – jeden velký cíl, a to bezpečnost silničního provozu. Pokud jde však o obsah, zkoumali jsme text paní Ayala Senderové a pozměňovací návrh, jež předložila, a nemáme vůči nim žádné námitky; naopak, Komise se domnívá, že tato zpráva se ubírá přesně týmž směrem jako návrh, který jsme předložili, a dokonce v určitých ohledech přispívá ke zlepšení kvality zmíněného textu.

Evropský parlament například považuje elektronickou síť pro výměnu informací za nástroj, který by měl být spravován na úrovni Společenství, aby zaručil ochranu osobních údajů evropských občanů. Mohu pouze říci, že tyto pozměňovací návrhy, v nichž je vymezena oblast působnosti návrhu, podporuji. Domnívám se rovněž, že některé z těchto pozměňovacích návrhů skutečně zlepšují návrh, který jsme předložili.

Mám na mysli pozměňovací návrhy, jež zaručují stíhání dopravních přestupků spadajících do příslušnosti správních orgánů, a pozměňovací návrhy na vytvoření pokynů pro členské státy, týkajících se metod a postupů sledování. Toto všechno jsou podstatné prvky pro zajištění bezpečnosti silničního provozu a pro splnění našeho cíle snížit počet úmrtí způsobených nehodami na evropských silnicích minimálně o polovinu. Chtěl bych vám připomenout, že na evropských silnicích každoročně umírá více než 40 tisíc lidí, v roce 2007 jich bylo 42 500. Pokud si uvědomíme, že to více méně odpovídá pádu jednoho letadla denně, je jasné, že se jedná o často podceňovanou tragédii. Jednoznačně nejsme zvyklí si uvědomovat rozsah tohoto problému.

Měli bychom se samozřejmě snažit více, mnohem více. Proto vítám rychlou akci Parlamentu v této otázce a rád bych ještě jednou poděkoval paní Ayala Senderové i Výboru pro dopravu a cestovní ruch za jejich práci a za to, že pochopili, co je zde v sázce: bezpečnost všech evropských občanů. Parlament a Komise jsou v tomto zcela zajedno; oba orgány trvají na tom, že je nezbytně nutné přijmout právní předpisy, jež mohou skutečně snížit počet silničních nehod.

Na posledním zasedání Rady ministrů se nám bohužel nepodařilo dosáhnout shody mezi členskými státy. Francouzské předsednictví se pokusilo o roli prostředníka, avšak dne 9. prosince jsme museli konstatovat, že i přes shodu na celkové strategii na snížení počtu smrtelných zranění trvá mnoho členských států na otázce třetího pilíře. Zatímco Komise a Parlament sdílejí stejný pohled ohledně prvního pilíře, hovoří mnoho členských států stále o potřebě regulovat tuto problematiku v rámci třetího pilíře.

To mi připadá jako naprostý protimluv, a chci to říci veřejně před touto sněmovnou a zároveň zopakovat, co jsem již řekl v Radě ministrů. Nedokážeme pochopit, jak může Evropská rada usilovat o dosažení dohody o přijetí Lisabonské smlouvy prostřednictvím nového referenda v Irsku – jak všichni víte, Lisabonská smlouva ruší třetí pilíř –, když zároveň členské státy říkají, že veškerá opatření týkající se výběru přeshraničních pokut musíme regulovat na základě třetího pilíře. To se mi jeví jako obrovský rozpor, který nemůže vést k pozitivnímu výsledku, a kvůli právnímu přetahování plýtváme časem a nedokážeme učinit praktické kroky a poskytnout občanům praktickou podporu.

Silniční nehody nejsou teoretickou otázkou; jsou skutečností, jež může kdykoli postihnout každou evropskou rodinu, včetně naší vlastní. To naše děti přecházejí silnice, když jdou v sobotu večer domů z klubu, když jdou na fotbal nebo na večírek. Na to bychom neměli zapomínat; tady nejde o právní přetahování a my nemůžeme ztrácet čas.

Lituji, že zde dnes večer není žádný zástupce Rady, protože bych rád vyslovil další upřímnou žádost – a myslím, že tak mohu učinit také jménem Parlamentu – a požádat Radu, aby změnila svůj postoj, a Radu ve složení pro dopravu, aby zaujala stejný postoj jako Evropská rada. Musíme se dívat do budoucna, směrem k Lisabonské smlouvě. Všichni doufáme, že tato smlouva bude moci brzy vstoupit v platnost, neboť si nemyslím, že si můžeme dovolit ohlížet se stále zpět, když přijde na otázku ochrany životů nás všech.

  Brigitte Fouré, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Pane předsedající, nejprve musím poděkovat paní Ayala Senderové za její zprávu, protože naše práce skutečně byla velmi konstruktivní. Paní Ayala Senderová zohlednila většinu pozměňovacích návrhů předložených různými členy Výboru pro dopravu a cestovní ruch, aby zajistila, že dospějeme k návrhu směrnice, který bude moci být ve Výboru pro dopravu přijat když ne jednomyslně, tak alespoň velkou většinou.

Chtěla bych vám připomenout, jak již bylo zmíněno, že cílem této směrnice je bezpečnost silničního provozu. Účelem je zaprvé snížit počet úmrtí a zranění na evropských silnicích, neboť to, co se před našimi zraky každoročně odehrává, je skutečná katastrofa a tragédie. Tento cíl zjevně sdílí všech 27 členských států a všichni poslanci Evropského parlamentu a má smysl to připomenout. Cílem je tedy chránit životy a zároveň skoncovat s rozlišováním mezi vnitrostátními řidiči a řidiči z jiných členských států. Je nepřijatelné, aby bylo s těmito dvěma různými skupinami řidičů na silnicích jedné země zacházeno odlišně. To je zcela nepřijatelné a nemůže to tak pokračovat, zejména když – a já to opakuji – jsou v sázce naše životy.

Přestupky, kterých se to týká, byly vybrány správně, protože způsobují většinu dopravních nehod: nepřiměřená rychlost, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nezastavení na červenou na křižovatce se světelným signalizačním zařízením a konečně nepoužití bezpečnostních pásů. Je proto naprosto zásadní, abychom šli s touto směrnicí dále.

Nakonec bych vám ráda, stejně jako pan komisař před chvílí, připomněla, že Rada ministrů formulovala své výhrady, pokud jde o třetí pilíř atd. Domnívám se však, že musíme v zájmu lidských životů najít právní řešení, a v tomto ohledu mám někdy dojem, že právní slovíčkaření je pouze záminkou. Domnívám se, že výzvou je vymýcení těchto skutečných tragédií z našich silnic, neboť ty se do naší Evropy nehodí. Evropa nám jednoznačně musí pomoci chránit tyto lidské životy, jež jinak každý rok končí.

To je úkolem této směrnice a já doufám, že Evropský parlament bude hlasovat velkou většinou, pokud ne jednomyslně, abychom zajistili dosažení pokroku v této otázce během českého předsednictví.

  Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Nejprve bych ráda poděkovala paní Ayala Senderové za její zprávu o tématu, které je velmi důležité. V Evropě přijde na silnicích o život asi 43 tisíc občanů a asi 1 300 000 občanů se stává účastníky dopravní nehody. Oněch 43 tisíc úmrtí na evropských silnicích je asi tolik, jako kdyby každý týden havarovalo středně velké letadlo. Mám pocit, že tuto situaci již nemůžeme déle tolerovat.

Ráda bych zmínila, že navrhovaná směrnice se netýká trestněprávních sankcí ani bodových systémů, pokud jsou již v členských státech zavedeny. Chtěla bych vyzvat k předávání údajů mezi členskými státy způsobem, který zaručí jejich důvěrnost a bezpečnost. Součástí informací předávaných mezi členskými státy by rovněž měly být možné způsoby platby a měna, jež bude pro tuto platbu použita.

Pokud navíc ústřední orgány v členském státě pobytu rozhodnou, že nebudou uplatňovat finanční sankce uložené členským státem, v němž k přestupku došlo, musí to být bez výjimky oznámeno Evropské komisi. Domnívám se, že tato směrnice je velmi důležitá. Proto doufám, že hlasování Evropského parlamentu o této otázce rovněž pomůže Evropské radě učinit krok správným směrem, jinými slovy tuto směrnici schválit. Toto je naprostá nutnost. Děkuji vám.

  Bilyana Ilieva Raeva, jménem skupiny ALDE. – (BG) Paní Ayala Senderová, ráda bych vám na úvod poblahopřála k tomu, že z jednoho z nejtragičtějších sociálních problémů činíte naši společnou politickou prioritu. Ztráty na lidských životech jsou v dnešní době, jak jste pane komisaři řekl, daleko vyšší, než bychom celkově na evropské úrovni chtěli.

Máme téměř 70 norem pro různé náhradní díly pro automobily, avšak v této chvíli nemáme směrnici, jež by snížila počet lidí, kteří přicházejí o život na silnicích v Evropské unii. To je absurdní. Ochrana lidských životů na našich silnicích není méně důležitá než ekologické normy, jež ukládáme členským státům. V této souvislosti musíme při zítřejším ranním hlasování podpořit zprávu paní Senderové, v níž se navrhují povinné přeshraniční sankce za čtyři hlavní přestupky, které jsou příčinou více než 75 % úmrtí na silnici.

Uplatňováním přeshraničních opatření proti těmto přestupkům se omezí počet vážných a smrtelných dopravních nehod, čímž se přiblížíme k cíli snížit tento počet o 50 % do roku 2010. Obecná politika v oblasti silniční dopravy je založena na obecných právních předpisech v oblasti silniční dopravy a na obecných normách, přičemž se však nutně neuplatňují stejná kritéria. Hovoříme o nezastavení na červenou a o nepřiměřené rychlosti, avšak nehovoříme o fungování světelné signalizace či kruhových objezdů, o nepoužívání mobilních telefonů a nekouření při řízení, o autoškolách v Evropské unie nebo o obecných pokutách, které by šokovaly i ty nejotrlejší pachatele.

Pokud v současné době maďarský řidič může porušit silniční zákon v Německu a není za to žádným způsobem trestán, zajistí zavedení této směrnice a vaše návrhy toto potrestání v jeho vlastní zemi. Evropská unie potřebuje obecnou evropskou politiku v oblasti bezpečnosti silničního provozu, která zavede dostatečnou úroveň bezpečnosti pro ochranu lidských životů na našich silnicích, od níž se členské státy nebudou moci odchýlit.

Můžeme se samozřejmě spolehnout na to, že Komise potrestá vlády států, které řádně neřeší problematiku odpadů, nedodržují směrnici o pracovní době nebo poškozují životní prostředí. Nepotřebujeme potom mechanismus, který zaručí, aby počet úmrtí na silnicích jednotlivých členských států nepřekročil průměrné evropské hodnoty?

V této souvislosti bych ještě jednou ráda zdůraznila, jak důležité je, že jako měřítko přebíráme obecně přijímané evropské ukazatele o dopravních nehodách. Domnívám se, paní Ayala Senderová, že vaše zpráva dosáhla pokroku při vytváření integrované celoevropské politiky bezpečnosti silničního provozu. Tato směrnice poskytne základ pro Evropu bez porušování dopravních předpisů, bez hranic a bez jakékoli možnosti porušovat pravidla.

  Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, nejprve děkuji paní zpravodajce. Vynaložila velké úsilí v oblasti, jež se neočekávaně proměnila ve velmi spornou otázku s obtížným hledáním shody, včetně shody s Radou. Rada v této věci zaujímá velmi nelogický a neevropský postoj, neboť primárním cílem řady vlád je zjevně chránit své rychlé řidiče, řidiče nedodržující povinné rozestupy či opilé řidiče bez ohledu na to, čí životy ohrožují.

V současné době se děje to, že občané dodržují omezení ve své vlastní zemi, ale jakmile překročí státní hranici, mají najednou nohu jako z olova a nemohou odlepit plyn od podlahy, protože se nemusí bát, že budou platit pokutu. Jedna věc musí být jasně řečena: pro malé země nebo země s velkým počtem turistů je velmi těžké zajistit, aby jejich občané chápali sankce, tedy vymáhání práva, pokud jsou si tito občané jisti, že ostatním řidičům v praxi žádná sankce nehrozí.

Takže když se ke mě na silnici přiblíží vozidlo na těsnou vzdálenost a má SPZ jiného členského státu Evropské unie, musím se sama sebe ptát, jestli má můj život menší cenu než život v zemi, odkud tento řidič pochází, když zachovává bezpečnou vzdálenost jen ve své zemi. To není správné, není to evropské a snižuje to bezpečnost silničního provozu.

Dosáhli jsme dobrého textu. Něco samozřejmě stále chybí: například otázka ochrany údajů nebyla dostatečně vyjasněna. Na závěr vás však žádám, abyste podpořili můj pozměňovací návrh o hranici 70 EUR; vyřeší se tím podstatná část diskuse o nerovnostech. Je veden jednouchou úvahou, že rozumnou hranicí by byla chytře nastavená výše pokut.

  Sebastiano (Nello) Musumeci, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, pane Tajani, dámy a pánové, 40 tisíc smrtelných úrazů ročně je děsivé číslo.

Pokud to ještě není katastrofa, jsou úmrtí na silnici zcela jistě velmi závažným sociálním jevem, s nímž nemohou členské státy často dělat víc než vést depresivní záznamy a vydávat alarmující statistiky. Někdo může říci, že tento jev je důsledkem větší mobility obyvatel; jiný řekne, že je důsledkem stále větší míry mechanizace. To samozřejmě, avšak je také důsledkem liknavé politiky v oblasti prevence i represe ze strany členských států a vlastně i Evropské unie, která dosud nebyla schopna zajistit společnou politiku bezpečnosti silničního provozu.

Nedávný průzkum provedený italským statistickým úřadem odhalil, že v roce 2007 činil podíl nočních dopravních nehod mezi pátečním večerem a nedělním ránem 44 % všech dopravních nehod v Itálii. Nezodpovědné chování osob, které usedají za volant, se bohužel neomezuje na žádnou konkrétní zemi, takže je klíčové, abychom posoudili tento návrh směrnice, jehož snahou je odradit řidiče automobilů od porušování pravidel silničního provozu, ať už se nacházejí kdekoli, s cílem snížit do roku 2010 počet úmrtí na silnici o polovinu.

Je to dobrá věc, ale přinejmenším v některých případech jsou nezbytná další zlepšení. Dovolte mi alespoň jeden příklad: stíhání přestupků. Můj názor je, pane Tajani, že bychom měli následovat příklad Švýcarska. Ve Švýcarsku je každý, kdo se dopustí dopravního přestupku, zastaven o pár kilometrů dále dopravní hlídkou a nastane jedna ze dvou možností: buď řidič zaplatí pokutu na místě, nebo mu je zabaven automobil do doby, než je pokuta zaplacena.

Jsem si velmi dobře vědom, že tuto politiku není snadné uplatňovat a že se může jevit jako drastická, ale je nepochybně účinná a kromě toho všichni víme, že se rakovina nedá léčit aspirinem a že to, čemu nyní čelíme, jsou metastáze. Zpráva paní Ayala Senderové je nicméně dobrá a já ji samozřejmě podpořím.

  Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, můj kolega Ari Vatanen, který je známým šampiónem v oblasti motorového sportu, často říká, že všichni musíme jednou zemřít, avšak dodává, že se tak nemusí stát za volantem automobilu. Od roku 2005 neklesl počet obětí smrtelných dopravních nehod tak, jak měl. Údaje z roku 2007 naši obavu posilují. Právě tyto výkyvy nejlépe ukazují, kolik práce ještě musíme vykonat.

Všichni víme, že sankce ukládané za řadu přestupků spáchaných na území jiného členského státu, než je stát bydliště řidiče, nejčastěji nejsou vymáhány. Návrh směrnice, o němž nyní diskutujeme, správně nastiňuje systém elektronické výměny údajů, jehož cílem je usnadnit přeshraniční vymáhání pokut za dopravní přestupky a který se zaměřuje na čtyři nejzávažnější přestupky v Evropě z hlediska lidských životů. Tento systém je sám o sobě odůvodněný. Je však nutné zachovávat práva občanů týkající se ochrany jejich osobních údajů.

Je proto zásadní, aby Evropská komise pečlivě posoudila uplatňování této směrnice. Stále existuje problém rozdílného právního zařazení přestupků v závislosti na tom, ve kterém členském státě k nim došlo. V některých případech mají tyto přestupky čistě správní povahu, zatímco v jiným případech mají povahu trestní. V některý případech jsou doprovázeny dalšími sankcemi, jako je zákaz řízení, avšak v jiných případech nejsou. Toto není vhodná chvíle na zacházení do technických podrobností, ale je na čase vyzvat, aby byla do budoucna prostudována nejlepší řešení týkající se uplatňování této směrnice.

Paní zpravodajka, jíž musím poblahopřát, vlastně navrhuje možná řešení, která zahrnují harmonizaci jak fixní pokuty, tak také postupů kontroly bezpečnosti silničního provozu a příslušného vybavení. Podle našeho názoru existují také pochybnosti, pokud jde o účinné právo na opravný prostředek, pokud řidič nesouhlasí s ukládanou pokutou. Bude toto právo náležitě zaručeno, pokud se odvolatel musí obrátit na orgán mimo stát jeho bydliště a bránit se proti právním předpisům jiného státu? Odpověď na tuto otázku nechám na panu komisaři Tajanim.

Konečně, řidiči musí být náležitě informováni o svých nových právech a povinnostech. Pouze tak budou na tuto iniciativu pohlížet ne jako na nástroj represe, ale jako na způsob, jak prosazovat takové chování za volantem, které je bezpečnější pro život ostatních lidí i jejich vlastní.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Queiró. Za sebe bych vás chtěl uklidnit. Sám používám spíše moped než automobil, ale zemřít bych nechtěl ani na mopedu, nejen v autě.

  Robert Evans (PSE). – Pane předsedající, toto je velmi důležitá problematika a já jsem zklamán, že zde není zastoupena Rada, protože musí nyní hrát zásadní úlohu, neboť směr jejího uvažování je, jak chápu, velmi odlišný od způsobu uvažování Parlamentu.

Paní Ayala Senderová poukázala na své obavy, pokud jde o právní základ. Ačkoli podporuji zásadu přeshraničního uplatňování, musí být právně stabilní a silnější, než je dnes.

Přestupky, na něž se vztahuje tento návrh, jsou omezeny na nepřiměřenou rychlost, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nepoužití bezpečnostních pásů a nezastavení na červenou na křižovatce se světelným signalizačním zařízením. Paní Fouréová řekla, že tyto přestupky nelze tolerovat a paní Ayala Senderová mluvila o lidech, kteří se snaží postihu za tyto přestupky uniknout. Doufám, že se v další fázi diskuse budeme věnovat tomuto aspektu úniku před postihem. Lidé, kterým prochází řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nadměrná rychlost nebo kteří jezdí na červenou, jsou nebezpečím pro ostatní občany, avšak řekl bych, že se často jedná o tytéž lidi, kteří si myslí, že se jich netýkají ani další pravidla silničního provozu, ať už hovoříme o parkovacích omezeních, mýtném nebo, jak uvedla paní Raevová, telefonování za jízdy. Jsou i tací občané, kteří ignorují inovativní opatření, jako jsou pásma s nízkými emisemi. Jedná se o velmi důležité otázky a nikdo by je neměl opomíjet. Musíme těmto problémům čelit přeshraničním, celoevropským vymáháním.

Všichni občané, kteří porušují právní předpisy, přispívají k oněm 42 tisícům úmrtí, o nichž pan komisař před chvílí hovořil. Kdyby ke 42 tisícům úmrtí docházelo v jakékoli jiné oblasti evropské činnosti, než je motorismus, bojovali bychom proti tomu celé dny, týdny a měsíce.

Kolegové, musíme společně usilovat o to, aby byla tato část legislativy napodruhé pro všechny občany ve všech 27 členských státech EU zpřísněna.

  Předsedající. − Rád bych vám oznámil, že je zde zastoupen sekretariát Rady a že zaznamenává vše, o čem zde hovoříme. Říkám to pro ty z vás, kteří dostali slovo, a vzhledem k učiněným komentářům. Pane Racku, máte na dvě minuty slovo.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, je dobře, že se shodneme alespoň na společném stíháním čtyř obvyklých přestupků, avšak ve skutečnosti je důležité, aby tyto dopravní přestupky byly skutečně postihovány, a ne že si pouze řekneme, že souhlasíme se stíháním řady přestupků.

Klíčovým problémem je skutečnost, že řada členských států nestíhá přestupky, které je třeba stíhat. Proto považuji za nepochopitelné – a musíme to říci nahlas a jednoznačně –, že některé členské státy – jsou to také v první řadě ty státy, které nechtějí postihovat přestupky, k nimž došlo v jiných členských státech – se schovávají za právní otázku a konflikt příslušnosti. Je důležité, abychom vyšli ze základního postoje, který zaujímá Lisabonská smlouva.

V každém případě je důležité, aby členské státy nechránily své občany před tím, čeho se dopustili v jiném členském státě. Proto musím s politováním adresovat výtku Komisi – a je to nutnost – a zeptat se jí, proč nikdo dosud nezvážil zahájení řízení pro porušení povinnosti či alespoň jeho hrozbu proti státům, které soustavně nepostihují některé přestupky.

Domnívám se, že by to byl velmi rozumný přístup a jasný signál, že se jedná o skutečný problém pro Evropu a Evropské společenství, a já bych to z toho důvodu zvlášť doporučoval.

Druhým bodem, který je podle mého názoru důležitý, je otázka, proč do tohoto systému nezačlenit také kandidátské země. Pocházím ze země, ve které se pohybuje velké množství řidičů ze sousedních zemí, jež dosud nejsou členskými státy Evropské unie nebo jsou jimi pouze krátce a myslím, že jejich beztrestnost v tomto ohledu v naší zemi je zcela neodůvodněná.

  Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, chtěl bych poblahopřát paní Ayale Senderové k její vynikající zprávě. Jedná se o nejnovější z mnoha dobrých zpráv připravených jednou z nejlepších kolegyní v tomto výboru.

Byly určeny čtyři příčiny dopravních nehod a čtyři oblasti regulace na evropské úrovni. Jedná se o nadměrnou rychlost, nepoužití bezpečnostních pásů, řízení vozidla pod vlivem alkoholu a nezastavení na červenou. Jsou to skutečně velmi důležité faktory, pokud jde o dopravní nehody.

Pane komisaři, Váš postoj, pokud jde o Evropskou radu, vyzněl velice krutě. Je nanejvýš nešťastné, že naši ministři přistupují k tak zásadní otázce, jako je bezpečnost silničního provozu, takovým způsobem. Tato otázka se týká prostoru naší Unie, který je prostorem otevřeným. Beztrestnost či pocit beztrestnosti je spolehlivým zdrojem nezodpovědného chování.

Rád bych se dotkl dalšího velmi důležitého faktoru. S občany Unie je zacházeno rozdílně podle toho, na území jaké země se nacházejí. Je nutné, aby existoval účinný systém. Je potřeba, aby lidé rozuměli tomu, že sankce budou uplatňovány bez ohledu na to, o kterou oblast Evropské unie se jedná. Pokud toho bude dosaženo regulací, o níž se zde diskutuje, budeme to moci započítat mezi své úspěchy. Jsem obzvlášť potěšen, že jsem zde mohl vystoupit, neboť dobře znám situaci ve své zemi, Polsku, kde na silnicích každoročně přichází o život 5 600 osob.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Počet zaznamenaných smrtelných zranění na evropských silnicích je stále hrozivý; dříve vytrvale klesal, avšak v posledních letech došlo k jeho ustálení. Pro dosažení nastíněných cílů EU je potřeba vynaložit další úsilí. Evropská komise připravila návrhy, paní zpravodajka přidala návrhy vlastní a před sebou máme zprávu o uplatňování sankcí vůči pachatelům dopravních přestupků z jiných členských států, která je důležitá pro každého. Počet úmrtí se v jednotlivých zemích Evropské unie velmi liší. Na litevských silnicích umírá pětkrát více lidí než ve starých členských státech EU. Aniž bych chtěl přenášet hlavní břemeno na Brusel a přestože zdůrazňuji odpovědnost členských států, nepochybuji, že by Evropská unie měla postupně dospět ke společné nebo alespoň koordinované politice v oblasti chování řidičů na silnicích a k její regulaci. O této věci se již diskutovalo a já s tím zcela souhlasím.

A to tím spíš, že po rozšíření schengenského prostoru se ve starých i nových členských státech Evropské unie zvyšuje počet automobilů se státními poznávacími značkami různých členských států. Všichni máme zájem na rozšíření inteligentní řidičské kultury v celé Evropské unii a na vymizení pocitu beztrestnosti: „v cizí zemi budu řídit a parkovat, jak jsem zvyklý, stejně mě nikdo nechytí“. Členské státy, které nesouhlasí s návrhem této směrnice, chtě nechtě přispívají ke zvyšování počtu úmrtí.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Vypátrání a pokutování zahraničních řidičů, kteří se dopouštějí dopravních přestupků uvnitř Evropské unie, je sice nepopulární návrh, ale naprosto logický a účelný. Je nepochopitelné, že se členské státy dokážou dohodnout na harmonizaci nových bezpečnostních prvků při výrobě aut pro silnice Evropské unie, aby se snížily důsledky dopravních úrazů, ale přitom se nechtějí dohodnout na prevenci. Návrh na elektronický systém pro výměnu informací o dopravních přestupcích mezi jednotlivými členskými státy by měl být samozřejmostí v prostředí, kde v podstatě už léta funguje volný pohyb lidí.

Účelné ovšem by také bylo harmonizovat systémy dopravních přestupků. Jsem si vědoma, že nebude snadné mít třeba stejný metr pro jižní Itálii a sever Evropy, a dokonce i některá pravidla ne vždy vedou ke stejným dopravním přestupkům nebo k závažnosti těch přestupků. Ale myslím si, že na těch základních, o kterých je známo, že způsobují chronicky většinu dopravních přestupků, by evropské státy najít shodu měly. a podporuji samozřejmě návrh Komise a zpravodaje.

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, je neuvěřitelné, že trvalo tak dlouho, než došlo k pokusu o přijetí právní úpravy, která by dala prostředkům dopravního práva potenciál překročit hranice členských států, aby tak chránila životy. A je ještě neuvěřitelnější, že tomu Rada brání. Je také neuvěřitelné, že jsme stanovili nejvyšší povolené rychlosti pro naše automobily, ale vyrábíme vozidla, která mohou jet dvakrát nebo třikrát rychleji. Rovněž je neuvěřitelné, že jsou pro řidiče stanoveny limity pro konzumaci alkoholu, a přesto bombardujeme naše občany – zejména v období svátků – reklamou na alkohol. V některých případech navíc spojujeme konzumaci alkoholu se sexuální přitažlivostí a mužností.

Pane komisaři, prosím nevzdávejte svůj boj. Bojujte prosím s námi proti Radě, která dnes není přítomna, abychom ušetřili lidské životy a učinili z našich silnic bezpečnější místo.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, musím poděkovat všem, kdo se zúčastnili této rozpravy. Propůjčili váhu rozhodnutí, které, jak doufám, zítra tato sněmovna učiní, jakož i práci Komise v Radě. Nebude to jednoduché, avšak věřím, že se nám toho nakonec společně podaří dosáhnout.

Musím zdůraznit závažnost dopravních přestupků, o nichž diskutujeme a které vedou k většině smrtelných dopravních nehod. Dovolte mi, abych se společně s vámi vrátil k několika statistickým údajům: na základě hodnocení dopadů z roku 2007, jež zahrnuje hodnocení předcházejících tří let, bylo 30 % úmrtí na silnicích způsobeno nepřiměřenou rychlostí a 25 % řízením vozidla pod vlivem alkoholu a měl bych dodat, že i pod vlivem návykových látek. Proto podporuji pozměňovací návrh 38, který předložila paní Lichtenbergerová a který znění Komise určitým způsobem rozšiřuje. Mám pochybnosti, pokud jde o otázku 70 EUR, protože by to přispělo k nerovnému zacházení.

Sedmnáct procent dopravních nehod je způsobeno nepoužitím bezpečnostního pásu a přibližně 4 % jízdou na červenou. Celkem 75 % úmrtí v silniční dopravě je způsobeno jedním z těchto čtyř dopravních přestupků. Myslím, že to je vše, co jsem chtěl říci. Pro přesnost mi dovolte obrátit se na Radu, na ty, kdo Radu zastupují, tedy na generální sekretariát Rady, a zopakovat, co jsem řekl před několika dny na zasedání Rady ministrů dopravy: není záměrem Komise omezit pravomoci členských států; máme pouze zájem na snížení počtu úmrtí v silničním provozu v Evropské unii. Tím však nemáme v úmyslu – abych rovněž odpověděl panu Rackovi – schovávat se za uplatňování právních předpisů.

Pokud jde o porušování předpisů, byli jsme vůči členským státům neústupní, avšak pouze v otázkách týkajících se jiných druhů dopravy než osobní automobilové dopravy, protože toto je poprvé, co jsme přijali opatření v odvětví osobních automobilů. Máme právní předpisy o řízení těžkých nákladních vozidel, avšak nikoli o osobních automobilech. Domnívám se tak, že díky podpoře, jíž se nám dnes dostalo od této sněmovny, bude Komise – a já o tom mohu ujistit vás všechny, i pana Matsakise – prosazovat další pokrok v této věci; nemáme v úmyslu se zastavit, neboť, opakuji, pokud jde o záchranu lidských životů, nemůže žádná právní námitka zablokovat opatření orgánu, který má politickou odpovědnost vůči půl miliardě evropských občanů.

Na závěr, pane předsedající, doufám, že letošní Vánoce a Nový rok poskytnou všem ministrům, kteří měli obavy, pokud jde o text, který Komise s podporou Parlamentu předložila Radě, čas na reflexi. Konečně bych, pane předsedající, vzhledem k tomu, že toto je můj poslední projev před vánoční přestávkou, rád jménem Komise popřál všem poslancům, předsednictví a celému Parlamentu vše nejlepší.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Tajani. Samozřejmě i vám přejeme vše nejlepší, a pokud jde o Radu, budeme pro ni na Tři krále mít připravené velké pytle s uhlím, když bude zlobit!

  Inés Ayala Sender, zpravodajka. – (ES) Pane předsedající, přesně na nepřítomnosti Rady jsem si vám chtěla postěžovat, avšak vidím, že jeden její zástupce tu je, i když bych zde samozřejmě raději viděla přímého zástupce předsednictví. Je ale pravda, že pan Borloo byl velmi unavený.

Chtěla bych poděkovat svým kolegům poslancům za jejich poznámky. Některé z nich mohu ujistit, že jsme hovořili s evropským inspektorem ochrany údajů, abychom zajistili, že osobní údaje zůstanou zcela důvěrné. Zejména pokud jde o procesní záruky, snažili jsme se s neocenitelnou pomocí Komise a právních služeb Parlamentu zabývat se všemi, které jsou v této fázi práce na směrnici možné.

Co se týče švýcarského systému, mohu vás ujistit, že problém v této chvíli je, že naše policie si obvykle nemůže vyměňovat údaje o nerezidentech, ani tyto nerezidenty vyrozumívat. V případě, že je policie zadrží, uloží jim pokutu. Takto se to děje ve všech našich členských státech. Tyto údaje však nemůžeme získat při použití radaru či kamer – tzn. mechanických prostředků – a to je systém, který právě nyní zavádíme.

Ráda bych jen všem poděkovala za trpělivost, protože v některých oblastech jsme nedokázali dále rozvinout práci, kterou vykonali například pan Evans, paní Lichtenbergerová a paní Ticăuová. Nicméně existuje ustanovení o přezkumu. Komise nás ujistila, že dva roky po provedení této směrnice poskytne vyhodnocení a zavede nové aspekty, jež budou vhodné pro aktuální situaci.

Aby se tak stalo, musí být samozřejmě tato směrnice přijata. Pro tyto účely potřebujeme politická řešení, a nikoli triviální právní kličky. Děkuji proto Komisi i francouzskému předsednictví, a kromě toho také svým kolegům poslancům, a to nejen za jejich trpělivost a podporu, ale také, jak doufám, za zítřejší hlasování. Hlasování musí být co nejjednotnější, abychom se mohli po boku Komise postavit novému českému předsednictví a zdůraznit, že je nutné, aby pokračovalo v práci směřující k jejímu přijetí.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 17. prosince

Písemná prohlášení (článek 142)

  Zita Pleštinská (PPE-DE), v písemné formě. – (SK) Nepřiměřená rychlost, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nepoužití bezpečnostních pásů a nezastavení na červenou jsou hlavními příčinami častých smrtelných dopravních nehod na evropských silnicích, a proto se EU snaží v první fázi harmonizovat pravidla právě pro tyto čtyři přestupky.

Přínos směrnice vidím v jednotném evropském přístupu k vymáhání a výši sankcí a v používání elektronické sítě pro výměnu informací. Za negativum pokládám nedostatečnou informovanost řidičů o změně pravidel v oblasti vymáhání pokut v rámci EU.

Považuji za důležité, aby Komise ve spolupráci s členskými státy uskutečnila informační kampaň, protože občané musí být už při překročení hranic jiného členského státu EU předem informováni o právních důsledcích v oblasti výše a ukládání sankcí za porušení. Je potřeba, aby měli řidiči právo na doručení oznámení v jazyce, kterému rozumějí, a to zejména v případě, že jsou s přijetím oznámení spojené právní účinky. Musí si být vědomi právoplatnosti rozhodnutí a musí znát způsob odvolání a důsledky nečinnosti.

Věřím, že i na základě této směrnice budou řidiči jezdit opatrněji a bezpečněji a že směrnice přispěje ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod na evropských silnicích, na nichž v roce 2007 zahynulo 40 tisíc osob. Podporuji přijetí směrnice o zjednodušení pravidel v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a proto vítám zprávu zpravodajky, paní Ayala Senderové.