Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 16. prosince 2008 - Štrasburk

21. Systémy pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůtu k výplatě (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0494/2008) pana Ehlera jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůtu k výplatě (KOM(2008)0661 - C6-0361/2008 - 2008/0199(COD)).

  Christian Ehler, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dnes uzavíráme velmi rychlý proces reformy směrnice o pojištění vkladů. Celý proces svědčí o schopnostech, avšak také mezích evropských orgánů. Teprve v polovině října předložila Komise návrh na změnu směrnice, jejíž cíl je politický i hospodářský, totiž obnovit důvěru vkladatele ve finanční trh, přeshraniční aktivity bank a regulaci finančních trhů obecně.

Dosáhli jsme zvýšení úrovně záruk za vklady, jednoznačného zkrácení výplatních lhůt v případě krize a zrušení společných záruk za vklady. Bylo nepřijatelné, že velké banky nebyly schopné předvídat zánik svého ústavu a stáhly s sebou drobné vkladatele. Dosáhli jsme zvýšení záruk za vklady od roku 2010 na 100 000 EUR, což pokrývá 90 % vkladů v Evropě.

My v Evropském parlamentu jsme v tomto procesu hráli rychlou a konstruktivní úlohu. Vzdali jsme se řady poslaneckých práv, ale posunuli jsme věci vpřed. Třídenní lhůtu jsme již od začátku považovali za nereálnou. Myslím, že 20 dní je lhůta, kterou lze v praxi dodržet, a že nebude pro vkladatele zklamáním.

Bylo důležité opětovně začlenit malé podniky. Vzhledem k systematické stabilizaci finančních trhů by bývalo bylo velice špatným signálem pojistit pouze soukromé vklady. Viděli jsme rovněž – a to je obzvlášť důležité – potřebu nouzové výplaty, protože existuje velmi přímá souvislost mezi systémem pojištění vkladů a stabilizačními opatřeními v institucích, zejména v praktických případech, jejichž svědky jsme byli v minulosti.

Meze, jichž jsme si samozřejmě vědomi, spočívají v tom, že se do daného postupu tak rychle zavedla tak rozsáhlá otázka, jakou je harmonizace. Celá řada členských států požadovala, aby směrnice bránila případnému narušování hospodářské soutěže a stanovila evropský strop pro záruky za vklady. Obava, jíž se zabýváme v rámci šetření, které jsme v této otázce posnikli, je na místě, avšak neměli bychom předjímat výsledek.

Názor, že očekávání a politické záruky spolu se skutečností, že členské státy jako Německo nebo Irsko během finanční krize na nic nečekají a slibují neomezené záruky, jsou problematické a vedly by k narušení hospodářské soutěže na trhu, je správný pouze do jisté míry, neboť musíme zcela jasně říci, že se jedná o politické sliby, jež nejsou ani vynutitelné, ani žalovatelné.

Musíme však zajistit, aby maximální míra harmonizace nevedla ke snížení záruk v jednotlivých členských státech, takže by pak docházelo k většímu narušování hospodářské soutěže na základě rozdílů ve financování těchto systémů. V tomto ohledu bylo chytré vypracovat harmonizaci v blízké budoucnosti, jinými slovy, že jsme formulovali celou řadu otázek, které musí být zodpovězeny dříve, protože – a já jsem řekl, že toto jsou meze tohoto procesu – prodiskutovat otázky, jimž jsme se nebyli schopni věnovat v uplynulých pěti letech, během devítitýdenního maratonu, to v sobě skrývá určitá nebezpečí.

Ještě jednou bych rád poděkoval za tak úzkou spolupráci mezi parlamentními skupinami. Bylo nutné dojít k řadě kompromisů, avšak uspěli jsme a vyslali signál, který byl důležitý pro stabilizaci finančních trhů. My v Evropském parlamentu jsme rovněž zásadním způsobem přispěli k jasnosti a skutečné prospěšnosti tohoto velice podstatného návrhu.

Rád bych ještě jednou poděkoval všem, kdo byli připraveni vzdát se poslaneckých práv v tomto procesu.

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval panu zpravodajovi za jeho práci na této agendě, která se ukázala být složitější, než se čekalo. Svůj závazek zachovat důvěru vkladatelů v době finančních problémů bereme velmi vážně a já děkuji za ochotu Parlamentu rychle vyřešit tuto otázku.

Musím však také připustit, že jsem zklamán některými navrženými pozměňovacími návrhy ke směrnici o systémech pojištění vkladů, zejména pokud jde o lhůty k výplatě.

Dovolte mi připomenout, že dne 8. prosince tato sněmovna hlasovala pro lhůtu k výplatě v délce nejvýše dvou týdnů. Kompromis, který leží na stole v současné době, stanoví lhůtu k výplatě v délce čtyř týdnů, kterou lze dále prodloužit až na šest týdnů. Když k tomu přidáte další týden rozhodování příslušných orgánů, činí to dohromady sedm týdnů. Sedm týdnů je velmi dlouhá doba pro vkladatele, kteří nemohou nakupovat potraviny, platit účty či používat své platební karty.

Nezapomínejme, že režim, který je v současné době v platnosti a který umožňuje lhůty k výplatě v délce tři až devět měsíců, bude platit další dva roky.

Znepokojuje mě, jaký signál to vysílá k evropským občanům a jaký dopad to bude mít na jejich důvěru. Znepokojuje mě, že se budeme možná opět muset dívat na záběry občanů, jak stojí ve frontě před svou bankou, až příště uslyší, že banka má potíže. Obávám se, že několik týdnů bez přístupu ke svým finančním prostředkům je příliš dlouhá doba na to, aby vkladatelé zůstali v krizové situaci klidní.

Lituji také, že předložený kompromis není ambicióznější ve zvyšování míry krytí. Nezapomínejme, že skoro všechny členské státy již do října 2008 zvýšily krytí na 50 000 EUR. Komise proto navrhla vyslat jasný signál vkladatelům, že jejich ochrana bude zvýšena téměř okamžitě. To, co bylo zamýšleno jako okamžitý signál, bude nyní muset být odloženo do poloviny roku 2009.

Komise nicméně bude podporovat dohodu mezi Parlamentem a Radou, bude-li potvrzena vaším hlasováním. Nadále je důležité, aby byla míra krytí zvýšena do konce června 2009 na 50 000 EUR a nakonec na 100 000 EUR a aby bylo od poloviny června zrušeno spolupojištění.

Komise se vrátí k dalším otevřeným otázkám ve zprávě příští rok. Těším se na spolupráci s Parlamentem na důležitém úkolu, jímž je obnovení důvěry našich občanů ve finanční systém.

  Cornelis Visser, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Pane předsedající, musíme to opakovat stále dokola: nejdůležitější v této době finanční krize je, aby Evropa vystupovala jednotně. Jsem pro plnou evropskou harmonizaci systémů pojištění vkladů. To požaduje také Evropský parlament a pan Ehler.

V době krize je plná harmonizace mimořádně naléhavá ze dvou důvodů: Zaprvé je naší povinností poskytnout spotřebitelům finanční ochranu. Mnoho evropských občanů spojuje finanční krizi s nejistotou a strachem ze ztráty svého majetku. Měli bychom proti tomuto pocitu bojovat.

Na vnitrostátní úrovni přijalo několik členských států opatření pro poskytnutí finanční ochrany spotřebitelům. Byl to případ Irska, ale také Nizozemska, kde byla pojištěná částka zvýšena dočasně ze 40 000 EUR na 100 000 EUR. Stejně jako Irsko cítí i Nizozemsko odpovědnost za ochranu jednotlivců a malých podniků.

Je však nezbytné zahrnout opatření prováděná ve vztahu k systémům pojištění vkladů do jedné evropské směrnice. Ostatně velmi dobře víme, co může způsobit nedostatečná spolupráce a dohled. Měli bychom to udělat jednotně, a proto souhlasím s jednotnou maximální částkou. Pokud budeme následovat návrh zpravodaje, docílíme toho v roce 2010. Maximální částka činí 100 000 EUR.

Stávající situace, kdy členské státy jako Německo a Irsko poskytují neomezené krytí, představuje pro Evropu riziko. Díky těmto neomezeným zárukám budou například finanční prostředky z Nizozemska a Spojeného království přesunuty do sousedních zemí, což má nepříznivý dopad na stabilitu.

Jsem potěšen, že se mnou Rada v tomto ohledu souhlasí. Pan Ehler předložil rozumné návrhy, včetně těch, jež se týkají malých a středních podniků. Tyto podniky by měly nadále spadat do oblasti působnosti systému pojištění vkladů. Podle mého názoru tak Evropský parlament dosáhl dobrého výsledku ve prospěch spotřebitelů a malých a středních podniků a já doufám, že Komise tuto iniciativu podpoří.

  Pervenche Berès, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pokud jde o tuto otázku, pak se, pane komisaři, domnívám, že můžete být velmi potěšen, že Evropský parlament existuje. Je tomu tak zaprvé proto, že jsme před několika měsíci přijali jinou zprávu připravenou panem Ehlerem. Při té příležitosti jsem vám řekla, že krize, do níž se Evropská unie jednoznačně dostala, nás nutí přehodnotit tuto problematiku dokonce dříve, než budou známy výsledky všech studií dopadu, které jste plánoval. Bylo zapotřebí, aby vám Rada přikázala jednat, lituji, ale tak tomu bylo. Mrzí mě také, že jste se veřejně nevyjádřil poté, co země, z níž pocházíte, zavedla systém, který téměř zničil to, za co zodpovídáte, totiž vnitřní trh.

Nechme však minulost být a zaměřme se na budoucnost a na návrh, který je nyní na stole. Jedná se o rozumný návrh, který je za stávajících okolností vhodný, a já vřele děkuji panu zpravodaji za jeho odhodlání umožnit dosažení dohody v prvním čtení. Tento návrh zajišťuje maximální harmonizaci, jež splňuje očekávání našich občanů, kteří mají vstříc realitě krize obavu, že tento systém pojištění vkladů by mohl mít negativní dopad na jejich úspory, bez ohledu na jejich velikost či na to, zda hovoříme o místních orgánech či malých a středních podnicích.

Jsem potěšena, že jsme dosáhli dohody s Radou na rozšíření oblasti působnosti směrnice, kterou chtěla Komise omezit pouze na jednotlivce, ačkoli malé a střední podniky a místní orgány mají také jednoznačně obavy o záruky za své vklady.

Jsem rovněž potěšena, že jsme dnes dosáhli této maximální harmonizace ve výši 50 000 EUR nyní a 100 000 EUR do budoucna a že Komise dala závazek – který bude bezpochyby řešit nástupce pana McCreevyho –, že nám umožní posoudit, za jakých podmínek bychom mohli dosáhnout ještě větší harmonizace a případně vytvořit evropský záruční fond. Existuje jednoznačně obava z rizika narušení hospodářské soutěže, avšak nejde jen o tuto obavu, a v tomto ohledu se domnívám, že se mnou pan zpravodaj bude souhlasit. Jde také o to, aby Evropská unie dokázala zvládnout krizi, zabránit panice a zaručit práva vkladatelů. Zdá se mi, že toto byla jednoznačně hlavní starost Evropského parlamentu.

Pokud jde o tato jednání, lituji jedné věci, a to, že jsme se v základních věcech poučili ze špatného příkladu Irska, avšak nepoučili ze špatného příkladu Islandu. Na Islandu byly vklady nadměrně úročeny, což donutilo Evropskou unii začít s touto zemí jednat, aby pokryla záruky nad rámec úrokových sazeb, jež mohly být uplatněny za běžných tržních podmínek. Avšak vzhledem ke zprávě, kterou nám Komise předloží, doufám, že budeme moci v těchto jednáních pokročit dál, přičemž musíme mít na paměti závěry týkající se harmonizované organizace tohoto mechanismu v budoucnosti, jež nám může poskytnout skupina, jejímž vedením Komise pověřila pana Jacquese de Larosière.

  Sharon Bowles, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, všechny orgány měly v tomto projektu své ambice, avšak ne všechny ve stejném smyslu. Komise chtěla navrhnout minimální záruky ve výši 100 000 EUR a lhůtu k výplatě v délce tří dnů. Rada chtěla dosáhnout co největší harmonizace a Parlament chtěl zajistit přínos pro občany. Chtěla bych poděkovat panu zpravodajovi a dalším kolegům za jejich spolupráci.

Návrh posunout se jedním skokem od postupů, které v některých zemích možná nedodržují ani stávající devítiměsíční lhůtu k výplatě, na pouhé tři dny byl možná příliš ambiciózní. Souhlasíme s konečným časovým rámcem s maximálním možným počtem 35 dnů, avšak trochu váhavě, neboť bychom byli upřednostňovali spíše kratší lhůtu. Třicet pět dní bez přístupu k finančním prostředkům je pro občany stále tíživá situace. Tím nabývá na významu možnost nouzové výplaty nebo – což je ještě lepší – opatření zajišťujících kontinuitu bankovních služeb.

Vydat se odvážně cestou maximální harmonizace znamená, že bude potřeba řešit následky, takže toto je teprve první fáze procesu, o čemž svědčí i řada otázek, k nimž má Komise předložit zprávu do konce příštího roku. Jedním z těchto následků je nutnost některé výjimky pro vyšší zůstatky účtů a já vítám skutečnost, že byla zachována platnost některých sociálně relevantních ustanovení o vyšších zůstatcích, která platila na počátku roku 2008.

Od té doby jsme se však poučili. O to vlastně v celé této směrnici jde: o poučení z nedávné doby. Je politováníhodné, že se nám nepodařilo získat bezvýhradný závazek povolit vyšší ochranu pro dočasně zvýšené zůstatky, které se objeví například při prodeji domu nebo jednorázové výplatě důchodu.

V důsledku pádu islandských bank došlo k obrovským ztrátám a některé členské státy vytvořily plány na zvláštní ochranu. Lidé, jež dlouhodobě vlastní velké finanční prostředky na vkladových účtech mohou svůj vklad zajistit rozdělením mezi bankovní ústavy, avšak je nereálné žádat, aby byly takto rozdělovány jednorázové platby.

Z důsledků ztráty celoživotních úspor si již nepotřebujeme brát poučení znovu, takže doufám, že pan komisař projeví ochotu umožnit další ochranu zvláštních dočasně zvýšených zůstatků, která má být předmětem zprávy, o jejíž předložení do konce příštího roku jsme ho rovněž požádali.

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, ačkoli bylo nezbytné obnovit důvěru, víme, že politické rozhodnutí ministrů financí zvýšit úroveň záruk za vklady vedlo k řadě technických problémů a následků.

Toto zvýšení záruk na 50 000 EUR a později na 100 000 EUR musí vést k přezkumu operability a proveditelnosti systémů zavedených v členských státech. Proto musím vzdát hold panu zpravodajovi Ehlerovi, který ke své práci přistupoval otevřeně. Budu podporovat kompromis dosažený panem zpravodajem během třístranného dialogu s Radou. Ráda bych však učinila tři poznámky.

První se týká lhůty k výplatě. Lhůta 20 dnů pro navrácení vkladů se některým lidem může zdát příliš dlouhá, ale ráda bych tyto lidi požádala, aby se zamysleli nad vším, co je potřeba udělat dříve, než k tomuto navrácení může dojít. Pokud nejsou ve zlé víře, pochopí, že lhůta pouhých několika dnů na shromáždění a ověření informací a dále na provedení platby je jednoduše nereálná. Dvacet dní je ve skutečnosti velmi krátká lhůta.

Pane předsedající, bohužel vím, o čem hovořím, protože Lucembursko mělo to smutné privilegium, že muselo uplatnit systém pojištění vkladů v případě Kaupthing Bank. Můžeme se z toho určitým způsobem poučit, čehož musí být využito, zejména pokud chceme dosáhnout pokroku ve prospěch střadatelů. Je zásadní rozlišovat u úvěrového ústavu mezi bankrotem a pozastavením plateb. Při pozastavení plateb je možné provést převzetí banky. Rychlé vrácení vkladů by však moho mít za následek znemožnění tohoto scénáře. Proto musí směrnice stanovit toto rozlišení.

Druhé poučení je, že v důsledku nových požadavků musí být systémy pojištění vkladů ve většině členských států přepracovány. Musíme jim proto nechat čas  na přijetí opatření. Podle mého názoru jsou navrhované lhůty rozumné. Avšak, pane komisaři, mezi našimi dvaceti dny a sedmi týdny, o kterých hovoříte vy, je značný rozdíl.

Konečně, pane předsedající, ačkoli je zásadní obnovit důvěru střadatelů, bylo by fatální chybou zavádět neživotaschopná řešení. Proto jsem prosazovala mírnější řešení. Příliš velké požadavky by situaci ještě zhoršily. Už jsem skončila, pane předsedající, ale bylo důležité tyto otázky probrat a nehovořit rychlostí, kterou naši tlumočníci nemohou zvládat.

  Antolín Sánchez Presedo (PSE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, finanční krize podrobila fungování systémů pojištění vkladů v Evropské unii zkoušce. Výsledné tlaky potvrdily, že nepřiměřenost v jejich krytí a fungování otřásla důvěrou vkladatelů a že jednostranná opatření přijatá některými členskými státy k řešení situace mají závažný přeshraniční dopad a destabilizující účinky. To zvýšilo poptávku po společných krocích k nápravě zjištěných pochybení a k provedení důkladné revize regulačního rámce.

Vyjednaný text zohledňuje vynikající práci vykonanou panem Ehlerem, který dosáhl širokého konsenzu v Hospodářském a měnovém výboru. Jeho přijetí v prvním čtení dá zelenou reformě řešící dvě naléhavá témata: zvýšení úrovně krytí a zkrácení lhůt k výplatě. Pokládá rovněž základy pro revizi harmonizace pojištění bankovních vkladů na celém evropském jednotném trhu.

Vítám návrh na zvýšení úrovně krytí vkladů nejdříve na minimální částku 50 000 EUR a na zvážení její harmonizace na 100 000 EUR do konce roku 2010 v závislosti na hodnocení dopadů, jež má provést Komise, při zohlednění ochrany spotřebitele, finanční stability a hospodářské soutěže.

To, že má Komise v souladu s regulativním postupem s kontrolou pravomoc přizpůsobit výši inflaci, je také na místě.

Snížení lhůty k výplatě po správním či soudním rozhodnutí ze stávajících tří měsíců na 20 pracovních dnů a zvážení případného snížení na 10 pracovních dnů je chvályhodným zlepšením, stejně jako zavedení konceptu nouzové výplaty a povinnosti poskytnout vkladatelům potřebné informace o příslušném systému pojištění.

Plně podporuji požadavek, aby Komise do konce roku 2009 vypracovala podrobnou zprávu, v níž se bude zabývat důležitými aspekty, jako je harmonizace mechanismů financování systémů pojištění, odůvodnění plného krytí v určitých případech, náklady a přínosy systému pojištění Společenství a propojení systémů pojištění vkladů s jinými alternativními prostředky.

  Mariela Velichkova Baeva (ALDE). – (BG) Klíčové změny ve směrnici o pojištění vkladů a ve výši krytí vkladů a délce lhůty k vyplacení mají především zaručit vyšší úroveň záruk, aby byly chráněny úspory drobných investorů a byla zachována důvěra ve finanční systém.

V tomto okamžiku je obtížné posoudit finanční náklady spojené se stávajícími finančními problémy a jejich řešením. Potenciální nízký růst reálného HDP po několik let by se mohl v budoucnu ukázat jako destabilizující faktor pro rozpočtovou udržitelnost.

V této situaci se doporučuje urychlená analýza finančních mechanismů, které členské státy používají k posouzení dopadu provedených zásahů. Není třeba připomínat, že systémy pojištění vkladů jsou účinným preventivním opatřením, avšak jejich dopad je omezen na místní prostředí, v němž fungují. Aby se napravily podobné nedostatky, když investoři volí mezi různými úrovněmi ochrany, potřebujeme koordinaci na úrovni Společenství.

  Paolo Bartolozzi (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nedávná finanční krize, která těžce postihla mezinárodní bankovní systém, vyvolala mnoho obav mezi střadateli ohledně budoucnosti a ohledně zabezpečení jejich vkladů.

Evropský parlament se pokusil napravit nestálost a výkyvy trhů a omezit riziko platební neschopnosti bank se zjevnými či skrytými problémy s likviditou tím, že společně s Radou předložil návrh směrnice, jehož cílem je změna systémů pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůty k výplatě. Evropská rada ve snaze obnovit všeobecnou důvěru a zajistit správné fungování finančního odvětví a lepší ochranu vkladů jednotlivých střadatelů a jejich rodin vyzvala na svém zasedání konaném dne 7. října Evropskou komisi, aby urychleně předložila návrh na podporu sbližování systémů pojištění vkladů v Evropské unii.

Tímto opatřením, které má dnes schválit Parlament, se zavádí vyšší minimální úroveň krytí pro soukromé střadatele na nejméně 50 000 EUR, přičemž se bere na vědomí, že mnoho členských států nyní uvažuje o zvýšení minimálního krytí na alespoň 100 000 EUR. Tato směrnice také stanoví zkrácení lhůt k výplatě, jež jsou nyní stanoveny na tři měsíce s možností rozšíření na devět měsíců, na nejvýše několik týdnů.

V globalizované ekonomice, a zejména v Evropě, kde jsme svědky množení bank a poboček, je zásadní, aby mezi členskými státy EU fungovala efektivní přeshraniční spolupráce mezi bankou v zemi původu a bankou v hostitelské zemi. Při takové spolupráci musí být zachovány záruky a musí být zajištěna rychlá výplata v případě platební neschopnosti či úpadku úvěrových ústavů.

Také se vzhledem k tomu, že revize směrnice Evropské komise omezuje krytí na vkladatele, kteří jsou fyzickými osobami, domnívám, že by bylo vhodné rozšířit tuto působnost na malé a střední podniky, neboť jsou aktivně zapojeny do výrobních procesů hospodářství EU a představují nenahraditelný lidský a sociální kapitál. Malým a středním podnikům by však měla být poskytnuta právní ochrana, která by je nejen ochránila před rizikem nejistoty způsobené úpadkem bank, ale jež by jim také umožnila větší konkurenceschopnost a větší hospodářskou a finanční stabilitu a stabilitu zaměstnanosti.

  Ján Hudacký (PPE-DE). – (SK) Stávající finanční krize nás nutí přicházet relativně rychle s opatřeními, která by měla eliminovat její dopady na obyvatelstvo i na hospodářství Evropské unie.

Zpráva mého kolegy pana Ehlera velmi vyváženě řeší problém ochrany vkladů z pohledu úrovní krytí a lhůt k výplatě. I přes nynější snahy Komise nemohu v této souvislosti nezmínit nízkou úroveň flexibility Komise v době nástupu krize s cílem zabránit nekoordinovaným rozhodnutím jednotlivých členských států v souvislosti s ochranou vkladů klientů bank.

Tento nedostatek koordinace nakonec vedl, naštěstí pouze v omezené míře, k chaotickému chování klientů, kteří vybírali vklady a přesouvali je do bank v členských státech, v nichž jsou vklady kryté do větší výše. V souvislosti s potřebou posilovat důvěru občanů k finančním ústavům je nezbytné, aby opatření, se kterými přicházíme, byla co nejflexibilnější, ale aby zároveň vycházela z reálných předpokladů.

Stejně jako pan zpravodaj se domnívám, že v případě nedostupnosti vkladů je navrhovaná třídenní lhůta k výplatě nereálná, protože systém ochrany vkladů by z kapacitních důvodů pravděpodobně selhal. Opatření zajišťující mimořádnou výplatu omezené výše finančních prostředků do tří dnů jsou proto dobrým návrhem v případě, že se nedá zajistit kontinuita bankovních služeb.

Jsem velmi rád, že výše krytí vkladů zvyšuje na minimálně 100 000 EUR do konce roku 2009, čímž se určitě zvýší důvěra vkladatelů k finančním ústavům. Vzhledem k prvním zkušenostem s finanční krizí si myslím, že by malé a střední podniky, které mimochodem v době krize nemají často možnost získat potřebný úvěr, měly nadále spadat do rámce této směrnice o ochraně vkladů, aby alespoň takto čelili této krizi.

  Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, globální ekonomika byla v několika posledních měsících převrácena naruby. Nyní před sebou máme děsivou vyhlídku platební neschopnosti, úpadků, znárodňování, masivní destrukce bohatství a poklesů burz. Klíčové instituce naší finanční infrastruktury byly do základů otřeseny. Naše banky jsou na kolenou a natahují ruce k vnitrostátním vládám.

Tyto vlády nemohou být netečné vzhledem ke strategickému významu bank při oživování reálné ekonomiky. Je šokující a děsivé být svědky například toho, že jedna irská banka ztratila za minulých několik měsíců 97 % své hodnoty.

Systémy pojištění vkladů měly proto zásadní význam pro ochranu investorů před nejhoršími dopady finanční krize, jež v současné době napadá světové hospodářství. Částka 100 000 EUR je významná z psychologického i hospodářského hlediska, protože investorům dává jistotu, že jejich životní úspory nebudou ohroženy.

Blahopřeji panu zpravodajovi Ehlerovi k jeho práci a vítám zejména rozšíření oblasti působnosti na záruky pro malé a střední podniky. Tyto podniky jsou naší největší nadějí, a když nyní vyhlížíme světlo na konci tunelu a snažíme se rychle dostat ze současné recese, měli bychom se na ně soustředit především.

Opakuji rovněž výzvu ke koordinovanější reakci v budoucnosti. Irská vláda jednala jednostranně a poskytla záruky irským bankám. V budoucnosti by měl existovat oficiální nástroj pro zajištění lepší koordinace mezi členskými státy.

Konečně, pokud jde o širší souvislosti, nesmíme zapomínat na obrovský význam naší těsné hospodářské integrace zde v EU, a zejména v eurozóně, jež nás ochránila před bouří finanční krize. Tato otázka je relevantní zejména pro malé členské státy, jako je Irsko. Stačí se jen podívat na sever na našeho ostrovního souseda, Island, a uvidíme, jakou zkázu může způsobit dobrovolná izolace: islandská měna padla a hospodářství je v troskách. Není zaručeno, že by se to nestalo, kdyby Irsko a další menší členské státy nebyly součástí eurozóny.

  Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane zpravodaji, pane komisaři, rád bych řekl panu zpravodajovi, že mu děkuji za jeho odborné znalosti a za jeho cit pro detail ve snaze zajistit, že nevyvstanou nechtěné problémy, a za jeho poslanecký přístup k rozpravě.

Tato problematika se dotýká každého. Každý střadatel si dělá starosti o své úspory, když se jeho banka dostane do potíží. Každý střadatel chce vědět, v jakém bezpečí jeho úspory jsou. Každý střadatel chce vědět, za jakých podmínek a do jaké míry je zajištěno jejich navrácení. Z tohoto důvodu vítám zvýšení krytí a očekávám posouzení dopadů, abychom mohli rozhodnout, zda je hranice 100 000 EUR výší harmonizovanou nebo minimální. Vítám zkrácení lhůt k výplatě a rád bych poděkoval všem kolegům, kteří chtějí působnost těchto právních předpisů rozšířit na malé a střední podniky. Pana komisaře bych rád požádal, aby ověřil, zda a do jaké míry je takové řešení možné.

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE). – Pane předsedající, někteří lidé rádi říkají, že Evropská unie někdy funguje neefektivně, ale tento dokument je dobrým příkladem, že můžeme v případě potřeby jednat velmi rychle, vzhledem ke krátkému časovému rámci, během něhož jsme dosáhli dohody.

Chtěla bych jen říci, že touto dohodou vysíláme velmi důležitý signál občanům Evropské unie, že jsme schopni reagovat na jejich potřeby. Další velmi důležitou poznámkou je, že ačkoli jsme hodně odlišní, jsme stále schopni dosáhnout dohody v hlavních otázkách, jako je výše záruk za vklady, lhůta k výplatě a další otázky důležité pro běžné občany. Tento kompromis možná není bezchybný, ale je dobrým důkazem toho, že umíme postupovat společně.

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych jen zopakoval, že ačkoli výsledky z pohledu Komise nejsou zcela uspokojivé, neradi bychom protahovali či ohrožovali dosažení kompromisu, který poskytuje některá zlepšení pro střadatele. Budeme na zdokonalování systémů pojištění vkladů muset ještě pracovat.

Samozřejmě se zavazuji splnit povinnosti týkající se předložení zpráv do konce roku 2009, jež ukládá směrnice. Tyto zprávy se budou zabývat otázkami, jež byly nastíněny tento večer poslanci tohoto Parlamentu. Upřímně doufám, že až budeme diskutovat o výsledcích této další práce a o návrzích, které by z ní mohly vyplynout, bude výsledek ambicióznější. Hlavní problém, na který myslíme, je dlouhodobá důvěra vkladatelů v EU.

  Christian Ehler, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři, prosím neničte kompromis, který jsme vypracovali v tak krátké době a který nebyl ničím jiným než oznámením Komise, které Parlament proměnil ve skutečnost tak, že nalezl kompromis s Radou, tím že budete spolu s vnějším světem hledat na interpretaci mouchy. Prosím podejte jej vnějšímu světu jako to, čím ve skutečnosti je – jako velmi rychlou reakci tří orgánů, jako dalekosáhlou úvahu o harmonizaci nezbytných kroků, včetně nezbytného šetření, které mají velmi pozitivní přímý dopad na občany, konkrétně zamýšlené téměř plně krytí 90 % záruk za vklady a zkrácení lhůt. Samozřejmě jsme také přemýšleli o nouzových výplatách.

Rád bych ještě jednou zopakoval, že kompromis prostě neznamená, že všechny tři orgány, nebo jeden z nich – Komise – tvrdí: toto je kompromis a nyní chceme začít probírat detaily; jedná se o společný signál. Proto jsme přistoupili na tento zrychlený postup. Bylo by politickou nedbalostí, kdybychom se detaily začali obírat veřejně. Musíme vnějšímu světu vyslat tento pozitivní signál, kterého jsme – společně s Komisí – dosáhli. Jinak bychom v současné finanční krizi dosáhli přesného opaku toho, co jste vy zdůrazňovali ve svých prohlášeních a co jsme my uskutečnili.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE-DE) . – (RO) Současná hospodářská krize vyžaduje výjimečná opatření v době, kdy se stále větší počet Evropanů potýká s přízrakem nezaměstnanosti a finanční recese. Zvýšení stropu záruk za vklady pro všechny obyvatele je vítané opatření, které udrží důvěru v bankovní systém. Počáteční cíl ve výši 50 000 EUR a další ve výši 100 000 EUR je více než přiměřený pro státy, jejichž bankovní systémy nemají dlouhou tradici, jako je tomu v případě Rumunska a dalších bývalých komunistických států. V této chvíli je důležité, aby každý stát přijal toto opatření, neboť jinak existuje nebezpečí vyvolání paniky mezi obyvatelstvem. Rumunsko nepatří k zemím s velkým množstvím vkladů přesahujících 50 000 EUR. Nicméně pokud jde o psychologický aspekt, může mít zvýšení zaručené částky pouze pozitivní dopad vzhledem k tomu, že jen v Bukurešti klesl objem vkladů obyvatel ve srovnání se zářím o 6 %. To znamená, že během pouhých několika týdnů bylo vybráno asi 600 mil. EUR, což v minulých letech nemá obdoby.

Na druhou stranu bych vás rád jakožto poslanec Evropského parlamentu upozornil na skutečnost, že toto opatření musí být doplněno revizí politik poskytování úvěrů a posuzování míry rizika.

  Siiri Oviir (ALDE), v písemné formě. – (ET) Od roku 1994 právní předpisy EU zajišťují, že v každém členském státě existuje systém pojištění vkladů pro případ úpadku jakékoli banky, a je také stanovena minimální výše záruk za vklady, a to 20 000 EUR. Bohužel činí dokonce i dnes průměrný objem úspor na obyvatele EU 30 000 EUR, což ukazuje, že je obecně potřeba zvýšit minimální výši záruk za vklady.

Rozhodnutí Evropské rady ze dne 7. října 2008, v němž členské státy v důsledku globální finanční krize rozhodly, že na rok poskytnou mimořádné pomoc na záruky úspor jednotlivců ve výši minimálně 50 000 EUR, je velmi vítaným krokem. Nynější iniciativa Evropské komise pomůže toto začlenit také do práva EU, což přispěje k obnovení důvěry vkladatelů EU v evropské finanční trhy.

V roce 2009 je na základě doporučení Komise plánováno zvýšení minimální výše záruk za úspory až na 100 000 EUR, což je pro vkladatele velmi vítaný vývoj.

Komise by nicméně měla konečně také zohlednit skutečné možnosti členských států, pokud jde o zvýšení úrovně záruk za vklady, aby zabránila situacím, kdy rostoucí výše záruk za vklady povede k soupeření, v jehož důsledku by chudším členským státům mohly chybět finanční prostředky na zaručení vkladů, a touto situací by byli nejvíce postiženi nic netušící vkladatelé.

Vzhledem k tomu, že finanční trhy jsou velmi těsně propojeny, podporuji pana zpravodaje a rovněž vyzývám Komisi a Radu, aby zlepšily požadovanou přeshraniční spolupráci a aby naplánovaly konkrétnější opatření, která by pomohla zajistit lepší spolupráci mezi členskými státy v případné krizové situaci.