Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2697(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0630/2008

Rozpravy :

PV 18/12/2008 - 13.3
CRE 18/12/2008 - 13.3

Hlasování :

PV 18/12/2008 - 14.3
CRE 18/12/2008 - 14.3

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0642

Rozpravy
Čtvrtek, 18. prosince 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13.3. Rusko: útok na ochránce lidských práv a soudní řízení ve věci vraždy Anny Politkovské
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Rusku (1).

 
  
MPphoto
 

  Marios Matsakis, autor. − Paní předsedající, Rusko je jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů EU. Je mimo jiné odpovědné za uspokojování velkého podílu energetických potřeb členských států EU. Rusko dnes navíc není tím, čím bylo v minulosti. V tomto ohledu jsme potěšeni, neboť z celého srdce Rusku přejeme, aby se stalo moderním a demokratickým národem, s nímž budeme moci spolupracovat na posilování světového míru a prosperity. Bohužel, naše přání – a nyní i naše budování důvěry – byla otřesena porušováním lidských práv a nerespektováním právního státu, k nimž v Rusku stále dochází, byť v mnohem menší míře. Dobrým příkladem je zcela nepřijatelný způsob, jakým ruské úřady naložily s celým případem brutální vraždy Anny Politkovské v roce 2006.

Tímto návrhem usnesení vyzýváme ruskou vládu, aby učinila vše, co bude v jejích silách, pro zajištění toho, aby cesta k demokratických reformám, jíž se Rusko vydalo, a jeho následná spolupráce s EU nebyly ohroženy porušováním lidských práv, k němuž v této zemi stále dochází.

 
  
MPphoto
 

  Józef Pinior , autor. (PL) Paní předsedající, paní Elena Bonnerová zde včera hovořila o slavnostním udělení Sacharovovy ceny, jehož se zúčastnila se svou dcerou, Taťánou Jankelevičovou. Její slova dnes v této sněmovně stále znějí. Jednalo se o skutečně významná slova – předala dnešní Evropě a dnešnímu světu zprávu od někoho, kdo přežil totalitní režim v Rusku a kdo představuje pravdivý hlas Ruska v dnešním světě.

Evropský parlament vyjadřuje obavu nad stávající situací v této velké zemi. Právníci a ochránci lidských práv jsou pronásledováni, zastrašováni a častováni výhrůžkami násilí, žijí ve strachu o své životy. To vše je nedílnou součástí dnešního politického systému Ruska.

Dne 4. prosince 2008 policie prohledala archivy v kancelářích organizace Memorial, významné instituce na ochranu lidských práv, jež se zabývá oblastí zaznamenávání zločinů totalitarismu. Musím přiznat, že si nedovedu představit, jaké důvody mohly mít ruské orgány pro zabavení zařízení patřícího této organizaci, jejích počítačů či složek o době gulagů. Nenapadá mě žádné vysvětlení, jak by tyto složky mohly představovat hrozbu pro veřejný pořádek v moderním Rusku.

Vyjadřujeme také obavu nad procesem s vrahy paní Anny Politkovské. Nejenže očekáváme, že tento proces přesně objasní, kdo tuto vraždu spáchal, kdo byl zodpovědný a na čí příkaz byla spáchána, ale také očekáváme, že soud vysvětlí veškeré okolnosti obklopující tuto šokující vraždu. Proto by proces měl být otevřen pro novináře, média a všechny, kdo si jej přejí sledovat.

Domnívám se rovněž, že by do zásadních dohod mezi Evropskou unií a Ruskem měla být začleněna doložka o lidských právech. Skutečné Rusko vypadá tak, jak to včera v Evropském parlamentu popsala paní Bonnerová.

 
  
MPphoto
 

  Erik Meijer, autor. (NL) Paní předsedající, po roce 1991 bylo Rusko na chvíli zemí s otevřenými rozdíly v politických názorech a politickou diskusí s pluralitním systémem politických stran a různými názory na budoucnost. Toto nejdemokratičtější období bylo bohužel také doprovázeno administrativní nekompetentností, nesystematickou privatizací a korupcí. Toto chaotické období pod vedením prezidenta Jelcina v devadesátých letech vytvořilo klima pro návrat k silné, centralizované autoritě bez velkého prostoru pro opozici či kritické investigativní novinářství.

Ačkoli se v současné době, narozdíl od komunistické éry, účastní voleb různé politické strany, soustřední se moc opět u jedné z nich, ostatní jsou systematicky sabotovány a vedoucí představitel vládnoucí strany je oslavován. Tento vedoucí představitel má podporu velké části veřejnosti a nemá čas na kritiku, alternativy či opozici. Zůstane to tak, dokud bude Rusko moci čerpat z toho, že se náhle stalo bohatým a úspěšným díky vývozu plynu a ropy. Rozsah skutečné demokracie byl v důsledku toho výrazně omezen.

Ti, kdo nesouhlasí s názory převládajícími v současné době, poukazují na obrovský rozdíl mezi bohatými a chudými, vysokou míru utajování, netoleranci, omezená práva autonomních oblastí, zacházení s etnickými menšinami, násilnou situaci v Severním Kavkazu, opomíjení hospodářsky slabých oblastí, zneužívání vojenské služby, diskriminaci homosexuálů, beztrestnost některých vrahů, politicky jednostranné obsazování míst u policie a na soudech a omezování svobody nevládních organizací a sdělovacích prostředků.

Musíme se těchto kritiků zastat. Můžeme jim pomoci dobrým příkladem a podporou činnosti na ochranu lidských práv v boji proti zmizením, zastrašování, utajování a vraždám. V praxi země s dobře fungující parlamentní demokracií bezděčně přispívají k opaku.

Kritikům pomůžeme jinak než budováním protiraketových štítů nebo podporou snahy Gruzie o okupaci Abcházie a Jižní Osetie. Tyto kroky jsou vnímány jako projevy nepřátelství, jež mohou vést pouze k semknutí obyvatelstva kolem pana Putina. Nepomůžeme jim ani odpouštěním porušování lidských práv v Rusku, protože potřebujeme plyn a ropu. Usnesní správně prohlašuje, že by v našich kontaktech s Ruskem měly dostat prioritu lidská práva, právní stát a demokracie.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam, autor. − Paní předsedající, tato rozprava je velmi opožděná. Neustále citujeme slovo „provázanost“. Tato provázanost se netýká pouze energie a obchodu. Týká se také hodnot, spravedlnosti, lidské důstojnosti a pravdy. Jsou to hodnoty, k nimž se Rusko zavázalo, když se stalo členem Rady Evropy.

Tato diskuse by nám měla připomenout naši sdílenou odpovědnost za znepokojivý úpadek v oblasti demokracie a lidských práv v Rusku.

Dne 3. prosince 2008 vyslalo 17 ruských skupin pro lidská práva EU společné prohlášení. Sdělují nám, že reakce Evropy nebyla přiměřená tomu, co se děje v Rusku a s ruskými vztahy se sousedními státy, jako je Ukrajina a Gruzie. EU netrvá na tom, aby Moskva splňovala stejné standardy, jako je tomu u ostatních partnerů. Docházejí k závěru, že je to přesně selhání, které umožnilo ruským orgánům hrubě porušovat lidská práva a mezinárodní právo.

Včera nám paní Elena Bonnerová přednesla podstatu zprávy Andeje Sacharova: dělejte, co musíte; dělejte, co vám říká vaše svědomí. Pokud tak neučiníme, riskujeme, že budeme spoluodpovědní za pošlapávání spravedlnosti a lidských práv v našem sousedství, zatímco děláme pragmatické kroky pro zajištění vlastních dodávek energie.

Můžeme to od sebe odlišit? Všichni lidé, kteří zažili brutalitu a zdánlivou všemohoucnost sovětského totalitarismu, vás mohou ujistit, že to od sebe odlišit lze, budeme-li si skutečně cenit svých vlastních hodnot. Ruské obyvatelstvo si zaslouží tytéž hodnoty a spravedlnost jako my.

 
  
MPphoto
 

  Ewa Tomaszewska, autor. (PL) Paní předsedající, v Rusku je vražda i nadále považována za prostředek umlčení ochránců lidských práv a každého, kdo uvažuje odlišně.

Dne 28. října byli v Moskvě zavražděni jezuitský představitel ruského regionu Otto Messmer a ekvádorský kněz Victor Betancourt. Dne 31. srpna byl zavražděn Magomet Jevlojev. Došlo rovněž k pokusům o vraždu Ahmeda Kotieva, Zuraba Cečojeva, Dimitrije Krajučina, Stanisława Dmitriewského a Kariny Moskalenkové. Dne 4. prosince zorganizovali ruští státní zástupci razii na úřadech organizace Memorial, během níž byla zabavena databáze obsahující podrobnosti o tisících obětech stalinského režimu.

Procesy týkající se vrahů Anny Politkovské a Alexandra Litviněnka naznačují, že se ruské orgány pokoušejí zabránit spravedlivému výsledku a že se pokoušejí zabránit tomu, aby se svět dozvěděl, kdo vraždy objednal. V Rusku je obvyklou praxí zatýkat mírumilovné protestující a zastrašovat brance.

Důrazně protestuji proti porušování lidských práv v Rusku. Vyzývám ruské orgány, aby zastavily pronásledování ochránců lidských práv.

 
  
MPphoto
 

  Michael Gahler, jménem skupiny PPE-DE.(DE) Paní předsedající, již mnohokrát jsme vyjádřili svou vůli spolupracovat s Ruskem. Chceme obchodní výměnu a politický dialog s touto zemí. Evropa a Rusko se vzájemně potřebují. O to znepokojivější je potom vývoj, pokud jde o právní stát a demokracii v zemi, jejíž obyvatelstvo již tolik desetiletí trpělo pod sovětskou diktaturou.

Od nástupu Vladimira Putina do úřadu zamířily všechny demokratické ukazatele dolů: svoboda tisku a médií, svoboda slova, shromažďování a sdružování – a to nejen pro politické strany –, nezávislost soudů a respektování menšin.

Skutečnost, že Evropský soud pro lidská práva zde ve Štrasburku odsoudil Rusko při různých příležitostech, je depresivním dokladem o občanskoprávní situaci v zemi. Jednou z věcí, kterou razie provedená ve výzkumném a informačním centru „Memorial“ v Petrohradě dne 4. prosince ukazuje, je, že stávající vedení očividně usiluje o zbavení se zátěže stalinistického odkazu země a o zlehčení Stalinova teroru. To není dobrý základ pro rozvoj demokratické společnosti, na níž je závislý úspěšný hospodářský a sociální rozvoj země, ani pro důvěru ze strany evropských sousedů jakožto ve spolehlivého, mírumilovného partnera.

Je naším společným zájmem, abychom ve všech našich kontaktech s vládou, občanskou společností a představiteli hospodářského života vyvinuli tlak na návrat k právnímu státu a demokracii v Rusku.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. (PL) Paní předsedající, Rusko je pro nás příliš důležité na to, abychom se nezajímali, co se v této zemi děje. Během období komunismu nebyla problémem neexistence svobody slova. Problémem byla svoboda po takovém projevu. Dnes se situace zdá být dokonce horší. V dnešní době není v sázce pouze svoboda, ale holý život lidí.

Toto usnesení zdůrazňuje četné a šokující vraždy ochránců lidských práv nebo lidí, které celostátní či místní orgány považují za nepohodlné z jiných důvodů. Osobám odpovědným za tyto vraždy je umožněno zmizet ze země, jako v případě vrahů Anny Politkovské, nebo se skrývat za svými parlamentními výsadami, jako v případě vrahů Alexandra Litviněnka. Tato alarmující situace znamená, že pro nás bude obtížné, abychom s Ruskem zacházeli jako se zemí, která má skutečnou vůli dodržovat základní zásady právního státu.

 
  
MPphoto
 

  Mikel Irujo Amezaga, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Omlouvám se za předchozí omyl týkající se pořadí mého příspěvku.

Lidská práva a svobody jsou nejdůležitějšími pilíři Evropské unie a musí se o ně opírat i náš dialog s Ruskem.

Seznam jejich porušení se bohužel každým dnem prodlužuje a problémy, jimž ochránci lidských práv při své práci čelí, se také každým dnem zhoršují.

V nedávných měsících došlo, mimo jiné, k několika porušením lidských práv. Byl spáchán útok na dům Stanislava Dmitrievského, který je poradcem nadace v Nižném Novgorodě na podporu tolerance. Ozbrojené jednotky unesly a zbily Zuraba Cečojeva, který je ochráncem lidských práv v Ingušsku. Příbuzní Iljase Timiševa, právníka v oblasti lidských práv, byli zadrženi, vyslýcháni a podrobeni špatnému zacházení.

Rád bych zde také připomněl, že minulý týden, dne 12. prosince, rozhodla španělská vláda o vyhoštění Murata Gasajeva do Ruska. Pan Gasajev, ruský občan z Čečenska, byl podle Amnesty International zadržen ruskou tajnou službou v roce 2004 a tři dny mučen.

Pan Gasajev uprchl do Španělska, kde v roce 2005 požádal o azyl. Jeho žádost byla zamítnuta na základě důvěrné zprávy vypracované španělskými orgány, k níž pan Gasajev ani jeho právník neměli přístup.

Španělsko podepsalo Úmluvu proti mučení a vyhoštění pana Gasajeva se opírá o diplomatické ujištění poskytnuté ruskými orgány s cílem dosáhnout tohoto vyhoštění.

Bezpočet zpráv organizací na ochranu lidských práv opakovaně vyjádřilo obavy nad uplatňováním mučení v Ruské federaci, zejména v republikách Severního Kavkazu, jako je Čečensko a Ingušsko.

Bude-li pan Murat Gasajev vyhoštěn, hrozí velmi reálné nebezpečí, že bude podroben mučení a jiným formám špatného zacházení, až bude v moci ruských orgánů.

Nakonec – využiji nyní dohodnuté minuty řečnické doby navíc – zopakuji, co řekl kolega v mé skupině, pan Horáček. Loni v červenci připomněl, že vězni ve věci Jukos, Michail Chodorkovskij a Platon Lebeděv, jsou drženi v sibiřském vězení Čita. A nejsou sami.

Rád bych proto požádal, abychom udělali vše, co bude v naší moci, pro dosažení jejich propuštění, a také vyzval Rusko, aby ze svobody přesvědčení a svobody tisku učinili skutečnost, a aby nebránily v práci nevládním organizacím. Všechny tyto faktory jsou pro naši společnou budoucnost v Evropě životně důležité.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski, jménem skupiny UEN. (PL) Paní předsedající, dnes byla ruské vládě opět adresována kritika za tolerování, či někdy dokonce i za podněcování aktivit, které jsou velmi vzdáleny zásadám občanství, jež jsou zásadní v jakékoli civilizované zemi. Rusové byli pobouřeni únosem, zastrašováním či dokonce vražděním ochránců lidských práv. Zároveň se však tato vláda v Rusku těší značné podpoře, a to i přes hanebný způsob, jakým potírá veškerou opozici.

Většina Rusů má ráda silné vedení – dokonce bezohledné vedení. Rusové chtějí obnovit ruskou říši, bez ohledu na způsob dosažení tohoto cíle. Evropa předstírá, že si toho nevšimla, protože hospodářské zájmy jsou samozřejmě nejdůležitější. A velká část ruského obyvatelstva si přeje připojení bývalých sovětských republik k Rusku, a to i těch, které jsou dnes součástí Evropské unie. To představuje dokonce závažnější problém než porušování lidských práv, k němuž v Rusku dochází. A my i přes toto velké nebezpečí o této problematice mlčíme.

 
  
MPphoto
 

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, Rusko je největším a nejbližším sousedem Evropy, a vzhledem k naším obchodním vztahům také jedním z jejích nejdůležitějších sousedů. Proto jsou události v Rusku pro Evropu velmi důležité. Události v Rusku mají také na Evropu velký vliv. Toto usnesení je tedy velmi důležité, a to jednak z těchto důvodů a jednak z důvodu porušování lidských práv, které je v něm obsaženo.

Ráda bych zdůraznila skutečnost, že jsem se v tomto Parlamentu zde ve Štrasburku setkala s Garym Kasparovem, když byl kandidátem na ruského prezidenta. Přišel jako respektovaný host. Pan Kasparov nám vysvětlil – dokonce v té době –, že postoj Kremlu k politické činnosti vypadal tak, že s ním bylo jednáno jako s protistátním živlem a zločincem – mnohé z věcí, o nichž dnes hovoříme –, byl podroben špatnému zacházení a vždy bylo vyhrožováno vězením jemu i jeho stoupencům.

Někdy tento druh činnosti dokonce překračoval ruské hranice, a to dokonce i do EU. Při nedávné cestě Petičního výboru do Bulharska nám zástupci Bulharské pravoslavné církve, která v Bulharsku čelí tvrdému pronásledování, pověděli o vlivu Ruska na její situaci.

Musíme nechat stranou svůj strach o energetickou bezpečnost, který náš přístup k Rusku změkčuje, nesmíme v přítomnosti ruských zástupců chodit po špičkách a musíme k Rusku hovořit důrazně a jasně a připomínat, že je členem Rady Evropy a signatářem Evropské úmluvy o lidských právech a Štrasburské dohody, a musíme trvat na respektování demokracie a lidských práv v Rusku i za jeho hranicemi.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). (DE) Paní předsedající, problémy s vládou práva v Rusku nejsou náhodná selhání, ale rakovina, jež se systematicky šíří. Nacházíme se ve druhé fázi Putinovy éry, s panem Medveděvem jako nastrčenou figurkou“, a třetí fáze se v současné době připravuje.

Pan Putin svou první fázi zahájil druhou čečenskou válkou, útokem na malou zemi, který byl blízko genocidě a který byl motivován silnými koloniálními zájmy a surovinami. Od té doby se situace vyhrotila; právní stát a tisková svoboda byly omezeny, ochránci lidských práv, jako je paní Karina Moskalenková, jsou pronásledováni celou cestu sem do hlavního města Evropy, Štrasburku, a jsme svědky zcela chybějícího pokroku, jak jsem již uvedl dříve, nejen náhodných pochybení, ale systematické ztráty toho mála demokracie a právního státu, které dosud zbylo.

Evropská unie proto musí ukázat mnohem více důrazu. Při našem vyjednávání dohody to dlužíme lidem – Anně Politkovské, Alexandru Litviněnkovi a mnoha dalším –, kteří zemřeli proto, že se odvážili vyšetřovat tato pochybení nebo nazývat věci pravým jménem.

Každý, kdo na toto téma hovoří v Rusku otevřeně, vystavuje svůj život riziku, a pokaždé se údajně jedná o tajemné, neprůhledné pozadí. Proto my, kteří žijeme ve svobodě a relativním bezpečí, máme povinnost zajistit, aby bylo na tyto okolnosti vrženo trochu světla a abychom v této sněmovně alespoň učinili, co je v našich silách; to znamená hovořili jasně a upřímně s těmi, kdo jsou v Rusku u moci. To je totiž jediný jazyk, kterému rozumějí, jak konstatovala ve své včerejší působivé řeči paní Elena Bonnerová.

Následujme příklad odvážných lidí, jako jsou Elena Bonnerová a Adrej Sacharov, a zastavme pokrytectví a sebeklam. Říkejme věci tak, jak jsou. To by byla ta nejlepší služba, jakou můžeme poskytnout ruskému obyvatelstvu.

 
  
MPphoto
 

  John Bowis (PPE-DE). – Paní předsedající, před dvěma roky byla zavražděna Anna Politikovská. Byla zastřelena doma, ve výtahu svého panelového domu. Zbraň ležela vedle ní. Stalo se to za denního světla. Otázkou tehdy bylo: „kdo stiskl spoušť?“. Otázkou od té doby je: „kdo tahal za provázky toho, kdo stiskl spoušť?“. Bylo to ve stylu mafiánské vraždy, ale ona nikdy o mafii nepsala. Psala pouze o ruské vládě a jejích akcích v Čečensku. Bylo to varování – varování dalším svobodně smýšlejícím novinářům, aby nešlapali na autoritářský trávník.

Bude úspěšné, pokud si světové mínění a jasná zpráva ze strany orgánů EU nevynutí řádný proces a řádné vysvětlení od těch, kdo dávali příkazy. Annu nemůžeme vrátit zpět, ale můžeme jí dát spravedlnost. Můžeme z ní učinit symbol svobody, a nikoli utajování. Musíme se za tímto účelem spojit.

 
  
MPphoto
 

  Paulo Casaca (PSE).(PT) Paní předsedající, blížíme se k závěru mimořádně důležité rozpravy, kterou jsme, jak již bylo řečeno, měli vést již dávno. Rusko je pro nás v mnoha ohledech životně důležité, avšak zejména jako země, v níž musí být respektována lidská práva. K těmto lidským právům nezbytně patří odmítnutí xenofobie a homofobie a já bych chtěl vyzvat poslance, aby byla učiněna výslovná zmínka o těchto dvou utlačovaných skupinách v Rusku, které jsou za takové správně považovány v návrhu usnesení, a aby nesouhlasili s odstraněním těchto poznámek.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). (FR) Paní předsedající, pane komisaři, toto usnesení hovoří přímo o odsouzeníhodných případech.

Toto usnesení nesmí být naléhavou, ale trvalou výzvou ruským orgánům, neboť odsuzujeme jejich praktiky pronásledování. Toto usnesení je výzvou ruskému lidu, bojovníkům a ruským hrdinům, kteří budou bojovat za svobodu až do doby, kdy nikdo nebude mít strach z popravy za výkon svého práva na svobodu slova.

Domnívám se, že bychom měli svou výzvu sdělovat v rámci vztahů a setkání mezi ruskou vládou a Evropskou komisí.

 
  
MPphoto
 

  Marcin Libicki (UEN). (PL) Paní předsedající, dnes diskutujeme o porušování lidských práv, jako jsou vražda paní Politkovské, stejně jako další případy, jež se staly v Rusku a které poukazují na státní politiku terorismu vůči vlastnímu obyvatelstvu.

Kromě porušování lidských práv si musíme si být vědomi i skutečnosti, že se Rusko stává imperialističtějším a po krátké přestávce na počátku devadesátých let opět ohrožuje své sousedy. Tato situace pramení ze skutečnosti, že komunismus nebyl nikdy formálně souzen a odsouzen. Dnes můžeme hovořit o Německu jakožto demokratické zemi respektující své obyvatelstvo, protože Německo se vyrovnalo s Hitlerem a svou nacistickou minulostí.

Musíme se pokusit zajistit, aby se jak zde v této sněmovně, tak kdekoli jinde, kde můžeme vykonávat svůj vliv, hovořilo o komunistické minulosti, protože je to jediný způsob, jak zastavit vlnu ruské politiky teroru doma a imperialistické ambice Ruska v zahraničí.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, dne 5. listopadu prezident Medveděv ve svém prvním každoročním projevu k Radě federace výslovně poukázal na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod.

Tento symbolický odkaz v roce, kdy si připomínáme výroči Všeobecné deklarace lidských práv, ukazuje zájem, jejž nový prezident přikládá oblastem týkajícím se reformy soudnictví a dopadu těchto reforem na lidská práva. Jeho slova jsou povzbuzující, avšak Evropská unie bude muset pokrok v této oblasti velmi pečlivě sledovat. Skutečnost posledních několika týdnů nám znovu připomněla hlavní problémy, jimž ochránci lidských práv v Rusku čelí. Samozřejmě jsme, paní předsedající, pozorně poslouchali jednotlivé řečníky. Zdůraznili závažné hrozby pro lidská práva v Rusku.

Dva roky po vraždě Anny Politkovské začal soudní proces v této věci. Nejprve byl otevřen veřejnosti, pak pokračoval neveřejně a následně byl znovuotevřen veřejnosti. Tento proces byl bedlivě sledován všemi ochránci svobody slova.

Jak nám připomněla vražda Magomeda Jevlojeva, který byl zavražděn na konci srpna, ačkoli byl střežen policií, novinářství se stává čím dál nebezpečnější profesí.

Na začátku prosince se předmětem policejní prohlídky stala jedna z nejstarších a nejprestižnějších nevládních organizací, Memorial, která se zabývá bolestivou minulostí Ruska ve dvacátém století. Tato prohlídka vedla k zabavení historických archivů o gulazích.

Chceme-li skutečně pokračovat v práci, kterou jsme začali v dubnu na konferenci o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě, již jsem sám zahajoval, pak je jasné, že historikové jednoznačně musí mít k těmto archivům přístup. Prohlídka ze dne 4. prosince je znepokojivou zprávou pro ty, kdo věří v potřebu diskuse, a sice v potřebu pravdivé diskuse o hlubokých ranách minulosti. Tato diskuse je potřebná pro dosažení nezbytného usmíření v budoucnosti.

Konzultace mezi EU a ruskými orgány o lidských právech samozřejmě představují velmi mnoho příležitostí pro připomenutí závazků, jež Rusko přijalo v oblasti dodržování lidských práv. Komise pokračuje ve své práci s podporou iniciativ občanské společnosti, a to nejen prostřednictvím Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva.

Podpora reformy soudnictví je rovněž prioritou v našich programech spolupráce s Ruskem. Během posledního setkání s ruskými představiteli jsem navázal kontakt s novými státními úředníky, kteří mají na starosti soudnictví, a mám v úmyslu pokračovat s nimi v náročném dialogu. Kromě toho Evropská unie a Rusko v současnosti jednají o novém smluvním základu pro nahrazení stávající dohody o partnerství a spolupráci.

Dodržování lidských práv musí být samozřejmě klíčovým prvkem této nové dohody. Závazky, jež strany přijaly v rámci OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy, v ní musí mít své místo a Komise zůstává v tomto ohledu aktivní. Paní Ferrerová Waldnerová mě požádala, abych vám poděkoval za tuto diskusi a ujistila mě o svém osobním odhodlání. K tomu přidávám odhodlání své, neboť mám příležitost vést dialog s moskevskými orgány v oblasti bezpečnosti a spravedlnosti.

To je vše, co k této otázce mohu říci, paní předsedající. Doufám, že rok 2010 bude pro ruské zástupce příležitostí, jak dostát svým závazkům lépe, protože je to něco, čeho v tomto roce nedosáhli.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat nyní.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Gacek (PPE-DE), písemně. – V pokračujícím případu Jukos stále dochází k hrubému porušování lidských práv. Pět let po zatčení Michaila Chodorkovského zůstávají on i další představitelé Jukosu uvězněni za pochybných okolností. Největší obavy vyvolává případ bývalého právníka Jukosu Vasilije Alexaňana, který je od roku 2006 zadržován ve vazbě. Trpí AIDS, rakovinou lymfatických žláz a tuberkulózou a jeho stav je blízko smrti, protože se odmítl podrobit vydírání a poskytnout falešné svědectví proti Chodorkovskému výměnou za léčbu. V jeho zdravotním stavu, který dříve býval pod kontrolou, se vyvinuly fatální komplikace. Ačkoli byla v prosinci 2008 promlčena obvinění proti němu, soudní orgány ho propustí, pouze pokud zaplatí nepřiměřenou kauci ve výši 1,4 mil. EUR. Pan Chodorkovský mezitím nebyl podmíněně propuštěn, ačkoli splňuje podmínky ruského práva a praxe. Vyšetřovatelé proti panu Chodorkovskému připravili nová neskutečná obvinění a drželi ho ve vazbě skoro dva roky.

Zacházení s těmito a několika dalšími případy odhaluje závažné nedostatky v ruském soudním systému. Propuštění těchto lidí bude testem úspěchu Ruska v boji proti „právnímu nihilismu“. Dohoda mezi EU a Ruskem o partnerství a spolupráci by měla být podmíněna vyřešením otázek právního státu, včetně otázky politických vězňů.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně.(FI) Rusko je členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a je, nebo by alespoň mělo být na základě svého členství plně zavázáno dodržovat lidská práva. Stávající situace země v oblasti lidských práv je však špatná. Podle Moskevské kanceláře pro lidská práva dochází k nárůstu xenofobie a homofobie, které v roce 2008 vedly ke smrti 100 lidí z důvodu rasy, národnosti, náboženství a sexuální orientace. V říjnu byli ve svém moskevském bytě brutálně zavražděni jezuitský představitel ruského regionu Otto Messmer a ekvádorský kněz Victor Betancourt. Problém je, že ruské orgány v praxi takovéto trestné činy neodsuzují.

Navíc, pokud v Rusku hájíte lidská práva, vystavujete se obzvlášť nebezpečné situaci. Závažným problémem je situace ochránců lidských práv, stejně jako potíže, jimž musí čelit nevládní organizace podporující lidská práva. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se zabýval četnými případy předloženými ruskými občany. Rozsudky naznačují, že mnoho případů zahrnuje závažné porušování lidských práv a útlak ze strany ruských státních orgánů.

Musíme se nad těmito věcmi vážně zamyslet nyní při vyjednávání nové rámcové dohody, jež poskytne komplexní rámec pro vztahy mezi EU a Ruskem. Rozhovory, které byly zahájeny na summitu EU-Rusko v listopadu musí uznat klíčové postavení lidských práv, právního státu a demokracie. Musíme také trvat na tom, aby se ruské orgány neprodleně podřídily všem rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva.

Právníci v oblasti lidských práv, kteří se zabývají nařčeními ze zneužití a zároveň nesou při zkoumání případů obrovské osobní riziko, si zaslouží ten největší respekt za cennou práci, kterou vykonávají. Měla by jim být zaručena ochrana ze strany státu a přiměřená podpora mezinárodního společenství.

 
  

(1)Viz zápis z jednání

Právní upozornění - Ochrana soukromí