Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 12. ledna 2009 - Štrasburk

17. Obchodní a hospodářské vztahy s oblastí západního Balkánu (krátké přednesení)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je zpráva (A6-0489/2008) pana Beldera předložená jménem Výboru pro mezinárodní trh o obchodních a hospodářských vztazích s oblastí západního Balkánu (2008/2149(INI)).

  Bastiaan Belder, zpravodaj. − (NL) Pane předsedající, chtěl bych využít této příležitosti a předložit svou zprávu o obchodních a hospodářských vztazích s oblastí západního Balkánu.

Není bez důvodu, že jsem tuto zprávu zahájil zopakováním evropských perspektiv těchto zemí. Unie nemůže dál věrně opakovat dřívější sliby, jako ty, které země západního Balkánu dostaly na zasedání Evropské rady v Soluni v roce 2003, že by se měly připojit k Evropské unii. Ne, země západního Balkánu by měly dostat spíše hmatatelná opatření a na míru přizpůsobené postupy přistoupení než téměř dokonalé fráze.

Můžete se ptát, proč jsou pro mě vyhlídky na přistoupení těchto zemí tak důležité. Především jsem pevně přesvědčen, že Unie tu má čestný dluh, který by měla vrátit. Připomíná mi to rozpravu o Srebrenici, která se doufejme bude ve sněmovně konat ve středu večer. Navíc má tento region pro Evropu obrovský strategický význam. Ve zprávě uvádím tyto konkrétní návrhy: Argumentuji ve prospěch další konsolidace Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Jde o významný nástroj pro zvýšení regionální integrace v této oblasti, který bude představovat významnou přípravu, pokud se budou tyto země chtít začlenit na evropský trh a ve třech etapách vstoupit do Unie. Evropská unie by měla zmobilizovat předvstupní fondy a podpořit v těchto zemích reformní procesy. Důležitou roli mohou sehrát také členské státy, když zaměstnancům místních orgánů poskytnou specifické proškolení. Dá to těmto zemím oficiálnější schopnost formulovat své vlastní ambiciózní projekty, které budou způsobilé pro získání dotací z fondu EU.

Pane předsedající, když jsem začal na tomto dokumentu pracovat, jako první jsem navštívil ministerstvo pro hospodářské záležitosti ve své zemi, v Haagu, kde jsem si s radostí vyslechl, že nizozemská vláda přijala přístup mezivládního jednání. Je to něco, co jsem ve své zprávě popsal jako příklad hodný následování, ne proto, že je to nizozemský přístup, ale protože je pro tyto účely jako stvořený a splňuje volání samotných zemí západního Balkánu, aby aktivně a vhodně podporovaly přístupový proces.

Chtěl bych se zmínit o jedné konkrétní věci ze své zprávy, a tou je energetická spolupráce se zeměmi západního Balkánu, což je podle mého velmi aktuální téma. Tato oblast by kvůli svému strategickému umístění mohla velmi dobře sehrát významnou roli v přechodu od surové ropy na zemní plyn. Unie by se měla snažit přijmout vnější energetickou politiku. Jsem také členem Výboru pro zahraniční věci. Před řadou let jsme přijali kvalitní zprávu za účelem přijetí evropské vnější politiky v oblasti energetiky. A teď se podívejte na současnou situaci, podporující výzvu Evropského parlamentu vůči Komisi a Radě. Brusel by určitě neměl nechávat své vlastní členské státy v zimě, ať už doslova nebo jinak.

Na závěr bych chtěl říct, že jako bývalý novinář jsem Balkán mnohokrát navštívil. V důsledku toho cítím k tomuto regionu silný vztah a mám pro něj velké pochopení. V souvislosti s psaním své zprávy jsem využil svůj rozpočet na cestování pro studijní cesty; společně s Výborem pro zahraniční záležitosti, především jeho zaměstnancem Robertem Bendinim a zaměstnancem mé kanceláře Dickem Janem Diepenbroekem jsme podnikli cenné cesty do Srbska a Kosova a příští týden doufám pojedeme do Albánie. Krátce řečeno, zprávu jsem sice dokončil, ale práce ještě zdaleka u konce není, ne pro mě a ne pro evropské orgány. Chtěl bych tento region opravdu Bruselu přiblížit a skutečně ukázat, že se svou obětavostí a aktivní podporou máme veškeré právo požadovat, aby se reformnímu procesu a přistoupení dostalo pomoci, a to by mělo být také zjevné. Na této zprávě jsem pracoval skutečně s radostí a doufám, že po ní budou následovat samostatné zprávy věnované jednotlivým západobalkánským zemím.

  Androulla Vassiliou , členka Komise. − Pane předsedající, dovolte mi především pogratulovat panu Belderovi k jeho vynikající zprávě. Vaše zpráva přichází v době, kdy se západní Balkán stále více přibližuje EU, a podává vyčerpávající přehled záležitostí, o které jde v hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a oblastí západního Balkánu. Dovolte mi zaměřit se na několik bodů z vaší zprávy.

Západní Balkán jako region je pro EU klíčovým a hodnotným partnerem. Poslední sdělení Komise o západním Balkánu z března 2009 opakuje silný závazek EU vůči evropské perspektivě regionu a kromě jiného potvrzuje význam dohody o středoevropské zóně volného obchodu pro hospodářský rozvoj regionu. Komise souhlasí se zpravodajem, že perspektiva členství v EU může fungovat jako katalyzátor udržitelného hospodářského rozvoje a zajištění míru a stability v regionu. Komise také souhlasí s tím, že při hodnocení připravenosti zemí regionu na vstup do EU má největší význam jednotlivé naplnění kodaňských kritérií. EU je pro západní Balkán hlavním obchodním partnerem. Hlubší hospodářské vazby mezi EU a regionem jsou proto pro hospodářský růst regionu zcela zásadní.

Jak ve své zprávě správně uvádíte, liberalizace a integrace trhu je základem pro proces stabilizace a přidružení a EU uskutečňovala tento cíl se zeměmi západního Balkánu na třech úrovních.

Za prvé EU poskytla na bilaterální úrovni od roku 2000 zemím západního Balkánu obchodní preference, aby se usnadnil přístup jejich vývozu na trhy v EU. Komise vyjednala dohody o volném ochodu jako součást dohod o stabilizaci a přidružení s cílem vytvořit podmínky pro politické a ekonomické reformy a základy pro integraci zemí západního Balkánu do EU, například cestou sbližování s acquis.

Za druhé působila Evropská komise na regionální úrovni jako facilitátor při jednáních o středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA) a rozhodla se poskytnout finanční a technickou pomoc sekretariátu CEFTA a jednotlivým stranám, aby mohly dohodu zrealizovat. Evropská komise současně vysoce hodnotí to, že dle dohody má region vlastní odpovědnost, a uznává, že CEFTA je rozhodující pro hlubší regionální ekonomickou integritu a pro přípravu půdy pro případnou plnou účast zemí západního Balkánu na jednotném trhu EU. CEFTA navíc vytvořila na regionální a bilaterální úrovni veškeré potřebné struktury pro diskusi o otázkách spojených s trhem. To je nezbytné pro usnadnění a prohloubení regionální spolupráce a pro dobré sousedské vztahy. Evropská komise bude dál monitorovat uplatňování CEFTA a bude dál podávat každoroční zprávy o procesu přistoupení a předvstupním procesu.

Za třetí, Komise na mnohostranné úrovni podpořila přístup zemí regionu do Světové obchodní organizace, neboť je to absolutně základní krok pro efektivní účast v globalizované ekonomice. EU zmobilizovala veškeré politické nástroje na podporu zemí západního Balkánu v jejich snahách o reformy a regionální spolupráci. Nástroj pro předvstupní pomoc je důležitý pro vyřešení potřeb dlouhodobého rozvoje regionu. Celkové finanční zdroje současného finančního rámce na období 2007–2013 činí 11,5 miliard EUR. V neposlední řadě zahájila Evropská komise dialogy se všemi dotyčnými zeměmi v regionu, aby společně vytvořily plány na odstranění vízového režimu.

S ohledem na to, co bylo řečeno, mi dovolte, abych vás ujistila, že Komise podniká veškeré nutné kroky ke zlepšení obchodních vztahů a k co největšímu sblížení hospodářství oblasti západního Balkánu s EU. Na závěr chci poblahopřát ještě jednou zpravodaji za tuto kvalitní zprávu a s potěšením oznámit, že Komise sdílí její obecný přístup.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. – (RO) Chtěl bych vyjádřit podporu a uznání zprávě pana Beldera, neboť doporučuje specifická ekonomická opatření zacílená na evropskou perspektivu obyvatel západního Balkánu. Rád bych upozornil na tři aspekty:

1. Musíme realisticky uznat, že Srbsko je klíčovým hráčem úspěchu procesu stabilizace a přidružení a EU musí vyvíjet neustálou snahu na získání důvěry a dlouhodobého přátelství srbského lidu.

2. V budoucnosti by se již neměly dovolovat etnické separatistické tendence a jednostranná vyhlášení nezávislosti, jako se to stalo v Kosovu, jižní Osetii, Abcházii, Podněstří, na severním Kypru atd. Princip státní územní integrity je svatý a musí se v budoucnu dodržovat.

3. Současně musíme dát silnou podporu dodržování evropských norem týkajících se práv osob patřících k národnostním menšinám v zemích západního Balkánu, včetně práv rumunsky hovořících komunit ve Valea Timocului, Vojvodině, Istrii a bývalé jugoslávské republice Makedonie. Tato práva se musí dodržovat a musí se přitom vyloučit jakékoliv tendence směrem k územní autonomii na etnických základech a k nárokům na etnická kolektivní práva, které již ukázaly svůj potenciál pro konflikty a vyprovokování krvavých válek.