Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Pondělí, 12. ledna 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

18. Společná zemědělská politika a potravinové zabezpečení světa (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0505/2008) paní McGuinessové předložená jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa (2008/2153(INI)).

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness, zpravodajka. Pane předsedající, když jsem začala pracovat na této zprávě, stála otázka potravinového zabezpečení světa v politickém programu vysoko a pak do určité míry klesla níž. Je to ale bezpochyby otázka, která má význam, protože na světě stále více než miliarda lidí trpí hladem nebo podvýživou. Každý den zemře třicet tisíc dětí z důvodu hladu a nemocí spojených s chudobou. Jsou to strašlivé statistiky a otázka toho, jak vyrobit dostatek potravin a jak je zpřístupnit lidem, je klíčová.

Chtěla bych poděkovat Komisi za spolupráci při přípravě návrhu této zprávy a také mnoha parlamentním výborům, zejména Výboru pro rozvoj, které se výrazně zapojily do jeho přípravy.

Ve čtyřech minutách nelze vystihnout, co zpráva obsahuje, ale dovolte mi zdůraznit některé otázky, o kterých se domnívám, že jsou důležité. Za prvé to, že jsem dala společnou hospodářskou politiku a potravinové zabezpečení světa pod jedno záhlaví, napovídá, že staré praktiky kritizování společné zemědělské politiky, na kterou svedeme všechny problémy rozvojového světa, se změnily a že jsme si nyní vědomi toho, že společná zemědělská politika zajišťuje potraviny pro evropské občany a že jako vzor může poskytovat ponaučení o tom, co musíme udělat v rozvojovém světě, pokud jde o zajištění potravin

Je naprosto jasné, že jsme zemědělskému rozvoji umožnili, aby za poslední dekádu v politickém a rozvojovém programu ztratil na naléhavosti. Byla to doba, kdy bylo mnoho peněz z naší rozvojové pomoci použito ke stimulaci zemědělství a do projektů věnovaných výrobě potravin. Dnes to neplatí, ačkoliv si myslím, že se od té doby, co ceny potravin prudce vzrostly, začínáme opět zaměřovat na zemědělství, a to jak v EU, tak v celosvětovém měřítku.

Znamená to umožnit zemím, které mají zdroje na pěstování plodin, aby je pěstovaly, pomáhat jim a jejich malým zemědělským firmám vyrábět potraviny pro pokrytí místní spotřeby. Znamená to nejen zajištění základních surovin pro potravinářskou výrobu, jako jsou semena a hnojiva, ale také know-how, poradenské služby, pomoc farmářským rodinám v rozvojovém světě, aby se zde pokryly potřeby vlastní výrobou.

To lze učinit. Máme příklady Malawi a jiných států, kterým se podařilo přejít od ohromného hladomoru k výrobě potravin. Je k tomu zapotřebí politická iniciativa. Vyžaduje to také, aby Evropská unie vzhledem ke své angažovanosti v rozvojovém světě vyzývala země, aby se věnovaly svému zemědělství a začaly ve svých vlastních zemích podporovat výrobu potravin.

Otázka nabídky a poptávky je velice citlivá, protože počet obyvatel stále roste – do roku 2050 vzroste o 40 % –, takže se těmto otázkám budeme muset věnovat. Velikým problémem je očividně otázka konkurence – čehož jsme byli svědky – mezi výrobou potravin, výrobou krmiv a palivy. Domnívám se, že se kvůli tomu musíme zaměřit na výzkum a vývoj.

Domnívám se, že otázce výzkumu a vývoje jsme se dostatečně nevěnovali. V Evropě jsme směřovali k výrobě menšího množství potravin, a proto jsme se možná nevěnovali potřebě posoudit efektivnost zemědělské výroby a nutnosti většího objemu výroby v budoucnu.

Jedním z hlavních sdělení je, že skutečně chci za krátkou dobu, kterou mám, vysvětlit, že zemědělci po celém světě budou vyrábět potraviny, pokud z toho budou moci mít příjem, takže musíme vyvíjet nátlak na politiky, aby toto umožnili, aby připravili politické programy, které umožní zemědělcům stabilní příjmy. Jak to udělat? Zajištěním stabilních cen a tím, že se budeme věnovat nákladům na výrobu potravin. Dokud nebudou mít zemědělci stimul příjmu, stáhnou se.

Vyslovuji varování. Už více než rok mluvíme o vysokých cenách komodit. Dnes máme například na skladě přebytky obilí a není pro ně odbytiště. Zemědělci nevyrobí v příští sezóně tolik a to by mohlo dlouhodobě zhoršit problém potravinového zabezpečení světa.

Zpráva se věnuje mnoha otázkám. Doufám, že ji kolegové podpoří a děkuji mnoha lidem, kteří jí věnovali velký zájem.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou , členka Komise. Paní předsedající, Komise vítá zprávu, kterou připravila paní McGuinnessová, i náruživou debatu, která probíhala v různých výborech Evropského parlamentu a týkala se všeho, co obklopuje toto nesmírně aktuální téma, sahající od obchodu s biopalivy po sledování cen, investiční politiku, finanční krizi, změnu klimatu a používání vody v zemědělství.

Komise se podílí na rozsáhlé analýze příčin potravinové krize, která v první polovině roku 2008 postihla mnoho rozvojových zemí. Komise bude dál analyzovat souvislost mezi cenami potravin a cenami energií. Otázka kauzality je nesmírně složitá, neboť vyžaduje souhru řady faktorů nabídky a poptávky. Ceny energií jsou jedním z těchto faktorů, ale takovým, který má přímý i nepřímý dopad. Téma biopaliv bylo podrobně diskutováno během mnoha zasedání Parlamentu. Existuje značný rozdíl mezi politikou EU a USA, pokud jde o rozsah, v jakém se produkce obilovin mění na biopaliva. Politika EU zaměřená na biopaliva nesnižuje dostupnost potravin, neboť množství použitých surovin je celkově velmi malé.

I když se EU víc přiblíží ke svému 10% cíli, dopad na ceny potravin bude omezený, zejména ze dvou důvodů: za prvé bude více a více biopaliv pocházet z nepotravinových surovin nebo budou vyráběna ze zbytků nebo odpadu. Za druhé se zlepší účinnost technik na výrobu biopaliv a lze také očekávat, že dál porostou průměrné výnosy.

Udržitelná politika EU týkající se biopaliv je obecně zaměřená na podporu chudých. Zajistí další možnosti pro dvě třetiny chudých obyvatel světa, kteří žijí ve venkovských oblastech a závisejí na prosperitě zemědělského odvětví. Ne všechny skupiny však získají stejný rozsah výhod. Komise je odhodlaná zblízka sledovat účinky na zajištění potravin a jejich ceny.

EU již přijala kroky k řešení potravinového zabezpečení světa, když přizpůsobila společnou zemědělskou politiku změnám na trhu i celosvětové situaci. Kontrola stavu SZP, která byla nedávno schválena, povede k její modernizaci, zjednodušení a zefektivnění a zbaví zemědělce omezení, aby mohli lépe reagovat na signály trhu a čelit novým výzvám.

Dohoda a kontrole stavu SZP ruší orné vyňaté půdy, zvyšuje kvóty mléka, které budou postupně do roku 2015 zrušeny, a mění tržní intervenci v opravdovou záchrannou síť.

Je nutné se věnovat i novým výzvám, jako je změna klimatu, vodní hospodářství, obnovitelná energie a biologická rozmanitost, které budou mít dopad na rozvojové země.

Společná zemědělská politika nezůstane po roce 2013 statická a po neformální schůzce ministrů zemědělství v září v Annecy již byly zahájeny předběžné debaty. Budoucí SZP je nutné vnímat v kontextu širší vize, jejíž nedílnou součástí bude trvalý rozvoj, konkurenceschopnost a celosvětová potravinová rovnováha.

Díky nejrůznějším důležitým událostem se potravinové zabezpečení světa dostalo na významné místo v mezinárodní agendě. Mezinárodní vnímání jasně chápe a uznává, že je nutné vyhradit rozvoji zemědělství a venkova důležité místo v politických programech na vnitrostátní, regionální a možná i kontinentální úrovni. O zemědělství a zajištění potravin jsme například podrobně diskutovali na říjnovém zasedání kolegia komisařů s představiteli Africké unie a tuto debatu hodláme v průběhu tohoto roku zintenzivnit.

V neposlední řadě se musí Komise řídit stanoviskem představitelů G8 k potravinovému zabezpečení světa. Evropská komise měla již v období před tím, než Rada přijala 16. prosince potravinový nástroj, plodnou debatu s pracovní skupinou OSN na nejvyšší úrovni

Evropská komise se těší, až bude zaveden komplexní rámec opatření. Komise je přesvědčená, že globální partnerství v otázce zemědělství a zajištění potravin, které se postupně krystalizuje, bude mít klíčovou úlohu v uplatňování jednotlivých doporučení obsažených v této zprávě, včetně způsobu podpory drobných rolníků a volby typu obchodní politiky, kterou by bylo vhodné přijmout, aby se přispělo k zajištění potravin, především pro nejzranitelnější komunity.

Zjevně by se mělo upustit od vývozních omezení a zákazů a cestou kupředu je spíše liberalizace trhu. Součástí řešení zajištění potravin jsou intenzivnější obchodní toky.

Komise doufá, že odvážný krok, který učinily evropské orgány, když uvolnily jednu miliardu eur, jež doplní jiné finanční nástroje, které byly vyčleněny na krátkodobé a střednědobé až dlouhodobé řešení potravinové krize, budou následovat i další sponzoři.

Madridská konference o zajištění potravin pro všechny, která se koná 26. a 27. ledna, je určitě nesmírně důležitou událostí, která posune debatu na další úroveň a pokusí se určit zásadní priority řešení hladu ve světě.

Evropská komise bude dál hrát proaktivní roli v přispívání k potravinovému zabezpečení světa a zpráva paní McGuinessové byla nepochybně dobrou analýzou některých možných cest, které by měla EK a širší mezinárodní společenství zvážit.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Kader Arif (PSE), písemně. – (FR) Kroky, které Parlament přijal jako reakci na nepokoje vyvolané cenou potravin, umožnily uvolnit 1 miliardu eur na boj proti potravinové krizi. Kromě těchto nouzových opatření chci zdůraznit potřebu dlouhodobé mezinárodní strategie, jež se opírá o místní a tradiční zemědělství a je přizpůsobená potřebám obyvatel a územnímu potenciálu.

Zvyšování počtu obyvatel, globální oteplování, nekontrolovaná výroba biopaliv a agresivní spekulace jsou totiž všechno faktory zvyšující napětí na zemědělských trzích. Tyto jevy ukazují, že krize nebude přechodná a že bude nutné přehodnotit veřejné politiky jako celek, aby se zlepšily výrobní metody a regulace mezinárodních trhů.

Domnívám se, že společná zemědělská politika by se po odstranění svých výstřelků a nedokonalostí mohla stát příkladem účinné, spravedlivé a odpovědné politiky, reagující na potravinovou výzvu, ve které se snoubí ekonomický, sociální a ekologický přístup. Měla by také napomoci rozvojovým zemím tím, že se s nimi podělí o evropské techniky, znalosti a zkušenosti. Evropa však musí především pracovat na reformě pravidel mezinárodního obchodu, aby neodporovala právům zemí podporovat své zemědělství a mohla zaručit jejich zajištění potravinami.

 
  
MPphoto
 
 

  Katerina Batzeli (PSE), zpravodajka. – (EL) Mezinárodní a regionální dohody se doposud ukázaly neschopné znormalizovat nabídku na trhu a obchodní činnost a zajistit transparentní a stabilní ceny zemědělských výrobků.

Regulace zemědělských trhů by měla vycházet z dlouhodobé strategie účinných opatření a z organizování a informování producentů o stavu a vyhlídkách trhu.

Základním principem takovéto politiky je zavést příjmy z programů záchranných sítí proti riziku a krizi plynoucí jak z nepříznivých přírodních jevů, tak z narušení trhu a nezvykle dlouhého a všeobecného poklesu cen.

Je nutné přijmout společné a účinné politiky jako:

– evropské a mezinárodní systémy monitorování výroby a trhu a systém včasného varování pro zjišťování tendencí trhu;

– celosvětový soupis potravin a potravinových rezerv;

– evropský systém monitorování trhu a zaznamenávání změn cen zemědělských výrobků a surovin, který by mělo být možné kombinovat s podobným mezinárodním systémem pod záštitou Organizace pro výživu a zemědělství.

Bylo by také dobré, kdyby budoucí dohoda vzešlá z jednání z Dohá zahrnovala případy nouze, během nichž by bylo možné poskytovat potravinovou pomoc, protože dosavadní předpisy nejsou závazné.

 
  
MPphoto
 
 

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně.(RO) Závěry zprávy paní McGuinessové o potravinovém zabezpečení světa jsou dnes zřetelné i v Rumunsku. Čelíme nárůstu cen všech základních potravinových výrobků, což je důsledek devalvace národní měny, nárůstu cen surovin a půjček, které si nabraly zpracovatelské firmy.

Navíc jsme v důsledku globálního oteplování svědky neustále častějších případů, kdy je úroda zničena přírodní pohromou. Zemědělci z nových členských států jsou totiž v těchto situacích nejvíc znevýhodnění, protože výše dotací, které dostávají, jsou menší než v ostatních členských státech.

Proto jsem na základě navrhovaných pozměňovacích návrhů vyzval Komisi, aby provedla analýzu možnosti vytvoření určitých intervenčních mechanismů na úrovni Společenství, nezávisle na jakékoliv specifické pomoci určené pro zajištění úrody, pro prevenci a boj s účinky globálního oteplování.

Normy Komise uložené výrobcům potravin jsou přísné, a proto jsou ceny potravin v EU vysoké. Jsem však pevně přesvědčen, že zemědělství může působit jako motor pro oživení evropského hospodářství, které postihla globální krize, a rozvoj obnovitelných energetických zdrojů může mít pozitivní dopad na agropotravinářské odvětví.

Pokud přijmeme nutná preventivní opatření, můžeme dosáhnout růstu výroby biopaliv, aniž bychom ohrozili životní prostředí nebo celosvětově potřebné potravinové zásoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Tato zpráva o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa nám nabídla vynikající možnost zamyslet se nad tím, jak můžeme zajistit, aby se evropské zemědělství plně podílelo na dosažení potravinové rovnováhy na světě. I když potřeba potravin ve světě neustále stoupá, podíl rozvojové pomoci určené pro zemědělství naopak od 80. let neustále klesá. Proto jsem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova podala řadu pozměňovacích návrhů, jejich cílem je, aby byla tato zpráva ambicióznější, a především jsem chtěla navrhnout, aby Evropská komise přijala globální strategii o otázkách zajištění potravin, jež umožní větší soudržnost mezi všemi politikami Společenství.

Sice se raduji, že tento text zdůrazňuje základní úlohu společné zemědělské politiky pro dosažení cíle zajištění potravin, ale lituji, že zpravodajka obhajuje větší sbližování zemědělské politiky s trhem a obviňuje iniciativy na ochranu životního prostředí, že jsou odpovědné za omezování zemědělské výroby v Evropě. Toto tvrzení je v mých očích naprosto mylné a naopak považuji za nutné chopit se problematiky změny klimatu a rozvinout nové modely, jejichž cílem je vyrábět více a lépe.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. – (FR) Evropská unie dnes musí urgentně posílit zdravotní bezpečnost a odpovědět na hlavní výzvy. Zemědělství bude především muset během 30 let zdvojnásobit svou produkci, protože počet obyvatel na světě dosáhne do roku 2050 celkem 9 miliard. Jenže 860 milionů lidí stále trpí hlady. Tento rozvoj musí být trvale udržitelný a musí se především spoléhat na místní zemědělství.

Obrovské kolísání světových cen potravin i kvalitní řízení světových zásob představují další výzvu. Abychom zajistili evropským zemědělcům spravedlivé příjmy, podporuji myšlenku pojistek, které by lépe chránily zemědělce před výkyvy cen, stejně jako iniciativu na vytvoření celosvětového systému soupisu potravinových zásob.

A konečně vzhledem k nárůstu obchodování se zvířaty a rostlinami má EU povinnost vytvořit účinnou strategii pro předcházení jakékoliv zdravotní krizi v Evropě. Tato strategie musí být založena na prevenci, vysledovatelnosti a reaktivitě. Nedávné rozhodnutí Rady ministrů posílit a sladit předpisy týkající se kontroly dovozu bude v tomto ohledu znamenat lepší záruku kvality potravinových výrobků pro naše občany.

Zemědělství hraje více než kdy jindy ústřední roli v oblasti růstu a rozvoje. Proto ho musíme za každou cenu chránit!

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně.(RO) Světová potravinová krize, způsobená neustálým zvyšováním cen kukuřice, pšenice a energií, růstem počtu obyvatel a změnou klimatu, vyvolala řadu nepokojů a protestů, které by mohly, pokud nebudou v blízké budoucnosti vyřešené, destabilizovat země a regiony po celém světě. Alarmující je propast mezi tempem růstu počtu obyvatel, který by měl do roku 2050 dosáhnout více než 9 miliard, a snižováním zásob potravin po celém světě. Takováto situace povede velmi pravděpodobně k tomu, že konflikty kvůli ropě nahradí konflikty kvůli pitné vodě a potravinám nebo boj za přežití. Evropská unie je v současnosti hlavním sponzorem humanitární pomoci, ale zásoby potravin se ztenčují a rozvojové země především v Africe potřebují větší podporu na pomoc v boji proti chudobě a neustálému hladu. Omezení závislosti zemědělství na zdrojích fosilní energie, používání organických přípravků, udržení úrodných půd a přizpůsobení společné zemědělské politiky situacím potravinové krize jsou některé z klíčových věcí, které musíme vzít v úvahu, abychom se z této slepé uličky dostali.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE), písemně. (HU) Nejdůležitější otázkou, která v roce 2009 stojí před evropským zemědělským odvětvím, je, jak postihne celosvětová hospodářská krize podmínky výroby a spotřeby zemědělských výrobků. Tato otázka bude hlavním tématem Druhé maďarské zemědělské akademie, kterou organizuji společně se státním tajemníkem Zoltánem Gőgösem z maďarského ministerstva zemědělství a rozvoje venkova 17. dubna 2009 ve městě Pápa. Cena kukuřice se od roku 2006 na mezinárodních trzích ztrojnásobila a cena pšenice se zvýšila o 180 %, zatímco ceny potravin stouply celkově o 83 %. Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na 9 miliard a abychom zajistili jejich potřeby, budeme muset zdvojnásobit úroveň zemědělské výroby; dny levných potravin jsou tedy sečteny. Proto je nesmírně důležité v Evropské unii zachovat a tam, kde je to možné, i zvýšit kapacitu zemědělské výroby. Je nepřijatelné, aby se zemědělská výroba jako výsledek odvětvových reforem SZP v Evropské unii snížila. Dobrým příkladem je reforma v odvětví cukru, která vedla, tomu, že tento průmysl v Maďarsku vymizel a v rámci politiky reformy vinařství byly rozdány dotace na vyhrabání vinic. Oddělení přímých zemědělských fondů od výroby jde rovněž stejným směrem.

Musíme najít vhodnou rovnováhu mezi potravinářskou výrobou a výrobou biopaliv a ta nesmí ohrožovat potravinové ohrožení světa. Bioetanolový program Spojených států v roce 2008 výrazně přispěl k nárůstu cen potravin; na základě těchto zkušeností musí Evropská unie své předchozí závazky týkající se podílu biopaliv znovu zvážit. A konečně nabádám k rychlé akci na úrovni EU proti vytváření monopolů mezi maloobchodníky s potravinami, abychom ochránili výrobce.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně.(RO) Nárůst cen energií, nepříznivé meteorologické jevy a nárůst poptávky po energiích v důsledků růstu počtu obyvatel způsobily nárůst cen potravin. Žádám Komisi, aby přezkoumala vztah mezi vysokými cenami potravin a růstem cen energií, především u používaných paliv.

Odvětví zemědělství potřebuje zlepšení energetické účinnosti. Nárůst podílu plodin pro biopaliva a využívání obnovitelných energií má pozitivní dopad na zemědělsko-potravinářské odvětví, které bylo postiženo vysokými cenami hnojiv a pesticidů, stejně jako nárůstem nákladů na zpracování a dopravu. Žádám Komisi, aby úzce monitorovala účinky nárůstu výroby biopaliv v Evropské unii a ve třetích zemích, pokud jde o využití půdy, ceny potravin a přístup k potravinám.

Pobídky podpory udržitelné výroby energetických plodin by neměly ohrozit výrobu potravin. Domnívám se, že je nutné provádět výzkum v oblasti zemědělství, aby se oživila zemědělská výroba. Vyzývám také členské státy, aby plně využily možnosti, které jim v tomto ohledu nabízí sedmý rámcový program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, a aby přijaly opatření na zlepšení zemědělské výroby udržitelným a energeticky účinným způsobem.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí