Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0507/2008) paní Gottardiové předložená jménem Hospodářského a měnového výboru o veřejných financích v HMU – 2007 a 2008 (2008/2244(INI)).
Donata Gottardi, zpravodajka. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, přesně před rokem jsme přijali rozhodnutí spojit zprávy o veřejných financích na rok 2007 a 2008. Byly k tomu přinejmenším dva důvody: pokusit se urychlit proces a zohlednit známky změny, které se objevily. Neznali jsme v té době ještě plný rozsah změn, ale bylo již zřejmé, že analýzou dvou let společně bychom měli získat komplexnější a přesnější hodnocení. A měli jsme pravdu! Zpráva, o které budeme zítra hlasovat, byla bez přestání aktualizovaná.
Vztah mezi veřejnými financemi a finanční a hospodářskou krizí je očividný. Stačí se zamyslet, kam jdou zdroje určené pro záchranu bank a velkých podniků, popřemýšlet nad podporou výroby, s ohledem na volání především malých a středních podniků a na ochranu občanů před negativními dopady recese. Všechna tato opatření, která jsou v centru pozornosti evropských orgánů a jednotlivých členských států, by však neměla rozložit nebo oslabit naše perspektivy a závazek vůči budoucím generacím.
Zpráva se týká nejméně dvou rovin: jedna je obecná, stabilní a platná ve všech situacích, druhá je bezodkladnou odpovědí na současnou krizi. Princip zůstává netknutý, dokonce posílený, tedy že kvalitní udržitelné veřejné finance jsou nezbytné nejen pro jednotlivé země, ale také pro solidaritu hospodářství a evropského sociálního modelu. Pokud jde o příjmy, je nutné přijmout kroky k rozšíření daňového základu, aniž by se však oslabil princip progresivního zdanění, a je nutné omezit daňový tlak na práci, především u průměrných a nízkých platů a důchodů. Pokud jde o výdaje, je nutné provést hodnocení kontextu, požadavků, složení obyvatelstva, s patřičným zvážením politik pro rovné zacházení s ženami a muži a demografických změn. Spíše než zavádět bez rozmyslu omezení bychom se měli zaměřit na reorganizaci výdajů, tím, že přerozdělíme rozpočtové položky a zmodernizujeme veřejnou správu.
Účelným postupem je sestavování rozpočtu s ohledem na rovné postavení mužů a žen, což je metoda, kterou po určitou dobu Evropský parlament podporoval, i když zatím zdaleka není normou. Zlepšuje transparentnost a porovnatelnost, je pro občany srozumitelnější, a proto vytváří důvěru a smysl pro odpovědnost.
Dnešní bezprecedentní nestabilita volá po rozhodné akci. Pokud se intervence veřejného sektoru staly opět důležité a zásadní, nesmíme se znovu dopustit stejných omylů – to by bylo ještě více neomluvitelné. Místo toho musíme krizi směrovat k novému modelu rozvoje, který je opravdu udržitelný, jak environmentálně, tak sociálně.
Když mluvíme o evropské koordinaci, měli bychom uvažovat nad vlastním anticyklickým řízením, společně vedeným stejným směrem, které urychlí boj proti daňovým únikům a rájům a spojí národní plány dohromady. V případě zásahů na podporu podnikání musíme zhodnotit dopad na hospodářskou soutěž, rovné podmínky a fungování vnitřního trhu a zajistit dohled, odpovědnost, omezení a následné chování. Revize Paktu stability a růstu umožní kontrolovanou flexibilitu, která se musí využívat opatrně a s prozíravostí.
Ve strategických, předem stanovených odvětvích je nutné znovu spustit makroekonomické politiky a společné investice, za použití nástrojů, jako jsou eurobondy, a přitom stále pozorně sledovat místní a regionální úroveň a plány regionální stability. Zpráva získala široký konsensus v rámci Hospodářského a měnového výboru a také většina politických skupin sdílí jeho vizi. Skutečně doufám, že jde o předzvěst dobrého výsledku při zítřejším hlasování.
Androulla Vassiliou , členka Komise. − Pane předsedající, Komise vítá zprávu paní Gottardiové, jejíž podstata se shoduje se dvěma dřívějšími zprávami Komise o veřejných financích v HMU zveřejněnými v červnu 2007 a 2008. Komise také souhlasí se třemi nejnovějšími úpravami, které zpravodajka předložila 7. ledna.
Zpráva Evropského parlamentu potvrzuje, že revidovaný Pakt stability a růstu doposud fungoval, jak měl. Mnohé členské státy především vyvinuly značné úsilí, aby s ohledem pakt splnily své povinnosti. Od provedení reformy Paktu stability a růstu byla uplatněna opravná i preventivní část, plně v souladu s ustanoveními reformního paktu a v jeho prosazování se neobjevila žádná shovívavost.
Zpráva však zdůrazňuje i velmi negativní ekonomické vyhlídky pro EU a eurozónu pro rok 2009. Růst se značně zpomalil, tento rok přechází do vyložené recese. Celkové ekonomické vyhlídky na rok 2010 jsou také pesimistické, takže Komise souhlasí s Evropským parlamentem, že je nyní nezbytné podpořit poptávku využitím diskrečních opatření daňové politiky.
Daňová politika se však musí zachovat na udržitelné úrovni, očekávat lze uspořádané řešení krize. Komise v tomto ohledu sdílí obavy Parlamentu, pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, a dál klade důraz na jejich zhodnocení.
Další zprávu o dlouhodobé stabilitě veřejných financí v Evropské unii vydá Komise na podzim 2009. Komise také sdílí názor Evropského parlamentu, že je nutné přesměrovat veřejné výdaje, aby se zlepšila kvalita veřejných výdajů ve shodě s Lisabonskou strategií. Taková politická orientace je rozhodně součástí společných politických zásad, které přijala Evropská rada. Komise dál pracuje na systematičtějším hodnocení kvality rozvoje veřejných financí včetně sestavování rozpočtu na základě výkonnosti.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat v úterý ve 12:00.
Písemná prohlášení (článek 142)
Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Dvanáct členských zemí procházelo na jaře 2006 postupem při nadměrném schodku. V důsledku zavedení doporučení a rozhodnutí Rady v případě zemí s nadměrným deficitem se o dva a půl roku později blíží počet členských zemí procházejících postupem při nadměrném schodku nule. Dosáhlo se toho díky příznivým hospodářským podmínkám v roce 2006 a 2007. V období 2008–2009 čelíme hospodářské krizi, která již v mnoha členských zemích odstartovala hospodářskou recesi, nárůst nezaměstnanosti a bankroty velkého počtu firem, především malých a středních podniků. Plán evropské hospodářské obnovy přináší velké veřejné investice do modernizace dopravní a energetické infrastruktury. Členské státy rozvíjejí programy zacílené na podporu malých a středních podniků, aby mohly pokračovat v podnikání. Za těchto podmínek bude pro členské státy v eurozóně a vlastně pro všechny členské státy obtížné splnit konvergenční kritéria. Domnívám se, že na evropské úrovni je nutné přijmout opatření, která umožní členským státům čelit současným výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, přistěhovalectví, změna klimatu atd. Zemědělství, školství, zdravotnictví a doprava, což jsou klíčová odvětví pro hospodářský rozvoj Unie i pro kvalitu života evropských občanů, musí dostat pomoc z konkrétních veřejných politik.