Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 13. ledna 2009 - Štrasburk

8. Slavnostní zasedání - Lotyšská republika

  Předseda. − Pane prezidente Lotyšské republiky, vážený pane Valdisi Zatlersi, je nám všem velkým potěšením, že vás dnes můžeme přivítat u příležitosti vaší první návštěvy Evropského parlamentu. Rád bych vám, jako prezidentovi země, která je stále ještě relativně novým členským státem Evropské unie, na úvod poděkoval, že jste přijal pozvání Evropského parlamentu, abyste k nám pronesl svůj projev dnes, v den, kdy slavíme 10. výročí naší společné měny, eura. Dnešek je dnem premiéry v pravém smyslu toho slova, protože je to poprvé, kdy se hraje evropská hymna na uvítanou hostovi plenárního zasedání zde v Evropském parlamentu.

(Potlesk)

Dovolte mi využít této příležitosti, abych dnes ještě jednou zmínil historický význam rozšíření Evropské unie v roce 2004. Trvalo více než 60 let přivést vaši zemi zpět do svobodné a demokratické Evropy a sjednotit náš kontinent.

Dnes žijeme v míru, svobodě a demokracii. Naši občané se těší možnostem budoucího vývoje, o kterých mohli naši předkové jenom snít. Musíme se a měli bychom se z toho radovat.

Je pravdou, že Evropská unie je dnes postavena před nové a závažné výzvy. Poměrně zřetelně to pocítili dokonce i lidé v Lotyšské republice, například v důsledku finanční krize, která tvrdě postihla i vaši zemi, pane prezidente. Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou je pro občany Lotyšska také oprávněným důvodem obav.

Jsou to právě krizová období, kdy chápeme hodnotu členství v Evropské unii, založeného na principu solidarity mezi jejími národy. Je to právě toto krizové období, kdy cítíme potřebu společenství a spolupráce mezi našimi zeměmi a orgány Evropy.

Společně jsme silnější, společně jsme schopni lépe hájit naše zájmy a hodnoty po celém světě. Také proto Evropský parlament doufá, že Lisabonská smlouva, která posiluje schopnost Evropské unie zaměřit své činy na překonání těchto závažných výzev, vstoupí v platnost v krátké době.

V tomto ohledu jsou tedy volby do Evropského parlamentu, které se mají konat v červnu tohoto roku, nesmírně důležité, protože chceme nadále společně pokračovat v úspěšném plnění evropského mírového projektu a projektu sjednocení v demokratické Evropské unii s Evropským parlamentem, který má pravomoci spolurozhodovat v téměř každé oblasti.

Upřímně doufám, že občané Lotyšska – a všech ostatních členských států Evropské unie – pochopí, že jejich hlas má váhu, protože jim dává pravomoci spolurozhodování na evropské úrovni, a proto se dostaví k následujícím volbám do Evropského parlamentu ve velkém počtu.

Pane prezidente, je mi velkým potěšením vás nyní pozvat k přednesení projevu před Evropským parlamentem. Dovolte, abych vás ještě jednou vřele přivítal v Evropském parlamentu.

(Potlesk)

  Valdis Zatlers, prezident Lotyšské republiky. – (LV) Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji panu předsedovi za jeho laskavá slova na úvod a jeho pozvání k přednesení projevu před volenými zástupci národů Evropy. Je mi ctí, že mám tuto příležitost. Jsem velmi potěšen, že mohu Evropský parlament oslovit ve své mateřštině, především proto, že lotyština je již pět let jedním z úředních jazyků Evropské unie. Hovořím k vám dnes, v době, kdy funkční období prvních poslanců Evropského parlamentu, kteří měli být zvoleni z Lotyšska, se chýlí ke konci. Děkuji vám, že jste své povinnosti plnili na výtečnou.

Vážení přátelé, tento rok, rok 2009, má pro Lotyšskou republiku veliký význam. Je tomu pět let, kdy Lotyšsko přistoupilo k Evropské unii a k NATO. Členství v těchto mezinárodních organizacích se stalo pro Lotyšskou republiku po obnovení nezávislosti v roce 1991 strategickým cílem. Lotyšsko dalo jasně najevo svoji vůli účastnit se na evropských a transatlantických hospodářských a bezpečnostních strukturách. Rozšíření rodiny evropských demokratických národů v prvním desetiletí 21. století představovalo nejdynamičtější změny v Evropě od založení Evropské unie. Byly to významné změny. K evropským strukturám se přidaly národy, které od nich byly po dlouhou dobu násilně izolovány, přestože hodnoty, které spočívají v jádru Evropské unie, mají své historické kořeny v těchto národech.

Lotyšsko oslavilo 18. listopadu minulého roku 90. výročí vyhlášení své nezávislosti. Toto výročí bylo pro naše občany vysoce důležité. Znovu potvrdilo naši neochvějnou vůli žít v nezávislém, svobodném a demokratickém státě. V aktu, kterým byla v roce 1918 vyhlášena Lotyšská republika, se píše: „Všichni občané bez ohledu na svůj etnický původ se vyzývají k aktivní účasti, jelikož v Lotyšsku musí být zaručena veškerá lidská práva. Musí to být demokratický a spravedlivý stát, kde nesmí být žádný prostor pro útisk a nespravedlnost …“ Jsem na tato slova velice hrdý. Třicet let před přijetím Všeobecné deklarace lidských práv vyhlásila Lotyšská republika svoji oddanost jejím základním hodnotám a principům.

Lotyšsko vždy cítilo svoji přináležitost k Evropě a jejím hodnotám, dokonce i tehdy, když společně s jinými státy střední a východní Evropy bylo po dlouhou dobu připoutáno ke státu, kde se na mnoho hodnot pohlíželo skrz zvláštní ideologické prizma. Mezi národy východního bloku vládl mír, ale byl to mír vězeňského dvora. Přinesla ho přítomnost tanků, útlak a hrozby. Minulý rok, vám, dámy a pánové, i celé Evropě připomenul nelidskost totalitní ideologie film Edvīnse Šnore „Příběh rudého zla“ („A Soviet Story“). Máme společnou historii, ale naše osudy jsou různé. Musíte se ohlédnout zpátky do minulosti, abyste se navzájem pochopili, a do budoucnosti pohlížet společně. Proto bych rád poděkoval Evropskému parlamentu za prohlášení přijaté 22. září minulého roku, kterým se vyhlásil 23. srpen Dnem vzpomínek na oběti stalinismu a nacismu.Toto prohlášení občanům Evropy připomíná tyto tragické události v historii Lotyšska a celé Evropy.

Dnes bych se rád zabýval mnohem současnější historií. Letos tomu bude pět let, co se Lotyšsko stalo členem Evropské unie a NATO. Jaká to byla doba pro Lotyšsko? Co náš stát získal? Jaké byly jeho úspěchy a jaké úkoly máme stále ještě před sebou? Zaprvé touha stát se součástí Evropy podpořila konsolidaci demokracie v naší společnosti a přispěla k rozvoji demokratických institucí. Lotyšsko vyslalo přistoupením k Evropské unii signál, že mu záleží na jeho vlastní budoucnosti, že je odhodláno najít svoji budoucnost na základech evropské identity a našich společných hodnot: svobody a demokracie, odpovědnosti, právního státu a lidských práv, rovnosti, tolerance a prosperity. Zadruhé členství v Evropské unii zlepšilo investorské klima v Lotyšsku. „Evropské peníze“, jak obvykle nazýváme strukturální fondy Evropské unie, významně přispěly k rozvoji hospodářství Lotyšska. Zatřetí máme možnost požívat výhod plynoucích z volného pohybu osob. Neomezené cestování v Schengenském prostoru se stalo tak běžným a samozřejmým,, stalo se tak přirozeným studovat, pracovat a získávat zkušenosti v jiných členských státech Evropské unie. Začtvrté volný pohyb zboží a služeb otevřel nové příležitosti pro obchod. Každý podnikatel a spotřebitel může působit ve svobodném prostředí bez hranic a bez celních poplatků. V zemi, jako je ta naše, s malým vnitřním trhem, je to pro nás obzvlášť důležité. Zapáté, a to je z uvedeného výčtu nejdůležitější, jsou hlasy Lotyšska slyšet v Evropě a hlasy Evropy jsou slyšet ve světě. Můžeme být pyšní na to, že máme k dispozici takový jedinečný mechanismus spolupráce. Díky němu můžeme společně hledat aktivní řešení globálních úkolů, změny klimatu a demografické změny, posílení energetické bezpečnosti, problémů migrace a, v případě finanční krize, řešení na celosvětové úrovni. Lotyšsko má nyní k dispozici nové politické a hospodářské nástroje, ale je třeba poukázat i na to, že se významně zvýšila také odpovědnost našeho státu za společnou budoucnost Evropy, odpovědnost vůči všem občanům Evropy.

Při zpětném pohledu na naše úspěchy musíme být také kritičtí a přiznat se k chybám, kterých jsme se dopustili. Po přistoupení k Evropské unii se vláda Lotyšska nechala uspat pocitem „dobře vykonané práce“; dosáhla svého cíle. Nerozpoznali jsme, že jsme teprve na začátku, ne na konci celého procesu. Evropská unie nabízí skvělé příležitosti, ale každý stát a každá společnost se jich musí chopit sama. My v Lotyšsku jsme se nechopili všech příležitostí; ne vždy jsme uvážlivě uplatňovali politiku soudržnosti ani jsme vždy nevyužívali všech finančních příležitostí, které se nám nabízely. Naše státní instituce se musely naučit, jak žít v Evropské unii. Nemáme dostatek odhodlání k přijetí eura, což je jedna z největších chyb, kterých jsme se v procesu integrace měny euro dopustili, a dnes se to, za situace finanční krize, stává naléhavě zřejmým.

Ale dokonce i ti nejzarytější euroskeptici musí připustit, že členství Lotyšska v Evropské unii je celkově pozitivní. Existuje v Lotyšsku někdo, kdo se chce vrátit do Evropy s celními překážkami mezi státy? Ne! Existuje někdo, kdo chce čekat ve frontě na hranicích, aby mohl vstoupit do sousední země? Ne! Existuje někdo, kdo se chce vrátit do světa, kde je omezen volný pohyb pracovníků, vzdělávání a zkušenosti, které mohou získat? Samozřejmě že ne! Dokonce I euroskeptikové si brzo zvyknou na dobré věci, a stanou se jednoduše skeptiky.

Dámy a pánové, zhoršování situace, ke které dochází v posledních měsících v rámci finančního systému a hospodářství, nevratně změnilo roli a význam národních vlád v ekonomických procesech. Finanční trhy se mohly až doposud vyvíjet velmi svobodně. Byli jsme přesvědčeni, že zákony trhu budou samy o sobě dost účinné při prosazování hospodářského rozvoje. Věřili jsme, že trh sám o sobě zařídí, aby vše bylo na svém místě. A to se skutečně děje. Trh se sám reguluje. Na této finanční krizi však můžeme pochopit, že naše finanční systémy a naše ekonomiky tímto trhem trpí a především že krizí trpí skuteční lidé. Průběh událostí na konci minulého roku nám ukázal, že pro národní vlády je nezbytné, aby hrály v ekonomickém procesu aktivnější roli. Předchozí přístup podřimování u volantu ekonomického řízení byl nezodpovědný. Bohužel jsme se probudili příliš pozdě. Dost pozdě, abychom si sice stihli všimnout překážky – finanční bažiny – na cestě před námi, ale už se jí nemohli vyhnout.

Za této situace je potřeba především komplexní přístup na vnitrostátní, evropské a globální úrovni. Na globální úrovni je nezbytná koordinovaná akce, aby se znovu nastartoval hospodářský růst. To umožní jedině navržení nové architektury a mechanismů pro finanční systém. Na tento systém bude nutné přísně dohlížet, aniž by zároveň docházelo k omezování iniciativy nebo tržních procesů. Nejtěžším úkolem bude najít přesně tuto rovnováhu. Na evropské úrovni máme významnou výhodu, protože můžeme uplatňovat koordinovaná opatření, podnikat jednotné kroky a dosahovat udržitelných řešení. Vítáme plán evropské hospodářské obnovy Komise. Je to důležitý krok ven z bažiny, ve které se v této době ocitáme.

Zastavím se o chvíli déle u řešení na vnitrostátní úrovni. Globální finanční krize zasáhla i Lotyšsko. Podle jedné myšlenkové školy nyní prochází Lotyšsko jednou z nejdramatičtějších akcí na záchranu finančního systému v moderní evropské historii vůbec.Lotyšská republika pracuje v současné době na opatřeních k oživení hospodářství s cílem rychle a účinně stabilizovat finanční a hospodářskou situaci. Úkol je to obtížný, ale úspěchu při překonávání krize dosáhneme jedině tehdy, když budeme vidět jasnou cestu, která z ní vede ven, ne záměnou krátkodobých řešení za dlouhodobou vizi hospodářského rozvoje.

Na konci minulého roku se šest vládních i opozičních politických stran, které jsou zastoupeny v Parlamentu Lotyšské republiky, shodlo na společném postoji k podpoře plánu hospodářské stabilizace, který vypracovala lotyšská vláda. Díky této shodě je možné věnovat zvláštní pozornost monitorování způsobu, jakým je využívána půjčka, která byla Lotyšské republice poskytnuta. Plán definuje pro lotyšskou ekonomiku střednědobé priority, kterými jsou: podpora exportu, prosazování volné a spravedlivé hospodářské soutěže, výrazné snížení deficitu obratového účtu v platební bilanci a zavedení měny euro v roce 2012. Přistoupení k eurozóně se stalo jedním z nejdůležitějších strategických cílů našeho státu. Pro Lotyšsko je důležité, aby nebylo v této situaci ponecháno osamocené. Při překonávání této obtížné doby nám pomáhají nejenom mezinárodní finanční instituce, ale také orgány Evropské unie a národy Evropy. Lotyšská republika je za tento projev solidarity vděčná.

Dámy a pánové, každé rozšíření přineslo Evropské unii nejenom nové členské státy, ale zavedlo do její agendy také nové akcenty, včetně její zahraniční politiky.Přistoupení Lotyšské republiky k Evropské unii se odehrálo v době, kdy se vytvářela evropská politika sousedství, její cíle, principy a mechanismy realizace. Od té doby došlo k významnému nárůstu aktivity v zahraniční politice Evropské unie směrem k jejím východním sousedům. K tomu došlo díky zapojení a zkušenostem nových členských států. Lotyšská republika pohlížela na sousedské vztahy vždy v širším rozměru. Lotyšsko bude v budoucnosti i nadále hrát aktivní roli při určování a realizaci této politiky.

Tato politika není ale pouhou záležitostí vztahů Evropské unie s konkrétními státy, to znamená státy, se kterými sdílí pozemní nebo námořní hranice. V kontextu této politiky musíme pojmenovat místo a roli Evropské unie ve světě. Lotyšská republika aktivně prosazuje, společně s ostatními podobně smýšlejícími státy, těsnější zapojení Evropské unie v regionu, se kterým sousedí na východě. Vznikla nová politická iniciativa, Východní partnerství, jejímž posláním je reorganizovat jednotnou evropskou politiku sousedství a uzpůsobit ji specifickým rysům tohoto regionu, a tím zvýšit efektivitu celého procesu a realizovat ho s větší odvahou a ambicemi. Lotyšská republika bere s potěšením na vědomí návrhy Evropské komise v tomto smyslu. V této praktické práci musí Východní partnerství posílit politické a ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a státy v tomto regionu a také posílit vzájemnou spolupráci mezi těmito státy. Při rozvíjení Východního partnerství se musí věnovat pozornost principu diferenciace, individuálnímu posouzení a přístupu ke každému z těchto partnerů. Každý z těchto států jde svojí vlastní cestou rozvoje. Některé si přejí být v Evropské unii, jiné si pro sebe zvolily odlišné cíle. Naše politika bude mít úspěch, pouze pokud budeme schopni spolupracovat se všemi státy tohoto regionu, s pochopením pomáhat tam, kde je potřeba. Pozitivní signály k rozšíření a prohloubení spolupráce jsem zachytil také při mé návštěvě států Střední Asie vloni v říjnu, kdy jsem pobýval v Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Lotyšská republika bude i nadále aktivně podporovat evropskou politiku sousedství a hrát aktivní roli při jejím provádění. Každý evropský národ má svoji vlastní historickou zkušenost a své vlastní příležitosti pracovat na našem společném projektu ve prospěch Evropské unie. Osobitý příspěvek Lotyšské republiky k východnímu rozměru je vzájemná důvěra demonstrovaná našimi dvojstrannými vztahy zakořeněnými v historickém období, které spolu sdílíme, a z této důvěry plynoucí specifické znalosti. Povinností Lotyšské republiky je využít tyto zvláštní okolnosti, které by se jinak během následujících 10 let ztratily. Za několik desítek let bude Lotyšská republika pro ty, kteří na ni pohlížejí z východu pouze jedním z členských států Evropské unie, nikoliv brána do Evropy. Lotyšsko využije těchto výhod a bude udržovat aktivní politický dialog s cílem podpořit lepší pochopení Evropské unie a jejích hodnot ve státech, se kterými sousedí, a tak objasní cíle evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Výhody z toho plynoucí jsou oboustranné a my máme příležitost se dozvědět, jak sousední státy vnímají své budoucí vztahy s Evropskou unií. Jsem přesvědčen, že by zájmům Evropy nejlépe posloužilo brzké zavedení Východního partnerství během předsednictví České republiky.

Dámy a pánové, otázka energetické bezpečnosti se v poslední době, během prvních dnů českého předsednictví, stala aktuální. Finanční a hospodářská krize je svým vlastním způsobem cyklická. Avšak otázky spojené s energetickou bezpečností a udržitelnými zdroji energie jsou v politickém programu Evropy a politickém programu světa stále. Jejich naléhavost se stale více zvyšuje. Energetická bezpečnost má vyslovený vnější rozměr. To znamená, že na tuto otázku nelze pohlížet odděleně od situace ve světě. Nedávné události na Ukrajině a konflikt v Gruzii jsou toho důkazem. Dokonce ještě docela nedávno považovaly členské státy Evropské unie energii za záležitost, kterou je třeba řešit na vnitrostátní, nikoliv evropské úrovni. Události, které se za poslední rok udály v energetickém sektoru, přerušování dodávek energie, ubývání zdrojů energie a nestabilita cen pomohly členským státům Evropské unie, aby společně došly k názoru, že existuje potřeba společné energetické politiky. Naším hlavním úkolem v oblasti, kde se kříží energie s politikou, je zajistit pravidelné, dostatečné, hospodárné, udržitelné a k životnímu prostředí šetrné zásobování energií.

Musíte připustit, že Evropská unie má v této sféře pouze nejistý úspěch. Na evropské úrovni jsme u některých záležitostí, například pokud se týká rozvoje hospodářství přátelského k životnímu prostředí, přijali ambiciózní cíle, s jejichž plněním nyní musíme začít. V případě ostatních záležitostí – diverzifikace zdrojů energie na evropské úrovni a vytváření jednotného energetického trhu – jsme teprve na začátku cesty. Události minulých dnů, ke kterým patřilo i přerušení dodávek plynu z Ruska, vrhly přímé světlo na potřebu najít co nejrychlejší řešení na celoevropské úrovni. My všichni jsme odpovědní za uplatnění tohoto společného poznání tak, aby byl vytvořen skutečně integrovaný a diverzifikovaný evropský energetický trh. Nesmíme dovolit, aby se naše předsevzetí na jaře vytratilo zároveň s tajícím sněhem. Otázku energetické bezpečnosti lze s úspěchem vyřešit jedině na základě aktivního dialogu se zeměmi, přes které jsou zdroje energie přepravovány nebo které jsou jejich dodavateli. Evropská unie má nástroje zahraniční politiky k řešení této otázky. Naší odpovědností je jich využívat.

Dalším směrem, ve kterém musíme vyvinout podstatné úsilí, je integrace baltského energetického trhu s energetickými trhy Skandinávie a střední Evropy.Integrace v baltském regionu je nejednotná. Obchod a doprava v regionu se rozvíjejí rychle. Energetický trh však stagnuje. Zde udělala Evropská unie hodně práce. Její iniciativa na zlepšení energetické bezpečnosti a solidarity také zahrnuje vytvoření plánu propojení pro baltský energetický trh. Tento plán umožní progresivní integraci pobaltských států do jednotného evropského energetického trhu. Velice si cením. zapojení Švédska do strategických jednání o regionu Baltského moře. Švédsko bude mít v krátké době, během svého předsednictví ve druhé polovině tohoto roku, příležitost uvést plán do praxe. Jsem přesvědčen, že silné regiony od Středomoří po Baltické moře vytvářejí silnou Evropskou unii.

Dámy a pánové, původní cíl Evropské unie – bezpečí a prosperita občanů Evropy – se nezměnil. Změnilo se ale prostředí, ve kterém musíme tohoto cíle dosahovat. Globální ekonomika je propojená mnohem těsněji, než tomu bylo před půl stoletím. Zároveň se na světové scéně objevili noví mocní ekonomičtí hráči. Doufat, že v tomto globálním konkurenčním boji neprohrajeme, můžeme jedině tehdy, když Evropská unie přijme souvislá, prozíravá a především jednotná opatření. Jenom společně můžeme splnit sliby bezpečí a prosperity dané našim občanům. Pouze tak můžeme dosáhnout cíle, pro které hlasovali lidé v našich státech na podporu naší účasti v Evropské unii.

Evropský parlament již prokázal, že má širokou vizi budoucnosti Evropské unie. To platí zejména o jeho jednotném a vyváženém přístupu k politice rozšíření Unie. Dynamický růst Evropy jí dal příležitost konkurenceschopnosti na světové úrovni. Tento růst je potenciálem Evropy, který musí využít, aby Unie mohla být i za několik desetiletí ode dneška být rovným hospodářským partnerem rychle rostoucím ekonomikám Asie a Latinské Ameriky. Jste to právě vy, jako demokraticky volení zástupci evropských států, kdo cítí odpovědnost za tento proces nejvíce naléhavě. Není také možné přeceňovat význam Evropského parlamentu v přibližování evropského projektu našim občanům a rozšiřování jeho demokratické legitimity. V budoucnu se role Evropského parlamentu stane ještě důležitější.

Je potřeba se sjednotit v naší mnohotvárnosti a různorodosti. Je potřeba nadále pracovat na vylepšování Evropské unie. Je to úkol, který na sebe musí vzít všichni Evropané společně. Je to naše společná odpovědnost vůči Evropě. Je potřeba zabránit tříštění Evropské unie. Členské státy musí hledat řešení a vyhnout se vytváření vícerychlostního přístupu k evropskému projektu. Shoda, které dosáhla Rada minulý měsíc o podpoře Lisabonské smlouvy, je vítána. Lisabonská smlouva je právní předpoklad budoucnosti plně účinného fungování Evropské unie. Kladný potenciál, který nova, sjednocená Evropa nabízí, můžeme naplno uskutečnit jedině zavedením principů Lisabonské smlouvy do praxe. Účinnost, s jakou bude Lisabonská smlouva fungovat v praxi, závisí na politické vůli členských států a orgánů a jejich schopnosti sjednotit se při dosahování evropských cílů.

Dámy a pánové, do roku 2004 bylo cílem Lotyšské republiky členství v Evropské unii. Od té doby formujeme cíle Lotyšska v kontextu cílů Evropy. Nemůžeme již o sobě uvažovat a vnímat se odděleně od Evropy. Cíle Lotyšské republiky můžeme definovat a dosahovat pouze tehdy, pokud odpovídají jednotné vizi Evropy o budoucnosti. Pokud jde o cíle Evropy, jsou dosažitelné, pokud odpovídají vizi každého členského státu. Evropská unie byla vybudována a musí být posilována na základě společných cílů. Pouze veřejná diskuse může odhalit hodnoty, které jsou společné nám všem. Pouze jednohlasně se můžeme shodnout na těch hodnotách, které postavíme vedle těch, na kterých byla vybudována Evropská unie. Definovat evropské hodnoty a iniciovat diskusi o těchto hodnotách je úkol pro všechny politiky, ale zejména pro vedoucí představitele Evropy.

Podívejme se do budoucnosti. Jak vidím Evropskou unii a Lotyšsko v dlouhodobější perspektivě? Řekněme v roce 2015? Ekonomický svět po krizi se spojí do několika center hospodářské moci. Jedním z nich bude Evropská unie. Evropa bude mít vůli a schopnost se spojit, protože jedině sjednocení nám dá šanci splnit úkoly, které jsme si dali. Navíc bude Evropská unie stale otevřená všem těm Evropanům, kteří přijímají její hodnoty. Tato jednota v mnohosti bude klíčem k rostoucímu významu role Evropy ve světě. Evropská unie se rozroste, ale neztratí schopnost účinného činu. Evropská unie bude schopná postarat se o svoji bezpečnost a zajistit stabilitu ve svém sousedství. Vzdělání a kultura budou mostem spojujícím různé zkušenosti členských států Evropské unie a to Evropě pomůže znovu získat její vedoucí postavení ve světě ve sféře vědy a kultury. Nebudou již žádné staré a nové, malé a velké evropské národy. Národy v Evropě se budou posuzovat podle úspěchů, kterých dosáhly, ne podle geografických nebo geopolitických kritérií. Evropa bude sjednocená a tato jednota bude zabezpečena silnými regiony, které, zatímco budou hájit své vlastní zájmy, budou úzce spolupracovat s ostatními, a tak vytvářet síť prosperity a rozvoje po celé Evropě. K tomuto rozvoji bude přispívat každý stát podle svých vlastních schopností a konkrétních znalostí.

Jaká bude role Lotyšské republiky v Evropské unii roku 2015? Bude to doba, kdy Lotyšsko překoná krizi. Hlavní město Lotyšska Riga bude jedním z kvetoucích center baltického hospodářského regionu. Hospodářství Lotyšska bude vyrovnanější, konkurenceschopnější, s transformovanou strukturou. V roce 2015, poprvé v historii tohoto nezávislého státu, bude Lotyšské republice jako předsedajícímu členskému státu Evropské unie svěřeno řešení otázek evropského a globálního rozsahu. Naším příspěvkem Evropě budou naše jedinečné vztahy se státy Východního partnerství. Lotyšsko a náš region budou mostem k východu, stejně jako středomořské státy spojí oba břehy tohoto moře. Naše vize otevřené Evropy a naše zkušenost s integrací budou podnětem pro otevřenost Evropy.

Dámy a pánové, rok 2015 není daleko, mezi námi stojí pouhých šest let. Před sto lety lotyšský básník Rainis napsal: „Co se mění, trvá.“ I dnes to jsou moudrá slova. Jsem přesvědčen, že se Evropa změní podstatným způsobem. Její hospodářská moc, prosperita a vzájemná spolupráce vzroste. Upevní svůj hodnotový systém. Evropané budou pyšní na to, že žijí v Evropě, a přesto patří ke svému vlastnímu národu. Jednota v mnohosti, rozvoj, zachování hodnot a odpovědnost každého občana vůči svému národu a za evropskou rodinu jako celek, taková je Evropa budoucnosti.

Dámy a pánové, rozvoj a prosperita Evropy jsou měřítkem našeho úspěchu. Podle toho bude posuzována naše práce. Je to naše odpovědnost. Obracím se na vás, jako poslance Evropského parlamentu, abyste Evropanům pomohli pochopit naše společné cíle a jak ovlivní život každého Evropana v jeho vlastním domově. Podpora věnovaná občanům Evropy je nejpevnější zárukou budoucnosti Evropy. Děkuji vám, dámy a pánové, za vaši práci během tohoto zasedání. Přeji vám úspěch ve vaší budoucí práci a v příštích volbách do Evropského parlamentu.

  Předseda. − Pane prezidente, dovolte mi, abych vám jménem Evropského parlamentu poděkoval za váš projev, za vaši evropskou odvahu a za vaše evropské odhodlání. S potěšením jsme si samozřejmě vyslechli, že si Evropského parlamentu ceníte, po právu.

Pamatuji si ještě velice zřetelně, že během jednání ve druhé polovině 90. let 20. století byly Lotyšsko, Litevsko a Slovensko nejprve vyloučeny. Byl to Evropský parlament, který vyzýval vlády, aby Lotyšsko, Litevsko a Slovensko do jednání zahrnuly. V důsledku toho se Lotyšsko, Litevsko a Slovensko mohly 1. května 2004 stát členy Evropské unie.

Dotkl jste se energetické otázky a já vám velice stručně odpovím. Máme velice odpovědného komisaře, vašeho krajana, Andrise Piebalgse, který si minulý týden a během sporu o plyn s Ruskem a Ukrajinou, ale zejména Ruskem, vedl obdivuhodným způsobem. Rád bych Andrisi Pielbagsovi poděkoval za jeho práci v přítomnosti jeho prezidenta.

(Potlesk)

Pane prezidente, moje závěrečná poznámka je následující: mluvil jste o tom, jak se učíte a jak se učí Lotyšsko. To je skutečně pravda. Přesto dokonce i ti, kteří patřili do Evropského společenství, do Evropské unie, od začátku, se učí od vás a z vašich historických zkušeností. Pokud budeme připraveni si navzájem naslouchat a učit se od sebe navzájem, tím lepší pro ni pak všichni budeme. Díky našim společným hodnotám jsme silní, demokratičtí a svobodní. Děkuji vám, pane prezidente Zatlersi, bylo radostí vás dnes tady přivítat. Děkuji vám.

(Potlesk)

předsedající: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně