Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 13. ledna 2009 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování (pokračování)

- Zpráva: Christa Klaß (A6-0443/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Paní předsedkyně, vítám kompromis, který přiměje vlády zemí Evropské unie vytvořit harmonogram a vypracovat akční plány, které omezí rizika při používání pesticidů. Omezení leteckých postřiků jistě občané Evropské unie také uvítají stejně jako nárazníková pásma pro ochranu pitné vody a vodních organizmů. Směrnici jsem podpořila, protože je v souladu s mým názorem na ochranu zdraví.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Paní předsedkyně, hlasovala jsem pro tento kompromis, protože je smysluplné využívat pesticidy udržitelným způsobem. Skutečným problémem podle mého je, že napříč členskými státy existují tak rozdílné role: některé země provádějí školení a vzdělávání provozovatelů velmi striktně, a proto využívají pesticidy vhodným udržitelným způsobem, ale ne všechny země dělají to samé. Myslím, že nám tato právní úprava umožní využívat vyšší standardy v celé Evropské unii. To je dobré jak pro ty, kteří provozují aplikují postřiky, tak pro ty, kteří s nimi přicházejí do kontaktu.

Myslím, že se zde zabýváme velmi citlivým balíčkem, a proto jsem ho velmi ráda podpořila, a gratuluji paní zpravodajce.

  Avril Doyle (PPE-DE). - Paní předsedkyně, také já jsem podpořila toto hlasování. Není pochyb o tom, že potřebujeme systém pro regulování pesticidů. Toto není předmětem sporu. Zpráva paní zpravodajky Klaßové rozšiřuje škálu kontrol a omezuje používání prostředků na ochranu rostlin (PPP) pouze na jejich nezbytné využití.

Je zajímavé, že když se vedla velmi choulostivá rozprava o nebezpečí versus riziku v případě zprávy paní zpravodajky Breyerové, měla jsem pokaždé pocit, že se tato záležitost více hodí pro konkrétní využití na rozdíl od uvedení na trh – jinými slovy pro tuto zprávu. Nebezpečná může být celá škála běžných výrobků, pokud se ignorují pokyny k manipulaci s nimi a k jejich používání. To, že jsou na trhu, samo o sobě nepředstavuje žádné riziko ani pro spotřebitele, ani životní prostředí, ani uživatele takových produktů. Pesticidy jsou nebezpečné pouze tehdy, když ten, kdo s nimi zachází, neví, co dělá, pokud je vadné aplikační zařízení, pokud se nebere v potaz vodní prostředí nebo pokud jsou nepatřičně skladovány a nejsou součástí integrované ochrany proti škůdcům. Koncepce kvantitativního omezení používání pesticidů vyžaduje pečlivé plánování, protože by výsledkem mohl být méně častý postřik s vyšší koncentrací pesticidů.

Nakonec, jak každý zemědělec ví, se tyto látky musí používat co nejméně.

- Zpráva: Hiltrud Breyer (A6-0444/2008)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Paní předsedkyně, dovolte mi ještě reagovat na včerejší plenární diskuzi. Podpořila jsem nové nařízení, a to protože věřím, že je nástrojem pro hledání nových bezpečnějších alternativ pro ochranu rostlin. Za pozitivum, kterého bylo v našem Parlamentu dosaženo, považuji vzájemné uznávání schválených pesticidů podle geografických zón. Vytvoření seznamu zakázaných látek je také krokem kupředu – jde o karcinogenní, genotoxické látky a také látky s neurotoxickými a imunotoxickými účinky – a to na základě vědeckých poznatků. Ukazuje se, že jde relativně malé procento, jak říkala včera paní komisařka, dnes ještě používaných látek. Připomínám ovšem, že tytéž požadavky musíme tvrdě vyžadovat i u dováženého zboží. Paní komisařko, já jsem se ještě hlásila k jiným zprávám a nedostala jsem slovo. Ty zprávy už k vysvětlení byly použity nebo už se tady o nich diskutovalo, tak věřím, že budou přijaty v písemné podobě.

  Diana Wallis (ALDE). - Paní předsedkyně, musím se k něčemu přiznat. Od dětství nesnáším jeden druh zeleniny: hrášek. Mám ale smůlu, že zastupuji tu část Británie, kde se hrachu pěstuje nejvíc, a proto mi dělá zpráva paní zpravodajky Breyerové obrovské potíže. Souhlasím s cíli této zprávy. Souhlasím s cíli této legislativní úpravy na podporu zdraví našeho životního prostředí, zdraví nás jako jednotlivců, ale ona skutečně potenciálně ohrožuje ohromné zemědělské odvětví v mém regionu.

Vzdala jsem se hlasování po velkém sebezpytování, ale ráda bych jasně řekla, že podle mého mínění byl náš legislativní proces v tomto ohledu chybný. Měli jsme nakonec tolik informací – z nichž některé si odporovaly, jiné ne –, že bych já sama, a myslím, že i mnozí další, uvítala možnost třetího čtení nebo dohodovací řízení, abychom si byli jistí, že jsme ochránili všechny zájmy.

  Marian Harkin (ALDE). - Paní předsedkyně, mám také zato, že se jedná o obzvláště obtížné rozhodnutí. Měla jsem dojem, že zpráva je vcelku velmi dobře vyvážená a konstruktivní, a byla jistě vypracována tak, aby zajistila vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí.

Obávám se však situace, kdy přijímáme rozhodnutí o schválení určité látky na základě toho, zda tato látka představuje či nepředstavuje nebezpečí, a nebereme v úvahu možné vystavení vlivu této látky. Myslím, že potřebujeme vyhodnocení dopadu provedené na vědeckém základě.

Ke starostem, které si dělám, patří i to, že jednou ze záležitostí, kterou se mnou občané neustále řeší, když s nimi hovořím o EU, je, že právní předpisy EU nejsou vždy přiměřené. I když jsem přesvědčena, že tato zpráva obsahuje flexibilní složku, myslím si, že jí potřebujeme ještě o trochu víc, ale k tomu, abychom tento argument podpořili, jsme rozhodně potřebovali další vědecké důkazy. Ano, existuje princip prevence a je třeba, abychom si ho byli vědomi, ale také rozhodnutí musejí být založena na důkazech, a v této záležitosti bych bývala přivítala více důkazů.

  Neena Gill (PSE). - Paní předsedkyně, účinné a efektivní využívání pesticidů je nezbytnost. Přestože ochrana životního prostředí a zabezpečení veřejného zdraví jdou ruku v ruce, jsem přesvědčena, že musíme najít rovnováhu mezi potřebami spotřebitelů a výrobců. Přestože vítám cíle zprávy paní zpravodajky Breyerové snížit byrokracii, nejsem schopna ji podpořit.

Setkala jsem se s řadou odborníků a zemědělců a zástupců NFU ve svém volebním obvodu West Midlands, kteří mají všichni silné výhrady k účinku, jaký bude mít tato zpráva na výnosy plodin. Sdílím jejich obavy. Mojí největší obavou je, že Komise neprovedla řádné vyhodnocení dopadu a neexistuje žádný jasný náznak významu, jaký bude mít tato zpráva pro zemědělství.

Nemyslím si, že v době, kdy po celém světě rostou ceny potravin, je ta pravá chvíle, kdy bychom měli přijít s bezmyšlenkovitou reakcí a zavádět opatření, která mohou mít opačné účinky na výrobu potravin. Proto moje delegace předložila pozměňovací návrh na důkladné vyhodnocení dopadu

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Paní předsedkyně, stejně jako ostatní kolegové poslanci, bych ráda řekla, že se jednalo o velmi těžký materiál. Zatímco Diana Wallis si dělala starosti o hrách, umíte si asi představit, že v Irsku jsme měli na jídelníčku a programu určitě brambory. Vcelku jsem ale přesvědčená, že návrh a balíček, o kterém jsme hlasovali, jsou mnohem lepší než původní návrh – a skládám poklonu těm, kteří na něm pracovali.

Dovolte mi k tomu říci několik poznámek – a skončím tím nejdůležitějším. Myslím, že jsme se ocitli v situaci, kdy zemědělci potřebují lobovat v agrochemickém průmyslu , aby vyráběl bezpečnější alternativy, a tak jim umožnil nadále produkovat potraviny, a myslím, že by do takového lobování mělo být investováno stejně tolik energie jako doposud.

Pokud se týká dovozu potravin, je třeba, aby se Komise zabývala skutečnými obavami zemědělců a výrobců v EU, že oni budou mít zakázáno používat určité látky, ale třetí země je i nadále používají. Vysvětlení k této otázce potřebujeme, abychom získali zemědělce na svoji stranu.

  Ashley Mote (NI). - Paní předsedkyně, hlasoval jsem proti tomuto jednoduše proto, že návrhu se de facto zmocnil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a komisaři. Zpravodajové se včera chlubili standardizací, a přesto je Unie údajně Unií různorodosti. Pokud by existovala jedna jediná oblast, kde jsou potřeba úsudek, rozvážnost a různorodost, je to pravděpodobně tato oblast.

Byla to v podstatě zemědělská otázka, ale dánského komisaře pro zemědělství nebylo nikde nikdy vidět, a to je ostuda. Důvodem je samozřejmě střet zájmů, protože Dánové ve své zemi s vodou, která již vytekla ze země, dál už nic nedělají.

Zemědělci v mé části světa se cítí naprosto zrazení a, otevřeně řečeno, uražení skutečností, že zde existují jisté předpoklady, že nevědí, co dělají, a že je třeba jim to říkat. V podstatě jste přidali další skupinu k těm, které již existují ve Spojeném království, které upřímně nemohou vystát zasahování ze strany Evropské unie.

  Avril Doyle (PPE-DE). - Paní předsedkyně, všechny strany k této zprávě vznesly přehnané nároky a vyjádřily obavy. Bylo a je těžké rozlišit skutečnost od fikce a dojít k rozhodnutí o tom, jak hlasovat.

I když vnímám obavy odvětví bobulovitého ovoce, odvětví brambor a zemědělců pěstujících obiloviny, kteří se mnou o tom hovořili, kompromis jsem podpořila. Mám dojem, že zlepšení, která byla provedena, si naši podporu zasloužila, i když mám stále jisté pochybnosti. Podpořila jsem hlasování, protože podle mého názoru by nejhorším z možných výsledků bylo dovést tuto zprávu k dohodovacímu řízení. Pětiletá, v případě potřeby obnovitelná derogace u projektů nezbytné ochrany rostlin je důležitou záchrannou sítí a také podporuje agrochemický průmysl ve výzkumu a vytváření alternativ.

  Syed Kamall (PPE-DE). - Paní předsedkyně, když se člověk zamyslí nad evropským projektem, řekl bych, že v jeho samotném jádru je určitá protikladnost. Hovoříme o demokracii, a přesto ignorujeme demokratickou vůli v podobě, v jaké byly vyjádřena v referendech ve Francii, Nizozemsku a Irsku. Hovoříme o zajištění potravin, a přesto hlasujeme o zprávě, která může podkopat produkci potravin v Evropské unii. Hovoříme o pomoci občanům a zemědělcům v chudších zemích, a přesto se bude v důsledku tohoto hlasování požadovat zákaz dovozů od zemědělců, kteří používali pesticidy v současné době v Evropské unii zakázané.

Mám ke svým kolegům v Parlamentu a ke Komisi jednoduše naléhavou žádost – prosím, zamysleme se v budoucnosti nad nezamýšlenými důsledky našich právních předpisů. Souhlasím s názorem paní Wallisové o legislativním procesu a s tím, že mělo být třetí čtení. Souhlasím s tím, že se tím prošlo uspěchaně, a myslím, že všichni souhlasíme s tím, že vyhodnocení dopadu na vědeckém základě nebylo dostatečné. Ujistěme se, že se to již víckrát nestane.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Paní předsedkyně, snažil jsem se celý kompromis zvrátit hlasováním proti příslušným částem této zprávy. Abych vysvětlil proč, přečtu vám dopis, který mi napsal James Mowbray, zemědělec, který hospodaří poblíž Skegness v mém regionu.

Uvedl: „Osobně se zabývám používáním výrobků na ochranu plodin více než 40 let. Tyto výrobky jsem vždy používal s citlivým přístupem k ostatním lidem a také přírodě. Nesetkal jsem se s žádným viditelným poškozením svého zdraví nebo dobrého stavu životního prostředí. Proto mě zneklidňuje, že stažení mnoha produktů, včetně triazolových fungicidů, se zakládá na méně než vědeckých argumentech a že kvůli tomu bude můj podnik nepříliš životaschopný a že se kvůli tomu sníží dostupnost místní produkce potravin“.

Dostal jsem tyto připomínky od něho a od doslova stovek jiných lidí, od Empire World Trade, organizace, která sídlí ve Spaldingu v hrabství Lincolnshire, Johna Manbyho z Parker Farms v Leicesteru, Johna Clarka, který sídlí v Nottinghamshire, Jonathana Readinga a stovek dalších jmen. Proto jsem hlasoval tak, abych kompromis zvrátil.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - Paní předsedkyně, v této chvíli, kdy je hlasování ukončeno a argumenty byly vzneseny, bych se ráda vrátila k něčemu, co se stále znovu opakovalo v rozpravě zde v Parlamentu a ve výboru. Byla to zjevná nedůvěra zemědělců a předpoklad mnohých, že zemědělci jsou jaksi nepřátelé zdraví a životního prostředí. Podle mé zkušenosti je opak pravdou. Zemědělci v Irsku jsou a byli správci, kteří po tisíciletí chránili a zachovávali životní prostředí a udržovali ho při životě, čisté a produktivní. Stejně tak byli zemědělci také základem našeho zdraví. Vyrábějí dobré potraviny, které jsou základem našeho dobrého zdraví. Ráda bych se na vás naléhavě obrátila, abychom obnovili naši důvěru v naše zemědělce, kteří dělají, co umí, aby nám poskytli potravu za velmi obtížných situací, povětrnostních podmínek, podmínek ohrožení škůdci a samozřejmě I podmínek politiky EU.

Písemná vysvětlení hlasování

- Zpráva: Paolo Costa (A6-0468/2008)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Právě jsme hlasovali o dohodě o bezpečnosti civilního letectví. Přestože je letecká doprava jedním z nejvíce bezpečných prostředků dopravy, i tak ale žádná opatření, která je možné přijmout, nejsou nikdy dost bezpečná.

S touto diskusí souvisí diskuse o zabezpečení. Od hrozného teroristického útoku na dvojici mrakodrapů byla zavedena nespočetná bezpečnostní opatření. Stejně jako tomu je u otázky bezpečnosti, ani zde nemůže být člověk dost zabezpečený.

Je třeba samozřejmě najít rovnováhu mezi občanskými svobodami a právy a bezpečnostními opatřeními; když ale dojde na volbu, je třeba stanovit priority. Například proti sdílení seznamu cestujících se zvedly poměrně silné protesty na základě ochrany osobních údajů. Ale taková bezpečnostní opatření zajisté umožní hloubkový rozbor, který není na hranicích možný.

Žijeme v nové době. Nevinní civilisté se stávají záměrným cílem a na civilisty v jistých zemích padá volba předem. Za takových podmínek jistě neočekáváme, že tyto země přestanou dělat vše, co je možné, aby ochránily zájmy svých občanů.

  Dragoş Florin David (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože z ní bude mít přímý užitek i letecký průmysl v Rumunsku. Vyjednaná dohoda odráží z velké části strukturu obvyklé dohody o letecké bezpečnosti; je založena na vzájemné důvěře v systémy druhé strany a na srovnání rozdílů v regulaci. To znamená povinnosti a metody spolupráce mezi vývozními a dovozními orgány. Prostředky pro dosažení tohoto cíle, jmenovitě spolupráce a vzájemné přijetí výsledků ověřování v oblastech letové způsobilosti a údržby, jsou však stanoveny v přílohách ke smlouvě, narozdíl od obvyklých dohod, kde jsou tato opatření obvykle stanovena v oddělených nezávazných smlouvách na úrovni orgánů pro civilní letectví. Tyto přílohy široce odrážejí obsah prováděcích pravidel Společenství k letové způsobilosti (Nařízení Komise (ES) č. 1702/2003) a údržbě (Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003), která mají být stranami upravena na základě rozhodnutí Dvoustranného dozorčího výboru.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Původ dohod o leteckém provozu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy (US) spočívá v liberalizaci letecké dopravy a je na ní založen.

Tyto dohody uzavřené na úrovni EU (nebo spíše Evropského společenství – jediné instituce, která existuje ze zákona – a jeho jednotného trhu Společenství, který zamýšlejí plně liberalizovat) mají být určující před jakýmikoliv bilaterálními dohodami uzavřenými mezi různými členskými státy a US.

Stejně jako v případě jiných nařízení, která byla dříve přijata Evropským parlamentem, bychom rádi zdůraznili, že jsme zjevně první, kdo se má zajímat o zajištění „vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví“ a opatření „pro minimalizaci ekonomických zátěží leteckého průmyslu a provozovatelů nadbytečným regulatorním dohledem“.Musíme však zabezpečit dva důležité aspekty: (1) cílem a předpokládaným základem těchto procesů nesmí být vytváření a podpora podmínek pro narůstající liberalizaci letecké dopravy prostřednictvím harmonizace standardů; (2) tyto procesy nesmějí prosazovat harmonizaci prostřednictvím snížení bezpečnostních standardů a pravidel, zejména ne tam, kde při směšování bezpečnosti, minimalizace zátěží a liberalizace vítězí především zisk a obohacování.

Jsme přesvědčeni, že letecká doprava musí být chráněna jako veřejná služba, kterou v každé zemi poskytují veřejné společnosti, zaručující kvalitu a bezpečnost ve službách poskytovaným občanům.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) V podstatě souhlasím se zprávou Paola Costy o civilním letectví.

Pro EU a US je důležité, aby se pomocí této dohody dohodly na společné linii. V tomto transatlantickém partnerství je ale nezbytné, abychom byli partneři ve skutečnosti, nejenom na papíře. Musí se najít kritéria, která musí dodržovat obě strany.

V případě opovrhování buďto na straně EU, nebo US bude nezbytná odvolatelná verze dohody.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o spolupráci v oblasti regulace bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými (A6-0468/2008). Souhlasím s návrhem pana zpravodaje o uzavření této dohody.

Myslím, že cíle dohody, konkrétně usnadnění obchodu se zbožím a službami upravenými dohodou, co nejvyšší omezení zdvojení vyhodnocování, zkoušek a kontrol u významných regulatorních rozdílů a používání systému certifikace jedné strany pro kontrolu shody s požadavky druhé strany jsou legitimní cíle.

Doufám, že spoléhání na vzájemnou důvěru v systémy druhé strany podpoří uplatňování této dohody.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Jako zpravodaj Evropského parlamentu pro legislativní zprávu o rozšíření pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví European Aviation Safety Agency - EASA) vítám vyjednanou dohodu se Spojenými státy o podpoře vzájemného uznání osvědčení o bezpečnosti civilního letectví.

Tato dohoda znamená důležitý krok při rozšiřování transatlantické spolupráce, které je prioritním cílem Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů. Zavádí solidní podmínky pro povzbuzení obchodu se zbožím a službami v sektoru civilního letectví mezi Evropskou unií a Spojenými státy, což nepochybně přináší prospěch Evropě. Tato dohoda nabízí zvýšené záruky, pokud se týká bezpečnosti a posílení slučitelnosti výrobků, součástí a letadel se zvýšenými nároky na ochranu životního prostředí. Můžeme doufat, že v těchto podmínkách budou v budoucnosti rozšířeny principy Jednotného evropského nebe tak, aby platily pro transatlantickou spolupráci a že tato spolupráce bude rozšířena v oblasti výzkumu stejně jako uplatnění nových technologií v této oblasti na základě spolupráce mezi SESAR a NextGen.

Jsem přesvědčen, že tato dohoda v dlouhodobé perspektivě usnadní vzájemně přínosné rozšíření rámce spolupráce mezi EASA a FAA, ze kterého budou mít přímý užitek letecké společnosti, letecký průmysl a, což je důležitější, také cestující.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Budoucnost vnější dopravní politiky vyžaduje dobré vztahy mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy. Proto je jedním ze základních bodů této dohody o spolupráci při regulování bezpečnosti civilního letectví vzájemná důvěra v systémy druhé strany a porovnání regulatorních rozdílů. Cílem této dohody je usnadnit obchod se zbožím a službami v sektoru letectví co největším omezením zdvojení vyhodnocování, zkoušek a kontrol u významných regulatorních rozdílů mezi dvěma stranami. Jsme proto přesvědčeni, se vytváří rámec, který bude fungovat hladce na každodenním základě a který umožní, aby technické otázky vyplývající z jeho realizace byly řešeny prostřednictvím systému průběžné spolupráce a konzultací. Tato dohoda je dalším základním posunem ve vnějším rozměru evropské dopravní politiky, a proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, rád bych uvedl, že jsem hlasoval pro zprávu pana zpravodaje Costy o uzavření Dohody o spolupráci v oblasti regulace bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými, jak je stanovena v návrhu rozhodnutí.

Jsem zajedno se zpravodajem v názoru, že se Parlament musí vyjádřit pro uzavření této dohody, protože by jasně zefektivnila obchod se zbožím a službami mezi stranami dohody v oblasti letové způsobilosti a údržby a předešla by nadbytečnému zdvojení hodnocení a kontrol dodržování bezpečnostních požadavků, které musely být doposud opakovány, i když si jsou navzájem velmi podobné. Jsem ale přesvědčen, že by se dohoda měla nejprve uplatnit přechodně, abychom mohli zjistit veškeré praktické a implementační potíže a odstranit je, než přistoupíme ke konečnému schválení.

- Zpráva: Diana Wallis (A6-0511/2008)

  Dragoş Florin David (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu kvůli lepší právní regulaci společností v EU.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o společných systémech zdanění aplikovatelných na fúze, rozdělení, částečná rozdělení, převody aktiv a výměny akcií v případě společností různých členských států, protože tyto právní transakce vedou k základním změnám v právním postavení komerčních společností. Je také třeba, aby Evropská unie přijala nezbytná opatření k zajištění jednotné, harmonizované, ale efektivní regulace.

Také jsem ji podpořil, protože jsem právník a budu i nadále napomáhat veškeré snaze Evropského parlamentu o harmonizaci a kodifikaci fiskálních, hospodářských, občanských a trestních nařízení.

- Zpráva: Costas Botopoulos (A6-0508/2008)

  Dragoş Florin David (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jednací řád Soudu prvního stupně postrádá ustanovení o jazyce, jehož použití by se požadovalo v odvolacím řízení (proti rozsudkům Soudu pro veřejnou službu).Ve skutečnosti neexistuje žádný ekvivalent článku 110 jednacího řádu Soudního dvora.

- Zpráva: Bastiaan Belder (A6-0489/2008)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Paní předsedkyně, evropské státy vydaly po posledním ozbrojeném konfliktu na Balkáně k tomuto tématu prohlášení, která se od sebe velmi lišila. EU však svým aktivním zapojením do tehdy existující situace potvrdila, že Balkán je pro nás důležitým regionem a nedílnou součástí Evropy. Máme tedy povinnost tyto země podporovat v jejich úsilí o dosažení stability a celkové demokracie. Souhlasil jsem se zprávou pana zpravodaje Beldera, protože zdůrazňuje potřebu poskytnout pomoc balkánským státům, a přitom s nimi jednat jako s osobitými, nezávislými partnery.

Je také dobré, že zpráva zdůrazňuje potřebu zavést společnou energetickou politiku. Naléhavě potřebná je diverzifikace zdrojů, ze které by měla prospěch nejenom EU, ale celá Evropa.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Zpráva pana zpravodaje Beldera se zabývá stávající situací obchodních a hospodářských vztahů Evropské unie s tímto stále více stabilním regionem, kde je mnoho zemí kandidáty na členství v EU. Role EU jako hlavního partnera pro tuto oblast pro udržování obchodních a hospodářských vztahů při prosazování stabilního, trvalého míru v oblasti je velmi důležitá.

Síla EU jako ekonomického partnera, ale také jako modelu pro silnou občanskou společnost, vládu a dynamické instituce by se měla využít k prosazování rozvoje regionu. Trojitý a diferencovaný přístup, který bere v potaz relativní rozdíly mezi zeměmi v regionu a také dohody o přidružení a další podporu, zajišťuje jasný způsob, jak řešit otázky zaostalosti a podpořit intenzivní regionální a mezinárodní hospodářskou spolupráci.

Podporuji zprávu pana zpravodaje Beldera jako prostředek k upevnění trvalého míru a prosazování ideálů, kterým jsme všichni oddáni.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Vím, že zpráva pana zpravodaje Beldera se zabývá pouze hospodářskými a komerčními vztahy se západním Balkánem a zřejmou potřebou Evropské unie pomáhat při jeho rekonstrukci v hospodářské, právní, politické a sociální oblasti.

Jsem ale překvapen, že i přes prohlášení o nutnosti diferenciace a uzpůsobení této pomoci a také procesu přistoupení pro každou zemi zvlášť, zpráva ve skutečnosti konkrétní situaci každé země nebere v úvahu. Srbsko není například uvedeno vůbec.

Především ale se tomuto Parlamentu, který vždy pohotově odsuzuje porušování lidských práv po celém světě nebo požaduje klauzule o „lidských právech“ v dohodách o mezinárodní spolupráci, podařil mistrovský tah, když hlasoval pro zprávu o Balkáně, aniž by jedinkrát zmínil dramatickou a nepřípustnou situaci srbského obyvatelstva v Kosovu, které se stalo vyděděnci v historické zemi svých otců. Mezitím si gratuluje ke stovkám milionů euro poskytnutých orgánům, které tuto situaci podněcují, organizují nebo tolerují.

  Vural Öger (PSE), písemně. − (DE) Upevnění hospodářských vztahů se západním Balkánem má nesmírný význam jak pro EU, tak pro západní Balkán. Vítám proto skutečnost, že Evropský parlament na této záležitosti intenzivně pracuje a že jsme dnes přijali zprávu pana zpravodaje Beldera. Vzhledem k tomu, že budoucnost zemí západního Balkánu je spojena s EU, je jejich politické sblížení s EU velice důležité. Kvůli vytvoření dlouhodobého pouta těchto zemí s EU musí být posilován rozvoj jejich tržních ekonomik a regionální spolupráce.

Proto jsou také důležité konstruktivní a pozitivní signály z Evropského parlamentu Je v zájmu EU bojovat za vytvoření politické stability, právní jistoty, a tedy dobrých rámcových podmínek pro zahraniční investice v těchto zemích. Zpráva pana zpravodaje Beldera zdůrazňuje skutečnost,, že úroveň hospodářských vztahů závisí na růstu každé jednotlivé země. Kromě toho by mělo být cílem EU diverzifikovat národní ekonomiky zemí západního Balkánu. Všechny tyto důležité aspekty se berou ve zprávě v úvahu. Jsem přesvědčen, že kladný vývoj v hospodářských vztazích mezi EU a západním Balkánem bude prospěšný pro všechny země na evropském kontinentu a očekávám uplatnění našich návrhů s nadějí.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana zpravodaje Beldera o obchodních a hospodářských vztazích se západním Balkánem.

Souhlasím s kolegou poslancem v názoru, že Evropská unie má hrát podstatnou roli v procesu hospodářské a politické obrody zemí v oblasti západního Balkánu s ohledem na jejich členství v Evropské unii, zaprvé ve smyslu stabilizace politické situace a zadruhé ve smyslu hospodářském a obchodním.

Rád bych nicméně zdůraznil, že je nutné, aby Unie provedla hloubkový rozbor situace s ohledem na dodržování lidských práv a demokratických principů v každé zemi. Mluvím zejména o Chorvatsku a četných italských vystěhovalcích, kteří jsou v této zemi evidentně diskriminováni, navzdory oficiální žádosti Chorvatska o přijetí do EU. Dle mého názoru je tento aspekt v rozporu se situací v Srbsku, zemí, které byl udělen pouhý statut potenciálního kandidáta a ke které by Unie měla být otevřenější než doposud.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o obchodních a hospodářských vztazích se západním Balkánem (A6-0489/2008), protože návrh usnesení Evropského parlamentu také zahrnuje názor Výboru pro zahraniční věci a názor Výboru pro regionální rozvoj, jejichž jsem členem.

Hospodářský růst a rozvoj v regionu západního Balkánu zajistí podmínky pro konstruktivní partnerství s východními členskými zeměmi EU, ke kterým nakonec patří také Rumunsko.

Propojení hospodářských a obchodních politik zemí na západním Balkánu s politikou Evropské unie zároveň podpoří stabilizaci a dohody o přidružení podepsané mezi EU a těmito zeměmi.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože hospodářská stabilita může vést také k politické stabilitě v této oblasti, která byla v minulých letech obzvláště nepokojná.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. – (PL) EU by měla využít všechny dostupné prostředky k tomu, aby region západního Balkánu motivovala a přesvědčila ho k provedení zásadních reforem. Rozšíření regionální hospodářské spolupráce se v tomto kontextu jeví zejména důležité stejně jako vyhlídka členství pro státy v tomto regionu. Rozsáhlé a stabilní hospodářské kontakty mezi konkrétními zeměmi by vedly ke specifické hospodářské integraci, která by zcela jistě pomohla omezit hrozbu konfliktu v budoucnosti. Realistická perspektiva členství může takové hrozbě také zamezit. Balkán již učinil obrovské kroky na cestě ke sblížení s EU, ale vyhlídky přistoupení s největší pravděpodobností podpoří státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o integraci se Společenstvím.

Rád bych však zdůraznil, že vedle nástrojů hospodářské podpory jsou stejně důležité také iniciativy zaměřené na integraci společnosti na Balkáně s EU. Proto je velmi důležité zavedení změn, které by měly mít co největší dosah a které by měly usnadnit pohyb osob, stejně jako široká podpora mladých lidí v tomto regionu. O úspěchu budeme moci mluvit teprve tehdy, až lidé na Balkáně budou mít pocit, že mají stejná práva jako ostatní občané Evropy.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Naprosto souhlasím se sděleními přednesenými panem Belderem a s jeho doporučeními k tomu, jak zlepšit obchodní a hospodářské vztahy se západním Balkánem. Role, kterou má hrát EU při obnově tohoto regionu, je klíčová. Dohody o stabilizaci a přidružení, obchodní preference a technická a finanční podpora jsou tři pilíře, na jejichž základě EU přinese, jak doufá, stabilitu do tohoto regionu. Je pravda, že úroveň rozvoje a přijetí acquis communautaire není ve všech zemích tohoto regionu stejná, a proto tedy, navzdory jedné strategii, kterou máme, je nezbytné zvolit specifické přístupy, které musí být přizpůsobeny daným potřebám. Albánie není Černá Hora a Bosna-Hercegovina není Kosovo.

Postup jednávání o přistoupení (nebo jejich otevření v případě potenciálních kandidátských zemí) se státy západního Balkánu by měl zjevně záviset na úplné shodě s kodaňskými kritérii a bezpodmínečným dodržováním principů demokracie a lidských práv. Nechť je ale jasné, že všechny tyto země mají v EU budoucnost a že díky jejich členství bude jisté, že hrozné konflikty, které po staletí charakterizovaly tento region, jsou nyní minulostí.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Evropská unie hrála nesmírně důležitou roli v procesu hospodářské a politické rekonstrukce zemí bývalé Jugoslávie. Vzala na sebe ale obrovskou odpovědnost za celý západní Balkán. V souvislosti s tím stojí EU v současné době před obtížným úkolem rekonstrukce celého regionu.

EU se stala hlavním obchodním partnerem všech zemí na západním Balkánu. Tři nejdůležitější pilíře této spolupráce jsou: dohody o stabilizaci, obchodní preference a technická a finanční podpora. Proces stabilizace by měl být především zaměřen na zvyšování životní úrovně a zajištění trvalého hospodářského rozvoje v balkánských zemích. EU musí mít ale při provádění svých akcí na mysli členství některých zemí v EU a status ostatních jako potenciálních kandidátů na členství.

Se zpravodajem lze jen těžko nesouhlasit v tom, že základní podmínkou rozvoje projednávaných zemí je členství ve Světové obchodní organizaci (Chorvatsko, Albánie a bývalá Jugoslávie již členy jsou). Aby mohlo dojít k úplné integraci se světovým systémem obchodu, je nezbytné, aby se ke Světové obchodní organizaci připojily také Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora.

Vedle oceňování pokroku, kterého již bylo dosaženo ve smyslu modernizace regionu, by se mělo usilovat také o plnou integraci západního Balkánu do ekonomického systému EU.

- Zpráva: Mairead McGuinness (A6-0505/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Zpráva o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa pojednává o důležitých otázkách, jako jsou důsledky zvyšování cen potravin v chudých a bohatých zemích a významnost zabezpečení přístupu k potravinám pro každého.

My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli hlasovat proti této zprávě, protože obsahuje problematické znění, pokud se týká zemědělské politiky. Kromě jiného bychom byli rádi svědky omezení podílu rozpočtu EU přiděleného na zemědělskou politiku, zachování a rozvoje podmíněnosti systému trhem a jeho přizpůsobení trhu. Zpráva není ve shodě s těmito názory, a proto hlasujeme proti ní.

  Liam Aylward (UEN), písemně − Zajištění udržitelného zásobování potravinami je jednou z největších výzev, před které jsme postaveni. Náročnost tohoto úkolu se bude nadále zvyšovat spolu s růstem světové populace. Současné tempo růstu populace je více než 70 milionů ročně. To znamená zajišťování potravin pro dalších 70 milionů lidí navíc každý rok. Jak to zvládneme, když už nyní trpí ve světě více než 850 milionů lidí podvýživou?

Zatímco zajištění udržitelného zásobování potravinami je jedním z našich nejnáročnějších úkolů, je také EU jedním z největších úspěchů poslední doby, protože do regionu přinesla mír, stabilitu a prosperitu. EU je největším poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci (ODA) a je modelem pro mezinárodní spolupráci. Tuto zkušenost může zužitkovat v celosvětovém měřítku.

EU si nemůže dovolit sledovat politické postoje, jejichž rozsah je úzký. Stejně jako jsou propojené úspěchy na mezinárodním poli, i oblasti politiky se stále více překrývají. Tato zpráva to potvrzuje a je projevem uznání toho, že vysoké standardy a bohaté zemědělské zkušenosti EU mohou mít širší hodnotu při řešení zabezpečení potravin v globálním měřítku také prostřednictvím financí poskytovaných na hnojiva a osiva s vysokým výnosem a na školení a praktickou podporu zemědělců a producentů potravin.

  Niels Busk a Anne E. Jensen (ALDE), písemně. − (DA) Anne E. Jensenová a Niels Busk hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu paní zpravodajky McGuinnessové o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa, protože většinová část zprávy je vynikající a je možné hlasovat pouze pro, nebo proti. Nemůžeme však podpořit odstavce 63 a 64, které vyvolávají pochybnosti o volném obchodu se zemědělskými produkty. Velmi silně podporujeme volný obchod a věříme, že je naprosto v pořádku pracovat na vytvoření situace, kdy je obchod se zemědělskými produkty založen na principech volného trhu.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (PSE), písemně. − (DA) Dánští členové Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu hlasovali proti zprávě z vlastního podnětu o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa, protože tato zpráva odporuje liberalizaci zemědělské politiky a kritizuje předpisy EU o omezení pesticidů. Jsme přesvědčeni o nezbytnosti vyváženého přístupu ke světovým zásobám potravin, ale tomu se nepomůže ani udržováním, ani rozšiřováním zemědělské pomoci EU.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Globální potravinový problém se spíš zhoršuje než zlepšuje a ovlivňuje všechny řadové vrstvy obyvatelstva, nejenom v méně rozvinutých zemích, ale také v zemích, které jsou rozvinuty více.

Hlavní příčinou této situace je zisk, který je základním kritériem pro výrobu zemědělské produkce spíše než světové potřeby potravin.

Obchodování s potravinami na mezinárodních burzách vyústilo do spirály rostoucích cen, a tudíž i spirály zisků pro potravinové nadnárodní společnosti, znatelného snížení objemu výroby na venkově a globálních zásob potravin a do zvýšení počtu lidí trpících podvýživou.

Při řešení této nepřijatelné situace, která odsuzuje miliardu lidí k podvýživě a hladovění, se zpráva omezuje na tajná přání, která se stávají nesplnitelnými tím, že zpráva trvá na dodržování stejné politiky, tj. podpoře společné zemědělské politiky a jejích revizích a „kontrole stavu“, dokončení jednání se Světovou obchodní organizací, oddělení podpor od výroby biopaliv a pokračující výroba biopaliv pod záminkou ochrany životního prostředí a využívání půdy, která by mohla být využita k výrobě potravin.

Sotva se dotýká principů soběstačnosti a zabezpečení v zásobování potravinami a práva na potravinovou soběstačnost.

Členové Evropského parlamentu z Komunistické strany Řecka hlasovali proti zprávě, protože, navzdory svým zjištěním a „přáním“, podporuje politiku zaměřenou proti řadovým vrstvám obyvatelstva a promonopolní politiku, která odsuzuje stále více lidí k podvýživě a hladovění.

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Je důležité, abychom s hladověním bojovali a zmírnili jej. V tomto ohledu vítám obsah zprávy z vlastního podnětu paní zpravodajky McGuinnessové o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa.

Rozhodla jsem se nicméně zdržet hlasování, protože zpráva byla v některých svých částech silně protekcionistická. Dotování a regulování našeho domácího zemědělství nepodporuje náš cíl otevřené, zelené, bezpečné a podnikavé EU. Volnější trh se zemědělskými produkty by lidem v chudších zemích ulehčil rozvíjení jejich vlastního zemědělství. Jsme toho dnes svědky zejména v rozsáhlých částech Afriky.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Souhlasíme s různými aspekty, které zpráva zdůrazňuje, zejména s:

- skutečností, že posun v politice způsobil ztrátu potenciálních tržních příležitostí pro výrobce z EU a vedl ke zvýšené závislosti na potravinách dovážených z oblastí mimo Evropskou unii, které jsou vyráběny podle velmi odlišných výrobních norem, a tak znevýhodňují zemědělské produkty EU;

- obavou, že dramatický nárůst nákladů na zemědělskou produkci může vést k menší spotřebě a omezení produkce, což zhorší potravinovou krizi v Evropě a ve světě;

- potřebou politických nástrojů zaměřených na odvrácení tak rozsáhlých a poškozujících kolísání cen;

- obavou související se stále větším soustředěním trhu v sektoru maloobchodu s potravinami, které vedlo k rozvoji monopolů a potřebě alternativních řešení při jednání s maloobchodníky ve prospěch malých zemědělců.

Existují ale také aspekty, se kterými nemůžeme souhlasit:

- zvýšené zaměření společné zemědělské politiky na trh a znehodnocení soběstačnosti v zásobování potravinami s důrazem kladeným výlučně na zajišťování potravin, přičemž se zapomíná, že to je bez soběstačnosti v zásobování potravinami obtížné.

Proto jsme se zdrželi hlasování.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Zpráva paní zpravodajky McGuinnessové se otevřeně zabývá otázkou, kterou považuji za strategickou, tj. zajišťování potravin a důležitost silného a konkurenceschopného zemědělství v globalizovaném světě.

Po nedávné krizi cen potravin by mělo být zajišťování potravin prioritou EU. Navzdory skutečnosti, že se v krátkodobém horizontu nedá další krize spojená s nedostatkem potravin předvídat, je pravděpodobné, že k ní v budoucnosti dojde, pokud vezmeme v úvahu negativní dopady změny klimatu na zemědělskou výrobu a neustále rostoucí poptávku.

S přihlédnutím k tomu, že rozvojové země nebudou pravděpodobně schopné vyrábět potraviny v množství, které by stačilo zásobovat jejich rostoucí obyvatelstvo, budou průmyslové země mít i nadále důležitý úkol vyrábět a vyvážet potraviny.

Společná zemědělská politika se tak musí znovu stát evropskou prioritou a vytvořit základ evropské politiky zajišťování potravin, zvážíme-li že v době finanční a hospodářské krize je to důležitější než kdy jindy.

  Jeanine Hennis-Plasschaert, Jules Maaten, Toine Manders a Jan Mulder (ALDE), písemně. − (NL) Delegace holandské Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) hlasovala pro zprávu paní zpravodajky McGuinnessové o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa, i přes skutečnost, že nesouhlasí s částí obsahu zprávy. Delegace VVD by bývala ráda viděla, že zpráva jasně stanovuje, aby se překážky obchodu v rozvíjejícím se světě postupně odbourávaly na recipročním základě. Vedle toho by přivítala, kdyby zpráva uváděla argumenty ve prospěch zvláštního, rychlého postupu pro schvalování cisgenních produktů. Ty budou zahrnuty do stejného postupu jako běžné biotechnologické produkty, i přes skutečnost, že využívají genetické materiály ze okruhu stejných druhů.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zpráva paní zpravodajky McGuinnessové se zabývá otázkami nesmírného globálního významu. Za dva roky se ceny potravin zvýšily o více než 80 % a zásoby obilí klesly na nebezpečně nízkou úroveň. Tlak na globální zásoby potravin je vyvíjen také z relativně nových zdrojů, jako je pohyb směrem ke zvýšenému využívání biopaliv. Vítám velkou dynamickou sílu této zprávy a v souladu s tím jsem hlasoval pro.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. − (FI) Paní předsedkyně, hlasovala jsem pro přijetí zprávy paní zpravodajky McGuinnessové, ale ráda bych upozornila zejména na následující záležitosti.

Poprvé od 70. let 20. století stojíme před naléhavou potravinovou krizí. Tato krize ve skutečnosti začala před současnou globální ekonomickou krizí, v době, kdy během krátkého období prudce stouply světové ceny kukuřice a obilí. Možná se pojmenování potravinové krize změnilo na krizi hospodářskou, ale prvně jmenovaná krize bohužel neodezněla. Je strašné pomyslet na to, že dokonce i před problémy, které vyvolala stávající potravinová krize, trpělo po celém světě chronickým hladem a podvýživou okolo miliardy lidí.

Zajišťování potravin – přístup k dostatečným, bezpečným a výživným zásobám potravin – se nyní musí stát klíčovou politickou prioritou jak zde, tak kdekoliv jinde. Nemůžeme tolerovat situaci, kdy při narůstání velkého nedostatku potravin ve světě a prudce rostoucích cenách my v Evropě drasticky omezujeme zemědělství a činíme tak z těch nejpodivnějších důvodů. Ve Finsku, stejně jako v ostatních členských státech, musí mít lidé právo se nyní i v budoucnosti zabývat zemědělstvím, které přináší zisky.

Potravinářský průmysl má obrovský dopad na zaměstnanost, protože v Evropě dává práci více než čtyřem milionům lidí. Odhaduje se, že celý potravinový řetězec ve Finsku zaměstnává přibližně 300 000 lidí, což je okolo 13 % zaměstnané pracovní síly. Existuje nezpochybnitelná potřeba chránit pracovní pozice těchto lidí v těchto dobách potravinové a hospodářské krize.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Je zajímavé konstatovat, že Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova se nerozhodl do své zprávy zahrnout klíčovou otázku navrženou Výborem pro rozvoj v následujícím znění: „Evropský parlament vyzývá Komisi EU a Radu, aby přiřadily prioritu, po přímých konzultacích se zeměmi AKT, otázce, jaký dopad budou mít na země AKT evropské dotace vývozu jejich zemědělských produktů, a aby se zavázaly, že poskytnou konkrétní, udržitelná řešení pro prevenci dumpingu spolu se závazky přijatými v této oblasti.“.

Ve zprávě se však tvrdí, že se EU zabývá prvky zemědělské politiky, které mohou potenciálně narušovat obchod a mít negativní dopad na zemědělce v rozvíjejícím se světě. Zpráva si ztěžuje, že země mimo EU produkují potraviny podle velmi odlišných standardů výroby, a tak vystavují zemědělské produkty EU nerovným podmínkám soutěže.

Tyto dva požadavky ve zprávě jsou přinejmenším diskutabilní a ne všechny politické síly v EU by s nimi souhlasily. Pokud by tomu tak bylo, nemohl by návrh Výboru pro rozvoj také být zahrnut do textu zprávy?

Zpráva je také proti omezování vyplácení pomoci v zemědělství a je proti jakékoliv reformě společné zemědělské politiky. Navíc navrhuje politiku osvěty občanů o společné zemědělské politice, což vnímám jako politickou propagandu systému, který je velmi kontroverzní, zejména v mé zemi.

Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Mimořádné náhlé zvýšení cen z nedávné doby oprávněně podnítilo diskusi o zemědělských politikách, zajišťování potravin a rozvoji. Bohužel v takových rozpravách často chybí problematika mezinárodního obchodu, což vede k hledání řešení ignorujících pozitivní potenciál, který zvýšená světová spotřeba může mít.

Přestože zpočátku tato inflace cen potravin představuje pro země a populace, které nemají zdroje, hrozbu hladomoru a vyžaduje zvýšenou humanitární pomoc, následně posiluje celosvětové zvýšení kapacity produkce potravin a nárůst celosvětového obchodu. Je to příležitost pro světové zemědělské populace, která se musí plně využít.

Pokud se týká Evropy a společné zemědělské politiky, k naší adaptaci na tento nový světový kontext - s potenciálem pomalejšího růstu, než se očekávalo - by nemělo docházet za cenu protekcionismu a nových překážek obchodu nebo deformace trhu. Střednědobá a dlouhodobá ziskovost evropského zemědělství a rozvoj venkova by měla být kritéria používaná ve společné zemědělské politice a její reformě.

  Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) Tato zpráva působí spíše jako obhajoba současné společné zemědělské politiky než jako komplexní pohled na zajištění potravin v hladovějícím světě. Přesto jsem ji podpořila, protože upozorňuje, že je důležité zajistit přístup farmářům v rozvojových zemí k půjčkám tak, aby i oni byli schopni modernizovat svou zemědělskou výrobu a zvýšit produkci i kvalitu potravin. Je mi líto, že zpráva věnovala jen malou pozornost riziku, které představuje skupování půdy v nejchudších zemích světa, a to za účelem pěstovat a vyvážet co nejlevněji potraviny do zbytku světa na úkor rozvoje ekonomiky a potřeb místních obyvatel v zemích trpících chronickým nedostatkem potravin.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní zpravodajky McGuinnessové o společné zemědělské politice a potravinovém zabezpečení světa.

Sdílím obavy, které vyjádřil kolega poslanec, a upozorňuji na potřebu, jejíž naléhavost je větší než kdykoliv dříve, přijmout odpovídající opatření k zajištění přístupu ke zdravým a výživným potravinám pro všechny občany, ať už žijí v Evropské unii nebo kdekoliv jinde na světě. Rád bych zdůraznil, že je třeba na naše úsilí pohlížet ze středně– až dlouhodobé perspektivy a nezaměřovat se pouze na perspektivu krátkodobou.

Nebude stačit vyčlenit dostatečné finanční zdroje pro chudé a rozvíjející se země, pokud za tím nebude stát skutečné odhodlání průmyslových zemí odvrátit spekulace o cenách základních potravin, kterých jsme byli svědky v nedávné době, a přijít s mezinárodními dohodami, které berou v úvahu zmíněné velmi různorodé situace zemí patřících do Světové obchodní organizace. Jinak bude i nadále velmi malá pravděpodobnost, že jednání, která již selhala, budou úspěšná.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Problematika SZP a potravinového zabezpečení světa je důležitá. Musíme se ujistit, že v EU hrajeme svoji roli a zajišťujeme, aby hladoví po celém světě dostali najíst. Je ostuda, že lidé v tomto světě umírají hlady kvůli tomu, že se nám nedostává politické koordinace.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Účelem společné zemědělské politiky není pouze zvyšovat zemědělskou produktivitu a zajistit rozumný rozvoj zemědělské produkce prostřednictvím optimálního využití výrobních faktorů, zejména pracovní síly, ale také poskytnout venkovskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zaručit bezpečnost dodávek a zajistit rozumné ceny u dodávek spotřebitelům.

Přístup k dostatečným zásobám bezpečných a výživných potravin je v současné době klíčovou politickou prioritou na úrovni EU a světové úrovni.

Je zneklidňující, že jsou ceny potravin vyšší než v předchozích letech a že světové zásoby potravin klesly na kriticky nízkou úroveň. Existuje nebezpečí, že světová finanční krize může přimět rozvinuté země, aby nedostály svých povinností v oblasti pomoci rozvíjejícím se zemím.

Je potřeba středně- a dlouhodobá akce na zabezpečení světové produkce potravin a na podporu těch lidí, kteří jsou nejvíce postiženi, pokud se týká základních potřeb výživy.

Největším úkolem je nyní vytvořit politiku pro zemědělství a potraviny, která uspokojí potřeby stále početnější světové populace, která podle odhadů vzroste do roku 2050 o 40 %, přičemž se za stejnou dobu světová poptávka po potravinách zdvojnásobí.

Rozvoj politiky, která zajistí zemědělcům slušný příjem z potravin, které produkují, je klíčovou politickou otázkou. Pro zabezpečení produkce potravin má zásadní význam. Pokud to trh není schopen zajistit, mělo by se to provést prostřednictvím odpovídající politiky.

  Glenis Willmott (PSE), písemně. − Delegace Labouristické strany bude hlasovat pro SZP a zprávu o potravinovém zabezpečení světa, i přes silné výhrady, které máme k postoji přijatému vůči SZP.

Nesouhlasíme s markantní rolí, která byla SZP přisouzena při zabezpečování zajištění potravin, ani s kritikou reformy SZP, během které došlo k posunu od kvantitativní ke kvalitativní produkci, přičemž se v důsledku toho předpokládá, že to oslabilo naše zajištění potravin. Podle našeho postoje potřebujeme modernizovat naši zemědělskou politiku, nikoliv se vracet k politice založené na výrobě, která podpořila masivní nadvýrobu a deformaci trhů, přičemž oslabila schopnost jiných zemí vyrábět zemědělské zboží a obchodovat s ním.

Cítíme však, že tato práva nastoluje mnoho důležitých otázek k problematice potravinového zabezpečení světa, jako je uznání důležitosti zajištění potravin jako klíčové politické priority pro EU, naléhavá potřeba větší spolupráce na globální úrovni, výzva k zvýšeným investicím v rozvíjejících se zemích s cílem budovat jejich výrobní kapacity a naléhavá potřeba postavit zemědělství do centra rozvojového plánu EU. Všechny tyto body jsou stejně důležité a žádají, abychom se rozhlédli dále za úzký obzor pozornosti těch, kteří tuto problematiku využívají k ospravedlnění SZP, která je více intervenční a protekcionistická, a abychom tuto zprávu podpořili.

- Zpráva: Genowefa Grabowska (A6-0475/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme hlasovali pro zprávu předloženou paní Grabowskou o perspektivách rozvoje občanského dialogu podle Lisabonské smlouvy. Posílení dialogu s občanskou společností je důležité pro vytváření EU, která naslouchá názorům svých občanů a zastupuje je. Souhlasíme také s požadavky uvedenými ve smlouvě, aby práce v Radě byla otevřenější, a umožnila tak smysluplnou účast občanské společnosti na dialogu.

Rádi bychom ale jasně řekli, že podle našeho přesvědčení není správné, aby církvím a náboženským společenstvím byl udělen zvláštní status mezi organizacemi občanské společnosti. Církve a náboženská společenství by se měly účastnit dialogu s orgány Unie stejně jako všechny ostatní organizace.

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Paní předsedkyně, každá iniciativa, jejímž cílem je přivést občany blíž k institucím, které jednají jejich jménem, by měla být podpořena. Je však třeba dát pozor a ujistit se, aby se navrhovaná iniciativa svojí vlastní hybnou silou nepřetransformovala do jiné instituce. Zprávu jsem podpořil, protože každý krok, kterým se občané přivedou blíž k orgánům, které za ně rozhodují, je krokem směrem k lepší a transparentnější demokracii. Chci však zdůraznit, že stejně jako tomu je u každého dialogu, tak i u toho, který se týká Lisabonské smlouvy, by se měl brát v potaz názor každé strany.

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Tato zpráva se týká Lisabonské smlouvy, která, dovolte mi, abych vám připomněl, není v platnosti. Je tedy velmi troufalé, ne-li dokonce arogantní, dovolávat se Lisabonské smlouvy, jakoby to již byla skutečná realita.

Pro případ, že byste zapomněli, Lisabonskou smlouvu poslala ke dnu demokratická vůle irského lidu. Irové zastavili tento projekt, protože chtěli jinou Evropu. Tím, že hlasovali tak, jak hlasovali, lidé v Irsku mluvili také za občany každého jiného členského státu, včetně toho mého, kterým jejich vláda odepřela referendum.

Irsko bylo zastrašováním donuceno konat druhé hlasování, ale není pravděpodobné, že by takové pohrdavé zacházení Irové přijali s laskavostí.

Do budoucna bychom se měli vyhnout nevážnosti, do které bychom se mohli dostat projednáváním hypotetických scénářů, jako je Lisabonská smlouva. Slouží pouze k tomu, aby odhalila arogantní opovrhování EU demokratickým názorem.

Hlasoval jsem proti této zprávě.

  Koenraad Dillen (NI) , písemně. − (NL) Možná že žiji na úplně jiné planetě, ale zdá se, že si pamatuji, jak Holanďané a Francouzi zamítli Evropskou ústavu v demokratickém referendu v roce 2005. Tato ústava je mrtvá a pohřbená, přinejmenším pokud si říkáme demokraté. Proklínaná Lisabonská smlouva, která je jednoduše oprášenou verzí Ústavy, utrpěla naprosto stejný osud, byla jaksi Iry zamítnuta v demokratickém referendu.

Evropa však odmítá přijmout názor občanů a chce Ústavu vnutit Evropanům proti jejich vůli zadními dveřmi, přičemž předstírá, že na zahrádce je všechno růžové, a hovoří o tzv. „dialogu s občany v rámci Lisabonské smlouvy“ s tím největším cynismem.

To má být „dialog s občany“, „silná kultura konzultací a dialogu“, podle kterých zpravodajka, ve svém cynismu, znovu cituje článek 10 Smlouvy o Evropské unii: „Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“. Možná to je pravda, ale Evropa si demokratického hlasu lidu vůbec nevšímá.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Tato zpráva paní zpravodajky Genowefy Grabowské zajišťuje posílené mechanismy účasti a nástroje občanského dialogu v rámci Evropské unie. Zabývá se propastí mezi členy Unie a vztahem, který mají s orgány, které pro ně pracují. Bere na vědomí potřebu posílit občanský dialog, aby se zachovalo skutečné nasazení pro cíle evropského projektu.

Nedávné odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku bylo částečně způsobeno rozdíly mezi tím, jak je Unie vnímána a jaká je ve skutečnosti. Řešení všeobecného nedostatku informací je klíčem k dosažení skutečného demokratického partnerství. Nejdůležitější pro tento návrh je trvat na tom, že dialog je vzájemný, že je třeba věnovat pozornost vyjádřeným názorům a respektovat je.

U této zprávy paní Grabowska zdůrazňuje jak transparentnost, tak reprezentativnost jako základní komponenty aktivního občanského dialogu a skutečné participativní demokracie. Otevřenější a přístupnější Rada, zvýšená a integrovanější interinstitucionální spolupráce, lepší využívání nových médií jako prostředku spojení s občany a poskytování podpory institucím občanské společnosti pomůže Evropu těsněji spojit. Z těchto důvodů podporuji zprávu paní Grabowské.

  Bairbre de Brún a Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Podporujeme veškeré úsilí zmocňující občany, obce a organizace občanské společnosti v souvislosti s rozhodovacími procesy, včetně EU.

Nejsme však přesvědčeny, že Lisabonská smlouva nabízí v této oblasti jakýkoliv skutečný pokrok. Dále jsme přesvědčeny, že navrhovaná občanská iniciativa bude smysluplná, pokud by Komise měla právně závaznou povinnost vydat bílou knihu, která v hlavních rysech nastíní reakci na tento návrh nebo hlavní části Smlouvy, které odůvodňují, proč žádnou akci neuskuteční.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je opět další ze zpráv, které jsou namířeny proti většině Evropského parlamentu ve svém úsilí pokusit se „prodat“ projekt Lisabonské smlouvy za každou cenu, což je úkol, který se ukázal být nelehkým, soudě podle výsledků předchozích referend. Toto úsilí má přinejmenším jeden klad - ukazuje jasně, jak těžké nebo dokonce bolestné je pro zastánce Smlouvy najít argumenty, které by ji prosadily.

Neexistuje žádná propagace – a to je předmětem této zprávy – , která je schopná odkrýt, že trvání vedoucích představitelů EU na vynucení dalšího referenda v Irsku kvůli vnucení této navrhované Smlouvy, má protidemokratickou povahu. Nesdílíme úzký pohled těch, kteří mají za to, že rozvíjení „občanského dialogu“ nebo „občanské iniciativy“ je dostatečným působením proti povaze návrhu, který jako celek brání občanům každého členského státu definovat svoji společnou budoucnost a který trvá na opatřeních vedoucích k nejistým pracovním místům, nárůstu pracovních hodin, snadnějšímu propouštění z důvodů nadbytečnosti a privatizaci veřejných služeb.

Neexistuje žádná propagace, která by mohla zakrýt neoliberální, federalistický a militaristický obsah tohoto projektu Smlouvy. Proto jsme hlasovali proti.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva paní Grabrowské doporučuje trvalý dialog mezi všemi evropskými orgány a „zástupci“ občanské společnosti, jehož cílem by bylo definovat politiky a vypracovat právní předpisy na úrovni EU, jinými slovy formální, povinné organizování participativní „demokracie“ na úrovni Unie.

Potíž je, že participativní „demokracie“ je pouhou zástěrkou pro ty, kdo odmítají skutečnou demokracii: umožňuje, aby se dialog omezil na nejaktivnější organizace, které jenom zřídka patří k těm nejreprezentativnějším, a zdá se, že předem testuje názory občanů, aby šlo lépe odmítnout řádné konzultace, které by se s nimi měly vést později.

Pokud si Evropa Bruselu přeje slyšet občany, nechť si všimne francouzského a holandského „ne“ Evropské ústavě a vzdá se Lisabonské smlouvy, která je pouhou kopií Ústavy. Pokud by se měly brát v úvahu výzkumy veřejného mínění, jak by si to paní zpravodajka přála, zastavte jednání o členství Turecka, protože se proti tomu staví většina občanů Evropy. Pokud je správné respektovat princip, že rozhodování by se mělo přivést co nejblíže k občanům, nechť Evropa přestane ovládat naše každodenní životy. Pak by měla jistou důvěryhodnost, když hovoří o demokracii.

  Anna Hedh (PSE), písemně. − (SV) Hlasovala jsem pro zprávu paní zpravodajky Grabowské o perspektivách rozvoje občanského dialogu podle Lisabonské smlouvy. Jsem přesvědčena, že je důležité posílit dialog s občanskou společností, aby se vytvořila EU, která naslouchá názorům svých občanů a zastupuje je. Souhlasím také s požadavky uvedenými ve zprávě, aby práce Rady byla otevřenější, a umožnila tak občanské společnosti účast na dialogu smysluplným způsobem. Věřím však, že nebylo nezbytné začlenit i Lisabonskou smlouvu, protože po irském hlasování proti této smlouvě v referendu již není relevantní.

Není také dobré, aby církvím a náboženským společenstvím byl udělen zvláštní status mezi organizacemi občanské společnosti. Církve a náboženská společenství by se měly účastnit dialogu s orgány Unie stejně jako všechny ostatní organizace.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Souhlasím se zprávou o perspektivách rozvoje občanského dialogu podle Lisabonské smlouvy.

Považuji tento dialog za velmi důležitý, aby občané EU pronikli do oblastí, kterými se zabývají jejich volení zástupci.

Rád bych vyzdvihl poznámku, že dialog mezi EU a občany Unie by měl být dvoustranný dialog, protože nestačí informovat naše vlastní země o uskutečňování projektů; musíme také naslouchat jednotlivým lidem a brát jejich názor vážně.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Lisabonská smlouva nebyla přijata. Zamítli ji irští voliči v referendu, a proto se musí považovat za dokument, který byl odložen ad acta. To, co bylo v podstatě stejným návrhem smlouvy, bylo již před tím odmítnuto v referendech ve Francii a Holandsku.

Federalistická většina v Evropském parlamentu si však nepřeje naslouchat, a místo toho trvá na Unii, která je v dokonce ještě větším rozsahu spravována na nadnárodní úrovni, navzdory skutečnosti, že její občané projevili svůj skeptický postoj ve více referendech, a kdyby dostali příležitost, projevili by tento skepticismus dokonce i ve více zemích.

Způsob práce, který předvádí federalistická většina v Evropském parlamentu, ukazuje, jaký typ občanského dialogu to vlastně chtějí. Chtějí naslouchat pouze těm částem občanské společnosti, které se hodí do jejich federalistické šablony.

Mimo legislativní proces není zpráva, kterou máme před sebou, nijak zvlášť působivá. Odstavec 9 zprávy uvádí, že by všechny orgány EU měly vést aktualizované registry všech významných nevládních organizací. To znamená zbytečný nárůst byrokracie, který nikam nevede. Dále odstavec 11 zprávy hovoří o prosazování „aktivně evropského postoje“ mezi občany EU. Jak by byl tento postoj definován?

Nejhorším aspektem zprávy je ale výzva, uvedená v odstavci 22, k poskytnutí společného právního základu na úrovni EU evropským sdružením a organizacím občanské společnosti. Tento návrh je jenom dalším z kroků k vytvoření státu EU.

Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Když se hovoří o veřejné diskusi k Lisabonské smlouvě ve všech jazycích, může to znít opravdu velmi hezky. Lidé navzdory všem maskovacím manévrům pochopili úplnou pravdu, že smlouva, která se z 95 % drží zamítnuté Ústavy EU, není žádné Kolumbovo vejce, dokonce i když se establishment EU snaží ji jako takovou prodat.

Je také zajímavé, vzhledem k tomu, že tento dialog chceme vést ve všech jazycích, nejsme dokonce ani s to zajistit, aby úřadující předseda Rady měl integrované webové stránky v nejrozšířenějších jazycích Unie, jmenovitě angličtině, francouzštině a němčině. Určitě také před našimi občany vypadáme obzvláště směšně, když oceňujeme nové občanské iniciativy, které jsou upraveny Ústavou jako krok k větší demokracii, přičemž se referenda opakují tak dlouho, dokud se nedosáhne výsledku, který si přeje EU. Protože tato iniciativa může být jenom další ryzí kampaní na podporu Ústavy EU, na kterou se již utratilo dost peněz, hlasoval jsem proti zprávě paní zpravodajky Grabowské.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože občanská společnost tím, že předává názory a žádosti občanů EU dál orgánům EU, hraje důležitou roli v Evropě a evropském procesu integrace.

Aby mohla Evropská unie dosáhnout svých cílů a úkolů, potřebuje širší veřejnou rozpravu, účinnější občanský dialog a další vývoj politického uvědomění, a všechny tyto aspekty se ve zprávě berou v potaz.

Zpráva také zdůrazňuje význam odborných znalostí, které občanská společnost dává institucím k dispozici, a zdůrazňuje roli a důležitost této úlohy pro poskytování informací a osvětu, které jsou součástí občanského dialogu.

Doufám, že současné aktivity EU, které prosazují větší zapojení občanské společnosti do evropského integračního procesu, budou i v budoucnu pokračovat. Hovořím nyní konkrétně o iniciativách jako Evropa přes satelit, Agora občanů a jiná občanská fóra k různým tématům.

Doufám, že tato zpráva povzbudí Radu Evropské unie k tomu, aby usnadnila a zjednodušila přístup ke svým procesům, protože to je základní podmínka pro iniciování řádného dialogu s občanskou společností.

  Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) Dámy a pánové, vítám, že zpráva upozorňuje na potřebu občanského dialogu v době, kdy evropské země prožívají krizi demokracie. Lidé nerozumí či se nezajímají o témata, která nejsou spojena s jejich každodenními starostmi. Nízká volební účast v evropských volbách je logickým důsledkem toho, že občané neví, co pozitivního jim evropská legislativa může přinést a nevěří, že svým hlasem mohou cokoli ovlivnit. Málo se ví, že Lisabonská smlouva posiluje participativní demokracii. Souhlasím s poslankyní Grabowskou, že členské země by měly zásadněji podporovat nevládní organizace. Je třeba však dbát na jejich reprezentativnost a také transparentnost. Zprávu jsem podpořila i proto, že obsahuje požadavek, aby EK zveřejňovala seznamy nevládních organizací, které uplatnily své návrhy v průběhu legislativní přípravy. Určitě to sníží anonymitu celého procesu a přispěje k lepší reprezentativnosti nevládních organizací. Myslím také, že kampaň před volbami do EP je velkou příležitostí pro odpovědné europoslance vysvětlit, o čem ve Štrasburku rozhodujeme a jak se občanská společnost na naší práci podílela a jak se bude moci podílet po přijetí Lisabonské smlouvy.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Lisabonská smlouva uděluje dialogu s občany status příkazu. Je závazná pro všechny politiky a sféry činností EU.

Úspěch dialogu závisí na reprezentativnosti, a proto na silné angažovanosti klíčových subjektů. Vnitrostátní, regionální a místní orgány by měly metodu dialogu používat, aby občané mohli zažít fungování participativní demokracie v praxi.

Mělo by se připustit, že Evropská unie toho má hodně co dohánět v oblasti komunikace a opravdu zejména v oblasti dialogu s občany.

Občané EU musí mít jistotu, že se na evropské úrovni neučiní žádná rozhodnutí bez jejich zapojení a že díky hlasování ve volbách budou mít skutečný vliv na formu těchto rozhodnutí.

Plně podporuji výzvu paní zpravodajky, aby se povzbudilo prosazování iniciativ v oblasti dialogu s občany.

  Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Je předčasné hovořit o tom, co se stane, až Lisabonská smlouva vstoupí v platnost. Smlouva nadále zůstává postavena mezi dvě krajní možnosti a je stále předmětem možného druhého zamítnutí v hlasování irských občanů během dalšího referenda, které se bude konat později v tomto roce.

Pokud toto platí, neměli bychom jednat, jakoby Lisabonská smlouva již byla v platnosti. Budeme-li tak činit, vystavíme se obvinění z arogance a pohrdání demokratickým procesem, který musí stejně být jednou ukončen tím či oním způsobem.

Nejsem ani pro to, aby se fondy EU utrácely na prosazování Lisabonské smlouvy prostřednictvím občanského dialogu nebo jakýmikoliv jinými prostředky. V členských státech máme svobodná média a aktivní demokracie a jsme poměrně schopní vést tuto diskusi za našich vlastních podmínek bez Komise a její snahy dění ovlivnit. V mé zemi, Spojeném království, mají ve skutečnosti pokusy Komise prosazovat další integraci EU spíše kontraproduktivní účinek.

Já, stejně jako ostatní britští konzervativci, chci zažít Evropskou unii, která se vydá jiným směrem, když bude dělat méně a bude to dělat lépe.

Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Frank Vanhecke (NI), písemně. − (NL) Zpráva paní zpravodajky Grabowské je pouze dalším příkladem skandálního způsobu, jak Parlament nakládá s principy, kterým, podle svého tvrzení, slouží. „Dialog s občany v rámci Lisabonské smlouvy“ - jaký vtip! Lisabonská smlouva, která je Evropskou ústavou v přestrojení, byla nejprve v referendech v Nizozemsku a Francii a poté i v Irsku vyhozena do koše. Ostatní země se ani neodvažují referendum zorganizovat.

Pokud jde Evropě o dialog s občany, pak by měla začít respektovat demokracii. Jestli se výsledek referenda evropským nomenklaturám nepozdává, neznamená to nezbytně, že voličům chybí mozkové buňky. Opak je pravdou. V každém případě jsem znovu důrazně hlasoval proti této zprávě. Nec spe, nec metu neboli bez naděje a beze strachu.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (FR) Evropské orgány musí být otevřeny dialogu a spolupráci s občany a s organizacemi z občanské společnosti. Kdokoliv může přispívat ke společnému dobru.

Avšak zejména zájmovým skupinám, lobby, které nezastupují obecné dobro, by se nemělo dovolit, aby infiltrovaly legislativní proces pod rouškou dialogu s občanskou společností. Přístup k dialogu musí být spravedlivý.

Trvám na tom, že by se dialog měl vést zejména se sdruženími, která vyjadřují názory nejchudších jedinců a rodin. Boj proti extrémní chudobě a sociálním nerovnostem nebude mít žádný trvalý úspěch bez trvalého dialogu s rodinami a jednotlivci, kteří zažívají extrémní chudobu ve svých každodenních životech. Tento dialog je těžký, ale také nezbytný. Evropské, vnitrostátní, regionální a místní orgány nemůžou jít snadnou cestou, když budujeme společnost sociálního začlenění a Evropu pro všechny. Pokud se týká nejlepší praxe, měli bychom vyjádřit uznání práci Evropského hospodářského a sociálního výboru a mezinárodního hnutí Asociace pro toleranci a rozvoj - čtvrtý svět, které od roku 1989 organizují evropská setkání lidových univerzit čtvrtého světa umožňující strukturovaný dialog mezi zástupci řídících orgánů a lidmi, kteří mají přímou zkušenost s extrémní chudobou.

- Zpráva: Barbara Weiler (A6-0514/2008)

  Gerard Batten (IND/DEM), písemně. − Zdržel jsem se tohoto hlasování, protože přestože já a Britská strana za nezávislost plně podporujeme rovnost mezi muži a ženami, Spojené království již má právní předpisy v oblasti rovnosti, které mohou být změněny nebo vylepšeny, když to bude požadovat náš vlastní demokraticky zvolený a odpovědný parlament. EU je protidemokratická a nedemokratická a není legitimním ochráncem práv nikoho.

  Sylwester Chruszcz (UEN), písemně. – (PL) Souhlasím se zprávou paní zpravodajky Weilerové a vyjadřuji podporu opatřením zaměřeným na provedení směrnice týkající se nekalých obchodních praktik mezi podnikem a spotřebitelem na vnitřním trhu. Myšlenka vytvoření černé listiny nekalých obchodních praktik, nejenom pro vztahy mezi podnikem a spotřebitelem, ale také pro vztahy mezi podniky, je chvályhodná. Podporuji také mechanismy pro monitorování a prosazování zavádění právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, které se týkají nekalých praktik, a podporuji iniciativu zaměřenou na otevření veřejně přístupné databáze vnitrostátních opatření přijatých provedením směrnice týkající se nekalých obchodních praktik. Z pohledu polského a evropského spotřebitele je tato iniciativa cenná.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zdrželi jsme se hlasování o zprávě paní zpravodajky Weilerové o ochraně spotřebitelů a společností před nekalými praktikami a o klamavé reklamě, protože k ní máme zásadní výhrady.

První je, že evropské právní předpisy k této problematice jsou prezentovány jako směrnice, jinými slovy členské státy mají relativní volnost, pokud se týká zdrojů, které použijí, aby dosáhly cílů, které jim byly určeny. Touha paní zpravodajky po jednotnosti, jak ve smyslu obsahu, tak formy vnitrostátních právních předpisů, zůstane pouhou touhou, pokud nebude existovat nepřijatelné zasahování ze strany Evropské unie do právních a správních systémů členských států, přičemž spotřebitelé z toho nebudou mít žádný skutečný užitek.

Druhou je, že hlavní přidanou hodnotou, kterou Evropská unie přináší do těchto oblastí, je pomoc při řešení přeshraničních sporů. Tato otázka musí být řádně vyřešena ať už ve stávajících platných textech, nebo v těch, které jsou požadovány.

Hlavním cílem tohoto právního předpisu by nemělo být, aby existoval per se, ale aby chránil spotřebitele a společnosti.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o zavádějící a srovnávací reklamě má nesmírný význam, protože dodává spotřebitelům větší důvěru a zajišťuje právní jistotu, pokud se týká obchodování na vnitřním trhu. To má obzvláštní význam ve vztahu k přeshraničním transakcím, které jsou na evropském trhu čím dál běžnější. Vnitrostátní úřady na ochranu spotřebitele se v případě takových transakcí stále setkávají s potížemi při přijímání odpovídajících opatření v cílové zemi.

Řádné provádění, uplatňování a prosazování těchto směrnic je pro dosažení jejich cílů nezbytné. Řada členských států bohužel ale tuto svoji povinnost ještě nesplnila, což nepřispívá k budování odpovídajících vztahů mezi podniky a spotřebiteli.

V roce 2007 použila Evropská komise poprvé kontrolní akce „EU Sweep“ jako nástroj pro kontrolu a prosazení uplatňování právních předpisů na ochranu spotřebitele u webových stránek aerolinek. Nepoctivé jednání bylo prokázáno až u 43,6 % kontrolovaných webových stránek, což jenom potvrzuje nezbytnost zvýšeného monitorování, pokud se týká prosazování stávajících předpisů.

Vítám iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvořit veřejně přístupnou databázi vnitrostátních opatření přijatých při provádění těchto směrnic.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − EU učinila velký pokrok ve zlepšování práv spotřebitelů. Je zklamáním, že některé členské státy stále ještě mají přizpůsobit své vnitrostátní právo směrnici o nekalých obchodních praktikách a tento Parlament dnes vyslal jasnou zprávu, že tyto členské státy by se tímto nedostatkem měly zabývat.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Přijali jsme směrnici EU, která chrání spotřebitele před nekalými obchodními praktikami a zavádějící reklamou již v roce 2005. Přesto stále odmítáme chránit občany před uživateli internetové telefonie, nevyžádanými reklamními hovory a společnostmi typu Scammer & Co. Rip-off, které kradou vzhled nebo zdrojový kód webových stránek a ukrývají se za P. O boxy, bílými koni a změnami jména.

Pokud se podaří dopadnout jakoukoliv z těchto společností, jsou odsouzeny ke směšně malým pokutám, které nemají naprosto žádný zastrašující účinek. Tady je potřeba pokuty drasticky zvýšit, zejména u opakovaných deliktů. Je důležité, aby okradení spotřebitelé mohli podat žádost o odškodné, jinak je pouze necháme bez pomoci když pomoc potřebují. Plánované změny situaci pro spotřebitele zlepší, proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) Vítám projednání zprávy o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě, jelikož zatím tyto směrnice tvoří páteř ochrany spotřebitelů v EU. Jejich jednotná aplikace v členských státech je nutná zejména pro internetové nákupy. Vnitřní trh nesmí být fragmentován, podnikatelé a spotřebitelé, ať prodávají či nakupují v jakémkoliv členském státě, musí podléhat stejným pravidlům a ochraně. Musím upozornit, že některé státy včetně České republiky implementovaly směrnice do své národní legislativy pozdě. Teď je nejpodstatnější, zda-li dozorové národní orgány donutí nekalé obchodníky ke skutečnému přesunutí pravidel do praxe. Povánoční výprodeje jsou vynikající možností pro kontroly. Dále je potřeba, aby evropské instituce podpořily vyšší spolupráci mezi národními radami pro rozhlasové a televizní vysílání, které mají hlídat dodržování směrnic v masmédiích, a je v našem zájmu, aby dozor byl uplatňován jednotně napříč celou EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, Hlasuji pro zprávu paní zpravodajky Weilerové o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách mezi podniky a spotřebiteli na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o zavádějící a srovnávací reklamě.

Jsem pevně přesvědčen, že řádné uplatňování směrnice veřejnosti umožní, aby si byla plně vědoma svých práv. Rozšíření práv spotřebitele prostřednictvím směrnice o nekalých obchodních praktikách musí být podpořeno opatřeními nutnými k podpoře provádění těchto práv.

Souhlasím s paní zpravodajkou, když uvádí, že odpovídající provádění, uplatňování a prosazování směrnic o nekalých obchodních praktikách mezi podniky a spotřebiteli a o zavádějící a srovnávací reklamě mají zásadní význam pro dosažení cílů stanovených směrnicemi, zejména vzhledem k rozdílným způsobům a systémům provádění a uplatňování používaným v členských státech, složitosti některých právních konceptů obsažených ve směrnicích, kvalitě a vyčerpávající povaze vnitrostátních norem platných pro nekalé obchodní praktiky a zavádějící reklamu a také značný rozsah působnosti směrnice. Jsem nakonec potěšen iniciativou mé kolegyně poslankyně, jejímž cílem je zákonná úprava problematiky, která má pro Společenství nesmírný význam.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Rozhodně schvaluji zprávu Barbary Weilerové o provádění, uplatňování a prosazování směrnice o nekalých obchodních praktikách na vnitřním trhu a směrnice o zavádějící a srovnávací reklamě.

Záležitosti zavádějící a srovnávací reklamy v transakcích mezi podniky jsou regulovány zavedením jednotné, konsolidované směrnice. Záležitosti nekalých obchodních praktik ve vztazích mezi podniky a spotřebiteli jsou regulovány směrnicí 2005/29/ES.

Tyto směrnice byly připraveny, aby dodaly spotřebitelům větší důvěru (jejich ochrana se zvýšila díky vytvoření „černé listiny“ obchodních praktik, které by měly být zakázány, a díky harmonizaci ochrany spotřebitelů před nekalými praktikami) a také aby pro podniky zajistily větší právní jistotu.

Mohl být dosažen vyšší stupeň ochrany, pokud by ustanovení směrnice provázela právní opatření umožňující účinné prosazování. Členské státy proto musí prověřovat své právní systémy a zvyšovat srozumitelnost procesu přizpůsobení svého vnitrostátního práva.

Zavedené změny musí být podpořeny srozumitelnými realizačními postupy a účinnými kompenzačními opatřeními, která dají spotřebitelům právo vznášet nároky na odškodné za ztráty utrpěné v souvislosti s nekalými obchodními praktikami, jako byly mechanismy pro monitorování ochrany spotřebitele ve věci webových stránek aerolinek poprvé použité v roce 2007. Na úrovni členských států by měly být zváženy osvětové kampaně a kampaně, které zlepšují úroveň informovanosti spotřebitele o právech spotřebitele a jejich využívání.

- Zpráva: Pedro Guerreiro (A6-0485/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme hlasovali proti zprávě o ekosystémovém přístupu k řízení rybolovu. Jsme přesvědčeni, že tato zpráva nevysvětluje, že rybářská politika musí být navržena tak, že se z environmentálních kritérií a kritérií udržitelnosti vychází. Kromě toho se zpráva příliš zaměřuje na zdržování nezbytných reforem rybářské politiky a chrání zájmy velkých rybolovných společností.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Velmi stručně shrnuto, cílem této zprávy z vlastního podnětu Evropského parlamentu je začlenit požadavky Společenství na zachování mořského prostředí do společné rybářské politiky (CFP), která má jako jeden ze svých operativních cílů za úkol postupné zavedení ekosystémového přístupu do řízení rybolovu.

Základním bodem této zprávy, na který bych rád upozornil, je skutečnost, že podle ní stávající systém celkových přípustných odlovů a kvót neslouží cílům reformované CFP, protože se ukázal jako neadekvátní jak pro rybolovný sektor Společenství, tak pro zachování zásob.

Měly by být urychleně ustaveny alternativní systémy řízení a mám za to, že za takovýchto podmínek by EU měla rychleji prodiskutovat alternativní přístupy, vzhledem k tomu, že některé z nich, jako je například řízení založené na rybolovných právech, tvoří základní kámen systému v zemích jako Spojené státy, Nový Zéland, Norsko a Island, kde všude existuje silná tradice a velký potenciál rybolovného sektoru.

Přeformulování plánu obnovy pro štikozubce a humry je dalším významným bodem, který by se měl zvážit.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přestože nesouhlasím s celkovým obsahem přijatého rozhodnutí, přesto obsahuje řadu důležitých cílů a principů, které by měly v rybářské politice převažovat.

Bude obzvláště důležité znovu zdůraznit a bránit tyto cíle a principy (jak vytrvale činí Komunistická strana Portugalska), z nichž mnohé nejsou ve společné rybářské politice (CFP) respektovány (přestože jsou do ní některé z nich zahrnuty), až Evropská komise ohlásí v dubnu příštího roku představení zelené knihy o budoucnosti společné rybářské politiky a v hlavních rysech tak naznačí případnou reformu této politiky do roku 2012.

Vzhledem k cílům a záměrům, které stanovila Evropská komise a jiné orgány EU pro budoucí rozvoj rybářského průmyslu, by měl být tento sektor v Portugalsku - který je v hluboké krizi, jejíž příčiny spočívají v tíživých politikách, které byly na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství dodržovány po desetiletí - ve stavu pohotovosti kvůli novým a ještě tíživějším opatřením a měl by se proti nim mobilizovat. Pokud by tato opatření byla přijata a uplatňována, způsobila by zničení velké části tohoto strategického sektoru, a to by mělo negativní dopad na Portugalsko.

Taková politika není předem rozhodnutou záležitostí.

Pro rybářský průmysl v Portugalsku existují alternativní politiky.

Jsou to politiky, které Komunistická strana Portugalska prosazovala a bránila jak na vnitrostátní úrovni, tak v Evropském parlamentu.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana zpravodaje Guerreira. Tato zpráva správně upozorňuje, že by rybářská politika EU měla prosazovat modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zachovat přitom svoji socioekonomickou reálnost a udržitelnost rybolovných zdrojů a zaručit zásobování veřejnosti rybami a soběstačnost a bezpečnost v zásobování potravinami, zachování pracovních míst a zlepšení životních podmínek pro rybáře. Je to pravý opak toho, čeho CFP dosáhla za poslední tři desítky let a vzhledem k tomu podporuji repatriaci řízení rybolovu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana zpravodaje Guerreira o společné rybářské politice (CFP) a ekosystémovém přístupu k řízení rybolovu. Má zásadní význam nezaměňovat mořskou nebo oceánskou politiku s rybářskou politikou. V tomto bodě naprosto souhlasím s panem zpravodajem.

Rybářská politika musí být založena na principu, podle kterého existuje vzájemná souvislost mezi prosperitou rybářské komunity a udržitelností ekosystémů, jejichž nedílnou součástí jsou, zejména uznáním specifické povahy a významu pobřežního rybolovu malého rozsahu a rybolovu řemeslného charakteru.

Souhlasím také s kolegou poslancem, když uvádí, že hlavním a prvořadým úkolem řízení rybolovu, jako činnosti zahrnující využívání obnovitelných zdrojů, je přímo nebo nepřímo kontrolovat celkovou intenzitu rybolovu s cílem zajistit maximální udržitelný úlovek. Pokud přijmeme tento přístup, učiníme další krok směrem k dosažení cílů stanovených Evropskou unií.

- Zpráva: Christa Klaß (A6-0443/2008)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V tomto případě se také došlo ke kompromisu, který nakonec vzal v úvahu několik kritických připomínek, které jsme vznesli k původnímu návrhu, konkrétně těch, které se týkaly ukazatelů a cílů snížení, opatření a harmonogramů pro snížení rizik a nebezpečí spojených s pesticidy a závislostí na pesticidech. Podle našeho názoru je rozumnější nekvantifikovat tyto cíle hned od začátku, aby se nevytvářelo dokonce ještě víc překážek pro zemědělství malého rozsahu.

Vítáme také skutečnost, že výjimka z povinné inspekce zařízení a příslušenství, kterou upravoval původní návrh Komise, je zachována a že se od povinné inspekce všeho, včetně zařízení a příslušenství používaného v malých rodinných podnicích, upustilo.

Máme za to, že tato diferenciace - prakticky i teoreticky - mezi rodinnými podniky a intenzivním agroprůmyslem by měla být přítomna ve všech rozhodnutích. Mimochodem by se vždy mělo pamatovat na to, že to nebyly rodinné podniky ani neintenzivní metoda výroby, které vedly k BSE, dioxinům, nitrofuranům a jiným pohromám spojeným s potravinami ...

Proto jsme hlasovali pro uvedený kompromis.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Souhlasím s paní zpravodajkou a gratuluji ji k závěrečné zprávě.

Vstoupení této směrnice v platnost bude nesmírně důležité ve smyslu zvyšujícího se tlaku na naléhavé doplnění politiky snížení rizika pesticidů, která byla v EU charakterizována určitým nedostatkem informací a kontroly praktik a produktů. K ochraně lidského zdraví a životního prostředí je životně důležité napomáhat změně přístupu k zemědělským pesticidům.

Tento dokument je zásadní, protože stanovuje pravidla pro informování a školení osob, které pesticidy používají, a vyžaduje kontrolu zařízení. Zakazuje také letecký postřik (povolený v případech naprosté nezbytnosti a tam, kde neexistují jiné alternativy). Dalším pozitivním aspektem je možnost, aby každý členský stát definoval oblasti ochrany a oblasti rizika.

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o „pesticidovém balíčku“ na protest proti antidemokratickému způsobu předkládání kompromisů Evropskému parlamentu, které byly vyjednány v neformálních rozhovorech mezi třemi stranami, tj. radou, Komisí a zástupci Evropského parlamentu, a jsou založeny výhradně na kompromisech dosažených jediným parlamentním výborem. Ve skutečnosti se opomíjením řádné demokratické rozpravy během prvního čtení nejenom odebírá každému poslanci Evropského parlamentu právo na podávání pozměňovacích návrhů, ale omezuje to také evropskou legislativu, která je formulována v rozporu s jakoukoliv demokratickou transparentností.

Kromě toho jsou právní předpisy, které jsou nakonec přijaty, v mnoha ohledech nadměrné, byrokratické a kontraproduktivní.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. − (FI) Paní předsedkyně, přijaté zprávy o pesticidech a přípravcích na ochranu rostlin považuji za to nejlepší a také realistické a plodné, čeho jsme mohli dosáhnout, A proto jsem je podpořila.

Přestože někteří poslanci předložili na poslední chvíli pozměňovací návrhy, o kterých si mysleli, že pro právní předpisy zajistí oporu v silnějších vědeckých důkazech a zároveň otevřou možnost derogací pro jednotlivé členské státy, většině bylo jasné, že by bylo odvážné začít znevažovat výsledek jednání mezi Parlamentem a Radou, i kdyby pozměňovací návrhy byly platné.

Byla to zejména zpráva o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, která vyvolala silné emocionální reakce. Odlišné národní zájmy a přístupy a konsensus, který v Radě chyběl, se odrazily na náladě Parlamentu. Také v naší skupině byla rozprava velmi vzrušená. Zpětná vazba od zainteresovaných skupin v odvětví nicméně ukazuje, že právní předpisy jsou konsistentní a celé EU umožní realizaci cílů, které si stanovila, aby zlepšila a ochránila jak životní prostředí, tak veřejné zdraví.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Studie o posouzení dopadu provedené francouzskými technickými instituty a centry ukazují, že návrh revize evropské směrnice o pesticidech by mohl vést k vymizení mnoha produktů, které jsou ve stávající době na trhu.

Je důležité, aby tento návrh dal zemědělcům v Unii prostředky k ochraně jejich plodin. Bez toho produkce plodin zřetelně poklesne a mohlo by to mít i znatelný dopad na produkci hospodářských zvířat.

K likvidaci by mohly být odsouzeny celá zemědělská odvětví ve Francii a Evropě a ohrožena by mohla být samotná úloha zemědělství, kterou je zásobovat naše občany zdravou a různorodou zemědělskou produkcí.

Aniž by tím byla zpochybněna potřeba chránit spotřebitele a uživatele, nové nařízení nesmí ohrozit zavádění zlepšení nebo diverzitu skupin chemikálií. Musí proto s okamžitou platností zahrnovat alternativní řešení.

Je to jediné řešení, jak se vyhnout migraci velkého množství zemědělské produkce, pracovních míst a bohatství, které je provází.

Tváří v tvář těmto rozhodujícím náročným úkolům, které mají zemědělci jako výrobci zeleniny, ovoce a obilovin, potřebujeme zůstat bdělí v reakci na stávající reformy a opatření přijatá k jejich uplatnění na vnitrostátní úrovni.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro oba kompromisy dosažené v obtížném třístranném rozhovoru mezi Parlamentem, Radou a Komisí.

Pesticidy jsou v moderním zemědělství nevyhnutelné. Zaručují optimální využití zemědělské půdy v Evropě, a tím zajišťují vysoký standard produkce potravin.

Jsem samozřejmě spokojená, že se přihlédlo k mému usnesení, které bylo přijato v listopadu, takže se musí postupovat se zvláštní péčí při udělování licencí pesticidům, které jsou toxické pro včely, aby se zajistilo, že pesticidy, u kterých se škodlivost pro včely prokázala, nedostanou licenci.

Cílem je účinnost, což znamená, tolik, kolik je potřeba, a co nejméně je to možné. Lineární snížení počtu produktů by bylo nesmyslné. Zemědělci potřebují dostatek různých produktů, I kdyby jenom kvůli tomu, aby zabránili odolnosti způsobené postupným zvyšováním.

Stále mám samozřejmě pochybnosti o skutečných účincích nařízení o zemědělství, vinařství a zahradnictví, pokud se týká zásobování těchto odvětví pesticidy a cen těchto pesticidů, a stále nemáme jasno o účincích na dotčená odvětví průmyslu. Následné vyhodnocení je zde nezbytné.

Jsem potěšena, že Lucembursko nyní leží ve stejné zóně jako Belgie a Německo, takže zemědělci a vinaři mohou používat stejné produkty na obou stranách hranice. Problém s Francií musí být vyřešen s pochopením.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu přednesenou paní Klaßovou o rámcové směrnici pro udržitelné využívání pesticidů. Plně souhlasím s přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady.

Cílem směrnice je omezit dopad pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí, tj. kvantitativní omezení používání pesticidů by tedy mělo být jedním z praktických úkolů, kterých by se mělo dosáhnout konkrétním stanovením cílů a zaváděním vnitrostátních akčních plánů. Také kontroly musí být mnohem více restriktivní, aby se zcela chránilo veřejné zdraví. Jsem také přesvědčen, že etikety, kterými jsou takové produkty opatřeny, by měly být všem jasné a srozumitelné, aby byly známé důsledky spojené s používáním každého jednotlivého prvku.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Včera jsem během rozpravy zmínil, že současný kompromis považuji za úctyhodný a že jej Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu podpoří. Rád bych však zdůraznil, že kvůli dosažení dohody se zemědělskou lobby a průmyslovým odvětvím pesticidů, musíme učinit několik ústupků. Stále lituji skutečnosti, že jsme upustili od 50% cíle.

V důsledku toho je vše ponecháno na úsilí jednotlivých členských států. Je naprosto možné, aby členské státy příliš velké úsilí nevyvíjely, což může vést k příliš velké opatrnosti. Kromě toho může být výsledek dosažený u zřizování nárazníkových zón přiléhajících k vodním cestám oslaben. I to je nyní ponecháno na členských státech. Z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví by byla přednější evropská minimální vzdálenost. Pozitivní ale je, že veřejná místa, která jsou často navštěvována zranitelnými skupinami (parky, sportovní a rekreační oblasti, školy a podobně) budou lépe chráněny. Této oblasti se již dostalo pozornosti ve Flandrech a nyní je připravena získat pozornost všech vlád v Evropě.

- Zpráva: Hiltrud Breyer (A6-0444/2008)

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Tento právní předpis je celý poznamenán EU – klasický případ, kdy se ořech loupe kladivem. Jeho dopad na zemědělce a odvětví zahradnictví v Severo-východní Anglii, regionu, který zastupuji, bude značný.

Podniky se budou nepochybně zbavovat pracovních míst a dokonce přestanou obchodovat úplně. Naši přetížení zemědělci budou nepochybně postaveni před další tvrdé byrokratické oříšky. Zemědělské výnosy nepochybně poklesnou. Skutečnost, že tento týden také projednáváme potravinové zabezpečení světa je tedy silně ironická. Pesticidy jsou pro pěstování potravin nezbytné a již podléhají přísnému bezpečnostnímu režimu.

Nikdo nezpochybňuje význam ochrany životního prostředí, ale tento právní předpis není vyvážený. Je nadmíru normativní a postrádá flexibilitu. Komisi se nepodařilo provést dostatečně vyčerpávající a aktuální studii vyhodnocení dopadu.

Z těchto důvodů jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme dnes pro zprávu paní zpravodajky Breyerové o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Toto nařízení, které usiluje o zlepšení jak bezpečnosti potravin, tak dopadu přípravků na ochranu rostlin na životní prostředí, je rozumné a důležité.

Od prvního čtení v Evropském parlamentu analýzy ukazují, že s tímto nařízením je spojené riziko jeho přílišné dalekosáhlosti a malé pružnosti, a to může ve Švédsku znemožnit pěstování obvyklých plodin (např. mrkve a cibule) v komerčním rozsahu. Tuto situaci nijak nevylepšuje ani skutečnost, že se vyhodnocení dopadu pravidel liší, pokud se týká důležitých závěrů, např. jsou rozdíly mezi vyhodnoceními, která vypracoval Švédský inspektorát chemikálií a jeho britský ekvivalent, Ředitelství pro bezpečnost pesticidů. Litujeme skutečnosti, že v tomto druhém čtení v Parlamentu nebyla příležitost hlasovat pro objasnění tohoto stavu, ale zároveň bychom upozornili, že v přijatém textu byla od prvního čtení v Parlamentu zabudována zlepšení v tomto směru.

Rádi bychom byli bývali svědky zvážení dohody dosažené mezi Evropským parlamentem a Radou, díky které by se toto nařízení objasnilo, takže by nebezpečné používání pesticidů bylo mnohem zřetelněji zakázáno, zatímco by nezbytná, odpovědná a bezpečná ochrana rostlin – které nyní hrozí, že bude zakázána – byla I nadále povolena.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Kompromis, kterého bylo nakonec v Evropském parlamentu dosaženo, představuje ústup od záměru maximalistických návrhů, které byly předloženy k eliminaci aktivních látek, zejména od negativních důsledků, které by tyto návrhy bývaly měly ve vztahu k insekticidům a pesticidům. To platí především pro takové země jako Portugalsko, které je vážně postiženo některými hmyzími škůdci na ovoci a zelenině, bramborách a olivách a určitými onemocněními jako postižení háďátkem borovým a rakovina kůry kaštanovníku, a kde, hlavně kvůli chybějícím efektivním kampaním na ochranu rostlin, tyto škůdci a nemoci způsobují závažné škody, zejména rodinným podnikům.

Přestože máme mnoho pochybností o určitých konkrétních aspektech dosaženého kompromisu, jako je problematika jiných než chemických metod kontroly nebo prevence a ochrana proti škůdcům a správa sklizní, cítíme, že je správné uplatnit zásadu vzájemného uznávání povolení prostředků na ochranu rostlin a vytvoření zón zahrnujících regiony s podobnou charakteristikou půdy a klimatu.

Trváme ale na tom, že je nutné, aby nám studie poskytovaly pravdivý obraz následků těchto opatření na produktivitu, a tím pádem i na příjmy zemědělců, aby se o tyto náklady mohla podělit celá společnost, vzhledem k tomu, že hovoříme o požadavcích týkajících se ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem proti pozměňovacím návrhům ke zprávě paní zpravodajky Breyerové. V Británii se kolem této zprávy, která znamená „konec konvenčního zemědělství, jak je známe“, do určité míry šíří zbytečná panika. Není to postoj, jaký zaujímají zemědělci v jiných členských státech.

Skutečný dopad je ale nejasný, vzhledem k tomu, že se nepodařilo zajistit uspokojivé vyhodnocení vlivu na návrh v jeho stávající podobě. Podporuji proto myšlenku částečného zrušení platnosti po roce 2015, když vyprší platnost stávajících povolení v případě, kdy bude mít kterýkoliv členský stát vážné obavy o dostupnost určitého pesticidu, který má závažné účinky na výnosy plodin.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Tento dokument pomůže harmonizovat právní předpisy o pesticidech.

Souhlasím s přijatou zprávou, zejména protože uplatnění principu vzájemného uznávání povolení přípravků na ochranu rostlin uzavře případy nerovnováhy v konkurenceschopnosti, které existují mezi jednotlivými členskými státy (s různě velikými trhy) a zejména sníží obavy týkající se ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin. Vytvoření tří zón zahrnujících regiony s podobnou charakteristikou půdy a klimatu je velmi pozitivní. Kdyby se naprosto odlišné podmínky daly do jednoho pytle, představovalo by to jisté riziko.

Otázka látek narušujících funkci hormonů má podle mého názoru elementární základ: navrhovaný text je založen na vědeckém stanovisku. Problém s látkami narušujícími funkci hormonů je, že na rozdíl od karcinogenů nebo mutagenů nemají toxikologické parametry, ale generují řadu různých účinků od případů menší hormonální nerovnováhy po malformace pohlavních orgánů nebo rakovinu.

Je důležité regulovat látky, které mají prokazatelně škodlivý vliv na lidské zdraví.

Nařízení má trojitý právní základ (zemědělství, vnitřní trh a veřejné zdraví), což je podle mého názoru pozitivní.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Unie v posledních letech neustále zvyšovala hodnoty limitů, a jejich snižování bylo tedy opožděno o dlouhou dobu. Je pokrokem, že pesticidy, které jsou zdraví nesmírně škodlivé, mohou být nakonec zakázány, přestože je tady stále příliš málo výzkumu. Narůstající využívání pesticidů, které může být použito k obcházení určených hodnot limitů, je stále důvodem obav. Stále ještě toho víme příliš málo o možných interakcích a právní předpisy v této oblasti měly být dávno připraveny.

Rozsah skutečné účinnosti dokumentace a sledovatelnosti je povážlivý. Skandály s masem z nedávných let ukazují docela jasně, jak je snadné padělat etikety. V neposlední řadě stále trvá problém, že přes uvalení specifikací pesticidů na naše výrobce, pak dovážíme produkty ze zemí s více nedbalými požadavky. Epizoda s čínskými hračkami by měla být pro nás poučím. Plánovaná nařízení jsou krokem správným směrem, a proto jsem pro ně hlasoval, ale je toho třeba daleko více.

  Bill Newton Dunn (ALDE), písemně. − Hlasoval jsem proti závěrům a doporučením trialogu mezi Radou, Komisí a Parlamentem, protože:

- tento právní předpis měl být přijat v příliš velkém chvatu, jelikož jak Parlament, tak Komise končí svá funkční období toto léto, což ale není dostatečný důvod k přijímání právních předpisů ve spěchu;

- nebylo provedeno vyhodnocení vlivu návrhů;

- doporučení nejsou založena na důkladné vědě, ale spíše na emocionálních obavách týkajících se příčin alarmujícího celosvětového úbytku medonosných včelstev a strachu o lidské zdraví;

- zemědělci, které zastupuji v hrabství Lincolnshire a regionu East Midlands mě jednohlasně žádali, abych vystoupil proti předkládaným návrhům, a protože to jsou praktičtí lidé, kteří pěstují naše potraviny, jejich názory by měly být respektovány.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedkyně, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu předloženou paní zpravodajkou Breyerovou o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Souhlasím s účely a cíli, které mají zajistit vysokou úroveň ochrany pro lidské zdraví a životní prostředí.

Evropská unie vždy kladla zvláštní důraz na témata vztahující se k životnímu prostředí a toto nařízení je další strategií navrženou k dosažení tohoto cíle. Jsem také přesvědčen, že je správné učinit ustanovení pro to, aby se pokusy na zvířatech minimalizovaly a prováděly pouze v případě naprosté nutnosti a aby se prosazovalo používání alternativních postupů s cílem ušetřit zvířata zbytečného utrpení.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Rozhodl jsem se hlasovat proti této zprávě ze dvou důvodů.

Zaprvé potřebujeme poskytnout našim zemědělcům nástroje, které potřebují ke svojí práci a tento návrh jejich možnosti velmi omezí, Zejména u těch zemědělců, kteří pracují ve vlhčím a deštivějším klimatu a potřebují používat pesticidy k ochraně plodin a svého živobytí. Neznám žádného zemědělce, který chce používat pesticidy, ale jsou základní součástí zajištění potravin pro naše obyvatelstvo za přijatelnou cenu.

Zadruhé nebylo provedeno žádné posouzení vlivu tohoto právního předpisu, což mi připadá ostudné vzhledem k závažným dopadům, jaké by to mohlo mít na odvětví zemědělství.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Včera jsem během rozpravy uvedl, že stávající kompromis považuji za úctyhodný a že jej Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu podpoří. Rád bych však zdůraznil, že kvůli dosažení dohody se zemědělskou lobby a průmyslovým odvětvím pesticidů, jsme museli učinit několik ústupků. Ať se na to podíváte z jakéhokoliv úhlu, to, čeho bylo dosaženo, pokud se týká kritérií nejvyšších přípustných hodnot, je velmi oslabený výsledek v porovnání postoje EP při prvním čtení.

Pro 12 látek byly výslovně vytvořeny možnosti odchýlení. Měli jsme také výhrady k zónovému přístupu. Myšlenka tří zón napříč tak rozsáhlých prostor nám připadá problematická, protože podmínky životního prostředí v rámci kterékoliv z těchto zón se mohou nesmírně měnit. Pozitivní však je, že právní základ vychází ze zemědělství, vnitřního trhu a veřejného zdraví, přičemž starosti o veřejné zdraví je přiřazena nejvyšší důležitost v příslušných bodech odůvodnění a v článku 1. Stejně tak je vítaným dodatkem také kritérium nejvyšší přípustné hodnoty u látek, které mají nepřijatelný vliv na včely. Požadavek rychleji nahradit nebezpečné produkty bezpečnými alternativami byl také splněn. I když výsledek mohl být lepší, hlasovali jsme pro přijatelný kompromis.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Podání pozměňovacích návrhů ke společnému postoji mě zklamalo. Dala bych přednost společnému postoji, protože by nastolil lepší rovnováhu mezi veřejným zdravím a výrobou potravin.

  Glenis Willmott (PSE), písemně. − To, že i nadále chybí důkladné vyhodnocení vlivu, znamená, že Evropská parlamentní labouristická strana (EPLP) nemůže podpořit kompromisní balíček vyjednaný mezi Radou a zpravodajem Evropského parlamentu, protože neexistuje žádný jasný náznak jeho dopadu na výrobu potravin.

Labourističtí poslanci Evropského parlamentu si skutečně přejí lepší a bezpečnější pesticidy, ale máme také odpovědnost jak vůči výrobcům, tak spotřebitelům, abychom se ujistili o případných dopadech stávajících návrhů na zemědělskou výrobu a ceny potravin.

I když by taková dohoda jistě neměla tak katastrofické účinky, jak se předpovídá v určitých kruzích, související nejistota je dost velká na to, aby EPLP nemohla podpořit kompromisní balíček..

- Zprávy: Christa Klaß (A6-0443/2008), Hiltrud Breyer (A6-0444/2008)

  Liam Aylward, Brian Crowley, Seán Ó Neachtain a Eoin Ryan (UEN), písemně. − Dnes jsme se zdrželi hlasování o této legislativní úpravě na ochranu rostlin.

Jedná se velmi obtížné hlasování. Byli jsme zapojeni do všech částí intenzivních jednání o tomto kontroverzním balíčku až do tohoto okamžiku.

Tato legislativní úprava klade jasný důraz na zdraví a souvislosti mezi chemickými látkami a rakovinou. Zemědělci jsou kvůli přímému kontaktu ovlivněni nejvíce. Zatímco balíček usiluje o omezení dostupnosti karcinogenů, členské státy mohou na trhu povolit látky tam, kde existuje vážná hrozba pro zdraví rostlin. Návrh usiluje o ochranu včel a omezuje byrokracii při povolování látek. Chtěli bychom průmysl naléhavě vyzvat, aby zároveň s postupným stahováním látek do roku 2016 přišel s biologicky zdravými a účinnými produkty.

Nemůžeme hlasovat pro tuto legislativní úpravu. Komise nedala přes opakované žádosti k dispozici žádné novější vyhodnocení vlivu. Nemůžeme přijímat právní předpisy čistě teoreticky! Výrobky budou zakazovány na základě rizika v protikladu k vědeckému riziku, které by bylo založeno na používání a vystavení vlivu. Kromě toho nebyla na vědecké úrovni dosažena dohoda o definici „látek poškozujících endokrinní systém“ a my jsme předložili pozměňovací návrhy, abychom mohli očekávat vyjádření expertů Komise k této problematice.

  Michel Teychenné (PSE), písemně. – (FR) Díky tomuto dokumentu, který omezuje výrobu a prodej pesticidů a průvodního dokumentu, který stanovuje rámec pro jejich používání Evropa nakonec dosáhla vzorových norem pro pesticidy. Zpráva paní zpravodajky Hiltrud Breyerové je na dobré cestě. Zatímco na trhu povoluje produkty s nízkým rizikem, zakazuje 22 látek, které jsou považovány za velmi škodlivé.

Pokud máme nakonec doufat, že po celém světě bude existovat rozumné zemědělství, musíme přivítat tento krok vpřed, který učinila Evropská unie. Evropské zemědělství, které přípravky na ochranu rostlin hojně využívá, nebude oslabeno. Avšak díky těmto dokumentům bude mít EU nejpřísnější právní předpisy pro boj proti toxickým pesticidům.

- Zpráva: Wolf Klinz (A6-0497/2008)

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Režim právních předpisů pro celoevropské investiční fondy, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), prošel zásadní revizí. Tvoří je programy kolektivního investování, které jsou po získání povolení v členském státě schopny využívat tento „pas“ v celé Unii bez nutnosti dalšího prověřování. V této době všeobecné finanční nejistoty se musí spravedlivě a důsledně uplatňovat regulace finančních obchodů, aby se posílila důvěra v tomto odvětví.

Zpráva pana zpravodaje Wolfa Klinze navrhuje zavedení „pasů“ pro správcovské společnosti (MC), které jsou najímány zřizovateli fondů SKIPCP. Tento návrh umožňuje přeshraniční řízení fondů bez stávajícího předepsaného požadavku na založení plně funkčních správcovských společností. Je naprosto nezbytné, aby byl k dispozici dostatek správců fondů pro zachování řádného dohledu nad pasy MC.

Pan Klinz předložil kompromisní dokument, který mohu podpořit.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) SKIPCP (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů) jsou harmonizovaným produktem investičních fondů, které investují podle stanovených investičních strategií. Rámcová směrnice SKIPCP, ke které se zpráva pana zpravodaje Klinze vztahuje, zajišťuje transparentnost nákladů – a něco, co je zejména důležité v době hospodářské a finanční krize v EU – vysoký stupeň ochrany investora. Směrnice stanovuje základní požadavky na organizaci a řízení investičních fondů a dohled nad nimi.

Je pravda, že v porovnání s americkým trhem jsou evropské investiční fondy charakterizovány svojí malou velikostí, což v důsledku znamená vysoké náklady pro investory. Proto existuje potřeba přehodnotit balíček SKIPCP, přizpůsobit ho potřebám investorů a zajistit konkurenceschopnost odvětví fondů EU.

Změny navrhované zpravodajem jsou v první řadě zavedení nových ustanovení o fúzích fondů (takže se budou považovat za tuzemské fúze a zachovají si daňovou neutralitu), zavedení dokumentu, který poskytuje klíčové informace investorům (a nahrazuje zjednodušený leták) a zjednodušení stávajícího oznamovacího postupu využitím přímé výměny informací mezi regulátory.

- Zpráva: Donata Gottardi (A6-0507/2008)

  Jan Andersson, Göran Färm a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Podporujeme tuto zprávu, protože jsme přesvědčeni, že udržitelné veřejné finance jsou velmi důležité. Máme ale námitky ke znění v odstavci 8, který uvádí, že musí být zavedeno postupné a rychlé snížení daňového zatížení u středních až nízkých platů a penzí prostřednictvím srážek daní, pozměněných daňových sazeb a kompenzací za fiskální brzdu. Jsme přesvědčeni, že to jsou záležitosti, které by se neměly řešit na úrovni EU, ale o kterých by si členské státy měly rozhodovat samy.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva o veřejných financích v Hospodářské a měnové unii (HMU) přijímá rozhodnutí učiněná Radou a Komisí namířená proti pracovní síle, která mají posílit konkurenceschopnost monopolů, aby se ochránily zisky kapitálu a přesunulo se břemeno hluboké kapitalistické krize na ramena dělníků.

Kvůli plnění finanční politiky se posiluje rámec namířený proti nejnižším vrstvám, který formulovala EU prostřednictvím Paktu stability a Lisabonské strategie pro členské státy, zejména ty, které jsou v HMU.

Evropský parlament stejně jako Komise se pokouší zvládnout odstředivé tendence a logiku „každý sám za sebe“ výzvami k ještě většímu zasvěcení se dokončení vnitřního trhu, harmonizaci daní a posílení hospodářské soutěže a pravidel trhu.

Kritika skutečnosti, že obrovské částky, které jsou k dispozici pro řešení krize, se nedostávají k malým a středním podnikům, o dělnících nemluvě, je zavádějící. Zastaralé a neúspěšné modely státní intervence k pokrytí nedostatků trhu jsou zbožným přáním a pokusem dezorientovat dělníky hledáním společenského souhlasu se špatným systémem.

Jediným řešením pro dělníky je bojovat za moc nejnižších vrstev a hospodářství nejnižších vrstev, aby tak zvrátili kapitalistickou krutost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je vlastně poměrně zajímavé, že zpráva uznává, že analýza stavu veřejných financí v roce 2007 a první části roku 2008 „jasně ukazuje změnu v hospodářském vývoji a blížící se vyhlídky na zpomalení ekonomiky a růstu ve spojení s nižší mírou inflace a zvyšujícími se nerovnostmi v příjmech“.

K řešení krize ale nakonec v zásadě přichází se stejnými recepty, které vedly k současné situaci, místo aby této příležitosti využila k navržení změn neoliberálních a monetaristických politik, které přispěly k stávající závažné sociální situaci zvyšující se nerovnosti, nezaměstnanosti, nejisté a špatně placené práce a chudoby.

Trvá proto na stabilitě cen a Paktu stability a růstu, třebaže s určitým stupněm flexibility, a na Lisabonské strategii, která byla, jak víme, použita jako záminka k prosazování privatizace a odebrání odpovědnosti za sociální funkce státu. Tento přístup také zahrnuje myšlenku minimálního státu a větší účinnosti soukromého sektoru s cílem vnutit přijetí tzv. omezení mezd, které ve skutečnosti vede ke ztrátě kupní síly u mezd.

Proto jsme hlasovali proti.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Ze zprávy paní zpravodajky Gottardiové o veřejných financích jsem pochopil, že si nevzala žádné poučení ze světové krize.

Paní Gottardiová označuje jako „selhání trhu“ a „nedostatečný dohled“ to, co je ve skutečnosti selháním systému, který nám byl dlouhé roky vnucován, tj. systém deregulací, extrémistické filozofie celosvětového svobodného trhu, absurdní „zfinančňování“ ekonomiky, kde vládne trh a předpokládá se, že se sám reguluje. Vágní kosmetické úpravy, o kterých se rozhodlo během setkání G20 nebo v Bruselu tuto situaci nijak zásadně nezmění. Potřebujeme prověřit ekonomická dogmata, kterým stále podléháme. Krize ukázala, že naprostá svoboda pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob nevede k prosperitě, ale ke katastrofě. Ukázala také, že národní stát je odpovídající a účinnou úrovní pro rozhodování, akci a reakci, dokonce i když měl pan Sarkozy dojem, že musí být všude doprovázen panem Barrosem, aby lidi přesvědčil, že Evropská unie je v této situaci užitečná.

V tomto kontextu je bohužel dobrá rada paní zpravodajky ke správě veřejných financí a její výzva k dodržování Paktu stability a růstu málo užitečná.

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Vítám některé pozitivní prvky této zprávy a zejména uznání nutnosti spravedlivěji rozložit daňové břemeno, význam veřejných výdajů a zdravé hospodářské řízení. Zdržela jsem se ale hlasování kvůli tomu, že zpráva lpí na chybné Lisabonské strategii, klade důraz na hospodářskou soutěž, podporuje flexikuritu a je implicitní hrozbou pro penzijní programy, veřejné zdraví a dlouhodobou péči pod pláštíkem „strukturální reformy“.