Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 13. ledna 2009 - Štrasburk

15. Doba vyhrazená pro otázky (Komise)

  Předsedající. – Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B6-0001/2009).

Budeme se zabývat řadou otázek položených Komisi.

První část

  Předsedající. –

Otázka č. 30, kterou položil Colm Burke (H-0992/08)

Předmět: Deset let eura

Může Komise ve světle nedávných oslav, které měly připomenout desáté výročí přijetí eura, uvést, jaká klíčová poučení jsme si vzali, pokud jde o koordinaci rozpočtové politiky v eurozóně, zejména s ohledem na nedávnou finanční krizi?

  Joaquín Almunia, člen Komise. − Ačkoliv byly zkušenosti s koordinací rozpočtu vesměs pozitivní, lze si vzít některá poučení. Analýza prvních 10 let ukazuje, že potřebujeme posílit účinnost kontroly rozpočtu v dobrých dobách. Ukazuje se také, že potřebujeme řešit komplexnější otázky, které mohou ovlivnit makroekonomickou stabilitu členských států a celkové fungování hospodářské a měnové unie.

Koordinace rozpočtové politiky by měla lépe řídit rozpočtové chování jednotlivých států během celého cyklu, tedy jak v dobrých, tak ve zlých časech. Ke zjištění odpovědnosti je třeba zvýšenou pozornost věnovat kontrole vývoje veřejného dluhu a zároveň posílit střednědobé rozpočtové cíle. Jakýkoliv vývoj vyžaduje větší rozpočtovou kontrolu.

Dohled, který může ovlivnit udržitelnost rozpočtu, například růst schodku, inflaci, stálé výkyvy nákladů na pracovní sílu nebo nevyrovnaný růst, je však třeba také rozšířit, aby odpovídal vývoji v členských státech.

Dohled je třeba vybudovat na základě stávajících nástrojů. Klíčové nástroje pro politiku rozpočtového dohledu a koordinaci hospodářské politiky jsou jasně zakotveny ve Smlouvě i v Paktu stability a růstu.

Také nedávné přijetí evropského plánu pro hospodářské oživení Komisí dne 26. listopadu minulého roku představuje průlom v oblasti správy a koordinace rozpočtu.

Vyzdvihuje úlohu Komise jako katalyzátoru pro krátkodobou politiku naléhavé hospodářské stabilizace. Na základě vlastního hospodářského hodnocení odpověděla Komise rychle a plně kvalifikovaně na hospodářské zpomalení. Rychlá reakce Komise je v této situaci odpovědí na jasné riziko, které představují vnitrostátní hospodářské politiky, a které je větší než kdykoliv předtím.

Plán oživení uznává jasné rozdělení úkolů začleněných do rámce hospodářské politiky Evropské unie. Vzhledem k tomu, že jsou za rozpočtovou politiku odpovědné členské státy, stanovila Komise globální cíl pro další podnícení rozpočtové politiky, přičemž vzala v úvahu potřebu stimulace hospodářství Evropské unie jako celku.

Členské státy se mohou svobodně rozhodnout, jak velký bude jejich stimul a jak bude vypadat. To s sebou nese problémy, pokud jde o koordinaci provádění vnitrostátních opatření a dohled nad nimi. Komise a Rada ECOFIN budou společně sledovat provádění vnitrostátních opatření v souladu se zásadami stanovenými v plánu oživení.

Podíváme-li se vpřed, bude uvážlivé provádění rozpočtového dohledového rámce odpovídat očekáváním budoucího rozpočtového vývoje. Spolu s posílením vnitrostátních rozpočtových rámců a pravidel a prováděním reforem snížíme růst starých výdajů, což nám umožní udržet si stávající pozici.

Jsou zde proto obsaženy protichůdné účinky očekávání týkajících se růstu schodku a dluhu, rizik a spotřeby a investic.

  Colm Burke (PPE-DE). - Pane komisaři, velmi si cením vaší odpovědi. S ohledem na skutečnost, že máme společnou měnovou politiku, a na stávající problémy, vidíte jako reálnou větší roli euroskupiny, bude-li zároveň respektována daňová politika jednotlivých států? Myslíte si, že provádění a přijetí Lisabonské smlouvy by nějak tuto oblast, pokud jde o zdanění, ovlivnilo? Myslím, že důležitou věcí je to, že potřebujeme spolupráci. Jak vidíte nové cesty pro vytváření podnětů pro hospodářství zemí Evropské unie?

  Joaquín Almunia, člen Komise. − Jaká je role euroskupiny? Jak víte, existuje euroskupina nyní a bude existovat i po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost jako neformální subjekt. Proto euroskupina nemůže přijímat formální rozhodnutí, i když se týkají pouze členů eurozóny v Radě ECOFIN.

Za poslední tři či čtyři roky od počátku předsednictví Jeana-Clauda Junckera, zejména v lednu 2005, zlepšila euroskupina obsah diskusí zařazených na pořad jednání. Členové euroskupiny spolu s Komisí a Evropskou centrální bankou diskutují o větším rozpočtovém dohledu a širším dohledu nad hospodářstvím, o čemž jsem se zmínil v úvodu. Euroskupina často diskutuje o jiných otázkách týkajících se vnější úlohy a rozměru eura.

Jak víte, daňové otázky jsou velmi citlivou záležitostí. Podle současné Smlouvy vyžadují, ale i podle Lisabonské smlouvy v budoucnu budou daňové záležitosti vyžadovat jednomyslnost na úrovni EU a já nepředpokládám, že se rozhodovací rámec v blízké budoucnosti změní.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, zajímá mě tato věc. Za posledních 10 let zaznamenala euroskupina obrovský úspěch, a zejména v nedávné krizi vyslovily další země zájem do ní vstoupit. Plánuje již Komise, které země by se případně mohly stát jejími členy v budoucnu? Mají tyto země zájem o vstup do eurozóny?

  Nils Lundgren (IND/DEM). – (SV) Nejprve bych chtěl položit tuto otázku: pokud byly dluhopisy za poledních 10 let tak úspěšné, proč Itálie a Řecko, abych uvedl dva příklady, mají po deset let sazbu, která je o pár procentních bodů vyšší než sazba v Německu?

Druhá otázka zní, proč je desetiletá úroková míra ve Švédsku o 0,4 procentního bodu nižší než v Německu a ve Finsku o 0,6 procentního bodu vyšší, když obě země patří k dobře spravovaným?

  Joaquín Almunia, člen Komise. − Jak víte, Slovensko se stalo 1. ledna tohoto roku členem eurozóny, a nyní proto máme 16 členských států Evropské unie z 27, které se plně zapojily do Evropské měnové unie a sdílí stejnou měnu. Kdo bude další? Není to Komise, kdo by měl na tuto otázku odpovědět. Jsou to kandidáti, kteří si přejí vstoupit do eurozóny. Zároveň víme, které členské státy Evropské unie by chtěly vstoupit do eurozóny co nejdříve, ale bohužel nesplňují všechna kritéria vyžadovaná Smlouvou – Pobaltské státy, Maďarsko a další – a víme, že existují dva členské státy Evropské unie, konkrétně Spojené království a Dánsko, které se rozhodly pro neúčast, a nevztahuje se tak na ně odpovědnost všech členských států Evropské unie připravit sebe a svá hospodářství na budoucí vstup do eurozóny.

Nevím, kdo další se po Slovensku zapojí do eurozóny jako první. Možná by to mohl být jeden ze dvou států, které se rozhodly pro neúčast. Je možné, že v nadcházejících měsících by se mohlo například Dánsko rozhodnout, že již nebude mimo, a požádat o vstup do eurozóny. Dánsko ve skutečnosti splňuje všechna kritéria pro vstup stanovená Smlouvou, ale rozhodnout o tom musí dánské orgány, dánský parlament a možná dánští občané v referendu.

Dnes ráno jsme si zde připomněli 10. výročí eura. Jsem si jistý, že v následujících 10 letech vstoupí do eurozóny všechny nebo téměř všechny členské státy Evropské unie, protože v dobách krize a obtíží v hospodářství jsou výhody členství v eurozóně jasné. Ty státy, které dosud do eurozóny nevstoupily, si uvědomují, že výhody jsou mnohem větší než odpovědnost, kterou jako členové nesou, či než obtíže.

Pokud jde o vaše připomínky, kdybych byl vámi, neargumentoval bych proti eurozóně pomocí úrokových měr. Zeptejte se Dánska, co se stalo s jejich úrokovými mírami v době krize. Dánsko, které není členem eurozóny, má měnu vázanou na euro a jeho centrální banka se úzce řídí rozhodnutími Evropské centrální banky. Trhy nejsou pro ty, kdo nejsou v eurozóně, příznivé. Představují pro ně větší rizika.

  Předsedající. –

Otázka č. 31, kterou položil Paulo Casaca (H-1016/08)

Předmět: Pád cen mléka na trhu Evropské unie

Podle pracovního dokumentu Komise ze dne 21. listopadu   2008 o sledování vývoje cen, který tvoří přílohu sdělení o cenách potravin v Evropě (s. 9), klesly ceny másla na trhu Evropské unie mezi říjnem 2007 a říjnem 2008 o 30 %, přičemž ceny sušeného mléka klesly o 40 %. Obě ceny proto nevyhnutelně klesají k intervenčním úrovním.

Věří Komise, že obsah jejího návrhu vypracovaného před rokem o zvýšení mléčných kvót, tak jak byl schválen Parlamentem a Radou, by měl zůstat tváří v tvář tomuto vývoji nezměněný?

Věří Komise, že omezení stanovená stávajícími pravidly, pokud jde o intervenci v oblasti sušeného mléka a másla, budou stačit k tomu, aby zabránily katastrofálním důsledkům pro příjem zemědělců, například v oblasti Azorských ostrovů, kde jsou zemědělci zcela odkázáni na trh s mléčnými výrobky?

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Začnu popisem situace, která panovala jen před několika málo lety. Všichni si pamatujeme, že odvětví mléka bylo velmi stabilní a existovaly zde jen malé výkyvy, ale za posledních pár let se situace dramaticky změnila. Nejprve jsme zaznamenali v roce 2007, pamatuji si, že to bylo v srpnu a září, velké zvýšení cen mléka a mléčných výrobků a poté jsme v minulém roce zaznamenali ještě horší pád cen, takže situace je velmi blízko intervenčních cen a v některých částech Evropy dokonce pod těmito intervenčními cenami.

Mohu poslance ujistit, že mě zhoršení evropského trhu s mlékem a mléčnými výrobky velmi znepokojuje. Podpořili jsme přijetí opatření na podporu odvětví mléka a již jsme některá opatření přijali.

Na rozdíl od normální situace, kdy dochází k aktivaci soukromého skladování běžně 1. března, jsme se rozhodli aktivovat tento postup již od 1. ledna, což znamená, že prosincová produkce do tohoto systému spadá. Intervenční nákupy či poskytování vývozních subvencí jsou další dostupné nástroje určené na účinnou podporu odvětví mléka.

Pokud jde o intervenční systém začínající v březnu, který proto také zahrnuje únorovou produkci, máslo a podmáslí lze nakupovat do konce srpna. Nejprve pevně stanovená množství za stanovené ceny, poté v soutěži, pokud by to situace vyžadovala.

Chtěla bych vám také připomenout situaci v roce 2007. Myslím, že si všichni pamatujeme okamžitou a rychlou reakci Evropského parlamentu, Rady, členských států, které na mě vyvíjely nesmírný tlak, abych okamžitě – včera bylo pozdě – zvýšila kvóty, abych situaci zmírnila.

Chtěla bych také jasně pohovořit o tom, že se snažíme vyhnout nedorozuměním, která panují ohledně mléčných kvót, které jsou obviňovány z toho, že nyní máme nízké ceny mléka. Skutečností je, že navzdory 2% růstu kvót, ke kterému došlo v dubnu, se produkce mléka ve skutečnosti snížila. Toho jsme svědky nyní kvůli růstu kvót, který je pro členské státy a zemědělce příležitostí, ale nikoliv povinností. To jasně ukazuje, že producenti mléka na tržní signály reagují.

Relativně malé změny, které jsme zaznamenali v systému kvót, proto v žádném případě nejsou vysvětlením tržní nestability. Nižší poptávka spotřebitelů je pravděpodobně reakcí na vysoké ceny, což jsme viděli minulé léto, kdy se spotřebitelé snažili nekupovat vysoce kvalitní ale velmi drahé mléčné výrobky. Pak je zde samozřejmě hospodářské klima, ve kterém se dnes nacházíme. Z tohoto důvodu je důležité, aby nás to nepobláznilo, a myslím, že mikrospravováním trhu s mlékem rozhodneme o celém odvětví. Závěr musí znít, že systém kvót nebyl viníkem tržní nestability.

Pokud jde o otázku Azor, portugalské orgány využily možnost požádat o zvýšení mléčných kvót pro ostrovy, protože se zdá, že Azory jsou velmi konkurenceschopné a těží ze zvýšené produkce. Jsme si jistá, že větší kvóty a systém kvót jako takový je pro odvětví mléka na Azorech přínosem. Tak tomu bude i navzdory skutečnosti, že tyto krásné ostrovy jsou dost vzdálené a mléko je třeba přepravovat mezi devíti ostrovy.

Závěrem bych chtěla poslance ujistit, že budu spravovat nástroje v oblasti mléka zodpovědně, abych tak zajistila pro odvětví mléka bezpečnou síť.

  Paulo Casaca (PSE). – (PT) Děkuji vám za vysvětlení, paní komisařko. Bohužel nemohu sdílet váš optimismus, pokud jde o přínos těchto zvýšení povolených úrovní produkce pro produkci na Azorech.

Mohu vás ujistit, že tento dopad – podle jednoho časopisu, který vyšel minulý týden, se již odhaduje více než 60% pokles tržních cen sušeného mléka ve srovnání se srpnem 2007, což těžce dopadá na příjem zemědělců v autonomní oblasti Azor a jistě i na některé jiné oblasti Evropy. Tato opatření, která, jak věřím, budou mít nějaký vliv, zatím žádný vliv neměla. Proto si vás, paní komisařko, dovoluji požádat, abyste této situaci věnovala co největší pozornost.

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Víte, že mě vždy velmi potěší, když mohu vést dialog a diskutovat s vámi o významu zemědělství a také o Azorách.

Nacházíme se dnes v situaci, kdy je trh ve velmi obtížném postavení. To není jen případ Azor, ale je to obecná situace v Evropě, kde si musíme uvědomit, že ceny se snižují na úroveň, kterou bychom si před šesti lety vůbec neuměli představit. Mohu vás jen ujistit, a věřím, že věříte mé schopnosti najít ve správnou chvíli správné řešení, že to bude cesta, kterou za těchto okolností zvládneme.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Vše nejlepší do nového roku, paní komisařko, ačkoliv pro odvětví mléka to nebude nejlepší rok.

Můžu se zeptat konkrétně vás, paní komisařko, protože jste poukázala na některé faktory, které vedly k pádu cen, a s ohledem na to, že jsme nevěděli, proč ceny tak dramaticky vzrostly, existuje podrobná analýza tohoto pádu cen? Jste si jistá, že reformy kontroly stavu jsou s ohledem na tuto nejistotu dostatečné? A konečně, bude bezpečnostní síť dostatečná, pokud podkopáváme důvěru producentů a oni snižují produkci mléka, jak k tomu dochází nyní?

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Za prvé, myslím si, že situace, kdy je cena mléka nízko, má více příčin.

Zřejmě nejvýznamnější příčinou je, že pro Evropskou unii má obrovský význam ruský trh, a právě nedávno jsme byli v Rusku svědky velké devalvace hospodářství, což znamená, že se pro ruské spotřebitele dramaticky zvedly ceny. Neznám přesná čísla, ale devalvace činí nejméně 50 %. V důsledku toho se možnost prodávat naše výrobky v Rusku dramaticky snížila. Jsou zde také důsledky vysokých cen z roku 2007, kdy lidé přestali nakupovat mléčné výrobky a zjevně se k nim nevrátili. A pak je zde dnešní situace s nejistotou, pokud jde o hospodářskou situaci obecně.

Paní McGuinnessová se ptala, zda si myslím, že kontrola stavu bude stačit. Skutečností je, že kontrola stavu nezačne dříve než 1. ledna 2010, kdy budou k dispozici všechny prostředky na podporu různých odvětví. Během diskusí jsme viděli, že existují problémy, a my jsme vyčlenili pro tyto problémy prostředky. Nebudou však v roce 2009 ještě použitelné. Proto jsme Evropskému parlamentu, Radě a Radě ECOFIN navrhli, aby utratily některé nevyužité peníze – celkem 5 miliard EUR na zemědělství, a konkrétně 1,5 miliard EUR na rozvoj venkova – již v roce 2009. Je to v rukách Parlamentu a Rady, aby rozhodly, zda je možné tyto peníze použít.

Pokud si pamatujete, byl zmíněn i seznam nových problémů v odvětví mléka. Proto doufám, že Parlament pochopí a poskytne nějaké prostředky, které nebude třeba cíleně použít, na řešení problémů odvětví mléka.

  Předsedající. –

Otázka č. 32, kterou položil Johan Van Hecke (H-1018/08)

Předmět: Mikroúvěry

V květnu 2008 paní komisařka Mariann Fischer Boelová navrhla přesunutí financí EU, které byly dříve využívány na vývozní subvence, podporu cen a skladování přebytků, na mikroúvěry, aby tak zemědělci v rozvojových zemích mohli nakupovat osivo a hnojiva. Mikroúvěry jsou bezpochyby hlavním nástrojem pro boj s chudobou a pro dosažení cílů tisíciletí. Parlament již v dubnu 2008 požadoval v písemném prohlášení více zdrojů na projekty mikroúvěrů.

Jaká praktická opatření dosud Komise učinila, aby naplnila tento návrh?

  Jim Allister (NI). - Není obvyklé, abychom k otázce položili další dvě doplňující, ale nenaznačil jsem panu komisaři, že mám doplňující otázku?

Proč jsem nebyl vyzván?

  Předsedající. – Pane Allistere, vůbec jsem si neuvědomila, že se na něco chcete zeptat. Jinak bych vám samozřejmě udělila slovo.

  Jim Allister (NI). - I když to respektuji, vaši pracovníci mi naznačovali, že si mé žádosti všimli. Takže vaši pracovníci si toho byli vědomi, takže i vy.

Proč jste nebyla informována?

  Předsedající. – Omlouvám se, mí spolupracovníci říkají, že vás neviděli.

  Louis Michel, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, diskuse mezi Parlamentem a Radou o přijetí nařízení o zavedení evropských potravinových facilit vyústily v rozhodnutí, že v rozporu s tím, co navrhla Komise, použít dostupné prostředky podle položky 2 rozpočtu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady přijaté dne 16. prosince 2008 však nestanovilo rozpočet 1 miliardy EUR podle položky 4 rozpočtu na období let 2008 až 2010. Rozpočet bude použit na financování opatření na podporu zemědělství a bezpečnosti potravin v rozvojových zemích, které nejvíce zasáhla potravinová krize. Mikroúvěry měly za cíl, podobně jako jiná opatření, posílení zemědělské produkce a produkce na venkově. Parlament bude mít právo přezkoumat naprogramování práce financované z této facility v souladu s nařízením o komitologii. Jsme schopná vám říci, že úvodní balíček 300 milionů EUR, který se vztahoval na 24 až 25 zemí, bude představen v únoru, zatímco obecný plán pro použití facilit předloží Komise a přijme jen do 1. května 2009.

Komise je obecně pro rozvíjení mikroúvěrových a mikrofinančních institucí. Kromě úvěrů nabízejí mikrofinanční instituce široké spektrum finančních služeb, včetně spořících a pojišťovacích produktů, peněžních převodů a platebních systémů. Komise se snaží pomoci znevýhodněným jednotlivcům a těm, kteří mají nízký příjem, aby na tyto finanční služby dosáhli. Věří, že největší překážkou přiblížení finančních systémů znevýhodněným jednotlivcům není nedostatek financí, ale nedostatečná institucionální a technická kapacita. Proto Komise zaměřuje svoje úsilí zejména na posílení institucionálních pravomocí mikrofinančních operátorů. Navíc, pokud se ukáže, že přístup ke kapitálu je pro mikrofinanční instituce velkým problémem, například, pokud chtějí mikrofinanční instituce rozvíjet své služby ve venkovských oblastech, může Komise financovat potřebu kapitálu těchto institucí pomocí specializovaných finančních institucí, jakými jsou Evropská investiční banka (EIB), dále pomocí úvěrů určených na půjčky nebo příspěvkem ke kapitálu. V některých případech, pokud vzniknou nové mikrofinanční instituce, může Komise také rozhodnout o poskytnutí financí na zahájení jejich činnosti prostřednictvím specializovaných nevládních organizací. Evropská investiční banka na základě komparativních výhod spravuje mikrofinanční operace v rámci obecného rámce zdrojů z rozpočtu Evropské unie, konkrétně nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) v případě oblasti Středomoří nebo prostřednictvím Evropského rozvojového fondu, který je nástrojem pro africké, karibské a tichomořské státy.

  Johan Van Hecke (ALDE). – (NL) Paní předsedající, všichni jsme přivítali rozhodnutí vyčlenit 1 miliardu EUR pro nejchudší zemědělce v zemích, které nejvíce zasáhla potravinová krize, ale já osobně lituji, že kvůli tlaku některých členských států a části Parlamentu spadl pod stůl návrh Komise použít nepoužité finance určené na zemědělství na tento účel.

Jak řekl pan komisař, Komise připisuje velký význam mikropůjčkám jakožto účinnému nástroji pro boj s chudobou, ale v poslední době se vyskytly otázky a kritické připomínky, konkrétně pokud jde o jejich dostupnost. Lidé říkají, že se jedná o nástroj pro města, ke kterému nemá venkov přístup.

Moje otázka na Komisi zní: došlo již k celkovému vyhodnocení tohoto nástroje?

  Louis Michel. – (FR) Jak jsem již uvedl, pracujeme samozřejmě na tom, abychom připravili mechanismus, který by nám umožnil použít okamžitě finanční zdroje, které byly k tomuto účelu vyčleněny.

Podle mého názoru ani povaha prostředků ani jejich původ nepředstavují problém, pokud jde o jejich vlastnosti. Je jasné, že i v případě venkovských projektů zde nebude problém. Mohu vás proto jen ujistit, že by se zde neměly vyskytnout problémy a v každém případě se budeme vašimi obavami zabývat již v prvním balíčku koncem února i v obecném plánu, který bude k dispozici nejpozději do 1. května.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Mám pouze stručnou otázku. Zvážili jste možnost zavedení kontrol těchto mikropůjček, aby se lidé zaměřili na spravedlivý obchod či ekologické zemědělství, a mohly by být tyto kontroly účinné? Nebo jste toho názoru, že ve skutečnosti na požadavcích nezáleží?

  Louis Michel. – (FR) Samozřejmě se nemohu zapojit přímo do správy rozvojových zemí. Rozvojové země mají v této oblasti velmi křehkou politiku. Myslím, že jsem podstatu vaší otázky pochopil a věřím, že přístup, který navrhujete, zní v zásadě slibně. Rozumím i tomu, čeho tím chcete dosáhnout. Možná bych se měl na tuto otázku ještě jednou podívat a pokusit se ji začlenit do současných diskusí a pak se k ní vrátit.

Domnívám se, že máte na mysli pobídky, které by umožnily řídit některé politiky směrem k rodinným statkům a tak dále. Myslím, že ekologické zemědělství je v mnoha rozvojových zemích možností a že by bylo možné tam toto odvětví vybudovat. To tu ale uvádím bez přípravy. Pokud můžeme vytvořit určité odvětví v zemi, kde existuje zemědělská nadprodukce, mohlo by to představovat zajímavou diverzifikaci a přidanou hodnotu. Každopádně jasně vidím, že váš návrh je užitečný a slibuji, že vás do této věci zapojím a proberu ji se svými zaměstnanci, abychom viděli, jak ji včlenit do diskusí.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Má pan komisař obavy, že otázka globální bezpečnosti potravin, která je součástí této otázky, byla kvůli globální hospodářské krizi odstraněna z pořadu jednání? Jaká opatření Komise činí, aby tato otázka na pořadu jednání zůstala, protože 30 000 dětí stále denně umírá hladem?

  Louis Michel. – (FR) Někdy mě otázky překvapí, ale nikoliv proto, že o těchto věcech nemluvíme a nepracujeme na nich každý den. Vaše otázka naznačuje, že Komise nevykonává práci, kterou ve skutečnosti s podporou a pomocí Parlamentu začala.

Zbytek je jasný, musím vám říct, že je to zajímavá připomínka, protože skutečnost, že ceny od potravinové krize před několika měsíci klesly, by mohla u některých lidí vést k závěru, že problém byl vyřešen. Ačkoliv klesly, nevrátí se ceny na relativně nízkou úroveň, kde byly dříve. Proto na to správně upozorňujete a poukazujete na to, že potravinová krize stále trvá a bude v příštích letech opravdovým problémem. Mohu vás ujistit, že budu tuto situaci bedlivě sledovat a nezapomenu na ni.

Druhá část

  Předsedající. –

Otázka č. 33, kterou položila Marian Harkin (H-0970/08)

Předmět: Reforma rozpočtu

Výsledek veřejné konzultace Komise k tématu „Reformujeme evropský rozpočet, měníme Evropu“ vyzval Komisi, aby zvýšila účinnost při provádění rozpočtu zvýšením transparentnosti a přístupu. Navíc obsahovala nedávno zveřejněná zpráva Účetního dvora z roku 2007 různá doporučení, pokud jde o rovnováhu mezi náklady a riziky, sledování, podávání zpráv, zjednodušení nástrojů a zlepšení informovanosti a kontrol ze strany členských států. Může Komise uvést, jaké kroky učiní k tomu, aby vzala v úvahu výsledky veřejné konzultace a zprávu Účetního dvora, pokud jde o lepší výkon a minimalizaci administrativního břemene?

  Dalia Grybauskaitė, členka Komise. − Byly mi dnes položeny dvě otázky k reformě rozpočtu, jedna obecnější a jedna konkrétnější týkající se zemědělství. Jsem za tyto dvě otázky velmi vděčná, neboť jsme žádali o větší zájem Parlamentu.

Abych odpověděla na první otázku, která je obecnější a více se týká provádění a účinnosti evropského rozpočtu, část veřejných konzultací se soustředila konkrétně na to, jak provádět evropský rozpočet účinněji, rychleji, jednodušeji a transparentněji. Veřejná konzultace ukázala potřebu lepší účinnosti a hospodárnosti evropského rozpočtu, zejména zjednodušením a úměrností správy a kontroly rozpočtu.

V této souvislosti bylo poukázáno na mnoho věcí, z nichž některé již dostávají v Komisi konkrétní podobu. Mezi tyto iniciativy, které již existují, patří Evropská iniciativa transparentnosti. Díky této iniciativě již Komise poskytla první odpověď na potřebu zvýšené otevřenosti rozpočtu a přístupu k němu.

Některé další otázky zmíněné v konzultaci si zaslouží naši pozornost. První je integrace výdajů, které jsou zatím mimo rozpočet – takzvané zahrnutí financí do rozpočtu. To by určitě posílilo vzájemné působení, legitimitu a administrativní zjednodušení, ale zatím jsme zde nebyli moc úspěšní. Je vám to známé, pokud jde o některé prostředky. Odpovědnost členských států je dalším významným prvkem. Je třeba dále posílit odpovědnost členských států, které spravují více než 80 % evropského rozpočtu, zejména v oblastech spadajících do sdílené správy. Je třeba jasné rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a Komisi. To se snad zlepší, až bude v platnosti Lisabonská smlouva.

Třetí věcí je strnulost našeho rozpočtu. Současný evropský rozpočet je stále příliš rigidní, přičemž nedávnými příklady jsou vyjednávání o potravinových facilitách nebo evropském plánu pro oživení, zejména v současném prostředí. Dále máme problémy s dodávkami plynu do Evropy, kde nejsme schopni dosáhnout dohody ohledně investic členských států do budoucích projektů, jakými je i propojení skladů plynu. To opět ukazuje, jak moc musíme investovat do operační schopnosti rozpočtu reagovat.

Třetí skupina problémů, která byla v konzultaci zmíněna, se týkala minimalizace administrativního břemene. Komise také učinila některé závazky. V akčním plánu k integrovanému rámci vnitřní kontroly se Komise zavázala předložit návrhy na zjednodušení pravidel o nákladech. To zahrnuje rozšíření použití paušálních částek či plateb tam, kde je to vhodné. Ve svém nedávném sdělení o tolerovatelném riziku navrhla Komise přezkoumat systém kontroly, pokud jde o rizika a přijatelnou úroveň chyb. Doufáme, že nás Parlament v těchto politických diskusích a později při jednání s Radou podpoří.

Komise se těší na podporu Parlamentu při racionalizaci a zjednodušení provádění rozpočtu a při budoucích legislativních návrzích obecně. Děkuji vám za otázky. Toto je nejméně atraktivní otázka, kterou obvykle dostáváme, protože je často pojímána příliš technicky. Bez ohledu na to, jak dobrá jsou politická rozhodnutí, dobré politiky mohou selhat, pokud nemáme účinné mechanismy.

  Marian Harkin (ALDE). - Děkuji za vyčerpávající odpověď, paní komisařko. Hovořila jste o odpovědnosti členských států. Můžete uvést, jakého pokroku bylo dosaženo při zjednodušení základu pro výpočet dostupných nákladů a větší využití paušálních plateb, zejména v oblasti strukturálních fondů?

Moje druhá otázka se týká konzultačního dokumentu samotného a z velké části neexistence reakce na zemědělství. Pokud se podíváme na konzultační dokument, uvádí seznam zítřejších výzev, kterými jsou rozmanitost, vědecký a technický pokrok, hospodářství založené na znalostech, změna klimatu, energetická bezpečnost, ale neuvádí bezpečnost potravin. Neovlivnil tak negativní reakci zemědělství právě tento dokument?

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Chtěla bych připomenout, že rok 2009 je Evropský rok tvořivosti a inovace.

Naší další prioritou je změna klimatu. Nesmíme zapomínat, že součástí evropského plánu oživení je potřeba financovat především infrastrukturu, například tu, která se používá pro energetiku a dopravu.

Jak se to odráží v reformě rozpočtu?

  Dalia Grybauskaitė, členka Komise. − Takže další tři doplňující otázky.

Ke strukturálním fondům a k tomu, co již děláme: v jednáních s Parlamentem o rozpočtu na rok 2009 jsme se již shodli na tom a učinili prohlášení, že urychlíme absorpci a učiníme rozhodovací proces včetně rozhodování o používání prostředků ze strukturálních fondů pro členské státy flexibilnějším. To je obsaženo i v plánu oživení. Je to důležité a spočítali jsme, že to pomůže jen v roce 2009 urychlit použití přibližně 6 miliard EUR. Je to naše povinnost vůči Parlamentu a dohodli jsme se na tom i s členskými státy v Radě, které toto úsilí podporovaly.

Proto z Komise přišly dva balíčky změn předpisů a já doufám, že jsou již někde v Parlamentu, přinejmenším ve Výboru pro regionální politiku a plánování, a v Radě a my věříme, že budou rychle přijaty, aby byly členským státům k dispozici.

K otázce bezpečnosti potravin a vztazích ke společné zemědělské politice: je velmi zajímavé poslouchat vaše otázky a já si umím představit, jaké otázky mi položí další poslanci. Je to velmi citlivá otázka obecně. Byli jsme v procesu konzultace hodně kritizováni, pokud jde o kvalitu společné zemědělské politiky, ne kvůli samotné politice ale kvůli nekvalitě a neschopnosti reagovat a včas pomoci.

Tato politika je svou podstatou dost drahá a tak byla hlavně vnímána. A máte samozřejmě naprostou pravdu, že chápeme, že se tato politika v brzké budoucnosti a ze střednědobého hlediska změní, pokud jde o investice do životního prostředí a zdraví, včetně bezpečnosti potravin. Takto vidíme střednědobou budoucnost.

Samozřejmě, že ne všechno se hodí pro všechny účastníky. Snažili jsme se být co nejobjektivnější. Zveřejnili jsme všechny konzultační materiály. Diskuse probíhaly i na listopadové konferenci, které předsedal předseda Barroso, byly všechny zveřejněny, včetně našeho výzkumu o příspěvku think-tanků a všech konzultačních materiálů a našeho resumé. Je to veřejné, je to dostupné. Není to ještě naše stanovisko. Snažili jsme se být objektivní a nevázat se stanoviskem, ale chtěli jsme vidět reakci veřejnosti. Chtěli jsme vám dát objektivní stanovisko, jak to vidíme zvenku s našimi politikami a rozpočtem, a v budoucnu toto stanovisko použít pro přípravu politického rozhodnutí.

Pokud jde o třetí otázku, o priority, máte naprostou pravdu. Každý o nich vede diskusi. Víme, co potřebujeme. Členské státy to ví, vlády to ví, ale často to naráží na otázku peněz. Jednání o finalizaci rozpočtu se obvykle soustředí na jednání o spravedlivé návratnosti. Kdo vrátí totéž? Zejména nyní v období hospodářského poklesu, v době, kdy máme vážné problémy v energetice a se světem kolem sebe, se musíme soustředit na to, abychom neztratili ze zřetele to, na čem musíme všichni pracovat, Komise i vy, a to je příprava strategického dokumentu o reformě rozpočtu.

  Předsedající. –

Otázka č. 34, kterou položila Mairead McGuinness (H-0996/08)

Předmět: Reforma rozpočtu EU

Je Komise spokojená s tím, že nedávné konzultace veřejnosti „Reformujeme rozpočet, měníme Evropu“ odrážejí názory většiny evropských občanů; odrážejí tedy „jeden vzkaz“ složený ze „stovek hlasů“ skutečně názor Evropské unie?

Jaké klíčové závěry lze učinit a jaké budou dle Komise velké změny ve výdajích EU v budoucnosti?

Konkrétně, jaké klíčové reformy v oblasti výdajů na zemědělství Komise očekává?

  Dalia Grybauskaitė, členka Komise. − Byla mi položena otázka s důrazem na výsledek zemědělských konzultací, ale otázka zahrnovala i obecnější prvky, proto bych chtěla začít některými obecnými poznámkami.

Pokud jde o konzultace, které jsme zahájili, jsme s nimi velmi spokojení, protože to bylo poprvé v evropských dějinách, kdy se diskutovalo tak otevřeně a se všemi, kteří byli schopní a ochotní se do tohoto procesu zapojit. Do diskuse se obrovsky zapojily nevládní organizace, vlády, think-tanky, občanská společnost, což pro nás bylo a bude velmi užitečné.

Diskuse samozřejmě odráží celé spektrum názorů a perspektiv, které nelze redukovat na jeden či dva obecné vzkazy, ale příspěvky do velké míry odrážejí obecný přístup Komise k reformě rozpočtu zaměřující se na strategickou vizi maximalizace evropských hodnot. Stanovila kritéria pro zhmotnění postojů a názorů na rovnováhu stability a vnímání evropského rozpočtu.

Mnozí přispěvatelé souhlasí s tím, že se rozpočet za tu dobu značně vyvinul, ale jen málo z nich bylo s jeho stávající strukturou plně spokojeno. Konzultace byly vedeny v duchu priorit, pokud jde o problémy, se kterými se musí Evropa vypořádat, tedy především se změnou klimatu, globální konkurencí.

Přispěvatelé také navrhli řadu možných reforem týkajících se konkrétních politik, finančního systému a způsobu provádění rozpočtu. Více podrobnějších informací je, jak jsem uvedla, na internetových stránkách Komise.

Konečně, v oblasti zemědělství konzultace přinesly větší shodu nad potřebou dalších reforem společné zemědělské politiky. Někteří požadovali, aby se pokračovalo v reformách po stejné linii, jako byla kontrola stavu, či střednědobý přezkum, jiní prosazovali radikálnější změny. Většina přispěvatelů zdůrazňovala nutnost přeměny společné zemědělské politiky na konkurenceschopné zemědělství schopné reagovat na změnu klimatu, zajišťující bezpečnost potravin a odpovídající požadavkům na kvalitu a jiným cílům v oblasti životního prostředí. Názory na povahu a rozsah změn se však liší, což je ale potřeba.

Očekávání Komise, pokud jde o klíčové oblasti výdajů, zejména o zemědělství, jsou předmětem přezkumu založeného na konzultacích, technickém hodnocení, vědeckých příspěvcích a diskusích v jednotlivých odvětvových politikách. Budou součástí politické reakce, která bude tento rok následovat. Komise poté připraví strategický dokument a já velmi doufám, že budeme ve spolupráci s vámi řádně plnit své úkoly.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Děkuji vám paní komisařko nejen za vaši odpověď ale také za vaše připomínky k poznámce paní Marian Harkinové o bezpečnosti potravin. Domnívám se, že na trhu je velká propast.

Ráda bych vás upozornila na zprávu, kterou jsem vypracovala a o které se dnes v tomto Parlamentu hlasovalo, přičemž drtivá většina podpořila společnou zemědělskou politiku a její roli v globální bezpečnosti potravin, a na diskusi, kterou jsme vedli ohledně snižování příjmů zemědělců. Před navržením divokých reforem se musíme nejprve podívat na skutečnosti. Mluvíme o potravinách pro evropské občany a o příjmech těch, kteří žijí ve venkovských oblastech a spravují je. Chtěla bych, abyste to v budoucnu měli na vědomí.

  Göran Färm (PSE). – (SV) Mám na vás stručnou otázku paní komisařko. V prosinci jsem se zúčastnil výborné konference Komise o střednědobém přezkumu rozpočtu. Na této konferenci měla paní komisařka výborný a aktivní projev o významu předkládání pozměňovacích návrhů. Nyní se však proslýchá, že nebudeme mít na stole do voleb do Evropského parlamentu a zářijových spolkových voleb v Německu žádný návrh, pokud jde o střednědobý přezkum rozpočtu. Moje otázka je prostá: předloží paní komisařka návrh střednědobého přezkumu rozpočtu ještě do léta nebo až po spolkových volbách v Německu?

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Paní komisařko, chtěl bych vám poděkovat za přesné a upřímné odpovědi a říci, že diskuse o reformě rozpočtu již nějakou dobu – více než rok – probíhají. Jaký dopad má finanční krize na tyto diskuse? Chtěl bych také vědět, zda budou hledány při reformě rozpočtu způsoby, abychom se v budoucnosti vyhnuli takovým finančním krizím, kterou právě očekáváme?

  Dalia Grybauskaitė, členka Komise. − pokud jde o kontrolu stavu, souhlasím plně s tím, že každé rozhodnutí, které přijímáme, zejména strategické, musí být z politického hlediska zodpovědné. Neměli bychom měnit to nejlepší, ale musíme se zbavit starého a neefektivního.

Pokud jde o střednědobý přezkum, myslím, že došlo k nedorozumění. Nikdy jsme nebyli o přípravu střednědobého přezkumu evropského rozpočtu požádáni. Byli jsme požádáni, abychom připravili úplnou reformu rozpočtu do konce roku 2009, a je na nás, abychom rozhodli o načasování – kdy to bude politicky vhodnější nebo kdy budeme mít účinnější reakci. Osobně bych ji raději připravila dříve – možná už na jaře. Ale musím vzít v úvahu kontrolu stavu, protože budeme mít volby a možná dojde i k ratifikaci Lisabonské smlouvy atd. Neměli bychom možnost, kterou nám tento návrh dává, promarnit a dovolit provozním záležitostem, aby ho zastínily. Nechme to na předsedovi Barrosovi, aby rozhodl o konečném datu, ale jsme na to jako Komise připraveni.

– (LT) Pane Paleckisi, vaše otázky jsou opravdu velmi důležité a mohla bych říct, že jdou velmi hluboko, že ani celý evropský rozpočet by na ně nenašel odpověď. Vaše otázky jsou v pravdě strategické, ale žádný rozpočet by nebyl nyní ani v budoucnu schopný účinně zareagovat na takovou finanční krizi, která nastala.

Evropský rozpočet představuje jen 1 % hrubého domácího produktu, ale finanční krizi nezpůsobil převážně nedostatek peněz, ale řekla bych, že spíše otázky dohledu, globalizace finančních systémů, jejich monopolizace a mnoho dalších důvodů.

Evropský rozpočet, podobně jako rozpočet velmi malé mezinárodní organizace, má bezpochyby k dispozici jistý výběr nástrojů, ale opravdu ne velký. Výběr do velké míry spočívá nikoliv ve skutečných financích nebo penězích, ale v regulačních opatřeních, kontrolních opatřeních, doporučujících opatřeních, včetně opatření v oblasti makroekonomické politiky. To je pravděpodobně ještě důležitější než to, jak vydáváme peníze, které máme nebo můžeme poskytnout.

V současné době máme fond pro přizpůsobení se globalizaci, máme flexibilní nástroje a další nástroje, které však již nejsou tak účinné. Bylo to právě z tohoto důvodu, proč Komise v plánu pro oživení navrhla investovat 5 miliard EUR na strategické strukturální změny na propojení energetik a jiné energetické infrastruktury, ale zatím země nespěchají a nejsou moc ochotné o této věci jednat.

Sama krize ukazuje, že investice do strategických energetických projektů a jiných společných evropských strategických projektů jsou nesmírně důležité. Doufám, že tato krize bude jednou z lekcí, které by měla Evropa vzít velmi vážně. Také doufám, že nám to pomůže soustředit se v budoucnu na takové využití evropského rozpočtu, který bude co nejpřínosnější, neboť je často na potřebná řešení příliš malý.

Proto není lehké odpovědět na vaši velmi obecnou otázku, ale, jak jsem uvedl, doufám, že tato krizová situace ve světě a hospodářská recese, kterou v Evropě zažíváme, by mohla politikům pomoci investovat více do evropských strategií.

  Předsedající. –

Otázka č. 35, kterou položil Seán Ó Neachtain (H-0972/08)

Předmět: Počítačová trestná činnost

S postupujícím vývojem technologií používá stále více lidí internet,a je proto stále těžší mít nad ním nějaký dohled. Co dělá Komise pro boj s počítačovou trestnou činností na úrovni Evropské unie?

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Paní předsedající, abych odpověděl na otázku pana Ó Neachtaina, uvádím, že Komise po léta sleduje politiku boje proti počítačové trestné činnosti v úzké spolupráci s členskými státy a jinými evropskými orgány.

Existují čtyři způsoby, jakými Komise pomáhá v boji s počítačovou trestnou činností: podporou spolupráce s členskými státy, usnadňováním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, rozvíjením různých právních nástrojů, a nakonec spoluprací s třetími zeměmi.

Sdělení z roku 2007 nazvané „K obecné politice v boji proti počítačové kriminalitě“ Komisi umožnilo podporovat sdílení informací o počítačové trestné činnosti mezi donucovacími orgány členských států, jak na dvoustranném základě, tak prostřednictvím Europolu.

Členské státy musí určit stálé kontaktní body, pomocí kterých mohou členské státy žádat o pomoc či informace. Komise také pomohla vypracovat závěry Rady o strategii pro boj s počítačovou trestnou činností, které byly přijaty minulý rok v listopadu.

Tato strategie navrhuje řadu opatření, jejichž cílem je podpora spolupráce mezi členskými státy v boji proti trestným činům, jakými jsou například dětská pornografie, terorismus, útoky na informační systémy a podvody. Je třeba zavést platformu pro oznamování trestných činů na internetu, aby tak bylo možné tyto trestné činy centralizovat a shromáždit v  Europolu.

Zároveň Komise rozvíjí v oblasti akcí proti této trestné činnosti politiku partnerství mezi donucovacími orgány a soukromým sektorem.

Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, jejíž zasedání se konalo dne 8. prosince 2008, učinila doporučení pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru pro boj s počítačovou trestnou činností. Komise chce také zřídit evropskou finanční koalici proti komerčním snímkům dětské pornografie. Účelem této koalice bude sjednotit úsilí různých subjektů nesoukromého i veřejného sektoru pro boj s výrobou, distribucí a prodejem snímků dětské pornografie na internetu.

Komise nakonec hrála významnou úlohu při přípravě právních předpisů, které stanoví minimální normy v oblasti harmonizace trestních předpisů. To je případ rámcového rozhodnutí 2005/222/SVV o útocích proti informačním systémům a rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV o boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii.

Komise zkoumá, jak lze tyto nástroje aktualizovat a provádět.

Závěrem bych chtěl uvést, že musíme mít na paměti, že internet je globální informační síť. Evropská unie jej nemůže sama regulovat. Proto Komise doufá, že podnítí mezinárodní spolupráci v této oblasti a tento rok bude pořádat zasedání za účasti mezinárodních organizací a agentur Evropské unie, aby se tak pokusila koordinovat činnost těchto subjektů.

Takto bych odpověděl panu Ó Neachtainovi.

  Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Paní předsedající, chtěl bych panu komisaři poděkovat za odpověď. Chtěl bych vám položit doplňující otázku. Pokud jde o šikanu či očerňování na internetu, které se týkají hlavně mladých lidí, kteří využívají společenské stránky jako Bebo a Facebook, měly by být očerňování a šikana zastaveny. Co hodlá Evropská unie učinit pro to, aby přitáhla k tomuto problému pozornost ?

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Chtěla bych se zeptat, jaká opatření Komise zvažuje pro to, aby umožnila členským státům přijmout Úmluvu rady Evropy o počítačové trestné činnosti, jaký zvažuje akční plán pro zlepšení boje proti této trestné činnosti, a také, jaká zvažuje opatření pro interoperabilitu elektronického podpisu.

  Den Dover (PPE-DE). - Mohl bych být v zásadě s odpověďmi danými panem komisařem spokojený, ale chci ho požádat, aby zajistil, že lidská práva zde budou vždy dodržována. Jinými slovy, jsem pro boj proti počítačové trestné činnosti, ale jsme si jisti, že internetové společnosti a policie nebudou při zacházení s veřejností, která užívá internet pro zábavu příliš přísné?

  Jacques Barrot. – (FR) Paní předsedající, máte pravdu a já ihned odpovím na otázku lidských práv v souvislosti s počítačovou trestnou činností. Musíme skutečně věnovat velkou pozornost tomu, abychom zajistili, že lidská práva budou v boji proti této trestné činnosti respektována. Dokonce bych řekl, že si respekt k lidským právům musíme vynutit.

V rámci Stockholmského programu pro léta 2010 až 2014 zavedeme jednu položku pro boj s počítačovou trestnou činností, jak jsem panu Ó Neachtainovi řekl, a říkám to znovu, jejímž cílem je zřízení pozorovacího střediska v rámci Europolu, což nám umožní přesněji a lépe koordinovat dohled na vnitrostátními orgány odpovědnými za sledování podezřelých stránek, ze kterých se šíří dětská pornografie obzvláště zranitelným uživatelům. Máte pravdu, musíme se také naučit něco o způsobu, jak jsou lákáni mladí lidé na některé stránky a jak jsou vystaveni riziku útoků ze strany tvůrců těchto stránek a těch, kteří je navštěvují. To vám chci říct. Chtěl bych ještě říci, že porozumění tomuto způsobu představuje komplexní strategii, kterou je třeba s ohledem na to, že musíme porozumět rizikům internetu, používat záměrněji než v minulosti.

Také velice doufám v evropskou finanční koalici proti komerčním snímkům dětské pornografie. Dáme dohromady různé subjekty ze soukromého i veřejného sektoru, abychom čelili výrobě, distribuci a prodeji těchto snímků na internetu, a pokusíme se také lokalizovat a zadržet pachatele. Pokud dosáhneme dohody o financování postupů komitologie, doufám, že tato koalice vznikne v únoru 2009. děkuji Parlamentu za veškerou podporu, kterou bude moci poskytnout.

  Předsedající. –

Otázka č. 36, kterou položil Liam Aylward (H-0978/08)

Předmět: Hrozba terorismu

Minulý rok v listopadu jsme byli svědky teroristických útoků v Bombaji, kde byly ohroženy životy mnoha občanů Evropské unie. S ohledem na bombové útoky v Madridu a Londýně v letech 2004 a 2005 je jasné, že čelíme hrozbě podobných útoků v Evropské unii. Může nám Komise sdělit, co děláme pro posílení výměny informací mezi policejními složkami členských států, abychom na hrozbu útoků mohli zareagovat?

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Paní předsedající, odpovím panu Aylwardovi. Klíčem k účinnému boji s terorismem a jinými formami závažné trestné činnosti je, že zajistíme přístup správných lidí k informacím ve správném čase, což je pro Evropskou unii velká výzva.

Pokusili jsme se podpořit a usnadnit účinné sdílení informací policejními silami členských států. Rámcové rozhodnutí ze dne 18. prosince 2006 známé jako švédské rozhodnutí, které musely všechny členské státy provést do poloviny prosince 2008 – tedy do nedávné doby –, vytváří společný právní rámec pro rychlou výměnu informací a poznatků mezi donucovacími orgány členských států.

Toto rámcové rozhodnutí stanoví, že pokud policejní síly členského státu obdrží žádost, musí s ní nakládat podle stejných kritérií jako v případě vnitrostátní žádosti. Jen tak můžeme k této otázce přistupovat.

Dalším příkladem je „Prümské“ rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008, které stanoví podrobný mechanismus pro výměnu určitých údajů, včetně otisků prstů, profilů DNA a informací v oblasti registrace vozidel, které mohou přispět k vyšetřování trestné činnosti.

Podle Prümského rozhodnutí Rady zajistí členské státy jiným členským státům omezený přístup ke svým databázím DNA a otisků prstů, aby mohly být srovnány. To je velmi důležité, neboť toto rozhodnutí Rady je při sdílení údajů o DNA a otiscích prstů velmi účinné.

Europol hraje také velmi důležitou úlohu. Informační systém Europolu (EIS) umožňuje členským státům zjistit, zda mají donucovací orgány jiných členských států k dispozici informace na operační úrovni. Samozřejmě, že zde má svou úlohu Europol, ale odpovídajícím způsobem musí do systému přispívat členské státy.

Rozumí se samo sebou, že nyní musíme naplánovat nová opatření pro sdílení informací pro další pětiletý program, který bude následovat po Haagském programu. Tento pětiletý program bude muset zajistit koordinovaný přístup ke sdílení informací a měl by v sobě obsahovat strategii Evropské unie o správě informací. Sdílení informací však samozřejmě vzbuzuje obavy týkající se ochrany osobních údajů.

Strategie musí umožnit celkový přístup ke sdílení informací, který bude odpovídat potřebám polici a bude založen na interoperabilitě informačních systémů.

To je moje odpověď na otázku pana Aylwarda.

  Liam Aylward (UEN). - Chtěl bych poděkovat panu komisaři za jeho odpověď. Mám velmi stručnou doplňující otázku, a to, co dělá Evropská unie pro to, aby v Unii zabavila majetek teroristů, a zda může pan komisař uvést, kolik v současnosti existuje v Evropské unii orgánů zabývajících se zabavováním těchto majetků?

  Avril Doyle (PPE-DE). - Chtěla bych pana komisaře požádat, aby uvedl, zda s ním všech 27 členských států plně spolupracuje, pokud jde o výměnu informací mezi policejními orgány. Pokud ne, které země se nedrží stejné linie, a zda v této konkrétní oblasti požádala o výjimky irská vláda?

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, chtěl bych se zeptat, zda existuje bezpečnostní politika týkající se hrozby teroristických útoků proti jaderným elektrárnám.

  Jacques Barrot. – (FR) V současné době jsme v polovině studie o konfiskaci majetku z trestné činnosti. Zejména soudce Jean-Louis Bruguière dostal za úkol sledovat program pro vystopování financí určených pro podporu terorismu SWIFT. Brzy budou k dispozici jeho závěry. Informace z programu pro vystopování financí určených pro terorismus byly pro Evropskou unii přínosem, a soudce Bruguière byl zodpovědný za kontrolu toho, že všechny informace byly získány při plném respektování požadavků na ochranu osobních údajů. Mohu říct, že z dlouhodobého hlediska nám to pomůže konfiskovat majetek řadě jedinců, kteří se k majetku dostali nezákonně.

Pokud jde o sdílení informací, již jsem uvedl, že informační systém Europolu by mohl být účinnější, pokud by do něj členské státy přispívaly důvěryhodnějším a transparentnějším způsobem. Budeme na tom pracovat. Opravdu mi leží na srdci hlavně vybudování důvěry mezi jednotlivými zpravodajskými subjekty členských států, abychom se posunuli k účinnější výměně informací. Neslyšel jsem nic o možnosti výjimek v této oblasti. Myslím, že jsem víceméně na vaše otázky odpověděl.

Pokud jde o hrozby pro jaderné elektrárny, Komise navrhla také text určený pro zlepšení dohledu nad klíčovými infrastrukturami, mezi které bezpochyby jaderné elektrárny patří.

  Předsedající. –

Otázka č. 37, kterou položil Armando França (H-0979/08)

Předmět: Přistěhovalecká politika EU

S ohledem na to, že přistěhovalecká politika EU by v sobě měla obsahovat humanitární prvek a zaručit dodržování lidských práv; že by měla pomoci k podpoře integračních a nikoliv represivních a podobných opatření, která mají za cíl dát přistěhovalcům stejná práva a stejné povinnosti, jako mají občané; že byla podnícena spolupráce mezi členskými státy a členskými státy a zeměmi původu, že by měla být podporována řešení posilující mezikulturní dialog a respektování rozdílů, menšin a svobod; vzhledem k tomu, že Francouzská republika již podepsala protokoly z několika africkými zeměmi, konkrétně Kongem, Tuniskem, Beninem, Mauretánií, Senegalem a Gabunem, aby tak podpořila rozvoj a možnost legální migrace, jakou pomoc a podporu Komise poskytla těm členským státům, které si přejí tento proces zahájit?

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Abych odpověděl na otázku pana Françy, přesnější odpověď na problémy, které s sebou migrace pro Evropskou unii přináší, dává globální přístup k migraci přijatý Evropskou unií v roce 2005. Globální přístup je založen na zlepšení dialogu a spolupráci s třetími zeměmi ve všech aspektech migrace, na vybudování partnerství pro lepší zvládání migrace.

Abychom uvedli do praxe konkrétní obsah globálního přístupu k migraci, podporuje Komise iniciativy spolupráce se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu. Příkladem je i program Aeneas, ze kterého bylo v letech 2004 až 2006 financováno přes 100 projektů, nebo Program pro migraci a azyl, který jej následoval, a jehož rozpočet byl 205 milionů EUR na období let 2007 až 2010.

Z iniciativ vybraných v souvislosti s každoroční výzvou k předkládání návrhů, jsou mnohé předkládány a prováděny členskými státy ve spolupráci se třetími zeměmi. Jeden příklad: podle programu Aeneas financuje Komise španělsko-marocký projekt řízení sezónní migrace mezi provincií Ben Slimane v Maroku a Huelvou ve Španělsku. Tento program také podporuje spolupráci mezi Španělskem a Kolumbií při rozvoji kruhové migrace. Podobně jsme financovali dočasný návrat vysoce kvalifikovaných Kapverďanů, kteří žijí v Portugalsku, na Kapverdy a informovali jsme potenciální přistěhovalce v jejich domovské zemi. Kromě těchto opatření ke Globálnímu přístupu k migraci pomáhají také geografické finanční nástroje jako Evropský rozvojový fond a Nástroj evropského sousedství a partnerství. Evropská komise nedávno podpořila Informační a správní středisko v Mali, což je projekt, ve kterém se angažovalo mnoho členských států.

Komise navíc jako součást globálního přístupu navrhla nové nástroje pro podporu partnerství s třetími zeměmi a pro rozvoj vzájemného působení mezi akcemi Společenství a členských států. Máme nyní partnerství v oblasti mobility, nový nástroj, který byl nyní v Evropské unii zaveden na pilotním základě. Tato partnerství v oblasti mobility jsou prostředkem pro rozvíjení dialogu a spolupráce mezi Unií a třetími zeměmi v oblasti legální migrace, rozvoje a prevence a snížení nedovoleného přistěhovalectví. Podepsali jsme první partnerství s Kapverdami a s Moldavskou republikou, které podrobně uvádějí nabídky spolupráce. Například podle partnerství s Kapverdami navrhlo Portugalsko podepsání nového protokolu, kterým by se rozšířila oblast působnosti stávajícího protokolu o dočasné migraci kapverdských pracovníků za prací do Portugalska. Jiné dostupné nástroje zahrnují migrační profily, které se skládají z analýz migrační situace dané země, a platformy spolupráce, které mají spojit zástupce v dotyčné zemi a hlavní poskytovatele financí. Zavedli jsme na základě iniciativy Spojeného království platformy spolupráce v Etiopii a plánujeme další v Jižní Africe.

Nakonec je zde fond pro integraci a návratový fond, které mohou členským státům samozřejmě pomoci přijmout opatření před odjezdem do třetích zemí a pomoci potenciálním přistěhovalcům najít práci v zemi původu a umožnit jim integraci do společnosti a kultury nebo zavést pro ty, kteří jsou vraceni, krátkodobá podpůrná opatření.

To je má odpověď, pane Franço, chtěl jsem vám uvést řadu příkladů, ale především bych chtěl říci, že jsem přesvědčen o potřebě správy migračních toků v Evropě pomocí globálního přístupu, který spojuje migraci a rozvoj a tak usnadňuje správu migračních toků. To je cesta, kterou bychom se měli ubírat a věřím, že evropské řízení migracese stane příkladem, který bude svět moci následovat.

  Armando França (PSE). - (PT) Pane Barrote, souhlasím s vámi a chápu vaši nespokojenost. Opravdu musíme být nespokojeni se všemi těmito opatřeními, která se vlečou .

Pravdou je, že nedovolené přistěhovalectví do Evropy pokračuje. Pokračuje obchodování s lidmi. Existují oblasti, kde je mnoho přistěhovalců, zejména ve Středomoří a směrem do Itálie. Francie přišla s řadou významných dvoustranných dohod, ale jiné členské státy je nepřijaly. Komise musí pokračovat a neztrácet nadšení, pokud spolupracuje s členskými státy a pomáhá jim …

(Předsedající řečníka přerušila.)

  Colm Burke (PPE-DE). - Paní předsedající, moje otázka se týká politiky Evropské unie, která má v sobě humanitární prvek a zajišťuje dodržování lidských práv. Právě nedávno byl někdo deportován z Irska, i když jeho dcerám hrozí nebezpečí mrzačení ženských pohlavních orgánů.

Vyzvala Komise členské státy, aby v této oblasti přijaly společný postoj? V některých státech Evropy to stále ještě není nelegální a podpořila by Komise členské státy v přijetí společného postoje v této velmi obtížné otázce?

  Jacques Barrot. – (FR) Za prvé bych chtěl pana Françu ujistit, že samozřejmě udělám vše pro to, abych rozvíjel globální přístup pomocí partnerství mobility mezi Unií jako celkem a třetími zeměmi. Máte pravdu, že některé členské státy uzavřely dvoustranné dohody, ale měla by to dělat Evropa jako celek, a správně jste poukázal na riziko nedovoleného přistěhovalectví, které by přinesla neschopnost legální přistěhovalectví úspěšně organizovat.

Dále zde máme případ, na který poukázal pan Burke, což je případ, který jasně ukazuje potřebu uvážlivosti v politice návratů. Nemůže docházet k tomu, že budou lidé vraceni do třetích zemí, kde budou ohroženi na životě nebo na zdraví. Tuto politiku proto musíme uplatňovat rozumě.

Nechci se vracet ke směrnici o navracení osob. Byla kontroverzní, ale pokud bude v členských státech správně provedena, umožní nám sledovat do určité míry, jak jsou tyto návraty prováděny.

V každém případě mám v úmyslu tuto věc pečlivě sledovat.

  Předsedající. – Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

Třetí část

  Předsedající. –

Otázka č. 51, kterou položil Emmanouil Angelakas (H-0983/08)

Předmět: Otevření „uzavřených“ profesí

Podporuje Komise při sledování cíle jednotného trhu a volného pohybu osob, zboží a služeb otevření „uzavřených“ profesí v těch členských státech, kde tyto profese existují, což je obecně krok správným směrem?

Existují případy, kdy by mohly tyto uzavřené profese zůstat zachované za předpokladu že úspěšně slouží společnosti a nezpůsobují problémy? Jaké jsou možné negativní dopady otevření některých uzavřených profesí? Provedla Komise studie dopadu na místní obyvatelstvo, zejména v oblastech se specifickými rysy (například v horských a ostrovních oblastech)?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Nejprve bych chtěl uvést na pravou míru, že obecným cílem Komise není otevření uzavřených profesí. Ale v souvislosti s vnitřním trhem se domníváme, že oprávněný zájem členských států regulovat některé činnosti musí být v souladu s potřebou zajistit volný pohyb odborníků v celé Evropě.

Rozumí se samo sebou, že lepší kvalita a větší výběr služeb bude mít pozitivní dopad na hospodářství celé Evropské unie. Za tímto účelem stanoví směrnice o službách pro členské státy povinnost, aby přezkoumaly své vnitrostátní předpisy upravující některá povolání, včetně omezení týkajících se počtu a místních omezení, a vyhodnotily, zda jsou s ohledem na ustálenou judikaturu Soudního dvora přiměřená. Do 28. prosince 2009 musí členské státy předložit Komisi zprávu o výsledcích tohoto procesu zkoumání a hodnocení. To jim umožní zjistit možné negativní dopady při otevírání některých uzavřených profesí a odůvodnit, proč jsou omezení oprávněná.

Na základě těchto zpráv provede Komise spolu s členskými státy vzájemné hodnocení a přezkoumá změny zavedené v právních předpisech členských států i další požadavky, které by měly být dodrženy, a bude o nich vést diskusi. Dne 28. prosince 2010 představí Komise souhrnnou zprávu určenou pro Evropský parlament a Radu o výsledcích tohoto vzájemného hodnotícího procesu. Je zřejmé, že o požadavku na zvláštní regulaci určitých profesí bude diskutováno. Navíc byla znovu zahájena řízení pro porušení Smlouvy, jejichž cílem zajistit fungování vnitřního trhu, pokud bylo zjištěno, že tato vnitrostátní ustanovení jsou diskriminační a nepřiměřená omezení v oblasti regulovaných profesí, pokud jde například o přístup k majetku, nesoulad či povinné sazby.

Práce Komise v oblasti hospodářské soutěže konečně usiluje o podporu vhodných vzorů pro přezkoumání stávajících profesních pravidel v každém členském státě, jak to stanoví dvě zprávy Komise o hospodářské soutěži v případě profesních služeb. Vnitrostátní soutěžní orgány mají zjistit, zda je regulace s ohledem na pravidla hospodářské soutěže a cíl veřejného zájmu oprávněná a co nejméně omezující pro dosažení tohoto cíle.

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, uvědomuji si, že to, o co se Komise snaží, je vytvoření jednotného vnitřního trhu a volný pohyb odborníků.

Na druhou stranu zde existují povolání, která jsem nazýval „uzavřená“ a která lze vykonávat pouze po zaplacení určité částky peněz. Myslím tím koncese pro taxikáře, které jsou v mnoha členských státech Evropské unie drahé, a profesi lékárníků, kterou lze vykonávat na základě demografických hledisek a hledisek distribuce. Chtěl bych slyšet, co si o tom myslí Komise.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Máte za to, že místní znalosti a regionální regulace by měly být základním požadavkem, který by zajistil, že tyto profese budou řádně vykonávány?

  Avril Doyle (PPE-DE). - Nejsem si jistá, zda lze pod pojem profese zařadit sázkaře a provozovatele sázkových kanceláří, ale jistě se jedná o otázku významnou pro volný pohyb služeb. O čem je tato rozprava? Vím, že se do ní zapojily útvary Komise a stále mě tato otázka trápí. Za druhé, pokud jde o směrnici o uznávání profesních kvalifikací a celou oblast vzájemného hodnocení, na které pan komisař poukázal, vyskytují se zde nějaké podobné problémy? Srovnáváme srovnatelné, když v členských státech otevíráme tyto profese pro odborníky z jiných členských států?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Poslanci, kteří zde promluvili o této otázce, ve skutečnosti mluvili o dvou odlišných otázkách. Jednou je oblast působnosti směrnice o službách; druhou je úprava odborných kvalifikací. Směrnice o službách se vztahuje na všechny služby poskytované v Evropské unii s některými omezenými výjimkami. Otázku týkající lékárníků zde položil pan Angelakas. Možná ví, že proti některým členským státům vedeme v této otázce řízení pro porušení Smlouvy.

K otázce vzájemného hodnocení, které vyžaduje směrnice o službách, bych chtěl uvést, že každý členský stát musí do 28. prosince tohoto roku projít svá pravidla a předpisy a poté proběhne vzájemné hodnocení, abychom zjistili, co je přiměřené a co nikoliv.

Otázka paní Doylové se týká porušení Smlouvy v oblasti hazardních her. Jistě ví, že v nějaké formě probíhá v současné době řízení nejméně proti 15 členským státům. Existuje judikatura Soudního dvora v této oblasti. Hazardní hry je služba, která spadá do oblasti působnosti směrnice o službách jako všechny jiné služby, a tak musí být vnímána. V této oblasti jsou řízení proti členským státům v různých stadiích. Jsme také zavaleni mnoha jinými možnými porušeními Smlouvy.

  Předsedající. –

Otázka č. 52, kterou položil Georgios Papastamkos (H-0984/08)

Předmět: Ratingové agentury

Komisař odpovědný za vnitřní trh a služby, pan Charlie McCreevy, nedávno v souvislosti s úpravou ratingových agentur uvedl: „Chci, aby Evropa hrála vedoucí úlohu v tomto odvětví. Návrh jde dále než pravidla jiných států. Tato velmi přísná pravidla jsou nezbytná k obnovení důvěry v trhy a ratingové agentury v Evropské unii.“

Řekne nám Komise, proč nenavrhla přijetí přísnějšího legislativního rámce již před vznikem finanční krize?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Komise v posledních několika letech pečlivě sledovala činnost ratingových agentur. Po přijetí usnesení Evropského Parlamentu o ratingových agenturách v únoru 2004 Komise pečlivě zvažovala, jaká legislativní opatření budou pro regulaci činnosti ratingových agentur nezbytná.

V souladu s doporučením Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry z března 2005 přijala Komise v roce 2006 sdělení o ratingových agenturách. V tomto sdělení dospěla Komise k závěru, že směrnice o finančních službách spolu se samoregulací ratingových agentur na základě kodexu chování IOSCO by mohly být metody pro ratingové agentury dostatečnou odpovědí na hlavní otázky týkající se ratingových agentur. Uvádí se, že tento přístup by vyžadoval neustálé sledování vývoje ze strany Komise.

Komise navíc požádala Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry, aby dohlížel na dodržování kodexu IOSCO a každý rok o této činnosti podával zprávu. Komise zároveň ve svém sdělení naznačila, že by mohla zvážit předložení legislativního návrhu, pokud by se ukázalo, že dodržovaní pravidel Evropské unie či kodexu IOSCO není dostatečné nebo, pokud by se vyskytly nové skutečnosti, včetně závažných problémů a tržních selhání či v případě významných změn ve způsobech, jak jsou ratingové agentury regulovány jinde ve světě.

Finanční krize ukázala ratingové agentury v novém světle. Od srpna roku 2007 čelily finanční trhy po celém světě velké krizi důvěry. Tato finanční krize je složitý jev, který má mnoho tváří. Ratingové agentury jsou blízko původu problémů, které se na trzích objevily. Krize odhalila ubohé výsledky činnosti ratingových agentur. Vysvětlením by mohly být nedostatky ve způsobu, jak tyto agentury řešily střety zájmů, nedostatek kvalitní metodiky, nedostatečná transparentnost jejich činností či nevhodné vnitřní řízení agentur.

Hypoteční krize ukázala, že rámec pro fungování ratingových agentur je třeba značně posílit. Proto jsem v červnu 2008 oznámil, že Komise v této oblasti učiní opatření a dne 12. listopadu 2008 přijal sbor komisařů ve shodě s Parlamentem a Radou návrh vztahující se na činnost ratingových agentur.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, pane komisaři, vy sám jste řekl, když jste odpovídal na mou otázku v roce 2006, že v souladu s doporučeními Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry Komise nepředloží žádné nové legislativní návrhy v odvětví ratingových agentur.

Přišla obrovská finanční krize a nyní nám zde říkáte, že potřebujeme přísnější legislativní rámec. Přísnější legislativní rámec skutečně potřebujeme. Moje otázka zní: uznáváte, že legislativní reakce Komise byla v této věci pomalá?

  Eoin Ryan (UEN). - Vím, že Komise předložila návrhy týkající se ratingových agentur a další podněty, například ohledně systémů záruk za vklady a rovnováhu plateb týkající se nestability na finančních trzích, aby se pokusila zajistit, že se podobná krize nebude opakovat.

Mohu se zeptat, jaké návrhy plánuje Komise předložit, aby podpořila růst a skutečnou konkurenceschopnost hospodářství, zejména v oblasti malých a středních podniků, což je obzvláště důležité teď, kdy stále více evropských ekonomik upadá do recese?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Abych odpověděl na otázku pana Papastamkose, odkázal bych na zprávu z roku 2005. Uvedli jsme, že budeme sledovat činnost ratingových agentur a v roce 2007, kdy hypoteční krize dosáhla svého vrcholu, jsem se setkal s ratingovými agenturami a vyjádřil jsem svou nespokojenost s tím, jak podle nás svou činnost provádějí.

Dotazující si jistě pamatuje, že v prosinci 2007 jsem napsal Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry a Skupině odborníků na evropské trhy s cennými papíry a požádal jsme je o radu, co bychom měli v určitých oblastech učinit. Ve svých projevech a připomínkách z té doby jsem jasně uváděl, že status quo není řešením.

V důsledku toho jsme přišli jako Komise v roce 2008 s návrhem a o věci se nyní diskutuje v Parlamentu a Radě ministrů. Myslím, že v minulosti, kdy jsme zkoumali činnost ratingových agentur, jsem jasně uvedl, že budeme věc řešit ve světle měnících se okolností. A abych citoval slova jedné osoby žijící v minulém století, která je mnohem známější než já: „mění-li se věci kolem nás, měníme se také“. A to se stalo.

Pane Ryane, pokud jde o to, co učiníme v oblasti finančních předpisů, na které odkazujete, návrhy týkající se ratingových agentur a kapitálových požadavků – položil jste legitimní otázku týkající se toho, co dělá Evropská unie k řešení problémů hospodářství – byly bezpochyby správně načasované v oblasti, kde existovaly mezery ve finančních předpisech, ale samy o sobě nepodnítí ani nenastartují evropské hospodářství.

Pan Ryan si bude vědom toho, že v několika předchozích měsících byla Komise v centru koordinace přístupu finančního stimulu, který přijala Evropská rada na svém zasedání v prosinci. Samozřejmě je výsadou členských států rozhodnout o hospodářských stimulech, pokud je považují za vhodné, protože o těchto věcech přísluší rozhodovat jejich vládám. Ale Komise se v reakci na tento stimulační balíček také zavázala poskytnout některé prostředky a koordinovat s významnými hráči způsob, jak věci nastartovat.

Pamatuji si, že jsme již v Komisi přijali některé iniciativy, které měly napomoci ke stimulaci činnosti malých a středních podniků, například Akt o malých podnicích a statut o evropské soukromé společnosti, a které, jak doufáme, přispějí alespoň trochu ke zlepšení hospodářství Evropské unie.

  Předsedající. –

Otázka č. 53, kterou položil Gay Mitchell (H-0990/08)

Předmět: Finanční krize

Změnila Komise ve světle současné finanční krize pravidla vnitřního trhu, aby tak jednotlivým členským státům usnadnila přijmout ochranná opatření pro jejich hospodářství a průmysl?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − V době finanční krize a hospodářské recese musí jak evropské vlády, tak evropské instituce ukázat rozhodnost a flexibilitu, jak uvedl předseda Barroso v předmluvě k nedávno přijatému evropskému plánu pro oživení hospodářství.

Komise, aby ukázala svou flexibilitu, například přijme zjednodušující balíček, aby tak urychlila rozhodování o státní podpoře, a umožnila u hlavních veřejných projektů použití zrychlených postupů při zadávání veřejných zakázek v letech 2009 a 2010, a dále požádala členské státy, aby pro hospodářské oživení v odpovídajících lhůtách přijaly nápravná opatření v případě nadměrných schodků.

Tato flexibilita však neznamená, že Komise změnila nebo změní pravidla vnitřního trhu. Je třeba zachovat modernizovaný přístup k politikám stanovený v přezkumu jednotného trhu z listopadu 2007.

Zpráva o pokroku ze dne 16. prosince 2008 nazvaná „Přezkoumání jednotného trhu: rok poté“ uvádí řadu nedávno přijatých opatření, která pomohou vytvořit podmínky pro oživení evropského hospodářství. Mimo jiné zahrnují posílená smluvní práva spotřebitelů, nižší ceny a snížení administrativního břemene a jednotný statut pro malé a střední podniky. Je také zřejmé, že pro minimalizaci rizika budoucích krizí potřebuje přeorganizovat evropský regulační a dohledový rámec.

Déle než rok pracujeme spolu s Parlamentem a Radou mimo jiné na zvýšení ochrany vkladatelů u bank a ochrany bank a jiných finančních institucí před nadměrnými riziky v budoucnosti a lepší úpravě ratingových agentur. Rychlé přijetí a provádění těchto návrhů je nezbytné. Musíme ukázat, že Evropa může poskytnout konkrétní odpovědi.

V příštích měsících Komise komplexně stanoví, jak lze v zájmu stability a důvěry stávající regulační a dohledový rámec dále reformovat. Měli bychom usilovat o stabilnější systém, který tak přinese lepší příležitosti pro obchod, zajištění rizik, jejich diverzifikaci, rozdělí zdroje a bude mobilizovat úspory. To bude vyžadovat lepší spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními regulátory a orgány dohledu, ale i zabránění ochranářským opatřením.

K podpoře dlouhodobějšího hospodářského růstu potřebujeme snížit náklady na kapitál a posílit přidělování kapitálu. To si nevyhnutelně vyžádá další posílení vnitřního trhu.

Tato flexibilita jistě neznamená, že budou změněny zásady vnitřního trhu. Právě naopak: v době finanční krize a hospodářského poklesu musí jak evropské vlády, tak evropské orgány pevně podporovat zásady jednotného trhu. Je zcela zásadní, aby každé opatření určené pro boj s krizí bylo vedeno zásadou základních svobod, nediskriminace a proporcionality. Již například existuje rámec pro vnitrostátní záchranné plány, který má zabránit šíření negativních důsledků nekoordinovaných akcí na vnitrostátní úrovni.

Jednotné podmínky, z nichž měli od roku 1992 užitek spotřebitelé a podniky v členských státech, je třeba zachovat a upevnit. To je zásadní, neboť jakékoliv jiné opatření, které by podkopalo jednotný trh, by dále zhoršilo dopady finanční krize na celé hospodářství.

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Doufám, že pan komisař je na tom s hlasem již trochu lépe. Rád bych poděkoval panu komisaři za jeho odpověď a řekl mu, že rád slyším, že ochranářská opatření nejsou cestou zpět, protože by to znamenalo, že oživení nenastane. K oživení v Evropě dojde.

Mohu vyzvat pana komisaře, aby začal hovořit o oživení? Nejnadějnější slova, která jsme slyšeli, byly připomínky předsedy Tricheta uvedené v dnešním tisku, kdy řekl, že očekává, že k oživení by mohlo dojít v roce 2010. Mohu vyzvat pana komisaře, aby začal hovořit o budoucnosti, abychom neztratili naději, a také o tom, že to je pro Evropu příležitost stát se s ohledem na probíhající krizi konkurenceschopnější?

  Brian Crowley (UEN). - Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu komisaři za jeho odpověď a sdělit mu, že pro nachlazený krk se velmi hodí kapka whisky, trochu horké vody a plátek citronu.

Pokud jde o vaši odpověď, a zejména plány na hospodářské oživení a tak dále, co bylo v předchozích několika měsících učiněno pro koordinaci úsilí pro řešení současné finanční krize? Chci se zeptat na to, zda byly přijaty nějaké plány či zda byly navázány nějaké kontakty s nadcházející americkou administrativou – Obamovou administrativou – abychom zjistili, jakou koordinaci potřebujeme na finanční úrovni?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Zcela souhlasím s panem Mitchellem, když říká, že ochranářství není řešením. Zcela jistě existuje mnoho členských států, které pravděpodobně uvidí v ochranářských opatřeních příležitost, ale chtěl bych říci dvě věci.

Za prvé, budeme bedlivě sledovat vynucování práva Evropské unie, abychom předešli jakýmkoliv opatřením, která jsou v rozporu s pravidly Evropské unie.

Za druhé, těmto členským státům chci říct: pokud lidé věří v tento konkrétní přístup, může to dle mého názoru a názoru pana Mitchella prodloužit dobu hospodářského poklesu Ale vždy zde byly rozdílné názory na určitý přístup a v této sněmovně je zřejmě mnoho poslanců, kteří by nesouhlasili ani se mnou ani s panem Mitchellem.

Také souhlasím s panem Mitchellem v tom, že by bylo vhodné veškeré negativní řeči o hospodářském poklesu vyvážit smyslem pro realismus, abychom nebyli příliš pesimističtí. Obávám se, že ve světě, ve kterém žijeme, ať již v členském státě, který známe nejlépe nebo v jiném členském státě, vždy existuje sklon soustředit se až příliš na negativní důsledky hospodářského poklesu. Nyní to musíme vyvážit realismem, protože v hospodářských odhadech musí realismus panovat a také lidé musí uvažovat realisticky. Musíme však nastolit rovnováhu mezi přílišným pesimismem a realismem. Důvěra je velmi křehká věc a trvá dlouho, než ji získáme zpět, ačkoliv ji můžeme ztratit v okamžiku.

Proto jsem přivítal připomínky prezidenta Evropské centrální banky k situaci v následujících několika letech uveřejněné v dnešních novinách. Ale, jak jsem řekl, měla by zde existovat rovnováha a lidé by si měli být vědomi toho, kde je třeba tuto rovnováhu nastolit.

Pan Crowley položil legitimní otázku, jaká opatření jsme učinili pro projednání těchto hospodářských a finančních věcí s administrativou Spojených států. Ve Spojených státech amerických existuje velmi přísný protokol, o kterém bezpochyby víte, i pro lidi, kteří jsou v přechodné administrativě, a tento protokol je přísně dodržován.

Jakmile bude u vlády nová administrativa, spojíme se s novým ministrem financí. Již nyní však existuje mnoho fór, ve kterých o této věci stále diskutujeme, například Transatlantická hospodářská rada, Regulační dialog pro finanční trhy. Jakmile se nová Obamova administrativa ujme příští týden úřadu, navážeme v tomto ohledu s našimi protějšky kontakt.

  Předsedající. – Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

(Zasedání bylo přerušeno v 19.30 a pokračovalo ve 21.00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
místopředsedkyně