Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 14. ledna 2009 - Štrasburk

12. Situace v Africkém rohu (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je postoj Rady a Komise k situaci v oblasti Afrického rohu.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, v této pozdní hodině bych chtěl přednést několik poznámek týkajících se postoje Rady k situaci v oblasti Afrického rohu..

Africký roh je nepochybně velmi komplikovaným regionem, který si zasluhuje naši zvýšenou pozornost, protože situace v tomto regionu má významný dopad na EU. EU důkladně sleduje vývoj v této oblasti a hodlá se ještě více angažovat v zemích Afrického rohu.

Vím, že také Parlament bedlivě sleduje vývoj v tomto regionu. Návštěva v Eritreji a Etiopii a také v Džibuti, kterou vaše delegace uskutečnila na konci minulého roku, měla velký význam. Zaznamenal jsem také návrh usnesení o Africkém rohu, který byl zpracován částečně na základě výsledků této návštěvy. V tomto dokumentu je jasně demonstrována obyvatelům tohoto regionu i Evropanům rostoucí angažovanost EU v oblasti Afrického rohu. Jménem Rady vítám spoluúčast Parlamentu na našem úsilí o řešení problémů v oblasti Afrického rohu.

V oblasti Afrického rohu je několik zdrojů napětí. Dostanu se k nim podrobněji. Podle názoru Rady bývá ale toto napětí často tak či onak spojeno s tímto regionem. Z toho důvodu se Rada především snaží rozeznat regionální vazby mezi probíhajícími konflikty. Jaké vazby existují mezi konflikty?

Zaprvé, jde o spor mezi Etiopií a Eritreou, který může být považován za jednu z hlavních příčin nestability v celém regionu. Tento spor se odráží na celkové situaci několika způsoby: podporou znepřátelených válčících stran v Somálsku, vzájemné pokusy o destabilizaci v obou zemích – dovolte mi zmínit především Ogaden, Oromo v Etiopii; odráží se také v podpoře snah o obnovu mírového procesu v Súdánu; Eritrea přerušila své členství v Mezinárodním úřadu pro rozvoj (IGAD).

A v neposlední řadě, konflikt v Somálsku vyvolal jednu nejvážnějších humanitárních krizí, které jsme nyní svědky. Dalším závažným důsledkem tohoto konfliktu je nárůst počtu pirátských útoků u somálských břehů.

Dalším závažným problémem regionu Afrického rohu je konkurence v oblasti přírodních zdrojů, jako je voda a nerostné suroviny. Tento jev ještě zvyšuje počet konfliktů mezi pasteveckými kmeny v oblastech osídlených různými kulturními a etnickými skupinami. Zvyšuje také riziko nedostatečného zabezpečení potravin, a nebezpečí pro obyvatele obecně, což přispívá k vyostření konfliktu a k migraci.

Důležitou roli v regionu hraje také vzájemná závislost. Dovolte, abych se o některých aspektech této závislosti zmínil. Jak už jsem uvedl, konflikty probíhají na hranicích některých států: mezi Etiopií a Eritreou, Súdánem a Etiopii a Džibuti a Eritreou, a tyto konflikty mohou být považovány za zdroje nestability v regionu. Zdůraznil bych také, že zlepšená regionální spolupráce by přispěla ke snížení napětí kolem státních hranic.

Další oblastí, v níž panuje vzájemná závislost, je zabezpečení potravin. Tato otázka samozřejmě vzbuzuje velké znepokojení v regionu. Opakující se období sucha, ale i povodně, mají devastující účinek na obyvatelstvo. Ještě jednou opakuji, regionální spolupráce by mohla zmírnit účinky těchto přírodních událostí.

Jak víte, někteří považují tento problém za příčinu konfliktů v Dárfúru, Somálsku a mnoha dalších oblastech Afrického rohu. Nejsem si jist, zda je tento argument úplným vysvětlením, ale domnívám se, že tato otázka musí být vyřešena spravedlivou a transparentní cestou v každé z uvedených zemí i v rámci celého regionu.

Pirátské útoky se původně omezovaly jen na malou část somálského pobřeží. Záminkou pirátů byl výběr rybářské daně z lodi plující v somálských vodách. Jak jistě víte, tato činnost nabyla obrovských rozměrů a v současné době ohrožuje dodávky humanitární pomoci do Somálska a námořní bezpečnost nejen v Adenském zálivu, ale i lodě plující podél pobřeží Keni a Tanzanie.

Na Evropu a země Afrického rohu mají významný dopad také další vzájemné závislosti, například terorismus a migrace.

Jaké kroky tedy Evropská unie podniká? Jak se EU angažuje nebo zapojuje? Hlavním politickým nástrojem, který má Rada k dispozici – a který mám tu čest tu dnes reprezentovat – je politický dialog, nejen s jednotlivými zeměmi, ale i s ostatními regionálními zainteresovanými stranami, jakými jsou Africká unie, Mezinárodní úřad pro rozvoj, Liga arabských států a Spojené státy americké a Čína jako důležité země.

Politický dialog je vzájemným závazkem obsaženým v Dohodě z Cotonou mezi EU a každou zemí v tomto regionu. Tento dialog je v zásadě veden prostřednictvím hlav misí EU v dotyčných zemích. Pro Radu je to velmi důležitý nástroj, jelikož nám umožňuje přímý kontakt s orgány uvedených zemí. Poskytuje nám příležitost vyslechnout jejich stanovisko, ale také jasně vysvětlit naše představy a vyjádřit znepokojení, které v určitých otázkách cítíme. Týká se především záležitostí spojených s řádnou správou věcí veřejných a lidskými právy. To jsou hlavní problémové okruhy.

Rada navíc disponuje nástroji evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP). Od září 2008 Rada použila tohoto nástroje v boji proti pirátským útokům u somálských břehů, nejprve prostřednictvím koordinační jednotky EU NAVCO, sídlící v Bruselu, a později, od prosince 2008 prostřednictvím námořní operace nazvané EU NAVFOR Atalanta.

Posledním nástrojem EU jsou finanční nástroje Evropské komise, k nimž patří africký mírový projekt a nástroj stability. Předám teď slovo komisařce Ferrerové-Waldnerové, která toto téma rozvine, protože spadá do kompetence Komise.

Rada spolu s Evropskou komisí pochopitelně vždy hledá způsoby, jak zvýšit účinnost a viditelnost akce EU. Těším se na vaše návrhy a doporučení k této konkrétní otázce.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, Komise v uplynulých letech již několikrát vyzývala Evropskou unii, aby věnovala větší pozornost situaci v Africkém rohu. Dnes v této rozpravě zastupuji kolegu Louise Michela, který tu bohužel nemůže být; přebírám tuto záležitost s velkým zájmem, který vzbuzuje nejen sama o sobě, ale také proto, že se přímo týká Evropy – kupříkladu potřeby mobilizovat naše námořní síly v boji proti pirátství, a to je jen jeden příklad z nedávné minulosti.

Upřímně tedy vítáme iniciativu parlamentní delegace, která tento region navštívila, a její následnou zprávu a návrh usnesení, který také v zásadě podporujeme.

Vnitřní situace v každé zemi Rohu nemůže být chápána izolovaně od regionální dynamiky. Pokud chceme pokročit v otázce regionální stability, dodržování základních ustanovení Dohody z Cotonou a boje proti chudobě, musíme nadále podporovat globální přístup založený na hospodářském rozvoji, řádné správě věcí veřejných a bezpečnosti.

Předtím, než vystoupím s poznámkami k regionální strategii pro země Afrického rohu mi dovolte, abych se vyjádřila k situaci v jednotlivých zemích.

Nejprve pár slov o Etiopii a Eritreji. Etiopie zastává strategické ekonomické a politické místo v regionu. Komise nadále podporuje Etiopii v jejím úsilí o zmírnění chudoby, v němž byl zaznamenán velký pokrok.

Křehká bezpečnost regionu a napětí mezi komunitami ovlivňují vnitřní situaci v zemi, zejména v Ogadenu, kde přístup k obyvatelstvu zůstává omezený. Komise také pokračuje v monitorování situace v oblasti lidských práv a procesu demokratizace. S ohledem na okolnosti všeobecných voleb v roce 2005, Komise bude pozorně sledovat přípravy a průběh voleb v roce 2010, zejména v souvislosti s nedávno schváleným zákonným předpisem o nevládních organizacích a opětovným uvězněním vůdkyně opozice, paní Birtukan Midekssaové.

Vnitřní situace v Eritreji je částečně určována bezvýchodností konfliktu na hranicích s Etiopií. Komise je nadále silně znepokojena porušováním lidských práv a tísnivou sociální a ekonomickou situací. Podle našeho názoru, existuje silný argument pro pokračování programu spolupráce, jehož cílem je zlepšování životních podmínek obyvatelstva. Politický dialog zahájený v roce 2008 je dobrou platformou pro trvalé kontakty s eritrejskými orgány. Pro přesnější vyjádření: od tohoto procesu očekáváme pozitivní a hmatatelné kroky v Eritreji.

Podle vašeho návrhu usnesení nepovede virtuální vytyčení hranice mezi Etiopií a Eritreou – o němž rozhodla hraniční komise – k úplnému vyřešení problému, pokud nebude doprovázeno dialogem směřujícím k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi.

Na nedávný spor mezi Eritreou a Džibuti je třeba nahlížet v širším regionálním kontextu, a globální řešení tohoto problému je nutné hledat mezi místními a regionálními účastníky tohoto sporu. Tyto procesy budeme i nadále podporovat.

Nyní, když se etiopské jednotky stahují ze Somálska, bude spolupráce mezi Etiopií a Eritreou v rámci somálského mírového procesu zásadním faktorem, který ovlivní jeho úspěšnost.

Pokud jde o situaci v Súdánu, plně se ztotožňuji s analýzou Parlamentu. Rok 2009 je skutečně rozhodujícím rokem pro budoucnost této země. Trvající násilí v Dárfúru a potíže při plnění Všeobecné mírové dohody sever/jih (CPA) mohou destabilizovat zemi a poškodit celý region. Proto bychom měli vést intenzivní dialog s chartúmskými orgány a vyvíjet na ně silný tlak s cílem navázat plnou spolupráci při plnění CPA a řešení situace v Dárfúru. Tyto orgány, stejně jako ostatní zainteresované strany v Súdánu, jsou si velmi dobře vědomy, kde je jejich odpovědnost a co je nutno dodržovat.

Vojenské operace a násilí v Dárfúru musí ustat, a politický proces musí být zcela obnoven. Rozmístění mise UNAMID musí proběhnout v dohledné době. Súdánské orgány musí plnit své závazky a usnadňovat humanitární pomoc a aktivity v oblasti ochrany lidských práv. Pokud jde o CPA, je nezbytně nutné, aby chartúmská vláda a vláda Jižního Súdánu odstranily vzájemné rozdíly v přístupu k rozhodujícím otázkám, jakými jsou je dělba příjmů z těžby ropy, vymezení hranic, a legislativa týkající se bezpečnosti a politických záležitostí. V případě selhání těchto snah by plánované volby v roce 2009 mohly mít za následek obnovené propuknutí násilí a konfliktu.

V Somálsku je mírový proces v rozhodující fázi. Po odstoupení prezidenta Júsufa a stažení etiopských jednotek nastalo nové období nejistoty a rizik. Ale zároveň se otvírají nové možnosti k zahájení komplexního politického procesu. V politické sféře Evropská unie pokračuje v aktivitách na podporu džibutského procesu, který by měl vést k většímu zapojení prostřednictvím volby nového prezidenta a sestavení vlády národní jednoty s rozšířeným parlamentem. Plán B pro džibutský proces neexistuje. Bez mezinárodní a regionální podpory, které zvyšují možnost vytvoření příznivých podmínek pro plnění dohody, nemá tato dohoda téměř žádnou šanci uspět.

V otázce bezpečnosti je Komise odhodlána nadále podporovat zřízení systému pro řádnou správu bezpečnostního sektoru. Bez ohledu na charakter mezinárodních sil (stabilizační síly schválené OSN, mírová mise OSN nebo jen posílená mise AMISOM), jejich mandát se bude muset zaměřit na podporu plnění džibutské dohody. Komise reagovala kladně na požadavek další finanční podpory pro posílení mise AMISOM.

Závěrem, o Africkém rohu obecně. Velice si vážím podpory, jakou Parlament vyjadřuje iniciativě Komise v oblasti Afrického rohu. Tato iniciativa je založena na strategii pro oblast Afrického rohu z roku 2006, která byla schválena v přesvědčení, že hlavolamy v tomto regionu lze rozluštit pouze globální cestou. V tomto duchu Komise podporuje váš návrh jmenovat zvláštního zástupce pro Africký roh.

Navazujeme dobré pracovní vztahy s Mezinárodním úřadem pro rozvoj (IGAD), který podporuje iniciativu v oblasti Afrického rohu a který hraje klíčovou roli v jejím provádění. V dohledné době je plánováno druhé společné setkání expertů z oblasti vodohospodářství, energetiky a dopravy, kde by mohly být vytvořeny konkrétní projekty, které by byly případně předloženy dárcovské konferenci.

Účast Eritreje, která hraje klíčovou roli v regionální dynamice, je nezbytná pro úspěch strategie Afrického rohu. Kontakty komisaře Michela s hlavami států a vlád tohoto regionu, včetně prezidenta Isaiase, umožnily určité uvolnění v tomto směru, a nový výkonný tajemník IGAD navazuje vztahy s eritrejskými orgány, mimo jiné v otázce reformy a procesu oživení IGAD.

Pane předsedající, můj projev byl poněkud delší, ale pokud chcete něco sdělit o situaci v tolika zemích, musíte o každé říci alespoň několik slov.

  Předsedající. − Úvodní slovo podléhá zvláštnímu pravidlu, a v rámci tohoto pravidla neplatí žádná omezení.

  Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, velice děkuji za stanovisko Rady a Komise k Africkému rohu. Význam tohoto regionu jednoznačně přesahuje čistě geografické hranice. Konflikty a strukturální problémy v této oblasti se mísí s negativními jevy v jiných regionech Afriky. Byl jsem členem delegace Evropského parlamentu při nedávné návštěvě tohoto regionu, a sám jsem viděl, jak složité, obsáhlé a vzájemně propojené tyto problémy jsou, a proč naše odpověď musí být komplexní.

V návrhu usnesení jsme se zaměřili na tři základní, ale také poměrně obecné otázky: regionální bezpečnost, zabezpečení potravin, a v našich poznámkách na lidská práva, demokracii a řádnou správu věcí veřejných. Od mé návštěvy nepochybuji, že základní podmínkou pro zlepšení situace je dobrá vůle a dialog mezi regionálními vůdci.

Politika Evropské unie zaměřená na podporu regionálních institucí v Africkém rohu je správná, ale bez aktivní účasti klíčových hráčů, bude tato politika neúčinná. Některé země regionu používají špatnou taktiku, nemůžete kupříkladu vyzývat k dialogu s jedním sousedem, a zároveň odmítat dialog s druhým. Tento postup postrádá logiku, a prakticky znemožňuje diplomatický úspěch. Tamní političtí vůdci musí přijmout fakt, že výkon moci je spojen s odpovědností.

Naše očekávání v oblasti Afrického rohu nejsou spojena s určitými specificky evropskými hodnotami. Od vůdců zemí Afrického rohu očekáváme minimální přijetí univerzálních hodnot. Jsme rovněž přesvědčeni, že základní práva a svobody jsou pro všechny. Žádná rozvojová země nemůže v moderním světě řádně fungovat, bude-li odmítat základní univerzální hodnoty. Jejich přijetí tedy není jen pouhým gestem vůči Evropské unii, ale čin, který podpoří jejich vlastní zájmy. Koncepce rozvoje se mohou lišit, ale hodnoty se nemění, a my bychom si přáli, aby se tyto hodnoty – společné a univerzální – staly v Africkém rohu každodenní samozřejmostí.

  Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Rada a Komise musí vyvodit závěry z faktu, že podle názoru tohoto Parlamentu nejednají vlády zemí Afrického rohu v souladu s jejich závazky přijatými na základě článku 9 Dohody z Cotonou. Lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných jsou prázdná slova. Každému, kdo nezavírá nad tímto problémem oči, to musí být naprosto jasné.

V Etiopii, která je sídlem Africké unie, je útisk obyvatelstva maskován výřečností, která lahodí uchu dárců, ale je neméně surová a nelítostná.

Popíši vám dva případy z nedávné minulosti ...

Dne 29. srpna, byla paní Birtukan Midekssaová, vůdkyně strany, která má jedno křeslo v parlamentu, znovu uvězněna a odsouzena k doživotnímu vězení za to, že odmítla veřejně prohlásit, že byla v roce 2007 propuštěna, spolu s mnoha dalšími politickými vůdci opozice zadržovanými od voleb v roce 2005, na základě vlastní žádosti o milost, kterou jí vláda Melese Zenawiho udělila.

Druhý případ: etiopský parlament schválil takzvaný zákon o nevládních organizacích, který prakticky kriminalizuje veškerou práci nezávislých nevládních organizací.

V Etiopii se nejedná o žádný přechod k demokracii, paní komisařko, a já bych vám byla vděčná, kdybyste to oznámila vašemu kolegovi Louisu Michelovi.

V Eritreji je hněv vlády namířený proti komukoli, kdo se pokusí uplatňovat ta nejzákladnější lidská práva, ještě zuřivější.

V případě Somálska, které je v současné době v nejvážnější situaci ze všech zemí Afrického rohu, mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, projevuje trestuhodný nezájem o osudy obyvatel země, v níž po desetiletí neplatí zákon a pořádek, a kterou okupovaly etiopské jednotky, aby zde beztrestně páchaly zločiny, a kde se daří pirátům a teroristickým skupinám.

Námořní mise EU nevyřeší nic, pokud Evropská unie, Spojené státy, OSN a Africká unie budou nadále ignorovat příčiny pirátských útoků, které mají své kořeny na pevnině, nikoli na moři, a proto je nutno proti nim na pevnině bojovat.

V regionu nebude dosaženo stability nebo pokroku, pokud nebude nalezeno řešení tragických konfliktů, které nadále sužují Súdán, zejména na jihu a v Dárfúru, a pokud rétorika mezinárodního společenství, Evropskou unii nevyjímaje, nebude proměněna v rozhodné činy na ochranu civilního obyvatelstva, které je neustále terčem útoků, a pokud nebude zamezeno beztrestnosti zločinců.

Případné potvrzení soudního stíhání prezidenta Omara Bashira Mezinárodním trestním soudem bude zkouškou hodnověrnosti a efektivity působení EU a Africké unie.

  Johan Van Hecke, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, Africký roh je hrůzným regionem, kde pokračující vnitřní a regionální konflikty nadále znemožňují mír a nastolení bezpečnosti. Jsou příčinou humanitárních katastrof a paralyzují rozvoj tohoto strategicky významného regionu.

Každá válka, každý konflikt zdůrazňují křehkost států. Jádrem většiny těchto konfliktů je nedostatečná vůdčí schopnost a nedemokratický charakter vlád, jak se správně uvádí ve zprávě delegace EP.

Tento region potřebuje vlastní demokratizaci, dodržování vnitrostátních a mezinárodních zákonných norem, a ze všeho nejvíce národní usmíření. V souvislosti se Somálskem bych chtěl zdůraznit, že odstoupení bývalého prezidenta Júsufa a stažení etiopských sil, vytváří vhodnou příležitost pro změnu. Nastal čas zachránit, co ještě zbylo, a nastolit mír uvnitř Somálska.

Somálský parlament je rozhodujícím faktorem pro vytvoření důvěry a může dát mírovému procesu komplexní charakter. Dále je nezbytné, aby EU podporovala obnovení a posílení mírových sil Africké unie. Tyto síly však potřebují patřičný mandát OSN. Nedostanou-li jej, ugandské a burundské síly odejdou z Mogadisha a zanechají za sebou bezpečnostní propast.

Plně souhlasím s paní komisařskou Ferrerovou-Waldnerovou. V Somálsku byl nyní dán podnět ke změně, a tento podnět by měl být využit. Mocenské a bezpečnostní vakuum musí být zaplněno. Pokud se tak nestane, bezvládný chaos zvaný Somálsko bude trvat dále.

  Mikel Irujo Amezaga, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, Africký roh je v současné době skutečným sudem se střelným prachem, nejen kvůli totální nestabilitě v Somálsku a Súdánu, ale i v dalších třech zemích, které jsem měl možnost, spolu s pány Kaczmarekem a Hutchinsonem, navštívit.

Společným rysem uvedených třech zemí, které delegace navštívila – Eritrea, Džibuti a Etiopie – je chudoba a tudíž i velmi nízká úroveň lidských práv. Co se týče chudoby, podle údajů, které měla naše delegace k dispozici, vláda Etiopie přiznala, že již šest a půl milionu lidí trpí hladomorem. Podle údajů OSN však toto číslo překračuje dvanáct milionů. Čelíme tedy humanitární krizi, o které se v důsledku jiných současných mezinárodních krizí nedozvídáme ze sdělovacích prostředků, i když je skutečně alarmující.

Také situace v oblasti lidských práv si zasluhuje naši pozornost, vzhledem k existenci politických vězňů – a jinak je nelze nazvat – ve všech třech zemích.

Hraniční spor mezi Etiopií a Eritreou je zcela absurdní, stejně jako účast více než 200 000 vojáků v tomto konfliktu. Nemohu zakončit svůj projev jinak, než poděkováním komisaři Michelovi za jeho opatření v této oblasti a za zahájení politického dialogu. Tento dialog musí pokračovat, ale zároveň musíme dát jasně najevo, že budeme neústupní: neústupní v obraně lidských práv, a neústupní vůči zvěrstvům páchaným prostřednictvím schvalování zákonů týkajících se nevládních organizací. Nesmíme zapomínat na to, že tento politický dialog je důkazem vysoké vážnosti, které se Evropská unie těší na mezinárodní úrovni.

  Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, Africký roh se před nedávnem dostal znovu do středu pozornosti EU. Od vánoc je v tomto regionu rozmístěna vojenská mise EU. Vysláním této mise se EU dopustila stejné chyby jako NATO, Spojené státy, Rusko a další, kteří zde bez hlubšího zájmu řeší problémy vojenskými prostředky, respektive pomocí válečných lodí. Deset let po Saint-Malo pan Kouchner vskutku uvítal příležitost k akci; námořní bojové operaci u somálských břehů. Skutečnými příčinami problému je nespravedlivé přerozdělování prostředků, například v důsledku využívání populací ryb, mimo jiné rybářskými loděmi z Evropské unie.Somálsko je jednou ze zemí, jejíž prakticky neexistující vládu západ podporuje všemi možnými prostředky.

Etiopské okupační jednotky se nyní stáhly ze Somálska, ale od začátku etiopské invaze přišlo o život více než 16 000 lidí. Vztahy se zeměmi Afrického rohu lze demonstrovat příkladem Džibuti, kde vládne autoritářský režim, ale přesto zde všechny možné západní země mají své základny. Obyvatelům regionu musí být poskytnuta pomoc – nikoli prostřednictvím válečných lodí, které mají za úkol pouze chránit západní obchodní trasy, ale například ve formě humanitární pomoci.

  Karl von Wogau (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, Somálsko je stát, který selhal, a nese všechny děsivé důsledky tohoto selhání. Vynikajícím způsobem jste zde nastínili, co vše je třeba udělat, a má kolegyně paní Gomesová se také vyjádřila velmi jasně.

Pirátství je jen jedna část – i když významná – tohoto problému, protože je velmi silně v tomto regionu zakořeněno. Druhou stránkou problému je ochrana námořních tras, která je v zájmu Evropské unie a jejích občanů.

Proto jsme v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP) zahájili operaci Atalanta, která je první námořní operací v rámci ESDP. Velitelství operace, které je ve Spojeném království, je také nové, a operaci řídí britský námořní důstojník viceadmirál Jones.

Prvním úkolem je chránit potravinovou pomoc a zajistit, aby se skutečně dostala až do Somálska, a druhým úkolem je bojovat proti pirátství a přijímat příslušná opatření.

V Northwoodu jsme se sešli se zástupci operačního velitelství, kteří nám vysvětlili, že postrádají některé věci, například cisternové lodi a průzkumná letadla – s posádkou i bez posádky – a helikoptéry, protože sledování probíhá nad velmi rozsáhlým územím. My všichni musíme míst společný zájem na úspěchu operace Atlanta. Je nezbytný jak z hlediska ochrany našich námořních tras, tak z hlediska našeho podílu – i když pravděpodobně jen nevýznamného – na řešení problému Somálského státu, státu, který selhal.

  Corina Creţu (PSE) . – (RO) Dovolte mi nejprve, abych poblahopřála svým kolegům poslancům k průzkumné misi do jednoho z nejnebezpečnějších, a zcela jistě jednoho z nejvíce znevýhodněných regionů na světě.

Domnívám se, že Africký roh je pravděpodobně také nejchudším regionem na světě. Etiopie prožila v uplynulých letech katastrofu způsobenou suchem. Miliony lidí v této zemi trpí hladem, i v obdobích s bohatou sklizní.

Súdán, a dárfúrský region především, jsou dalšími tragickými místy na mapě světa v důsledku humanitární katastrofy, kterou řada expertů popsala jako přímou genocidu, jejímž výsledkem bylo vyvraždění více než dvou milionů lidí, přičemž čtyři miliony jsou uprchlíci z občanské války.

Jak jste již zdůraznila, paní komisařko, a před vámi i mí kolegové poslanci, Somálsko, Eritrea a Džibuti jsou tři země, které patří k nejchudším na světě, a kde se válečný konflikt stal trvalou součástí každodenního života.

Trvalá nestabilita v regionu je jednou z příčin problémů, kterým Africký roh čelí v rámci procesu hospodářského, sociálního a politického rozvoje. Úspěch mírového procesu v regionu je těsně spjat se zapojením do regionálních a afrických struktur, jakými jsou Mezinárodní úřad pro rozvoj nebo Africká unie.

Evropská unie musí podporovat sjednocování stanovisek těchto organizací, spolu se zvyšováním jejich schopnosti předcházet konfliktům a konflikty řešit. Lepší regionální integrace by také usnadnila otevřenější dialog mezi zeměmi Afrického rohu v otázkách společného zájmu, jakými jsou migrace, nezákonné obchodování se zbraněmi, energie nebo přírodní zdroje, a poskytla by základ pro dialogy na kontroverznější témata.

Evropská unie se samozřejmě musí více angažovat v otázce porušování lidských práv. Podle Dohody z Cotonou tyto země musí dosáhnout dohody s Evropskou unií v otázce dodržování zákonných předpisů, lidských práv a demokratických principů.

  Olle Schmidt (ALDE). - (SV) Pane předsedající, paní komisařsko, pane úřadující předsedo Rady, v neděli 23. září 2001 ráno byl švédský občan Dawit Isaak žijící v Eritreji odvezen státními orgány ze svého domova v Eritreji. Bez soudního řízení byl uvězněn, a po více než sedmi letech nebyl ještě stále formálně obžalován. Trestný čin, který spáchal, je definován jako „poskytnutí nezávislého zpravodajství“. V tomto usnesení uvádíme první přímou zmínku o osudu Dawita Isaaka, která by měla zvýšit tlak na Eritreu.

Je nepřípustné, aby občan EU, švédský novinář, byl po léta vězněn a týrán zločineckým režimem, jakým je i režim v Asmaře, režimem, který dostává podporu z EU, podporu, která se navíc mnohonásobně zvýšila. Je nejvyšší čas, paní komisařko, aby Evropská unie začala jednat a stanovila podmínky této podpory. Doba tiché diplomacie je již minulostí. Čeho je moc, toho je příliš. Evropská unie již nebude snášet pošlapávání lidských práv, vraždění či věznění novinářů a kritiků režimu, v době, kdy místní obyvatelstvo trpí hladem a útiskem.

Evropský parlament dnes požaduje okamžité propuštění Dawita Isaaka a dalších novinářů uvězněných v Eritreji. Jedná se o rázné vykročení správným směrem. Komise a Rada teď musí podložit tato slova silou. Je tedy nejvyšší čas, aby EU zahájila vyjednávání a zavedla sankce.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). - (SV) Pane předsedající, stejně jako můj předřečník, kolega poslanec ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, bych chtěla zdůraznit nezbytnost propuštění Dawita Isaaka. Švédský občan Dawit Isaak je již sedm let vězněn bez soudu v zemi, kde vládne tvrdá diktatura. Jsem potěšena, že jsme do usnesení o Africkém rohu zařadili oddíl vyzývající k jeho okamžitému propuštění. Požadujeme okamžité propuštění Dawita Isaaka, a všech ostatních uvězněných novinářů. Žádné soudní řízení, a jaký zločin vlastně spáchali? Svou prací bojovali za demokracii a svobodu slova.

Budoucí podpora Eritreji musí být jednoznačně podmíněna jasným požadavkem na propuštění Dawita Isaaka a ostatních novinářů. Podmíněná podpora, spolu se sankcemi, zmrazení eritrejských aktiv v Evropě a ohlášení tohoto případu porušení mezinárodního práva Mezinárodnímu soudnímu dvoru, to jsou nutné kroky, které dnes musíme učinit. Jak již bylo řečeno, švédská vláda vyjednávala pomocí tiché diplomacie, ale po sedmi letech se stále nic neděje. Teď nastal čas jednat.

  Charles Tannock (PPE-DE). - Pane předsedající, Africký roh je více méně naprostá katastrofa. Tento region je po desítky let sužován válkami, hladomorem, zhoršujícím se životním prostředím, špatným hospodařením a politickým útlakem. Porušování lidských práv je samozřejmostí. Občanská společnost je slabá. Alarmující je, že situace se může nadále zhoršovat. Napětí mezi Etiopií a Eritreou kvůli spornému území může kdykoli přerůst v otevřený konflikt. Neúspěšný somálský stát je stále ohrožován skupinovým násilím a islámským extremismem, který se nyní ještě zhorší po stažení etiopských jednotek a po odstoupení posledního prezidenta.

Diskutovali jsme také o epidemii pirátství u somálských břehů. EU je vždy v takových situacích v pokušení navrhnout vojenskou akci jako všelék na chaos, který v Africkém rohu panuje. Minulá zkušenost nám ale říká, že by to byla osudová chyba. Prezident Bill Clinton poslal do Somálska vojenské jednotky, ale rovněž s katastrofálními důsledky.

Jedinou oázou optimismu je, podle mého názoru, region Somaliland, který býval britským protektorátem. V roce 1960 byl pohlcen Somálskou republikou poté, co se pošetile, ale dobrovolně vzdal své čerstvě nabyté nezávislosti, aby se v chaosu, který vypukl po smrti Sada Barreho v roce 1991, znovu odtrhl. Od té doby je Somaliland jediným soudržným a funkčním politickým zřízením v Somálsku. Obyvatelům Somalilandu se žije relativně dobře pod vcelku laskavou vládou s pokrokovými institucemi. Mají také své vlastní státní symboly, samostatnou měnu a vlajku.

Kdybych měl mluvit za sebe, nikoli za svou stranu nebo politickou skupinu, asi bych řekl, že nastal čas, aby se mezinárodní společenství, vedené Africkou unií, začalo vážněji zabývat snahou Somalilandu o získání nezávislosti. Nezávislý Somaliland, podporovaný západem, by se mohl stát ostrůvkem stability a pokroku v jinak beznadějném a zmateném regionu. Obyvatelé Somalilandu by samozřejmě měli právo se ptát, proč EU tak váhala s uznáním de facto samostatné země, když tak spěchala s uznáním nezávislosti Kosova.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE) . – (RO) Evropská unie má všechny důvody ke znepokojení nad situací, která se vytvořila v Somálsku, kde mocenské vakuum vytvořilo živnou půdu pro somálskou islámskou milici. Kromě stažení tří tisíc etiopských vojáků může dojít i ke stažení vojenských misí pod záštitou Africké unie, pokud v nadcházejícím období nezískají další podporu.

Nemohu popsat evropskou misi střežící vody v regionu jinak, než jako velmi úspěšnou, ale tento úkol řešil pouhé následky „choroby“, nikoli chorobou samou. Somálsko musí mít vládu schopnou vystupovat jako partner v dialogu s mezinárodními institucemi, Evropskou unií a dalšími státy, které jsou ochotné se aktivně podílet na nastolení stability v tomto regionu.

  Alexandru Nazare (PPE-DE) . – (RO) Evropská unie má v Somálsku a v Africkém rohu mnoho povinností. Nestabilita, špatný systém správy věcí veřejných, nedostatečná bezpečnost vytvořily z tohoto regionu zdroj znepokojení z mnoha důvodů.

Především je to bezprecedentní nárůst počtu pirátských útoků, páchaných skupinami, kterým poskytují útočiště somálské jednotky, a které ohrožují obchodní trasy v regionu, životně důležité pro evropský a světový obchod. Znepokojuje nás fakt, že tyto skupiny jsou stále technicky vyspělejší a mohou tudíž útočit na lodě nacházející se ve stále větší vzdálenosti od břehu.

Tato situace zjevně vznikla v důsledku zoufalých poměrů, které v Somálsku panují, konkrétně, z důvodu absence ústřední vlády, která by byla schopna kontrolovat své územní vody. Nicméně, mezinárodní společenství nese stejnou odpovědnost za uvedené události. Pirátské útoky, bez ohledu na to, v jakých mořích jsou páchány, a do jakých bezpečných přístavů se jejich pachatelé uchylují, jsou porušením psaných i nepsaných zákonů jakékoli země a zásah proti nim je oprávněný, nehledě na to, odkud přichází.

Naděje Evropské unie a mezinárodního společenství na změnu současné situace v Somálsku jsou velmi malé. Nicméně, naděje na vyřešení jednoho z jejích důsledků, tj. pirátství, jsou téměř nadosah.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, nejprve mi dovolte reagovat na dvě poznámky, které zde zazněly, a pak přejdu k závěrům. Olle Schmidt a Eva-Britt Svenssonová se ptali na novináře Dawita Isaaka: ano, pokoušíme se v Eritreji něco dělat pro jeho osvobození.

Anna-Maria Gomesová se ptala na nedávné uvěznění opoziční aktivistky, paní Bertukan. Rada je pochopitelně informována o tomto případu, jehož vznik se datuje rokem 2005, kdy probíhaly v zemi povolební nepokoje, během nichž byla paní Bertukan spolu s dalšími opozičními aktivisty zatčena, a v roce 2007 jí byla udělena milost. Koncem roku byla zatčena znovu. EU od té doby případ důkladně sleduje a Rada je připravena přijmout příslušná opatření, bude-li to situace vyžadovat.

Rád bych teď uvedl pět krátkých závěrečných poznámek. Nejprve mi dovolte ocenit přínos návštěv parlamentních delegací v regionu, především pánů Hutchinsona, Kaczmareka a Irujo Amezagy.

Nejprve bych vás rád ujistil, že během českého předsednictví bude zajištěna kontinuita. To znamená, že v žádném případě nehodláme zásadním způsobem měnit strategii EU pro oblast Afrického rohu. Naopak, se budeme snažit nejlepším možným způsobem uskutečňovat politiku stanovenou našimi předchůdci.

Jedním z nejdůležitějších úkolů bude omezit pirátské útoky, a v této souvislosti bych chtěl vyzdvihnout úsilí francouzského předsednictví, kterému se díky rozmístění první námořní mise EU podařilo dokončit obtížný začátek tohoto úkolu. Česká republika samozřejmě není žádnou námořní velmocí, proto velmi oceňujeme silnou angažovanost EU v této oblasti.

Má druhá poznámka se týká faktu, že díky krátkodobé operaci Atalanta se podařilo zabránit již několika pirátským útokům a zatknout řadu pirátů, takže během měsíce od rozmístění je účinnost operace již viditelná. Atalanta je krátkodobým opatřením k potlačení pirátství. Krátkodobým, nicméně nezbytným opatřením.

Ve třetí poznámce bych chtěl uvést, že v rámci hledání dlouhodobého řešení v Somálsku Rada poskytuje plnou podporu džibutskému procesu uskutečňovanému přechodnou federální vládou a Aliancí pro znovuosvobození Somálska, a že neexistuje žádný plán B k tomuto procesu.

Etiopie zahájila stahování svých jednotek ze Somálska, a to je významný krok v rámci džibutského procesu. Vyskytují se určité obavy, že po odchodu etiopské armády nastane v zemi bezpečnostní vakuum; EU proto nadále poskytuje významnou podporu misi Africké unie v Somálsku (AMISOM). Na období od prosince 2008 do května 2009 byla vyčleněna částka 20 milionů EUR.

Má čtvrtá poznámka se týká přímých kontaktů: předpokládáme obnovení politického dialogu s mezivládním orgánem pro rozvoj na ministerské úrovni. Orgán pro rozvoj prokázal své schopnosti během účasti na súdánských mírových rozhovorech, které vyústily v podepsání všeobecné mírové dohody v roce 2005. Tento orgán by se tedy mohl stát klíčovým partnerem EU při nastolování míru a stability v Somálsku.

V neposlední řadě vás chci informovat, že co se týče většího zapojení do řešení této otázky, během českého předsednictví bude iniciována revize strategie EU pro oblast Afrického rohu, což není v rozporu s mým prohlášením o kontinuitě.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, dovolte mi několik poznámek k této krátké, ale důležité rozpravě. Nejprve k Somálsku. Se zaujetím jsem vyslechla všechny vaše komentáře a návrhy, a jsem přesvědčena, že se shodujeme nejen na hodnocení situace, ale i na opatřeních, která musí být přijata. K dosažení trvalého, politického řešení situace v Somálsku a k trvalému ukončení nevýslovného utrpení místního obyvatelstva nezbytně potřebujeme podporu celého mezinárodního společenství, včetně nové americké administrativy, ale i klíčových představitelů islámského světa. Komise bude proto poskytovat plnou politickou, ale i finanční podporu džibutskému procesu.

Souhlasím s Anou Marií Gomesovou, že země Afrického rohu čelí vážným problémům v oblasti lidských práv a řádné správy věcí veřejných – a zmínila se o tom také řada dalších kolegů. Jsme velmi znepokojeni těmito závažnými výzvami. Nicméně se domníváme, že by bylo obtížné vynášet na dálku soudy týkající se článku 9 Dohody z Cotonou. Musíme pevně stát za ochranou lidských práv a řádnou správou věcí veřejných a plně využívat nástrojů politiky, které máme k dispozici, včetně politického dialogu s jasnými měřítky.

K otázce potravinové pomoci a zabezpečení potravin. Je to jedna z priorit usnesení Evropského parlamentu. V této souvislosti bych chtěla zdůraznit, že kromě obálky z EDF, jsou nyní k dispozici také prostředky ve výši 100 milionů EUR na období 2009–2011.

Závěrem chci poznamenat, že jsme si všichni vědomi situace, v jaké se nachází švédský občan Dawit Isaak, který je stále vězněn v Eritreji. Můj kolega Lous Michel hovořil s prezidentem Isaiasem o tomto případu během své poslední návštěvy v červnu 2008, a některé další kroky k vyřešení tohoto případu jsou činěny v rámci tiché diplomacie. Mohu vás ujistit, že jsme nadále odhodláni se společnými silami podílet na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Eritreji, a že nám tento případ velmi leží na srdci.

  Předsedající. − Obdržel jsem návrh usnesení⁽¹⁾ předložený v souvislosti s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 15. ledna 2009.

(1) Viz zápis.