Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 14. ledna 2009 - Štrasburk

13. Strategie Evropské unie ve vztahu k Bělorusku (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva Rady a Komise o strategii Evropské unie vůči Bělorusku.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, jsem přesvědčen, že se během českého předsednictví pozornost Rady nepochybně zaměří na situaci v Bělorusku a na otázku, jaké kroky bychom měli v této věci podniknout a jak bychom této zemi měli pomoci.

Dovolte mi začít v pozitivním duchu. S uspokojením jsme zaznamenali, že kroky, které Bělorusko podniklo v posledních několika týdnech, včetně registrace hnutí „Za svobodu“, tisku a distribuce nezávislých novin jako Narodnaja volja nebo Naša niva, jednání u kulatého stolu o regulaci internetu s představitelem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě odpovědným za svobodu médií (OSCE) a oznámení zahájení odborných konzultací s OSCE / Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ve věci zlepšení volebních právních předpisů.

Tyto kroky přispívají k plnění kritérií, které EU stanovila jako podmínku pro zrušení zákazu vydávání víz po uplynutí počátečního šestiměsíčního období. EU zdůraznila význam řešení těchto otázek ve svém kontaktu s běloruskou administrativou.

Před přezkumem sankcí – kdy musíme dospět k rozhodnutí začátkem dubna – budeme nadále využívat všech politických kontaktů, včetně dvoustranných kontaktů, k tomu, abychom podporovali Bělorusko v pokroku v těchto problematických bodech, které Rada ve svých závěrech ze dne 13. října označila jako další podstatné kroky. Jako další výraz podpory naše předsednictví zamýšlí znovu uspořádat ministerskou trojku s Běloruskem během lednového zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy.

Budeme rovněž nadále sledovat všeobecnou situaci v oblasti lidských práv a základních svobod v této zemi se zvláštním důrazem na regulační prostředí pro nevládní organizace a média. Rovněž podrobně jednáme s různými zástupci opozice a dalšími osobami v Bělorusku, s lidmi, jako je pan Alexandr Milinkievič, pan Kosolin a jiní, a vyměňujeme si názory a informace.

Jak víme, Bělorusko se řadí mezi šest zemí východního partnerství, což je iniciativa zaměřená na vytváření pozitivních vývojových trendů v našem evropském sousedství na východě. Zapojení Běloruska bude záviset na jeho domácím vývoji. Plánujeme, že iniciativu východního partnerství zahájíme v květnu na úrovni summitu v Praze a příslušné rozhodnutí zvolíme také právě na konci šestiměsíčního období, kdy můžeme provést hodnocení. Otázka pozvání pana Lukašenka tedy prozatím zůstává nevyřešená.

Jsme pevně přesvědčeni, že nyní při jednání s Minskem musíme zaujmout konstruktivní postoj; řekněme, že jde o strategický imperativ. I nadále samozřejmě zůstáváme realisty a neočekáváme nějaké dramatické změny. Věříme však, že snaha pana Lukašenka o nalezení možnosti, jak vyvážit vztahy s Moskvou, pro nás může představovat příležitost. Jsme však také společenství s jistými společnými hodnotami a je třeba, abychom to byli my, kdo drží otěže v rukách. Je v našem společném zájmu využít tuto příležitost k tomu, abychom v tomto ohledu nadále podporovali pozitivní dynamiku v Bělorusku.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, velmi mě těší, že s vámi mohu mluvit o Bělorusku, protože v této zemi došlo k pozitivnímu vývoji, který s radostí vítáme. Bělorusko zastává přední místo na našem pořadu jednání, avšak nejen proto, že je jednou ze zemí v tomto regionu, na kterou současná finanční krize tvrdě dolehla. Je to pro nás také jedinečná příležitost k tomu, abychom skutečně zahájili novou kapitolu vztahů s Běloruskem.

Nyní jsme v polovině šestiměsíčního období přerušení sankcí vůči Bělorusku, o kterém bylo rozhodnuto na schůzi ministrů zahraničí EU dne 13. října 2008. Vzhledem k tomu, že toto období skončí dne 13. dubna 2009, přišel čas pro první hodnocení toho, zda Bělorusko směřuje správným směrem a zda tudíž můžeme prodloužit období přerušení sankcí a podniknout další vstřícné kroky vůči Bělorusku.

Dne 13. října Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy dala jasně najevo, že pozitivní vývoj, který započal propuštěním zbývajících politických vězňů, k němuž došlo v srpnu, by musel pokračovat, aby bylo období přerušení sankcí prodlouženo. Oblasti, v nichž chceme vidět další a trvalý pokrok, jsou tyto: konec zatýkání a věznění z politických důvodů; spolupráce s OSCE/ODIHR v otázce reforem volebních právních předpisů; pokrok v oblasti svobody médií; lepší provozní podmínky pro neziskové organizace a ukončení pronásledování na úrovni občanské společnosti; a významný pokrok ve věci svobody shromažďování.

V posledních třech měsících jsme zaznamenali určitý pokrok. Například byl zrušen zákaz publikování dvou hlavních nezávislých novin, které nyní dokonce obnovily tisk a distribuci. Za druhé, organizaci pana Milinkieviče „Za svobodu“ byla povolena registrace a za třetí, dne 22. ledna proběhnou konzultace mezi Běloruskem a ODIHR ve věci volební reformy. Tento pokrok je přímou odpovědí na požadavky, které začátkem listopadu předložila Komise, a je pro nás povzbuzením.

Pokud ovšem máme zahájit novou éru v našem vztahu a pokud máme rovněž potvrdit přerušení sankcí, je zapotřebí dalšího pokroku. Potřebujeme vidět, že dochází k pokroku v oblasti svobody médií, včetně svobody internetu a akreditace zahraničních novinářů. Rovněž je třeba zavést snadnější registrační postupy a pracovní podmínky pro neziskové organizace a zrušení omezení svobody v případě aktivistů neziskových organizací – například pana Barazenky – a potřebujeme další důkazy o tom, že mohou svobodně probíhat poklidné demonstrace, aniž by se účastníci museli obávat zatčení.

Pokrok je ovšem obousměrná ulice. Pokud Bělorusko dokáže tento důležitý pokrok uskutečnit, pak je podle mě nezbytné, abychom na něj odpověděli významným balíčkem opatření. Komise pracuje na návrzích takovéhoto balíčku, jenž by mohl zahrnovat: rozšíření technických dialogů, které byly zahájeny před rokem v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí, na další oblasti; symbolické zvýšení dotací z evropského nástroje sousedství a partnerství pro Bělorusko, který by mohl podporovat toto jednání; pomoci Bělorusku přizpůsobit se novým hospodářským výzvám, kterým v současnosti čelí, a rozšířit způsobilost v oblasti půjček Bělorusku ze strany Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj; posílit vzájemné kontakty: 26. ledna se trojka během zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) setká s ministrem zahraničí panem Martynovem a při této příležitosti mám v úmyslu panu Martynovovi jasně sdělit, co přesně EU od Běloruska očekává a co můžeme Bělorusku nabídnout; a přirozeně posílit dialog občanské společnosti.

Jsem přesvědčena, že co se týče tohoto kritického bodu, je třeba spojit veškeré naše snahy a že například případná schůze poslanců Evropského parlamentu a běloruského parlamentu v Minsku by rovněž byla nesmírně užitečná.

Dalším bodem k zamyšlení je možnost zahájit jednání o dohodě o usnadnění vízového režimu a readmisi. V této otázce nyní na řadě Rada a je jasné, že Bělorusko má v této věci stále co zlepšovat. Avšak my, tedy Komise, jsme připraveni se dát okamžitě do práce a podílet se na jednání, jakmile ministři uznají, že dosažený pokrok je dostatečný.

Nakonec chci uvést, že jsme připraveni naplno rozvinout rozsah naší nabídky Bělorusku v oblasti evropské politiky sousedství a východního partnerství. Ta by zahrnovala odblokování dohody o partnerství a spolupráci a podstatné zvýšení naší pomoci.

Pokud po 13. dubnu ministři posoudí, že byl učiněn dostatečný pokrok, rozhodneme, zda bude potvrzeno přerušení sankcí. Pokud bude pokrok Běloruska dost velký na to, aby toto zaručoval, jsme připraveni ho ocenit, a doufám, že v tom případě bychom mohli skutečně začít psát novou kapitolu vztahů s Běloruskem.

  Jacek Protasiewicz, za skupinu PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, hlavním důvodem dnešní rozpravy je to, že uplynula první polovina šestiměsíčního období přerušení sankcí vůči Bělorusku, která spadá právě na tento týden. Náš přezkum vztahů mezi touto zemí a Evropskou unií v polovině daného období Parlament přijímá kladně, avšak s obezřetností, a oceňuje změny, k nimž v Bělorusku odchází.

Především bychom chtěli vyjádřit uspokojení nad tím, že bylo legalizováno hnutí „Za svobodu“ vedené Alexandrem Milinkievičem a že nezávislé noviny, jako jsou Narodnaja volja a Naša niva, byly legalizovány a že jim bylo povoleno, aby vycházely v rámci státního distribučního systému. Přitom však odsuzujeme skutečnost, že práva politických vězňů propuštěných během posledních let nebyla dosud plně obnovena a jeden protestující student byl nezákonně zatčen v průběhu přípravného řízení.

Rádi bychom zdůraznili, že základními podmínkami pro zrušení sankcí a pro normalizování vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem jsou změny volebních právních předpisů, zrušení zákonů omezujících svobodu médií a změny trestního zákoníku, aby nemohl být zneužit proti demokratické opozici a nezávislým novinářům. V této souvislosti bychom chtěli vyzvat běloruské orgány, aby úzce spolupracovaly s OSCE a s Běloruskou asociací novinářů. Oceňujeme předběžná zasedání, která proběhla v souvislosti s oběma těmito otázkami, vyzýváme však k trvalé spolupráci se zahraničními experty a zástupci občanské společnosti v Bělorusku.

V usnesení, které je předmětem naší dnešní rozpravy, rovněž chceme vyzvat běloruské orgány, aby zrušily omezení činnosti politických stran, nevládních organizací a aby legalizovaly nezávislá media. Nejde ovšem o jednosměrnou ulici. Vyzýváme rovněž Evropskou komisi a Evropskou radu, aby jednaly rychleji v otázce snižování ceny vstupních víz do EU a zvýšení investic Evropské investiční banky v oblasti energetické infrastruktury v Bělorusku, zejména do přepravní infrastruktury. Rád bych zdůraznil, že Evropský parlament opětovně vyzve Komisi, aby zajistila finanční podporu pro Biełsat TV, a orgány v Bělorusku, aby uznaly Svaz Poláků v Bělorusku vedený Angelikou Borysovou jako jediného zákonného zástupce největší etnické menšiny v zemi.

  Předsedající. − Zdá se, že jste vytížený muž, ale v poslední chvíli jste našel čas, abyste zde vystoupil.

  Justas Vincas Paleckis, za skupinu PSE. – (LT) Dobré ploty dělají dobré přátele, jak zní staré anglické přísloví. Dnes, když máme na mysli sousední státy, bylo by vhodnější říct, že je lepší, aby tyto ploty byly nízké nebo žádné.

Na přelomu 20. a 21. století se Bělorusko s rostoucími tendencemi k autoritativnímu režimu stalo v Evropě churavým outsiderem. Země se pomalu propadla do dobrovolné izolace a izolace způsobené tím, že ploty, které ji obklopovaly, rostly čím dál výš. Z důvodu porušování lidských práv nebylo pro tento stát ve středu Evropy místo v Evropské radě.

Poslední rok nám dal naději, že vztahy mezi Evropskou unií a Běloruskem se mohou změnit a že ploty, o kterých jsem mluvil, se dají snížit. Už jste se zmínili o drobných krocích správným směrem, které Minsk podnikl ve věci politických vězňů, registrace stran a registrace novin. Můžeme rovněž zmínit budoucí možné otevření zastoupení Evropské unie. Sdílím opatrný optimismus jak paní komisařky, tak pana ministra a mám pocit, že mraky začínají mizet, ale ještě pořád jich mnoho zůstává. Náš kolega pan Protasiewicz se již zmínil o svobodě médií a skutečných podmínkách, které umožňují vytváření politických stran, a země je rovněž, obecně vzato, na pokraji velkých hospodářských a sociálních změn. Reformy by měly být zaměřeny na budoucnost a měly by usnadňovat život obyčejných lidí.

Myslím, že Evropská unie by se měla také vydat cestou vzájemného porozumění. Za prvé, tím, že zničí nebo alespoň sníží finanční ploty vízových požadavků, které lidem tolik brání v komunikaci.

Bělorusko se rozhodlo vybudovat novou atomovou elektrárnu, která bude pravděpodobně stát poměrně blízko litevského hlavního města Vilniusu. Výstavbu několika takovýchto elektráren v tomto regionu plánuje také Litva, Estonsko a Polsko. Mezi těmito a dalšími státy je třeba vést dialog a neustálé konzultace, abychom předešli nedorozuměním, škodám na životním prostředí a ignorování zájmů ostatních zemí. Brusel by měl rovněž pozorně sledovat, jak Minsk provádí doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), úmluvy o jaderném zabezpečení, a hájit zájmy států Evropské unie.

Domnívám se, že Bělorusko nedosáhne skutečného pokroku, dokud nebude stržena zeď mezi oficiálními orgány a občany. Vláda by měla mít zájem na komunikaci a jednání s opozicí, neziskovými organizacemi, odbory a mládežnickými organizacemi. Za několik měsíců předloží Evropský parlament doporučení ohledně otázky, zda bychom měli pokračovat v bourání onoho plotu, nebo zda bychom ho měli ještě zvýšit. Pokud tuto příležitost nedokážeme využít, bude to mít za důsledek rozčarování lidí na obou stranách. Nyní je, jak se říká, na řadě Minsk.

  Janusz Onyszkiewicz, za skupinu ALDE. – (PL) Signály přicházející z Běloruska nejsou vždy jednoznačné. Političtí vězni byli osvobozeni, dvěma nezávislým novinám bylo umožněno zařazení do oficiální distribuční sítě a hnutí „Za svobodu“ vedené prezidentským kandidátem opozice Alexandrem Milinkievičem bylo zaregistrováno, jak uvedla paní komisařka. Na druhou stranu jsou však členové opozice opětovně zatýkáni a práva mnohých propuštěných vězňů jsou omezená. Existují desítky novin, které čekají na povolení, jenž bylo uděleno dvěma výše uvedeným novinám, a množství nevládních organizací a politických stran neustále usiluje o registraci nebo působí pod hrozbou zrušení registrace. Dochází k vyhánění mnichů a jeptišek a v zemi dosud nebyl zrušen trest smrti.

Nemůžeme se k Bělorusku obracet zády. Nedomnívám se však, že nastal čas navázat mezi tímto parlamentem a parlamentem Běloruska dialog. Musíme výrazně snížit množství procedur pro vydávání víz občanům Běloruska a zjednodušit je, ačkoli by se to nemělo pochopitelně vztahovat na ty občany, v jejichž případě máme dobrý důvod k tomu, abychom jim ve vstupu do Evropské unie bránili.

Musíme také poskytnout účinnou podporu, včetně podpory finanční, institucím, které jsou důležité pro budování a rozvoj občanské společnosti, jako jsou např. nezávislé nevládní organizace, politické strany a nezávislý tisk. Rovněž se musíme věnovat otázce práv zaměstnanců v Bělorusku. V současnosti zde neexistuje jiný způsob trvalého zaměstnání než zaměstnání ve vládních strukturách. Všichni pracují pouze na jednoroční smlouvu, čímž zaměstnavatel, tedy stát, získává velký vliv prakticky na celou společnost.

Iniciativa východní partnerství rovněž otevírá nové možnosti pro stávající orgány v Bělorusku. Modernizace země a její přizpůsobení evropským politickým standardům ovšem musí pokračovat v kontextu dialogu mezi danými orgány a demokratickou opozicí v Bělorusku.

  Ryszard Czarnecki, za skupinu UEN. – (PL) Paní komisařko, pane předsedající, v poslední době jsme schvalovali usnesení týkající se Běloruska každé tři měsíce. Nejedná se o nafukování problému, ale o důkaz podrobného sledování událostí v zemi, která sousedí s Polskem, a tudíž i Evropskou unií.

Je vývoj demokratizace v Bělorusku uspokojivý? Ne. Je to důvod, proč se k Minsku znovu obrátit zády? Nikoli. Musíme vyvíjet tlak v zájmu demokratických svobod a standardů, svobody projevu, demokratických hodnot a současně trpělivě dáváme Bělorusku příležitost jako zemi a společnosti, kterou bychom chtěli čím dál více přibližovat Evropské unii. Bělorusové jsou Evropané a Bělorusko je nedílnou součástí starého kontinentu. Běloruská kultura je součástí evropské kultury.

V současné době nejušlechtilejší Bělorusové bojují za lidská práva, demokracii, náboženskou svobodu. Nevhánějme však ty méně ušlechtilé do náručí Moskvy. To by nebylo vynalézavé ani moudré, bylo by to nezodpovědné, bylo by to horší než zločin – obelhávali bychom sami sebe. Musíme dělat dvě věci současně – dohlížet na Lukašenka, aby například nepronásledoval katolické kněze z Polska, nelikvidoval noviny nebo aby nepronásledoval členy opozice, a přitom musíme podporovat běloruský stát jako zemi, bránit tomu, aby se čím dál víc dostával do ruské sféry vlivu v oblasti politiky, hospodářství a vojenství.

  Milan Horáček, za skupinu Verts/ALE. – (DE) Vítám české předsednictví v čele s místopředsedou Alexandrem Vondrou. Registrací demokratické opozice Hnutí za svobodu v čele s Alexandrem Milinkevičem a propuštěním politických vězňů nám běloruská vláda vyslala signály, že se stává otevřenější. Teď přichází čas zkoušky toho, zda za ochotou zapojit se do dialogu stojí skutečná vůle ke změně a obnovení vztahů s EU.

Chceme, aby Bělorusko našlo své místo v Evropě; čekali jsme na to dlouho a jsme připraveni vztahy obnovit, ale jen za jasně stanovených podmínek, z nichž hlavní je respektování lidských práv. To se netýká pouze svobody tisku a svobody projevu, ale také celkového politického, společenského a soukromého života každého jedince. Volební podvod a útoky na opozici nebyly zapomenuty a my sledujeme vývoj v této zemi velmi pozorně.

V říjnu jsme se rozhodli dočasně zrušit zákaz vstupu pro prezidenta Lukašenka. Na druhou stranu musí také Bělorusko povolit vstup evropským delegacím, aby umožnilo diskuse se členy opozice.

Z vlastní zkušenosti víme, že všechny diktátorské režimy padnou!

  Věra Flasarová, za skupinu GUE/NGL. – (CS) Dámy a pánové, Bělorusko je poslední evropskou zemí, se kterou Evropskou unii neváže smlouva o vzájemných vztazích. Tato anomálie, jak naznačuje návrh strategie Rady a Komise vůči Bělorusku, by mohla v brzké době skončit. Ostatně několikaměsíční testovací období právě končí. Běloruské vedení může umožnit změny vedoucí k prohloubení demokracie a svobod a Evropská unie nabídne spolupráci a normalizaci vztahů. To by mělo být cílem. Uměním diplomacie je ale vidět věci v širších souvislostech a podle nich dávkovat požadavky. Téměř každá změna, k níž v posledních letech dochází, se děje v globálním kontextu. Právě dnes prožíváme zásadní proměnu situace. Dvě desetiletí trvající experiment nadvlády Spojených států končí. Na jeho místo nastupuje multipolární koncept, který může rovněž vést ke konfliktům. To, co se děje kolem nás, jsou průvodní jevy změny v poměru sil. Nová a staronová centra se vymezují vůči konkurentům a dotváří své oblasti vlivu. Bělorusko stejně jako Ukrajina, Moldávie nebo Kavkaz tvoří pásma, o které se vede tvrdý boj mezi Ruskem na straně jedné a Spojenými státy respektive Evropskou unií na straně druhé. Je absurdní toto popírat, byť se válčí pod vlajkami hezkých hesel, jako jsou svoboda, demokracie a lidská práva. Skutečnými veličinami, o které ale jde, jsou energie, peníze a vojenské strategie. Pokud hlavní světoví hráči, k nimž patří i Evropská unie, budou ochotni respektovat nově se utvářející geopolitickou…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Bastiaan Belder, za skupinu IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, Bělorusko mělo být imunní vůči celosvětové finanční krizi. Za tuto příliš sebevědomou prognózu teď na začátku roku 2009 pan Lukašenko tvrdě platí. Jeho vláda nyní čelí kritickým finančním problémům. Minsk klepe na dveře Mezinárodního měnového fondu, Moskvy a dokonce i Washingtonu a žádá o miliardové úvěry. Podmínkou Mezinárodního měnového fondu byla devalvace běloruského rublu přinejmenším o 20,5 % ke 2. lednu. V současnosti jsou běloruští občané očividně plni obav, což je zcela pochopitelné, když uvážíme, že se průměrný měsíční plat náhle snížil ze 400 dolarů na 333 dolarů, přičemž je v současnosti dolar spolu s eurem v Minsku, a nejen zde, vysoce žádanou měnou.

Mohl by tento úpadek hospodářského postavení Běloruska znamenat konec naděje na novou domácí i zahraniční orientaci Lukašenkovy vlády? Rozhodně nejde o smyšlené riziko, protože je stejně tak možné, že kromě současných finančních problémů je změna postoje pana Lukašenka pouze kosmetickou změnou. V takovém případě by silný prezident jednoduše nahradil svou strategii předstírané integrace s Ruskem předstíraným obnovením vztahů s Evropskou unií. Nadcházející jednání s Ruskem o dodávkách plynu by mohlo takovémuto chování poskytnout silný impuls.

Evropská unie by měla uplatňovat vyrovnanou strategii, aby odolala takovémuto nežádoucímu politickému scénáři ze strany Minsku. Za tímto účelem musí všechny evropské orgány kontaktovat veškeré běloruské orgány, včetně státních orgánů, opozičních sil, občanské společnosti a dokonce i ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Toto je podnětný cíl EU, který, jak doufáme, povede k rozvoji kontaktů se všemi složkami běloruské společnosti a k budování mostů mezi nimi.

  Roberto Fiore (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že už neexistují žádné důvody k dalšímu uplatňování sankcí vůči Bělorusku. Máme před sebou zemi, která nepochybně prochází krizí jako všechny země Evropy, a zcela jistě je to země, která umožňuje uplatňování vlastnického práva, země, která ještě před několika měsíci zaznamenávala tempo růstu 8 % a která nebránila cizincům, včetně Evropanů, aby kupovali pozemky nebo domy na jejím území, i když tento obchod probíhal prostřednictvím běloruských společností.

Dále, co se týče svobody vyznání, kardinál Bertone nedávno navštívil Bělorusko a mezi běloruským státem a Vatikánem byly navázány vztahy vzájemného respektu. V první řadě jsou důležité politické svobody a hovořili jsme zde o některých vězních, ve skutečnosti se ale jednalo o tři politické vězně, kteří byli propuštěni na svobodu.

Hovoříme rovněž o politických volbách. V této zemi zcela určitě není komplexní svoboda, tak jak ji známe z voleb v západních zemích, ale je zcela jistě pravda, že stát všem kandidátům poskytl prostor v televizi a v některých případech i příspěvky. Víme také, že v několika dalších týdnech budou mít některé noviny – nezávislé noviny – možnost začít vycházet a být distribuovány.

Domnívám se, že otevřít se Bělorusku je ve strategickém zájmu Evropy právě proto, že Bělorusko představuje velice významný článek mezi Evropou a Ruskem. Mějme na paměti, že v Bělorusku žije silná katolická menšina, která zemi přibližuje sousednímu Polsku a zbytku Evropy, a činí tak z Běloruska strategického spojence ve vztahu ke zbytku Evropy. Je zvláštní, že se v současnosti jedná o vstupu Turecka do Evropy, zatímco má Bělorusko jako partner Evropy daleko silnější a významnější úlohu.

  Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). - (HU) Pane předsedající, dostat se z patové situace, která panuje ve vztazích mezi Evropskou unií a Běloruskem, je obtížné. Na této situaci se podílejí rostoucí vnější tlaky v nedávné době, oslabení přátelských vazeb mezi Ruskem a Běloruskem, strach vyvolaný konfliktem mezi Ruskem a Gruzií a v neposlední řadě světová hospodářská krize.

Země v čele s Lukašenkem poprvé Evropu o něco žádá: Osvobození politických vězňů, registrace jednoho hnutí a zahájení dialogu s nezávislými novináři naznačuje, že se Lukašenko určitým způsobem snaží otevřít dveře do Evropy. Kromě těchto povrchních kroků však Minsk musí při procesu sbližování s EU nabídnout mnohem víc.

Je příhodné, aby EU využila stávajících možností, i když je jich poskrovnu. Evropská unie by poprvé byla schopná ovlivňovat politickou situaci v Bělorusku, a tudíž i politika, kterou přijímá Brusel, není zdaleka lhostejná. Musíme si nyní udržet kritický přístup a systém podmínek. Musíme být velmi opatrní, protože je těžko představitelné, že by se Lukašenko a jeho administrativa mohli tak radikálně změnit.

Konkrétní kroky, které provede a naplánuje EU, jsou důležité. Naším cílem je podpora neziskových organizací a opozice, které bojují za změnu, a jejich sjednocení. Musíme rovněž požadovat reformy v oblasti právních předpisů, a zde mám na mysli trestní zákoník a právní předpisy týkající se tisku a volební právní předpisy. V zájmu kvality politiky Evropské unie vůči Bělorusku a ochrany procesu demokratizace musí Evropský parlament monitorovat situaci prostřednictvím Rady a Komise.

Země v daném regionu, včetně Ukrajiny, rovněž ukázaly, že bez jednoznačných kritérií a jejich plnění není žádný demokratický vývoj možný, neboť cokoliv jiného by vedlo pouze k vytváření iluze demokracie. Navrhovaná strategie EU je kritická a konstruktivní, a proto jí vyslovuji svou naprostou podporu.

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Pane předsedající, paní komisařko, v první řadě bych rád v kladném smyslu vyzdvihl skutečnost, že se tento večer rozpravy v Parlamentu účastní ministr Alexandr Vondra. Jsem přesvědčen, že jeho přítomnost svědčí o významu, který české předsednictví přikládá zahraniční politice Evropské unie.

Dnes analyzujeme strategii Evropské unie vůči Bělorusku a strategii otevřenosti, kterou jsme vyvíjeli během několika uplynulých měsíců. Věřím, že jsou výsledky této strategie pozitivní, jak dokazuje zpráva Evropského parlamentu.

V důsledku toho bylo v Minsku zřízeno stálé zastoupení Evropské komise. Vnímáme pozitivní signály šíření svobody v Bělorusku, jakými jsou registrace hnutí Alexandra Milinkieviče „Za svobodu“ a publikování a registrace dvou nezávislých novin Narodnaja volja a Naša niva. K tomu připočtěme prohlášení běloruského ministra zahraničních věcí Siarhieje Martynaua o kladném postoji země k iniciativě východního partnerství EU. Rád bych také vyzdvihl skutečnost, že běloruská vláda neuznala suverenitu jednostranně vyhlášenou vládami Jižní Osetie a Abcházie. Toto jsou pozitivní signály, které jsou nepochybně výsledkem postoje Evropské unie vůči Bělorusku.

To je jednoznačně věc, o niž se v našem návrhu usnesení jedná: stále řešíme omezování lidských práv a osobní svobody v Bělorusku. Nejedná se o liberální demokracii v evropském pojetí. Plně souhlasím se scénářem, který nám dnes předložila paní komisařka Ferrerová-Waldnerová, že by mohlo být zrušení sankcí možné, pokud Bělorusko rozšíří svobody, občanská práva a pokud provede liberalizaci hospodářství. Větší přítomnost Evropské unie v Bělorusku podle mého zaručuje větší liberalizaci a demokratizaci.

  Předsedající. − Rád bych váženého pana poslance upozornil na to, že je na těchto rozpravách vždy přítomen zástupce Rady, takže se dnes nejedná o zvláštní událost, ačkoli samozřejmě přítomnost místopředsedy vlády, pana Vondry, oceňujeme.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Pane předsedající, vztahy EU a Běloruska závisejí na obou stranách. Dobrá vůle na obou stranách vede k dialogu, skutečné politice sousedství a k východnímu partnerství. Partnerství nemůže vzniknout na základě zákazů a sankcí, což je důvod, proč s potěšením beru na vědomí poslední iniciativu zaměřenou na zlepšení vztahů s Běloruskem. Je třeba objektivně konstatovat, že Bělorusko rovněž podniklo významné kroky v zájmu obnovení přátelských vztahů s EU. Důkazem toho je registrace hnutí „Za svobodu“, povolení tisku a distribuce opozičních novin a otevřenost země vůči iniciativě východního partnerství.

Očekávání Evropské unie jdou ještě dál a mají jasné opodstatnění, stejně jako jsou opodstatněná mnohá očekávání ze strany Běloruska. Například, pokud jsou orgány v Bělorusku žádány, aby ukončily procedury, které vyžadují, aby běloruští občané, zejména děti a studenti, měli výjezdní víza, proč Evropská unie nezjednoduší a nerozšíří proces schvalování víz pro občany Běloruska? Tyto otázky jsou zejména důležité pro obyvatele hraničních regionů, kteří mají kulturní a rodinné vazby (...)

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Esther de Lange (PPE-DE). - (NL) Pane předsedající, dnes večer diskutujeme o politice EU vůči Bělorusku, o politice, v níž je kladen hlavní důraz na demokracii a respektování lidských práv.

Ráda bych se zaměřila na jednu specifickou oblast, jmenovitě na zákaz cestování dětí, aniž bych samozřejmě snižovala ostatní významné aspekty, které už byly tento večer zmíněny. Pravděpodobně jste si vědomi toho, že děti, oběti katastrofy v Černobylu, už několik let pravidelně navštěvují Nizozemsko a další země EU, aby se zotavily z následků této katastrofy. Děti, kterých se to týká, se pochopitelně narodily dlouho poté, co zemi tato katastrofa zasáhla – teď jsou zhruba ve stejném věku, v jakém jsem byla já, když ke katastrofě před 22 roky došlo – stále se však s jejími následky denně potýkají, jak je patrné ze statistik problémů se štítnou žlázou, rakoviny a podobně. Každoročně hostitelské rodiny, dobrovolnické organizace a církve ve 21 zemích přijmou asi 30 000 běloruských dětí.

V říjnu roku 2008 se objevila zpráva, že Bělorusko prostřednictvím vyhlášky tyto cesty dětí zruší a zakáže dětem cestovat do ciziny, čímž by zrušilo jejich vánoční prázdniny. Částečně pod tlakem Evropské unie, Rady Evropy a řady ministrů zahraničních věcí, včetně našeho nizozemského ministra pana Verhagena, byla tato vyhláška dočasně pozastavena od 20. prosince do 20. ledna, čímž bylo mnoha dětem umožněno nakonec na prázdniny odjet, ale pro období po 20. lednu už nebyla přijata žádná opatření. Je tudíž nejvyšší čas, abychom toto pozastavení změnili na celoevropské strukturální řešení, aby běloruské děti a evropské hostitelské rodiny měly konečně jasno v tom, zda budou tyto cesty pokračovat, nebo ne. V ideálním případě bychom jednorázově vydali zákon jménem všech členských států namísto toho, aby, jak je tomu v současnosti, probíhalo dvacet sedm dvoustranných jednání.

V našem usnesení bychom tudíž chtěli vyzvat české předsednictví, aby s běloruskými orgány jednalo o celoevropském řešení.

  Marianne Mikko (PSE). - (ET) Dámy a pánové, cesta Běloruska do Evropy musí být cestou dialogu a kompromisů.

Usnesení o Bělorusku schválené minulý rok zdůraznilo potřebu pevné a podmíněné a přitom pozitivní politiky. Pokrok dosažený v oblasti energetiky, životního prostředí a dopravy jsou výsledkem této práce.

Existují ovšem problémy, které nesmíme přehlížet. Demokracie je naprosto nezbytná. Jako poslanci Evropského parlamentu nesmíme tolerovat pronásledování vůdců běloruské opozice, omezování svobody tisku a svobody projevu a porušování základních práv občanů. Žádná demokratická země nemůže fungovat bez silné občanské společnosti.

Proto musíme nabídnout komplexní podporu organizacím, které se zaměřují na ochranu lidských práv, podporu demokracie a mobilizaci občanů.

Oceňuji rozhodnutí běloruských orgánů registrovat občanské sdružení pana Milinkieviče Za svobodu. To je ovšem pouze začátek vzhledem k tomu, že Naša Vjasna, organizace zabývající se otázkou lidských práv, a několik dalších organizací, které se věnují rozvoji demokracie, také čekají na registraci.

Nakonec bych se ráda zmínila o vízových podmínkách. Evropská unie a Bělorusko musí uzavřít dohodu o zjednodušení vízového procesu. Cesta do Evropy musí být otevřená. Drahá víza a přísné předpisy netrestají režim, nýbrž obyvatelstvo. Opakovaně jsem o tom mluvila a opět se o tom zmíním. Nechť Evropa podá běloruskému lidu ruku a přivítá ho!

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Pane předsedající, Evropský parlament se opakovaně věnoval problematice Běloruska, posledního diktátorského režimu na evropském kontinentě. Katolickým kněžím, kteří chtějí vykonávat obřady, jsou neustále kladeny do cesty překážky a nejsou respektována práva etnických menšin. Zejména demokraticky zvolené vedení Svazu Poláků v Bělorusku v čele s Angelikou Borysovou není státem uznáno. Zatýkání a prohlídky kanceláří opozičních aktivistů a aktivistů za lidská práva nadále pokračují. Nezávislí novináři jsou stále pronásledováni.

Dochází ke změně, byť velmi pomalé. Hnutí „Za svobodu“ bylo registrováno a byl povolen tisk a distribuce dvou opozičních novin. Ministr zahraničních věcí Běloruska kladně odpověděl na iniciativu východního partnerství a vyjádřil zájem o zapojení do této iniciativy. Proto můžeme opatrně doufat, že dojde ke zlepšení atmosféry vzájemných vztahů a že bude splněn návrh paní komisařky.

  Colm Burke (PPE-DE). - Pane předsedající, vzhledem k tomu, že vnější vztahy jsou jednou z klíčových priorit českého předsednictví, chtěl bych požádat předsednictví Rady, aby uvedlo, jaké kroky by zvažovalo přijmout, aby podpořilo běloruskou vládu v otázce zrušení mezinárodního zákazu cestování dětí do členských států EU v rámci odpočinkových a zotavovacích programů. Vyzývám české předsednictví, aby vyjednalo celoevropskou dohodu, která by umožnila běloruským dětem postiženým katastrofou v Černobylu cestovat do kteréhokoli členského státu EU.

Společně se svými kolegy jsem z tohoto důvodu do stávajícího usnesení Evropského parlamentu přidal odstavec 10. V srpnu loňského roku běloruská vláda oznámila, že zakazuje návštěvy do zahraničí poté, co se po zahraniční cestě jedno z dětí odmítlo vrátit domů.

Irská vláda dokázala zajistit výjimku, která o těchto Vánocích dětem umožnila vycestovat do Irska, ale mnoho dalších dětí stále potřebuje výjezdní víza k tomu, aby mohlo opustit Bělorusko za účelem odpočinkových a zotavovacích programů. Každý rok v létě a o Vánocích zhruba 1000 irských rodin přivítá ve svých domovech běloruské děti a tento pobyt často zahrnuje lékařskou prohlídku a v několika případech také léčbu.

Přestože vítáme rozhodnutí běloruských orgánů přerušit zákaz cestování v případě řady obětí černobylské katastrofy, chtěl bych vyzvat předsednictví, aby na tyto orgány nepřestávalo vyvíjet tlak, abychom v budoucnu mohli zajistit dohodu, která běloruským dětem umožní svobodné cestování kdekoli v rámci EU.

Rovněž jsem v diskusi s vámi, paní komisařko, nastolil otázku mezinárodního zákazu cestování a vy jste ve své odpovědi na můj dopis uvedla, že námitky vznesla jak delegace Evropské komise v Minsku, tak v nejnovějším případě náměstek generálního ředitele pro vnější vztahy (GŘ RELEX) počátkem listopadu během návštěvy v Minsku. Rád bych se vás zeptal, zda máte nějaké nové informace ohledně snah EU o prosazení zrušení tohoto despotického zákazu.

  Sylwester Chruszcz (UEN). - (PL) Pane předsedající, paní komisařko, postupné obnovení vztahů s Běloruskem a naše ochota vést dialog s jeho vládou představují krok správným směrem. Schvaluji rovněž dnešní oznámení českého předsednictví o schůzi Rady s představiteli Běloruska, k němuž dojde tento měsíc na diplomatickém summitu.

Potěšily mě také snahy o začlenění Běloruska do iniciativy východního partnerství. Rozhodnutí přijatá na úrovni EU by měli pocítit hlavně občané Běloruska, byť na úrovni vízové politiky. Vzhledem k současné plynové krizi v Evropě, je třeba zdůraznit, že se Bělorusko osvědčilo jako obzvláště spolehlivý partner, co se týče dodávek plynu do Evropské unie. Konstruktivní dialog a zlepšení dvoustranných vztahů, které by rovněž měly být založeny na principech demokracie a respektování lidských práv, jsou v zájmu obou stran.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Ačkoli v Bělorusku došlo k pozitivnímu vývoji, musíme velmi intenzivně komunikovat s běloruskou opozicí a s naším přítelem Alexandrem Milinkievičem.

Evropa by měla podporovat hospodářskou reformu v Bělorusku. Tato podpora ovšem musí být podmíněna konkrétními podmínkami a požadavky. Mezi nimi nesmí chybět požadavek větší svobody médií. Média musí mít možnost svobodně působit v rámci právních předpisů a publikovat své materiály na území Běloruska. Větší svoboda činnosti politických stran a nevládních organizací má zásadní význam pro demokracii.

Naše dnešní rozprava také ukazuje, že si všichni přejeme návrat demokratického Běloruska do Evropy, ovšem bez Lukašenka. EU má skvělou příležitost, pokud se zapojí do podpory demokratických hodnot, Bělorusko o tomto přesvědčit a vysvobodit ho z náručí Ruska.

  Alessandro Battilocchio (PSE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, po letech složitých vztahů jsme svědky určitých váhavých kroků správným směrem, jako jsou uznání hnutí vedeného panem Milinkievičem, povolení různých novin, které nejsou provládní, a první náznaky ochoty diskutovat o doporučeních OSCE/ODIHR. Cesta, kterou musíme urazit, není jen dlouhá, ale nesmírně dlouhá.

Doufáme, že ve vztazích mezi EU a Běloruskem můžeme zahájit vývoj novým směrem; svědectví poslanců Evropského parlamentu o tom, že jim byla zamítnuta víza, jsou velice ostudná a doufáme, že jdou dnes už jen špatnou vzpomínkou. Stejně jako pan Burke, i já vyzývám Komisi a Radu k závazku v jedné věci: jednoznačné, společné definici pravidel vztahujících se ke zdravotním pobytům běloruských dětí v evropských rodinách. V posledních letech Bělorusko často, až příliš často, tuto otázku řešilo povrchně nebo neflexibilně a šlo doslova o políček hostitelským rodinám a bohužel i dětem a mladým lidem zapojeným do projektů pomoci a solidarity.

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE) . – (RO) Vítám prohlášení Rady a Komise a souhlasím s tím, že Lukašenkův autoritářský systém je třeba důkladně sledovat. Současně jsem přesvědčen, že potřebujeme dlouhodobou vizi, která bude předjímat budoucí Bělorusko, Bělorusko po Lukašenkově odchodu, které bude demokratické a vzkvétající.

Evropská unie musí uplatňovat rozumnou strategii, která bude brát ohled na běloruský lid a společnost, a ne jen stávající vládu v Minsku. Dějiny nám ukázaly, že izolace a zahraniční sankce napomáhají diktátorským režimům udržet se u moci. Měli bychom udělat pravý opak: nabídnout Bělorusům co nejširší možnosti studia, cestování a krátkodobé práce v Evropské unii, seznámení se s evropskými hodnotami a s našimi úspěchy v oblasti hospodářství a kultury. To je jediný způsob, jakým podnítíme zájem těchto lidí o naše hodnoty a podpoříme proces transformace, kterým bude tato země procházet.

Rád bych na závěr panu Fioremu sdělil, že vystupování kandidátů v televizi během volební kampaně nehraje žádnou roli, protože jak řekl Stalin, jediná věc, na níž záleží, je osoba, která hlasy sčítá.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, paní komisařko, pane ministře, my všichni na tomto plenárním zasedání bychom byli rádi, kdyby se Bělorusko řídilo principy demokracie, lidských práv a svobody sdružování, stejně jako principy svobody projevu, a zastavilo násilné pronásledování svých vlastních občanů a etnických menšin. Bohužel, seznam našich požadavků je velmi dlouhý a zdá se nepravděpodobné, že budou v blízké budoucnosti všechny splněny. Nesmíme ovšem za hodnoty, na kterých je Evropská unie založena, přestat bojovat.

Politika sankcí vůči Bělorusku začala jako fiasko. Doufejme, že změna politické strategie EU vůči Minsku bude úspěšná. To ovšem nebude jednoduché vzhledem ke skutečnosti, že Lukašenko v srpnu 2008 zfalšoval parlamentní volby.

Hlavní způsob demokratizace běloruské společnosti je založený na vzdělávání, svobodných médiích a kontaktech mezi lidmi z EU a Běloruska. Měli bychom vytvořit zvláštní program, který by mladým lidem z Běloruska umožnil studium v Evropské unii, což by v budoucnu přineslo velký užitek.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE) . – (RO) Máme před sebou tři návrhy usnesení ze dne 21. května, 9. října a 7. ledna. Pokrok lze posuzovat z hlediska prohlášení členů Evropské unie.

Určitě však zvažuji a podporuji jakékoli prohlášení, které by mohlo vést k rozvoji demokracie ve kterékoli zemi, tím spíše, když hovoříme o sousedním státě, jakým je Bělorusko. Domnívám se, že musíme udělat dvě velice důležité věci, jak už přede mnou uvedli i moji kolegové poslanci, které bychom mohli uskutečnit jednoduše proto, abychom podpořili vzájemnou důvěru a transparentnost. Za prvé, musíme prokázat vyzrálý postoj a usnadnit obyvatelům běloruského státu přístup a vstup do Evropské unie, kde by mohli získat kontakt s hodnotami Evropské unie, s tím, co Evropská unie ztělesňuje, s jejími politikami a se vším, co představujeme. Za druhé, Bělorusko se co nejdříve musí stát zemí, kde nedochází k zadržování osob z politických důvodů. Toto je rozhodně velice jednoduché gesto, které by prezident Lukašenko mohl udělat.

  Předsedající. − Nastal čas provést shrnutí této rozpravy. Vyzývám místopředsedu vlády pana Vondru, aby tak učinil.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, pokusím se jménem Rady tuto rozpravu shrnout.

Za prvé, myslím, že naše rozprava byla předmětná a skutečně zajímavá. Zcela jistě měla velký přínos pro naši společnou práci. Rád bych zdůraznil, že Rada oceňuje zájem a aktivní zapojení Evropského parlamentu v otázce Běloruska. Domnívám se, že je zvláště prospěšné na jednu stranu neustávat v tlaku v otázce lidských práv a na stranu druhou neopouštět tento způsob strategického přístupu. Rád bych zejména poděkoval polským poslancům Evropského parlamentu – ať se jedná o pana Jacka Protasiewicze, Janusze Onyszkiewicze nebo Józefa Piniora – za jejich příspěvky. Jsem přesvědčen, že vám pozorně nasloucháme.

Nyní bych na závěr rád uvedl tři body. Prvním je otázka poplatků za víza, o kterých se řada z vás zmínila. Toto je problém, kterého jsme si obzvlášť vědomi. I v rámci našich národních kapacit za poslední rok jsme vždy na toto téma měli hodně co říct. Chci se vyjádřit přesně. Vnímáme Bělorusko jako součást Evropy a uvědomujeme si problémy, které občanům Běloruska vznikly zvýšením poplatků za víza. Abychom se vyvarovali negativního dopadu na mezilidské kontakty, české předsednictví bude nadále podporovat členské státy v tom, aby uplatňovaly flexibilní přístup ve věci příslušných ustanovení acquis. Předsednictví bude rovněž podporovat souvislejší uplatňování stávajících pravidel členských států. Pokud bude pokračovat současná pozitivní dynamika, jež bude posilována pomocí dalších významných kroků ze strany Běloruska v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod, které by umožnily zapojení této země do evropské politiky sousedství a budoucí východní partnerství, měli bychom nakonec naplánovat dialog o vízech.

Co se týče dětí postižených katastrofou v Černobylu, tedy tématu, o němž někteří z vás mluvili, ujišťuji vás, že v této věci budeme nadále na Bělorusko vyvíjet tlak. Podporovali jsme kroky, které v této věci přijalo francouzské předsednictví, včetně demarše zveřejněné dne 3. prosince v loňském roce. Snahy EU nakonec vyústily v pozastavení prezidentského dekretu č. 555, který tyto cesty zakazoval. Toto stejně jako dvoustranné dohody, které byly začátkem prosince uzavřeny mezi Irskem a Běloruskem o budoucích odpočinkových a zotavovacích programech pro děti postižené katastrofou v Černobylu, představuje vítaný pokrok. Jsme si vědomi toho, že hlavní problém dosud není ani zdaleka vyřešen. České předsednictví se bude tomuto problému nadále věnovat, a pokud bude třeba, podnikne jménem EU veškeré potřebné kroky, a bude i nadále tuto otázku předkládat v rámci kontaktů s orgány v Minsku.

Na závěr bych chtěl uvést, že v nadcházejících měsících během přezkumu sankcí a v souvislosti s budoucím východním partnerstvím Bělorusko zůstane na předním místě na našem pořadu jednání. Stejně, jako když nám vaše usnesení o Bělorusku přijaté po volbách, které se konaly dne 28. září, pomohlo pokročit vpřed, doufáme, že nás budete podporovat i nadále během našeho funkčního období.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, vidím, že převážná většina poslanců sdílí stejný názor jako my. To znamená, že Bělorusku nabízíme příležitost k tomu, aby se prostřednictvím evropské politiky sousedství přiblížilo Evropské unii. V podstatě nabízíme akční plán a také možnost připojit se k východnímu partnerství ve správnou chvíli, kdy k tomu budou vhodné podmínky.

Poté, co jsem toto uvedla, mi dovolte zareagovat na některé specifické body, které jste uvedli. Jeden se týká finanční krize: Bělorusko se zatím vyrovnává s následky finanční krize a růstu cen plynu v letech 2007 a 2008 poměrně dobře. Důvodem je jeho omezená integrace v rámci světové ekonomiky a rovněž významné půjčky od Ruska, Číny a Venezuely. Nyní však, jak myslím, správně uvedl pan Belder, Bělorusko muselo požádat Mezinárodní měnový fond o pohotovostní úvěr ve výši 2,5 miliard eur, přičemž devalvovalo svou měnu, aby odvrátilo negativní dopad světové krize. Vzhledem k tomu, že hospodářství a průmysl Běloruska zůstává do značné míry nereformované a nestrukturované, předpokládáme, že tento negativní trend bude pokračovat a povede k negativním sociálním důsledkům. Máte tedy pravdu – je to důležitý faktor.

Co se týče atomové elektrárny a otázek bezpečnosti a ochrany, chtěla bych vám sdělit, že v rámci našeho technického dialogu o energetice s Běloruskem věnujeme rovněž zvláštní pozornost zajištění toho, aby tato země respektovala mezinárodní standardy bezpečnosti a ochrany. Lze říct, že Bělorusko velmi aktivně spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) ve Vídni a je pozoruhodně otevřené, co se týče poskytování informací o tomto procesu Komisi.

Nyní bych se také ráda vrátila k otázce poplatků za víza. Jak jsem uvedla ve své první poznámce, víte, že bychom byli připraveni se do jednání zapojit, jakmile Rada rovněž vyjádří kladný postoj k dosažení tohoto cíle, čímž by všechny členské státy získaly možnost mít celkovou dohodu o vízech, stejně jako dohodu o znovupřijetí. Po návštěvě náměstka generálního ředitele pana Mingarelliho v Minsku, vám mohu říct, že v tuto chvíli nemáme ohledně tohoto bodu žádné novinky. Mohu jen říct, že poplatky za víza a víza pro děti jsou specifickou otázkou v každé zemi. Zatím nejsme ve fázi, kdy bychom měli k dispozici jednu všeobecnou dohodu. Tu by opět musela sjednat Komise.

  Předsedající. − (PL) Obdržel jsem pět návrhů usnesení⁽¹⁾, jež byly předloženy v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 15. ledna 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, v poslední době mluvíme o politickém „tání ledů“ v Bělorusku. Opoziční hnutí Alexandra Milinkieviče „Za svobodu“ bylo konečně zaregistrováno, Bělorusko vyjádřilo ochotu zapojit se do východního partnerství a dokonce i Washington prohlásil, že se vztahy mezi USA a Běloruskem zlepšily. Nenastal čas zlepšit vztahy s Běloruskem a prolomit ledy v našich vztazích? Přál bych si, abychom to dokázali, ale musíme mít na paměti, že president Lukašenko je ostrý, tvrdý politický hráč.

Politické „tání ledů“ už jsme v Evropě v nedávné době řešili a chtěl bych zdůraznit skutečnost, že tyto změny vždy skončily zklamáním.

Způsob, jakým budeme provádět politiku EU na východě v průběhu nadcházejících měsíců, bude mít klíčový význam. Lukašenko jednoznačně uvedl, že neustoupí západnímu tlaku a při jednání s Medveděvem o snížení cen plynů prohlásil, že Bělorusko nebude dlužníkem Ruska.

Je očividné, že Bělorusko hraje na dvě strany. Musíme pokračovat v opatrných a uvážených jednáních, abychom se nenechali ošálit změnami, které nakonec mohou ukázat pouze jako dočasné. Musíme být neoblomní ve věcech, které mají pro EU strategický význam, a provádět cílenou politiku podpory rozvoje občanské společnosti a opozice v Bělorusku, kde dosud dochází k pronásledování opozičních aktivistů a k vyhošťování zahraničních kněží. EU nemůže přehlížet skutečnost, že orgány v Bělorusku nadále porušují občanská a lidská práva.

(1) Viz zápis.