Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 3. února 2009 - Štrasburk

13. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)

  Předsedající. − Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B6-0006/09).

Následující otázky jsou určeny Komisi.

První část

Otázka č. 33, kterou pokládá Armando França (H-1067/08)

Předmět: Postupy udělování kontraktů na veřejné práce, veřejné dodávky a veřejné služby v oblasti obrany a bezpečnosti

Evropské trhy se zbraněmi jsou roztříštěny, a proto trpí negativními ekonomickými dopady již od devadesátých let. Během dvaceti let se v Evropě výdaje na obranu snížily na polovinu a prodej, zaměstnanost a investice v oblasti výzkumu a technologií klesají. Avšak i pro větší členské státy je obtížné zvládat finanční zátěž představovanou náklady na vývoj nových zbraňových systémů. Reorganizace ozbrojených sil od konce studené války vedla k číselnému snížení zásob konvenčního obranného vybavení, ale rovněž vytvořila nové kvalitativní požadavky.

Není Komise přesvědčena, že země, které převážně nakupují, například Portugalsko, nejsou znevýhodněny, protože poslední návrhy nestanovily systém náhrad, jehož pomocí by členské státy byly schopny zajistit průmyslové výnosy civilní i vojenské povahy na nákup obranného vybavení? Je ochotna umožnit vznik systému náhrad?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Před měsícem Parlament schválil usnesení k návrhu směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obranného a bezpečnostního vybavení. To znamená, že návrh úspěšně prošel prvním čtením a bude brzy přijat Radou.

Tato nová směrnice je významným krokem směrem k vytvoření společného evropského trhu se zbraněmi. Stanoví spravedlivá a transparentní pravidla zadávání veřejných zakázek platná v celé Evropské unii. To zlepší otevření obranných trhů mezi členskými státy, což prospěje všem. Evropský průmysl získá větší domácí trh a stane se více konkurenceschopným, naše ozbrojené síly dostanou za své peníze lepší hodnotu, což zlepší obrannou kapacitu Evropy, a konečně, ale nikoliv v neposlední řadě, budou mít daňoví poplatníci prospěch z účinnějšího využití veřejných finančních prostředků.

Jednou z kontroverzních otázek během rozpravy byly „offsety“ – tedy ekonomické náhrady za nákup obranného vybavení od zahraničních dodavatelů. Některé členské státy navrhovaly zahrnout do směrnice systém náhrad, který jim umožní zajistit tyto průmyslové zisky z investic v oblasti obrany.

Offsety jsou zaměřeny na podporou průmyslu členského státu, který nakupuje obranné vybavení v zahraničí. Jako takové mohou způsobit narušení vnitřního trhu a mohou znamenat diskriminaci společností z jiných členských států na základě státní příslušnosti dodavatele. Smlouva o ES zakazuje diskriminaci z důvodu státní příslušnosti a směrnice, jakožto sekundární právní předpis, musí být v souladu se Smlouvou.

Právní služba Rady potvrdila ve svém stanovisku z 28. října 2008, že, cituji, „omezující opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek určená pro podporu domácího průmyslu neodpovídají obecným zásadám Smlouvy o ES.“ Proto mohou být offsety u zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany povoleny pouze tehdy, jsou-li nezbytné pro ochranu klíčových bezpečnostních zájmů, nebo jsou-li odůvodněny na základě prvořadých požadavků obecného zájmu. Naproti tomu hospodářské zájmy nestačí. Drtivá většina členských států a v Parlamentu s tímto hodnocení souhlasí.

Takže neexistovala pouze právní povinnost, ale také politický konsensus nezahrnout do směrnice náhrady zaměřené na podporu vnitrostátního průmyslu. Proto ani Komise ve svém návrhu, ani spoluzákonodárci, zejména Rada a Evropský parlament, nezahrnuli konkrétní pravidla o offsetech do textu směrnice o obraně.

Směrnice o obraně však nabízí k offsetům alternativy. Členské státy, které především nakupují obranné vybavení, obvykle usilují o ospravedlnění svého přání získat offsety jak pro zajištění bezpečnosti dodávek, tak z důvodu nezbytnosti otevření obranných trhů pro malé a střední podniky. Směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany tyto zájmy uspokojí. Na jedné straně to umožní zadavatelským orgánům požádat účastníky výběrového řízení o konkrétní závazky uspokojující jejich požadavky v oblasti bezpečnosti dodávek. Na straně druhé obsahuje ustanovení o subdodavatelích, které umožní žádat účastníky, aby otevřely své dodavatelské řetězce celoevropské konkurenci a usnadní přístup malých a středních podniků, a tím přispěje k uspokojení legitimních bezpečnostních a hospodářských zájmů členských států, které nakupují, a zabrání potřebě uchylovat se k náhradám nebo offsetům.

  Armando França (PSE). – (PT) Jsem vděčný komisaři za vyčerpávající odpověď, kterou jsem právě dostal. Avšak rád bych zdůraznil své obavy, které se týkají krizové situaci, v níž dnes žijeme, jak všichni víme, a skutečnosti, že se nacházíme ve volebním roce, který může značně přispět k určitému ochlazení zájmu a ztrátu entuziasmu v této oblasti.

Nicméně mám, pane komisaři, povinnost vám sdělit, že nesmíme ztrácet ze zřetelu z našeho pohledu klíčovou otázku, kterou je zabránění případného znevýhodnění zemí, které nakupují, například Portugalska.

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Určitě mohu uznat politické důsledky a rozumím frázi, že jsme ve volebním roce. Avšak jak vážení poslanci vědí, v této konkrétní směrnici, která jde napříč systémem, byly tyto záležitosti projednány a konsensem pro členské státy a Evropský parlament bylo nevydat se touto specifickou cestou.

V rámci různých pracovních skupinách se hodně diskutovalo, ale konsensus z důvodů, jež jsem uvedl ve své formální odpovědi, bylo nejít cestou navrženou váženými poslanci. Z důvodů, které jsem uvedl dříve, jsem potěšen tím, čeho jsme dosáhli v těchto kompromisech, které jsou v nejlepším zájmu všech evropských ekonomik.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Chopím se příležitosti doplnit první část této otázky a vznesu otázku veřejných zakázek obecně a otázku omezených výběrových řízení, o nichž by hodně lidí tvrdilo, že poskytují nízkou hodnotu za vložené peníze, nebo je toto jejich důsledkem. Třeba by se mohla Komise někdy – možná ne nyní – touto otázkou zabývat, zejména za tísnivých hospodářských podmínek, jimž čelí mnoho našich členských států, a znovu projedná otázku zakázek a výběrových řízení, a zejména omezených výběrových řízení.

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Jak by měla paní McGuinnessová vědět, na zasedání Evropské rady loni v prosinci se vedoucí představitelé států shodli na tom, že se pro výběrová řízení použijí v letech 2009 a 2010 kratší lhůty. To vlastně odpovídá pružnosti nabízené stávajícími směrnicemi, protože v obtížné hospodářské situaci, v níž se všechny evropské ekonomiky nachází, se evropští vedoucí představitelé domnívaly, že se jedná o správnou cestu, která je možná podle stávajících směrnic.

Jsem si vědom otázek položených poslanci ohledně omezených výběrových řízení, ale periodicky přezkoumáváme naše směrnice o veřejných zakázkách a ujišťuji vás, že poznámky paní McGuinnessové bodu do systému zakomponovány.

  Předsedající. − Otázka č. 34, kterou pokládá David Martin (H-0013/09)

Předmět: Obchodní vztahy mezi EU a Izraelem

Jakým způsobem zamýšlí Komise přehodnotit své obchodní vztahy s Izraelem s ohledem na pokračující vojenskou akci v Gaze, přehnanému a nepřiměřenému použití síly Izraelem, a s ohledem na tisíce civilních obětí a zabíjení nevinných palestinských občanů?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Komise důrazně odsuzuje násilí v Gaze. Tato krize znovu ukazuje, že izraelsko-palestinský konflikt nemá vojenské řešení. Trvalé řešení mohou přinést pouze jednání za plné účasti zúčastněných stran.

Komise vítá nedávné zastavění nepřátelství v Gaze. Je zásadní, aby všechny strany učinily ze současného příměří trvalé prostřednictvím úplného uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1860. Některé otázky musí být řešeny bezodkladně, zejména opětovné otevření všech hraničních přechodů v Gaze a trvalé zastavení raketových útoků proti Izraeli a účinné prostředky k zabránění pašování zbraní na toto území.

Nyní, když se zdá, že je nepřátelství ukončeno, bude důležité co nejdříve obnovit rozhovory zaměřené na úplný mír. EU vyzvala své partnery, aby pomohli při podpoře mírového procesu. Naléhavou prioritou Komise je zmírnění humanitárního utrpení obyvatelstva Gazy. Obchodní vztahy mezi EU a Izraelem budou pokračovat. Izolace, sankce a další formy bojkotu by mohly poškodit rozhovory a jednání zaměřená na dosažení trvalého řešení konfliktu. Kromě toho, protože se zaměřují na zájmy Izraele, mohl by poškodit okupované palestinské území, které je ekonomicky závislé na Izraeli, jakožto hlavním místu určení jeho vývozu a zaměstnanosti jeho pracovní síly.

  David Martin (PSE). – Rád bych poděkoval panu komisaři za jeho odpověď a chtěl bych přivítat skutečnost, že zopakoval odsouzení izraelského postupu ze strany Komise. Avšak, pane komisaři, všechny naše obchodní dohody obsahují klauzule o lidských právech. Já, stejně jako mnoho mých voličů, nerozumím tomu, když země, jež je uznává, použije nepřiměřenou vojenskou akci proti civilnímu obyvatelstvu – svévolně se zaměřuje na školy, svévolně se zaměřuje na budovy mírumilovných a neutrálních mezinárodních organizací –, tak stále nejsme přesvědčeni o tom, že tyto klauzule o lidských právech porušil. Kdy tedy dochází k porušování lidských práv, když ne za těchto okolností?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Musím říci, že celá naše politika vůči tomuto konkrétnímu období konfliktu v Izraeli a Palestině je ta, že se Komise nyní zaměřuje na humanitární pomoc a pomoc obyvatelstvu Gazy a všechny další otázky budou projednány později. Nedojde ke změně naší obchodní politiky a další vývoj závisí na okolnostech.

Samozřejmě vím, že můžete mít podrobné informace o zahájených vyšetřováních ohledně možného porušování lidských práv a zločinů spáchaných během tohoto konfliktu. Komise tato vyšetřování pozorně sleduje a po jejich skončení si vytvoří vlastní názor a bude sledovat vývoj a přijme další rozhodnutí.

  Předsedající. − Mnoho lidí žádalo o další doplňující otázky k tomuto tématu. Podle jednacího řádu mohu přijmout pouze dvě, a proto zohledním, kdo se ptal kdy a politickou vyváženost. Proto přijmu doplňující otázky od pana Allistera a pana Racka.

  Jim Allister (NI). – Pane komisaři, mohl bych přivítat ujištění, že obchodní vztahy budou pokračovat, a mohl bych vás vyzvat, abyste se nenechal zastrašit záplavou protiizraelské propagandy, a požádat Komisi, že vzhledem ke skutečnosti, že je Izrael jednou z velmi mála demokracií v regionu, je důležité jej neostrakizovat, nebo si ho odcizit, neboť by to míru vůbec neprospělo. Ani by takové akce neměla odpovídat toleranci, kterou EU ukázala ve vztahu k mnoha velmi despotickým režimům na celém světě.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vítám skutečnost, že se Evropská unie zavazuje k pomoci lidem trpícím v pásmu Gazy. Rovněž vítám skutečnost, že odsuzujeme pravděpodobně nepřiměřenou reakci ze strany Izraele a že jsme správně určili, že se nejedná o způsob zajištění míru, protože naopak mír ohrožuje. Avšak měli bychom jménem Evropské unie objasnit, že obyvatelé pásma Gazy dopouští nezákonného jednání, které má přímý a fatální dopad na obyvatele Izraele. Byl bych potěšen, kdyby Evropská unie mohla v tomto ohledu vyváženým způsobem reagovat.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Mohu vás ujistit, že Komise vždy usilovala o vyváženost. Vzhledem k tomu, že moji kolegové, komisař Michel a komisařka Ferrero-Waldnerová, odsuzují útoky na Izrael, odsuzují rovněž obě strany za použití násilných prostředků a násilí. Snažíme se o vyváženost a zvažovat všechna hlediska tohoto velmi složitého konfliktu.

  Předsedající. − Otázka č. 35, kterou pokládá Boguslaw Sonik (H-0029/09)

Předmět: Program po bezpečnost internetu

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1351/2008/ES⁽¹⁾ze dne 16. prosince 2008 o zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie. Podle tohoto rozhodnutí je Komise povinna navrhnout roční pracovní programy jako součást Programu pro bezpečnější internet, který je zaměřen na podporu bezpečnějšího používání internetu a nových komunikačních technologií. Vzhledem k hrozbám představovaným neomezeným přístupem ke všem těmto technologiím a datům je třeba věnovat zvláštní pozornost dětem a mladým lidem. Rozpočet programu, který má probíhat od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2013, činí 55 milionů EUR.

Předloží Komise přesné podrobnosti o plánu akce a nákladech provádění programu Bezpečnější internet v následujících letech? Kdo je způsobilý požádat o účast na tomto programu? Jak a na jaké činnosti budou vydávány finanční prostředky z Programu pro bezpečnější internet?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Program pro bezpečnější internet, předchůdce programu, který je nyní zahájen, byl považován za opravdový úspěch. Komise je přesvědčena, že další program bude rovněž úspěchem.

Program pro bezpečnější internet je jedinečnou celoevropskou iniciativou, jejímž prostřednictvím EU přispívá k boji proti nezákonnému obsahu a škodlivému jednání na internetu a zvýšení povědomí o bezpečnosti dětí na internetu mezi evropskou veřejností. Koordinovaně usnadňuje vnitrostátní opatření a iniciativy.

Jak zdůraznili vážení poslanci, nový Program pro bezpečnější internet, který bude fungovat pět let od roku 2009 do roku 2013, má celkový rozpočet 55 milionů EUR a bude prováděn prostřednictvím ročních pracovních programů. Pracovní program pro rok 2009 se v současné době projednává v rámci konzultací mezi službami Komise. Poté bude Komise usilovat o příznivé stanovisko řídícího výboru programu Dále bude tento program zapsán do rejstříku projednávání ve výborech, aby umožnil Parlamentu vykonat jeho třicetidenní právo na kontrolu, což se uskuteční na přelomu března a dubna. Pracovní program určuje kritéria obsahu a předběžný rozpočet výzvy k podávání návrhů, která bude vydána v roce 2009.

Výzva k podávání návrhů bude přístupná všem právnickým osobám usazeným v členských státech. Rovněž bude přístupná státům ESVO, které jsou smluvními stranami dohody o EHP – Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Kromě toho bude přístupná právnickým osobám usazeným v dalších zemích za předpokladu, že je podepsána dvoustranná dohoda.

Pracovní program pro rok 2009 je prvním z pěti, a bude tak stavebním kamenem činností, jež budou prováděny po celou dobu trvání programu. Podle stávajícího návrhu jsou jeho prioritami posílit a chránit děti zavedením nových opatření a trvalými opatřeními zahájenými podle předcházejícího programu víceletého programu pro bezpečnější internet, zajištěním pokrytí informačních činností, linek pomoci a tísňových linek v členských státech, posílením koordinace na evropské úrovni a zajištěním maximálního dopadu vložených dostupných finančních prostředků, konkrétně 11 milionů EUR ročně.

  Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, vřele vítám tuto důležitou iniciativu. Rád bych položil pouze jednu otázku. V programu se zmiňuje vytvoření zvláštních kontaktních míst v každé zemi za účelem koordinace tohoto programu. Má Komise nějaké informace, co se tím přesně myslí?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Naneštěstí nemám žádné podrobné informace o kontaktních místech, ale obecně je mi známo, že se o tom rozhodne v členských státech a značně to závisí na struktuře vlády a správních strukturách.

Vím, kde budou kontaktní místa v mé zemi, ale v tuto chvíli nemám takový přehled o tom, kde budou kontaktní místa v jiných zemích.

Samozřejmě je možné poskytnout vám nezbytné podrobnosti, budete-li se o to zajímat.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Nebezpečí představované internetem se takřka neustále mění a zažíváme přechod z internetu 1.0 na verzi 2.0. V podstatě to znamená, že se vše stane mnohem interaktivnějším. Jsou případy, kdy byli mladí lidé internetovými platformami a podobnými internetovými komunitami navedeni k sebevraždě.

Nyní otázka zní: Jste z celkového pohledu přesvědčeni, že jsou tyto změny dobré, nebo špatné? Stane se situace více, či méně nebezpečnou? Pokud se stane nebezpečnější, jaké jsou plány Komise s ohledem na tuto změnu internetu?

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Je to otázka řádného využití 55 milionů EUR. Dovedete si představit poskytnutí malých částek malým a středním podnikům jednoduše proto, aby vytvořily lepší programy, vytvářením hodnocení programů pro mladé lidi, aby se mohli rozhodnout, budou-li se zajímat o tyto programy, či nikoliv, a stejně tak i u filmů zveřejňováním omezení věku označujících, je-li obsah žádoucí a že zde existuje konkrétní omezení věku? Dovedete si představit přidělování finančních prostředků programu stejným způsobem jako u programu Eurostars?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Nebezpečí internetu a rozvoj internetu představují velké téma. Všichni víme, jakou novinkou je internet v našem světě a jak se ohromně rozvíjí během posledních několika let. Jako takové jsou pozitivní i nebezpečné stránky velmi nové pro společnost i správní struktury.

Správní struktury, včetně evropských institucí, musí samozřejmě vyhodnotit všechny možné hrozby a jsem si jist, že tak učiní. Program pro bezpečnější internet je jednou z odpovědí na již určené hrozby. Další určenou hrozbou jsou kybernetické útoky a různé pokusy o útoky a blokování prostřednictvím internetu. Pachatelé trestných činů rovněž využívají internet a agentury prosazování práva aktivně pracují na způsobech řešení těchto hrozeb.

Proto se domnívám, že jednou z hlavních priorit vlád – a rovněž evropských institucí – přiměřená reakce, a v tomto smyslu „přiměřená“ znamená, že bychom neměli omezovat obrovské výhody, které internet přináší všem uživatelům.

Avšak i když jsou všechna různá hlediska hrozeb a možností rozvoje – a přiměřená reakce na ně – jsou konečně otázkou pro odborníky v této oblasti, jsou rovněž v zájmu všech uživatelů internetu. Mohu vás ujistit, že Komise a její služby situaci pozorně sledují.

Pokud se týká účasti na tomto programu, je postoj Komise takový, že žádosti mohou podávat velmi rozdílní možní žadatelé, včetně malých a středních podniků, a že tyto podniky budou z největší části dodavateli těchto služeb. Proto to rovněž považuji pro uvedené podniky za výhodné.

Rozumím-li správně otázce ohledně možné účasti mladých lidí na tomto programu, nemohu vám v tuto chvíli poskytnout konkrétní odpověď, ale Komise je velmi otevřená zapojit do fungování tohoto programu co nejvíce účastníků. Avšak nemohu vám dnes odpovědět na otázku účasti mladých lidí.

Druhá část

  Předsedající. − Otázka č. 36, kterou pokládá Ingeborg Gräßle (H-1043/08)

Předmět: Zvláštní poradce Richard Boomer a výstavba sídla ve čtvrti Heysel

Od 1. dubna 2006 belgický realitní podnikatel Richard Boomer pracuje jako zvláštní poradce komisaře Kallase pro otázky bydlení. Jeho kontrakt byl nyní prodloužen.

Co přimělo komisaře k prodloužení tohoto kontraktu? Jaká rozhodnutí pana komisaře ovlivňoval pan Boomer? Jakých zasedání Komise se pan Boomer zúčastnil od uvedeného prodloužení?

Nyní se zdá, že další belgický realitní agent usiluje o to, aby se některé úřady Komise přesunuly do bruselské čtvrti Heysel. Předloží Komise k této čtvrti své stanovisko? Jaká je lhůta pro přijetí rozhodnutí? Kdy budou oznámeny výsledky architektonické soutěže pro Rue de la Loi?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − S touto otázkou jsem velmi dobře obeznámen a už jsem se jí mnohokrát zabýval. Především musím říci, že pan Richard Boomer není realitním developerem, jak se uvádí v otázce. Všechny informace o něm jsou k dispozici na internetu. Je mým zvláštním poradcem od 1. dubna 2006 a jeho mandát byl obnoven v roce 2008 na dobu od 1. dubna 2008 do 31. března 2009.

Jeho mandát jakožto zvláštního poradce je následující: poskytovat poradenství místopředsedovi odpovědnému za administrativu, audit a prevenci podvodů, pokud se týká politiky v oblasti nemovitostí, zlepšovat vztahy s příslušnými orgány v Bruselu a Lucemburku, optimalizovat účinnost investic, které má uskutečňovat Komise.

Musím říci, že nám opravdu poskytuje cenné odborné znalosti, protože ví, co se v oblasti nemovitostí odehrává v Belgii a v Bruselu, přestože již ne tolik v Lucemburku. Jeho rady jsou cenné a musím říci, že rovněž pokyny týkající se politiky Komise v oblasti nemovitostí jsou velmi jasné. Definice politiky v oblasti nemovitostí spadá do pravomoci generálního ředitelství pro personál a administrativu podléhající místopředsedovi odpovědnému za administrativu. Tuto politiku provádí úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (pro Brusel) a úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku (pro Lucemburk). Ze své funkce zvláštního poradce pan Boomer, stejně jako všichni ostatní zvláštní poradci Komise, poskytuje poradenství v oblasti politiky a dlouhodobých výhledů v záležitostech spadajících do rámce jeho mandátu. Nemá žádnou úlohu v postupu rozhodování nebo podpůrných řídících postupů, jako je například získávání budov nebo pozastavení dlouhodobých pronájmů.

Ke třetí otázce týkající se nejmenovaného belgického realitního podnikatele, Komise neví nic o úsilí uvedeném váženou poslankyní.

K poslední otázce – významné – jsem velmi potěšen, že mohu váženou poslankyni informovat o tom, že Evropská komise veřejně oznámí dne 5. září, ve sdělení o své politice v oblasti nemovitostí, svou vůli zachovat silnou symbolickou přítomnost v centru evropské čtvrti, zatímco bude provádět výstavbu tří doplňkových sídel mimo tuto oblast. Tato politika umožňuje zajištění nejvyšší přidané hodnoty využití veřejných finančních prostředků a snižuje tlak na vysoké ceny v evropské čtvrti. V souladu s touto politikou Komise v červnu 2008 zveřejnila výzvu k informacím určenou trhu, aby získala lepší znalost o stávajících možnostech výstavby sídla mimo evropskou čtvrť od roku 2014. Tato žádost byla učiněna zcela transparentně prostřednictvím zveřejnění v Úředním věstníku. Komise obdržela devět nabídek a v současné době je posuzuje z technického hlediska.

Komise by chtěla vážené poslance ujistit, že výběr sídla, který se má uskutečnit v roce 2009, bude vycházet z podrobného posouzení obsahu každé nabídky, a to podle jasných postupů a v nejlepším zájmu Evropské komise a peněz daňových poplatníků. Než bude toto rozhodnutí přijato, Komise se nevyjádří k jakékoliv posuzované nabídce.

K otázce, kdy budou zveřejněny výsledky architektonické soutěže v  Rue de la Loi, může Komise pouze konstatovat, že tato otázka nespadá do pravomoci Evropské komise, ale musí být předložena regionu hlavního města Brusel, který tuto plánovací soutěž zahájil. Podle informací dostupných Evropské komisi se výsledek očekává na jaře 2009.

Omlouvám se za rozsáhlou odpověď, ale podrobnosti byly rovněž důležité.

  Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, je mi vždy velkým potěšením poslouchat, co musíte říkat, a diskutovat s vámi o otázkách. Vypracovala jsem diagram, který znázorňuje kariéru vašeho zvláštního poradce. Ráda bych se vás zeptala, jak zajistíte, že nevznikne žádný střet zájmů. Jeden z lidí, kteří figurují ve vašich nových nabídkách, se objevuje v diagramu. Je to někdo, kdo již dlouhou dobu udržuje obchodní vztah s vaším zvláštním poradcem. Jak tedy zajistíte, že nedojde k žádnému střetu zájmů?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Jak jsem řekl, on se musí znát s mnoha lidmi. Jsem si zcela jist, že žádný střet zájmů neexistuje. Nikdy nevyjádřil jakýkoliv návrh týkající se našich budoucích politických rozhodnutí.

Jsem si zcela jist, že se o přijetí tohoto rozhodnutí dozvíte. Bylo navrženo devět lokalit, ale já nevím, kde se nacházejí. O některých návrzích jsem si přečetl v novinách. Můžete si to pak zkontrolovat a získáte úplný obrázek o tom, proč bylo přijato takové či jiné rozhodnutí. Dosud není nic jasné, takže se velmi zajímám o prostudování všech těchto návrhů.

Moji poradci zkontrolovali tuto záležitost ze všech úhlů a já jsem si zcela jist, že se pan Boomer nenachází v žádném střetu zájmů, a samozřejmě nemá zejména žádnou úlohu v tomto druhu rozhodovacího procesu.

  Markus Pieper (PPE-DE). – (DE) Rád bych se znovu na něco zeptal. Chápeme, že hledání nemovitosti probíhá mimo oblast evropské čtvrti. Domnívám se však, že jsou používány evropské daně a že by se měl Evropský parlament účastnit transparentního postupu.

Moje otázka je následující. Jak jste sám řekl, pane komisaři, devět stran projevilo zájem v rámci této výzvy k informacím a v současné době probíhá jejich posuzování. Avšak v jedné lokalitě, ve čtvrti Heysel, došlo ke konkrétním změnám v oblasti využití. Jak se informace, které jste nám právě poskytl, slučují s tím, co je již zjevné při přípravných pracích v této lokalitě? Rádi bychom dostali konkrétnější informace, zejména o tom, kdy budeme informováni o celkovém stavu a o postupu.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Budete jasně informováni a celém postupu a bude u něj existovat možnost kontroly. Bude to velmi srozumitelné a transparentní rozhodnutí. Důvod myšlenky takzvaných „dalších sídel“ mimo evropskou čtvrť je přesně takový, že chceme účinnější využití finančních prostředků.

Soustředíme-li všechny naše služby v evropské čtvrti, poskytne to realitním developerům obrovské možnosti požadovat velmi vysoké ceny, které již známe z mnoha jiných případů. Je tedy nezbytné mít i jiná sídla, zejména pro snížení nákladů. To je hlavní myšlenka.

Již vlastníme některé budovy a lokality mimo evropskou čtvrť. Vlastníme budovy v Beaulieu, vlastníme budovy na Rue de Genève a také některé další. Zajímáme se o hledání. Požadujeme návrh na 70 000 m2 a přezkoumáme všechny možnosti.

Zmínil jste Heysel. Četl jsem o tom v novinách. O Heyselu nevím nic. Ano, od té doby, co jsem to čet, mne zastavilo několik belgických politiků a přimlouvali se za tuto lokalitu, nebo jí oponovali, ale nikdy nebyla považována za nějakou upřednostňovanou možnost. O ničem nebylo rozhodnuto. Jedná se o tom.

Umístění sídel se těší velkému zájmu belgických a bruselských politiků a bruselský region se rovněž zajímá o umístění našich lokalit mimo evropskou čtvrť, takže učiníme toto rozhodnutí. Máme hodnotící výbor, který nyní návrh posuzuje, a tento návrh bude posléze předložen výboru úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu a poté i Komisi. Bude to transparentní postup. Přesto navrhuji, abychom drželi stranou belgických vnitřních diskusí a zájmů.

  Předsedající. − Otázka č. 37, kterou pokládá Liam Aylward (H-1052/08)

Předmět: Padělání eurobankovek a euromincí

Mohla by Komise poskytnout informace o současné situaci týkající se padělání eurobankovek a euromincí a rovněž analýzu, co dělá EU v boji proti padělání?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Evropské společenství vypracovalo mnoho opatření pro ochranu eura před paděláním, ale odpověď na vaši otázku ohledně situace týkající se boje proti padělání je následující:

V roce 2008 bylo podle údajů zveřejněných Evropskou centrální bankou staženo z oběhu celkem 666 000 padělaných eurobankovek – tedy něco přes 600 000 v porovnání s 20 miliardami pravých eurobankovek: toto číslo není příliš alarmující. Nejpadělanější je historicky padesátieurová bankovka, ale ve druhé polovině roku2008 byla – poprvé – nejpadělanější dvacetieurová bankovka.

Celkem bylo v roce 2008 staženo z oběhu 100 95 padělaných euromincí, což v porovnání s rokem 2007 představuje pokles o 7 %, a dvoueurové mince byly vždy nejpadělanějšími euromincemi.

Takže je to přísně sledováno. Úlohy jsou rozděleny. Evropská centrální banka odpovídá za koordinaci boje proti padělání eurobankovek. Komise, a zejména její služba OLAF, se zabývá paděláním mincí.

Skutečné uplatňování právních předpisů se odehrává v členských státech, ale koordinaci provádí Evropská centrální banka. Máme k dispozici Evropské technické a vědecké středisko, které provádí analýzy a klasifikaci nově ražených padělaných mincí.

Je důležité zmínit, že v boji proti padělání hraje významnou úlohu Europol. Takže taková je situace ohledně padělání eurobankovek a euromincí.

  Liam Aylward (UEN). – Pane komisaři, přestože možná naznačujete, že se jedná o velmi malý problém z hlediska celkového stavu věcí, obdržel jsem nicméně mnoho stížností od malých podniků, že je to pro ně stále obtížnější a že se potýkají s mnoha problémy.

Domnívám se, že pro vyřešení otázky padělání je klíčová co největší možná spolupráce mezi policií, Evropskou centrální bankou, o níž jste se zmínil, a Evropskou komisí.

Mohl byste mi nastínit současnou situaci týkající se úrovně spolupráce, a jste-li zejména vy osobně spokojen s dostatečnou a dobrou úrovní spolupráce?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Jsem přímo odpovědný za OLAF a OLAF se zabývá, jak jsem již uvedl, padělanými euromincemi. Nemám žádné signály, že by byla spolupráce mezi členskými státy a mezi evropskými institucemi špatná, a to včetně Europolu, kde jsem byl a viděl jsem technologii pro odhalování padělaných eurobankovek a euromincí.

Proto se domnívám, že je situace víceméně uspokojivá v porovnání s mnoha jinými oblastmi, kde není spolupráce na takové výši. Ale v oblasti padělání nemá Komise žádné náznaky, že by existoval problém ve spolupráci mezi Europolem a vnitrostátními agenturami pro prosazování práva. Naopak, Europol má odborníky z vnitrostátních agentur pro prosazování práva a úzce s nimi spolupracuje na boji proti padělání.

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, v tomto období globální ekonomické krize, kdy euro slaví své desáté výročí, bych se rád dotázal Komise, zdali zamýšlí požádat Evropskou centrální banku, aby schválila vydávání jednoeurových a dvoueurových bankovek, neboť se jedná o dvě nejvíce padělané mince, přičemž posledním případem je turecká libra, která se na pohled jeví podobná dvouerové minci, a proto se razí.

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Rád bych poděkoval panu komisaři za jeho odpovědi a zeptal bych se ho na to, jestli by případní tři padělatelé – A činný v Německu, B v Irsku a C na Slovensku – dostali stejné tresty, pokud by byli přistiženi při padělání.

Zeptám se jinak – existuje nějaká pobídka pro padělatele, aby svou činnost provozovali v jednom státě namísto v druhém, protože jsou zde mírnější tresty? Ve Spojených státech je padělání měny závažným trestným činem. Nezaujme stejný postoj i Evropská unie?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Zaprvé, o turecké libře moc dobře vím. To není otázka pro Evropskou centrální banku, ale sám jsem během návštěvy Turecka předložil tuto záležitost členům turecké vlády, a ti slíbili postupné stahování této mince z oběhu a takovou její změnu, aby se nepodobala evropským mincím. Takže alespoň to bylo přislíbeno. To se odehrálo již před několika lety a dále se o tom již nehovořilo, takže tento proces pravděpodobně probíhá.

Ohledně spolupráce, na začátku roku 2009 se uskutečnila za spolupráce italských orgánů rozsáhlá operace proti padělatelům, takže tato spolupráce funguje.

Ohledně výše trestů, to je samozřejmě záležitostí vnitrostátních soudů a jde mnohem více o otázku na mého kolegu pana Barrota, avšak nikdy jsem neslyšel o tom, že by Evropská unie zahajovala nějakou iniciativu za harmonizaci těchto trestů. Avšak ze země, kterou znám nejlépe, a z jiných zemí vím, že padělání je závažným trestným činem všude.

Jak jsem již uvedl, samozřejmě existuje v boji proti osobám zapojeným do těchto aktivit docela dobrá spolupráce mezi agenturami pro prosazování práva, ale pokud vím, neexistuje iniciativa pro celoevropskou harmonizaci těchto právních předpisů.

  Předsedající. − Otázka č. 38, kterou pokládá Gay Mitchell (H-1071/08)

Předmět: Efektivní využívání prostředků z rozpočtu EU

Jak Komise nadále zajistí, že budou peníze daňových poplatníků EU využívány co nejúčinněji a bude co nejvíce omezeno jejich plýtvání v souvislosti se vstupem rozpočtu EU na rok 2009v platnost?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − O těchto záležitostech bych mohl samozřejmě hovořit hodinu. Naše činnost v této oblasti se odráží v nadcházejícím procesu udělování absolutoria a v mnoha sděleních Komise, v mnoha usneseních o absolutoriu a v mnoha prohlášeních ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Takže zaprvé, velmi vážně se těmito otázkami zabýváme a situace se zlepšuje.

Systém je následující. Rozpočtový orgán, tedy Parlament, schvaluje Komisi využívání finančních prostředků a které finanční prostředky mohou být využity na provádění politik Společenství. Existuje zvláštní výdajový program s vlastním právním základem. Parlament tento právní základ spoluvytváří, takže pokud se týká rozpočtu, o rozpočtových pravidlech rozhoduje rozpočtový orgán.

Dále přichází na řadu plnění, které má různé úrovně. Jednou z nich je samozřejmě Komise, která je za plnění rozpočtu zodpovědná především. Naše činnost v rámci zlepšování správy finančních prostředků se odráží ve výročních zprávách o činnosti a Účetní dvůr vyhodnocuje, že jsou stále lepší a lepší a mnohem přesněji odráží situaci.

To je jedna vnitřní část. Další jsou kontrolní a auditní systémy, které byly v posledních letech rovněž posilovány, například ve vnitřních politikách v oblasti výzkumu, kde došlo k nárůstu počtu kontrolního a auditního personálu. Důležité je, že má tato významná součást společné řízení. Hodně také závisí na přispění a úsilí členských států, aby odstranily své chyby a zabránily zneužívání finančních prostředků. I v této oblasti došlo ke zlepšení. Byl zaveden zcela nový nástroj – takzvané roční shrnutí všech zpráv platebních agentur. Ty byly poprvé důkladně analyzovány loni, a nyní se tak děje znovu.

Takže se situace zlepšuje. Zpráva Účetního dvora, která se rovněž od začátku našeho volebního období podstatně změnila, nyní kvantifikuje změny. Tato kvantifikace změn rovněž ukazuje, že došlo ke zlepšení. Takže jsou evropské finanční prostředky spravovány poměrně přísně – někdy až příliš přísně v určitých oblastech. Naši činnost můžeme dokázat. Ale musíme rovněž dodat, že zdaleka není dokonalá. Je to obrovský stroj, který musí fungovat bez problémů. Podle prognóz Účetního dvora bylo ve všech oblastech bezchybně provedeno 98 % všech transakcí. U strukturálních fondů je to téměř 90 %, čili drtivá většina transakcí nebude obsahovat chyby a mnoho chyb bude napraveno. Počet opravných rozhodnutí ohledně strukturálních fondů během tohoto období výrazně vzrostl. Mohu vám samozřejmě poskytnout mnoho údajů, bude-li to třeba. To jsou některé ukazatele, ale samozřejmě jasné, že nepokrývají celou šíři odpovědi na jednoduchou otázku: „Jak spravujete evropský rozpočet?“

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Ví pan komisař o tom, že Účetní dvůr konstatoval existenci nepřijatelných chyb ve výdajích v pěti ze sedmi politických oblastí pokrytých z rozpočtu ve výši 140 miliard EUR? Ano, došlo ke zlepšením: auditoři očekávali, že by nemělo být loňský rok vyplaceno alespoň 12 % prostředků z Fondu soudržnosti, což se letos sníží na 11 % – to je zlepšení. Ale 11 % představuje 462 milionů EUR. Domnívá se Komise, že je to přijatelné?

V jiných politických oblastech – zemědělství, životní prostředí, vnější pomoc, rozvoj a rozšíření, výzkum, energetika a doprava, vzdělávání a občanství – byla míra chybovosti (používám slovo „chybovost“) mezi 2 až 5 % a auditoři zjistili existenci „nepřiměřené“ (to je jejich slovo) velké míry chybovosti u rozvoje venkova, což nyní představuje 20 % výdajů na zemědělství, a toto číslo nadále roste.

To je nepořádek, pane komisaři! Můžeme očekávat, že se to zlepší?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − To se samozřejmě musí zlepšit, ale vy musíte pochopit, že mluvíme o chybách. Například údaj o 12 % za loňský rok vychází ze vzorku Účetního dvora a za použití absolutně přesné metodologie. Tyto vzorky čítají zhruba 63 milionů EUR. Všechny tyto vzorky byly opraveny, nahrazeny a byla vydána příslušná dokumentace. Otázka 12 % z roku 2006 je tedy vyřešena.

Chyby nejsou plýtvání peněz: chyby jsou chyby, které se opravují. Všechny tyto údaje jsou k dispozici prostřednictvím Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jehož úkolem je opravovat chyby ve špatně vyplácených finančních prostředcích.

Například letos rozhodl Fond pro regionální rozvoj o nahrazení 2,3 miliardy EUR z členských států – pokud nebudou žádné další opravy, nicméně se jedná o proces, kde jsme loni byli mnohem přísnější než dříve; přesto musíte pochopit, že hovoříme o chybách.

Mezitím Účetní dvůr předložil toto absolutorium, tuto zprávu. Na základě této zprávy předložil oba dva případy úřadu OLAF k dalšímu vyšetření – jeden případ je uzavřen, druhý se vyšetřuje. Jedná se o možné případy podvodu. Musím říci, že tato situace není tak špatná, přestože musíme zajistit správné využívání finančních prostředků ve všech oblastech.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – Pane komisaři, jakožto projev solidarity v současné finanční krizi došlo v některých zemích EU ke snížení ministerských platů, poslanců a také poslanců Evropského parlamentu a dalších úředníků o 10, 15 nebo 20 %.

Podporoval byste tuto myšlenku? Vím, že je složité ji uplatňovat, ale co aspoň teoreticky tuto myšlenku uplatňovat v Evropské komisi?

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Vzhledem k tomu, že energetická účinnost tvoří jednu z prioritních oblastí hospodářské obnovy EU a boje proti změně klimatu, domnívám se, že je nezbytné vytvořit Evropský fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, aby se zvýšila informovanost veřejných a soukromých fondů ohledně realizace konkrétních projektů v celé Evropské unii. To by mohlo vytvořit model účinnosti pro využívání evropských veřejných finančních prostředků. Rád bych se zeptal Komise, co si o tom myslí.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Neznám postoj Parlamentu ohledně otázky platů. Je to otázka otevření služebního řádu, a to je velmi složitá záležitost. Tato Komise již na začátku rozhodla neotevírat služební řád, ale zefektivnit ho. Jejich opětovné otevření zatím nikdo s ohledem na jeho složitost dosud nenavrhl.

Samozřejmě, pokud přijdeme s takovým návrhem, musíme jednat s našimi sociálními partnery, s odbory. Můžeme o tom konečně jednat, nebo jim klást otázky, ale je jen velmi malá šance, že by se podařilo otevřít otázku služebního řádu před koncem volebního období Parlamentu i Komise.

Pokud se týká fondů, otázce jsem nerozuměl. Navrhovala jste spojení všech fondů? Můžete otázku zopakovat?

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - Navrhuji vytvoření evropského fondu zaměřeného na energetickou účinnost, ale pro projekty realizované v rámci Evropské unie. Domnívám se, že by to bylo velmi užitečné pro udržitelný hospodářský rozvoj Evropské unie.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − To je rozsáhlá otázka. Mohu ji pouze předat svým kolegům.

Společně s Parlamentem žádáme členské státy, zdali by tento druh finančních prostředků – těchto 5 miliard EUR – mohlo být k dispozici pouze pro účely energetické účinnosti. Dosud o tom v Komisi probíhá velmi vzrušená diskuse.

Jsou určité možnosti, jak podpořit energetickou účinnost prostřednictvím fondů soudržnosti. Ale vytvoření nějakého nového fondu bude mít pravděpodobně za následek množství dlouhých debat. Nevím, jak dobrá je tato myšlenka, protože energetika stále ještě nespadá do pravomoci Společenství – jedná se o přísně vnitrostátní záležitost.

Ohledně toho, co se stane s těmito 5 miliardami EUR, nejsem tak nadšený ze spolupráce mezi členskými státy při vytváření odlišných finančních nástrojů. Tuto myšlenku mohu samozřejmě jen podpořit.

  Předsedající. − Otázka č. 39, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-1036/08)

Předmět: Dohody se zeměmi Andského společenství

Je Komise, s ohledem na současné institucionální problémy Andského společenství, přesvědčena, že je společná dohoda s Andským společenstvím stále možná, nebo se domnívá, že by byly lepší dohody s jednotlivými státy tohoto společenství?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Děkuji vám za příležitost projednat tuto velmi zajímavou otázku naší zahraniční politiky týkající se Andského společenství.

Meziregionální jednání s Andským společenstvím se loni v létě dostala do slepé uličky kvůli neschopnosti Andského společenství shodnout se na společných vyjednávacích pozicích v určitých obchodních oblastech. Tyto rozdíly určitým způsobem odráží rozdílné přístupy různých zemí regionu k hospodářským a obchodním politikám.

Nehledě na úsilí některých zemí Andského společenství o překonání tohoto stavu mohla Komise pouze konstatovat, že již neexistuje konsensus na dalším postupu jednání. Za těchto okolností, a aniž by došlo k opuštění střednědobého cíle vytvoření asociace mezi Andským společenstvím a Evropskou unií, Komise navrhla Radě nový dvoukolejný formát jednání, který Rada schválila dne 19. ledna.

Zaprvé, a s ohledem na zachování a posílení vztahů Evropské unie s Andským společenstvím, Komise navrhuje rozšířit a aktualizovat dohodu o politickém dialogu a spolupráci z roku 2003.

Zadruhé Komise navrhuje jednat o mnohostranné obchodní dohodě mimo rámec Andského společenství s těmi zeměmi, které jsou schopny podepsat ambiciózní a komplexní obchodní dohody, odpovídající dohodám v rámci WTO. Samozřejmě jsou všechny tyto země vítány.

S ohledem na nesrovnalosti mezi zeměmi Andského společenství ohledně obchodní části dohod o přidružení je Komise přesvědčena, že navrhovaný postup nám nejlépe umožní pokročit pragmatickým a konstruktivním způsobem a současně o´pokračovat v podpoře Andského společenství a andské integrace.

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Pane předsedající, souhlasím s vaší poznámkou, že to je nejvhodnější způsob postupu. Strávil jsem posledních několik dní v Bolívijské republice a každodenně jsem sledoval události.

Konkrétní otázka, na kterou se vás chci zeptat, zní: Když jsem tam byl, byla vznesena námitka, že by tyto dohody mohly odporovat Kartagenské dohodě – dohodě, na níž je založeno Andské společenství – a že je třeba tuto dohodu pozměnit.

Může mi nyní Komise sdělit, mohou-li být dohody uzavřeny bez změny zásadního dokumentu Andského společenství?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Domnívám se, že tato konkrétní otázka je poněkud složitá. Podle toho, co jsem četl na tomto setkání, se domnívám, že je na základě této dohody o Andském společenství možné pokračovat, ale byl bych velmi potěšen, kdyby mi naše služby poskytly podrobnější informace.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Evropský parlament posunul své vztahy s Latinskou Amerikou na novou úroveň, protože nyní máme vzájemné vztahy s většinou latinskoamerických parlamentů, včetně Andského parlamentu, a to prostřednictvím parlamentního shromáždění EuroLat. Je vynucený, pragmatický návrat k dvoustrannosti správným přístupem, nebo bychom měli usilovat o intenzivní dialog s Latinskou Amerikou jako celkem a pouze uvažovat o konkrétních požadavcích v rámci zvláštních dohod?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Ano, mohu s jistotou říci, že takový je přístup Komise. Vždy jsme podporovali dohody mezi mnohostrannými organizacemi a vždy jsme viděli nebezpečí dvoustranných jednání, která mohou často skončit zmatkem.

Jsem velmi potěšen, že jsem byl požádán, abych cestoval na Barbados k podpisu dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a 14 zeměmi karibské oblasti. To byl opravdu velký úspěch. Tato dohoda významně podnítila a podpořila obchod mezi těmito zeměmi a je vítána jako velmi pozitivní kro. Takže budeme samozřejmě usilovat o tento mnohostranný přístup.

  Předsedající. − Otázka č. 40, kterou pokládá Avril Doyle (H-1045/08)

Předmět: Odstranění organizace PMOI ze seznamu teroristických organizací EU

Dne 4. prosince 2008 Soud prvního stupně zrušil rozhodnutí rady ze dne 15. července 2008 o zachování organizace Mudžáhidové íránského lidu (PMOI) na seznamu teroristických organizací EU.

Rozsudek zdůraznil, že Rada porušila právo PMOI na obhajobu a účinnou soudní ochranu a rovněž neprokázala, že by se tato organizace zapojila do terorismu. Rozsudek doplnil, že se dokument předložený francouzskou vládou nezakládal na „seriózních a hodnověrných důkazech“ a že to je v zájmu osob podezřelých z členství v PMOI, nikoliv PMOI samotné.

Tento verdikt je posledním ze šesti rozsudků nejvyššího soudu a odvolacího soudu ve Spojeném království a Soudu prvního stupně ve prospěch PMOI, přičemž všechny zdůrazňují, že PMOI není zapojena do terorismu, ani to neplánuje.

Jaké je stanovisko Komise, která by v tomto ohledu měla zaručovat dodržování zásad právního státu?

Jaká je úloha Komise při zajišťování řádného procesu a zásady určení soudu příslušného podle zákona pro jakoukoliv organizaci, jež se nachází v takovém postavení?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Jak všichni víte, Evropské unie odsuzuje terorismus ve všech jeho podobách a je pevně přesvědčena, že boj proti terorismu musí dodržovat lidská práva, aby byl účinný a důvěryhodný.

Postihy vůči teroristům jsou přijímány v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a Komise se připojuje k rozhodnutím přijatým jednomyslně členskými státy v rámci Rady. Takže Komise dobře ví o tom, že Soud prvního stupně ve svém rozsudku ze dne 4. prosince 2008 zrušil rozhodnutí Rady ze dne 15. července 2008, které uvádělo organizaci Mudžáhidové íránského lidu (PMOI) jako teroristickou organizaci.

Soud argumentoval tím, že nebylo respektováno právo PMOI na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu. Před tímto rozhodnutím nebyly uvedeny zejména důvody pro uvedení v seznamu. Organizace proto nemohla zveřejnit své stanovisko před tím, než bylo rozhodnutí přijato. Aby uplatnila tento rozsudek, přijala Rada dne 26. ledna 2009 nový seznam osob a subjektů podléhajících omezujícím opatřením používaných v případě teroristických organizací a Mudžáhidové íránského lidu nebyly na tento seznam zapsáni.

V tomto ohledu je rovněž důležité poznamenat, že v příloze ze dne 23. října 2008 Evropský soudní dvůr potvrdil, že stávající postup pro uvádění teroristických organizací na seznamu používaný Radou v případě sankcí, které nevycházejí ze sankcí OSN, dodržuje lidská práva dotčených osob a organizací. To zahrnuje postup, v jehož rámci jsou vyslyšeny obě strany, důvody uvedení na seznamu jsou v předstihu sděleny dotčené osobě nebo dotčenému subjektu, aby tyto mohly zveřejnit své stanovisko.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Ráda bych panu komisaři poděkovala. Když jsem tuto otázku dne 17. prosince pokládala, neznala jsem dobré zprávy vzešlé ze zasedání ministrů zahraničních věcí dne 26. prosince.

Dovolte i objasnit, že odsuzuji terorismus ve všech jeho podobách. Ale současně se vás musím zeptat, je-li přijatelné, jakákoliv Rada ministrů mohla soustavně odmítat dodržovat zásady právního státu a ignorovat rozsudky Soudu prvního stupně.

Konečně, obdržela Komise – oficiálně nebo jinak – nějakou reakci od stávajícího íránského režimu od rozhodnutí Rady ministrů zahraničních věcí ze dne 26. ledna 2009?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Jak jsem již řekl, šlo o rozhodnutí Rady a Soudní dvůr nyní poukázal na nedostatky tohoto rozhodnutí. Předpokládám, že se Rada a evropské instituce budou držet rozhodnutí soudu.

Soudní dvůr uvedl, že rozhodnutí nevyhovuje hmotněprávním a procedurálním požadavkům a Rada toto rozhodnutí dodržuje. Diskutovalo se o tom na zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy a Rada rozhodla vymazat tuto organizaci z nového teroristického seznamu přijatého dne 26. ledna 2009.

Zatím nemám žádné informace, že bychom získali nějakou reakci íránské vlády. Naproti tomu kolegové říkají, že íránská vláda nereagovala.

Domnívám se, že nám tyto postupy rovněž pomohou zvládnout jemné odstíny zanášení osob nebo organizací na seznam teroristických organizací a vytvořit možnost uvádění protiargumentů. To se mi jeví jako správný krok.

  Andreas Mölzer (NI). - (DE) Tento teroristický seznam je samozřejmě vytvářen na základě informací, jež nejsou vždy spolehlivé. Existují nějaké plány pro celkový přezkum a aktualizaci teroristického seznamu EU po vymazání Mudžáhidů íránského lidu (PMOI) z tohoto seznamu?

  Siim Kallas, člen Komise. − Tento seznam se samozřejmě neustále reviduje. Navrhne-li nějaký členský stát jiný postup, odstranění subjektu ze seznamu, nebo doplnění něčeho, je to určitě důvod k revizi tohoto seznamu. Takže se jedná o dynamický proces: není neměnný na věky. Pro každý nový postup musí existovat důvody, ale může být kvůli novým důvodům revidován.

  Předsedající. − Otázka č. 41, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-1049/08)

Předmět: Budoucí vztahy mezi EU a Islandem

Island je členskou zemí ESVO, většina hospodářských vztahů mezi EU a Islandem náleží do rámce EHP, Island je přidruženou členskou zemí Schengenské dohody a má mnoho dalších obchodních, hospodářských a vazeb na EU. Dopady finanční krize spustily určité rozhovory o Islandu, který by zůstal mimo EU a vstoupil do eurozóny. Jaký dopad by měl takový krok na vztahy mezi Islandem a EU – zejména na spolupráci v oblasti životního prostředí, na moři a v oblasti rybolovu – předloží Evropská komise opatření týkající se takového vývoje? Je možné, že by po takovém kroku, pokud nastane, mohly následovat podobné dohody s dalšími zeměmi, které nejsou členskými státy EU?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Toto se stalo předmětem mnoha intenzivních diskusí, která bychom si ještě před rokem nedokázali představit. Nedovedli bychom si představit diskusi o možných radikálních změnách vztahů mezi EU a Islandem. Otázkou je, jaký by mělo dopad přijetí eura Islandem – aniž by Island by Island přistoupil k EU – na vztahy mezi EU a Islandem.

Nejprve bych chtěl zdůraznit, že na Islandu probíhá intenzivní diskuse o jeho vztazích s EU, včetně otázky členství v Evropské unii. Komise tuto diskusi pozorně sleduje.

Otázku podání žádosti o členství v EU musí rozhodnout výlučně Islanďané, a pokud Island přihlášku podá, budou Komise a členské státy jednat podle zavedených postupů stanovených Smlouvou. Mohu vás ujistit, že se žádostí budeme zabývat co nejprospěšněji.

Pokud se týká konkrétní otázky přijetí eura Islandem bez přistoupení k EU, Island samozřejmě může takové rozhodnutí přijmout jednostranně, ale mělo by být jasně řečeno, že je pevným postojem Komise a také Evropské centrální banky, že přijetí eura není pro Island vhodnou politickou volbou. Takový krok by neměl na vztahy mezi EU a Islandem pozitivní dopad.

Island je potenciálním uchazečem o členství v EU, takže by měl provádět dlouhodobou monetární integraci do eurozóny pouze v souvislosti s výhledem na členství v EU. To znamená, že by měl Island přijmout euro po přistoupení k EU a poté, co splní podmínky stanovené Smlouvou.

  Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Pane komisaři, v souvislosti s vašimi poznámkami ohledně žádosti Islandu o členství v Evropské unii, pokud by taková žádost byla podána – s ohledem na stávající naléhavou hospodářskou situaci – měla by Evropská unie nějaký zrychlený systém nebo zrychlený postup pro realizaci této žádosti? Jak bude Unie schopna vyřídit tuto žádost rychle, pokud bude podána?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Nemyslím si, že by měl mít Island nějaké zvláštní zacházení. V minulosti jsme vedli jednání se zeměmi, jež jsou nyní členskými státy Evropské unie, a nyní jednáme se zeměmi, které by chtěly k Evropské unii přistoupit: přístup musí být stejný – musí být zcela stejný pro každého. Jednání budou stejná jako s ostatními kandidátskými zeměmi. Nevidím žádnou možnost zrychleného postupu těchto jednání.

Že je Island pravděpodobně docela dobře připraven na členství, je jiná otázka. Nevím, nakolik přijal právní předpisy podobné právním předpisům Evropské unie, protože to je hlavní otázka.

Rozhodně jsem přesvědčen, že členské státy budou mít takový názor, že pozice musí být stejně spravedlivá a shodná pro všechny žadatele. To je můj názor. V Komisi se nikdy nemluvilo o nějakém zvláštním zacházení či zrychleném postupu.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Vstoupí-li Island do eurozóny, jak Komise zamýšlí zabránit tomu, aby zničená islandská ekonomika ohrozila stabilitu eura nebo dokonce rozhoupala jeho základy?

  Avril Doyle (PPE-DE). – Jakožto místopředsedkyně Výboru pro rybolov bych chtěla pana komisaře požádat, aby rozvedl své myšlenky o tom, jaké dopady by mohlo mít členství Islandu v EU na Dohodu o spolupráci mezi EU a Islandem v oblasti rybolovu?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − V obou případech se jedná o docela specifické otázky. Znovu musím zdůraznit základní stanovisko, že tato jednání musí být stejná jako v případě jiných členských států.

Ale samozřejmě islandská populace čítá něco méně než 300 000 obyvatel, takže je malá a neměla by pro evropskou ekonomiku představovat velkou zátěž. Domnívám se, že základní myšlenka je taková, že by měl být přístup Islandu přínosem, protože se jedná o ekonomiku, která překoná stávající těžkosti.

Domnívám se, že to budou členské státy velmi pozorně sledovat a budou Island žádat, aby si nejdříve udělal pořádek doma. To je první požadavek , a pak může vyvstat otázka případného příspěvku Islandu k ekonomice Unie.

Pokud se týká dohody o rybolovu, jedná se znovu o velmi specifickou otázku. Avšak pokud si pamatuji, domnívám se, že byla tato otázka vznesena v předcházejících jednáních o přistoupení.

Domnívám se, že otázka rybolovu bude nejsložitější částí jednání s Islandem, protože má docela velká privilegia, o která budou určitě některé členské státy bojovat. Domnívám se, že to bude klíčovým prvkem nadcházejících jednání.

Nevím, do jaké míry je stávající dohoda použitelná nebo vhodná pro budoucí vztahy Islandu s dalšími členskými státy EU. Jste v tomto výboru, takže ale víte, že se jednalo o velmi ožehavé téma, když některé členské státy jednaly s Norskem. Avšak alespoň dnes se domnívám, že nikdo nemůže přesně říci, jaké přísliby nebo předsudky budou existovat v této konkrétní oblasti.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane komisaři, a děkuji vám za to, že jste nám dnes večer pomohl se zodpovězením tolika otázek.

Otázka č. 50, kterou pokládá Marian Harkin (H-1073/08)

Předmět: Zpráva o demografii

V listopadu 2008 zveřejnila Evropská komise svou zprávu o demografii, která nastínila výzvy, jimž bude Evropa čelit v následujících desetiletích v důsledku stárnutí obyvatelstva. Ve zprávě se uznává, že tyto změny budou vyžadovaly různé politické odpovědi, včetně posílení mezigenerační solidarity v oblasti dlouhodobé péče, většího uznání pečovatelů z povolání a, což je nejdůležitější, větší podpory pečujících rodinných příslušníků.

V prosinci 2008 zveřejnila Komise svou zprávu o restrukturalizaci v Evropě, která tyto demografické změny rovněž zdůrazňuje a poukazuje na to, že se míra možného růstu Evropy může snížit v době, kdy budou třeba významné doplňující zdroje pro splnění požadavků narůstajícího počtu starších osob, pro něž bude muset být zajištěna penzijní, zdravotní a dlouhodobá péče.

Vzhledem k tomu, že pečující rodinní příslušníci jsou, a nadále budou, neodmyslitelnou a neoddělitelnou součástí poskytování naší zdravotní a sociální péče, mohla by Komise uvést, jaké konkrétní kroky podniká pro vypracování politické odpovědi na tyto výzvy, zejména pokud se týká lepší podpory pečujících rodinných příslušníků?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v obnovené sociální agendě přijaté v červenci 2008 se Komise zavázala zabývat se potřebami stárnoucího obyvatelstva. Problematika stárnoucí evropské společnosti vyžaduje řadu koncepčních opatření: od posouzení reforem zdravotnictví a důchodového systému potřebných k zajištění potřeb stárnoucího obyvatelstva s ohledem na udržitelnost veřejných financí k podpoře výzkumu způsobů, jakými mohou informační technologie přispívat ke zlepšování zdraví a životních podmínek starších osob.

Komise v současné době dokončuje předlohu společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění 2009, která vyšle jasný signál o potřebě zajistit dlouhodobou přiměřenost a udržitelnost důchodů, zefektivnit poskytování zdravotní péče a snížit nerovnosti v oblasti zdraví. Rovněž se bude zabývat výzvami, se kterými se musejí některé členské státy vypořádat v oblasti důchodů a zdravotní i dlouhodobé péče a které jsou popsány v přiložených přehledech o jednotlivých zemích.

Rozhodování ohledně politiky na podporu neformálně pečujících rodinných příslušníků je v pravomoci členských států. Komise však může působit jako katalyzátor změn na podporu úsilí členských států. V rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění se Komise snaží podněcovat členské státy k vytváření politik, které podporují pečující rodinné příslušníky.

Ve společné zprávě za rok 2008 Komise i členské státy zdůrazňují význam politik pro neformální pečující osoby, které zahrnují soubor opatření, jako jsou příležitosti pro vzdělávání a poradenství, respitní péče, dovolená pro účely péče a vhodná sociální ochrana pro neformální pečující osoby. Kromě toho Komise podporuje vytváření těchto politik na vnitrostátní úrovni svým příspěvkem v podobě studií a konferencí k dané problematice.

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji vám za odpověď pane komisaři. Hovoříte o potřebách stárnoucí populace. Poskytování péče je určitě jednou z nich. Zmínil jste penzijní reformy a jsem potěšena, že o nich slyším, protože lidé, kteří se vzdají práce, často kvůli tomu, že pečují o děti nebo straší osoby, neplatí přiměřené příspěvky na sociální zabezpečení a často jsou to pečovatelé, kdo nemají přiměřené důchody.

Zmínil jste, že pečující rodinní příslušníci spadají do pravomoci členských států, a já s tím souhlasím. Rovněž jste v odpovědi na mou otázku uvedl, že by Evropský sociální fond mohl být využíván pro odbornou přípravu, Ráda bych, abyste to případně více rozvedl.

Konečně k práci pečovatelů: jsou to neplacení pracovníci. Zajímá mě váš názor, jak pohlížíte na pečovatele z pohledu zaměstnanosti a sociálních věcí, což je vaše vlastní generální ředitelství.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) V každém případě ve všech dokumentech Evropské komise pracujeme s vědomím, že ve stárnoucí populaci se stále více lidí bude zabývat péčí o osobu blízkou. Stejně tak je naprosto jasně sledována genderová rovnováha, protože jedno z rizik spontánního vývoje spočívá v tom, že jsou to ženy, které přejímají v daleko větší míře odpovědnost za rodinné příslušníky, kteří jsou nějakým způsobem oslabení, a v současné době jsou to velmi často velmi staří lidé. Pokud jde o financování těchto lidí, to je záležitost členských států. Členské státy mohou vyvinout nejrůznější schémata, jak podporovat osoby pečující o osobu blízkou, a ve většině členských států nějaké obdobné schéma existuje.

Pokud jste zmiňovala evropský sociální fond, tak evropský sociální fond pochopitelně nemůže přejmout financování péče o lidi, kteří jsou závislí, ale může rozvíjet a pomoci rozvíjet celou řadu podstatných programů pro tyto lidi. Pokud jsem zmiňoval vzdělání, tak je to zaměřeno především na to, že chceme-li o někoho pečovat, který je nám třeba blízký a na kterého jsme citově vázáni, tak přes všechno naše úsilí a naši dobrou vůli péče o někoho druhého je vlastně jistým způsobem odbornost, a je proto velmi dobré, když tito lidé získají základní znalosti, základní zkušenosti, protože i pro ně je to potom velké zkvalitnění péče a velké ulehčení jejich úkolu. Čili to je jeden z důvodů, proč se zaměřujeme tímto směrem.

Chtěl bych ještě zdůraznit jednu věc, která nebyla zmíněna, ale kterou se také zabýváme, to je zneužívání nebo týrání starších lidí. Ve většině případů se opět ukazuje, že týrání není způsobeno nějakou obecnou charakterovou vadou těch lidí, kteří se ho dopustili, ale velmi často je způsobeno situačním selháním. Prostě ta úloha je příliš těžká a oni to nezvládnou. I v tomto směru chceme působit prostřednictvím evropského sociálního fondu.

  Předsedající. − Protože není přítomen autor, nebude otázka č. 51 položena.

Přikročíme k další otázce, kterou měl položit pan Crowley, ale položí ji za něj pan Ryan.

Otázka č. 52, kterou pokládá Brian Crowley (H-1056/08)

Předmět: Chudoba v Evropské unii

Solidarita je charakteristickým znakem Evropské unie, mezi jejíž společné hodnoty patří investice do lidí, podpora rovných příležitostí a boj proti chudobě. Může proto Komise nastínit způsoby, které v budoucnu zajistí začlenění evropských plánů pro boj proti chudobě do vnitrostátních politik?

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci Evropského parlamentu, při zavádění Lisabonské strategie si Evropská unie vytyčila ambiciózní cíl: do roku 2010 snížit významnou měrou chudobu. Od té doby Unie zřizuje nástroje k dosažení tohoto cíle. Otevřená metoda koordinace v oblasti ochrany a sociálního začleňování pomohla posílit boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a podpořila úsilí členských států.

Tato spolupráce členských států má velmi dobré výsledky. Uvedu tři pro příklad: v současné době si 22 členských států stanovilo číselně vyjádřený cíl, pokud jde o potírání dětské chudoby; občané a společnosti jsou nyní velmi úzce zapojeni do vnitrostátních strategií boje proti chudobě; strategie sociálního začleňování byly zařazeny do mnoha politických oblastí: zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, zdraví a bydlení. Do boje proti sociálnímu vyloučení jsou tedy zapojeny všechny příslušné politiky.

Obnovená sociální agenda, kterou Komise přijala dne 2. července 2008, staví sedm prioritních oblastí činnosti, mimo jiné též potírání chudoby a sociálního vyloučení. Obnovená sociální agenda rovněž navrhuje posílit otevřenou metodu koordinace. Evropský plán na oživení růstu a zaměstnanosti, který byl vedoucím představitelům států a vlád předložen na evropském summitu v prosinci 2008, má za cíl čelit dopadům finanční a hospodářské krize a současně posílit již probíhající reformy v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

Komise se dále zavázala pravidelně sledovat sociální dopady finanční a hospodářské krize v členských zemích a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni. Tento nástroj sledování sociálního dopadu krize musí být zveřejňován každé tři měsíce, přičemž se pochopitelně zaměří zejména na nejzranitelnější skupiny.

Komise bude rovněž i nadále spolupracovat s členskými státy, aby bylo zajištěno účinné provádění jejího doporučení ohledně aktivního začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce, které přijala v říjnu 2008. Cílem uvedeného doporučení je zejména zvýšit účinnost systémů minimálního příjmu, které jsou dosud v mnoha členských státech nedostatečně vyvinuty. Je totiž nezbytné umožnit každému občanu dosáhnout slušné životní úrovně, zejména v době krize, kterou právě procházíme.

Dále bych rád připomněl, že rok 2010 bude Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Zaměří se na podporu dodržování práv a možnosti sociálně vyloučených lidí aktivně se znovu zapojit do společnosti, zdůraznění odpovědnosti každého člena společnosti v boji proti chudobě, šíření osvědčených postupů, pokud jde o sociální začleňování, posílení závazků hlavních politických činitelů.

Domnívám se tedy, že opatření, která jsem právě zmínil, svědčí o tom, že Evropa se neustále snaží konkrétním způsobem řešit potřeby těch nejzranitelnějších skupin, a zejména v nynější hospodářské situaci. Doufám, že členské státy budou na výzvy Komise, aby řešily sociální důsledky krize, reagovat pozitivně. Mohou k tomu účelu využít nástrojů Společenství, které mají k dispozici, zejména Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

  Eoin Ryan, autor. − Rád bych poděkoval panu komisaři za jeho velmi komplexní odpověď. Když hovoříme o jedné ze zranitelných skupin a zabýváme se současnou hospodářskou situací, které nyní čelíme, a nárůstem míry nezaměstnanosti, jedná se samozřejmě o zranitelnou skupinu mladých lidí.

V hospodářsky obtížných dobách naneštěstí mladí lidé velmi často zneužívají drogy. Je možné, aby byl Evropský sociální fond cíleným způsobem využit k pomoci mladým lidem s ohledem na problémy, jež to způsobuje nejen jim samotným, nýbrž i jejich rodinám a komunitám, a vzhledem k velmi závažným dopadům, jež to muže mít na komunity kromě chudoby a obtíží?

Pozastavoval jsem se nad tím, zdali by bylo možné zaměřit tento fond na tuto zranitelnou skupinu.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Strategií Komise je i v této ekonomicky obtížné situaci čelit jakékoliv diskriminaci, jakémukoliv narušení principu rovných příležitostí. Samozřejmě víte dobře, že evropské zákonodárství umožňuje pozitivní akce, to znamená akce, které se zaměřují na skupiny, které jsou ve velmi obtížné situaci. Komise obecně ve svých návrzích, které teď projednává Parlament, usnadňuje – nebo pokud budou schváleny – chce usnadnit užití Evropského sociálního fondu a Fondu pro globalizaci, čili v zásadě mohu říci, že z hlediska předpisů, z hlediska struktury nejsou překážky proto, aby značná část těchto prostředků směřovala směrem k mladým lidem. Záleží to na rozhodnutí jednotlivých nositelů projektů, místních komunit, národní úrovně, to je už záležitost otevřená, ale principiálně neexistují překážky, které by bránily účelnému užití ve prospěch mladých lidí nebo jiných skupin, které jsou ve zvlášť obtížné situaci.

  Předsedající. − Tímto končí doba vyhrazená pro otázky.

Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

(Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a znovu zahájeno ve 21:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
Místopředseda

(1) Úř. Věst. L 348, 24.12.2008, s. 118.