Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 4. února 2009 - Štrasburk

11. Kosovo (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o Kosovu.

  Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Vážená paní předsedající, dnes zde debatujeme o Kosovu v kontextu velice podrobné zprávy pana Lagendijka, zpravodaje, která má samozřejmě souvislost s prohlášeními Komise a Rady.

V tomto případě zde nemá zpravodaj oficiální řečnickou dobu, což považuji za šokující situaci. Kdyby měl zpravodaj představit zprávu z vlastního podnětu v pondělí večer, měl by na to čtyři minuty. Myslím si, že je to nespravedlivé. Proto bych rád požádal předsednictvo, aby zvážilo, zda by někdo, kdo pracoval měsíce jako zpravodaj Výboru pro zahraniční věci, neměl dostat oficiální řečnickou dobu.

Nyní mu paní Kallenbachová přenechala minutu svého času ze solidarity s kolegou ze skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance. Snad by bylo možné, paní předsedající, pokud je to ve vaší pravomoci, dát paní Kallenbachové minutu navíc podle postupu „zvednuté ruky“. Nicméně, chtěl bych vás požádat o důkladné zvážení této otázky. Musíme najít jiná opatření pro tyto případy.

  Předsedající. − Je zcela jistě pravda, že tento základní problém je třeba vyřešit. Co se týče této konkrétní situace, doporučuji paní Kallenbachové, aby zažádala o minutu v rámci postupu „zvednuté ruky“, protože to by věci výrazně zjednodušilo.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Vážená paní předsedající, jsem vděčný za tuto příležitost ohlédnout se za posledním vývojem v Kosovu. Za dva týdny – 17. února 2009 – Kosovo oslaví první výročí prohlášení své nezávislosti a tato rozprava přichází ve velice příhodnou dobu. Od té doby přijalo Kosovo ústavu a zbrusu nový právní a institucionální rámec. Prohlášení nezávislosti vytvořilo novou situaci a nové výzvy pro mezinárodní společenství a pro EU zvláště.

Rozdílné pohledy členských států v reakci na prohlášení nezávislosti v žádném případě nenarušují celkové cíle politik Unie. Nadále jsme zavázáni napomáhat hospodářskému a politickému rozvoji Kosova v rámci celkového cíle zajistit dlouhodobou stabilitu pro Balkán jako celek.

V případě Kosova to znamená přispět především k posílení právního státu, respektování lidských práv a ochrany menšin a také podporovat hospodářský rozvoj a chránit bohaté kulturní a náboženské dědictví Kosova.

Také to znamená i nadále vidět Kosovo v širším rámci stanoveném pro západní Balkán na vrcholné schůzce v Thessaloniki v roce 2003. Politika podporování evropské perspektivy pro všechny země západního Balkánu, na které jsme se při té příležitosti shodli, byla od té doby znovu potvrzena, naposledy Radou při jejím zasedání 8. prosince 2008.

Důkazem našeho stálého závazku bylo na rychlé jmenování Pietera Feitha zvláštním zástupcem EU se sídlem v Prištině začátku minulého roku a vy budete mít možnost se s ním setkat velice brzy ve Výboru pro zahraniční věci. Jeho úkolem a úkolem jeho týmu je poskytovat cennou podporu na místě, a pomoci nám tak společně splnit naše politické cíle.

V nedávné době, započala svůj mandát mise EULEX, doposud nejambicióznější civilní mise EBOP, na začátku prosince 2008. Jejím hlavním cílem je pomoci a poskytnout podporu orgánům v Kosovu v oblasti právního státu, především v rozvoji policie, soudnictví a celní správy.

Naší hlavní výzvou v průběhu následujících měsíců bude prohloubit naši účast v Kosovu, a to zejména přechodem na plné rozvinutí mise EULEX. Jsme dostatečně realističtí, abychom věděli, že rok 2009 přinese svůj spravedlivá podíl potíží a překážek.

Instituce v Kosovu budou také čelit mnoha problémům při uplatňování svých závazků k rozvoji stabilního, multietnického a demokratického Kosova. Pomoc mezinárodního společenství je klíčová, pokud se má Kosovo úspěšně a plně začlenit do svého regionu.

Komise oznámila, že ke konci tohoto roku představí studii zkoumající způsoby, jak urychlit politický a společensko-hospodářský rozvoj Kosova. Tento návrh Rada přivítala. Tato studie by měla nabídnout nové příležitosti a navázat na to, čeho již bylo dosaženo, s ohledem na naše zkušenosti v průběhu několika příštích měsíců.

Situace na severu Kosova bude jistě i nadále v následujících měsících obtížná a bude vyžadovat zvláštní pozornost. Poslední výbuchy etnického násilí v Mitrovici na začátku ledna tohoto roku byly potencionálně vážné, ale podařilo se je zvládnout. Je obzvláště povzbuzující, že orgány v Prištině jednaly s rozumnou zdrženlivostí. Nicméně, tyto incidenty jsou stálou připomínkou stálého rizika destabilizace v dané oblasti. Budeme i nadále pečlivě monitorovat situaci především na severu země.

Předsednictví je vděčné za neustálý zájem poslanců Parlamentu a za vaši podporu úlohy Unie v regionu. Především vítám navrhované usnesení, které bylo předloženo na tomto dílčím zasedání. Je povzbudivé, že Parlament je schopen poskytnout svoji širokou podporu našim snahám v regionu a závazku Unie stabilizovat situaci Kosova v rámci širšího regionu.

Toto předsednictví se zavazuje vás neustále informovat, jak prostřednictvím pravidelných diskusí zde v plénu, tak v podobě podrobnějších shrnutí prostřednictvím výborů. Na jaro tohoto roku plánujeme různé činnosti, inter alia chceme věnovat zasedání ministrů zahraničí EU na konci března západnímu Balkánu. Také vím, že Pieter Feith se příští týden setká s Výborem pro zahraniční věci a bude moci poskytnout mnoho nových informací o nejnovějším vývoji v zemi.

  Meglena Kuneva , členka Komise. − Paní předsedající, pouhý rok po vyhlášení nezávislosti je situace v Kosovu a celém regionu západního Balkánu, navzdory několika incidentům, stabilní a pod kontrolou.

Přítomnost Evropské unie v Kosovu je čím dál více patrná, přebírá funkci po OSN. Zvláštní zástupce EU sídlí v Prištině a mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX) je rozmístěna po celém Kosovu a bude plně fungovat na konci března.

Stabilní a multietnické Kosovo je pro Evropskou unii klíčovou prioritou. Nejlepším způsobem pro Kosovo, jak se přiblížit evropské integraci, je vybudovat demokratickou a multietnickou společnost, která plně respektuje zásady právního státu, spolupracuje v míru se svými sousedy a přispívá k regionální a evropské stabilitě. To zahrnuje rozsáhlá opatření na zabezpečení budoucnosti všech komunit v Kosovu, čímž se vytvoří základ pro udržitelný hospodářský a politický rozvoj.

Zpráva Komise o pokroku z listopadu 2008 byla orgány uznána jako objektivní a spravedlivé ohodnocení dosažených výsledků a budoucích výzev. Kosovské orgány se zavázaly pracovat a spolupracovat s Komisí na vyřešení těchto výzev. Přidělujeme Kosovu významné finanční prostředky na základě nástroje pro předvstupní pomoc, jako součásti celkového závazku 1,2 miliardy eur stanoveného na dárcovské konferenci v červenci 2008.

V roce 2008 podpořil nástroj pro předvstupní pomoc v Kosovu projekty v hodnotě 185 milionů eur, což je trojnásobek ve srovnání s předchozím rokem. V roce 2009 bude přiděleno dalších 106 milionů eur. Řízení tohoto financování je výhradní odpovědností našeho styčného úřadu Komise v Prištině, který nyní plně funguje se všemi kontrolními systémy na místě a navazuje na Evropskou agenturu pro obnovu.

Komise vítá návrh usnesení, jenž je dnes projednáván zde v Evropském parlamentu. Dotýká se mnoha otázek, které shodně považujeme za naprosto zásadní, jako je zachování kulturního dědictví Kosova, zlepšení kapacit jeho veřejné správy, lepší začlenění mezi jeho společenství, význam multietnického vzdělávání a kritická situace romských rodin v olovem kontaminovaných uprchlických táborech na severu.

Komise bere všechny tyto otázky velice vážně. Snad mohu o každé z nich říci pár slov.

Od roku 2004 Komise financovala rekonstrukci náboženské a kulturní památky – pomocí programu s rozpočtem 10 milionů eur – s úzkým zapojením Rady Evropy. V roce 2008 a 2009 financování pokračuje s 2,5 miliony eur na další projekty. Považujeme to za velice důležitý aspekt smíření a zavedení kosovské databáze kulturního dědictví jsme velice podporovali. V této rozpravě bychom také mohli zmínit hřbitovy, aby byla zajištěna jejich řádná oprava a zachování.

Ráda bych vyjádřila naši vděčnost Evropskému parlamentu za dodatečnou sumu 3 miliony eur, v rámci rozpočtu EU na rok 2008, na rekonstrukci kulturního dědictví ve válkou postižených oblastech západního Balkánu. Komise přidělila polovinu této sumy – 1,5 milionu eur – Kosovu, ve společném projektu s ministerstvem kultury, v multietnickém městě Prizren.

Jsme vděční za další sumy v této položce, které byly přiděleny v rámci letošního rozpočtu. Podle nástroje pro předvstupní pomoc 2007 Komise realizuje projekty, které mají usnadnit návrat a opětné začlenění vnitřně vysídlených lidí a uprchlíků v Kosovu, za celkovou částku 3,3 milionu eur. Naplánovali jsme další finanční prostředky – 4 miliony eur na základě nástroje pro předvstupní pomoc 2008 a 2 miliony eur podle nástroje pro předvstupní pomoc 2009. Tyto peníze také přispějí ke zlepšení místní schopnosti opět začlenit uprchlíky do místního sociálního a hospodářského prostředí.

Rovnost žen a mužů zaujímá v našem programu také čelní místo. Komise poskytla technickou pomoc kosovské agentuře pro rovnost mužů a žen. Také podporovala činnosti několika místních neziskových organizací na poli rovnosti mužů a žen a práv žen prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva.

Co se týče kapacit veřejné správy, Komise v Kosovu kontroluje realizaci strategie a akčního plánu reformy veřejné správy. Zdůraznili jsme orgánům nutnost rychlého přijetí zákona o veřejné službě. Prostřednictvím naší účasti na založení místní školy pro veřejnou správu také spolupracujeme s kosovským ústavem pro veřejnou správu. Zvláštní pozornost je věnována ministerstvu pro místní samosprávu a správu prostřednictvím podpůrného projektu ve výši 1 milion eur.

Komise vyvíjí značné snahy pomoci reformovat vzdělávací systém v Kosovu. Naše finanční pomoc je široká. Je zaměřena jak na hmotné podmínky a kvalitu výuky na základních, středních a vysokých školách a v oblasti odborného vzdělávání, tak na posílení multikulturních aspektů jako základní podmínky pro smíření.

Po červencové dárcovské konferenci založila Světová banka svěřenecký fond financovaný větším počtem dárců pro širší sociální sektor, včetně vzdělávání. Komise patří se svými 5 miliony eur k hlavním přispěvatelům fondu. Celkově se pomoc EU v oblasti vzdělání v Kosovu za období 2006-2010 rovná částce 30,5 milionu eur. Budeme podporovat otevření multietnické evropské univerzity, jakmile všechny zúčastněné strany dosáhnou dohody a učiní z této snahy udržitelný projekt.

Zoufalá situace romských rodin v olovem kontaminovaných uprchlických táborech na severu vzbuzuje vážné obavy. Komise aktivně pomáhá najít rychlé a dlouhodobě fungující řešení, jež bude přijatelné pro všechny. Opakovaně jsme vyzvali všechny zúčastněné strany, aby upustily od zpolitizování této otázky a aby jednaly pouze v nejlepším zájmu romských rodin.

Konečně Kosovo také těží z našich programů určených pro více příjemců, které zahrnují západní Balkán a Turecko a které financují proces občanské registrace romských obyvatel. Naše podpora Romů v Kosovu zahrnuje také vzdělání. Společně s Radou Evropy podporujeme kvalitní vzdělání pro romské děti v jejich mateřském jazyce.

Dle mého názoru se tyto činnosti velice shodují s vašimi návrhy. Velice děkuji všem váženým poslancům Evropského parlamentu za pozornost a těším se na vaše otázky.

  Doris Pack, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, ráda bych poblahopřála panu zpravodaji i stínovému zpravodaji, protože se domnívám, že jsme společně vytvořili velice dobré usnesení.

Toto usnesení vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily společnou akci v Kosovu, aby dohlédly na to, že mise EULEX spolupracuje s vysokým představitelem Unie a že je navázána spolupráce v zájmu hospodářského a sociálního života v Kosovu, který potřebuje zlepšení.

Mise EULEX musí také zajistit, aby soudní případy, které probíhají již několik let, byly konečně vyřešeny a uzavřeny. Stále existuje mnoho zvěrstev, která ještě nebyla odhalena a postavena před soud. Boj s korupcí v Kosovu je stále důležitý, jelikož je na svobodě stále mnoho zločinců, kteří dosud nebyli potrestáni.

Mimo to, co jsme již slyšeli, by Evropská unie měla zvážit nejen akce ve velkém měřítku, ale měla by se také blíže zaměřit na každodenní život lidí a příležitosti pro místní projekty zapojující místní obyvatele. Tato práce je velice důležitá.

Musíme vyzvat vládu Kosova, aby konečně začala s praktickým uplatňováním své ústavy, která zahrnuje plán Martii Ahtisaariho. Obyvatelé Kosova si musí v každodenním životě uvědomit, že žijí všichni pohromadě. Navíc Srbové, Albánci a všechny ostatní menšiny v Kosovu musí být považovány za občany s rovnými právy.

Vláda Kosova musí také pokročit ve svém decentralizačním programu. Velmi podporuji založení multietnické evropské univerzity, která by byla další společnou institucí vedle Univerzity v Prištině a Univerzity v Mitrovici, jež se zaměřuje na sdílenou budoucnost.

Navíc bych byla ráda, aby si Srbsko konečně uvědomilo, že Srbové v Kosovu nechtěj být odrazováni od účasti na vládě. Musí jim být umožněno účastnit se vlády, parlamentní práce a civilního života. To je jediná cesta, která umožní Kosovu vzkvétat.

  Csaba Sándor Tabajdi, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, hovořím jménem skupiny Sociálních demokratů v Evropském parlamentu. Můžeme potvrdit, že situace v Kosovu se zlepšuje. Jsme vděční českému předsednictví a Komisi za jejich dobrou spolupráci. Naprosto souhlasím s paní Packovou, že mise EULEX je velkou výzvou pro Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, je jednou z největších výzev v celé historii Evropské unie jako Společenství založeném na zásadách právního státu.

Je rozhodně dobré, že již existuje právní základ navazující na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti, které srbská vláda přivítala. Byla sjednána tichá dohoda mezi Čínou a Ruskem, které předtím odmítly jakékoli urovnání konfliktu.

Je nezbytně nutné, aby mise EULEX dobře spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami v Kosovu. Nesmíme opakovat chyby mise Organizace spojených národů v Kosovu, která vyplýtvala mnoho peněz a ztratila sympatie obyvatel Kosova. Paní Packová se o této věci také zmínila. Je velice důležité vyjasnit rozdělení pravomocí mezi vládou a parlamentem Kosova na jedné straně a misí EULEX na straně druhé.

Nemůžeme nést odpovědnost za rozvoj Kosova. Přítomnost mise EULEX na severu Kosova je velice důležitá, aby se zabránilo rozštěpení tohoto území. Konečně, úplná realizace ustanovení ústavy v souladu s Ahtisaariho plánem má zásadní význam pro menšiny.

  Johannes Lebech, jménem skupiny ALDE. – (DA) Paní předsedající, nejdříve bych rád vyjádřil svoje hluboké uspokojení s tímto návrhem usnesení a poděkoval panu Lagendijkovi za jeho prvotřídní práci. Výsledkem je text, který je vyvážený a věcný a současně pojednává o všech důležitých problémech. Prostřednictvím tohoto usnesení my v Evropském parlamentu především vysíláme signál obyvatelům Kosova a národům jiných zemí západního Balkánu, který říká „nezapomněli jsme na vás, jste součástí Evropy“. To nejsou pouze prázdná slova bez skutečného významu. Mise EULEX, doposud největší mise v rámci společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, je již v plném proudu. Je potěšující, že misi podporuje OSN a že pokrývá celou zemi.

My v Evropském parlamentu Kosovo v této misi podporujeme prostřednictvím našeho usnesení. Také upozorňujeme na oblasti, v nichž mohou členské státy EU Kosovu pomoci. To se vztahuje na zvláštní pomoc při budování veřejné správy, posilování občanské společnosti a pro vzdělávací projekty. Když poukazujeme na oblasti, v nichž se představitelé Kosova musí zlepšit, například s ohledem na ochranu menšin, je to proto, že myslíme vážně náš slib, že budeme stát při Kosovu v jeho úsilí vytvořit demokratickou společnost. Demokratickou společnost, která respektuje menšiny a žije v míru se sousedními zeměmi. Nejde jen o budoucnost samotného Kosova, ale o budoucnost celé oblasti Balkánu a Evropy jako takové. Čeká nás dlouhá a obtížná cesta. Existuje jen jedna cesta a ta vede vstříc EU a úplné a dokončené integraci Kosova a zbývajících zemí západního Balkánu do rámce evropské spolupráce.

  Ryszard Czarnecki , jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, prvotní hřích spáchaný při zrození této nové země jménem Kosovo spočíval v pocitu rozšířeném u srbské menšiny v Kosovu a Metochii i v Srbsku samotném, že tento nový stát a celá muslimská menšina jsou proti Srbům zaujaty. To muselo mít dopad na vztahy mezi Bělehradem a Prištinou a zcela jistě na vztahy mezi obyvateli Kosova a Srby žijícími v etnických srbských enklávách.

Pokud nebudou respektována kulturní, vzdělávací a náboženská práva srbské menšiny, nejenže se ztíží vztahy mezi Kosovem a Srbskem a také jinými částmi Balkánu, ale také se tím prodlouží cesta Prištiny ke členství v Evropské unii.

Souhlasím s tím, co uvedl vážený pan Lebech, který hovořil přede mnou. Vláda Kosova musí pochopit, že respektování práv menšin je evropský standard. Musíme nekompromisně trvat na těchto principech a v tomto ohledu na naše partnery v Kosovu dohlédnout.

  Joost Lagendijk, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Misi EULEX trvalo téměř rok, než mohla splnit svůj původní mandát. Je dobré si dnes krátce připomenout, co všechno tento původní mandát zahrnoval.

Úkolem mise EULEX, doposud největší evropská mise – jak zde již někteří upozornili –, bylo rozvinout se a být aktivní po celém Kosovu, jak na sever tak na jih od řeky Ibar. Mise EULEX měla také převzít odpovědnost ve třech oblastech: celní správa, policie a soudnictví, a co je nejdůležitější, neměl zde být žádný – zdůrazňuji žádný – nejasný vztah mezi misí EULEX na jedné straně a misí UNMIK Organizace spojených národů na straně druhé. Nemluvě o tom, že činnosti mise EULEX vyústí v rozdělení země na sever a jih. To rozhodně nebyl záměr.

Velmi dlouhou dobu to vypadalo, že je nemožné splnit původní mandát kvůli nechvalně proslulé blokádě v Radě bezpečnosti. Ve skutečnosti teprve od listopadu minulého roku to vypadá, že se věci nakonec vyřeší. Je dobré se dva tři měsíce poté, co se činnosti skutečně daly do pohybu, ohlédnout a zrekapitulovat si, zda věci fungují nebo zda, dovolte mi opatrnější formulaci, se zdá, že fungují.

Kosovská policie je potěšena vynikající spoluprácí s misí EULEX. Celní úřady konečně opět fungují, především v severní části Kosova, poté, co byly minulý rok vypáleny kosovskými Srby. Konečně se začalo pracovat na obrovském počtu nevyřízených soudních případů v oblasti mezietnického násilí a korupce, což znovu dokazuje, že činnost mise EULEX jsou v zájmu všech komunit, nejen Albánců nebo Srbů.

Skutečně doufám, že pokrok mise EULEX za posledních několik měsíců se v pozitivním slova smyslu udrží. Také upřímně doufám, že Bělehrad uzná, že jeho současný přístup konstruktivně spolupracovat s Evropskou unií je mnohem účinnější než neustálé pokusy přepsat dějiny. A především doufám, že se kosovským orgánům podaří vyřešit toto obrovské množství problémů, kterým čelí. Nakonec se podaří vypořádat se s korupcí a také s organizovaným zločinem, který je v Kosovu stále příliš rozšířený. Nakonec bude mít Kosovo trvalé dodávky energie na základě právních předpisů EU a nakonec se hospodářství Kosova postaví na nohy.

Kosovo je nezávislý stát a ať už se to Parlamentu líbí, nebo ne, není cesty zpět. My, Evropská unie, usilujeme o to, aby se z Kosova ku prospěchu všech stal životaschopný stát. Proto jsme tu a proto tam musíme zůstat.

  Tobias Pflüger , jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážená paní předsedající, moje skupina, Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, odmítá usnesení, které bylo předloženo ohledně Kosova. Většina členských států, ale ne všechny, uznaly nezávislost Kosova navzdory mezinárodnímu právu. Moje skupina trvá na tom, že všechny předpisy týkající se Kosova musí být v souladu s mezinárodním právem a musí být schváleny všemi zúčastněnými stranami včetně Srbska. Uznání Kosova vytvořilo katastrofický precedens, který nyní následují jiné regiony, jako je Jižní Osetie a Abcházie.

Evropská unie zahájila v Kosovu misi EULEX. Skupina GUE/NGL tuto misi odmítá, protože je založena na uznání Kosova v rozporu s mezinárodním právem, a tudíž vytváří něco podobného jako protektorát EU. EULEX má, cituji, „určité výkonné pravomoci“. To znamená, že úředníci mise EULEX mohou anulovat jednoduchá usnesení kosovských orgánů. Mise EULEX také zahrnuje 500 policistů pro případ vzpoury. Dne 26. ledna EULEX a jednotky KFOR uskutečnily společné cvičení pro potlačení vzpoury. To bohužel naznačuje úzkou spolupráci mezi Evropskou unií a NATO v Kosovu.

Současně, Evropská unie a jiné organizace podporují neoliberální hospodářskou rekonstrukci v Kosovu, ale to místní lidé nechtějí. Z tohoto důvodu žádáme řešení, která jsou v souladu s mezinárodním právem, a zamítnutí evropské mise EULEX. Pokud chceme skutečně pomoci místním lidem, mise EULEX nám to nedovolí.

  Bastiaan Belder , jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Když jsem byl v Kosovu před dvěma měsíci na pracovní návštěvě, pochopil jsem, proč je pro mnoho lidí obtížné pochopit přítomnost mezinárodních sil a institucí v zemi. Navíc jsem nabyl dojmu, že různé úrovně spolu vždy nespolupracují, jak by měly.

Evropské orgány by neměly jen krčit rameny. Jsme v tom angažovaní. Prostřednictvím mise EULEX je Evropa odpovědná za situaci v zemi. Mise EULEX by měla zaujmout asertivnější postoj a měla by pomoci kosovským orgánům, kdekoli může, ať už je o to požádána, nebo ne.

Rád bych zdůraznil dvě věci. Nejprve, vyzývám členské státy, které ještě Kosovo neuznaly, aby přehodnotily svůj postoj. Pro Kosovo není cesta zpět v rámci srbských hranic. Zadruhé, požaduji vzorový plán pro západní Balkán, který by měl fungovat na konkrétní úrovni ve všech dotčených zemích a měl by jim pomoci připravit se na přistoupení k Evropské unii. To je evropský závazek pro západní Balkán.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, jako stínový zpravodaj za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů bych rád poblahopřál panu Lagendijkovi k vynikajícímu textu. Podporujeme reformní program v Srbsku a samozřejmě respektujeme drobnou menšinu členských států EU, které Kosovo neuznaly podle mezinárodního práva.

Nicméně chceme odradit lidi od víry, že tento vývoj lze zvrátit. Tři čtvrtiny poslanců tohoto Parlamentu hlasovaly pro uznání Kosova. Komise se také vyjádřila ve prospěch Kosova, společně s 23 ze 27 členských států, se všemi státy ze skupiny G7, čtyřmi ze šesti států bývalé Jugoslávské republiky a třemi ze čtyř sousedních států Kosova.

To ukazuje, že tento vývoj je nevratný. Proto je důležité hledět do budoucnosti, což zahrnuje mnoho rizik. Prvním velkým rizikem je rozdělení Kosova. Doposud byla bývalá Jugoslávie rozdělena podél hranic staré republiky nebo podél starých vnitřních hranic samosprávných regionů. Pokud by měla být mapa překreslena, například v Mitrovici, mělo by to za následek, že například Albánci v údolí Preševo v Srbsku, lidé z města Novi Pazar v Sandžaku a další by se začali ptát, kde by měly ležet hranice. To by vyvolalo vysoce nebezpečnou situaci.

Proto má smysl řídit se Ahtisaariho plánem, který respektuje staré vnitřní hranice Jugoslávie a současně poskytuje vzájemnou a širokou ochranu menšinám. Ochrana menšin podle bývalého Ahtisaariho plánu, který je nyní součástí kosovské ústavy, je nejobsáhlejším programem ochrany na světě. Srbové v Kosovu by měli využít této příležitosti a využít ochrany menšin.

Pane úřadující předsedo Rady, víte, že já sám pocházím z menšiny, která byla kdysi zneužita, aby plnila úmysly jiných. Srbové z Kosova musí zajistit, že se vyhnou tomuto typu situace. Druhým nebezpečím, které Kosovu hrozí, je chaos a korupce. V tomto případě mohu pouze říct, že musíme posílit misi EULEX, protože mise UNMIK nebyla řešením, nýbrž ve skutečnosti součástí problému.

  Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Paní předsedající, můj kolega Joost Lagendijk je ve stejné situaci jako Kosovo. Existuje, ale nikdo ho neuznává jako zpravodaje, ačkoli jím ve skutečnosti je. V této souvislosti bych mu velice rád vyjádřil díky, společně s panem Tabadjim, za jeho zprávu.

Samozřejmě nepokročili jsme tolik ve věci uznání Kosova, jak by si mnozí lidí, včetně těch v Kosovu, přáli. Musíme uznat, že tohle je pro Srbsko nepříjemná situace. Neměli bychom přilévat oleje do ohně. Namísto toho bychom měli vyvinout veškeré úsilí, abychom zajistili mírový průběh. Jsem velmi potěšen, že se vrchní představitelé Srbska, navzdory svým mnoha tvrdým slovům na začátku, pokusili legalizovat a neutralizovat situaci, aby dali šanci misi EULEX. Rád bych se zeptal všech odpůrců mise EULEX, jak by vypadala situace srbských a jiných menšin v zemi, kdyby mise EULEX neexistovala?

Je nesmyslné z hlediska srbské menšiny nebo Srbska misi EULEX zatracovat. Domnívám se, že skutečnost, že někdo zde v Parlamentu, kdo podporuje Srbsko, odsoudil misi EULEX, je skutečně groteskní. Nicméně je pravda, že jsou zde některé otázky, jež zůstávají nezodpovězeny. Političtí představitelé v Kosovu musí vyvinout veškeré úsilí, aby záležitosti dokončili. Jeden z našich hlavních úkolů a požadavků je realizovat všechny součásti Ahtisaariho plánu, o kterém budeme hlasovat zítra v rámci usnesení.

Konečně, měli bychom podporovat integraci celého regionu. Samozřejmě, všechny země budou muset splnit své úkoly. Nicméně čím více pokroku učiní Srbsko a Makedonie v procesu integrace, tím dříve budeme schopni vyřešit otázku Kosova a s ní související ostatní otevřené otázky. Pouze integrace celého regionu vytvoří podmínky potřebné pro mírový rozvoj Kosova.

  Annemie Neyts-Uyttebroeck (ALDE). – (NL) Vzhledem k tomu, že všichni, kteří si vzali slovo, jsou obeznámeni, podrobně obeznámeni či výjimečně podrobně obeznámeni se situací v Kosovu, není třeba se dále přesvědčovat o tom, jak obeznámeni se situací v Kosovu jsme.

Měli bychom se především radovat ze skutečnosti, že první rok nezávislosti Kosova dopadl nakonec poměrně dobře a lépe, než se mnozí obávali. Také bych rád vyjádřil svoje potěšení a uspokojení nad skutečností, že mise EULEX je díky dobré vůli mnoha lidí a schopnostem Bezpečnostní rady OSN konečně v plném proudu. Na úspěchu této mise EULEX bude záviset mnohé, protože Kosovo bylo protektorátem po deset let před svou nezávislostí. Na čem teď opravdu záleží, je společně napomoci Kosovu k dospělosti.

  Sylwester Chruszcz (UEN). – (PL) Paní předsedající, jednostranné rozhodnutí albánské komunity vyústilo v oddělení srbské provincie Kosovo od Srbska. Osobně považuji tento krok za neslýchané porušení mezinárodního práva. Navíc toto rozhodnutí mělo další následky, jak ukázaly události na Kavkaze v minulém roce.

Rád bych vám připomněl, že OSN neuznala rozhodnutí přijaté kosovskými Albánci. Rezoluce 1244 Bezpečnostní rady OSN zůstává i nadále platná. Proto bych chtěl varovat před přijetím jakýchkoli rozhodnutí, než v této záležitosti rozhodne Mezinárodní trestní soud v Haagu. Teprve poté budeme znát skutečné právní postavení provincie, která je podle mezinárodního práva stále nedílnou součástí Srbské republiky.

Rád bych vás upozornil na dramatickou situaci, které stále čelí srbská komunita v samozvané Republice Kosovo. Připusťme si otevřeně, že rozhodnutí přijatá některými členskými zeměmi Evropské unie uznat tuto zemi byla fatální chybou. Je to zcela prosté: Kosovo náleží Srbsku.

  Erik Meijer (GUE/NGL). – (NL) Ačkoli Kosovo vyhlásilo nezávislost již téměř před rokem, Evropská unie zůstává v této věci beznadějně rozdělená. Řecko je nerozhodnuté, zatímco Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Kypr odmítají nezávislost z vnitrostátních důvodů. Společný projekt EULEX, s nímž Evropská unie touží získat vliv v rámci Kosova, se jeví spíše jako nástroj na ukrytí tohoto vnitřního rozdělení než cokoli jiného.

Mise EULEX může být prospěšná Evropské unii, ale lze totéž říct o Kosovu? Obyvatelé Kosova by se rádi přidali k Evropské unii a stali se rovnocenným členským státem. Po téměř sto letech podmanění Srbskem rozhodně nechtějí žádné další vnější zásahy. Projekt jako EULEX snad mohl být na krátkou dobu užitečný, v prvních měsících roku 2008, aby se zabránilo chaosu. Nicméně tato fáze je pryč. Pozdní příjezd mise EULEX nyní vytváří dojem, že Evropská unie by ráda z Kosova znovu udělala protektorát, s přítomností vojáků a administrativním vlivem, což byl dříve případ Bosny a Hercegoviny, kde měla tato politika pramalý úspěch.

K zajištění mírové a harmonické budoucnosti Kosova je nezbytné zapojit nejen současnou vládu a vládnoucí strany. Významnými silami jsou hnutí pro sebeurčení Vetëvendosje na jihu, které považuje iniciativu EU za bezvýznamný kolonialismus, a zástupci Srbů v obcích na sever od řeky Ibar, kteří dělají cokoli, aby zachovali stálé spojení se Srbskem. Bez těchto kritiků mise EULEX nedosáhneme dlouhodobého řešení. Budoucnosti Kosova lépe poslouží široce přijaté domácí kompromisy než demonstrativní ukázka moci Evropské unie.

  Patrick Louis (IND/DEM). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, před deseti lety NATO bombardovalo Bělehrad, bezpochyby aby oslavilo své padesáté výročí a znovu vymezilo svoji oblast pravomocí, která je omezena úmluvou z Washingtonu. Tyto bombové útoky byly provedeny v rozporu s mezinárodním právem, to znamená bez jakékoli předchozí dohody OSN.

Před rokem byla v Prištině jednostranně vyhlášena nezávislost Kosova s nestydatým opovržením nad suverenitou Federální republiky Jugoslávie, jejíž suverenitu a teritoriální integritu nicméně znovu potvrdila rezoluce 1244 Bezpečnostní rady OSN.

Dnes evropská mise EULEX, ve spolupráci s odborníky OSN, zosobňuje víru, že Kosovo se může stát státem založeným na zásadách právního státu. Kdyby tato situace nebyla tak strašná, bylo by zábavné sledovat, jaké ovoce lze získat z takového stromu.

Prozatím žádáme, aby tato mise zajistila respekt a uznání národní srbské menšiny v zemi jejích předků. To se nám jeví jako dobrý začátek pro znovunastolení právního státu.

  Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Narodila jsem se na Balkánu. Sledovala jsem problémy v Kosovu z blízkých čtvrtí na konci 80. let. Viděla jsem, jak se Slovinsko a Chorvatsko staly nezávislými státy a zažily válku na začátku 90. let. Já sama jsem zažila válku v Bosně a konečně opustila zemi jako uprchlice. Vím, že je neskutečně snadné vyvolat válku, ale také vím, že je mnohem obtížnější nastolit mír a obnovit vzájemnou důvěru lidí.

Kosovo je nyní v situaci, která bude rozhodující pro budoucí generace tohoto regionu právě s ohledem na otázku obnovení důvěry mezi různými etnickými skupinami. Těší mě, že pan Lagendijk se ve zprávě tak jasně vyjádřil o skutečnosti, že bychom se měli přestat věnovat diskusím o nezávislosti Kosova a souvisejících konfliktech.

Měli bychom nyní vynaložit čas a energii na diskuse o tom, jak můžeme posílit rovná práva všech lidí, aby žili v míru, a co můžeme udělat pro vytvoření lepší budoucnosti pro Kosovo. Musíme se soustředit na účinnou ochranu menšin a na zlepšení hospodářské situace a boj proti bující korupci a organizovanému zločinu.

Každý v Kosovu by si měl dát osobní úkol pomoci zastavit násilí mezi etnickými skupinami. Soudy by měly zajistit prošetření válečných zločinů. Někteří poslanci tohoto Parlamentu litují přítomnosti a zapojení EU v Kosovu, ale ti z nás, kteří zažili války na Balkáně, litují skutečnosti, že se Evropská unie nezapojila zřetelněji a ve větším měřítku.

Stále zbývá vykonat neskutečně mnoho práce a bude to trvat dlouhou dobu, ale koneckonců jde o obnovení důvěry mezi lidmi, aby budoucí generace měly šanci vzdělávat se, žít a pracovat pohromadě, v míru a v úctě k odlišnostem jiných. To je podstatou evropské myšlenky.

(Potlesk)

  Libor Rouček (PSE). – (CS) Dovolte, abych ve svém krátkém příspěvku vyzvedl především roli Srbska. Srbská vláda navzdory složité domácí situaci zaujala velmi konstruktivní a zodpovědný přístup při rozmístění mise EULEX v Kosovu. Ve shodě s OSN umožnila rovněž, aby byl k policejní službě Kosova přiřazen vysoký policejní úředník srbské národnosti. Jsem přesvědčen, že toto je cesta a způsob, jak postupně začlenit kosovské Srby a koneckonců i příslušníky ostatních menšin do politického, ekonomického a společenského života Kosova. Chtěl bych v této souvislosti také vyzvat vysokého představitele Evropské unie, aby zajistil, že kosovské úřady věnují dostatečnou pozornost všestrannému rozvoji oblasti Mitrovice. A podobně jako Anna Ibrisagic jsem též toho názoru, že nyní je potřeba věnovat se mnohem více než doposud bezpečnostní, ekonomické situaci, ekonomickému rozvoji Kosova.

  Nicholson of Winterbourne (ALDE). – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat panu Lagendijkovi, jehož skvělé politické schopnosti daly vzniknout skvělému usnesení, z něhož můžeme vycházet.

Děkuji mu především za přijetí odstavce 26, na který bych ráda upozornila ministra a Komisi. Zde se poukazuje na výjimečně špatný zdravotní stav 1500 Romů, kteří kvůli mylnému zhodnocení situace organizací OSN žijí již devět let na okraji olověného dolu. Plně souhlasím, jak řekl ministr Vondra, že to zřejmě není posláním Evropské unie. Nicméně děkuji týmu Komise, že se tomuto tématu věnovala okamžitě, jak jsem jej nadnesla, a že navštívila ono místo a viděla škody, které vysoká hladina olova způsobila. Tito lidé mají neuvěřitelně vysokou hladinu olova v krvi, nevyléčitelné zdravotní potíže a potřebují okamžitý a rychlý přesun a lékařskou péči.

Pane ministře Vondro, slíbil jste, že budete tento Parlament stále plně informovat. Ráda bych vás požádala, jako úřadujícího předsedu Rady, abyste této záležitosti věnoval obzvláštní pozornost a informoval nás o podniknutých krocích.

  Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) Upřímně blahopřeji panu zpravodaji a stínovým zpravodajům k vynikající zprávě. Jejím účelem je přispět k další stabilizaci a normalizaci Kosova.

Úspěchy v Kosovu za poslední rok utvrdily naše naděje, že multietnické a multikulturní soužití v Kosovu je možné. Evropské aspirace nejen Kosova, ale celého západního Balkánu, se mnohou stát skutečností pouze v případě, že bude splněn tento předpoklad.

Udělali jsme pokrok, výrazný pokrok, a nyní musíme pokročit dál. Obzvláště vítám skutečnost, že snahy mise EULEX také přispívají k normalizaci situace v Kosovu. Vítám nedávné zřízení kosovských bezpečnostních sil a účast srbské komunity v policejních silách Kosova. Pokud máme pokročit rychle kupředu, musíme jednat na poli politickém, hospodářském, bezpečnostním, sociálním a dalších a musíme věnovat zvláštní pozornost tomu, co se děje na místní úrovni, kde je otázka soužití nejcitlivější. Musíme podporovat projekty, které posilují mezietnické soužití a spolupráci. V tomto duchu vítám záměr Evropské komise využít všech dostupných prostředků k dosažení pokroku. To je přesně to, co Kosovo potřebuje.

  Richard Howitt (PSE). – Paní předsedající, vítám dnešní rozpravu a usnesení jako další krok k normalizaci vztahů mezi Evropskou unií a Kosovem rok po vyhlášení jeho nezávislosti.

Je důležité zdůraznit, že ti, kteří protestovali proti tomuto kroku, jako britští konzervativci pan Van Orden a pan Tannock, se mýlili, jelikož nyní 54 zemí, včetně 22 členských zemí EU, nabídlo Kosovu právní uznání a naše vlastní mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu byla rozmístěna se souhlasem Srbska. Ve skutečnosti jsme celou dobu tvrdili, že vyřešená situace v Kosovu pomáhá evropským aspiracím Srbska, a dnes opakujeme, že chceme, aby uspěly.

Včera zahájila soudní mise EU v Kosovu první soud s válečnými zločinci. Dnes její královská výsost britská princezna Anna navštíví školu pro postižené děti v Gjilanu, Kosovo. Zcela jistě obě akce společně dokazují evropský závazek nikdy nezapomenout křivdy z minulosti, ale pracovat společně pro lepší budoucnost pro všechny.

  Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). – (NL) Nejprve ze všeho bych ráda poblahopřála panu Lagendijkovi k tomuto velice nestrannému usnesení a využila příležitosti poděkovat paní Packové, protože ona a její delegace v této oblasti vykonaly mnoho užitečné práce.

Cíle EU jsou jasné: Kosovo se nesmí stát černou dírou. Hlavní odpovědnost za tento cíl spočívá na kosovských orgánech. Obyvatelstvo musí získat důvěru nejen ve vládu, ale také v právní systém. Korupce a zločin podkopávají stát. Je třeba plně začlenit ženy a menšiny.

Druhý závazek spočívá dle mého názoru na sousedících zemích, především na srbských orgánech. Konstruktivní dialog a regionální spolupráce jsou v zájmu všech lidí v regionu.

Konečně, Evropská unie také nese velkou odpovědnost. S misí EULEX Evropská unie nastavila své aspirace vysoko. Je dobré, že mise nyní začala naplno fungovat. Následující dva roky ukáží, zda mise EULEX skutečně dokáže dlouhodobě změnit situaci. Velice doufám, že ano.

Stabilita, smíření a rozvoj právního státu v Kosovu mají zásadní význam pro Kosovany a všechny etnické menšiny v Kosovu, ale jsou také v zájmu Evropské unie. Účinnost pomoci musí být prvořadá. Paní Packová a já jsme Kosovo před nedávnou dobou navštívili. Není zde nedostatek pomoci, ale mohla by být koordinována lépe a účinněji.

  Adrian Severin (PSE). - Paní předsedající, kolik zemí musí uznat stát, aby byl nezávislý? To není správná otázka, jelikož kvalita uznání je důležitější než kvantita. Prohlášení sebeurčení nevede k nezávislosti, pokud příslušný stát není uznán těmi, vůči nimž se chce vymezit.

Nezávislost státu není skutečná, pokud ji nepřijme Bezpečnostní rada OSN. Navíc stát není nezávislý, pokud nedokáže nabídnout všem komunitám žijícím na svém území spravedlivé vyhlídky ústrojné integrace do občanské a multikulturní společnosti a pokud není sám udržitelný a kontrolovatelný.

Ze všech těchto důvodu Ahtisaariho plán selhal. Žádat status quo ante také není řešení – měli bychom směřovat kupředu. Proto musí Evropská unie a stálí členové Rady bezpečnosti OSN svolat mezinárodní konferenci, která by měla najít udržitelné řešení pro demokratickou společnost, geostrategickou rovnováhu a společensko-hospodářskou stabilitu na západním Balkánu. Prostřednictvím tohoto rámce by se Kosovo mělo dostat zpět na cestu k mezinárodní legalitě a region by měl získat jasný plán pro svoji integraci do EU.

Bohužel zpráva pana Lagendijka tyto způsoby nezkoumá, a tím opouští jakékoliv realistické úsilí vstříc lepší budoucnosti. Proto budou rumunští sociální demokraté nuceni hlasovat proti této zprávě.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Podle ustanovení mezinárodního práva a s ohledem na rezoluci 1244 bezpečnostní rady OSN přijatou v roce 1999 nemůže být Kosovo považováno za stát. Je zde pět členských států, které neuznaly akt jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova. Avšak Kosovo je skutečností, a my se jím proto musíme zabývat.

Stabilita na západním Balkáně, v regionu s největší šancí na přistoupení k EU v blízké budoucnosti, je naprosto zásadní. Proto musí Evropská unie hrát hlavní úlohu při řešení choulostivé situace v této oblasti. Mise EULEX, která již dosáhla své původní operační schopnosti, je důležitým prvním krokem tímto směrem, jelikož pomoc a koordinace je zapotřebí pro vytvoření atmosféry mezietnické spolupráce, která je nezbytná pro návrat k normálnímu životu.

Musí být zabezpečena ochrana všech menšin v Kosovu, včetně té srbské. Je třeba posílit instituce, aby nevypukl chaos a aby byl zajištěn stabilní vývoj. Nemovitosti musí být vráceny a uprchlíkům musí být zaručeno právo návratu do země. Finanční nástroje, které má EU k dispozici, především nástroj pro předvstupní pomoc, musí být využity k usnadnění společenského a hospodářského rozvoje, ke zvýšení transparentnosti a na podporu smíření etnických komunit. Kosovo nesmí být žádným způsobem odtrženo od evropských procesů. Musí těžit z evropské perspektivy v regionálním kontextu. Musíme uplatňovat ve všech regionech tytéž normy. Cokoliv je vyžadováno od ostatních zemí regionu, musí se také vztahovat na Srbsko a Kosovo.

Evropská unie musí trvat na obnovení dialogu mezi Prištinou a Bělehradem. Domnívám se, že usnesení ve své nynější podobě neodráží celý rozsah stanovisek vůči Kosovu všech 27 členských zemí Evropské unie. Proto bude rumunská delegace ze skupiny PPE-DE, kromě poslanců maďarského původu, hlasovat proti tomuto usnesení.

  Csaba Sógor (PPE-DE). – (HU) Srbsko muselo být bombardováno, aby porozumělo, že práva menšin musí být respektována. Byla to tvrdá lekce. Namísto poskytnutí samosprávy Kosovu muselo přijmout jeho nezávislost. Kosovo také představuje varování pro členské země EU. Každý členský stát musí zajistit, že tradiční etnické menšiny na jeho území mohou žít v bezpečí a s pocitem domova. Spokojené menšiny jsou nejpevnějším základem bezpečnosti země, její suverenity a hospodářského rozvoje. Dne 17. února 2008 jsem se osobně zúčastnil oficiálních oslav vyhlášení nezávislosti Kosova v Prištině. Také jsem měl tu možnost zjistit, že kulturní a územní autonomie srbské menšiny je na území Kosova uznána. Kosovnští Albánci dostali příležitost ve formě řešení evropského stylu. Srbsko má ještě jednu šanci: Vojvodinu. Členské státy EU také musí vyvinout veškeré úsilí, aby poskytly kulturní či územní autonomii etnickým menšinám žijícím na jejich území. Bylo by trapné, kdyby určité členské země EU měly v tomto ohledu za Kosovem a Srbskem zaostávat.

  Victor Boştinaru (PSE). – (RO) Jako poslanec EP a člen delegace pro jihovýchodní Evropu bych čekal, že uslyším, ve jménu našich společných hodnot, které tak pyšně nazýváme „evropskými hodnotami“, že Evropský parlament a Evropská komise žádají, na základě své moci a pravomoci, politické strany v Kosovu, aby se otevřely multietnickému zastoupení, a že jakýkoli budoucí pokrok ve vztazích mezi Kosovem a Evropskou unií závisí na tomto vývoji.

Očekával jsem, že nám zpráva sdělí, že model, který Evropská unie plánuje v Kosovu zavést za peníze evropských daňových poplatníků, je skutečně multietnický, multikulturní a multikonfesijní a že není založen na segregaci. Z našich diskusí s poslanci z Kosova vyplynulo, že tento model není v současné době možné realizovat.

Rád bych na závěr svého projevu položil následující otázku: pokud tento model nemůže být v Kosovu uplatněn a pokud naše evropské hodnoty nemají v Kosovu místo, jaký model pak může Evropská komise uplatnit?

  Gisela Kallenbach (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, ráda bych poděkovala panu Lagendijkovi a Výboru pro zahraniční věci za to, že prostřednictvím tohoto usnesení a této rozpravy zajistili, že otázka Kosova zůstává v našem programu. Domnívám se, že obyvatelé Kosova si to zcela jistě zaslouží, poté, co zde Evropská unie v 90. letech selhala.

Máme vůči Kosovu dluh, konkrétně dlužíme obyvatelům Kosova a celého regionu intenzivní pomoc na jejich cestě do EU. V tomto ohledu jsou prioritou číslo jedna předpoklady pro lepší hospodářský rozvoj, jelikož bez nich nemohou být sociální nepokoje vyřešeny.

Ráda bych požádala Komisi, aby využila svého vlivu a zajistila, aby byla dohoda CEFTA skutečně realizována všemi signatářskými zeměmi. Také bych ráda požádala Radu, aby dohlédla na to, že členské státy řeší záležitost nucené repatriace žadatelů o azyl citlivým způsobem.

  Alexandru Nazare (PPE-DE) . – (RO) Mise EULEX je největší civilní operací, jež kdy byla zahájena prostřednictvím evropské bezpečnostní a obranné politiky. Rád bych zdůraznil, že mezinárodní kontingent čítající 1900 osob zahrnuje 200 vojáků a policistů z Rumunska. Rumunsko se tedy účastní mise EULEX, protože je povinností Bukurešti podporovat své partnery v Evropské unii, ačkoli ne vždy souhlasí Bukurešť s rozhodnutími většiny.

Rumunsko neuznalo nezávislost Kosova; jedním z důvodů je, že nechce legitimizovat jakékoli separatistické nepokoje. Vyjednané řešení mezi Bělehradem a Prištinou, nejlépe konfederativní povahy, by bývalo bylo pro současnou situaci vhodnější. Nicméně za daných okolností je důležité, aby Evropská unie úspěšně dokončila misi. Avšak musíme se vyhnout situacím, kdy je účast Evropské unie prodlužována donekonečna. Kosovo se nesmí stát protektorátem Evropské unie, ale potřebuje pomoci vyřešit své vlastní záležitosti.

Tento aspekt je důležitý jak pro Kosovo tak pro Evropskou unii, především v kontextu současné hospodářské krize a omezených zdrojů, které máme k dispozici.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
Místopředseda

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE) . – (RO) Souhlasím s mnoha myšlenkami, které zde v Parlamentu byly vyjádřeny, ale tento problém je mnohem složitější. Rumunsko má pravdu ve svém stanovisku, že právní základ pro jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova je značně pochybný, jelikož, podle mezinárodního práva, menšiny nemají kolektivní práva ani nepožívají práva na sebeurčení a oddělení. Co bych rád zdůraznil, je, že lidé patřící k etnickým menšinám práva mají.

Odtržení Kosova a jeho uznání jako státu ostatními zeměmi stanovilo nebezpečný precedens, který byl jen o pár měsíců později následován ruským jednostranným uznáním nezávislosti separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie. V obou těchto případech prezident Putin jasně odkazoval ke kosovskému modelu. Separatistická hnutí v regionech, jako je Kašmír, Náhorní Karabach, Podněstří, Krym, Severní Kypr a tak dále, okamžitě uvedla, že tyto oblasti mají stejné právo na nezávislost jako Kosovo.

Domnívám se, že v budoucnu bude muset Evropská unie a její členské státy soustavně podporovat zásadu územní integrity pro všechny státy a aktivně bránit separatistickým tendencím. Evropská unie musí vyvinout zvláštní úsilí, aby udržela stabilitu v celém regionu západního Balkánu a napomohla realizaci jeho evropské budoucnosti.

  Miloš Koterec (PSE). – (SK) Kosovo je tu jako fakt, který mnozí přijali, a mnozí ne. I když většina členských států je pro jeho nezávislost nebo jeho nezávislost uznala, pět členských států tak neučinilo, nemluvě o Radě bezpečnosti OSN.

Pokud chceme, aby mělo usnesení nějaký vliv na zahraniční politiku Evropské unie, musí mít sjednocující účinek. Pokud ukážeme, že naši společnou zahraniční politiku prosadí většina, ať už v Radě nebo v Evropském parlamentu, bude to kontraproduktivní pro jednotu Unie. Hledejme sjednocující řešení a neprosazujme rozhodnutí, která jsou ve své formulaci přinejlepším dvojznačná nebo dokonce matoucí a nedůsledná.

  Charles Tannock (PPE-DE). - Pane předsedající, mezinárodní horečka uznávání Kosova byla z mého pohledu těžko pochopitelná. Nabízelo se mnoho starších sporů k vyřešení, které by si úsilí EU zasloužily víc: Kašmír, například, nebo Taiwan, nebo dokonce Somálsko v Africkém rohu.

Prohlášení nezávislosti Kosova také odhalilo rozkol mezi členskými státy. Není možné, aby se Kosovo stalo součástí Evropské unie nebo OSN, pokud některé členské státy neuznají jeho suverenitu. Precedens Kosova také vyvolal rozhořčení Ruska a uznání gruzínských oblastí Abcházie a Jižní Osetie jako států loni v létě.

Lidé z různých částí bývalé Jugoslávie mají jasně právo žít v míru a prosperitě. My v Evropské unii máme morální povinnost jim pomoci, ale tato pomoc by nikdy neměla mít časově neohraničená. Musíme vidět skutečnou reformu Kosova, opravdové snahy bojovat proti organizovanému zločinu a obchodu s lidmi, řádnou ochranu a rovnost menšin, jako jsou Srbové.

Komise a Rada musí zůstat ostražité a musí neústupně trvat na hmatatelném pokroku.

  Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, Výbor pro rozpočtovou kontrolu si dovoluje říci pár slov o vysoké zahraniční politice. Prokázali jsme, že v Kosovu – třetím státě, který dostává nejvíce pomoci z Evropské unie – dochází k extrémně zneklidňujícím případům korupce s vážnými důsledky pro jistotu našeho rozpočtu a finančních zájmů Společenství.

Zde je závěrečná zpráva pracovní skupiny OSN, Úřadu pro boj proti podvodům Komise a Guarda di Finanza. Tato závěrečná zpráva doposud nebyla realizována. Pochází z konce června 2008 a odhaluje vážné případy korupce týkající se fondů EU. Očekáváme vysvětlení.

Tato závěrečná zpráva je skutečně konečná. Nenavazuje na ni žádná skupina. V současnosti nikdo nezastupuje naše zájmy v této záležitosti. Vzhledem k tomu bych také ráda vyzvala Komisi, aby konečně někoho jmenovala. Samotná mise EULEX tuto práci nevykoná. Jsem také proti tomu, abychom i nadále hledali omluvy pro nejisté postavení tohoto státu.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, rád bych vám nejprve poděkoval za iniciování této rozpravy. Myslím si, že to byl správný krok využít impulsu nadcházejícího prvního výročí prohlášení nezávislosti Kosova. Myslím si, že jde o včasný krok, zvláště s ohledem na současnou hospodářskou krizi, protože je zde potencionální nebezpečí, že tato záležitost jaksi zmizí z našeho zorného úhlu, ačkoli stále neseme velkou odpovědnost za dokončení tohoto úkolu, a to nejen v Kosovu, ale také v širší oblasti západního Balkánu. Domnívám se, že to, co zde bylo mnohými z vás řečeno, jako například panem Hannesem Swobodou, zasluhuje velkou pozornost. Myslím si, že Rada zastává naprosto stejný názor.

Máme před sebou mnoho složitých úkolů. Rád bych zdůraznil tři nejdůležitější pilíře naší politiky v oblasti Kosova. Prvním z nich je nedělitelnost a stabilita Kosova. Druhým je decentralizace a rovné podmínky pro všechny tamní menšiny. Třetím a pravděpodobně nejdůležitějším a nejobtížnějším je začlenění Kosova do regionálního a evropského hlavního proudu: regionální spolupráce na západním Balkáně. Zcela jistě se jednoho dne podaří přiblížit Kosovo procesu stabilizace a přidružení, ale stále zbývá vykonat mnoho práce a není žádným tajemstvím, že v určitých otázkách bude obtížné dosáhnout jednoty Společenství.

Myslím si, že naším cílem by mělo být soustředit se na budoucnost, nikoli na minulost, a já si skutečně vážím výroků těch, kteří tak učinili. Samozřejmě je třeba vést plně transparentním a intenzivním způsobem dialog se Srbskem o přetrvávajících praktických problémech, ale domnívám se, že hlavní zásadou by pro nás měl být realismus.

Hospodářská situace a její zlepšení má prvořadý význam pro dosažení stability, takže účinné hospodaření s vlastními zdroji Kosova a jejich uvolnění je podmínkou sine qua non, stejně jako spolehlivá správa a uvolnění zdrojů mezinárodních. Boj proti korupci a transparentní privatizace jsou také důležitým prvkem.

Myslím si, že podpora Parlamentu pro misi EULEX je zde velice důležitá. Dovolte mi poblahopřát Joostu Lagendijkovi k práci, kterou vykonal. Byla vynikající. Když jsem ten text četl, osobně jsem proti němu neměl žádné námitky, ačkoli bych byl pravděpodobně poněkud opatrnější: všichni známe hospodářskou situaci v Kosovu a nedostatek energie v Kosovu i na Balkáně jako takovém. Lignit a výroba energie představují jednu z mála příležitostí, jak vybudovat udržitelné hospodářství a jak je začlenit do regionu. Ano, obavy týkající se životního prostředí jsou důležité, ale vzestup budoucí hospodářské stability není o nic méně významný.

Někteří z vás zmínili situaci romských rodin v dolech Trebca. Všichni víme, že tato situace je katastrofální, a vy zcela jistě víte o práci Komise v této věci. Delegace vedená Pierrem Morelem navštívila tuto oblast v prosinci a nabídla romským předákům tábora v Trebca schůzku. Neexistuje jednoduché řešení. Víme, že jim bylo nabídnuto se z dané oblasti odstěhovat, ale v současnosti na to nejsou připraveni. Ve skutečnosti to odmítají, takže před námi stále leží mnoho práce. Domnívám se, že setkání s Pieterem Feithem příští týden, který je v této záležitosti také zapojen, nám poskytne příležitost o ní dále diskutovat.

Ještě jednou vám velice děkuji. Myslím si, že tato rozprava byla velice plodná, a doufám, že Parlament bude i nadále podporovat veškeré naše úsilí v Kosovu i v daném regionu.

  Meglena Kuneva , členka Komise. − Pane předsedající, Komise blahopřeje panu Lagendijkovi a vítá toto usnesení: zajišťuje další zapojení Kosova do probíhajícího procesu přibližování regionu blíž Evropě.

Komise zavedla účinný způsob spolupráce se všemi místními subjekty pracujícími v Kosovu, včetně mise EULEX a zvláštního představitele EU. Budeme v této spolupráci pokračovat. Je to jediný způsob, jak naše práce v Kosovu může přinést ovoce. Dobrá spolupráce se doposud ukázala jako nezbytná pro udržení míru v této oblasti.

Komise poskytla 7 milionů eur na projekt týkající se právního státu, včetně součásti ve výši 1 milionu eur pro boj proti korupci. Abych byla konkrétnější, v prosinci 2008 jsme poskytli podrobné a obsáhlé odpovědi na všechny vznesené otázky, ústní či písemné, panu Böschovi, předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Objasňovaly sporné otázky související s finančními prostředky z fondů EU a způsob, jakým s nimi bylo v Kosovu naloženo. Také informovaly poslance o finančním hospodaření a kontrolních systémech, které má Komise v současnosti na místě.

Od té doby jsme žádné další žádosti o informace neobdrželi. Můžeme poslancům poskytnout kopie materiálů zaslaných Výboru pro rozpočtovou kontrolu, budou-li mít zájem.

Ráda bych reagovala na poznámku paní Kallenbachové týkající se Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Doufáme, že zlepšení vztahů mezi Srbskem a Kosovem umožní integraci Kosova do zóny CEFTA. Komise udělá, co je v jejích silách, aby tento proces usnadnila.

Usnesení se věnuje mnoha důležitým otázkám, jako je zachování kulturního dědictví Kosova, zlepšení kapacit veřejné správy, lepší začlenění všech komunit v Kosovu, nutnost multietnického vzdělání a zoufalá situace romských rodin v olovem kontaminovaných uprchlických táborech na severu. Komise má v plánu řešit tyto otázky prostřednictvím stávajících nástrojů a ve spolupráci s ostatními dárci.

Naši studii o Kosovu uveřejníme jako součást balíčku rozšíření na podzim. Jsem si jist, že bude zahrnovat mnoho plánů, které zajistí, aby Kosovo zůstalo pevně zakotveno v evropském výhledu, který sdílí se západním Balkánem jako celkem.

  Předsedající. − Obdržel jsem návrh usnesení⁽¹⁾ předložený v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 5. února 2009.

(1) Viz zápis.