Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0050(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0407/2008

Rozpravy :

PV 05/02/2009 - 3
CRE 05/02/2009 - 3

Hlasování :

PV 05/02/2009 - 5.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0050

Rozpravy
Čtvrtek, 5. února 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

6. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Constantin Dumitriu (A6-0004/2009)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, ráda jsem podpořila zprávu, která umožní administrativní a právní zjednodušení, které zvýší informovanost spotřebitelů v Evropě i ve třetích zemích o kvalitě a nutriční hodnotě potravin, a také to, že spotřebitelé budou mít jasno, že byly použity bezpečné výrobní metody. Nesouhlasila jsem s upřednostňováním sektoru olivového oleje či oliv a věřím, že Komise zařadí mezi specifické programy také sektor vína, který tak bude moci lépe šířit informace o kvalitních vínech vyráběných v různých regionech Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, chci pouze říct, že jsem tuto zprávu podpořila. Bylo zajímavé slyšet během rozpravy, že Komise potvrdila 70% spolufinancování pro projekty ovoce na školách, což bude mít pro zavádění těchto projektů velký význam a já to jednoznačně vítám.

 
  
  

- Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0407/2008)

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji Vám opět za slovo. Podpořila jsem tuto zprávu, protože je správné, abychom měli nařízení, které chrání zájmy zemědělců a zájmy těch, kteří pro ně vyrábějí krmivo. Domnívám se, že nyní musíme všem dotčeným subjektům sdělit, co to pro ně znamená, ať už jsou to výrobci krmiv nebo spotřebitelé, protože nestačí pouze schválit nařízení, dokud nebude navázána dobrá komunikace mezi všemi dotčenými subjekty.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Pane předsedající, podpořila jsem zprávu o umísťování krmiva na trh a jeho užívání, protože vyjadřuje zájmy zemědělců a výrobců, stejně jako zdravotní bezpečnost a hospodářských zvířat, a tím i zdravotní bezpečnost těch, kteří budou později jíst jejich maso – lidí.

Jednoznačné definování složek krmiv a Registr doplňkových látek v krmivech Společenství usnadní zemědělcům provádět zodpovědná rozhodnutí o vhodném druhu krmiva. Je to krok správným směrem. Dovolím si však poznamenat, že ochranou obchodního tajemství výrobců nelze odůvodnit nedostatek základních informací a nesmí vést k situacím, jako byla epidemie „nemoci šílených krav“ nebo výskytu dioxinu v krmivech.

 
  
  

- Zpráva: Jürgen Schröder (A6-0513/2008)

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, v listopadu roku 2007 jsem navštívil Ugandu, abych se tu setkal s místními podnikateli a nevládními organizacemi. Když jsme odjížděli po prašné silnici z Kampaly, upozornil mne řidič na stánky s předplacenými telefonními kartami. Obrátil se ke mně a řekl: „Tyhle telefonní společnosti, tyhle soukromé společnosti, udělali víc, aby dostaly lidi v téhle zemi z chudoby, než kterákoli z Vašich bílých, západních, nevládních organizací.“ Myslím, že to bylo tvrzení v daný okamžik poněkud nespravedlivé, ukazuje však, s jakými pocity přijímají mnozí podnikatelé rozvojové politiky Evropské unie.

Podnikatelé v mnoha chudých zemích mi řekli, že naše programy pomoci a naše nevládní organizace mají ve skutečnosti zájem na tom, aby zůstali chudí. Stále se domnívám, že je to poněkud nespravedlivé, ukazuje to však na skutečnost, že musíme projevit podporu podnikatelům v rozvojových zemích, a jedním z nejlepších způsobů, jak to udělat, je podporovat celosvětové otevření trhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Pane předsedající, jsem potěšen, že mohu podpořit skvělou zprávu pana Schrödera k této problematice. Dohody o hospodářském partnerství mají klíčový význam jako rozvojový nástroj. Chudé země zachrání před chudobou obchod a nikoli pomoc.

Žijeme v podmínkách globálního hospodářství ve stavu globálního poklesu, přičemž se začínají objevovat náznaky protekcionismu na straně rozvinutého světa, zejména ve Spojených státech, a doufám, že nikoli v Evropské unii. Pokud vytvoříme klima protekcionismu, bude celá záležitost „obchod a nikoli pomoc k odstranění chudoby“ smetena z cesty a promarněna. Nechceme, aby rozvojové země, které s námi chtějí obchodovat, byly zastaveny našimi sobeckými potřebami, které se budou chybně snažit chránit naše vlastní trhy. Z dlouhodobého hlediska by to pro naše hospodářství byla katastrofa.

 
  
  

- Návrh usnesení: Kosovo (B6-0063/2009)

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). - (NL) Hlasoval jsem proti usnesení o Kosovu ze dvou důvodů. Především je zde bod, který stanoví, že členské státy, které doposud neuznaly nezávislost Kosova, by tak měly učinit. Bod takové povahy je v rozporu se zásadou subsidiarity. O tom musí rozhodnout samy členské státy a ty nepotřebují vnější tlak ze strany Evropské komise, Rady nebo Parlamentu.

Druhým důvodem, proč jsem hlasoval proti tomuto usnesení, souvisí s bodem, který stanoví, že Kosovo a celý region musí mít jednoznačnou vyhlídku na členství v EU. Dle mého soudu je chybou, aby Parlament dával takové sliby. V současnosti je s rozšířením spojena řada problémů, které rovněž souvisejí s řadou nových členských států, a za tohoto stavu by bylo zcela chybné slibovat zemím jako Kosovo, že se budou moci stát členy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (NI). – Pane předsedající, odkud pramení naše utkvělá představa, že bychom měli udržovat mnohonárodnostní státy bez ohledu na přání jejich obyvatel?

Kosovo má nepochybné právo na sebeurčení: bylo vyjádřeno v referendu, kterého se zúčastnilo více než 90 % voličů. Avšak stejně tak můžeme říci, že stejné právo mají zajisté Kosované srbského původu, kteří se nacházejí hned poblíž hranice se Srbskem. Proč jim neumožnit samovládu? Činíme to de facto, proč to neučinit i de jure?

Odpověď zní, protože bychom raději učinili z Kosova jakýsi evropský protektorát – satrapii jako v dobách Osmanské říše. Vnutili jsme jim jakousi verzi naší dvanáctihvězdné vlajky a jakousi verzi naší hymny. Máme Kosovský parlament a orgány, které podléhají rozhodnutím jmenovaného evropského komisaře.

Měli bychom umožnit lidu Kosova referenda o rozdělení – pokud to chce – a o národnostním sebeurčení a stejné právo bychom měli přiznat národům Evropské unie. Pactio Olisipiensis Censenda Est!

 
  
  

- Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A6-0021/2009)

 
  
MPphoto
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, Čína je velmi důležitým obchodním partnerem Evropské unie, stejně jako Tchaj-wan. Chtěla bych Vás upozornit na velmi pozitivní vývoj ve Výboru pro zahraniční vztahy. Členové Výboru schválili stanovisko, které vyzývá Čínu k dodržování práv žen a dětí ukončením nucených potratů a nucené sterilizace. Obsahuje rovněž výzvu Číně, aby ukončila politické pronásledování a další zneužívání lidských práv.

Podle mého názoru tak vyvstává otázka, že nemůžeme oddělit obchod od ostatních činitelů. Tuto myšlenku jsem zmínila, když jsem mluvila o Gaze v otázce obchodu s Izraelem – pokud nenastolíme otázku porušování lidských práv, hrozí nám, že budou naše peníze podporovat porušování lidských práv. Ráda bych tedy poblahopřála Výboru pro zahraniční záležitosti, že uznal nátlakovou povahu čínské politiky jednoho dítěte a učinil z ní otázku obchodní.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). (CS) Vážení kolegové, pane předsedo, Čína vstupem do WTO v roce 2001 získala obrovské výhody. Otevřeli jsme jí své trhy, ale sama nedodržuje obchodní podmínky, ke kterým se zavázala, a my k tomu několik let v podstatě jenom přihlížíme. Já velice podporuji uzavřít strategické partnerství s tímto významným ekonomickým subjektem. Ale to strategické partnerství musí být opřeno o povinnost ze strany Číny dodržovat lidská práva, protože my potřebujeme mít partnerství s takovými zeměmi, které jsou demokratické, a nikoliv totalitní. Máme s tím, nové členské státy, své vlastní zkušenosti.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI). (NL) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh, který předložila skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, protože alespoň zohledňuje skutečnost, že Tchaj-wan je významným hospodářským subjektem, a podporuje účast Tchaj-wanu jakožto pozorovatele v příslušných mezinárodních organizacích. Ve skutečnosti je tento pozměňovací návrh příliš restriktivní. Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan je demokratickou zemí, která má de facto státní svrchovanost, je skutečně ostudou, Tchaj-wan není uznáván jako plnoprávný členský stát ve všech mezinárodních institucích. Tento pozměňovací návrh se týká účasti Tchaj-wanu v těchto institucích v postavení pozorovatele. Myslím, že Tchaj-wan by měl mít právo účasti jako plnoprávný členský stát.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji Vám velmi mnoho za možnost vysvětlit své hlasování ke zprávě EU-Čína. Celkově se jednalo o velmi vyváženou zprávu a jsem velmi rád, že se zpravodaj vcelku držel tématu – kterým je obchod – a nesoustředil se na řadu dalších témat, o nichž vím, že by se na ně řada kolegů ráda soustředila.

Mám však k této zprávě jednu zásadní připomínku, a to je odkaz na nástroje ochrany obchodu. Musíme uznat, že spotřebitelé v mé zemi – v Británii – a řadě dalších zemí v Evropské unii mají prospěch z otevřeného obchodu s Čínou. Ve své době nám pomohl čelit takovým rizikům, jako je inflace. Avšak ochrana nekonkurenceschopných výrobců EU na úkor další stran, které přinášejí prospěch, je něčím, s čím bychom měli zacházet opatrně. Měli bychom zajistit odpovídající rovnováhu a nepomíjet přínos obchodu s Čínou pro spotřebitele, společnosti a globalizované dodavatelské řetězce a maloobchodní sektor. Obecně je třeba obchod s Čínou vítat. V důsledku to povede k řešení všech problémů, jako např. zlepšení lidských práv a pracovních podmínek.

 
  
MPphoto
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Pane předsedající, Čína je jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Představuje rovněž jednu čtvrtinu světové populace.

Po léta jsme s Čínou zacházeli, jako by to bylo nějaké malé dítě, které je třeba peskovat a hádat se s ním, jako kdybychom byli nějaký nadřízený orgán. Nesmíme zapomínat, že čínská historie je o několik tisíciletí delší než naše. Čína si zachovala své kulturní tradice a své hodnoty.

Chceme, aby byla Čína součástí mezinárodního společenství, Čína je však velmi důležitá pro EU jako obchodní partner a měli bychom s Čínou zacházet jako s rovným partnerem s respektem.

Pokud to učiníme, Čína nás nebude jen poslouchat, ale bude s námi více obchodovat, my budeme moci v Číně více investovat a Čína bude moci více investovat u nás. V této chvíli má Čína ohromné množství peněz, které bude muset investovat mimo Čínu. Tím místem, kam je investuje, by měla být Evropská unie.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedající, podpořil jsem pozměňovací návrh paní Wortmannové-Koolové, abychom vnímali Tchaj-wan jako hospodářský a komerční subjekt, protože Tchaj-wan je již dlouhou dobu demokratickým a životaschopným tržním hospodářstvím. Musíme vyvinout alespoň politické a morální snahy na podporu postavení Tchaj-wanu a rovněž mu umožnit v mezinárodním měřítku přístup do organizací, které nejsou vyhrazeny pouze státům.

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Constantin Dumitriu (A6-0004/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože informační opatření ze strany Společenství jsou reakcí na potřebu členských států podpořit obraz jejich zemědělských produktů jak mezi spotřebiteli v rámci Společenství, tak mezi spotřebiteli v jiných zemích, zejména pokud jde o kvalitu a nutriční hodnotu, stejně jako bezpečnost a bezpečné výrobní metody. Rovněž pomáhá nacházet nová odbytiště a má násobný efekt na vnitrostátní iniciativy a iniciativy soukromého sektoru.

Tento legislativní návrh nabídne zainteresovaným stranám možnost navrhovat informační programy, včetně předkládání programů pro třetí země, pokud neexistují. Díky tomuto pozměňovacímu návrhu budou členské státy moci rozšířit oblast uplatňování opatření, na něž se tyto programy zaměřují, a rovněž využívat pomoc mezinárodních organizací při uplatňování těchto opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Cílem tohoto návrhu je rozšířit oblast působnosti článku 9 nařízení (ES) č. 3/2008, který umožňuje členským státům v případě, že příslušné průmyslové odvětví samo nepředloží žádný návrh, navrhovat informační a propagační kampaně na území třetích států, aniž by to vyžadovalo financování ze strany dotčeného průmyslového odvětví. Podle současných požadavků je zapotřebí příspěvku ze strany průmyslového odvětví ve výši 20 %, přičemž EU poskytuje nejvýše 50 % financování.

Tento rozsah umožní členským státům, aby samy zahajovaly propagační kampaně bez finanční účasti průmyslového odvětví. Potenciál tohoto návrhu vytvořit pobídky pro odvětví ovoce a zeleniny je značný a rovněž žádoucí vzhledem k současné hospodářské situaci. Proto rád podpořím tento návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. (PT) Členské státy potřebují propagovat obraz svých zemědělských produktů jak mezi spotřebiteli v rámci Společenství, tak mezi spotřebiteli ve třetích zemích, zejména pokud jde o kvalitu a nutriční hodnotu, stejně jako bezpečnost a bezpečné výrobní metody.

Souhlasím s tím, aby v případě, že zemědělsko-potravinářské organizace nepředloží žádné návrhy, měly členské státy možnost navrhovat programy a vybírat prostřednictvím veřejných zakázek organizace pro realizaci programů.

Pokud návrh Komise zlepší možnost členských států předkládat vnitrostátní programy, zlepší se tím i stávající právní úprava.

Podporuji zprávu pana Dumitriua a vítám začlenění odvětví vína do oblasti působnosti tohoto návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana červnový seznam je přesvědčena, že společná zahraniční politika (SZP) by měla být odbourána a že zemědělské produkty by měly být prodávány na volném trhu, aniž by EU investovala finanční zdroje do informačních kampaní a opatření na propagaci prodeje těchto produktů. Zvláště závažné je, že EU hodlá financovat propagační opatření ve třetích zemích, což je politika, která bude mít za následek nespravedlivou hospodářskou soutěž v zemích mimo EU.

Co to vlastně EU dělá? Je skutečně rozumné, aby se v EU používaly peníze daňových poplatníků na reklamní kampaně, které mají přesvědčit tyto stejné občany, aby nakupovali zboží, které již jednou podpořili? Samozřejmě nikoli. Celý tento návrh zapáchá skrytým protekcionismem.

V lednu roku 2009 byla ve Švédsku, Finsku a Dánsku zahájena nová reklamní kampaň, která má přesvědčit švédské občany, aby kupovali více tulipánů. Podle novin Resumé hodlá EU investovat ve třech zmíněných zemích celkem 14 milionů SEK na tulipánovou kampaň. Toto nehorázné plýtvání penězi EU musí přestat.

Jsem rozhodně proti této zprávě. Opět bych rád podotkl, jak je dobře, že Evropský parlament nemá pravomoc spolurozhodování v zemědělské politice EU. EU by jinak uvízla v pasti protekcionismu a rozsáhlých podpor všech skupin v zemědělském průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tento návrh, který se snaží zjednodušit a posílit informační programy o zemědělských produktech. Podporuji tento návrh, protože zajišťuje finanční prostředky pro trhy třetích zemí na poskytování a zlepšování informací o kvalitě, nutriční hodnotě a bezpečnosti potravin a jejich výrobních metod.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Dumitriua o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Sdílím několikrát vyjádřené stanovisko Komise, že musíme zjednodušit administrativní postupy v rámci evropských orgánů.

Toto nařízení umožňuje ve skutečnosti Společenství poskytování informací o řadě zemědělských produktů na vnitřním trhu a trzích třetích zemí a přizpůsobit tyto činnosti danému umístění.

Souhlasím s tímto politickým krokem, který respektuje potřeby členských států ve snaze povzbudit spotřebitele v rámci EU i mimo ni, aby pohlíželi na zemědělskou produkci EU z hlediska její kvality, nutričních vlastností, bezpečnosti potravin a jejích výrobních metod.

 
  
MPphoto
 
 

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (KOM(2008)0431 – C6-0313/2008 – 2008/0131(CNS)), protože se domnívám, že obyvatelstvo musí být řádně informováno o zemědělských produktech, které spotřebovává. Rovněž se domnívám, že dobrá propagace každého produktu poskytuje spotřebiteli užitečné informace.

 
  
  

- Zpráva: Martine Roure (A6-0024/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Uprchlíkem se rozumí osoba, která se v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi své státní příslušnosti a je neschopen přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu dotyčné země. To je definice OSN z roku 1951.

Tento přezkum směrnice o podmínkách přijímání z roku 2003, která stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl v Evropě, má za cíl vymáhat uplatňování těchto předpisů jako např. přístupu k informacím, vzdělání, zdravotní péči a norem, týkajících se přijímacích zařízení. Tato směrnice umožňuje členským státům stanovit délku doby, během níž nemůže mít žadatel přístup na pracovní trh.

Irsko se naneštěstí nepřipojilo ke směrnici z roku 2003 a uplatňuje systém „přímého poskytování,“ v jehož rámci zajišťuje ubytování, stravu a 19,10 EUR na týden na každou dospělou osobu s cílem odradit žadatele o azyl, aby si za cílovou zemi volili Irsko a s cílem zabránit jim v přístupu na oficiální pracovní trh po celou dobu postupu vyřizování jejich žádostí. Právní úprava, kterou nyní projednává Oireachtas – návrh zákona o přistěhovalectví, povolení k pobytu a ochraně 2008 –, se snaží tento zákaz rozšířit, navzdory velkým obavám z takových rozhodnutí. Mezi další opatření v irské právní úpravě patří kriminalizace „nepodložených“ odvolání a výhledové pokuty pro právní zástupce, kteří se takových případů ujímají.

Jelikož Irsko nepřistoupilo ke směrnici z roku 2003, považoval jsem za svou povinnost zdržet se hlasování, avšak pochválit cíle této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Pane předsedající, dámy a pánové,

Paní Roureová požaduje některé zvláště přitažlivé podmínky přijímání žadatelů o azyl: veselá, otevřená ubytovací střediska – je tak snadnější vypařit se beze stopy –, rozsáhlý přístup ke zdravotní péči, včetně péče psychiatrické, právnímu poradenství, překladatelům a tlumočníkům, školení a dokonce pracovním místům!

Zapomíná patrně na to, jak někteří imigranti sami zneužívají žádosti o mezinárodní ochranu s cílem obejít vnitrostátní právní předpisy o cizích státních příslušnících, kteří přicházejí do našich zemí a pobývají zde, i když skutečné důvody jsou sociální a hospodářské. Rovněž zapomíná, že mohou lhát o svém původu a jazyku a zničit své doklady atd., aby se vyhnuli deportaci.

Rovněž patrně „zapomíná“, že k tomu, co požaduje pro tyto cizince, nemají mnohdy přístup ani naši vlastní spoluobčané, počínaje důstojným ubytováním, pracovními místy a přístupem ke kvalitním veřejným službám, zejména v oblastech, jako např. v Mayotte, představuje záplava přistěhovalců značné hospodářské a sociální problémy pro obyvatelstvo.

Rozumím strádání a snům migrantů, nemáme však prostor a tím spíše prostředky k tomu, abychom ubytovali všechny strádající světa. Tato zpráva je škodlivá a její účinky jsou zrůdné.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Již jsme si zvykli na situaci, kdy většina v Parlamentu schvaluje usnesení bez právních následků a s obsahem, který je v rozporu s legislativním usnesením, které přijímá. Tato tendence se zvětšuje s blížícími se volbami do Parlamentu.

Je to příklad „dvou tváří“ – tváře skutečné a masky – v tomto případě masky.

Není pochyb o tom, že – a tvrdíme to soustavně již dlouho – je nezbytně nutné zaručit práva žadatelů o azyl, pokud jde o přijetí, přístup k informacím a právu na překlad, bezplatnou právní pomoc, zdravotní péči a zaměstnání.

Je zajisté důležité odsoudit rostoucí počet osob zadržovaných v rámci Dublinského systému, v němž jsou téměř běžně využívána zadržovací opatření a omezení přístupu k normám v oblasti přijímání.

Je však rovněž nezbytné požadovat uzavření zadržovacích středisek a odmítnout politiku Společenství, která stanoví normy v oblasti přijímání a postupy pro udělování azylu prostřednictvím nejnižšího společného jmenovatele.

Pokud má Parlament skutečný zájem o dodržování práv přistěhovalců a žadatelů o azyl, neměl by schvalovat směrnici o „navracení“ (která kriminalizuje přistěhovalce a vypovídá je), směrnici o „modré kartě“ (která je odlišuje) a směrnici o postihování zaměstnavatelů (která rovněž postihuje pracovníky), které portugalská komunistická strana odmítla.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. (FR) Pokud jde o práva udělovaná migrantům na území Evropské unie, musíme zajisté usilovat o jejich rozšiřování. Musíme si položit otázku, zda je snaha o předhánění se mezi evropskými orgány na místě.

Tato zpráva je pouhým dlouhým seznamem návrhů a doporučení členským státům, aby přiznaly stovkám a tisícům osob, které každým rokem přicházejí na jejich území, práva, která jsou nejen rovnocenná právům jejich občanů, ale také jich je více a jsou účinnější.

Členské státy Evropské unie jsou například vyzývány, aby odstranily pro tyto přistěhovalce překážky na pracovním trhu a přijaly vnitrostátní, právní předpisy, které budou navíc tento přístup podporovat.

Máme to chápat tak, že od nynějška budou muset občané ustupovat zákonnému utrpení lidí, kteří utíkají ze zemí svého původu, ať už z hospodářských, politických, klimatických nebo rodinných důvodů? Ano, a to je význam selektivní imigrace, kterou Sarkozy tak bezvýhradně doporučuje.

My jsme naproti tomu přesvědčeni, že – zejména v dobách krize – pracovní místa v Evropě by měla zůstat vyhrazena pro Evropany a místa ve Francii pro francouzské občany. Závisí na tom oživení jednotlivých evropských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Tato zpráva obsahuje řadu tvrzení, s nimiž plně souhlasím, jako např. skutečnost, že s žadateli o azyl je třeba zacházet důstojně a že je třeba za všech okolností dbát na dodržování lidských práv. Kritika zaměřená na řadu tzv. přijímacích středisek je oprávněná. Řada evropských zemí nepřijímá žadatele o azyl a uprchlíky důstojně.

Avšak zpráva obsahuje rovněž tvrzení, s nimiž nemohu souhlasit. Základním cílem zprávy je, aby Evropská unie měla společnou imigrační a azylovou politiku. Mimo jiné požaduje od členských států, aby podpořily ty země EU, které jsou „nejvíce postiženy výzvami imigrace“. Strana červnový seznam je přesvědčena, že azylová a imigrační politika je záležitostí členských států za předpokladu, že jsou dodržovány mezinárodní úmluvy a dohody. Společná imigrační a azylová politika by představovala riziko vytvoření „pevnosti Evropa“, jejíž jasné známky se objevují již dnes.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Zdržela jsem se hlasování o této zprávě, protože Irsko nepřijalo směrnici z roku 2003.

Hlavním důvodem tohoto stanoviska je přístup žadatelů o azyl na pracovní trh.

Zákaz přístupu žadatelů o azyl na pracovní trh má být obnoven prostřednictvím návrhu zákona, který je nyní v Dáilu.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zpráva neodráží skutečný rozsah špatných podmínek, v nichž žijí uprchlíci a přistěhovalci v přijímacích a zadržovacích střediscích členských států EU. Omezuje se na konstatování, že podmínky, v nichž přežívají, jsou tragické, ale připisuje je špatnému uplatňování směrnic EU.

Tím na jedné straně podporuje anti-imigrační právní úpravu a politiku EU a jednotlivých vlád, jak je stanoví Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a Dublinský azylový systém, na straně druhé protestuje proti jeho nelidským důsledkům. Je to přinejmenším urážlivé, když politické síly „jednosměrné ulice“ v Evropě, které hlasovaly v Evropském parlamentu pro směrnici, která stanoví až 18 měsíční sazbu pro „ilegální“ přistěhovalce, vyjadřují v této zprávě své údajné politování nad nelidskými podmínkami zadržování a žádají, aby nebyli uprchlíci zadržováni.

„Krokodýlí slzy“ Evropského parlamentu nemohou zprostit EU její nelidské vykořisťovatelské politiky. I ta nejzákladnější opatření, natož opatření na řádnou podporu přistěhovalců a uprchlíků a jejich práv, lze realizovat pouze za předpokladu, že zpochybníme a změníme politiku EU a samotnou strukturu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. (EL) Členské státy včetně Řecka musí učinit více pro uplatňování požadavků a návrhů Evropského parlamentu. Evropský parlament odsuzuje přístup vlád k chudým přistěhovalcům, kteří denně procházejí branami EU a riskují přitom své životy.

Země, jako je Řecko, které leží na vnějších hranicích EU, by měly využít potenciální pomoci nabízené EU a v souladu s právy uprchlíků a žadatelů o azyl se pokusit zajistit lidské podmínky pro jejich přijímání.

Navzdory nepřijatelnému „znevážení“, kterému se nedávno dostalo právům přistěhovalců, kteří nadále přicházejí do „pevnosti Evropa“, ze strany Komise a Rady, nesplňuje Řecko normy Společenství na ochranu základních práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) Udělení azylu je vrcholným gestem státu a celého Společenství, kterým přijímají svou neschopnost uhájit lidská práva na celém světě a na druhé straně svou vůli podle těchto práv jednat.

Systém, kterým se azyl řídí, musí být proto jednoznačně oddělen od přistěhovalectví. Čím více se budeme snažit tento pojem rozšířit, včetně oblastí, které se jej netýkají, tím bude mít menší hodnotu a nejasnosti mohou pouze poškodit legitimní žadatele o azyl. Je proto důležité za všech okolností uplatňovat jednoznačná pravidla, rychlé postupy a důstojné zacházení. I když je třeba jednotlivá opatření a možnosti koordinovat, azyl nepředstavuje z hlediska počtu, rozsahu a pojetí stejný problém jako přistěhovalectví, ani v oblasti bez hranic. Jednotlivé členské státy mají vlastní tradice v oblasti azylu a v rámci výše zmíněné koordinace nesmějí být tyto rozdíly přehlíženy.

Pokud jde o žadatele o azyl, jejichž žádosti jsou nebo musejí být odmítnuty, nesmí tato kategorie – výsledek velkorysého, avšak úzkého chápání azylu – nijak omezovat lidskost v přijímání a zacházení s lidmi, kteří budou vždy zranitelní z povahy svého stavu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti zprávě paní Roureové o uplatňování směrnice 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl v Evropské unii. I když odsuzuji skutečnost, že některé inspekce ukázaly, že stávající směrnice nebyly v některých členských státech řádně uplatňovány, nesouhlasím s tvrzeními zpravodajky, že je řada nedostatků v oblasti přijímacích podmínek.

Navíc nesouhlasím s tím, že otevřená ubytovací střediska, která zřídily některé členské státy, mají malou kapacitu a neodpovídají potřebám migrantů. Konečně nesouhlasím s tím, aby bylo upřednostňováno přijímání žadatelů o azyl v otevřených přijímacích střediscích namísto uzavřených celků.

 
  
MPphoto
 
 

  Michel Teychenné (PSE), písemně. (FR) Díky této zprávě Evropský parlament opětovně potvrzuje svůj závazek vůči základním právům, jako je právo na důstojnost. Je nepřijatelné, aby v samotné Evropské unii nebyly podmínky přijímání migrantů a žadatelů o azyl příkladné.

Inspekce zadržovacích středisek poslanci Evropského parlamentu v letech 2005 a 2008 umožnily vypracovat návrh této zprávy pod vedením paní Roureové. Zpráva ukazuje rozsah nesrovnalostí v systému zadržování migrantů v Evropě a poukazuje na problémy související s právním poradenstvím, lékařskou péčí, hygienou, promiskuitou a informacemi.

Evropský parlament dnes zvoní na poplach. Členské státy si toho musejí být vědomy a v případě potřeby musí co nejdříve zavést směrnice o „přijímání“ a „řízení“, nebo urychlit zavádění.

 
  
  

- Zpráva: Cristiana Muscardini (A6-0001/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Labouristická strana v Evropském parlamentu se zdržela hlasování o této zprávě nikoli proto, že bychom nesouhlasili s posílením role malých a středních podniků EU v mezinárodním obchodu, ale proto, že paní Muscardiniová vytvořila trojského koně, který v sobě obsahuje nepřijatelné stanovisko nástroje ochrany obchodu.

Jsme nespokojeni s tím, ž Evropská komise odsunula přezkum z důvodu problémů se zajišťováním konsensu. Dle našeho soudu je naléhavě třeba změnit režim ochrany obchodu Společenství tak, aby lépe zohledňoval vývoj světového hospodářství. Pokud neprovedeme reformu, nebude náš průmysl schopen využít výhod globalizace. I když vítáme zařazení zlepšení transparentnosti nástrojů ochrany obchodu do pracovního programu ze strany českého předsednictví, je to málo.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Hlasovali jsme pro přijetí zprávy paní Muscardiniové o malých a středních podnicích. Je to neradostná kritika obchodní politiky Evropské unie, i když je formulována v umírněném a technokratickém stylu, který je této sněmovně tak blízký.

Zahrnuje vše: politiky zaměřené na potřeby velkých podniků; slabost opatření podporujících přístup na zahraniční trhy a zajišťujících reciprocitu ze strany třetích zemí; problémy v přístupu k nástrojům ochrany obchodu ze strany malých podniků; neúčinnost opatření na ochranu proti padělání a nezákonnému či podvodnému zeměpisnému označení původu atd.

Je na čase, aby Evropská unie přestala obětovat své podniky a své pracovníky na oltář oné formy konkurenceschopnosti a volného obchodu, které jako jediné mohou být ve světě realizovány. Je na čase podporovat malé a střední podniky podnikající v oblasti vývozu, chránit je proti nespravedlivé konkurenci a dělat to, co je rozumné z hlediska ochrany našich trhů.

Skutečností je, že tím, že zpravodajka zůstává oddána globalizaci podniků jakožto cíli, pokračuje v podpoře systému, který je založen na naprosté svobodě pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly, tedy systému, který nás zavedl do hluboké hospodářské, finanční a sociální krize, systém, kterého se musí Evropská unie naprosto zříci.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Není náhodou, že s blížícími se volbami do Parlamentu se objevují usnesení, jejichž cílem je zříci se odpovědnosti za politiky přijaté v EU (zejména v posledních pěti letech) týkající se velmi vážné situace, v níž se nacházejí mikropodniky a malé a střední podniky obecně, a zejména v Portugalsku.

Oběťmi tržní liberalizace, kterou tak podporuje EU, jsou malé a střední podniky a nikoli nadnárodní společnosti (jako kdyby systém, kde přežijí jen ti nejschopnější, jim mohl pomoci). Je řada malých a středních podniků, které mají „podíl“ na „mezinárodním obchodu“ díky své závislosti na velkých nadnárodních společnostech, pro které vyrábějí za ceny, které často neodpovídají ani výrobním nákladům.

Bezesporu je nezbytné zajistit (a uplatňovat) nástroje ochrany obchodu, práva duševního vlastnictví, označování původu a zeměpisné údaje o zemědělských produktech a internacionalizaci malých a středních podniků.

Proč tedy většina sil zastoupených v tomto Parlamentu, která odpovídá většině zastoupené v Komisi a v Radě EU, nepřijme nařízení o původu označování, neuplatňuje na dovážené produkty stejné normy bezpečnosti a ochrany, jaké se vyžadují u produktů vyráběných v EU a neuplatňuje finanční rámec 2007-2013 k ochraně výroby a zaměstnanosti a k podpoře malých a středních podniků?

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. (PL) Jsem velmi ráda, že Evropský parlament přijal zprávu paní Muscardiniové, na níž jsem měla příležitost se podílet jako poradce za Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Často se nyní hovoří o zlepšování podmínek pro malé a střední podniky na vnitřním trhu Evropské unie, zejména v kontextu navrhovaného zákona o malých podnicích.

Malé a střední podniky tvoří více než 99 % všech podniků v Evropě. Avšak obchodní činnost, která překračuje vnitrostátní hranice, je spíše oborem velkých podniků. Pouhých 8 % malých a středních podniků vyváží své zboží mimo své vnitrostátní hranice. A hovoříme-li o obchodní činnosti přesahující hranice Evropské unie, podniků, které se odhodlají k tomuto kroku, jsou pouhá 3 %.

Nesmíme zapomínat, že internacionalizované podniky vykazují značnou schopnost inovace. Inovace je klíčem ke konkurenceschopnosti a růstu evropského hospodářství. Doufám proto, že politiky vnitřního trhu zprostředkují malým a středním podnikům značný přínos, který přináší společný trh, a pokud je to možné, položí základy internacionalizace činností malých a středních podniků. Malým a středním podnikům by se mělo rovněž dostávat větší podpory ze strany členských států a Evropské komise v oblastech, jako je propagace vývozu nebo hledání potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud jde výrobky, zaujímající přední místo na trhu, a služby a nové technologie.

 
  
MPphoto
 
 

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. (PL) Zpráva, kterou předložila paní Muscardiniová, zmiňuje řadu obav a významných hospodářských a sociálních otázek. Je to významné zejména dnes, kdy se nacházíme v situaci hospodářského propadu. Množství malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců; s obratem ≤ 50 milionů EUR) v EU dosahuje 23 milionů, což představuje přibližně 99 % všech podniků působících na našem trhu. V těchto malých a středních podnicích pracuje více než 75 milionu lidí.

Výzvy určené Komisi, členským státům a regionálním a místním orgánům k účinné podpoře těchto podniků, včetně volného přístupu k úvěrům, jsou proto opodstatněné. Kromě toho je třeba usnadnit obchod a odstranit byrokratické překážky pro vývoz a dovoz.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, jejichž složité a ne vždy jednoznačné postupy brání v přístupu malým a středním podnikům, trh by měl být otevřenější a to jak v rámci EU, tak ve třetích zemích. Jak jsem již uvedl ve své zprávě o inovační politice, úlohu malých a středních podniků v tomto odvětví lze jen stěží přecenit. Je to dáno tím, že jsou pružnější a otevřenější moderním technologiím a organizačním metodám.

Zvláštní přístup je třeba uplatňovat vůči malým a středním podnikům v odvětví zemědělství a potravinářství, kdy je třeba dbát na ochranu označení původu produktu a napodobeniny, které jsou škodlivé pro zdraví spotřebitelů, je třeba zakázat. A rovněž vítáme myšlenku uspořádání evropského týdne malých a středních podniků v květnu roku 2009. Mělo by se stát příležitostí ke zpřístupnění značného množství informací v rámci celé EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE), písemně. − I když všichni uznáváme a podporujeme úlohu malých a středních podniků, kterou sehrávají v mezinárodním obchodu, je skutečně hanbou, že značná část této zprávy je věnována obraně tak zvaných nástrojů ochrany obchodu. Tyto nástroje ochrany obchodu využívají neschopní výrobci jako formu otevřeného protekcionismu, který je má chránit před konkurencí, a to nejen před konkurencí mimo hranice EU, ale i před mnohem účinnější konkurencí v rámci EU, která využila výhod globalizace a vytvořila globální dodavatelské řetězce.

Nástroje ochrany obchodu poškozují maloobchodní prodejce a spotřebitele, kteří jsou nuceni platit vyšší ceny za zboží, které by mohli jinde získat levněji. Rovněž tím poškozují velmi účinné a inovativní malé a střední podniky. Všichni známe ve svých volebních obvodech mnoho malých a středních podniků poškozovaných právě těmito nástroji ochrany obchodu, které se tato zpráva snaží oslavovat. Právě z tohoto důvodu konzervativci váhavě hlasovali proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE), písemně. (RO) Malé a střední podniky tvoří v rámci Evropské unie 23 miliard podniků (což je 99 % celkového počtu podniků) a 75 milionů pracovních míst.

Hlasovala jsem pro zprávu paní Muscardiniové, protože představuje klíčovou strategii, díky níž mohou malé a střední podniky překonat obtížné hospodářské období. To souvisí s politickou a finanční podporou zaměřenou na rozvoj inovací v oblasti produktů a výrobních postupů a na zlepšení přístupu k finančním a fiskálním informacím, včetně internacionalizace. To rovněž vyžaduje rozhodný postoj během jednání o postupech usnadnění obchodu s cílem snížit náklady celních formalit, které představují až 15 % hodnoty prodávaného zboží, a také účinné sledování původu zboží a moderní celní kontrolní postupy.

Pokud jde o Rumunsko, internacionalizace malých a středních podniků je řešení, které v současné hospodářské krizi zásadním způsobem pomůže jejich přežití a rozvoji jejich podnikání, čímž jim umožní sehrávat zásadní roli při vytváření nových pracovních míst.

Vítám myšlenku uspořádání evropského týdne malých a středních podniků v květnu roku 2009, jehož hlavním cílem je poskytnout informace malým a středním podnikům v oblasti internacionalizace jejich podnikání.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) V době, kdy svět hledá odpovídající reakci na světovou hospodářskou krizi a kdy se šíří protekcionistické tendence, jako tomu bylo v případě nedávné diskuse „Buy American“ („kupujte americké zboží“) v kongresu Spojených států, je povinností vlád a orgánů Společenství hájit zájmy malých a středních podniků a zaručit dodržování pravidel mezinárodního obchodu.

Hodnota dostupností mezinárodních trhů pro malé a střední podniky je evidentní. Jak ukazují studie, pokud tyto podniky působí na trzích mimo Společenství, osvojují si obvykle osvědčené postupy, jsou inovativní a konkurenceschopnější. I přesto víme, že některé z nich nedokáží odolat konkurenci.

S ohledem na tuto hodnotu a s vědomím, že větším a společnostem se dostává v těchto dobách protekcionismu lepší podpory, je však nezbytné, aby orgány přijaly opatření na ochranu těchto společností, a to prostřednictvím sledování a vymáhání dodržování mezinárodních dohod.

Totéž se však musí zároveň vztahovat i na třetí země. Mezinárodní obchod bude spravedlivý jen tehdy, pokud budou platit stejná pravidla pro obě strany.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Muscardiniové o podpoře malých a středních podniků v mezinárodním obchodu. Pro Evropskou unii, což je oblast charakterizovaná z větší části malými a středními podniky, je přítomnost malých a středních podniků na zahraničních trzích velmi významná. V současnosti pouze 8 % malých a středních podniků má mezinárodní rozměr a většina vývozu zůstává v Evropské unii.

To malé množství malých a středních podniků, které vyvážejí mimo EU, se obvykle zaměřuje na rozvinuté a v zásadě nasycené trhy, jako jsou trhy ve Spojených státech, Kanadě a ve Švýcarsku; jen výjimečně vyváží své produkty na trhy rozvíjejících se zemí. Proto navzdory dobrým úmyslům Evropského společenství, jako je například projekt zákona o malých podnicích, máme před sebou ještě dlouhou cestu, než budou všechna evropská společenství mít skutečně mezinárodní rozměr.

 
  
  

- Zpráva: Georgios Papastamkos (A6-0020/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Vasco Graça Moura (PPE-DE), písemně. (PT) Elektronický obchod je skvělou obchodní příležitostí pro malé a střední podniky i pro mladé podnikatele. Pomáhá překonat tradiční jiné než technické překážky tím, že nabízí přístup k jinak nepřístupným trhům.

Ze stejného důvodu tento druh obchodování rovněž zaručuje větší účast méně rozvinutých zemí v mezinárodním obchodu. Začlenění těchto partnerů však závisí na vytvoření základní infrastruktury, k níž bychom měli bezpodmínečně přispívat.

Rovněž bychom měli zvážit, že pirátství, padělání a zneužívání údajů nejsou nedílnou součástí tohoto druhu obchodování, ale spíše variantou starých zvyklostí. Pomocí odpovídajících úprav musíme poskytnout všechny záruky tradičního obchodování.

Právní otázky se týkají řady hledisek, které nám brání v kritickém pohledu: například správa internetu musí být ještě začleněna do mezinárodně uznávané struktury, což je záležitost mezinárodního soukromého práva či kontrol.

Pokud jde o WTO, panují ohledně elektronického obchodu nejasnosti, a navzdory soustavným požadavkům jsou jednání o tomto druhu obchodu nadále ponechávána na nebezpečné dvoustranné úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Internet přebírá stále významnější úlohu v obchodních vztazích a rovněž v mezinárodním obchodě. Nadále však přetrvávají vážné nedostatky v oblasti ochrany uživatelů a spotřebitelů, v oblasti ochrany jejich osobních údajů a zaručení kvality poskytovaných služeb a prodávaných výrobků.

I když se zpráva o těchto skutečnostech zmiňuje, nepředkládá návrhy, které by umožnily posílit ochranu uživatele a kvalitu poskytovaných služeb, a mluvíme tu o službě tak veřejné, jako jsou komunikace.

I když zpráva zahrnuje některá hlediska, která vnímáme kladně, jejím hlavním cílem je podpora rozvoje a využívání elektronického obchodu jako nástroje, který má usnadnit mezinárodní obchod, a jako nástroje, který má pomoci překonat současné obtíže při otevírání dalších trhů. To znamená, že jejím hlavním zájmem je usnadnit a propagovat elektronický obchod, což znamená výrobu, propagaci, obchod a distribuci výrobků prostřednictvím sítí elektronických komunikací s cílem podporovat liberalizaci světového obchodu.

Proto se zdržujeme hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. (PL) Internet vytváří řadu nových možností v obchodu se zbožím a službami. Týká se to rovněž přeshraničních transakcí. Nárůst transakcí prováděných v posledních letech přes internet budí optimismus ohledně úrovně důvěry, které se internet těší u spotřebitelů.

Nadále však existují překážky, jako například jazyk, které bude obtížné odstranit. Další vážnou hrozbou pro mezinárodní obchodování přes internet je nedostatek právní jistoty a ochrany spotřebitele. Doufám, že navrhovaná směrnice o právech spotřebitele odstraní některé z těchto překážek a bude představovat další podnět rozvoje internetového obchodování.

Musíme si uvědomit, že internet umožňuje malým a středním podnikům účast na mezinárodních trzích při velmi nízkých nákladech ve srovnání s tradičními metodami a nabízí možnosti rozvoje podnikání dříve nemyslitelné.

Internetový obchod však rovněž vzbuzuje otázky, zejména v oblasti prodeje padělků, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví. Padělané výrobky jsou vážným problémem internetového obchodování, zejména proto, že lidi, kteří prodávají padělané výrobky v mezinárodním měřítku, bývá obtížné postavit před soud. Spotřebitelé, kteří používají internet, jsou také často oběťmi podvodů, jako např. krádež peněz elektronickou cestou. Všechny tyto jevy narušují důvěru spotřebitelů v internetový obchod a to zpomaluje rozvoj mezinárodního internetového obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE), písemně. − Chválím tuto zprávu jako širokou a vyváženou zprávu, která účinně řeší vliv, který má internet v oblasti přeshraničního obchodu. Internet umožňuje přístup na globální trh stále menším firmám, u kterých by to bylo ještě před několika lety nemyslitelné, a tím rozvíjí obchod a umožňuje vyjít najevo kladným hlediskům globalizace. Otevřel nové trhy a odstranil překážky obchodu.

Tato zpráva správně poukázala na skutečnost, že i když došlo k nárůstu podvodů a padělání, neměl by tento nárůst být připisován samotnému internetu, ale měl by být spíše považován za problém, který existoval již dříve a který je třeba řešit novým a inovativním způsobem, pokud tím nebudou dotčeny naše občanské svobody. Zdůrazňuje také, že internet by měl být vnímán jako příležitost ke kulturní rozmanitosti a nikoliv jako hrozba. Zpráva konečně uznává, že liberalizace služeb souvisejících s internetem, jako například telekomunikačních společností, vedla k rozvoji investic do infrastruktury, takže jsem přesvědčen, že bychom měli být opatrní při uplatňování další regulace těchto průmyslových odvětví, jak se o to podle všeho Komise v současnosti snaží.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám tuto zprávu, která poukazuje na nové příležitosti a nové trhy vytvořené díky povaze a technologickému rozvoji internetu. Uznává úlohu, kterou internet může sehrát při překonávání rozdílů mezi severem a jihem při otevírání nových cest spojujících rozvojové země s rozvinutými obchodními systémy a při zvyšování jejich obchodních toků. Ve zprávě se uvádí, že by tak mělo být usnadněno harmonické začlenění rozvojových zemí do světového obchodního systému, což podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. (RO) Vítám zprávu svého kolegy o úloze, kterou sehrává internet při rozvoji obchodu. S ohledem na stále rostoucí počet uživatelů internetu je třeba zavést lepší regulaci v této rostoucí oblasti. Evropské politiky musí podporovat elektronický obchod jako účinnou alternativu k tradičním metodám obchodování a jako způsob posílení přeshraničního obchodu v rámci EU.

Je třeba přijmout řadu opatření Společenství s cílem odstranit potenciální překážky, které by mohly bránit lepšímu využívání internetu k obchodním účelům. Mezi ně patří i opatření, která mají za účel předcházet podvodům a krádežím osobních dat a zabrání jim. Tato opatření Společenství musí rovněž povzbuzovat uživatele k větší důvěře v internetové prostředí.

Zároveň však musí být definovány normy Společenství pro transakce elektronického obchodu. EU musí usnadnit uplatňování těchto norem, a tím dát zástupcům elektronického obchodu možnost, aby byli vnímáni jako spolehliví dodavatelé.

Vzhledem ke globální povaze internetu a příležitostem k provádění užitečných obchodních transakcí se třetími zeměmi doufám, že se brzy dočkáme lepší celosvětové propagace elektronického obchodu v rámci WTO.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jejím cílem je vyzdvihnout ty oblasti mezinárodního obchodu, kde se internet stal katalyzátorem, který vytváří nové podmínky pro rozvoj celosvětového obchodu.

Rovněž uznává potřebu otevřených standardů a jejich důležitý příspěvek pro inovace a hospodářskou soutěž, stejně jako reálnou možnost volby pro spotřebitele. Zpravodaj navrhuje, aby obchodní dohody, které bude EU podepisovat, podporovaly otevřené a rozsáhlé využívání internetu pro elektronický obchod za předpokladu, že přístup spotřebitele ke službám, internetovým produktům a jejich využívání není omezen, s výjimkou případů, kdy to zakazují vnitrostátní právní předpisy.

Podporuji požadavek zpravodaje, aby Komise vypracovala celkovou strategií, která pomůže odstranit překážky stále bránící malým a středním podnikům ve využívání elektronického obchodu, a aby vytvořila databázi, která bude nabízet informace a poradenství novým účastníkům, kteří nemají s elektronickým obchodem zkušenosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Papastamkose o mezinárodním obchodu a internetu. Podporuji záměr zpravodaje zaměřit se na ty oblasti mezinárodního obchodu, kde internet působí jako katalyzátor a vytváří nové podmínky pro rozvoj mezinárodního obchodu na světové úrovni.

Není těžké pochopit, jak jsou si mezinárodní obchod a internet navzájem prospěšné. A co víc, jsem pevně přesvědčen, že rozvoj internetového obchodu představuje významnou výhodu pro spotřebitele. Hlavní výhodou, ať už na vnitrostátní, evropské nebo světové úrovni, je mnohem širší výběr zboží a služeb, konkurenceschopnější ceny, nižší životní náklady a lepší kvalita života.

Díky lepším informacím, které má spotřebitel k dispozici, má nyní možnost nalézt lepší zboží a služby, k nimž má přístup 24 hodin denně ať už doma nebo na pracovišti.

 
  
  

- Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0407/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro kompromis, kterého bylo dosaženo, a považuji nové nařízení za velmi pozitivní, protože umožní harmonizovat podmínky pro uvádění na trh a používání krmiv a zajistí poskytování odpovídajících informací jak chovatelům dobytka, tak spotřebitelům masa, čímž zaručuje řádné fungování vnitřního trhu.

Rád bych podtrhl význam „otevřeného prohlášení”, což je seznam složek krmných směsí v sestupném pořadí podle jejich hmotnostních podílů, což pomůže k zachování vysoké úrovně důvěry ze strany zemědělců a spotřebitelů.

Výrobci budou mít navíc k dispozici jasnější pravidla pro uvádění krmiv na trh, což umožní snadněji předcházet nezákonným praktikám.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zpráva Evropského parlamentu obsahuje některé konstruktivní pozměňovací návrhy, jako například návrh začlenit na etikety údaje o tom, že některé krmné směsi určené pro jiná zvířata než přežvýkavce obsahují maso a mouku.

Pozměňovací návrhy ke zprávě však rovněž obsahují údaje, kterými by se měli zabývat úředníci na úrovni orgánů a nikoli politici. Jako příklad uvedu několik textů hodných citování: „výživa podávaná orální cestou“: perorální podávání výrobků určených k výživě zvířat prostřednictvím trávicího ústrojí s cílem pokrýt nutriční potřebu zvířete a/nebo udržet užitkovost zdravých zvířat, „kbelíkové lizy obsahující minerály” nebo „výkaly, moč a obsah zažívacího traktu získaný vyprázdněním nebo oddělením zažívacího traktu bez ohledu na způsob jejich zpracování nebo přimíchání“.

Jedná se zajisté o důležité záležitosti související s bezpečností potravin, starost o ně by však měla být ponechána na odbornících vnitrostátních orgánů.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože obsahuje některé návrhy, které jsou v zásadě důležité, neznamená to však, že podporuji i její přístup v oblasti zasahování do specifických detailů.

 
  
MPphoto
 
 

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. (RO) Baringdorfova zpráva o uvádění na trh a používání krmiv má zásadní význam pro zemědělský trh a trh s potravinami s ohledem na nedávné skandály týkající se výživy zvířat, nemocí, jimiž byla postižena zvířata v důsledku nedostatečné znalosti přísad obsažených v krmivech, která jim byla podávána, skandál s dioxinem, nemoc šílených krav atd.

Větší svoboda a odpovědnost bude dána výrobcům suchých krmiv. Znamená to však, že pokud nastane vážnější problém týkající se kontaminace jedovatými látkami nebo škodlivými krmivy, významným způsobem to postihne vývoj zvířat nebo životní prostředí. Pokud výrobce nebude mít dostatečné finanční prostředky na vyřešení tohoto problému, může to způsobit problémy ještě vážnější.

Domnívám se, že je důležité – a z tohoto důvodu jsem také hlasoval pro přijetí zprávy –, aby zemědělci a zemědělští pracovníci obecně dostávali přesné informace o složení krmiv, ale také aby byli dostatečně chráněni proti finančním, sociálním a hospodářským ztrátám v případě neštěstí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. (PL) Upřímně děkuji panu zpravodaji za to, že věnoval pozornost tak obtížnému a kontroverznímu tématu. Označování potravin a jeho koordinace na úrovni Společenství vyžaduje uvést do souladu zájmy spotřebitelů, kteří mají právo vědět, jaký produkt kupují, zda je bezpečný a z čeho je vyroben, a práva výrobců, kteří chtějí hájit svá práva na ochranu duševního vlastnictví.

Odvolání ze strany podniků a členských států proti požadavku umisťovat na etikety „specifické informace na požádání“ ukazuje na zásadní střet zájmů mezi těmito zájmovými skupinami.

Kompromisní postup, který byl vypracován za pomoci Evropského soudního dvora, vypadá na první pohled jako rozumný, je však odtržený od reality, protože je obtížné si představit, že zemědělec, který – beztoho už pracuje ve dne v noci – bude mít dost zájmu o celou záležitost, aby plýtval časem a penězi na složitý odvolací postup.

Specifické informace o složení krmiv by měly být na etiketě nejen z důvodu nezadatelných práv spotřebitele, ale především z důvodu hlavního cíle této směrnice, kterým je ochrana zdraví. Kdo jiný než výrobce například zaručí, že krmiva nebyla geneticky modifikována? Ochrana duševního vlastnictví nesmí ulehčovat zneužití.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Graefe zu Baringdorfa o uvádění krmiv na trh a jejich používání. Podporuji návrh, který požaduje úplné přepracování evropských právních předpisů v oblasti krmiv tak, aby zahrnovaly nejen zjednodušení stávajících norem, ale rovněž uvedení těchto právních předpisů do souladu s právní úpravou v oblasti potravin.

Mezi hlavní témata, která jednoznačně podporuji, patří vytvoření seznamu složek potravin, z nichž se skládá krmná směs a jejich přesného množství („otevřená prohlášení“), což byl jeden z hlavních požadavků Evropského parlamentu po krizi s bovinní spongiformní encefalopatií (BSE). Závěrem rovněž souhlasím se zpravodajem v oblasti ochrany práv spotřebitele na informace a označování potravin.

 
  
  

- Zpráva: Jürgen Schröder (A6-0513/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Arlette Carlotti (PSE), písemně. (FR) Pro Komisi jsou dohody o hospodářském partnerství EPA alfou a omegou jejich rozvojové strategie. Schröderova zpráva a evropská pravice činí totéž.

My, evropští socialisté, kteří podporujeme dotčené země, nemůžeme tento přístup podpořit. Pokud jde o nás, jsou tyto dohody EPA podvod. Stále je ještě čas podpořit jiný způsob uvažování, učinit z dohod o hospodářském partnerství skutečný nástroj rozvoje prostřednictvím podpory znovuotevření jednání o otázkách, které vyvolaly největší neshody, jak to ostatně pan Barroso a paní Ashtonová slíbili; prostřednictvím volby výběrového regionalismu, jak to provádí samotné země AKT; prostřednictvím dodržování našich závazků týkajících se pomoci v oblasti obchodu, k nimž jsme se zavázali v roce 2005 namísto „drancování“ ERF; prostřednictvím zajištění skutečné parlamentní kontroly celého procesu, v níž by se parlamenty zemí AKT chopily vůdčí úlohy, a prostřednictvím zapojení občanské společnosti na jihu; a odmítnutím „buldozerové strategie“ zaměřené na rozšíření jednání o službách a „Singapurských“ otázkách, když k tomu země AKT nejsou připraveny.

To není „cestovní mapa“, o které mluví Schröderova zpráva. Z tohoto důvodu hlasujeme proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) A opět, zejména z důvodu odporu mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT), navzdory nutnosti používat „politicky korektní“ jazyk většina v Parlamentu není schopna zakrýt skutečný důvod a skutečné záměry dohod o hospodářském partnerství mezi EU a zeměmi AKT.

I když v čl. 36 odst. 1 dohody z Cotonou se její účastníci dohodli na „uzavření nových obchodních úmluv slučitelných s pravidly Světové obchodní organizace s cílem postupně odstranit překážky, které brání vzájemnému obchodu, a prohloubit spolupráci ve všech oblastech, jež jsou pro obchod podstatné“, EU hodlá překonat, co bylo doposud stanoveno a dosáhnout toho, co nebylo doposud dosaženo ani v rámci WTO, přičemž 10. Evropský rozvojový fond je zaváděn právě za tímto účelem, zároveň však snižuje veřejnou rozvojovou pomoc. Jinými slovy, snažíme se dovnitř dostat oknem, když jsme se tam nedostali dveřmi.

Cílem EU je liberalizace obchodu, díky které se velké finanční a hospodářské skupiny snaží zajistit otevření trhů, které jim umožní prodej zboží a služeb, těžbu surovin a zavedení výrobních modelů zaměřených na vývoz v souladu s jejich zájmy.

K podpoře účinné nezávislosti, svrchovanosti, spolupráce, solidarity, rozvoje a sociální spravedlnosti je zapotřebí jiná politika.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Schrödera, zprávy o dopadu dohod o hospodářském partnerství na rozvoj (EPA).

Dosud podepsané předběžné dohody jsou pouhým začátkem dlouhé a plodné spolupráce s těmito mimoevropskými zeměmi. V případě dohod o hospodářském partnerství byl ze strany EU i zemí AKT považován za přijatelný proces liberalizace trvající 15 let. Minimální požadavek pro splnění pojmu „téměř veškerý obchod“ jsou alespoň 80% obchodní výměny mezi partnery. Jsem proto přesvědčen, že příprava dalších dohod může pouze zlepšit hospodářské postavení obou smluvních stran.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Zpráva z vlastní iniciativy o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvojovou spolupráci obsahuje několik smysluplných témat. Požaduje větší vládní pomoc (ostatně země AKT nejvíce trpí finanční krizí) a zdůrazňuje, že dohody EPA jsou rozvojovým nástrojem, který by neměl záporně ovlivnit regionální integraci jihu. Navzdory tomu podporuji alternativní usnesení Skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance. Bude ostatně logičtější, pokud Parlament vyčká s podporou dohod EPA, dokud nevyjádří své stanovisko parlamenty zúčastněných zemí AKT. Podle mého názoru, by parlamentním orgánem, který sleduje dohody EPA, mělo být Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU a nikoli orgán, který byl ustaven k tomuto konkrétnímu účelu. To by mělo pouze rozkladný účinek a oslabilo by to postavení zemí na jihu, které nemají k dispozici dostatečné finanční nebo personální prostředky, aby navštěvovaly všechna tato setkání. Samostatný orgán je navíc neprůhledný a zabránil by celostnímu přístupu k tématům souvisejícím s rozvojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Michel Teychenné (PSE), písemně. – (FR) I když dohody o hospodářském partnerství (EPA) věnují značnou pozornost struktuře vztahů EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT), Evropský parlament přijetím této zprávy vysílá velmi špatný signál.

Pokud Evropa nechce přispět ke zničení zemí AKT, musí jednoznačně změnit způsob, jakým s nimi jedná a obchoduje. Tato zpráva obhajuje systém, který je založen na údajné rovnosti mezi stranami, přičemž EU je ve skutečnosti přední hospodářskou mocností světa, a země AKT mají do tohoto postavení ještě daleko. Musíme nyní naléhavě přijmout asymetrický a konsenzuální přístup, který konečně dá těmto státům šanci uplatnit se v rámci světové hospodářské soutěže.

Moji kolegové ze socialistické strany v Evropském parlamentu i já jsme hlasovali proti této zprávě. Její přijetí Parlamentem je skutečným důkazem toho, že v Evropě vládne pravice, a to se musí změnit!

 
  
  

- Návrh usnesení: Kosovo (B6-0063/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Uznání Kosova jako svrchovaného státu řadou zemí vytváří pravděpodobně více problémů, než jich řeší. Mám pochybnosti o tom, zda bylo Kosovo připraveno na nezávislost. Skutečnost, že některé členské státy EU neuznaly nezávislost Kosova ze strachu, že tím vytvoří precedens v rámci vlastních hranic, ještě více zkomplikovala budoucnost Kosova.

EU nyní přijímá primární odpovědnost za vnitřní pomoc Kosovu. Tento závazek nemůže zůstat závazkem s nejistým koncem ať už z hlediska časového nebo z hlediska finančních zdrojů. Existují vážné obavy o politickou stabilitu Kosova, míru korupce, vliv vnitřního i zahraničního organizovaného zločinu a zacházení s menšinami, včetně Srbů.

Je důležité, aby orgány EU zůstaly bdělé a aby byly připraveny zasáhnout, pokud Kosovo nedokáže uspokojit vysoké standardy, které musí nevyhnutelně plnit každý svrchovaný stát.

Bez ohledu na své výhrady toto usnesení podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Není nic radostného ani na situaci v Kosovu ani na úloze, kterou zde sehrává Evropská unie.

EULEX, mise EU v Kosovu, je v tomto případě pouhou „vojenskou“ prodlouženou rukou OSN, jejímž úkolem je dohled nad vytvořením trvalé kosovské vády a státní správy v rozporu s usnesením 1244, které uznává svrchovanost Srbska nad touto provincií.

Dobré úmysly vyjádřené v této Sněmovně, rady a požadavky se úporně snaží skrýt tragickou skutečnost: utiskování menšin, zejména srbské menšiny, na území, které je nyní vydáno – díky mezinárodnímu a zejména Evropskému společenství – korupci, organizovanému zločinu, albánské mafii a možná i islamistickým teroristickým skupinám.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Účelem tohoto usnesení je zlehčit podporu EU nezákonnému jednostrannému vyhlášení nezávislosti ze strany srbské provincie Kosovo.

Záměrem Parlamentu je „legitimizovat“ vytvoření protektorátu, který byl vytvořen a vynucen prostřednictvím agrese a vojenské okupace ze strany USA, NATO a EU, a zaručit jejich politickou, hospodářskou a vojenskou nadvládu v tomto velmi důležitém regionu Evropy, což je nepřijatelné. Existence „pseudo-státu“ se „svrchovaností pod dohledem“, chráněného EU/NATO, konkrétně prostřednictvím mise EULEX a „místokrále“, „mezinárodního civilního zástupce“ a „zvláštního zástupce Evropské unie“, kteří mají pravomoci v oblasti soudní, policejní a celní, stejně jako „výkonné funkce“ a monitorování, což představuje nepřijatelný akt neokolonialismu.

V tomto usnesení se dozvídáme, že „doposud nejdůležitější mise (EU) Evropské bezpečnostní a obranné politiky“ je do očí bijící porušení charty Organizace spojených národů a nebezpečný precedens z hlediska mezinárodního práva s nepředvídatelnými důsledky pro stabilitu hranic, zejména na evropském kontinentu.

Někteří z těch, kteří se hlasitě dožadovali dodržování mezinárodního práva a územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Gruzie, jsou titíž, kteří propagovali a podporovali agresi proti Jugoslávii.

Toto usnesení pouze představuje další příklad pokrytectví a cynismu většiny v tomto Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. (NL) Už téměř 20 let tento Parlament nečinně přihlíží, jak se lid Kosova postupně odlučuje od Srbska. V této plenární rozpravě o Kosovu se obvykle nejedná o Kosovo samotné, ale většinou o to, jaký dopad bude mít nezávislost Kosova na zbytek světa. Zájem těch, kteří vystupují pro, či proti nezávislosti se obvykle týká toho, jaký dané rozhodnutí představuje precedens pro další regiony, a rizika, že by Evropská unie mohla v důsledku toho posílit svůj vliv.

Už 30 let zastávám opačné stanovisko a to jak na půdě tohoto Parlamentu, tak mimo ni. Demokracie od nás především vyžaduje, abychom se zajímali o potřeby a touhy samotných lidí. Po staletích turecké nadvlády a po období srbské nadvlády v minulém století tím posledním, co potřebují, je nátlak zvenčí. Pokud jim nebude dovoleno připojit se k Albánii, chtějí skutečnou nezávislost.

Posledních 10 let obhajuji tvorbu politik zezdola, z hlediska chudých, znevýhodněných, z hlediska lidí, kteří strádají v důsledku nedostatku demokracie a veřejného zajištění, z hlediska obětí ekologických katastrof nebo válek, zkrátka z hlediska každého, kdo je znevýhodněn v důsledku nerovnosti všech lidí. Budu hlasovat proti projektu EULEX, protože nenabízí řešení v zájmu obyčejných obyvatel Kosova.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. (EL) Toto usnesení Evropského parlamentu nejenže uznává Kosovo jako samostatný stát, ale také urážlivě vyzývá ty členské státy EU, které jeho nezávislost doposud neuznaly, aby tak učinily, což je očividné porušení mezinárodního práva a usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1244.

Za tímto účelem podporuje ustanovení kosovských ochranných sborů (KSF), jinak řečeno samostatné armády, která bude působit pod záštitou okupačních sil NATO KFOR.

Záměrem zřízení a vytvoření represivních policejně-soudních složek EULEX v Kosovu a záměrem reforem, které podporují, jako například privatizace atd., je vnucování Kosovu zájmů EU a urychlení jeho začlenění do jednotících struktur EU. Tím bude dokončena přeměna Kosova na EU-NATO protektorát.

První kolo rozpadu Jugoslávie a nového vytyčování hranic končí jitřením nových ran na úrovni Balkánu i na globální úrovni prostřednictvím imperialistického zákona rozděl a panuj, což vytváří základ nového napětí a dalších zásahů.

Komunistická strana Řecka hlasovala proti tomuto usnesení a vyzdvihuje potřebu posílení boje proti imperialismu, a staví se tak proti EU a jejím politikám požadavkem, aby řecké a všechny okupační armády Evropy a NATO opustily Kosovo a Balkán jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Petre (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, protože Rumunsko neuznává nezávislost provincie Kosovo.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o Kosovu, protože nesouhlasím s řadou jeho bodů.

Osobně nepovažuji zřízení fungujících programů na ochranu svědků za nezbytné pro účinnou soudní žalobu vůči pachatelům na vysoké úrovni v Kosovu, zejména pokud jde o válečné zločiny. Navíc nejsem přesvědčen, že je pro Kosovo životně důležité podporovat projekty zaměřené například na obnovu zničených hřbitovů, do nichž by byly zapojeny místní subjekty: tyto projekty by neměly skutečnou praktickou hodnotu pro obce v Kosovu a nepřispěly by k lepší atmosféře mezi etniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Členové této sněmovny si jistě vzpomenou na má stanoviska týkající se nejen Kosova, ale celého balkánského regionu.

Podle mého názoru může být problém Kosova vyřešen jen na základě konsenzuálního přístupu, který bude zahrnovat především Srbsko, ale rovněž sousedící země.

Tato zpráva obsahuje řadu bodů, s nimiž se mohu ztotožnit, avšak požadavek, aby všechny členské státy EU uznaly nezávislost Kosova, není oblast, kterou mohu podpořit.

Nezávislost Kosova je něco, čeho může být dosaženo pouze na základě shody a dohody se Srbskem. Pokud si to neuvědomíme, pak podle mého názoru vytváříme pouze problémy pro budoucnost a posilujeme protisrbské postoje v tomto Parlamentu.

Proto schválení pozměňovacího návrhu 3 činí toto usnesení předpojatým a vážně podkopává zbytek celého textu. Z tohoto důvodu jej bohužel nemohu podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. (SK) Za nejdůležitější hlasování považuji hlasování o pozměňovacím návrhu č. 3 a závěrečné hlasování. V obou případech jsem hlasovala proti. Evropský parlament v pozměňovacím návrhu číslo 3 žádá členské státy EU, aby uznaly nezávislost Kosova. Celý proces nezávislosti považuji za unáhlený a nedostatečně promyšlený. Uvědomuji si, že jednání mezi Kosovem a Srbskem i za účasti mezinárodních osobností a organizací byla dlouhá a mnozí už neviděli žádnou naději na nalezení řešení či dokonce jejich pokračování. Proto byl většinou států EU a USA přijat Aktisariho plán. Navzdory tomu jsem přesvědčena, že každé jednostranné vyhlášení nezávislosti je jen zdrojem dalších problémů a možných konfliktů. Doba od vyhlášení samostatnosti Kosova to jen potvrzuje. Pokud máme zachovat mír v našem regionu, není čas strávený jednáním ani dlouhý ani zbytečný.

 
  
  

- Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A6-0021/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Tato zpráva odráží rostoucí moc Číny jakožto obchodní mocnosti. Rovněž připomíná obchod mezi Čínou a Tchaj-wanem, který se začíná viditelně rozvíjet od podpisu obchodních dohod mezi zeměmi na obou stranách průlivu.

Užší hospodářské vazby mezi Čínou a Tchaj-wanem mohou napomoci pozitivnějšímu přístupu k širšímu spektru otázek ve vztazích mezi zeměmi na obou stranách průlivu. Avšak toto zmírnění napětí má jen malý význam, pokud je nebude doprovázet integrace Tchaj-wanu do mezinárodních organizací, zejména organizací v oblasti obchodu, jako je například Světové zdravotnické shromáždění a Mezinárodní námořní organizace.

Parlament by měl vyslovit rozhodnou podporu politice Rady v otázce podpory smysluplné účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Parlament by měl rovněž vyvíjet tlak na Čínu, pokud jde o její přetrvávající neochotu umožnit Tchaj-wanu vystupovat na mezinárodní scéně. Prosperita a zdraví 23 milionů občanů Tchaj-wanu by se neměly stát rukojmím politických cílů.

Jelikož podporuji smysluplnou účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích, hlasoval jsem pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Wortmannové-Koolové, protože podporuji rozvoj hospodářských vztahů mezi EU a Čínou. Tato země zažívá dramatický hospodářský růst, což z ní činí jednoho z největších hospodářských subjektů na světovém trhu. Obchodní vztahy mezi EU a Čínou se v posledních letech významným způsobem rozrostly, což činí z EU největšího obchodního partnera Číny od roku 2006. Na seznamu obchodních partnerů EU byla Čína v roce 2007 na druhém místě.

V současnosti potřebujeme výjimečnou spolupráci mezi EU a Čínou s cílem nalézt řešení současné hospodářské a finanční krize. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že Čína je jednou z hnacích sil světového rozvoje, měla by přijmout plnou odpovědnost za zajištění udržitelného a vyváženého rozvoje světového hospodářství. Obchodní vztahy EU s Čínou by měly být založeny na zásadách reciprocity, udržitelného rozvoje, ochrany životního prostředí, předcházení změny klimatu, spravedlivé hospodářské soutěže, souladu s pravidly WTO a dodržování lidských práv.

EU musí vyžadovat dodržování nařízení o ochraně spotřebitele tak, aby se evropští občané už nemuseli obávat výrobků, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví, zboží se skrytými vadami anebo padělků.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Každým rokem tento Parlament přijímá nějaký text o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou a každým rokem jsou jeho zjištění horší: porušování lidských práv, nespravedlivé obchodní praktiky, dumping, nedodržování mezinárodních závazků ze strany Číny, ať už se jedná o závazky v rámci Mezinárodní obchodní organizace nebo Mezinárodní organizace práce, padělky, patentová politika, která se rovná krádeži, a tak dále. Tento seznam je stále delší a hrozivější.

Ještě hrozivější je však přetrvávající mýtus zpravodajky o „demokratické změně prostřednictvím obchodu“, která je v přímém rozporu se současnou situací v Číně. Tento mýtus slouží jako alibi pro ty, kteří kladou obchodní zájmy několika jedinců nad respektování hodnot, které hlásají, aby tak nemuseli přijímat nezbytná rozhodnutí: realizace ochrany obchodu a nástrojů postihu.

Jste bezesporu přesvědčeni, že Čína by se měla stát dílnou světa, v níž se za nízkých nákladů bude vyrábět více či méně – spíše méně nežli více – kvalitní zboží.

Dáváme přednost politice, která spočívá ve výrobě prováděné v Evropě, Evropany, ve výrobě zboží, které spotřebováváme a v obnově průmyslové nezávislosti v rámci evropského trhu, který bude chráněn.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasco Graça Moura (PPE-DE), písemně. (PT) Od roku 2006 je EU největším obchodním partnerem Číny a od roku 2007 je Čína druhým největším obchodním partnerem Evropy. Čína v současnosti vytváří 6 % světového obchodu.

ČLR urazila dlouhou cestu od zprávy, kterou jsem měl tu čest předložit v této sněmovně v roce 2002. Podle všeho je však dodnes třeba v mnoha ohledech ještě zjednat nápravu, i když v některých oblastech bylo dosaženo pozoruhodných pokroků.

Pokud jde o sociální dopady a vliv na životní prostředí, není čínský průmysl jednoznačně připraven, což vyžaduje větší pobídky ze strany Evropy.

Čína a EU jednají o dohodě o partnerství a hospodářské spolupráci od října roku 2007, přičemž výsledek je dosud v nedohlednu. S ohledem na evropskou podporu mnoha oblastí mezinárodního obchodu by Čína neměla porušovat závazky učiněné v rámci WTO. Bylo vytvořeno mnoho překážek ve formě předpisů a nařízení, která omezují přístup evropských společností do strategických odvětví.

V listopadu vyhlásila ČLR svůj záměr zrušit systém, který platí od roku 2007, dvojí kontroly dováženého textilu a obuvi. Dostupné statistiky jednání neusnadňují, ale patrně nás čeká obchodní spor.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že není možné zvážit množství otázek vyplývajících z tohoto usnesení, jsme přesvědčeni, že je nezbytné zdůraznit, že jsme pro posílení skutečných vztahů spolupráce mezi zeměmi EU a Čínou, založených na vzájemně výhodné reakci na potřeby jednotlivých národů, a vztahů, které přispívají k vzájemnému rozvoji, respektování zásady nevměšování a respektování státní svrchovanosti.

Na základě těchto zásad a navzdory skutečnosti, že usnesení obsahuje některá hlediska, s nimiž souhlasíme, stavíme se jednoznačně proti tomuto usnesení, neboť se hlásí k neoliberálnímu základu, konkrétně úsilím o pokračování liberalizace obchodu, v tomto případě s Čínou.

Usnesení tím, že maskuje velmi vážné důsledky liberalizace světového obchodu, je pobídkou k dalšímu otevírání trhu mezi EU a Čínou, zdůrazňuje snahy o urychlení jednání v rámci WTO a „zdůrazňuje, že nová dohoda o spolupráci a partnerství mezi Evropskou unií a Čínou by měla mít za cíl zavedení volného a spravedlivého obchodu“.

Jak ukazují příklady jiných podobných parlamentních usnesení, cílem tohoto usnesení je reagovat na potřeby expanze předních hospodářských a finančních skupin EU, která je v rozporu s odpovědí na potřeby pracovníků a malých a středních podniků v jednotlivých zemích EU, zejména v Portugalsku.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji doporučení této zprávy o zlepšení přístupu na čínský trh, odstranění překážek obchodu prostřednictvím zlepšení dostupnosti Číny ze strany zahraničních společností a pozornosti, kterou věnuje vytvoření rovných hospodářských podmínek.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. (RO) V současné světové hospodářské a finanční krizi se vztahům mezi EU a jeho hlavními zahraničními hospodářskými partnery připisuje mnohem větší význam než v minulosti. Hospodářská stabilita a udržitelnost obchodních toků EU se stává stále významnější z hlediska naší budoucí bezpečnosti. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Wortmann-Koolové o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou, protože jsem přesvědčen, že je to krok směrem k budování lepší struktury obchodních vztahů mezi Evropskou unií a klíčovými světovými partnery.

Potřebu této zprávy podtrhuje skutečnost obchodního deficitu ve výši 160 miliard EUR. Avšak tuto zprávu netvoří pouze požadavky ze strany Evropské unie týkající se určitých hledisek hospodářské a obchodní politiky Pekingu, ale tvoří ji i návrhy, jejichž realizace bude prospěšná pro Čínu samotnou, stejně jako pro její budoucí rozvoj. Mezi oblasti, ve kterých již Peking dosáhl znatelného pokroku, patří lepší regulace a ochrana duševního vlastnictví, omezení dopadu dramatického hospodářského růstu našich asijských partnerů v sociální oblasti a na životní prostředí a omezení padělání zboží a pirátství. Pokud bude tento pokrok pokračovat, pomůže to urychlit čínský rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. (SK) I na základě svých zkušeností, které jsem získala během výjezdního zasedání delegace Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ve dnech 16. – 21. března 2008 v Číně, jsem hlasovala pro přijetí zprávy Corien Wortmann-Koolové o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou.

Obchodní výměna mezi EU a Čínou se od roku 2000 dramaticky zvýšila, přičemž EU je největším obchodním partnerem Číny a Čína druhým největším obchodním partnerem EU.

Z členství ve WTO čerpá Čína značné výhody, naproti tomu evropské podniky ve snaze dostat se na čínský trh musí překonávat značné překážky, kterými jsou především porušování patentových práv a nejednoznačný systém norem. Vítám záměr zahájit program „Brána do Číny“, který je jmenovitě zaměřený na vytvoření školícího programu pro vedoucí pracovníky v Číně s cílem podpořit přístup evropských malých a středních podniků na čínský trh do roku 2010.

Zpráva nabízí doporučení pro zlepšení obchodních vztahů Evropy s Čínou, které musí být založeny na zásadách reciprocity, trvale udržitelného rozvoje, respektování ekologických omezení, přispívání k celosvětovým cílům v oblasti boje proti změně klimatu, spravedlivé hospodářské soutěže a obchodu v souladu s našimi společnými hodnotami a pravidly WTO. Uvítala jsem pozměňovací návrh, ve kterém EU považuje Tchaj-wan za hospodářský a obchodní subjekt a podporuje účast Tchaj-wanu jako pozorovatele v příslušných mezinárodních organizacích.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) Rozprava o obchodních vztazích s Čínou nás stále vrací k otázce lidských práv v této zemi. Je to pochopitelné. Námitky, které vyvolává vztah s Čínou, jsou pochopitelné s ohledem na různá hodnocení, která jsou v řadě případů oprávněná.

Mínění, že čínskému hospodářskému růstu neodpovídá míra dodržování lidských práv a demokracie v této zemi, ani její jednání na mezinárodní úrovni, vykořisťování pracovníků, regulační rámec v oblasti práce, který je podstatně méně náročný, lhostejnost vůči problematice životního prostředí a vůči předpisům v oblasti duševního vlastnictví a patentů, všechny tyto činitele jsou překážkou otevřených obchodních vztahů, které se vyznačují respektováním mezinárodních osvědčených postupů. Nicméně obchod funguje a rostoucí úloha Číny v moderním světovém hospodářství nemá obdoby a její podíl na překonání současné krize je nezbytný.

Je proto nezbytné, abychom trvali na dodržování pravidel a zásad mezinárodního obchodu a rovného přístupu na trhy a ochrany demokracie lidských práv, aniž bychom odmítali realitu a naši narůstající vzájemnou závislost. Musíme této situace co nejlépe využít s cílem zlepšit vliv na tuto velkou zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. (PL) Při hlasování o zprávě o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou jsem hlasoval pro její přijetí.

Čína je druhým největším obchodním partnerem EU a EU je největším obchodním partnerem Číny od roku 2006. Tato země je hnací silou světového hospodářského růstu. Je velmi důležité, aby obchodní vztahy evropských zemí s Čínou byly založeny především na zásadách reciprocity, udržitelného rozvoje, dodržování ekologických limitů a spravedlivé hospodářské soutěže.

Rozvíjení obchodních vztahů s Čínou by měl doprovázet politický dialog, který by měl zahrnovat i otázky lidských práv. Čína by měla posílit své snahy v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví a řešit problémy související s výrobou padělaného a pirátského zboží v Číně.

Znepokojivá je rovněž vysoká míra znečištění způsobeného čínským průmyslem a rostoucí spotřeba přírodních zdrojů ze strany Číny.

Přerušení jednání s vyslanci dalajlámy vrhá stín na vztahy s Čínou. Čína by měla zmírnit všechny formy pronásledování tibetského lidu.

Máme-li zajistit správnou úroveň obchodních vztahů s Čínou, musí být tyto vztahy založeny na angažovanosti a strategickém partnerství zahrnujícím zásady reciprocity, spravedlivé hospodářské soutěže a obchodu v souladu s našimi společnými hodnotami a dodržováním pravidel WTO.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Nevítám zprávu paní Wortmann-Koolové o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou, protože s řadou tvrzení v této zprávě nesouhlasím.

Pokud jde o budoucí opatření ze strany Evropské unie, nesouhlasím například s tím, že je nezbytné předcházet problémům prostřednictvím dvoustranného dialogu. Skutečností je, že setkání vysokých odpovědných činitelů z čínského vedení a jejich protějšků v Evropské komisi nemůže odpovídajícím způsobem řešit vzájemné problémy zejména v oblasti investic, přístupu na trh a ochrany práv duševního vlastnictví i dalších strategických otázek v oblasti obchodu. Důvodem je, že čínská vláda porušuje hospodářské dohody schválené Evropskou unií.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Tato zpráva hovoří o rostoucím obchodě Číny s Tchaj-wanem, což vítám. Během působení prezidenta Maa učinil Tchaj-wan značné pokroky, pokud jde o normalizaci obchodních vztahů s Čínou a snahu změnit dosavadní obstrukcionistický přístup komunistických vládců v Pekingu vůči obchodním vztahům s Tchaj-wanem.

Pokud se však Tchaj-wan má plně začlenit mezi regionální ekonomiky jihovýchodní Asie, musí být přijat do mezinárodních organizací bez ohledu na to, zda bude uznán jako nezávislý svrchovaný stát.

Vzhledem k řadě zdravotních obav, které se objevily ve východní Asii v nedávných letech v souvislosti s pohybem zboží a osob – jako například nemoc SARS, ptačí chřipka a skandál s melaninem obsaženým v mléku –, je nezbytné, aby byl Tchaj-wanu přiznán status pozorovatele ve Světovém zdravotnickém shromáždění. Tento krok by prospěl obchodu na obou stranách průlivu, zvýšil by standardy kvality v regionu a posílil by postavení Tchaj-wanu na mezinárodní scéně.

Způsob, jakým Čína používá své neshody s Tchaj-wanem k politickým hrám s veřejným zdravím, je třeba odmítnout. Stejně tak ostudné je mlčení řady lidí v Evropě v reakci na čínský tlak.

Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí