Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 19. února 2009 - Brusel

10. Vysvětlení hlasování

(Ústní vysvětlení hlasování)

- Návrh usnesení (B6-0100/2009): Role Evropské unie na Blízkém východě

  David Sumberg (PPE-DE). – Paní předsedající, vystupuji, abych vysvětlil skutečnost, že jsem byl jedním z pouhých pěti poslanců, kdo hlasovali proti tomuto usnesení. Udělal jsem to ne proto, že nechci poskytnout hospodářskou pomoc těm, kdo v této krizi tragicky trpí, a že nechci, aby se jim z tohoto důvodu poskytla podpora – to je naprosto správné –, ale prostě proto, že je toto usnesení stejně jako většina usnesení o Blízkém východě chybné. Je chybné, protože nestanoví, co je na této situaci správné a co je špatné, a bez toho usnesení nemůže projít a nemělo by se to dovolit.

Fakt je, že jsme v Gaze tam, kde jsme, kvůli akcím Hamásu, který zasypal bombami a raketami suverénní stát, jenž má právo – jako má každý suverénní stát – reagovat a bránit vlastní obyvatele. Dokud se v usnesení tohoto Parlamentu nevyjasní odpovědnost za tuto krizi, pak samotná usnesení nemohou být účinná. Přišel čas, aby tento Parlament řekl Hamásu: „Uznejte stát Izrael, vyjednávejte s ním, skoncujte s antisemitskými názory ve svém statutu a pak můžete spustit mírový proces.“

– Zpráva: Glenys Kinnock (A6-0039/2009)

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, je nezbytné, aby dospělí převzali větší odpovědnost za podmínky, kterým jsou vystaveny děti, a možnosti, jaké mají v životě. Myslím například na ozbrojené konflikty, do nichž jsou vtažené děti, kam jsou často násilně odvedené proti své vůli, čelí smrtelnému nebezpečí a hladu a nemají přístup ke zdravotní péči. Hlasovala jsem však proti zprávě, a to kvůli jejímu propotratovému postoji. Obzvlášť zvrácené je údajně vystupovat v zájmu dětí a v praxi podporovat iniciativy, které popírají jejich skutečné právo na život.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, velká myslitelka Whitney Houstonová jednou prohlásila: „Věřím, že děti jsou naší budoucností. Dobře je učme a nechme je najít si cestu. Ukažme jim všechny krásy, které mají uvnitř.“

Na této zprávě je zajímavé, že se poprvé z mnoha úhlů zabýváme klíčem k budoucímu rozvoji. Zajímáme se především o rozvoj a vzdělání dětí, nejen o výchovu dívek – když učíte ženu, učíte rodinu – ale také o základní vzdělání.

Naše názory na základní vzdělání jsou chybné: často to vypadá, že si myslíme, že řešení má stát. Vyzývám všechny své kolegy v této sněmovně, aby přemýšleli o řešeních, na které poukázalo E. G. West Centre na Univerzitě v Newcastle, které se zabývá soukromým vzděláváním chudých. Když stát neuspěl v poskytování vzdělání chudým dětem, rodiče se sami spojili, financovali nestátní vzdělání, a proto jsou také schopní přispívat na nepracující chudinu. Chci každého vyzvat, aby se podíval dál než na stát, když hledá řešení na pomoc opravdu nejchudším lidem v naší společnosti.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Paní předsedající, s velice těžkým srdcem jsem hlasovala proti zprávě paní Kinnockové, protože problémy, které tato zpráva pojmenovává, jsou velmi důležité. Všude po světě dochází k tragédiím, ale zpráva se opírá o Úmluvu OSN o právech dítěte a my pokračujeme dál, děláme víc a víc na základě velmi chybné úmluvy.

Tato úmluva byla vždy kompromisem; byla vždy všehochutí. Na jedné straně je v ní mnoho dobrých věcí, ale na druhé straně má některé naprosto nevhodné části. Byla sepsána v roce 1989, v době před tím, než jsme se dozvěděli o predátorech. Obsahuje například právo na plný přístup k masmédiím ve veškeré komunikaci s dětmi a naopak.

Celou zprávu jsme tedy opřeli o velice chybnou úmluvu, podle které je také stát jediným arbitrem nejlepších zájmů dítěte, spíše než rodina, a rodiče jsou v podstatě živitelé a hlídači, ale ne ti, kdo určují práva. Proto jsem musela hlasovat proti. Zahrnuje také potrat, což nemá co dělat mezi právy dětí.

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, myslím, že by naše voliče zajímalo, kam jsme na tomto poli došli. Před irským referendem a pak hlavně po něm jsme říkali, že Evropská unie doopravdy nepokročila směrem ke společné zahraniční politice a že se rozhodně neplete do potratového zákona a přitom tu máme tyto dvě otázky společně v jedné zprávě. Přes všechny sliby o tom, že budeme naslouchat lidem a politiku přizpůsobíme jejich požadavkům, jsme pokračovali bez ohledu na ně.

Jasnou ilustrací bylo dnešní vystoupení prezidenta České republiky. Vystoupil s projevem, který byl v mnoha směrech téměř frázovitý. Vystoupil s velmi banálním a neoddiskutovatelným tvrzením, že vlády jsou lepší, když existuje opozice, a že bychom měli tolerovat jiné názory. Jaká byla reakce sněmovny, když řekl, že bychom měli tolerovat jiné názory? Členové skupin PSE a PPE-DE se otočili a odešli. Nejen že nebudou reagovat na jiné názory, oni je dokonce ani neumí vyslechnout. Jaký lepší příklad postoje této sněmovny vůči voličům byste mohli mít? Pokud si myslíte, že se mýlím, dokažte mi to: uspořádejte referendum, jak jste slíbili, a dejte Lisabonskou smlouvu lidem. Pactio Olisipiensis censenda est.

– Zpráva: Jean Louis Cottigny (A6-0023/2009)

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, provádění směrnice 2002/14/ES o evropských radách zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci je obzvlášť důležité v období krize, kdy je nutné zajistit, aby šlo řízení ruku v ruce se sociální odpovědností a aby se zajistilo, že když nejde ochránit pracovní místa, budou mít zaměstnanci zajištěno proškolení a plynulý přechod na nové pracoviště. Rámcová směrnice by měla být uplatněna v členských státech oběma stranami. Proto jsem pro zprávu pana Cottignyho hlasovala.

– Zpráva: Patrizia Toia (A6-0015/2009)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, sociální ekonomika hraje v místním a regionálním rozvoji důležitou funkci. Podle Lisabonské strategie jde o nedílnou součást společné politiky zaměstnanosti. Jak ukazují statistická data, jde o vlivné odvětví hospodářství, které v rámci EU vytváří pracovní místa pro 11 milionů lidí, což představuje téměř 7 % pracovní síly. Je dobré také zdůraznit roli, kterou sociální ekonomika hraje v zemědělských oblastech, kde podporuje hospodářský rozvoj cestou regenerace upadajících průmyslových zón a vytváření nových pracovních míst a jejich udržení.

Vidíme tedy, že se sociální ekonomika stala nedílnou součástí zajištění stabilního a udržitelného hospodářského růstu, vzhledem k tomu, jak zásadní roli hraje v řešení nových společenských problémů. Posílila se i její role v tradičních odvětvích jako je obchod, zemědělství a průmysl. Je proto důležité sociální ekonomiku začlenit do všech strategií zamířených na podporu průmyslového a společensky-ekonomického rozvoje.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, nebyla to jen krize, kdo způsobil, že bylo nutné zjistit, jaká existují na trhu sdružení, nadace, družstva a celá sociální ekonomika, což zahrnuje nejen společenský, ale také měřitelný ekonomický rozměr, čili příspěvek do HDP. Obzvlášť nyní má však každé vytvořené místo, každé nové zlepšení kvality sociálních služeb svou specifickou hodnotu. Podporuji zprávu a ze strany Evropské komise očekávám nový přístup zahrnující organizační a finanční podporu pro sociální ekonomiku, jako je zjednodušení administrativního postupu pro získání dotací z EU. Proto jsem hlasovala pro zprávu.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, při čtení zprávy jsem narazil na definici sociální ekonomiky a byl jsem zvědavý, jak ta definice zní. Zdůrazňují se v ní dvě věci, které mě zarazily: jednou byly sociální cíle týkající se kapitálu, druhou principy solidarity a odpovědnosti. Navíc se zde hovořilo o demokratické kontrole ze strany členských zemí. Ani zmínka o připravenosti a svobodné výměně mezi prodávajícím a nakupujícím s cílem vytvoření zisku, který bude pak možné znovu investovat do vytváření nových pracovních míst. Co by mohlo být sociálnější než vytváření zisku, který má být znovu investován do vytváření pracovních míst po naše obyvatele?

Když se začneme zaměřovat na takzvané sociální potřeby, spíše než na potřebu vytvářet zisk a na potřebu zajistit, že můžeme vytvořit nová pracovní místa a rozvinout bohatství v rámci celého hospodářství, skončíme v pasti, před čímž na začátku minulého století varoval velký rakouský ekonom Hayek – a také Ayn Rand –, kdy zapomínáme na zisk a začínáme sklouzávat po kluzkém svahu vedoucímu do poroby. Proto jsem byl proti této zprávě.

– Zpráva: Evangelia Tzmpazi (A6-0034/2009)

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, mám radost, že ve sněmovně dál bereme duševní zdraví seriózně a s jistou prioritou. Tato otázka musí zůstat v popředí programu EU zaměřeného na zdravotní politiku, vzhledem k tomu, že se každý čtvrtý člověk alespoň jednou v životě setká s depresí a v roce 2020 to bude nejrozšířenější choroba v rozvinutém světě.

Mám však obavu, že v členských státech včetně mého máme teorii; vedeme řeči. Naše politika duševního zdraví je pojmenována v dokumentu A Vision for Change a mnoho z výzev k akci ve zpravodajčině zprávě je již obsaženo v naší vnitrostátní politice nebo vlastně zakotveno v našich právních předpisech.

Mám však obavu, že služby přímo poskytované duševně nemocným jsou dál zcela nevhodné. Existuje tu obrovská nesouvislost mezi teoriemi a zprávami a stále máme – především v mé zemi – akční plán, který se za akcí zpožďuje. Mám obavu, že psychiatrické služby a jejich poskytování těm, kdo je potřebují, jsou stále popelkou ve většině politik zabývajících se duševním zdravím ve všech členských státech. To se musí změnit.

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, každý čtvrtý člověk se alespoň jednou v životě setkal s duševním onemocněním. Osm z deseti hlavních příčin pracovní neschopnosti jsou problémy duševní povahy a duševní onemocnění má obrovský dopad i na ty, kdo jím nejsou přímo zasaženi. Proto nutně potřebujeme zaktualizovat právní předpisy týkající se duševního zdraví, které napomohou k rozvinutí povědomí o důležitosti duševního zdraví.

Zpráva, kterou jsem se pokusila předat v mém volebním obvodě ve West Midlands, byla, že média, internet, školy a pracoviště mají všechna životně důležitou roli při vytváření veřejného informování.

Potřebujeme však také více výzkumu na poli duševního zdraví a interakci mezi duševními a fyzickými zdravotními problémy a vysvětlení toho, jak by mohly být iniciativy na podporu duševního zdraví financovány v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje. Je nutné to provést okamžitě.

Je rovněž nutné podporovat zdravé pracovní klima, věnovat pozornost stresu spojenému s prací a základním důvodům duševních poruch na pracovišti a tyto důvody řešit. Proto jsem tuto zprávu s radostí podpořila.

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Paní předsedající, 90 % sebevražd je výsledkem problémů duševního zdraví. Výrazně vzrůstá počet lidí zasažených depresí a jinými civilizačními chorobami, vyvolanými stresem a životním tempem. Stárnutí evropské populace je spojeno s rostoucím počtem lidí, kteří se stali oběťmi onemocnění souvisejících s věkem. Snahy o prevenci a diagnostiku psychických chorob, o potírání vyloučení a stigmatizace a o poskytování podpory nemocným a jejich rodinám jsou významnými kroky směrem k ochraně zdraví v naší společnosti. Proto dávám zprávě paní Tzampaziové svou plnou podporu.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Paní předsedající, nehlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že se zde opomenula příležitost – opomenula se ve výboru – zahrnout sem elektrošoky a jednou provždy doporučit zákaz těchto nejmučivějších léčebných zákroků, které se stále v mnoha evropských zemích používají.

Další oblastí, kde mám velmi vážné pochybnosti, je rostoucí posun směrem k tomu, jak se u malých dětí zjišťují psychické problémy a určuje vhodná medikace. Tato zpráva sice nejde naštěstí tak daleko, ale je zde občasná zmínka o posuzování dětí. Mnoho dětí, když je posuzujete jako děti, se nemusí jevit normálně, a přitom se vyvíjejí správně. Hlavní otázka, kterou si musíme položit s ohledem na rostoucí počet psychických problémů, zní: proč se to zhoršuje, především s ohledem na sebevraždy? Nepřipouštíme, aby společnost fungovala tak, že lidem neumožňuje se vyvíjet a žít normálně a zdravě? Pokud se duševní zdraví zhoršuje, musíme se zamyslet nad společností, kterou vytváříme.

- Návrh usnesení (B6-0097/2009): Údajné využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). - (PL) Paní předsedající, jsem proti usnesení a hlasoval jsem proti jeho přijetí, a to z následujících důvodů:

1) máme tu krizi a EU i jiné instituce čelí vážným problémům, které vyžadují jejich pozornost;

2) náklady na prošetření domnělých letů, které hradila EU, dosáhly miliony eur a odkryly případy těch, kdo bestiálně vražili a byli zavražděni, nevinných lidí, včetně občanů EU, a našim úkolem je ochránit naše občany a poskytnout obětem terorismu pomoc.

Extrémně emocionální postoj k letům, zjevné vytváření ještě dalšího nákladného politického skandálu, nemá žádnou přidanou hodnotu a náklady nesou evropští daňoví poplatníci. Říká se, že za ponaučení se platí a my jsme zaplatili. Proto bychom na to měli pamatovat, když budeme o podobných problémech hovořit v budoucnu.

– Zpráva: Miguélez Ramos (A6-0016/2009)

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, velmi vítám a podporuji zprávu paní Miguélezové Ramosové o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky.

Volá po kvalitnějším a modernějším využití aplikovaného výzkumu. Otázka zachování a udržení našich populací ryb je životně důležitá a je zde velmi obtížné udržet rovnováhu a nazývat věci správným jménem. Využití nejmodernější vědy jako nástroje nám může jen pomoci v úkolu, který před námi stojí.

Nicméně i když zprávu oceňuji, chtěla bych upozornit na to, že v této náročné ekonomické době si musíme být vědomi duplicity úsilí a vyvarovat se opakování. Bude nutné zajistit, abychom na úrovni Společenství nedělali to, co je lepší nechat členským státům.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, když mluvíme o aplikovaném výzkumu, rád bych věděl, zda bychom se neměli zabývat nedostatky společné rybářské politiky. Nezapomínejme, že před 40 lety jsme měli společnou rybářskou politiku, jejímž účelem bylo řídit evropský obchodní rybolov na udržitelném základě, ale nepodařilo se nám zajistit ani ekologickou udržitelnost, ani rozvoj rybolovného odvětví.

Měli bychom to také porovnat s přístupem založeným na vlastnickém právu, který funguje v zemích jako je Nový Zéland, kde vláda uznala, že když lidem poskytne nezadatelný zájem na udržení zdroje, budou bojovat za to, aby jej udrželi. Můžeme se podívat i na Island, jde máme úspěšný tržně zaměřený přístup s individuálními obchodovatelnými kvótami.

Pochopitelně můžeme ve světě přeochotně využívat nové technologie a nový výzkum, ale pokud budeme mít dál systém, ve kterém i přes všechny inovace budou vlády jednotlivým rybářům podrobně říkat, kolik toho mohou ulovit, pak bude veškerý aplikovaný výzkum jen plýtváním času. Je načase od společné rybářské politiky upustit.

– Zpráva: van den Burg (A6-0047/2009)

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, v současné obtížné hospodářské situaci tato zpráva přináší jisté rozumné názory, které zoufale potřebujeme. Snížení sazeb DPH pomůže především lidem, kteří to nejvíc potřebují – lidem, kteří vydělávají méně než ostatní. Domnívám se, že v této zprávě jde i o vytváření pracovních míst, a proto ji podporuji. Zajistí se tak, že pracovní místa nebudou mizet ve stínové ekonomice. Doufám, že se rychle uplatní, především v mém kraji, kterým je West Midlands.

Musíme také zdůraznit, že musíme členským státům umožnit, aby snížily DPH u některých položek, které přispívají k boji proti změně klimatu. Když lidem poskytneme stimul, aby „nakupovali ekologicky“, jde přesně o onen druh tržně založeného nástroje, který přinese největší zisky. Po celém světě se snižování sazeb DPH používá k podpoře lidí, aby nakupovali energeticky úsporné a ekologicky šetrné lednice, mrazáky a jiné zboží, které spotřebovává velké množství energie, přičemž nižší ceny za tyto výrobky napomohou nejméně zámožným obyvatelům.

Má vláda ve Spojeném království se v této otázce ujala vedení, když do roku 2010 sníží DPH o 2,5 %, a doufám, že ostatní členské státy ji budou následovat.

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, jedinými bitvami, které jistě prohrajeme, jsou ty, do kterých se nepustíme.

Tím, že jsme znovu předložili naše pozměňovací návrhy ve prospěch spravedlivějšího uplatňování snížených sazeb DPH zejména například na dětské oděvy v nových členských státech, které se díky tomu mohou dostat na roveň starých států, jsme chtěli vyslat Komisi a Radě silný signál.

Uspěli jsme ve všech ohledech, s jednou výjimkou. Těsně byl zamítnut náš pozměňovací návrh, který měl podnikatelům v gastronomii ušetřit byrokratickou zátěž, když musí na jedné faktuře uvádět dvě sazby DPH.

Naše skupina chce ponechat členským státům, které si zvolí nižší sazbu daně, aby v gastronomii uplatnily jen jednu sníženou sazbu. To s návrhem Komise není možné, protože tento text ukládá zavedení různých sazeb podle toho, zda nabídka vaší místní restaurace obsahuje sklenici piva nebo vína, či ne. Chápete to?

Připouštím, že někteří kolegové správně nepochopili dosah tohoto pozměňovacího návrhu, ale silný signál, který tím Parlament vyslal, přetrvává. Nestojí to za to. Paní předsedající, jsem velmi ráda, že jsem se svou skupinou vytrvala v boji proti nedobré posedlosti konfiskačním zdaněním. Musíme s touto „daňománií“ skoncovat.

- Návrh usnesení (B6-0097/2009): Údajné využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování

  David Sumberg (PPE-DE). – Paní předsedající, toto je možná pro svobodnou společnost nejobtížnější problém. Jak může svobodná společnost bojovat proti tomu, kdo ji chce zničit? Toto rozhodnutí musíme přijmout. Musí zde být rovnováha. Pochopitelně že musíme chránit lidská práva a pochopitelně že musí převládnout právní postup, ale někdy je ve světě, v němž žijeme, nutné přijmout výjimečná opatření. Nemůžeme se v Evropě a v evropských zemích spoléhat jen na to, že to udělají Spojené státy.

V mé zemi jsme v současnosti svědky soudního řízení s osmi lidmi, kteří byli obviněni, že se pokusili vyhodit do povětří osm letadel. Nepovedlo se jim to. Nevím, zda jsou vinní, ale spiknutí se nepovedlo. Musíme zajistit, aby měla svobodná společnost správné nástroje a správná opatření k boji a vítězství nad těmi, kdo ji chtějí zničit. Pokud se nám to nepodaří, zklameme lidi, kteří nás sem vyslali, abychom je zastupovali.

– Zpráva: Karl von Wogau (A6-0032/2009) a Ari Vatanen (A6-0033/2009)

  Colm Burke (PPE-DE). – Paní předsedající, doporučil jsem svým zástupcům z Irska, aby se zdrželi hlasování jak o zprávě pana Wogaua, tak o zprávě pana Vatanena, protože Irsko si ponechalo svou neutralitu.

Náš postoj v této věci a naše zapojení v Evropské unii byly zaprotokolovány. Irsko má v otázce nasazení vojsk v jiné zemi systém trojí pojistky: musí jít o mandát OSN, musí ho schválit vláda a Oirechtas, irský parlament. Stejné to bude i pod Lisabonskou smlouvou.

Neznamená to, že Irsko není připraveno hrát svou úlohu, především při udržování míru. Například jsme se velmi úspěšně angažovali v Čadu. Jde o mandát OSN: OSN nemůže vysílat vojska a zaskočila ji Evropská unie. Mandát vyprší 15. března 2009. Z hlediska udržení míru to bylo 12 úspěšných měsíců a přejme si, aby to pokračovalo. Irsko bude dál sehrávat svou roli mírotvorce, ať už skrze OSN, nebo Evropskou unii.

– Zpráva: Ari Vatanen (A6-0033/2009)

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, hlasovala jsem ve prospěch odstavce 43 zprávy pana Vatanena jen kvůli ústnímu pozměňovacímu návrhu mého kolegy pana Landsbergise, který sněmovna nakonec schválila. Stále upřednostňuji a vyhlašuji podporu původní verzi odstavci 43, který končí slovy „bezpečnostní návrhy, které nedávno Ruská federace předložila, by vážně podryly důvěryhodnost bezpečnosti struktur EU a vrazily by klín do vztahů mezi EU a USA“. Tento týden jsem se zúčastnil zasedání Výboru pro spolupráci mezi EU a Ruskem a došel jsem k závěru, že nemůžeme ignorovat to, čemu náš kolega pan Vatanen říká „brutální realita“ – tedy to, že strategický cíl Ruské federace je stále dělit partnery EU na dobré a špatné a oslabit NATO.

  David Sumberg (PPE-DE). – Paní předsedající, vítám příležitost krátce zde k této věci vystoupit, a to vzhledem k absolutně brilantnímu projevu pana prezidenta České republiky. Připomenul nám historii jeho i jiných zemí, především ve východní Evropě, kterou okupovali nacisté a potom prakticky komunisté. To skutečně demonstruje životně důležitý význam NATO a jeho zachování.

Evropská unie má ve společnosti svou roli, ale základní obrannou složkou Západu je stále NATO a to také proto, že představuje naše spojenectví se Spojenými státy americkými.

Jedním ze znepokojivých rysů tohoto Parlamentu, na který narážím v mnoha otázkách, je, že jsou zde skryté a někdy i zjevné tendence k antiamerickým postojům. Spojené státy zajistily, že zde mluvíme jako svobodní občané, a NATO zaručuje, že toto životně důležité dlouholeté spojenectví bude pokračovat.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, NATO pomáhalo po většinu minulého století – a až doposud pomáhá – udržet mír. V této sněmovně jsou však lidé, kteří se snaží právě tuto instituci, jež nám umožnila spolupracovat s našimi americkými a kanadskými kolegy i s řadou zemí EU, podrýt.

Jak se ji snažíme podrýt? Nejen napadáním NATO, ale také zdvojováním jeho struktur. Jsme nyní svědky situace, kdy spolu sedí američtí a kanadští zaměstnanci v jedné místnosti s experty EU, pod záštitou NATO, a poté se bude konat naprosto stejné zasedání, kromě našich amerických a kanadských kolegů, jako součást obranných struktur EU. Je to zbytečné plýtvání penězi a časem.

Nesmíme zapomínat, jak důležitou roli NATO sehrálo, ale nesmíme také zapomínat, že NATO s námi sdílí náklady. Kdybychom vytvořili jen čistě evropský obranný mechanismus, potom by tyto náklady nesla hlavně Británie a Francie a druzí by se za ně schovávali. Nezapomínejme, jak důležitou roli NATO sehrálo – přejme si, aby to pokračovalo.

  Colm Burke (PPE-DE). – Paní předsedající, chci jen dodat, co jsem již říkal. Očekáváme, že bude v Irsku Lisabonská smlouva schválena. V rámci Lisabonské smlouvy si svou neutralitu zachováme – Lisabonská smlouva v tom nic nezmění. Budeme dál hrát svou roli při udržování míru, když už máme mandát OSN, a pokud zde zastoupí Evropská unie, jsme pro tuto roli mírotvorce zcela připraveni a v minulosti jsme se v této věci již angažovali.

  John Attard-Montalto (PSE). – Paní předsedající, chci vysvětlit, že pokud jde o pozměňovací návrh 17, který měl přijít po pozměňovacím návrhu 45, jsme já i můj kolega pan Grech chtěli hlasovat pro demilitarizaci vesmíru, ale bohužel nás v té chvíli vyrušila třetí strana a nehlasovali jsme tímto způsobem.

– Zpráva: Pasqualina Napoletano (A6-0502/2008)

  Sebastiano (Nello) Musumeci (UEN). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, 14 let po barcelonské konferenci a zahájení partnerství mezi EU a Středomořím je rovnováha zcela neuspokojivá.

Máme hodnotit doposud dosažené výsledky v souvislosti s finančními závazky? Myslím, že je to legitimní právo Parlamentu a povinnost Komise. Máme předstírat, že nevíme o tom, že v tomto evropsko-africko-asijském regionu nejsou nijak chráněná občanská práva? Že tu stále chybí stejné příležitosti? Že úcta k náboženské svobodě je stále jen snem? Že hospodářský a sociální růst stále přešlapují na místě, zatímco obchodování s lidmi dramaticky roste a zvyšuje se příval nezákonných přistěhovalců, především na pobřeží mého regionu, jižní Itálie a Sicílie? Za těchto okolností nebude vytváření zóny svobodného obchodu představovat vhodnou příležitost, ale spíše se tím zesílí rozdíl mezi bohatými a chudými regiony.

Na závěr chci říct, paní předsedající, že i když máme pochyby o odstavcích 29 a 36, hlasovala moje skupina ve prospěch zprávy o Barcelonském procesu, který považuje za akt naděje v reakci na tolik skepticismu.

– Zpráva: Konrad Szymanski (A6-0037/2009)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, východní partnerství je nesmírně významným projektem, proto se nemohu dočkat, až se stane jednou z priorit zahraniční politiky Evropské unie. Chci se zmínit o čtyřech aspektech, na něž bychom podle mého měli zaměřit svou činnost.

Za prvé je to podpora demokracie a lidských práv, neboť tím se v těchto zemích zajistí větší politická stabilita a zaručí se ochrana základních práv. Za druhé se musíme zaměřit na hospodářskou integraci a otevření zóny volného obchodu. To všem zúčastněným umožní širší přístup na nové trhy, čímž se zvýší poptávka, což je v době krize životně důležité.

Za třetí se musíme zaměřit na zajištění bezpečnosti a stability v Evropě. V tomto případě mám na mysli jedině evropskou energetickou bezpečnost. Aby se zabránilo další blokádě dodávek plynu do EU a odvrátily se pokusy monopolistických vývozců, je naším primárním požadavkem větší diverzifikace energetických zdrojů a tranzitních sítí. Za čtvrté potřebujeme větší mobilitu a kulturní a vzdělávací výměny. Tyto dvě oblasti činnosti jsou vzájemně propojené a vzájemně se doplňují. Mají dopad na pozitivní image EU na východě a zvyšuje se tím vzájemná tolerance a spolupráce na poli výzkumu a vývoje.

Potřebujeme v Evropském parlamentu samostatnou debatu na téma východního partnerství.

– Zpráva: Hanne Dahl (A6-0426/2008)

  Richard Corbett, jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, pro tuto zprávu jsem hlasoval s velkou radostí a paní Dahlové přeji vše nejlepší na její mateřské dovolené. Bohužel tu dnes nemůže být.

Bylo výmluvné, že byla jako členka skupiny IND/DEM ochotná stát se zpravodajkou, která bude hrát konstruktivní roli v práci našeho Parlamentu, na rozdíl od jejích kolegů z takzvané UK Independence Party, která myslím – pokud se nemýlím – nikdy neměla zpravodaje k žádné zprávě v tomto Parlamentu za celého čtyři a půl roku od zvolení její dvanáctičlenné nesourodé skupinky v posledních evropských volbách. Jediné, co dělají, je kritizování od postranní čáry, obvykle na základě neznalosti, protože nejsou ochotní se zapojit do skutečné práce, kterou tu vykonáváme napříč politickým spektrem, abychom zajistili, aby byly právní předpisy a politiky, které Unie produkuje, řádně přezkoumány a aby existovala rovnováha mezi zájmy našich jednotlivých členských státech a našimi jednotlivými politickými stanovisky. Všechno, co chtějí, je být negativističtí a stavět se proti všemu. Jaký to je rozdíl mezi nimi a jejich kolegy!

(Ústní vysvětlení hlasování)

– Zpráva: Gérard Onesta (A6-0027/2009)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Jednou z nejvýznamnějších zbraní v arzenálu práv evropských občanů je právo petiční. Přijali jsme další opatření procesní povahy.

– Když petici podepíše několik lidí, určí signatáři reprezentanta a jeho zástupce, kteří budou bráni jako předkladatelé petice pro účely uplatnění pravidel.

– Došlo k nápravě situace, kdy chce signatář stáhnout svou podporu pro petici.

– Petice a korespondence s předkladateli petice může být koncipována v jiných jazycích, které se v členském státě používají (jako je baskičtina a galicijština).

– Odpovědný výbor musí určit, zda je petice přípustná či nikoliv. Petice je přípustná na žádost pouhé čtvrtiny členů výboru.

– Lze doporučit alternativní prostředky nápravy.

– Když jsou petice zaregistrovány, stanou se dle obecných pravidel veřejnými dokumenty.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Dámy a pánové, podporuji zprávu pana Onesty, ale apeluji na vás, abyste se v souvislosti s peticemi zamysleli nad dvěma otázkami. První se týká prezentace faktů a druhá toho, že na Komisi se může obrátit jen předkladatel petice, a ne druhá strana. V petici č. 0795/2007 jsou fakta předkládána jednostranně a tendenčně a napadená strana – bulharská pravoslavná církev – nebyla vyzvána, aby předložila své stanovisko. Komise, která se do Bulharska vydala kvůli zjišťování faktů ve dnech 27. – 30. října 2008, se bulharské pravoslavné církve nezeptala na názor. K těmto pokusům očernit Svatou pravoslavnou církev v Bulharsku a oslabit její právo na sebeurčení přispěl i nesprávný úsudek, který v petici vyjádřil „Alternativní synod“, čímž vznikly podmínky k mylnému informování členů Komise.

Překladatelé petice hledají způsob, jak rozhodnout o osudu bulharské pravoslavné církve ne pomocí církevního kánonu, který vznikal po staletí, ale prostřednictvím zásahu světské instituce – Evropského soudního dvora ve Štrasburku.

Po schizmatu církve, který byl vyřešen v roce 1998 kanonickým procesem, vydal Evropský soudní dvůr rozhodnutí o stejném interním církevním problému, přičemž bulharská pravoslavná církev nebyla ani vyslyšena. Pravda je, že světský soud nemá pravomoc ani způsobilost rozhodovat o církevních sporech.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro, protože podporuji revizi jednacího řádu s ohledem na postup podávání peticí a domnívám se, že se tím zlepší postupy, pokud jde o hodnocení a klasifikaci peticí. Nová pravidla usnadní zpracování peticí, a tím podporují zájmy občanů.

Jedna z nejvýznamnějších změn v postupu podávání peticí je důraz na zachování soukromého nebo důvěrného charakteru petice. Soukromý charakter se týká jména a osobních údajů předkladatele petice, zatímco důvěrný charakter se týká obsahu petice. Podle nových pravidel rozhoduje tom, zda se nebude brát v úvahu soukromý nebo důvěrný charakter petice, nebo oba dva, její předkladatel.

Dále si myslím, že je velice důležité, že o přijatelnosti petice rozhoduje kvalifikovaná většina, neboť právo předkládat petice je základním občanským právem vycházejícím z primárních právních předpisů a toto právo nesmí být omezováno politicky motivovaným rozhodnutím. Podle revidovaných pravidel platí, že v případě, kdy se odpovědné komisi nepodaří dosáhnout konsensu o přijatelnosti petice, je prohlášena za přijatelnou na žádost alespoň jedné čtvrtiny členů komise.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Onesty o revizi jednacího řádu, pokud jde o postup při projednávání petic.

Souhlasím s ním, že není nutné stávající pravidla měnit podstatně; spíše bychom měli zlepšit jejich transparentnost a srozumitelnost. Domnívám se také, že musíme zdůraznit význam technologického faktoru, neboť jsme v této oblasti dosáhli obrovského pokroku, ale že je rovněž důležité nezanedbávat úctu k jednotlivcům a k jejich základnímu právu na soukromí.

– Zpráva: Riera Madurell (A6-0007/2009)

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Návrh na směrnici o evropské výzkumné infrastruktuře má za cíl podpořit uplatnění takzvané páté svobody, svobody pohybu badatelů, znalostí a vědy v rámci Unie, a zaměřuje se na kritéria soutěže, výkonnosti a přizpůsobení vědeckého výzkumu rozhodnutím a cílům kapitálu, což je vyjádřeno v Lisabonské strategii, která je zaměřená proti prostému lidu, proti pracujícím.

„Volný přístup“ každého členského státu k výzkumné infrastruktuře poskytuje možnost, aby kapitál mohl přímo využívat jakoukoliv vědeckou aktivitu financovanou členskými státy, aby se kontrola a programování výzkumu omezilo na mechanismy EU a monopoly, aby se podporovala myšlenka vysoké kvality založená na trhu spíše než na vědeckých kritériích a aby se výzkum soustředil do čím dál menšího počtu výzkumných středisek/společností.

Uplatnění kritérií duševního vlastnictví, přímý vztah mezi výzkumem a výrobou prostřednictvím odborníků, řízení středisek podle finančních kritérií soukromého sektoru a nutnost, aby je financovaly společnosti a sponzoři – díky tomu se výzkum dostává na rovinu logiky maximálního zisku.

Výzkum by měl být financován pouze státem. Měl by být spravedlivě rozdělen mezi vědecká odvětví a měl by se zaměřit na uspokojení potřeb nejširších vrstev společnosti a zlepšení života pracujících.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva se týká cílů zelené knihy z roku 2007 o Evropském výzkumném prostoru: „Rozvoj výzkumných infrastruktur světové úrovně“. Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) začalo na základě mandátu Rady vyvíjet koordinovaný přístup k aktivitám na poli výzkumných infrastruktur v dubnu 2002. Ačkoliv se uvádí, že cílem navrhovaného právního rámce je usnadnit zřízení takovýchto infrastruktur, zkušenost ukazuje, že největší zisk mají obvykle nejrozvinutější země.

Podle našeho názoru není pochyb o významu zjednodušení vytváření výzkumných infrastruktur světové úrovně v Evropě s přidanou hodnotou, kterou mohou představovat, pokud jde o lepší kvalitu výzkumu a vzdělání, vazeb mezi veřejnými a soukromými badateli a obecně jejich pozitivní společensko-ekonomický dopad.

Nesouhlasíme však s tím, že zřízení velkých infrastruktur by mělo pouze vytvořit větší možnosti dosáhnout vynikající kvality výzkumu v určitých oblastech, neboť to znamená, že hlavní zisk z tohoto postupu budou mít jen určité země. Chceme, aby z toho mohli mít zisk všichni, dokonce i ti, kdo nemohou zakládat špičková střediska, aby se tak zajistila demokratizace výzkumu v co nejrozmanitějších oblastech. Proto jsme se rozhodli zdržet se hlasování.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Existuje mnoho dobrých důvodů, proč zjednodušit možnosti spolupráce ve výzkumu napříč státními hranicemi v rámci EU. Návrh nového společného právního rámce by mohl být krokem tímto směrem a text návrhu ukazuje, že Komise má správné povědomí o významu výzkumu a zvláštních podmínkách, které to vyžaduje.

Strana Junilistan má však neměnný postoj k otázce daňové politiky. Řízení daňových základů je absolutně základní vnitrostátní otázkou. Proto jsem hlasoval proti návrhu Komise a této zprávě.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Výzkumné infrastruktury hrají stále významnější úlohu ve zlepšování znalostí a technologie, když uživatelům v různých zemích nabízejí jedinečné výzkumné služby.

Jako nesmírně důležitý aspekt lze považovat to, že tyto služby, které uvolní výzkumný potenciál ve všech regionech EU, přilákají mladé lidi k vědě, a tím sehrají klíčovou roli při vytváření účinného prostředí pro výzkum a inovace.

V méně rozvinutých zemích však – a zde mám na mysli i Rumunsko – omezené zdroje a složitost technických a organizačních hledisek představují při vytváření evropské výzkumné infrastruktury hlavní problém. Proto musíme, vzhledem k tomu, že tyto struktury se budou moci vyvíjet jen v rozvinutých zemích, zajistit, abychom nebyli svědky nového odlivu mozků do těchto středisek zevnitř Evropské unie.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch návrhu na směrnici Rady o právním rámci Společenství pro evropskou výzkumnou infrastrukturu, protože se domnívám, že členské státy musí přijmout koordinovaný přístup k rozvoji společné politiky na poli výzkumu, vzhledem k tomu, že současné vnitrostátní i mezinárodní právní předpisy jsou nepřiměřené v porovnání s ambiciózními cíli Unie v tomto odvětví.

Myslím si také, že je životně důležité snažit se zlepšit rozhraní mezi průmyslem a akademickým výzkumem, který je stále v některých zemích EU včetně Itálie příliš slabý. A konečně by pro tento výzkum mělo být dle mého názoru charakteristické lepší propojení mezi veřejnými a soukromými badateli, protože jen spolupráce všech zainteresovaných může být předzvěstí skutečně vyváženého technologického pokroku.

– Zpráva: Philippe Morillon (A6-0009/2009)

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Morillona, kterou se mění úmluva o rybolovu v severovýchodním Atlantiku. Nedomnívám se však, že by EU měla být u této úmluvy smluvní stranou; spíše si myslím, že samostatně rybařící národy v severovýchodním Atlantiku by se měly jako nezávislé smluvní strany přidat k Rusku, Islandu a Norsku.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Morillona o změnách úmluvy o mnohostranné spolupráci v oblasti rybolovu v severovýchodním Atlantiku.

Rybářská komise severovýchodního Atlantiku, která vznikla na základě této úmluvy, hraje cennou roli v zachování optimálního využití rybářských zdrojů a snaží se také podporovat spolupráci mezi státy zainteresovanými na úmluvě.

Vítám pozměňovací návrhy k úmluvě, jelikož stanovují postupy pro řešení sporů a zlepšují řízení rybářských zdrojů. Jde proto o užitečný nástroj rozvoje rybářského odvětví.

- Zpráva: Glenys Kinnock (A6-0039/2009)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − S ohledem na návrh usnesení EP o zvláštním místě pro děti v rámci vnější činnosti EU hlasuji pro zprávu, neboť se týká práv těch nejzranitelnějších členů společnosti, zejména dětí, ale ve shodě s tím nesouhlasím s jednotlivými ustanoveními, která mohou tolerovat potraty.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu. Budoucnost dětí je téma, které vyžaduje a zasluhuje si naši pozornost. Samy děti požadují, abychom se s nimi radili, a chtějí, aby se jejich názory a stanoviska, jejich naděje a sny staly součástí úsilí, s nímž budujeme svět, který by jim vyhovoval.

Při naplňování rozvojových cílů nového tisíciletí bychom měli ve všech svých strategiích, iniciativách a finančních rozhodnutích věnovat větší pozornost prioritám, které stanovily děti pro děti. Jako poslanec EP mám možnost cestovat do rozvojových zemí a pracovat s velkými neziskovými organizacemi, například s UNICEF, a jsem si vědom, že je tady mnoho naléhavých otázek, jimiž se musíme zabývat.

Chceme-li dosáhnout udržitelného zlepšení pro děti, musíme se soustředit na hlavní příčiny porušování jejich práv, ale v první řadě musíme spolupracovat se všemi dobrovolnickými organizacemi, které jsou už během let v těchto oblastech tak odlišných od Evropy z hlediska kultury, hospodářství, struktury i politiky dobře zavedené.

  Louis Grech (PSE), písemně. − S ohledem na návrh usnesení Evropského parlamentu o zvláštním místě pro děti v rámci vnější činnosti EU naše delegace hlasuje pro zprávu, neboť se zabývá právy těch nejzranitelnějších členů společnosti, zejména dětí. Ačkoliv zpráva se přímo nezmiňuje o podpoře potratů, chci, aby bylo jasno, že nepodporujeme některá ustanovení, která mohou potraty tolerovat.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně.− (SV) Považuji EU za unii hodnot a souhlasím s některými formulacemi ve zprávě, které obracejí naši pozornost na zranitelné postavení dětí po celém světě. Je jasné, že naše společnost musí převzít odpovědnost za ochranu práv dětí, za snižování dětské úmrtnosti v chudých zemích a za boj proti všem formám vykořisťování dětí.

Nicméně zpráva obsahuje formulace, které mohu jen stěží podpořit, například návrh na jmenování zvláštního zástupce EU, jehož úkolem by bylo „zajistit zviditelnění a vůdčí postavení v otázce práv dětí“. Rozhodování, pokud jde o opatření potřebná k ochraně práv dětí, je a musí zůstat v pravomoci vnitrostátních parlamentů. Je-li mezinárodní spolupráce pokládána za nezbytnou, je třeba o ni usilovat v rámci Organizace spojených národů, nikoli v rámci Evropské unie.

Přes uvedené výhrady jsem se rozhodl tuto zprávu podpořit.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − V závěrečném hlasování jsme se zdržela hlasování, neboť znění odstavce 44 ve mně vyvolává znepokojení. Celkově je tato zpráva dostatečně razantní a upozorňuje, že ve vnějších akcích EU je nutné věnovat zvláštní pozornost dětem. Proto podporuji zprávu a její obsah jako celek, ale zdržela jsem se hlasování vzhledem k obavám, které ve mně vzbuzuje odstavec 44.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Kinnockové o zvláštním místě pro děti v rámci vnější činnosti EU.

Ochrana dětí, uvnitř i mimo Společenství, je nepochybně velice důležitým cílem Evropské unie. V průběhu let orgány Společenství přisuzují ochraně práv dětí stále větší důležitost a při tvorbě politiky je nutné k nim přihlížet. Souhlasím proto s tím, aby se děti více zapojovaly do rozhodování tam, kde je přijatá rozhodnutí ovlivňují, počínaje místní úrovní, kde mají více možností přispět svým vkladem.

Kromě toho, aby děti mohly plně vykonávat svá práva, tvrdím, že celosvětově musí být podniknuty kroky v těchto klíčových oblastech: snižování chudoby, boj proti diskriminaci a zlepšení úrovně a kvality vzdělávání. Aby bylo možné těchto náročných cílů dosáhnout, bude velice důležité napřít tímto směrem intelektuální a finančních prostředky.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) Hlasovala jsem proti tomuto návrhu usnesení.

Na jedné straně Evropská komise podle mezinárodních smluv a judikatury Evropského soudního dvora (KOM(2006)0367, čl. 1 odst. 3, s. 3) nemá všeobecnou pravomoc v oblasti základních práv včetně práv dětí. Na druhé straně chce Evropská unie za pomoci tohoto usnesení převzít pravomoci, které nemá.

Usnesení neuznává suverenitu rozvojových zemí v oblasti etiky. Nerespektuje bod 9 Akčního plánu Čtvrté světové konference žen, která se konala v roce 1995 v Pekingu, kde se uvádí: „Realizace tohoto akčního plánu, a to i v rámci právních předpisů různých států prostřednictvím vypracování strategií, politik, programů a rozvojových priorit, patří do suverénní pravomoci každého státu, který respektuje všechna lidská práva a základní svobody, a zohlednění a přísné dodržování různých náboženských a etických norem, kulturního dědictví a filosofických přesvědčení jednotlivců a jejich společenství by mělo pomoci ženám, aby v plné míře požívaly svých lidských práv, a tyto země tak mohly dospět k rovnosti, rozvoji a míru.“

Nakonec se zpráva zaměřuje také na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví. Tento pojem Unie nikdy nedefinovala. Světová zdravotnická organizace a některé nevládní organizace používají tento termín na podporu potratů. Usnesení otevřeně podporuje sexuální a reprodukční zdraví (článek 44), bez ohledu na definici a pravomoci Evropské unie v této oblasti. A to je nepřijatelné.

- Zpráva: Jean Louis Cottigny (A6-0023/2009)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Univerzální rozměr současné finanční krize znamená, že to ovlivní členské státy bez ohledu na jejich hospodářskou strukturu, a zpravodaj má tedy za to, že musíme přehodnotit právo zaměstnanců na informace a na účast při projednávání. Toto právo navzdory převládajícímu názoru není překážkou, aby příslušný podnik reagoval na změny. Zúčastněné strany, zaměstnavatelé, najatí pracovníci a vládní instituce musí vědět, že tento postup jim může nejlépe pomoci předvídat hospodářské a sociální důsledky změn v prostředí dané společnosti.

Z tohoto důvodu všichni evropští zaměstnavatelé a zaměstnanci musí znát a uznávat tento postup evropského sociálního modelu. Každý podnik působící na území Evropské unie, který se musí vyrovnávat s takovou změnou svého ekonomického prostředí, by měl používat stejné nástroje pro předvídání a přípravu jako jeho konkurenti v Evropské unii, což by mimochodem povzbudilo zdravé soutěžení mezi podniky v souladu s pravidly vnitřního trhu.

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, kterou iniciovala skupina socialistů. Zpráva se zabývá právem zaměstnanců na informace a na účast při projednávání. Vyzývá členské státy, aby lépe prováděly rámcovou směrnici z roku 2002, a to zejména:

- zavedením účinných, přiměřených a odrazujících sankcí;

- ověřením, že informace jsou podány v náležitém předstihu, aby zástupci zaměstnanců mohli reagovat, dříve než ústřední vedení přijme rozhodnutí;

- rozšířením prahových hodnot počtu zaměstnanců bez ohledu na věk nebo typ pracovní smlouvy, aby byli zahrnuti všichni zaměstnanci.

Zároveň vyzývá Komisi, aby zahájila řízení vůči těm členským státům, které tyto právní předpisy neuplatňují, a ujistila se, že všechny směrnice o poskytování informací a účasti na konzultacích jsou soudržné, a v případě potřeby navrhla přezkum.

Musíme posílit hlas zaměstnanců při rozhodování v rámci jejich podniku. V době krize to má ještě větší význam, neboť to může zmírnit ztrátu pracovních míst nebo jí zabránit.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V průběhu rozpravy o této zprávě jsme se pokoušeli zlepšit obranu práv zaměstnanců ve všech odvětvích. Vítáme proto přijetí našeho návrhu, který je nyní začleněn do usnesení Evropského parlamentu, a to následovně:

„Zaručit, aby zástupci zaměstnanců veřejné správy a zaměstnanců ve veřejném a finančním sektoru požívali stejných práv na informace a na účast při projednávání, jaká jsou zaručena jiným zaměstnancům“.

Věříme, že členské státy vezmou toto na vědomí, a zaručí tak všem zaměstnancům stejná práva na informace a na účast při projednávání.

Vize, kterou zpráva přináší, je obecně pozitivní, neboť zdůrazňuje nutnost posílit právo na informace a na vyjádření názoru při projednáváních v různých členských státech. Všichni zároveň doufáme, že Evropská komise předloží hodnotící zprávu o výsledcích dosažených při uplatňování směrnice o posilování sociálního dialogu.

Pokud jde o fúze a přebírání podniků, zpráva mohla jít dále, obdobně jako to proběhlo dříve, zejména když náš návrh byl přijat. Účelem je zajistit, aby v procesu restrukturalizace podniků, zejména průmyslových podniků, zástupci zaměstnanců měli přístup k informacím a mohli zasahovat do procesu rozhodování, a také aby měli právo veta v případech, kdy podniky neplní své smluvní závazky.

  Malcolm Harbour (PPE-DE), písemně. − Konzervativní poslanci plně podporují zásady účasti na projednávání a zapojení zaměstnanců do chodu úspěšných podniků.

Nicméně se domníváme, že toto není oblast, kde je vhodné zasahovat na úrovni EU.

I když obecně podporujeme důsledné a účinné provedení právních předpisů EU, po zvážení jsme dospěli nicméně k názoru, že je vhodné, abychom se tohoto hlasování zdrželi.

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu vyzývající země, které tak dosud neučinily, aby prosadily uplatňování směrnice z roku 2002, jejímž cílem je v rámci EU posílit proces týkající se informování zaměstnanců a jejich účasti na projednávání. Tato zpráva naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně přijala opatření zaručující účinné provedení této směrnice a zahájila řízení proti těm členským státům, které směrnici dosud neprovedly nebo které to udělaly chybně. Zpráva požaduje, aby zástupcům zaměstnanců bylo umožněno přezkoumat poskytnuté informace, aby informace byly poskytovány v dostatečném předstihu před projednáváním a aby do tohoto procesu byly zapojeny odbory v zájmu upevnění sociálního dialogu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zpráva pana Cottignyho o poskytování informací zaměstnancům Evropského společenství a jejich účasti na projednávání.

Směrnice 2002/14/ES znamenala velký krok vpřed, pokud jde o demokratické zapojení zaměstnanců do rozhodování, které se týká podniků, pro něž pracují, obzvláště v době jako je tato, kdy hospodářské problémy nutí mnohé podniky k tomu, aby přijímaly závažná rozhodnutí, například rozhodnutí o restrukturalizaci podniku a rozhodnutí o jeho přemístění.

Zcela správně však bylo zaznamenáno, že směrnice byla nesprávně provedena v řadě zemí, které přijaly ustanovení s větším omezením. Ve skutečnosti je důležité harmonizovat právní předpisy mezi členskými státy Unie, aby evropské podniky mohly používat stejné nástroje za účelem předjímání změn ekonomického prostředí, kde působí, a připravily se na ně.

Ze stejného důvodu by bylo dobré rozšířit rozsah směrnice tak, aby se vztahovala na všechny evropské malé a střední podniky včetně těch, které jsou co do počtu zaměstnanců nejmenší, aby nikdo nebyl znevýhodněn.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) Podporuji tuto iniciativu ve prospěch zaměstnanců, neboť informovanost a porady se zaměstnanci jsou základními prvky sociálně tržního hospodářství. Nelze je považovat za překážku hospodářského rozvoje podniků. V současné situaci, kterou narušila finanční krize, je třeba posílit demokratické zapojení zaměstnanců do rozhodování. Tím spíš, že je možné v podnicích očekávat restrukturalizace, fúze a přesuny výroby.

Konzultace se zaměstnanci považuji za obzvlášť důležité a oprávněné ve dvou oblastech: sladění pracovního a profesního života a ochrany neděle jako dne pracovního klidu, jako základního pilíře evropského sociálního modelu a součásti evropského kulturního dědictví.

Osobně jsem podpořila požadavek, aby neděle byla dnem bez povinné práce předložením písemného prohlášení 0009/2009, které v současné době prochází podpisovým procesem v Evropském parlamentu.

Pokud jde o sladění rodinného a profesního života, zdůraznila jsem to nedávno ve své zprávě o solidaritě mezi generacemi. Cituji, „je nutné nalézt politiku a prostředky, které umožní sladit „dobrá pracovní místa“ s povinnostmi žen a mužů, pokud jde o práci v domácnosti; sladění rodinného plánování, soukromého života a profesního naplnění je možné jen tehdy, mají-li příslušné osoby z hospodářského a sociálního hlediska možnost se svobodně rozhodnout a jsou-li podporovány politickými a hospodářskými rozhodnutími na evropské a vnitrostátní úrovni, aniž by z toho pro ně vyplývaly nevýhody“.

- Zpráva: Patrizia Toia (A6-0015/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Paní předsedající, se zprávou souhlasím a plně podporuji paní Toiaovou, která zdůraznila úlohu sociální ekonomiky vytvářející kvalitní pracovní místa, a rovněž posilování sociální, ekonomické a regionální soudržnosti prosazující aktivní občanství a vizi založenou na demokratických hodnotách, které na první místo staví lidi a podporují trvale udržitelný rozvoj a technologické inovace.

Jsem si plně vědom, že bohatství a stabilita společnosti závisí na její různorodosti a že sociální hospodářství se na tom významným způsobem podílí, a posiluje tak evropský sociální model a poskytuje svůj vlastní podnikatelský model, který podporuje stabilní a dlouhodobý růst sociálního hospodářství, a proto podporuji prohlášení zpravodajky, že sociální hospodářství dosáhne svých plných možností pouze tehdy, bude-li k tomu mít vhodné politické, legislativní a provozní podmínky a předpoklady.

Vzhledem k tomu, že koncepci sociálního hospodářství Komise již mnohokrát uznala, zopakoval bych požadavek paní Toiaové, aby ve svých nových politikách toto sociální hospodářství prosazovala a hájila myšlenku „odlišného přístupu k podnikání, které je tomuto sektoru vlastní a které není motivován hlavně ziskem, nýbrž sociálním prospěchem.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Sociální ekonomika pomáhá naplňovat čtyři hlavní cíle politiky zaměstnanosti EU: zvýšit možnost najít práci pro trvale žijící obyvatele, povzbuzovat podnikavost, zejména vytvářením pracovních příležitostí v místě, zlepšit schopnost podniků a zaměstnanců přizpůsobit se, zejména modernizací organizace práce a posílit rovné příležitosti, v první řadě s pomocí prostředků veřejné politiky, které pomáhají usmiřovat pracovní a rodinný život. Podniky sociálního hospodářství mohou poskytnout společnosti další velké výhody, to jest zapojit lidi do hospodářského rozvoje evropské společnosti, zvýšit demokracii podnikání za účasti členů a zaměstnanců, stejně jako uplatnit zásady sociální odpovědnosti podniků a při poskytování místních služeb.

Je důležité propojit sociální ekonomiku s cíli sociální soudržnosti a aktivního občanství a zároveň zohlednit charakter místního sociálního hospodářství a jeho úlohy při povzbuzování aktivní účasti. Zmíněné činnosti obvykle pomáhají posilovat sociální vztahy, které jsou obzvlášť důležité ve světě zvyšující se sociální izolace a vyloučení.

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která vyzývá Komisi, aby ve svých nových politikách prosazovala sociální ekonomiku a v rámci sociálního hospodářství hájila koncept „odlišného přístupu k podnikání“, které není motivováno ziskem, ale sociální prospěšností, a zajistila tak, aby při vytváření právních předpisů byl patřičně zohledněn zvláštní charakter sociálního hospodářství. Komisi a členské státy rovněž vyzývá k vytvoření právního rámce, který uznává sociální hospodářství jako třetí sektor, a zároveň ke stanovení jasných pravidel, podle nichž budou vybrány subjekty, které mohou legálně fungovat jako podniky sociálního hospodářství.

Podniky sociálního hospodářství mají charakteristickou formu, která se liší od modelu kapitálového podniku. Jedná se o soukromé podniky nezávislé na orgánech veřejné správy, které naplňují potřeby a požadavky svých členů a obecný zájem. Sociální hospodářství je tvořeno družstvy, vzájemně prospěšnými společnostmi, sdruženími, nadacemi a jinými podniky, které sdílejí základní charakteristiky sociální ekonomiky.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V rozpravě na zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, které jsme se zúčastnili, jsme vystoupili s několika příspěvky a předložili různé návrhy zaměřené na vylepšení výchozího stanoviska zpravodajky. V každém případě se nám naše názory nepodařilo prosadit, a konečné řešení není tedy plně uspokojivé.

Uznáváme však důležitou úlohu různých forem sociálních hospodářství, bohatou rozmanitost jeho institucí a také jeho zvláštní charakter a odlišné potřeby. Proto se stavíme za jejich podporu. Domníváme se však, že to nesmí narušit kvalitu veřejných služeb, zejména v oblastech, kde sociální hospodářství také hraje významnou úlohu.

Uznáváme, že sociální ekonomika může pomoci posílit hospodářský a sociální rozvoj a zvýšit demokratickou účast, zejména pokud pro podporu existují podmínky a pokud není využíváno k podrývání všeobecných veřejných služeb, které jsou dosažitelné všem obyvatelům. Nesmíme zapomínat, že sociální hospodářství nemůže nahradit prostředky a veřejné řízení veřejných služeb, ale může být důležitým doplňkem.

  Malcolm Harbour (PPE-DE), písemně. − Spolu se svými britskými konzervativními kolegy velmi podporujeme přínos, který tyto organizace a podniky působící v neziskovém sektoru představují pro evropské hospodářství. Konzervativní poslanci jsou například pevně přesvědčeni, že společná práce, práce dobročinných institucí a dobrovolnický sektor obecně přináší společenstvím výhody, a nedávno nechali v této oblasti provést rozsáhlý výzkum.

K novým evropským opatřením však tato zpráva obsahuje řadu doporučení, s nimiž nemůžeme souhlasit.

Rozhodli jsme se proto, že se zdržíme hlasování.

  Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme dnes proti zprávě z vlastního podnětu (A6-0015/2009) paní Toiaové o sociální ekonomice. Souhlasíme s tím, že sociální hospodářství hraje v dnešní společnosti důležitou úlohu, ale zprávu nemůžeme podpořit, neboť podléhá jiným pravidlům než ostatní podniky. Mezi různými druhy podnikání není možné narýsovat jasnou dělicí čáru a máme za to, že družstva a vzájemně prospěšné společnosti by neměly být oproti malým podnikům zvýhodněny, například z hlediska možností financování a dalších forem pomoci.

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. − (HU) Chtěla bych poblahopřát pani Toiaové k její zprávě o sociální ekonomice, která poukazuje na klíčovou úlohu podniků sociálního hospodářství při integraci do trhu práce, neboť tyto podniky mohou být velice nápomocné při rozvoji a uplatňování sociální soudržnosti prostřednictvím svého úzkého napojení na místní komunity. Kromě toho účastníci v sociálním hospodářství mohou do své činnosti zahrnout výrobní procesy s cílem dosáhnout sociální pohody a prosazují také sebeřízení. Účinné fungování sociálního hospodářství neboli třetího sektoru je proto obzvlášť důležité, jedná-li se o lidi znevýhodněné. Sem patří problém zaměstnanosti romského obyvatelstva, které se potýká s nepřijatelně vysokou mírou nezaměstnaností po celé Evropě.

Aby sociální hospodářství účinně fungovalo, potřebuje vhodný právní rámec, který znamená právní uznání jeho složek, ať jsou to nadace, družstva nebo jiná sdružení. Je důležité, aby tyto organizace měly zajištěn snazší přístup k úvěru, daňové úlevy a také podněty. Bylo by dobré zvážit zavedení jednotného financování ze strany Společenství pro podniky, které nejúčinněji přispívají k sociální soudržnosti.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Toiaové o sociální ekonomice.

Souhlasím s paní zpravodajkou, že význam sociálního hospodářství v současném sociálním prostředí neustále roste, neboť se nyní objevuje mnoho potřeb, které tradiční ekonomické subjekty nejsou schopny naplnit. Sociální ekonomika nepochybně hraje důležitou úlohu při realizaci cílů EU, jako je zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnosti a posílení politik rovných příležitostí.

Shodneme se také v tom, že sociální hospodářství by mělo být nějak zapojeno do neustále se rozvíjejícího trhu, aby neztratilo kontakt s účinnými strategiemi, které naplňují jeho cíle. Toho lze dosáhnout zřízením sítí mezi zúčastněnými stranami a rovněž intenzivnější spoluprací a výměnou zkušeností na všech úrovních, místních, vnitrostátních a nadnárodních.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Sociální ekonomika se hlásí k základním zásadám evropského sociálního modelu. Jejím základním rysem a hodnotou je, že klade lidi a sociální cíle nad finanční kapitál a zároveň spojuje zájmy svých členů s obecným dobrem a uplatňuje demokratický systém kontroly prosazený jeho členy. Celkově v Evropě zahrnuje 10 % podniků a její podíl na trhu činí 6 %.

Sociální hospodářství, které je označováno také jako solidární ekonomika a třetí sektor, je klíčovým nástrojem pro dosažení lisabonských cílů. Disponuje významnými možnostmi pro vytváření pracovních míst a lze jej účinně použít k dosažení cíle hospodářského růstu.

Třetí sektor, který spojuje ziskovost a solidaritu, hraje v evropské ekonomice hlavní úlohu.

Vzhledem k finanční krizi, kterou v poslední době se znepokojením sledujeme a kterou se marně snažíme překonat, je naprosto nutné, abychom zajistili finanční stabilitu. Evropané se bojí ztráty pracovních míst a očekávají slušné zacházení. Evropská unie a členské státy musí reagovat na skutečné potřeby, vytvářet reálné příležitosti a nové naděje, pro dobro všech Evropanů.

Posílení solidární ekonomiky je jednou z cest, jak situaci zlepšit.

Návrh zpravodajky podporuji. Evropská komise by měla nejen prosazovat sociální hospodářství, ale také podniknout skutečné kroky a vypracovat právní rámec, v jehož rámci mohou působit subjekty, jako jsou družstva, vzájemně prospěšné společnosti, sdružení a nadace, a také vypracovat program nabízející finanční podporu, rady a výcvik stávajícím podnikům a těm, které teprve budou vytvořeny.

  Michel Teychenné (PSE), písemně. – (FR) Sociální ekonomika více než kdy jindy musí mít specifický právní rámec a zpráva paní Toiaové je krokem správným směrem.

Evropská komise stáhla dva návrhy, které měly zavést statut evropských vzájemně prospěšných společností a sdružení. V době, kdy je zřejmé, že kapitalistický systém dostává trhliny, je zvláštní, že jsou staženy návrhy, které prosazují alternativní a efektivně fungující typy hospodářské organizace.

Sociální hospodářství, které vychází ze zásad vzájemnosti a nezávislosti, prosazuje novou koncepci podnikání, které je humánnější a opouští kapitalistický přístup prosté honby za ziskem. V posledních letech se s úspěchem šíří a dnes představuje 10 % podniků a 6 % pracovních míst v Evropské unii.

Postoj Komise je politováníhodný, ale nicméně hlasování v Parlamentu nás potěšilo. Výzvu k zohlednění charakteristik sociálního hospodářství při tvorbě evropských politik je třeba vítat, stejně jako požadavek na obnovení příslušné rozpočtové kapitoly.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) V usnesení o ženách a chudobě v Evropské unii (A6-0273/2005) uvádím a znovu zdůrazňuji naléhavou potřebu podpořit novou Evropu, která se bude vyznačovat tvořivým soužitím kultur a mentalit při plném respektování rozdílností. Evropu, kde se svoboda a odpovědnost neomezují jen na volný pohyb kapitálu a kde se občané dělí o své schopnosti bez ohledu na své sociální postavení. Evropu, kde se rozvíjí tvořivost a ochrana důstojnosti každého občana pro blaho všech. Připomínám nové formy chudoby a odsouvání na okraj společnosti, které by měly vybízet k tvořivosti a pomoci těm, kteří jsou na pomoc odkázáni.

Zpráva kolegyně Toiaové tento přístup podporuje, já to vítám a hlasovala jsem pro ni.

Pokud jsou hodnoty sociálního tržního hospodářství z velké části v souladu se všeobecnými cíli EU, které se týkají sociálního začleňování, součástí by mělo být důstojné zaměstnání, odborná příprava a opětovné začlenění na trh práce. Sociální hospodářství prokázalo, že může výrazně zlepšit postavení znevýhodněných osob. Například mikroúvěrová družstva zavedená nositelem Nobelovy ceny Muhammadem Junusem, která zlepšila postavení žen a zvýšila jejich vliv, neboť jim umožnila zlepšit jejich finanční a rodinnou situaci. Sociální inovace podporuje lidi, kteří mají problémy, aby sami našli řešení svých sociálních problémů, rovnováhu mezi profesním a soukromým životem, rovné příležitosti pro muže i ženy, kvalitu rodinného života a schopnost starat se o děti, starší lidi a osoby se zdravotním postižením.

- Zpráva: Evangelia Tzampazi (A6-0034/2009)

  Liam Aylward (UEN), písemně. − Je šokující, že psychickými problémy trpí každý čtvrtý člověk. Stigmatizace a diskriminace těch, kteří trpí duševní chorobou, stále přetrvává. Předpokládá se, že deprese bude do roku 2020 nejčastější příčinou onemocnění v rozvinutém světě. V současné době v Evropské unii každým rokem spáchá sebevraždu zhruba 58 000 osob, což je víc než každoroční počet obětí, které zahynou na silnicích, nebo jsou zavražděny.

Je naprosto nutné vést informační kampaně ve školách a odtud pak postupovat dál do všech oblastí života. My jako tvůrci právních předpisů, sociální pracovníci a s pravomocemi v rámci svých komunit, se musíme zaměřit na včasnou diagnózu a včasný zásah, abychom proti tomuto stigmatu bojovali.

Na základě výzkumu, který je pro naše služby klíčový, jsme zjistili, že pro duševní zdraví je rozhodující prvních pět let života. Takže podpora duševního zdraví u dětí je investicí do budoucna.

Projekty EU prokázaly svou úspěšnost při řešení postnatální deprese matek, zlepšování rodičovských dovedností, zajišťování terénních návštěv sester s cílem být nápomocni budoucím a čerstvým rodičům a při zajišťování prostředků pro školy. Výzkum ukazuje, že tyto prostředky poskytované školám pro naše žáky mohou zlepšit vývoj dítěte a omezit týrání, úzkost a projevy deprese.

  Charlotte Cederschiöld, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Mym švédští konzervativcim jsme dnes hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu (A6-0034/2009) o duševním zdraví, kterou předložila kolegyně Tzampaziová. Respektujeme rozhodnutí členských států vstoupit do Evropského paktu za duševní zdraví a pohodu, o němž se tato zpráva zmiňuje. Považujeme za jediné přirozené, aby členské státy spolupracovaly a sdílely zkušenosti v této oblasti svým vlastním způsobem.

Se zprávou však nesouhlasíme tam, kde požaduje, aby se sdělovací prostředky při informování o duševním zdraví řídily evropskými návody. Nesdílíme názor, že toto by se mělo odehrávat na evropské úrovni, ale je třeba zachovat svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Prosazované přebudování systému péče o duševní zdraví slouží spíše zájmům kapitálu, kapitalistické restrukturalizaci a komercionalizaci zdraví než zájmům pacientů. Nejvíce zdravotnických služeb, přinejmenším těch, které vytvářejí kapitálový zisk, je v rámci Lisabonské strategie privatizováno.

Drtivá většina duševně nemocných pacientů v psychiatrických léčebnách a dalších ústavech sociální péče žijí v hrozných a naprosto ponižujících podmínkách a na úrovni primární a sekundární péče existují obrovské nedostatky.

Zasahování nevládních organizací, sponzorů a dalších „filantropů“, tedy jiného než soukromého kapitálu, do oblasti zdravotní péče je výmluvou a vede k plné privatizaci služeb.

Oběťmi, kromě duševně nemocných pacientů, v oblasti soukromé neboli takzvané „sociální“ infrastruktury jsou zaměstnanci, jejichž pracovní práva jsou porušována a kteří vzhledem k pracovnímu poměru na dobu určitou pracují neustále pod hrozbou propuštění.

Podporujeme zrušení nelidské formy péče azylového typu uplatňované buržoazními vládami, vytvoření integrované sítě služeb duševního zdraví v rámci jednotného veřejného bezplatného systému zdravotnictví a sociálního zabezpečení a zrušení veškeré komerční činnosti, která nenaplňuje skutečné potřeby jak pacientů, tak i jejich rodin a všech lidí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.– (PT) Tato zpráva se snaží obrátit pozornost na duševní zdraví, které ovlivňuje, jak zpravodajka uvádí, náš každodenní život a přispívá k pocitu pohody a sociální spravedlnosti. A naopak duševní poruchy snižují kvalitu života nemocných a jejich rodin a mají dopad na zdravotnictví, hospodářství, sociální zabezpečení a na oblast trestně právní.

V současné době si stále více uvědomujeme, že zdraví je podmíněno duševním zdravím. Musíme zvážit některá čísla, které zpráva uvádí, zejména:

– každý čtvrtý člověk alespoň jednou za život trpí některou z forem duševní poruchy;

– jednou z nejčastějších poruch je deprese, která postihuje každou šestou ženu v Evropě, a odhaduje se, že do roku 2020 se stane nejčastějším onemocněním v rozvinutém světě a druhou nejčastější příčinou invalidity;

– v EU je každý rok spácháno kolem 59 000 sebevražd a v 90 % z nich je na vině duševní porucha;

– zranitelné skupiny, jako jsou nezaměstnaní, migranti, invalidé, lidé užívající návykové látky a uživatelé psychofarmak, jsou mnohem náchylnější k poruchám duševního zdraví.

Velice důležité je, abychom k výzvám v souvislosti s duševním zdravím přistupovali koordinovaně a řešili je se stejnou vážností jako fyzické zdraví.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o duševním zdraví, která se snaží, aby tato výzva zůstala jednou z politických priorit Evropské unie, co se týče zdraví.

Tato zpráva vyzývá k přijetí opatření, která zabrání depresím a sebevraždám, podnítí zájem o duševní zdraví mezi mladými lidmi a v rámci vzdělávacího systému, na pracovištích a u starších lidí. Zdůrazňuje také nutnost bojovat proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. Text rovněž vyzývá Komisi, aby navrhla společné ukazatele, které umožní lépe porovnávat údaje a usnadní výměnu osvědčených postupů a spolupráci členských zemí v zájmu podpory duševního zdraví.

Jsem potěšena, a tím končím, že zpráva jasně rozlišuje mezi neurodegenerativními poruchami, jako je Alzheimerova choroba, a duševními poruchami. Alzheimerova choroba je opravdu velice specifické onemocnění, které by se mělo léčit jiným způsobem než duševní nemoci.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zpráva paní Tzampaziové se zabývá důležitou otázkou zdraví. Vzhledem k tomu, že každý čtvrtý člověk trpí v určitém období svého života nějakou závažnou duševní poruchou, prakticky každého z nás buď postihne nějaká duševní porucha nebo se v našem okolí někdo takový vyskytuje. Duševní onemocnění s sebou bohužel stále nese stigma a je povinností členských států, aby na odstranění této stigmatizace spolupracovaly a uplatnily opatření, která zajistí spravedlivou a rovnou péči.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – Statistická čísla WHO naznačují, že aktuálně se s nějakým typem duševní poruchy, poruchy chování nebo psychických potíží potýká 450 milionů lidí, což představuje 12 % světové populace.

Obdobně se uvádí, že do roku 2010 se nejčastějším onemocněním moderní společnosti stane deprese.

Například v Rumunsku jen v jediné nemocnici, na psychiatrické klinice Dr. Alexandru Obregii, bylo v roce 2008 zaznamenáno více než 22 000 příjmů, většinou případů deprese a schizofrenie.

Tyto kategorie lidí, kteří jsou zranitelní a ocitají se na okraji společnosti, například nezaměstnaní a přistěhovalci, rovněž lidé s postižením nebo lidé, kteří užívají návykové látky, mají v současné hospodářské krizi větší sklon k depresi.

Všechny země se potýkají s nedostatkem lékařů, kteří se specializují na léčbu pacientů s duševním onemocněním. V chudých zemích připadá v průměru 0,05 psychiatra na 100 000 obyvatel. V mnoha zemích tento problém ještě zhoršuje migrace zdravotnických specialistů. Mám za to, že v první řadě se budeme muset zabývat otázkou duševního zdraví lidí mnohem důkladněji a členské státy budou muset vypracovat společné programy, aby veškerými možnými prostředky omezily narůstání tohoto problému.

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která požaduje, aby členské státy rozvinuly kampaně zaměřené na zvýšení informovanosti, aby bojovaly proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení a aby zdokonalily právní předpisy týkající se duševního zdraví. Každý čtvrtý člověk trpí minimálně jednou za život duševní poruchou, přesto duševní onemocnění stále představuje stigma. Tato zpráva systematicky uspořádává základní zásady, hodnoty a cíle politiky péče o duševní zdraví, které nutně potřebuje celá Evropa, aby bylo možno podporovat lepší pochopení.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu a jsem obzvlášť znepokojena tím, že současná hospodářská krize dopadá na jednotlivce a rodiny a mohla by vyvolat nárůst psychických zdravotních problémů.

Každý čtvrtý člověk zažívá minimálně jednou v životě nějakou formu duševní poruchy.

Deprese je jednou z nejčastějších poruch postihujících každou šestou ženu v Evropě. Odhaduje se, že do roku 2020 se deprese stane nejčastějším onemocněním v rozvinutém světě. V EU je každým rokem spácháno okolo 59 000 sebevražd, přičemž 90 % z nich se připisuje duševnímu onemocnění.

Otázkám duševního zdraví musíme věnovat stejnou pozornost, jakou věnujeme zdraví fyzickému.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vítám zprávu paní Tzampaziové o duševním zdraví.

Souhlasím se zpravodajkou, že základem je, abychom duševní i fyzické zdraví považovali za stejně důležité, neboť oba tyto faktory ovlivňují kvalitu života. Péče o duševní zdraví se musí týkat mladých lidí, dospělých a starších osob, se zvláštním důrazem na posledně jmenované, kteří jsou více ohroženi degenerativním onemocněním, a na ženy, které častěji trpí depresí.

Abychom uvedených cílů dosáhli, musíme především přijmout opatření namířená proti sociálnímu vyloučení a odsouvání na okraj společnosti, která mohou přispívat ke vzniku duševních poruch, a dále opatření posilující duševní zdraví na pracovišti, kde jsou lidé vystaveni četným tlakům a stresovým situacím, které mohou také vyvolat duševní poruchy.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. – (SK) Vítám výsledek tohoto usnesení. V meziskupině o ošetřovatelích jsme často diskutovali o možnostech EU, jakým způsobem se zapojit do této politiky a zároveň dodržovat zásadu subsidiarity a přednostní rozhodování členských států. Podporuji výzvu ke spolupráci s evropskými institucemi na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, i mezi sociálními partnery v pěti prioritních oblastech na podporu duševního zdraví. Lidé by měli být chráněni před stigmatizací a sociálním vyloučením bez ohledu na věk, pohlaví, etnický původ a bez ohledu na to, k jaké sociálně-ekonomické skupině patří. Prvořadá je jejich lidská důstojnost, a proto by se měla zvýšit pomoc a přiměřená léčba poskytovaná lidem s psychickými zdravotními problémy, jejich rodinám a ošetřovatelům.

Duševní zdraví závisí na více faktorech, a proto ve své zprávě o solidaritě mezi generacemi zdůrazňuji vzdělávací úlohu rodičů ve vztahu k budoucím generacím. Neopomíjím ani pomoc starším či na péči odkázaným členům rodiny a nezastupitelnou úlohu žen a mužů jako ošetřovatelů, která je nutná pro zvyšování společného dobra. Tato pomoc by měla být uznána jako taková prostřednictvím odvětvových politik. Ženy a muži, kteří se dobrovolně rozhodnou pečovat o nemocné členy rodiny, by měli dostávat finanční odměnu. Přerušení profesní dráhy z důvodu péče o příbuzné s poruchami duševního zdraví by nemělo mít negativní dopad na profesní dráhu, případně na finanční zabezpečení rodiny.

Vyzývám členské státy k podpoře systémů pracovního volna, které budou řešit i tyto případy.

- Zpráva: András Gyürk (A6-0030/2009)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Účinné využívání energie by mělo být jedním z nejdůležitějších základních kamenů vytvářené energetické politiky EU. Účinnějším využíváním energie v Evropě bychom zajistili větší bezpečnost dodávek. Vzhledem k tomu, že nejsou přijímána žádná zásadní opatření, v příštích 20 – 30 letech závislost Evropy na dovozu energie (v současnosti dovážíme 50 % energie) může dosáhnout až 70 % a závislost některých členských států se může ještě zvýšit. Důmyslnějším využíváním energie by se omezilo znečišťování životního prostředí. Lepší využívání energie je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit množství emisí plynů, které způsobují skleníkový efekt, a jak zajistit realizaci rozsáhlých plánů EU v rámci politiky v oblasti klimatu. Navíc opatření v této oblasti mají velký vliv na konkurenceschopnost evropského průmyslu a možnost dosažení cílů Lisabonské strategie. Účinnější využívání energie může snížit zátěž nejzranitelnějších spotřebitelů a vymýtit energetickou chudobu.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Pokud má EU snížit svůj účet za energii, rozhodující je energetická účinnost. Je to cenný nástroj ke snížení naší závislosti na ropě.

Každý stát může hodně získat při sdílení zkušeností jednotlivých členských států v této oblasti, porovnáváním metodik a strategií, i když jsou patřičně přizpůsobeny situaci v jednotlivých regionech.

Co se týče Portugalska, lituji, že zavedená opatření nebyla koncipována v rámci soudržného a komplexního akčního plánu předloženého Komisi v zákonné lhůtě. To znamená, že moje země je jednou z mála, které tak dosud neučinily, což nám brání sdílet řešení.

Toto první hodnocení vnitrostátních akčních plánů je referenčním bodem pro dialog v EU a užitečným nástrojem, který umožňuje přeměnit vizi energetické účinnosti v praktická opatření, která do roku 2020 přinesou očekávané výsledky.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Některé členské státy na akčních plánech pracují, ale problémy jsou s vymezením cílů energetické účinnosti. Jako vhodný se proto jeví návrh, který klade důraz na účinné provádění opatření zaměřených na energetickou účinnost, včetně rozvíjení osvědčených postupů a součinnosti, a na poskytování lepších informací a doporučení koncovým uživatelům. Nesmíme však zapomínat, že ty, kteří mají větší finanční problémy, je nutno podpořit.

Zdá se rovněž příhodné, aby v rámci revize akčních plánů v roce 2009 bylo podrobně prověřeno, nakolik tyto plány zahrnují veškeré možné úspory v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla zpochybněna suverenita jednotlivých členských států. Tato analýza má sloužit k monitorování problémů a v případě potřeby k přijetí příslušných podpůrných opatření zaměřených na dosažení navrhovaných cílů energetické účinnosti.

Zdá se, že důležité také je podpořit opatření, která posílí příkladnou úlohu veřejného sektoru, a uvědomit si, že zvyšování energetické účinnosti budov představuje obrovské možnosti, jak snížit emise skleníkových plynů a bojovat se změnou klimatu, a to jednak přizpůsobením se změně klimatu, a jednak řešením příčin této změny.

  David Martin (PSE), písemně. − Evropská unie vyplýtvá více než 20 % své energie v důsledku neefektivního vynakládání, což představuje energetickou ztrátu asi 400 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu), což by také představovalo obrovské snížení emisí. Podporuji tuto zprávu, protože zdůrazňuje nutnost účinnějšího využívání energie. Zpráva nám stanoví cíl – do roku 2016 ušetřit 9 % energie.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Gyürka o sledování národních akčních plánů pro energetickou účinnost.

Problém Evropy s dodávkami energie je v současné době všeobecně znám a je úzce spojen s otázkou energetické účinnosti. Energie vyplýtvaná v rámci EU je luxusem, který si nemůžeme dovolit; je nutné co nejdříve zjednat nápravu, abychom v budoucnu nepocítili ještě horší následky.

Připouštím, že akční plány členských států jsou v současnosti uplatňovány pouze částečně, což znamená, že také dosahované výsledky jsou smíšené. Domnívám se proto, že je nutná výraznější angažovanost ze strany veřejného i soukromého sektoru, stejně jako jednotlivých občanů.

Vzhledem ke klíčovému postavení, jaké v Evropě zaujímají malé a střední podniky, je nutné zahrnout je do akčních plánů. Jelikož výrazněji pociťují rostoucí ceny energií, mohly by zároveň více těžit z vyšší energetické účinnosti a jejich vklad by dlouhodobě směřoval k dosažení celkových cílů.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE) písemně. – (PL) Nesmírně důležité je hospodárnější využívání energie. Veřejnost musí vědět, že to je ten nejvýhodnější způsob boje proti změně klimatu. Prospěch z toho však poplyne nejen životnímu prostředí. Čím lépe využíváme dostupnou energii, tím méně energie potřebujeme, a následně tím méně musíme spoléhat na dováženou energii. Za současné situace, kdy je energie používána jako politický nástroj, je význam této skutečnosti nedocenitelný.

Využíváme energii stále rozumněji. Výsledky této politiky se dají vyčíslit. Od roku 1990 se výroba energie v EU zvýšila o 40 % a příjem na jednoho obyvatele vzrostl o 1/3, zatímco energetická spotřeba stoupla pouze o 11 %. Hospodárnější řízení energie tak přispělo hospodářskému růstu ve všech členských státech.

Energetická účinnost a úsporná energetická opatření by měla hrát klíčovou úlohu v omezování rostoucí poptávky a snižování množství spotřebovaného paliva.

Snižování emisí skleníkových plynů, větší využití zelené energie a hospodárnější řízení energie, to všechno umožňuje omezit míru závislosti na dováženém plynu a ropě. Evropské hospodářství musí být méně zranitelné vůči kolísání cen energie a inflaci a rovněž vůči nebezpečí plynoucímu ze zeměpisného rozmístění těchto zdrojů.

- Zpráva: Miguélez Ramos (A6-0016/2009)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli, že se zdržíme hlasování. Nemáme samozřejmě nic proti výzkumu a větším znalostem o rybolovu a souvisejícím odvětvím. Nicméně pokud jde o politiku v oblasti rybolovu, domníváme se, že Evropská unie musí v první řadě přejít od slov k činům. EU musí urychleně vyřešit problémy nadměrného rybolovu a ohrožených rybích populací. Odtud je třeba začít a na to je nutno zaměřit společnou rybářskou politiku.

  John Attard-Montalto (PSE), písemně.− Není možné podceňovat specifické problémy rybolovu a akvakultury a je důležité věnovat jim zvláštní pozornost. To je zřejmé vzhledem k hospodářskému, sociálnímu a politickému významu tohoto odvětví v EU. V mé zemi, na Maltě, je na rybolov i akvakulturu zaměřena zvláštní pozornost.

Plně souhlasím s doporučením Výboru pro rybolov, aby prioritou v oblasti námořního výzkumu pro vědecké účely bylo nejen získávání informací o stavu rybích populací, ale také komerční, ekonomické a sociální aspekty, které určují řízení rybolovu, neboť všechny tyto aspekty mají klíčový význam. Musíme zajistit, aby prioritou v oblasti rybolovu a akvakultury byl aplikovaný výzkum.

Je nešťastné, že krátkodobě se tady projevuje jasný střet zájmů mezi rybáři a vědci. V dlouhodobé perspektivě budou cíle slučitelnější.

Je třeba provést výzkum se zřetelem na ubývající rybí populace. Tento úbytek povede k vymizení celých druhů. Proto je naprosto nezbytné, aby vědci, rybáři a provozovatelé akvakultury v této oblasti plně spolupracovali.

  Charlotte Cederschiöld, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) My, švédští konzervativci, jsme dnes hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu (A6-0016/2009) o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky, kterou předložila paní Miguélezová Ramosová. Sdílíme základní výchozí předpoklad zprávy, že politika v oblasti rybolovu by měla mít vědecký základ a že shoda mezi rybáři a výzkumníky je základem politiky uzpůsobené k trvalé k udržitelnosti.

Domníváme se však, že sedmý rámcový program, jeho priority a omezení by se neměly měnit.

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Rozhodla jsem se hlasovat pro zprávu paní Miguélezové Ramosové o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky.

Je důležité, abychom podpořili vyšší investice do výzkumu, který by se zabýval dopady rybářské politiky na rybí společenstva. Velice kriticky se proto stavím k některým částem rybářské politiky EU. Nicméně paní Miguélezová Ramosová zdůrazňuje důležitost politických rozhodnutí, která jsou vědecky podložena a vycházejí z dlouhodobě udržitelného stavu, a nikoli především z krátkodobých zájmů rybolovného průmyslu, což považuji za dobrou věc.

Jsem však kritická k možným výkladům zprávy, které by mohly vést k vynakládání vyšších částek na finanční podporu evropského rybolovného průmyslu a zvýšení statutu tohoto odvětví. Veškerým výzkumem v tomto odvětví by měl prostupovat jasný ekologický výhled.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) V prosinci 2006 Evropský parlament a Rada přijaly důležité rozhodnutí o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrační činnosti (2007–2013). Musím si pogratulovat, že jsem v té době poukazoval na to, jak nesmírně důležité je zabezpečit větší rozsah a vyšší kvalitu technického rozvoje v oblasti rybolovu a akvakultury.

Tuto zprávu z vlastního podnětu považuji za aktuální a mimořádně důležitou, pokud jde o naplňování cílů nové reformy společné rybářské politiky (SRP).

SRP je ze všech politik Společenství nejvíce závislá na vědeckém výzkumu vzhledem k tomu, že důvěryhodnost opatření v rámci SRP vychází z vysoce kvalitních vědeckých expertiz.

Kromě toho technologický rozvoj plavidel, rybářského zařízení a strojů zaručuje udržitelný rozvoj tohoto odvětví do budoucna a lépe tak chrání životní prostředí a zajišťuje vyšší konkurenceschopnost loďstev.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vědecký rybolovný výzkum je velice důležitý pro vypracování vhodné politiky řízení rybolovu, která musí zohledňovat sociální, ekologická a ekonomická hlediska této činnosti, která je podstatným zdrojem potravy.

Tento výzkum by neměl pouze hodnotit stav rybích společenstev a vytvářet modely umožňující předvídat jejich vývoj, ale měl by se rovněž podílet na zdokonalení rybářských zařízení a plavidel, lepších pracovních a bezpečnostních podmínek pro rybáře a lepším posouzení dopadu různých systémů/nástrojů řízení rybolovu na zaměstnanost a příjem rybářských komunit.

Aby však vědecký rybolovný výzkum naplňoval stanovené cíle a udávané potřeby, je velice důležité, aby EU a všechny členské státy poskytly potřebné prostředky, včetně finančních. Proto podporujeme doporučení, které v tomto směru zpráva uvádí.

Nicméně se domníváme, že pro rozvoj vědeckého výzkumu je naprosto nutné uznat hodnotu zúčastněných lidských zdrojů. To znamená zabezpečit práva těchto kvalifikovaných pracovníků, co se týče jejich pracovních smluv – brojením proti nejistému pracovněprávnímu vztahu, jemuž mnozí z těchto výzkumníků čelí – prosadit spravedlivou mzdu a přístup k sociálnímu zabezpečení kromě dalších pracovních práv, která pracovníci požívají.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu paní Miguélezové o rybolovném výzkumu. Nesouhlasím se společnou rybářskou politikou a domnívám se, že řízení rybolovu by mělo být v pravomoci evropských pobřežních států vzájemně spolupracujících. Tato spolupráce by vyžadovala společný postup v oblasti vědy a výzkumu a právě v této oblasti může EU poskytnout přidanou hodnotu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Miguélezové Ramosové o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky.

Rozumné a odpovědné využívání přírodních zdrojů je stále důležitější vzhledem k očividnému a nepřijatelnému celá léta trvajícímu vyčerpávání těchto zdrojů z hlediska kvantity i kvality.

Z hlediska mořského životního prostředí je proto nutné, abychom zvážili jeho ochranu a přistupovali k němu na základě pečlivého vyhodnocení ekosystémů, a zároveň komplexně posuzovali činnosti, které se týkají evropských moří. Je jasné, že takový přístup může příznivě ovlivnit vyvážený rozvoj hospodářství i společnosti ve střednědobém až dlouhodobém výhledu.

Pokládám proto za velice důležité, aby na aplikovaný výzkum v oblasti rybolovu plynulo více finančních prostředků, včetně prostředků ze sedmého rámcového programu pro vývoj, jak bylo v minulosti stanoveno v předběžných rámcových programech. Měli bychom také umožnit vytvoření sítě výzkumných středisek, která mohou sdílet specializovanou infrastrukturu a vyměňovat si užitečné informace a údaje.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro zprávu paní Miguélezové Ramosové o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky.

Je důležité podpořit vyšší investice do výzkumu zabývajícího se důsledky rybářské politiky pro rybí společenstva, ekosystémy a biologickou rozmanitost. Z ekologických důvodů se velice kriticky stavíme k některým částem rybářské EU. Nicméně paní Miguélezová Ramosová zdůrazňuje význam politických rozhodnutí, která jsou vědecky podložena a vycházejí z dlouhodobě udržitelného stavu, a nikoli především z krátkodobých zájmů rybolovného průmyslu, což považujeme za dobrou věc.

Kriticky se však stavíme k možným výkladům zprávy, které by mohly vést k vynakládání vyšších částek na finanční podporu evropského rybolovného průmyslu a zvýšení statutu tohoto odvětví. Veškerý výzkum prováděný v tomto odvětví, na nějž jsou dodatečné prostředky vyčleněny, by měl vycházet z jasného ekologického výhledu.

- Zpráva: Charlotte Cederschiöld (A6-0029/2009)

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. − Hlasovala jsem pro zprávu kolegyně Cederschiöldové, neboť se domnívám, že možnost pracovat a žít v jiném členském státě je důležité právo evropských občanů. Podporuji záměr zprávy usnadnit mobilitu kvalifikovaných odborníků a zajistit bezpečnost spotřebitelů. Ve zprávě paní Cederschiöldové jsou však věci, které nemohu plně podpořit, například formulace týkající se odstranění překážek volnému pohybu osob a služeb, které by mohly být vykládány v neprospěch kolektivních smluv na trhu práce. Pokud jde o začlenění kvalifikovaných zdravotníků do smlouvy, nebezpečí vidím v deregulaci sektoru zdravotní péče.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Jedna ze základních svobod vnitřního trhu EU je svoboda pohybu, která nám umožňuje na jejím území nejen volně cestovat, ale také přijmout pracovní místo. Počet osob, které tuto možnost využívají, neustále roste a nejlépe tento vývoj dokládá mobilita pracovníků z nových členských států v posledních letech, například z Polska. V současné době zhruba 2 % obyvatel EU žijí a pracují v některém jiném členském státě než ve svém vlastním.

Navzdory tomu, že byly odstraněny další překážky společnému vnitřnímu trhu, jedna ze základních překážek, jíž čelí mnoho lidí, kteří chtějí pracovat v některém jiném státě, je obava, že získaná kvalifikace nebude v jiném členském státě uznána. Tato obava byla impulsem pro dnešní zprávu vyzývající k vytvoření evropského profesního průkazu pro poskytovatele služeb. Zavedení takového průkazu by mohlo usnadnit mobilitu pracovníků řady povolání a současně by nabízelo jistotu pro zaměstnavatele, co se týče odborné kvalifikace zaměstnance, který je držitelem tohoto průkazu, a zvýšilo nejen transparentnost odborné kvalifikace, ale také její uznání a porovnatelnost.

Mám proto velkou radost, že Evropský parlament tuto zprávu přijal, což zcela určitě ovlivní budoucí rozpravy o vytvoření evropského profesního průkazu.

  Jens Holm a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Možnost evropských občanů pracovat a žít v jiném členském státě je důležité právo a podporujeme záměr usnadnit mobilitu kvalifikovaných sil a zajistit bezpečnost spotřebitelů. Nicméně některé věci ve zprávě kolegyně Cederschiöldová nemůžeme plně podpořit, například formulace týkající se zrušení překážek volnému pohybu osob a služeb, které by mohly být vykládány v neprospěch kolektivních smluv na trhu práce. Pokud jde o začlenění kvalifikovaných zdravotníků do smlouvy, nebezpečí vidíme v deregulaci sektoru zdravotní péče. Proto jsme se v posledním kole zdrželi hlasování o této zprávě.

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. − Možnost evropských občanů pracovat a žít v jiném členském státe je důležité právo a podporuji záměr usnadnit mobilitu kvalifikovaných pracovníků a zajistit bezpečnost spotřebitelů. Zpráva kolegyně Cederschiöldové však obsahuje některé věci, s nimiž nemohu plně souhlasit, například formulace týkající se zrušení překážek volnému pohybu osob a služeb, které by mohly být vykládány v neprospěch kolektivních smluv na trhu práce. Pokud jde o začlenění kvalifikovaných zdravotníků do smlouvy, nebezpečí vidím v deregulaci sektoru zdravotní péče. Proto jsem se v posledním kole zdržela hlasování o této zprávě.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Podpořil jsem tuto iniciativu o vytvoření evropského profesního průkazu pro poskytovatele služeb a hlasoval jsem pro ni, neboť představuje nový způsob, jak zajistit volný pohyb osob a služeb. Musíme co nejvíce povzbudit pohyb pracovní síly a usnadnit profesní mobilitu rychlejší výměnou informací mezi původním členským státem a hostitelským členským státem.

Podle statistiky se 20 % stížností, které v roce 2007 obdrželo centrum SOLVIT, týkalo uznání odborné kvalifikace požadované pro výkon regulovaného povolání. Vytvoření evropského profesního průkazu pro poskytovatele služeb odstraní některé z překážek, které dosud ztěžují situaci evropským občanům, kteří chtějí vykonávat dobře placené zaměstnání jinde než ve své zemi původu.

Kromě toho informace obsažené v tomto profesním průkazu poslouží zaměstnavateli a spotřebitelům a zároveň budou výhodné i pro neregulovaná a neharmonizovaná povolání.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Cederschiöldové o vytvoření evropského profesního průkazu pro poskytovatele služeb.

Učinil jsem tak proto, že podle mého názoru, třebaže existuje směrnice 2005/36/ES zaměřená na podporu profesní mobility, tento trh v podstatě stále zůstává vnitrostátní. Obecněji řečeno, mobilita pracovníků v Evropské unii je pořád velice nízká a vytváří překážku řádnému fungování vnitřního trhu i uplatňování Lisabonské strategie pro růst a pracovní místa.

Z tohoto pohledu považuji za rozhodující právě zavedení evropského profesního průkazu, který již v některých případech existuje a který bude zahrnovat všechna povolání včetně těch neregulovaných. Tím se podpoří jejich uznávání v členských státech a spotřebitelům to umožní snadnější přístup k zahraničním poskytovatelům služeb, což napomůže větší integraci do evropského vnitřního trhu.

- Zpráva: Elspeth Attwooll (A6-0025/2009)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Domnívám se, vezmeme-li v úvahu bolestnou minulost komerčního lovu velryb a zvyšující se nebezpečí, které pro velrybí populace představuje v poslední době například náhodný odchyt při rybolovu, srážka se čluny, globální změna klimatu a zvukové znečištění oceánů, že na mezinárodních fórech musí Evropská unie důsledně zajistit co největší harmonizovanou ochranu velryb v celosvětovém měřítku. Vyzývám vás, abyste nepodpořili žádný návrh, který by bylo možno využít k legalizaci jakéhokoli lovu velryb pro vědecké účely při pobřeží i jinde nebo k povolení mezinárodního obchodu s velrybími produkty.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Navzdory veškerému úsilí a iniciativám předkládaným IWC (Mezinárodní velrybářskou komisí) je situace četných druhů kytovců znepokojující, neboť velkému počtu z nich hrozí vyhynutí. Celá záležitost s odchytem velryb pro vědecké účely je pouze „zástěrkou“ pro odlov těchto savců, a právě proto musí EU zasáhnout za účelem revidování tohoto mezinárodního postoje.

Podpora zachování moratoria, které je v protikladu se všemi návrhy na nový způsob lovu velryb, souhlas s tím, aby veškerý lov velryb členy IWC byl pod kontrolou IWC, a podpora návrhů zaměřených na ukončení lovu velryb pro „vědecké účely“ mimo kontrolu IWC, to jsou některé z předpokladů, z nichž tato zpráva vychází a které považuji za zásadní.

Jasné formulování politického postoje k této otázce a zaujmutí čelního místa při naplňování cílů v souvislosti s respektováním biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje naší planety jsou základní cíle, které Evropská unie musí vzít za své.

Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně.− (SV) Stejně jako zpravodajka podporuji celosvětové moratorium na komerční lov velryb a zákaz mezinárodního obchodu s velrybími produkty. Existují dobré důvody, proč se snažit skoncovat s tím, co je označováno jako „lov velryby pro vědecké účely“.

Když jsou tyto otázky projednávány na mezinárodní úrovni, je třeba usilovat o spolupráci v rámci Mezinárodní velrybářské komise, nikoli v rámci EU.

Přes tuto námitku z principiálních důvodů jsem se rozhodl pro tuto zprávu hlasovat.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Attwoollové o postupu Společenství v oblasti lovu velryb.

Uznávám, že je nutno zakázat lov těchto ohrožených savců a že je třeba přijmout přísná opatření, aby bylo zajištěno jejich přežití. Současné moratorium na lov velryb již přineslo dobré výsledky, neboť populace kytovců se rozrostly, ačkoliv mnohé klíčové země jej neratifikovaly, takže v jejich lovu i nadále pokračují. Vítám proto výzvu Komise k předložení nových návrhů, které by podpořily zlepšení těchto výsledků.

Považuji rovněž za důležité rozlišovat mezi komerčním lovem velryb a jejich udržitelným lovem, který stále ještě praktikují některé přírodní národy. Na rozdíl od lovu velryb pro vědecké účely se na tento způsob lovu moratorium právem nevztahuje, za předpokladu, že je zohledňována nutnost ochrany tohoto druhu.

- Zpráva: Ivo Belet (A6-0027/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu. Jedním z hlavních důvodů účasti ES na činnosti observatoře je předpoklad, že činnost monitorovacího střediska pomáhá posilovat konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu Společenství. Například distribuci audiovizuálních výrobků velice často ztěžuje nedostatečná znalost rozdílů v právních předpisech jednotlivých států. Observatoř poskytuje odborné znalosti a systematické údaje, a pomáhá tak tyto překážky překonávat.

Bohužel právní předpisy přijaté Evropským společenstvím však často nejsou v Itálii dostatečně zveřejňovány. Z tohoto důvodu je zapotřebí větší legislativní transparentnosti, zejména v případě zákona o ochraně autorských práv a spotřebitele a fiskálního a pracovního práva. Na závěr je důležité posílit kapacitu observatoře pro sledování nových vývojových trendů, například nových modelů spotřeby pro audiovizuální produkty, zejména videohry a internet.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Jedním z hlavních důvodů účasti Evropského společenství na činnosti observatoře je předpoklad, že observatoř svou činností pomáhá posilovat konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu Společenství. Při distribuci audiovizuálních výrobků problém často působí nedostatečná znalost odlišností v právních předpisech jednotlivých států. Observatoř poskytuje příslušným provozovatelům odborné znalosti a speciální informace a pomáhá tak tyto překážky překonávat, účast Společenství by proto měla být hodnocena kladně. Zvláště nákupem informací a propagováním svých publikací se observatoř stala hlavním zdrojem ekonomických a právních informací pokrývajících různé segmenty audiovizuálního průmyslu, čehož využívají subjekty ve veřejném i soukromém sektoru. Kromě toho Komise uvádí, že jedním z nejcennějších přínosů observatoře je její schopnost zřizovat vědecké partnerské sítě a vykonávat nad nimi dohled. Tyto sítě pomáhají zlepšovat kvalitu ekonomické a právní analýzy observatoře.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Evropská audiovizuální observatoř je jedinou celoevropskou servisní organizací, která se zabývá shromažďováním a šířením informací o evropském audiovizuálním průmyslu. Sehrává rozhodující úlohu, neboť poskytuje podrobné informace o tomto sektoru veřejným i soukromým subjektům v této oblasti.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Hlasoval jsem proti této zprávě o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři. Je na členských státech, aby se do věci zapojily a Evropskou audiovizuální observatoř financovaly.

  Iosif Matula (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh zprávy o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři, projektu, který skupina PPE-DE z řady důvodů podporuje.

Za prvé považuji za důležité, aby náš audiovizuální trh byl co nejprůhlednější a aby co nejvíce institucí mělo přístup k zásadním informacím v této oblasti. Jedině tímto způsobem můžeme mít skutečnou hospodářskou soutěž a naplnit cíle hospodářského růstu vytyčené Lisabonskou strategií.

Za druhé, zdá se mi důležité, že observatoř svádí dohromady členské státy EU i evropské státy, které nejsou členy Společenství, a představuje tak důležitý faktor soudržnosti na úrovni všech evropských zemí. To nám umožní nejen vzájemně propojit celý kontinent, ale také usnadní volný pohyb zboží a služeb audiovizuálního odvětví, čímž se tento trh významně rozšiřuje.

Musíme však zohlednit příchod a vývoj nových technologií s cílem zvýšit účinnost observatoře.

Osobně podporuji uplatnění ustanovení, která rozšiřují rozsah činnosti observatoře, což zajistí lepší pokrytí této oblasti a poskytování ještě cennějších informací důležitých z hlediska hospodářského, ale také pro pochopení evropských sociálních a kulturních souvislostí.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Beleta o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři.

Podle mého názoru činnost observatoře je velice důležitá; je to jediná organizace, která se zabývá shromažďováním a šířením informací o evropském audiovizuálním průmyslu, a proto jejím úkolem je posilovat nové vývojové trendy v audiovizuální oblasti, jejichž význam v posledních letech neustále roste, neboť stále více a více se využívají digitální technologie. Kromě toho prostřednictvím svých studií a tržní analýz poskytuje cennou pomoc tvůrcům politik i samotnému audiovizuálnímu průmyslu.

Souhlasím také, aby se činnost observatoře dále rozšiřovala a zahrnovala zkoumání fiskálního a pracovního práva v oblasti audiovizuální, čímž by se prohloubila její spolupráce s členskými státy.

- Zpráva: Claudio Fava (A6-0026/2009)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE) , písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté v Evropském parlamentu, jsme pro štědrou přistěhovaleckou politiku zaměřenou na potřeby lidí. To znamená, že jsme se nakonec rozhodli zprávu pana Favy podpořit, protože vysílá jasný vzkaz, že je nepřijatelné, aby zaměstnavatelé využívali zranitelného postavení migrantů bez dokladů, a protože těmto migrantům bez dokladů přiznává určitá práva, kterých se jim aktuálně v některých členských státech EU nedostává. Naše hlasování pro tuto zprávu bylo podmíněno souhlasem Rady s prohlášením Parlamentu, že článek 9 by neměl být v budoucnu jakýmkoli způsobem precedenční, neboť by to mohlo znesnadnit přijetí společných pravidel týkajících se odpovědnosti dodavatelů za své subdodavatele.

Je nám jasné, že dodavatelé musí odpovídat za dodržování veškerých kolektivních smluv, které uzavřeli jejich subdodavatelé. Zaměstnavatelé nesmí mít možnost obcházet pravidla pracovního práva využíváním složitého řetězce subdodavatelů. Tato směrnici však omezuje odpovědnost na úroveň prvního subdodavatele, což pokládáme za zcela nepřijatelné. Nicméně je důležité uvědomit si, že jednotlivým členským státům nic nebrání v tom, aby zavedli ucelenější právní předpisy.

Nesouhlasíme ze zásady ani s tím, aby ze sankcí byly vyjmuty soukromé osoby, které zaměstnávají lidi bez dokladů ve své domácnosti. Domníváme se, že lidé bez dokladů jsou pořád stejně zranitelní, i když pracují pro soukromé osoby.

  Alin Lucian Antochi (PSE), písemně. – (RO) Směrnice, o které jsme právě hlasovali, představuje další krok směrem k vytvoření a uplatňování společných předpisů a opatření potřebných pro právní úpravu situace přistěhovalců, zejména pracovníků třetích zemí, kteří v Evropské unii pobývají nelegálně.

Vyhlídka na lepší životní úroveň vzhledem k možnosti najít práci je jedním z klíčových faktorů povzbuzujících nelegální přistěhovalectví. Výhody, které zaměstnavatelé získávají, ve svém důsledku zároveň znamenají plýtvání veřejnými financemi a narušení hospodářské soutěže v odvětví hospodářství, přičemž nelegální pracovníci jsou zbavení veškerého sociálního pojištění či práva na důchod.

Z tohoto důvodu se tato směrnice vztahuje k přistěhovalecké politice a sankce se zaměřují na zaměstnavatele, nikoli na pracovníky třetích zemí. Zvláštní pozornost je nutno věnovat také příslušníkům z nových členských států, na které se vztahují nadnárodní pravidla zaměstnávání, což jim omezuje volný přístup na trh práce ve starých členských státech, přestože mají statut evropských občanů.

Opatření, jako je tlak na zaměstnavatele, aby kontrolovali povolení k pobytu pracovníků ze třetích zemí, a finanční a trestní postih zaměstnavatelů, podtrhují úsilí Společenství a členských států koordinovat své politiky v oblasti přistěhovalectví a nelegální práce. V době, kdy Evropská unie čelí zvýšenému úbytku obyvatel, musíme však mít na paměti, že řešením není tyto pracovníky vyhánět, nýbrž právně upravit jejich situaci. S touto nadějí jsem pro tuto zprávu hlasovala.

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Hlasovala jsem pro zprávu o sankcích namířených proti těm, kteří zaměstnávají příslušníky třetích zemí s nelegálním pobytem.

Návrh má zabránit vykořisťování nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí ze strany zaměstnavatelů a posílit práva pracovníků. V případě nelegálního zaměstnávání je třeba potrestat zaměstnavatele, který porušuje zákon, nikoli pracovníka.

V některých zemích Evropské unie tento typ právních předpisů chybí. Další země sice právní předpisy mají, ale nejsou uplatňovány nebo dodržovány. Společná pravidla EU, která mají zabránit vykořisťování a zaměstnávání nelegálně pobývajících pracovníků, jsou proto jednou z cest, jak mnoha zemím EU zvýšit laťku.

Návrh, o kterém dnes hlasujeme, má mnoho nedostatků. Pokud bych o tom rozhodovala já, mnohé jeho části by vypadaly jinak. Uvítala bych například větší ochranu žen v domácnosti. Alternativa však vypadá tak, že směrnice zcela chybí, což znamená menší ochranu pro čtyři až osm milionů příslušníků třetích zemí, kteří nelegálně pobývají na území EU, současně zde nelegálně pracují a ve své velice zranitelné situaci jsou opakovaně zneužíváni zaměstnavateli.

I když je důležité bránit nelegálnímu přistěhovalectví a vykořisťování nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí, musíme lidem také zajistit větší možnosti, aby se v Evropské unii mohli legálně usadit a hledat zde práci. To upravují jiné směrnice, jejichž projednávání v minulém roce jsme se my jako Evropský parlament zúčastnili.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Podporuji zprávu pana Favy o sankcích vůči zaměstnavatelům, kteří nabízejí zaměstnání nelegálně pobývajícím příslušníkům třetích zemí. Někteří zaměstnavatelé tyto nelegální pracovníky bezohledně vykořisťují, neboť jim platí mzdy pod zákonným minimem, nechávají je pracovat v otřesných podmínkách a stanoví jim dlouhou pracovní dobu. Pokud budou skutečně přistiženi, musí čelit přísným postihům.

Problémem však je, že zde existuje jakési spiklenecké mlčení, aby vykořisťování nevyšlo najevo. Zaměstnavatelům z toho plyne zisk, kterého se nepochybně nechtějí vzdát, zatímco pracovníkům, pokud vykořisťování nahlásí, hrozí vypovězení ze země. Pokud to myslíme vážně, musí naše politika umožňovat udělení amnestie osobám, kteří vykořisťovatele odhalí. To by natolik změnilo rovnováhu sil mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, že by problém prakticky vymizel.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Všeobecný zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících pracovníků, který má odradit od nelegálního přistěhovalectví, lze hodnotit jen příznivě, a stejně tak příznivě lze hodnotit postihy vůči zaměstnavatelům, kteří se k zaměstnávání těchto pracovníků uchylují – často proto, aby je vykořisťovali; tito zaměstnavatelé nejsou nic jiného než novodobí otrokáři.

Mám však některé výhrady. Evropská unie opět využívá nějaké téma, přičemž se opírá o právní základ Společenství, první pilíř, k tomu, aby rozšířila své pravomoci, pokud jde o k harmonizaci trestního práva členských států. Irsko a Spojené království, které prosadily své právo a vyjednaly si vyvázání ze smlouvy, tvoří významnou výjimku.

Člověka napadají také události, k nimž došlo po stávkové akci v módní restauraci v Neuilly, kterou si oblíbil pan Sarkozy. Její vedení prohlašuje, že jsou obětí trhu práce, který je příliš rigidní a příliš chrání pracovní sílu, které oni platí zákonnou minimální mzdu, a otevřely se větší možnosti regularizace prostřednictvím práce. Směrnice toto ještě dále posílí tím, že umožní nelegálnímu pracovníkovi zlegalizovat svou situaci jednoduše nahlášením svého zaměstnavatele.

Obávám se, že v praxi, v zemích v tomto směru vlažných, jako je Francie, tohle všechno nijak nepomůže omezit příliv nelegálních přistěhovalců.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Bez ohledu na nutnost posílit postupy zaměřené na boj proti využívání nelegálních pracovníků je nepřijatelné, aby tato směrnice trestala kromě viníků i oběti.

Cílem této směrnice je doplnit do ostudné „návratové“ směrnice – kterou přijala socialistická vláda v Portugalsku – postih uplatňovaný vůči zaměstnavatelům nelegálně pobývajících pracovníků a řízení o vyhoštění těchto pracovníků, až na vzácné výjimky, stanovené jako obecné a automatické pravidlo.

Vyhoštění by nemělo být alternativou k nezměrnému vykořisťování neoprávněně pobývajících migrujících pracovníků.

Tato směrnice nezavádí zásadu ochrany migrujících pracovníků či těch, kteří jsou nuceni pracovat v nepřijatelných podmínkách a oznámí to. Navíc směrnice plně nechrání ani práva těchto pracovníků, neboť uvádí, že „pokud zaměstnavatel nevyrovná nedoplatky, členské státy by neměly mít povinnost tento závazek převzít“.

Tím, že nechrání práva nelegálně pobývajících migrujících pracovníků, neboť jim neumožňuje obecně legalizovat pobyt a místo toho je vystavuje nebezpečí vyhoštění, činí je tato směrnice ještě zranitelnější a podporuje nelegální pracovní aktivity, které mají ještě skrytější formy.

Toto je opět další směrnice, která odhaluje nehumánní přistěhovaleckou politiku EU, a proto ji můžeme pouze odmítnout.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Přestože tato zpráva obsahuje řadu zajímavých bodů a nastiňuje plán boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, obsahuje i některé obrovské kameny úrazu. Chybí konkrétní opatření na ochranu vnitřních a vnějších hranic Unie. Chybí opatření v souvislosti s politikou vyhošťování nelegálních přistěhovalců zpět do jejich země původu. Osobu, která protiprávně vstoupila na území Unie, jednoduše definuje jako nelegálního přistěhovalce, který má práva.

Ve skutečnosti jsou evropské instituce z této otázky v rozpacích. Na jedné straně ve jménu bezpečnosti a spravedlnosti požadují minimální evropská pravidla pro potlačování nelegální migrace, a na druhé straně ve jménu svých pravidel, které se staly dogmatem – pravidel ultraliberalismu a svobody pohybu – chtějí, aby se území Unie stalo místem přijímajícím a přitahujícím miliony případných přistěhovalců.

Odmítáme tento přístup, který je nebezpečný pro lidi a národy Evropy. Znovu potvrzujeme, že mají právo se bránit a zůstat sami sebou.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Je známou skutečností, že politiky v oblasti udělování víz a přísné imigrační předpisy ve snaze omezit nelegální přistěhovalectví jsou odjakživa úspěšné pouze v malé míře. Pokud vůbec něčemu napomohly, tak jedině vzniku pašeráckých sítí pro nelegální migraci.

Návrh trestat zaměstnavatele, kteří využívají nelegálně pobývající občany, je aktuální. Musíme se však snažit, aby neztratil na účinnosti, neboť příčiny, proč lidé migrují, zůstávají stejné, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou proti zaměstnavatelům zavedeny postihy. Ostatně navrhované kontroly jen utvrdí přistěhovalce bez dokladů v tom, aby zvolili ještě horší pracovní místa, s ještě nižšími platy, zejména v současné hospodářské krizi.

Je zřejmé, že řešení problematiky nelegálního přistěhovalectví a práce načerno, které tato opatření poskytují, je pouze částečné a neúplné. V otázce nelegálního přistěhovalectví se členské státy EU musí napříště řídit společnou a důslednou politikou.

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která nasadí tvrdý kurs vůči zaměstnavatelům nelegálních přistěhovalců v rámci Evropy. Jednou z věcí, která nelegální přistěhovalce motivuje k tomu, aby vstoupili na území Evropské unie, je vyhlídka, že zde najdou práci. Podporuji tento právní předpis, neboť vytvoří spravedlivější systém pro legální evropské pracovníky.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Vyhlídka na nalezení práce v Evropě je přitažlivá pro příslušníky třetích zemí z velmi pochopitelných důvodů. V dobách krize však musíme věnovat zvláštní pozornost tomu, kdo získává stále vzácnější pracovní místa, abychom zároveň bránili narůstání sociálních nerovností. Podle mého názoru je proto důležité zavést postihy zaměstnavatelů, kteří tato pravidla nedodržují. V těchto pohnutých dobách nelze nelegální práci tolerovat a musíme začít s těmi, kteří jsou v dosahu místně a kde postihy budou mít také účinek. Tato zpráva je proto pokusem řešit tento problém důrazněji, protože příliv migrujících pracovníků klesat nebude, zvlášť během krize.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Prostým pohledem na tento problém zjistíme, že pro nelegální migraci existují dva důvody: povážlivá situace v zemi původu a poptávka na trhu práce v jiných zemích.

Zatímco pokud jde o první problém, máme finanční prostředky na programy rozvoje a spolupráce, které podporuje EU a které jsou očividně stále nedostatečné, v druhém případě se problém dodnes řeší nejrůznějším způsobem na úrovni členských států. Potrestání zaměstnavatelů však vyžaduje standardní opatření na úrovni Společenství, neboť v mnoha případech se jedná o nadnárodní problém zahrnující sítě pro pašování lidí, které zneužívají zranitelnosti nelegálních migrantů.

Jsem rád, že otázku zaměstnavatelů, kteří se obohacují na úkor nelegálních přistěhovalců, nadnesl Evropský parlament jako téma k diskusi. Jsem přesvědčen, že uplatňování této směrnice zlepší praktické podmínky zaměstnanosti.

Zatímco až dosud se politiky zemí soustředily spíše na to, jak zabránit nelegálním přistěhovalcům v přístupu na trh práce, od této chvíle řešíme daný problém od základu.

Zároveň však nesmíme tuto zprávu chápat tak, že hranice EU jsou uzavřené. Ani zdaleka ne, hranice trhu práce musíme nechat otevřené, s tou podmínkou, že příliv pracovníků je legální a v souladu s příslušnými potřebami státu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, boj s nelegálním přistěhovalectvím by měl být podle mého názoru pro Evropskou unii prioritou.

Domnívám se, že je nutné zásadně znovu nastavit právní podmínky na trhu práce, ať ve vztahu k evropským občanům nebo občanům třetích zemí, kteří někdy pracují bez jakýchkoli minimálních bezpečnostních podmínek na pracovišti.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu pana Favy, která umožňuje uplatnit postih proti zaměstnavatelům nelegálně pobývající příslušníků třetích zemí. Mám za to, že tento typ opatření je v souladu s přáním vybudovat transparentnější, spravedlivý a homogenní evropský trh práce.

Sdílím názor zpravodaje, že zaměstnavatelům, kteří vykořisťují přistěhovalce, by měly být uloženy finanční, správní a v některých případech i trestní sankce podle míry a závažnosti vykořisťování a členské státy musí monitorovat ohrožená pracoviště a zavést mechanismy usnadňující oznamování případů vykořisťování ve stínové ekonomice. Nesmíme zapomínat, že cílů růstu pro nezaměstnanost a ekonomiku jako celek je možno dosáhnout jedině tehdy, budeme-li podporovat naprostý soulad s pracovněprávním právem.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro zprávu o sankcích vůči zaměstnavatelům, kteří nabízejí zaměstnání nelegálně pobývajícím příslušníkům třetích zemí.

Návrh má zabránit vykořisťování nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí ze strany zaměstnavatelů a posílit práva pracovníků. V případě nelegálního zaměstnávání je třeba potrestat zaměstnavatele, který porušuje zákon, nikoli pracovníka.

V některých zemích Evropské unie tento typ právních předpisů chybí. Další země sice právní předpisy mají, ale nejsou uplatňovány nebo dodržovány. Společná pravidla EU, která mají zabránit vykořisťování a zaměstnávání nelegálně pobývajících pracovníků, jsou proto jednou z cest, jak mnoha zemím EU zvýšit laťku.

Návrh, o kterém dnes hlasujeme, má mnoho nedostatků. Pokud bychom o tom rozhodovali my, mnohé jeho části by vypadaly jinak. Uvítali bychom například větší ochranu žen v domácnosti. Alternativa však vypadá tak, že směrnice zcela chybí, což znamená menší ochranu pro čtyři až osm milionů příslušníků třetích zemí, kteří nelegálně pobývají na území EU, současně zde nelegálně pracují a ve své velice zranitelné situaci jsou opakovaně zneužíváni zaměstnavateli.

I když je důležité bránit nelegálnímu přistěhovalectví a vykořisťování nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí, musíme lidem také zajistit větší možnosti, aby se v Evropské unii mohli legálně usadit a hledat zde práci. To upravují jiné směrnice, jejichž projednávání v minulém roce jsme se my jako Evropský parlament zúčastnili.

  Anders Wijkman (PPE-DE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro zprávu o sankcích vůči zaměstnavatelům, kteří nabízejí zaměstnání nelegálně pobývajícím příslušníkům třetích zemí.

Návrh má zabránit vykořisťování nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí ze strany zaměstnavatelů a posílit práva pracovníků. V případě nelegálního zaměstnávání je třeba potrestat zaměstnavatele, který porušuje zákon, nikoli pracovníka.

V některých zemích Evropské unie tento typ právních předpisů chybí. Další země sice tyto právní předpisy mají, ale nejsou uplatňovány nebo dodržovány. Společná pravidla EU, která mají zabránit vykořisťování a zaměstnávání nelegálně pobývajících pracovníků, jsou proto jednou z cest, jak mnoha zemím EU zvýšit laťku.

Návrh, o kterém dnes hlasujeme, má mnoho nedostatků. Pokud bychom o tom rozhodovali my, mnohé jeho části by vypadaly jinak. Uvítali bychom například větší ochranu žen v domácnosti. Alternativa však vypadá tak, že směrnice zcela chybí, což znamená menší ochranu pro čtyři až osm milionů příslušníků třetích zemí, kteří nelegálně pobývají na území EU, současně zde nelegálně pracují a ve své velice zranitelné situaci jsou opakovaně zneužíváni zaměstnavateli.

I když je důležité bránit nelegálnímu přistěhovalectví a vykořisťování nelegálně pobývajících příslušníků třetích zemí, musíme lidem také zajistit větší možnosti, aby se v Evropské unii mohli legálně usadit a hledat zde práci. To upravují jiné směrnice, jejichž projednávání v minulém roce jsme se my jako Evropský parlament zúčastnili.

- Zpráva: Elisabeth Jeggle (A6-0472/2008)

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva Evropského parlamentu a Rady o návrhu právní úpravy týkající se statistiky plodin přichází s řadou doplňujících prvků potřebných pro lepší uplatňování nových ustanovení.

Statistika hraje zásadní úlohu při koncipování politik Společenství, neboť poskytuje přesný obraz nabídky a poptávky trhu, a tyto informace pomáhají udržovat ekonomickou rovnováhu. Současně však se standardní předpisy na evropské úrovni nesmějí stát byrokratickým břemenem, nýbrž musí jednoduchým a účinným způsobem zajišťovat neustálou výměnu informací mezi jednotlivými členskými státy.

Vítám proto návrh Komise a dodatky navržené zpravodajkou, neboť představují novou fázi při vytváření jednoduchého pružného právního rámce, který je v souladu se zásadami EU. Dopad těchto předpisů na evropské zemědělství se projeví větší schopností reagovat na problémy, které se mohou objevit na trhu, například nadprodukce vedoucí případně až k poklesu cen.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, částečně proto, že návrh Komise sleduje zjednodušení stávajících právních předpisů a částečně proto, že zemědělské statistiky jsou pro společnou zemědělskou politiku za současných okolností přece jen nezbytné.

Chtěl bych zdůraznit, že moje „Ano“ této zprávě není výrazem podpory společné zemědělské politiky samotné.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vítám práci paní Jeggleové a hlasoval jsem pro její zprávu o nutnosti vypracovat statistiku plodin.

Sdílím názor zpravodajky a Komise, že statistická čísla o úrodě jsou základem pro hodnocení společné zemědělské politiky a řízení trhů EU s těmito výrobky.

Jsem rád, že paní Jeggleová zdůraznila, že dodatečné náklady a zátěž by se měly pohybovat v rozumných mezích, aby výhody plynoucí ze zjednodušení úřednických postupů a kvalitnějších právních předpisů nebyly vyváženy příliš vysokými náklady v souvislosti s navrhovanými opatřeními.

Domnívám se, že zpráva dokonale ladí s akčním programem na snížení administrativního zatížení v Evropské unii vyloženým ve sdělení z 24. ledna 2007, a jak jsem řekl, má proto moji podporu.

- Zpráva: József Szájer (A6-0216/2008)

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – (RO) Jak jsem již uvedl, když jsem vyjadřoval podporu zprávě o prosazování zemědělských výrobků na trhu Společenství a v třetích zemích, víno je jedním z unijních produktů, které zaujímá dominantní postavení na globálním trhu a musí převzít klíčovou úlohu v obchodní strategii Evropy.

Abychom zajistili lepší podporu různých druhů vín, nejen těch tradičních, ale také vín, o nichž se zmiňuje stávající zpráva, potřebujeme nicméně jednoduché a pružné předpisy, které budou v souladu s evropskými zásadami pro podporu kvality. Zároveň je nutná lepší spolupráce mezi členskými státy, evropskými orgány, výrobci a také výrobními a distributorskými organizacemi.

Vítám návrh Evropské komise a zprávu předloženou naším poslaneckým kolegou Józsefem Szájerem, neboť tímto budeme mít standardní jednoduchá pravidla pro vymezení, popis a vystavování aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů. Tyto výrobky jsou známé po celém světě a díky novým ustanovením se nám podaří dosáhnout lepšího postavení na trhu a zároveň podpořit výrobce a distributory Společenství.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Szájera o aromatizovaných vínech, aromatizovaných vinných nápojích a aromatizovaných vinných koktejlech.

Domnívám se, že vinný průmysl je pro hospodářství Evropské unie velice důležitý, neboť řada zemí včetně Itálie, Francie a Španělska patří mezi hlavní světové výrobce vín a vyváží své proslulé výrobky do celého světa. Vítám proto návrh, který stanovuje jasná pravidla pro vymezení výše uvedených kategorií produktů vyrobených z vína, takže vysokou kvalitu evropské produkce bude možné vždy rozpoznat a určit.

- Zpráva: van den Burg (A6-0047/2009)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, sociální demokraté v Evropském parlamentu, jsme se rozhodli hlasovat pro návrh směrnice Rady upravující směrnici 2006/112/ES o snížených sazbách daně z přidané hodnoty. Chtěli bychom však zdůraznit, že snížení sazeb daně z přidané hodnoty nepovažujeme za řešení problému „černé“ ekonomiky.

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Dnes jsme hlasovali pro zprávu o snížených sazbách DPH. Tyto změny ukazují, že snížené sazby DPH by měly pozitivní dopad při přeorganizování sektorů služeb, neboť by snížily míru nenahlášené práce.

Pokud jde o sektor bydlení, snížené sazby DPH je možné uplatnit na práce při obnově a opravách zaměřené na zvýšení úspor energie a účinnosti.

Návrh pochází z léta 2008 a navrhuje doplnit některé další místní služby včetně restauračních služeb.

Kromě bydlení a restauračního stravování budou do seznamu trvale zahrnuty služby s vysokým podílem lidské práce způsobilé pro sníženou sazbu. Kategorie je rozšířena o další místní služby obdobného charakteru, jako jsou drobnější opravy movitého zboží, například kol, obuvi, oděvů, počítačů, hodin, dále úklid a údržbářské služby pro veškeré toto zboží, služby domácí péče, všechny služby osobní péče včetně kadeřnických a kosmetických služeb, zahradnické služby, renovace a údržba bohoslužebných míst a kulturního dědictví a historických památek.

Také kategorie farmaceutických výrobků je rozšířena, aby zahrnovala všechny savé hygienické výrobky, zejména dětské pleny a zdravotní pomůcky pro lidi s postižením.

Podle stávajících právních předpisů se snížené sazby mohou vztahovat také na tištěné knihy včetně audioknih.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Posílení malých a středních podniků – ty představují 99 % podniků Evropy, poskytují více než 100 milionů pracovních míst a v posledních osmi letech vytvořily 8 milionů pracovních míst – je klíčové pro akt o drobném podnikání.

Současný návrh ilustruje přijatá opatření. Umožňuje, aby podniky těžily ze snížené sazby DPH, a zároveň se snaží řešit stínový trh práce a vyzývá k vytvoření legálních podniků.

I když skutečně chceme usnadnit fungování malých a středních podniků, nesmíme ohrozit základní zásady Evropské unie. V tomto případě je jednotný trh chráněn, neboť pravidla v tomto dokumentu budou uplatňována na podniky, které působí pouze místně, čímž se zabrání narušení trhu.

Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu, kterou považuji za ukázkový příklad politik, které přijme Evropský parlament v oblasti hospodářství.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Poprvé jsem s velkou radostí hlasoval pro evropskou směrnici o daních. Na nějakou dobu, dokud nedojde k obecnější revizi, která by mohla všechno zpochybnit, ty nejkřiklavější odchylky z této směrnice zmizí. Služby poskytované v místě, jako jsou restaurace, které v žádném případě nemají nic společného s problémy vnitřního trhu a narušením hospodářské soutěže, a služby s vysokým podílem lidské práce budou těžit ze snížené sazby.

Míč je nyní na straně vlády. Nejprve v Radě, která dosud nerozhodla. Poté na vnitrostátní úrovni, kde pozorně sledujeme, jakým způsobem a jak rychle naši zástupci moci plní své volební sliby.

Obávám se však, že tato dobrá zpráva může mít své kořeny v krizi, ve snížení kupní síly Evropanů a zejména v blížících se evropských volbách. Vhodným řešením by bylo jednou provždy skončit s daňovou harmonizací, k níž nejsou žádné důvody.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která umožní Británii snížit sazby DPH pro novou kategorii zboží a služeb včetně restauračních a dalších místních služeb. Zprávu podporuji, protože malým podnikům umožňuje přilákat širší klientelu. Zpráva představuje pozitivní krok v boji proti recesi, neboť malé místní podniky jsou pro zákazníky zajímavější.

  John Purvis (PPE-DE), písemně. − Konzervativci odjakživa tvrdili, že zdanění je základní otázkou suverenity, a proto jakýkoli krok směřující k přesunu pravomocí v této oblasti z Evropské unie do členských států je třeba vítat. Toto opatření, které umožňuje členským státům uplatnit nižší sazbu DPH na řadu místních služeb s vysokým podílem lidské práce, je jasným příkladem použití zásady subsidiarity a Komisi vybízíme, aby dále postupovala tímto směrem. Především bychom byli uvítali rozšíření snížených sazeb na místní druhy piva a jablečných vín, neboť by to pomohlo přežít hospodským zařízením, které jsou sužovány daňovými odvody.

Zdůrazňujeme, že je na členských státech, aby rozhodly, kdy je vhodné tato opatření uplatnit. Nedávné snížení obecné sazby DPH ve Spojeném království bylo drahým cvičením, které mělo jen malý účinek, když přitom jiná opatření, například mnohem větší, ale cíleně zaměřené snížení DPH, jak umožňuje tento návrh, nebo zvýšení slevy na daních z příjmu fyzických osob, by byla mnohem prospěšnější pro jednotlivce i pro celé hospodářství.

  Poul Nyrup Rasmussen (PSE), písemně. − (DA) Dánští sociálně demokratičtí poslanci Evropského parlamentu Poul Nyrup Rasmussen, Britta Thomsenová, Christel Schaldemosová, Dan Jørgensen a Ole Christensen se zdrželi hlasování o zprávě paní van den Burgové o snížených sazbách daně z přidané hodnoty. Naše delegace má za to, že snížení DPH v Dánsku by mělo na zaměstnanost mimořádně malý účinek spojený s problematickou ztrátou příjmu státu. Z hlediska současné hospodářské krize však může být užitečnější v jiných členských státech EU využít nástroje DPH jako jeden prvek v jejich národních krizových balíčcích a posílit tak zaměstnanost v odvětvích, která zaznamenala negativní dopady. Máme velice odlišné sazby DPH, a proto nechceme bránit jiným členským státům, aby se vydaly touto cestou. Mohlo by to příznivě ovlivnit i poptávku v dánském hospodářství.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Evropská parlamentní labouristická strana hlasovala pro tuto zprávu. Domníváme se, že snížení sazby DPH může přispět k zachování pracovních míst a umožnit vytvoření dalších. Jednotlivé země uvedly své zkušenosti, které do určité míry opravňují věřit, že místní podmínky potřebují místní reakce; to platí o dani, jako je DPH.

Ve Spojeném království vedlo celkové snížení sazby DPH k poklesu inflace o 1 % a injekci 12 miliard britských liber do hospodářství.

- Návrh usnesení B6-0097/2009: Údajné využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Od 11. září 2001 Amerika vede celosvětovou válku proti terorismu. Bohužel, vzhledem k absolutistické kultuře lidských práv v EU a politické zbabělosti mnoha jejích politických seniorů byly Spojené státy nuceny převzít naprosto nepřiměřenou míru odpovědnosti za řešení hrozby, která nezná hranic.

Islamistický džihád představuje hrozbu pro náš navyklý způsob života. Politici mají povinnost chránit veřejnost před tímto bezpříkladným a existenciálním nebezpečím. Jsem rád, že některé země v EU se uznaly způsobilými ke spolupráci s CIA, našimi americkými přáteli. Nemohu pochopit, proč některé země staví lidská práva teroristů nad ochranu svých vlastních občanů a spolupráci s CIA odmítly. Anti-amerikanismus v Evropské unii tak rozšířený opět ohrožuje bezpečnost občanů.

Tohle všechno ukazuje, jak je důležité, aby si jednotlivé členské státy zachovaly právo jednat nezávisle ve věcech zahraniční politiky a zpravodajských informací.

Hlasoval jsem proti této zprávě.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) V roce 2007 v důsledku vyšetřování vedené výborem, který na tuto záležitost dozíral, přijal Evropský parlament usnesení s desítkami doporučení, které mají opakování těchto nelegálních činností zabránit.

Nyní je zapojen do procesu hodnocení těchto doporučení a jejich uplatňování s využitím metodiky, kterou jsem navrhl. Předseda Evropského parlamentu nedávno zaslal předsedům parlamentů jednotlivých států formální žádost o spolupráci a proběhne krátké slyšení.

Přijetí nového usnesení, dříve než bude tento proces ukončen, by bylo ukvapené a vedlo by k chybám: chybou by bylo promluvit příliš brzy, když nelze nic nového říci; chybou by bylo podlehnout přání a přijmout usnesení s cílem ovlivňovat lidi nebo vytvářet domácí politiku, chybou by bylo začít kritizovat prezidenta Obamu, když bychom měli pracovat na prohloubení transatlantické spolupráce a využít změnu v americké vládě.

Pro tento návrh usnesení nemohu tedy hlasovat. Nemohu hlasovat ani proti textu, který znovu zdůrazňuje základní hodnoty dodržování lidských práv, právního státu a hledání pravdy. Zdržím se proto hlasování.

  Jas Gawronski (PPE-DE) , písemně. – (IT) Paní předsedající, rozhodl jsem se hlasovat proti návrhu usnesení, neboť znovu opakuje tytéž myšlenky, proti nimž moje skupina vystoupila v závěrečném hlasování dočasného výboru k domnělému využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů (TDIP). Podávám toto stanovisko jako koordinátor skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů za bývalý dočasný výbor TDIP a za následnou pracovní skupinu v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Zmíněný výbor rozhodl o zaslání dotazníku všem členským státům, aby zjistil, jakým směrem se ubírá vývoj, poté co Evropský parlament provedl vyšetřování. K dnešnímu dni však nedostal, jak velmi dobře víte, na tyto dotazníky žádnou odpověď, ani poté, co byly rozeslány písemné upomínky.

Nepokládám proto za moudré, abychom přijímali nový text požadující vypracování nových závěrů, když ve skutečnosti nemůžeme zveřejnit nic nového. Mám pocit, že je to spíše jen další předvolební akrobacie ze strany levice než pokus dobrat se spravedlnosti.

  Ana Maria Gomes (PSE), písemně. − Hlasovala jsem pro ponechání pravomocí Portugalsku, včetně pravomocí v kompetenci Barrosovy vlády, přestože podle mého názoru text onoho odstavce mohl být přesnější a uvádět „nové věcné informace“, nikoli jen „tiskové zprávy“.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Aniž bych snižoval významné aspekty usnesení, s nimiž jednoznačně nesouhlasíme, a aniž bych poukazoval na jeho zjevná opominutí a rozpory, toto usnesení:

– „kritizuje nedostatečné kroky, které byly dosud podniknuty … s cílem objasnit mimořádný plán převozu podezřelých osob;

– „vyzývá členské státy, Komisi a Radu … aby pomohly při zjišťování pravdy a zahájily vyšetřování nebo spolupracovaly s příslušnými orgány, … a zajistily účinné parlamentní přezkoumání postupu tajných služeb“;

– „vyzývá Evropskou unii, členské státy a americké orgány k prošetření a plnému objasnění případů zneužívání a porušování mezinárodního a vnitrostátního práva v oblasti lidských práv a základních svobod, vyzývá k zákazu mučení a špatného zacházení, k prošetření nedobrovolných zmizení a práva na spravedlivý proces, k čemuž došlo v souvislosti „s válkou proti teroru“, s cílem stanovit … a zajistit, aby se takové porušování práva v budoucnu už neopakovalo.“

Nicméně řešení nedemystifikuje ani nekritizuje základní prvek, a to takzvaný „boj proti terorismu“, ani nezavrhuje to, co označuje jako „omezené zachování plánů na převoz podezřelých osob a tajných zadržovacích zařízení“ USA.

Potřebujeme jasné odsouzení a odhalení pravdy, jak ostatně navrhovala Portugalská komunistická strana v portugalském parlamentu a jak odmítla portugalská Socialistická strana, portugalská Sociálně demokratická strana a Lidová strana.

  Jens Holm a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − I když v usnesení o CIA existují sporné prvky, jako je přivítání dohod mezi Evropskou unií a Spojenými státy o soudní spolupráci a vydávání, přesto jsem hlasoval pro toto usnesení, které podporuje lidská práva a pokus objasnit mimořádný plán převozu podezřelých osob.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Usnesení, které přijala tato sněmovna, znovu potvrzuje, že podle článku 14 Úmluvy OSN proti mučení každá oběť vystavená mučení má vynutitelné právo na nápravu křivdy a na spravedlivé a přiměřené odškodnění. Je výmluvné, že konzervativní poslanci ze Spojeného království hlasovali v této sněmovně proti usnesení. Stejně tak výmluvné je, že labourističtí poslanci se zdrželi hlasování. Morální úpadek labouristické vlády zavedl Spojené království do nezákonné války a umožnil, že jeho letiště jsou využívána k letům pro mimořádné přemisťování podezřelých osob. Hlasy unionistických poslanců dnes tuto ostudu ještě násobí.

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. − I když v usnesení o CIA jsou prvky, jako je přivítání dohod mezi EU a USA o soudní spolupráci a vydávání, vůči čemuž jsem velice kritická, přesto jsem hlasovala pro toto usnesení, které podporuje lidská práva a pokus objasnit plán mimořádného přemisťování.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Již dříve jsem vyjádřil své znechucení nad zprávami, které pronikly na veřejnost a týkaly se zacházení s lidmi podezřelými, nikoli obviněnými z trestné činnosti, kteří byli vydáni a v některých případech uneseni orgány různých států. To je naprosto nepřijatelné a odporuje to zásadám moderní demokracie. Tato věc nebyla dosud vyjasněna, a proto je dobré, aby tyto incidenty vycházely na světlo.

Usnesení Parlamentu obsahuje řadu pozitivních prvků, ale domnívám se, že zahrnutí nepodstatných formulací staví jeho zahraničněpolitické ambice příliš vysoko. Tím se přesunuje důrazu z hlavního tématu, tedy z podezření na porušování lidských práv. To je velmi nešťastné. Proto jsem hlasoval proti tomuto návrhu usnesení.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o domnělé činnosti CIA zahrnující převoz a nezákonné zadržování vězňů v některých evropských zemích, neboť účel tohoto usnesení je nepodložený.

Za prvé bych chtěl zdůraznit, že z procedurálního hlediska by politické skupiny, které toto usnesení podepsaly, měly počkat, až jednotlivé národní parlamenty odpoví na dopis předsedy Pötteringa z 9. února 2009, kde požadoval podrobné informace o opatřeních, která přijaly členské státy po usnesení schváleném k této záležitosti v únoru 2007.

Za druhé nemá vůbec žádný smysl znovu zabřednout do podezírání a obviňování některých členských států vyvolaných příkazem, který v lednu 2009 vydal prezident Obama, jímž požaduje uzavření zadržovacího střediska v zálivu Guantánamo do jednoho roku.

Pokud jde o Rumunsko, komisař Barrot uvedl ve svém projevu na posledním dílčím zasedání, že pozorně monitoroval opatření, která rumunské orgány přijaly během tohoto vyšetřování. Domnívám se, že Rumunsko plně projevilo dobrou vůli ve své spolupráci a poskytlo Komisi a Evropskému parlamentu všechny potřebné údaje a rovněž výsledky šetření prováděného v této věci.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Chtěl bych tentokrát při příležitosti dílčího zasedání ve Štrasburku, které se uskutečnilo ve dnech 2. až 5. února, znovu ujistit, že nesouhlasím s usnesením o domnělé činnosti CIA zahrnující převoz a nezákonné zadržování údajných teroristů na území některých evropských zemí.

Obvinění namířená proti Rumunsku, podle nichž bylo zapojeno do programu přemisťování osob podezřelých z terorismu, jsou nepodložená. Je proto nepřijatelné, aby se v debatách o údajných vězeních CIA o jméno Rumunska kdekdo otíral.

Dosud proti nám byla vznášena obvinění, aniž by byla podepřena nějakým důvěryhodným důkazem. Ostatně zpráva kolegy Martina je nejlepším příkladem tohoto přístupu, neboť jeho obvinění namířená proti Rumunsku jsou sporná a nepodložená.

Myslím si, že důvody celé řady takových závažných obvinění jsou součástí téhož závazku, který přijaly evropské vlády, a sice respektovat a prosazovat základní svobody, práva a hodnoty Evropské unie, ve jménu kterých byl iniciován návrh tohoto usnesení.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, mám v úmyslu svým hlasem podpořit návrh usnesení o údajném využívání evropských zemí pro převoz a nezákonné zadržování vězňů. Mám za to, že je nesmírně důležité plně provádět doporučení Parlamentu uvedená ve zprávě dočasného výboru zřízeného k domnělému využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, neboť existence tajných zadržovacích středisek, násilná zmizení a mučení zadržovaných osob nejsou jediným flagrantním porušením mezinárodního práva v oblasti lidských práv, Úmluvy OSN proti mučení, Evropské úmluvy o lidských právech, které však zároveň není možné v mezinárodním systému řízeném demokracií a vládou práva tolerovat.

Z tohoto důvodu vítám usnesení, které vyzývá všechny členské státy, aby zveřejnily jakékoli zneužívání spáchané v této souvislosti ve jménu války proti teroru, neboť skutečný a účinný boj proti teroru nelze vést na základě porušování právě těch lidských práv a základních svobod, na jejichž obranu je údajně veden.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Poslanci evropské parlamentní labouristické strany EPLP jsou toho názoru, že toto usnesení obsahuje řadu zásadních bodů. Návrh tohoto usnesení důsledně podporujeme a schválili jsme společné usnesení, tak jak bylo předloženo jménem čtyř evropských parlamentních skupin.

Nicméně toto usnesení nemůžeme podpořit, pokud bude zahrnovat nepodložená obvinění, které nebyla dosud posouzena příslušnými orgány. Naneštěstí, tak jak bylo změněno, toto usnesení se už nezakládá na prokázaných skutečnostech a EPLP nemá bohužel jinou možnost než se zdržet hlasování.

  Marek Siwiec (PSE), písemně. – (PL) Zdržel jsem se hlasování, jelikož nejsem seznámen s podrobnostmi o změnách zmíněného návrhu usnesení.

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. − I když usnesení o CIA obsahuje sporné prvky, například přivítání dohod mezi EU a USA o soudní spolupráci a vydávání, přesto jsem pro toto usnesení hlasoval, abych podpořil lidská práva a pokus objasnit program mimořádného přemisťování podezřelých osob.

- Zpráva: Jacek Saryusz-Wolski (A6-0019/2009)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, podpořil jsem zprávu pana Saryusze-Wolského. Těší mě, že se zpráva zaměřuje především na události roku 2008, jež podrobují zkoušce zahraniční politiku EU. Opět jsme se přesvědčili o tom, že síla Evropy spočívá ve schopnosti vést jednání ve vzájemné shodě. To samé platí v případě orgánů EU, které musí spolupracovat stejným způsobem jako členské státy, aby mohla Evropa na mezinárodní scéně vystupovat jednotně.

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Podporuji zachování národního veta v oblasti zahraničních věcí a čím dál víc mě znepokojuje skutečnost, že úloha EU na světové scéně roste navzdory skutečnosti, že nebyla ratifikována Lisabonská smlouva.

Uznávám nicméně, že existují určité oblasti, v rámci nichž Unie může jednat jednotně, aby vyjádřila svůj záměr, a jednou z těchto oblastí je Tchaj-wan. Rada nedávno vyslovila podporu smysluplné účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Podporuji tuto politiku, protože se domnívám, že je nepřijatelné odpírat 23 milionům obyvatel Tchaj-wanu hlas na mezinárodní scéně.

Tchaj-wan je vzkvétající demokracií s veřejným zdravotním systémem na prvotřídní úrovni. Pochybuji, že je morální znemožňovat Tchaj-wanu přístup k výhodám, které by nepochybně získal, kdyby mu byl na Světovém zdravotnickém shromáždění poskytnut status pozorovatele. Dále doufám, že orgány EU mohou společně v této otázce učinit pokrok před další schůzí Světového zdravotnického shromáždění, která se bude konat v květnu.

Vítám kladné komentáře týkající se zlepšení vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou, které zpráva uvádí.

Proto jsem se zdržel hlasování o této zprávě.

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. – (RO) Rád bych předsedovi Výboru pro zahraniční věci panu Saryuszi-Wolskému poblahopřál k vynikající zprávě, kterou přenesl. Domnívám se, že východnímu partnerství musíme věnovat zvláštní pozornost. Zastávám názor, že východní partnerství musí mít jednoznačnou institucionální strukturu s parlamentní a mezivládní dimenzí, stejně jako příslušné technické a finanční orgány.

Co se týče mezivládní dimenze, myslím si, že musíme vytvořit jasný časový plán schůzí na ministerské úrovni za účasti 27 členských států a jejich protějšky ze zemí zapojených do iniciativy východního partnerství. Je zřejmé, že v případě Běloruska je třeba podporovat rozhodnutí Rady o obnovení jednání jak s vládou v Minsku, tak se všemi demokratickými silami v této zemi. Běloruský autoritářský režim musí pochopit, že si EU vyhrazuje nutnost dodržování demokratických zásad a lidských práv jako přísnou podmínku jakékoli spolupráce.

Domnívám se, že parlamentní dimenze východního partnerství je důležitá, neboť zajišťuje demokratickou legitimitu tohoto projektu. Schůze příštího parlamentního shromáždění musí přispět k tomu, aby tento projekt přijaly jak vládnoucí strany, tak opoziční síly, které mohou nabídnout alternativní vládu založenou na demokratické logice.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Skupina Komunistické strany Řecka v Evropském parlamentu hlasovala proti výroční zprávě o uplatňování společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (SZBP) v roce 2007.

Zpráva urážlivě vyzývá k posílení mezinárodní politické a vojenské přítomnosti EU – jinými slovy, k imperialistickým intervencím na celém světě. Využívá problémy způsobené kapitalistickým vývojem, jakými jsou např. změna klimatu a energetické otázky, jako nové záminky pro imperialistický intervencionismus a ke zlepšení své pozice vůči svým světovým imperialistickým konkurentům.

Současně usiluje o bližší a užší spolupráci s USA za účelem zaujmout společný postoj vůči zdola vycházejícím reakcím a oporu k imperialistické vládě.

Zpráva obhajuje imperialistickou činnost EU v různých oblastech světa, jako např. na západním Balkáně, kde již zřídila policejní a soudní složky EULEX v Kosovu, na Blízkém východě jako celku, v Gruzii, Africe a jinde, a vítá další posílení této činnosti.

Rok za rokem se EU stává agresivnější a nebezpečnější lidem, kteří musí rozhodněji a koordinovaněji bojovat za to, aby tuto politiku, společně s politikou USA a NATO, a imperialistické uspořádání světa všeobecně zvrátili.

  Jas Gawronski (PPE-DE), písemně. − Tato zpráva kritizuje situaci lidských práv v Číně. Mohla se ovšem zmínit rovněž o situaci lidských práv na Tchaj-wanu, která je příkladná. Vzkvétající demokracie na Tchaj-wanu posílená ústavní ochranou a právním státem představuje ostrý kontrast ve srovnání s totalitní komunistickou diktaturou v Číně.

Opakuji to, co je uvedeno ve zprávě v otázce zahraničních vztahů. Měli bychom poblahopřát panu prezidentovi Ma Jing-t’iouovi za to, že toho dosáhl.

Vzhledem k tomu, že SZBP nadále podléhá národnímu vetu, je nevyhnutelně omezená rozsahem. Nicméně vítám nedávné vyjádření podpory smysluplné účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích ze strany Rady. Doufám, že Rada a další orgány podpoří úsilí Tchaj-wanu o přijetí do Světového zdravotnického shromáždění v pozici pozorovatele. Z morálního hlediska není správné, aby byl Tchaj-wan vyloučen z veřejného zdravotnického fóra pouze v důsledku tlaku ze strany Číny.

Hlasoval jsem tudíž pro zprávu.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Stejně jako dvě zprávy, o kterých jsme na tomto zasedání diskutovali a které jsme schválili, je i tato zpráva velmi ambiciózní.

Když ponecháme stranou rétoriku, uvádí zpráva, že „nadcházející měsíce poskytnou EU jedinečnou příležitost k tomu, aby ve spolupráci s novou vládou USA vypracovala nový transatlantický program, který se bude zabývat strategickými otázkami společného zájmu, jako je nová... globální správa věcí veřejných“, se zvláštním přihlédnutím k nadcházejícímu summitu NATO a schůzce G20, jež jsou naplánovány na duben.

Tato zpráva a usnesení představují v podstatě přehled cílů, priority a zájmy hlavních velmocí EU, ať už na Balkáně (Kosovo, Bosna a Hercegovina), ve východní Evropě (Kavkaz, oblast Černého moře, Bělorusko, Gruzie, Rusko), na Blízkém východě (pásmo Gazy, Irák), ve Středomoří, střední Asii (Afghánistán, Írán), Africe (Čad, Súdán, Somálsko, Demokratická republika Kongo), Asii (Čína) nebo Latinské Americe.

Obsah zprávy má široké rozpětí, od nejkřiklavějších porušení mezinárodního práva, zásahů a intervencionismu po špatně skrývané ambice o politickou a ekonomickou nadvládu ze strany vůdčích velmocí EU.

To je její skutečný obsah a význam ohlášené „úlohy EU ve světě“: jinými slovy, její úsilí o podíl na kontrole sfér vlivu, trhů a přírodních zdrojů společně s USA a Japonskem.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. – (PL) Zprávě pana Jacka Sarysze-Wolského o hlavních charakteristikách společné zahraniční a bezpečností politiky jsem vyjádřil jednoznačnou podporu. Zpráva Rady pro rok 2007 poskytuje odpovídající popis těchto otázek. Těžko lze nesouhlasit s tím, že finanční zdroje vyčleněné pro provádění SZBP zdaleka nejsou dostatečné, zvláště za okolností, kdy dochází k agresivní teroristické činnosti. Právo žít v míru a s pocitem bezpečí je prioritou EU. Tato bezpečnost má mnoho rozměrů: politický, vojenský, energetický, potravinový a tak dále. Spolupráce s ostatními zeměmi hraje v této oblasti velikou roli. Měli bychom uznat zvláštní význam transatlantických vztahů s USA a Kanadou, stejně jako důležitost užší spolupráce mezi EU a NATO. Východní partnerství můžeme zhodnotit jako velmi slibné. V tomto ohledu je vhodné zohlednit vztahy s Ruskem, Ukrajinou, Gruzií a Běloruskem. EU může rovněž pozitivně ovlivňovat na situaci na Blízkém východě. Nedávný konflikt v pásmu Gazy ukázal dramatické okolnosti, ve kterých žijí lidé v daném regionu, ať jsou Palestinci, nebo Židé.

V oblasti bezpečnosti budou kroky EU účinné pouze tehdy, budeme-li mluvit a jednat jednotně. Pokud se zaměříme na individuální zájmy, může být jejich přínos pouze dočasný. A co víc, všeobecná solidarita vyžaduje zejména respektování základních hodnot a lidských práv, stejně jako důstojnost a svobodu, na něž má právo každý jedinec. Úloha, kterou udržitelné diplomatické snahy, včetně využití takzvané preventivní diplomacie, mohou hrát v této oblasti, není ani zdaleka zanedbatelná.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Jak je zřejmé z diskuse a ze zprávy o společné zahradní a bezpečnostní politice, má Evropská unie, co se týče zahraniční politiky, velké ambice. Jasně to vyplývá ze skutečnosti, že úloha EU ve světě neodpovídá jejím ambicím. Nejen, že však roste role EU, ale ve většině případů jsou její členské státy zajedno a spolupracují. Sdílení hodnot, zásad a priorit 27 členskými státy Evropské unie je daleko rozšířenější, než by se mohlo zdát v dobách sporů. Přesně toto lze očekávat.

To je důvod, proč podporuji posílení dohody, na níž jsou založeny priority a kritéria naší činnosti.

Ovšem zjištění, že existují rozpory, které jsou v zásadě odvozeny od existence různých zájmů a priorit, mě nevede k závěru, že je EU ve světě bezvýznamná nebo že je třeba jednotnou zahraniční politiku prosazovat ve všech členských státech navzdory jejich vlastním zájmům nebo jejich vlastní historii. Společenství je budováno a tento proces, ač pomalý, má větší šanci na úspěch než touha vnucovat všem jednotný postoj, což není podstatné.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení Evropského parlamentu týkající se „Výroční zprávy Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za rok 2007 předložené Evropskému parlamentu v souladu s oddílem G bodem 43 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006“ za účelem podpory míru, lidské důstojnosti, demokracie, multilateralismu a právního státu.

  Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Zpráva pana Saryusze-Wolského obsahuje několik vítaných odkazů k Tchaj-wanu, zejména pak k nedávnému tání ledů v oblasti zahraničních vztahů. Blahopřeji tchaj-wanskému prezidentovi panu Ma k jeho odvážné a rozhodné iniciativě, která si klade za cíl zlepšení vztahů s Čínskou lidovou republikou.

Nicméně se obávám, že zde v EU plně nedoceňujeme význam podpory demokratického Tchaj-wanu a umožnění jeho 23 milionům obyvatel promluvit na mezinárodní scéně.

Rada podporuje smysluplnou účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Nastal čas, aby Parlament tuto podporu znovu zdůraznil, zejména vzhledem k úsilí Tchaj-wanu o to, aby se stal pozorovatelem na Světovém zdravotnickém shromáždění.

Vyloučení Tchaj-wanu z tohoto orgánu na rozkaz Číny je hanebné. Jako lékař odsuzuji zasahování politiky do věcí veřejného zdraví. Jsme v opozici proti Číně v otázce Tibetu; jsme v opozici proti Číně v otázce lidských práv; je načase, abychom se proti Číně postavili v otázce Tchaj-wanu.

Zdržel jsem se hlasování o této zprávě.

  Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Já i moji kolegové z britské Konzervativní strany vítáme potřebu účinné mezivládní spolupráce v rámci SZBP za předpokladu, že si Spojené království ponechá právo veta a možnost jednat samostatně ve věci národních zájmů v případě nutnosti. Zpráva má hodně co říct, co se týče potřebu větší spolupráce 27 členských států na mezinárodní úrovni v oblastech, jako jsou transatlantické vztahy, Gruzie, východní partnerství a širším Blízkým východem.

Nesouhlasíme však s menšími odkazy na Lisabonskou smlouvu. Náš nesouhlas s touto Smlouvou dlouho vyslovujeme a nedomníváme se, že by bylo v zájmu Spojeného království a EU mít nové nástroje zahraniční politiky, které jsou zajištěny Lisabonskou smlouvou. Z těchto důvodů jsme se všichni zdrželi hlasování.

- Zpráva: Karl von Wogau (A6-0032/2009)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, podpořil jsem zprávu pana von Wogaua. Jsem velkým zastáncem posílení evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). Rozšíření rozsahu spolupráce mezi evropskými ozbrojenými silami je, jak zdůrazňuje zpráva, zásadním krokem ke společné zahraniční a obranné politice. Rovněž souhlasím s názorem, že by Evropská unie měla zajistit nejen vlastní bezpečnost, ale také bezpečnost svých sousedů. Zdánlivě dvoustranné konflikty našich sousedů mají přímý dopad na EU.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva o aktualizaci evropské bezpečnostní strategie otevřeně podporuje nárůst militarizace v rámci EU za účelem posílení vojenské schopnosti pro její imperialistické zásahy.

Zpráva vítá cíl Rady, aby EU získala stálou armádu v počtu 60 000 mužů vytvořenou kolem stávajících francouzsko-německých ozbrojených sil Eurocorps, vyzbrojených systémy běžných zbraní a připravených bojovat v „rychlých odvetných akcích“ v různých oblastech světa současně. Záminky k zásahům EU, takzvané „hrozby“ vůči její bezpečnosti, neustále narůstají, včetně oblastí, jakými jsou kromě „terorismu“ např. změna klimatu, energetická bezpečnost, kybernetický svět, regionální konflikty, námořní doprava a dokonce i vesmír. Ve skutečnosti si EU ponechává „právo“ na vojenský zásah, kde a kdy se zdá nezbytné pro imperialistické zájmy, a co víc, nejen proti třetím zemím a jejich obyvatelům, ale také proti obyvatelům členských států, aby hájila vliv monopolů, jak je nutné a když je to nutné.

To je důvod, proč Komunistická strana Řecka hlasovala proti zprávě. Jen občanská neposlušnost a odklon od imperialistické a asociální politiky EU a jejího konstruktu všeobecně může Evropě vydláždit cestu míru a prosperity iniciované zdola.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Blahopřeji panu von Wogauovi k jeho práci, jak zde, tak obecněji k jeho předsednictví v podvýboru pro bezpečnost a obranu. Podporuji myšlenku založení operačního velitelství. Samozřejmě by NATO mělo být a je tím hlavním, na koho se obrátit v případě ohrožení bezpečnosti. Avšak během debat mezi prezidentskými kandidáty Bushem a Gorem právě před deseti lety řekl George Bush, že kdyby byl prezidentem on, nezasáhl by v Kosovu.

Navzdory mým antipatiím k zahraniční politice Bushovy administrativy se mi však zdá, že je to z Bushovy strany dokonale rozumný postoj na základě vlastního zájmu USA. Není to ovšem postoj, který by Evropa mohla nebo měla následovat. Kromě silného morálního argumentu, že jsme odpovědní za ochranu lidí čelících genocidě ze strany Srbů, jsme také museli následně řešit situaci desítek a stovek tisíc uprchlíků. V našem vlastním i v jejich zájmu, musíme být způsobilí jednat bez pomoci Američanů. Abychom toho dosáhli, je cena toho, abychom měli operační velitelství, které bude na takovouto budoucí možnost připravené, kterou musíme zaplatit, nízká.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Stejně jako zpráva o „úloze NATO v bezpečnostní struktuře EU“ i tato zpráva (a usnesení) opakovaně prohlašuje za svůj cíl potvrdit a konsolidovat EU jako politický a vojenský blok s ofenzivní povahou, jako partnera USA a v rámci NATO.

Mezi dalšími důležitými a poučnými prvky tato zpráva a usnesení prosazuje ofenzivní a globální pojetí NATO a zastává názor, že „aktualizovaná EBS a budoucí strategická koncepce NATO by měly být ve vzájemném souladu a že by to mělo být zohledněno v prohlášení, které bude přijato v dubnu 2009 na summitu NATO ve Štrasburku/Kehlu“. Zpráva zachází ještě dál, protože „vyzývá k vytvoření… operačního velitelství EU“.

Zpráva a usnesení, aniž by to bylo jejich záměrem, nakonec tvoří veřejné odsouzení militarizace EU a takzvané „Lisabonské smlouvy“, která tuto militarizaci institucionalizuje.

Občané Irska, kteří odsoudili, a tudíž odmítli militaristickou povahu takto navrhované Lisabonské smlouvy, jejíž ratifikace by znamenala další militarizaci mezinárodních vztahů, pokračování závodů ve zbrojení a další zásahy a válku, mají pravdu.

Občané Portugalska, např. členové Komunistické strany Portugalska, kteří tím, že Lisabonskou smlouvu odmítli, vyjádřili požadavek, aby se konalo referendum a široká národní diskuse ohledně nesmírně závažných důsledků, která by tato smlouva měla pro Portugalsko, Evropu a svět, i pro mír, mají pravdu.

  Richard Howitt (PSE), písemně. − Britští poslanci za Labouristickou stranu se při hlasování připojili ke skupině sociálních demokratů s cílem podpořit tuto zprávu. Poslanci Labouristické strany hlasovali proti části textu věnované vytvoření stálého operačního velitelství EU. Poslanci za Labouristickou stranu opakovaně zpochybňovali takovýto typ nové institucionální struktury. Jsme přesvědčeni, že se Evropa musí zaměřit na zajištění toho, aby měla vhodné schopnosti, které by mohla ve správný čas rozmístit, a aby zaručila účinné fungování stávajících institucí namísto toho, aby budovala dodatečné instituce jako drahý a nepotřebný luxus.

  David Martin (PSE), písemně. − Tato zpráva vyzývá k vytvoření autonomního a stálého operačního velitelství EU s kapacitou k provádění strategického plánování a operací a misí v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). Zpráva oprávněně doporučuje reformu Organizace spojených národů s cílem toho, aby byla OSN schopná zcela plnit své odpovědnosti a účinně jednat při řešení celosvětových výzev a reagovat na klíčové hrozby.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám zprávu o evropské bezpečnostní strategii a evropské bezpečnostní a obranné politice, jež obsahuje některé relevantní, užitečné body pro definování budoucích politik EU coby globálního hráče.

Rád bych v tomto bodě zmínil potřebu koordinace bezpečnostní dimenze Evropské unie s bezpečnostní dimenzí NATO, aby se zabránilo zdvojenému úsilí a plýtvání zdroji. V této souvislosti vítám iniciativu Rady vytvořit neformální skupinu EU a NATO na vysoké úrovni.

Dále musíme ve světle nedávných událostí v této oblasti přehodnotit vztahy s Ruskem. Za účelem podpory stability mezi našimi východními partnery a minimalizování dopadu na členské státy musí EU přijmout tvrdou politiku vůči Rusku, jež by měla být navržena v úzké spolupráci s transatlantickými partnery a měla by se týkat příslušných mnohostranných organizací, a stejně tak Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tento cíl je také úzce spjatý s nevyhnutnou nutností zajistit v Evropě zásoby energie, čehož lze dosáhnout, pouze pokud spojíme síly prostřednictvím specifických projektů, jež budou zahrnovat diverzifikaci zdrojů energie.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Při pohledu na Evropu je jasné, že v oblasti bezpečnosti Evropská unie má a musí mít vlastní strategické zájmy a priority. To je diktováno geografií a také politickou geografií. Toto nijak nesouvisí s ideou bezpečnosti nebo nějakým zájmem v oblasti obrany koncipovaným jako alternativa k našim aliancím, alespoň ne k našemu spojenectví se Spojenými státy. Souvisí to však s ideou odpovědnosti Evropy. Pokud chceme bezpečnost, pak musíme být připraveni nést břemena s tím spojená, ať už fyzická nebo lidská, což rovněž vyžaduje dohodu, která určí, co v rámci tohoto bezpečnostního zájmu a těchto břemen máme společné a co můžeme sdílet. Za bezpečnost se platí a požadavek větší mnohostrannosti na straně našich spojenců vede k dalším výdajům. Příští období bude v tomto ohledu náročné. Evropané nemohou požadovat větší bezpečnost, aniž za ni něco zaplatí.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení Evropského parlamentu týkající se „evropské bezpečnostní strategie a evropské bezpečnostní a obranné politiky“, neboť si myslím, že Evropská unie musí rozvíjet svou strategickou autonomii prostřednictvím silné a účinné bezpečnostní a obranné politiky. Rovněž se domnívám, že Evropská unie musí být schopná zaručit bezpečnost jak vlastní, tak bezpečnost sousedních států.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Delegace konzervativců se staví zásadně proti zapojení EU do obrany, jež si zpráva klade za cíl významně rozšířit.

Evropská bezpečnostní a obranná politika je politickým projektem, který nijak nepřispívá k další vojenské schopnosti a současně přitom vede ke zdvojení a narušování práce NATO. Zpráva předjímá další nepřijatelný přesun národních kompetencí v oblasti obrany a bezpečnosti na EU. Navrhuje vytvoření „integrovaných evropských ozbrojených sil“ a „integrované evropské ozbrojené síly“ jako zárodek armády EU. Je také plná kladných odkazů k Lisabonské smlouvě, jejímiž jsme silnými odpůrci. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti této zprávě.

- Zpráva: Ari Vatanen (A6-0033/2009)

  Jan Andersson, Göran Färm, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat proti této zprávě z vlastního podnětu, protože se domníváme, že je zbytečná. Některé části zprávy nejsou zpracovány dobře a nepřispívají k podpoře diskuse o evropské bezpečnostní politice.

  Guy Bono (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti této zprávě předložené francouzským křesťansko-demokratickým politikem panem Vatanenem.

Text této zprávy uvádí úlohu NATO do vztahu s bezpečnostní strukturou Evropské unie. To je důležitá otázka, kterou musíme uvážit. Podle mého názoru ovšem odpovědi uvedené v této zprávě nebyly dobré a neřešily jádro problému.

Svým hlasování jsem rozhodně nechtěl popřít úlohu Evropy na mezinárodní scéně. Jako od hospodářské a demografické velmoci se od ní očekává, že bude jednat v souladu se svými hodnotami a musí tak činit v zájmu udržení míru a mezikulturního dialogu. Posílení vojenské spolehlivosti Evropské unie je ovšem nezbytné. To je důvod, proč zdůrazňuji svůj závazek vytvořit evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, která bude zcela autonomní.

Jsem toho názoru, že zpráva pana Vatanena toto neslibuje. Některé překážky dosud zůstávají, zejména ty, které se týkají denuklearizace a vztahů s Ruskem. Počet předložených pozměňovacích návrhů to dokazuje (265): text zprávy ani z daleka nebyl jednomyslně odsouhlasen. Zpráva se nezabývá hlavním zájmem, jímž je zajištění toho, aby Evropa měla silnou obranu a spolupracovala s NATO, aniž by mu byla podřízena.

  Alin Lucian Antochi (PSE), písemně. – (RO) V oblasti bezpečnosti a obrany měly kroky provedené Evropskou unií coby globálním hráčem podobu intervencí za účelem zabránění konfliktu, čímž EU získala status předního podporovatele míru ve světě. Zatímco na konci studené války vyvstaly otázky ohledně úlohy NATO, nové hrozby v oblasti bezpečnosti a pokroku, které nyní Evropané vzali na vědomí v oblasti obrany a provádění civilně-vojenských operací v různých částech světa, zdůrazňují potřebu nové úpravy spolupráce EU a NATO.

Za současných okolností, kdy chybí jakákoli společná evropská zahraniční politika a dochází k neshodám mezi členskými státy v oblasti financování a vojenské technologické úrovně, se NATO stává nezbytným partnerem pro řešení vojenských krizí.

Přijetí rozdělení práce, v rámci něhož by evropská bezpečnostní a obranná politika podporovala civilní operace a NATO zajišťovalo rychlé nasazení početných vojenských sil, by mělo zaručovat, že se obě tyto organizace budou doplňovat a nikoli spolu soupeřit. Následně by přesně tomuto cíli mohl posloužit zpravodajův návrh vytvořit operační velitelství EU prostřednictvím doplnění stávající velitelské struktury NATO v oblasti společných civilních a vojenských operací.

Kromě toho musíme v rámci budoucích vztahů mezi EU a NATO zohlednit rovněž situaci států východní Evropy. Vzhledem k tomu je důležité, abychom prosazovali politiku otevřených dveří a podporovali konstruktivní dialog s Ruskem s cílem vybudovat kolektivní bezpečnost v této části Evropy.

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Jedním z nejvíc strojených tvrzení, kterými EU sebe sama ospravedlňuje, je to, že v Evropě udržuje mír od roku 1945. Ve skutečnosti je to NATO, kdo je ve velké míře odpovědný za udržení míru v Evropě od dob druhé světové války.

V Evropském parlamentu funguje silná protiamerická lobby. To je velmi politováníhodné vzhledem k tomu, že nezištný podíl Ameriky na záchraně Evropy ve čtyřicátých letech 20. století a na následném udržení míru v Evropě je často zastíráno protiamerickou propagandou. Podíl Ameriky na naší kolektivní bezpečnosti je a také nadále bude zásadní.

Samozřejmě, že v rámci práce NATO a EU existují společné body, ale jedná se o dvě naprosto odlišné organizace. Je třeba silně bránit jakékoli snaze EU přivlastnit si prvenství NATO a jeho odpovědnost za transatlantickou bezpečnost.

Proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Tato zpráva doslova přebarvuje černou na bílou a urážlivě vychvaluje takzvanou „mírovou“ a „demokratickou“ podstatu a úlohu jak NATO, tak EU, organizací, které mají na svědomí řadu zločinů proti lidskosti, a představuje je jako veřejné strážce míru a lidských práv v Evropě. Urážlivě a beze stopy vážnosti zachází tak daleko, že tvrdí, že občané údajně rozhodují a armáda NATO rozhodnutí vykonává. Zpráva vyzývá EU, aby žádala větší úlohu v rámci transatlantické spolupráce s USA a NATO, aby tak podporovala zvláštní zájmy evropského kapitálu.

V tomto směru zpráva vyzývá k větší spolupráci při „zvládání krizových situací“, například v Afghánistánu a v Kosovu, k lepší výměně informací mezi těmito dvěma imperialistickými organizacemi a tak dále.

Vítá francouzskou iniciativu k návratu k vojenským strukturám NATO a současně vyzývá NATO a EU k dalšímu rozšiřování a vyslovuje nepřijatelný požadavek, aby mohl Kypr vstoupit do programu NATO „Partnerství pro mír“.

Komunistická strana Řecka hlasovala proti této zprávě. Odsuzuje imperialistickou, zločineckou povahu NATO a EU a zdůrazňuje naléhavou nutnost urychlení boje iniciovaného zdola, který by naší zemi umožnil vystoupit z imperialistických organizací a unií, a potřebu bojovat za jejich rozbití a za převrácení barbarského imperialistického zřízení.

  Ana Maria Gomes (PSE), písemně. − Prohlašuji, že jsem při závěrečném hlasování hlasovala pro zprávu pana Vatanena o úloze NATO v bezpečnostní struktuře EU.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Máme před sebou zprávu Evropského parlamentu a usnesení, které navzdory tomu, že obsahují jisté matoucí prvky, jsou nezbytnými dokumenty.

Jedná se o text, který výslovně uvádí – v případě jakýchkoliv pochybností – jeden z cílů a ústředních témat EU a jí navrhované Lisabonské smlouvy: militarizaci EU a její konsolidaci coby politický a vojenský blok v rámci NATO; tedy v rámci partnerství (koordinace a soupeření) s USA.

V tomto krátkém odůvodnění hlasování není možné okomentovat celkový obsah této zprávy a usnesení, zdůraznil bych, že tyto dokumenty zastávají názor, že přišel čas, aby se uplatnily přední kapitalistické mocnosti EU. Jako výsledek se těší „na příležitosti, které nabídne nadcházející summit NATO ve Štrasburku a Kehlu pořádaný u příležitosti 60. výročí jeho založení, k omlazení aliance a posílení jejích vztahů s Evropskou unií“, k čemuž byla úvodem nedávná mnichovská bezpečnostní konference.

V této souvislosti důrazně vítají „iniciativu Francie, pokud jde o její formální návrat do vojenských struktur NATO, a vítá rovněž úsilí, jež francouzské předsednictví vyvinulo v rámci Rady EU s cílem dále sblížit EU a NATO v reakci na nová bezpečnostní rizika“.

Máme před sebou zprávu a usnesení, které drží krok s imperialistickými ambicemi předních velmocí EU.

  Richard Howitt (PSE), písemně. − Britští poslanci za Labouristickou stranu podporují pozitivní spolupráci mezi NATO a EU a vítají sdílení zkušeností a znalostí jako klíčovou metodu posílení základních schopností, zlepšení interoperability a koordinace plánování, výzbroje a výcviku. Hlasovali jsme pro originální text v odstavci 22, neboť vítáme francouzskou účast jako součást posílení spolupráce EU a NATO.

Při konečném hlasování se britští poslanci Labouristické strany připojili ke skupině sociálních demokratů a hlasovali proti této zprávě, zejména z důvodu začlenění celé části věnované vytvoření stálého vojenského operačního velitelství. Poslanci britské Labouristické strany důsledně zpochybňovali potřebu institucionální struktury tohoto typu. Domníváme se, že se Evropa potřebuje zaměřit na zajištění toho, aby měla k dispozici odpovídající kapacity, které by mohly být v pravý čas rozmístěny, a na zajištění toho, aby stávající instituce účinně pracovaly namísto toho, abychom vytvářeli další instituce jako nákladný a nepotřebný luxus.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Nemohl jsem podpořit zprávu pana Vatanena o úloze NATO v rámci bezpečnosti EU. Zpráva uvádí, že NATO představuje jádro evropské bezpečnosti. Já zastávám opačný postoj. Jsem přesvědčen, že bezpečnost Evropy posiluje společná zahraniční a bezpečnostní politika EU. NATO ovšem nadále zůstává aliancí založenou na jaderných zbraních. Jednoznačně odmítám jaderné zbraně a má strana se angažuje ve věci odstranění jaderných zbraní z území Skotska, jakmile dosáhneme nezávislosti. Nezávislé Skotsko nezůstane v NATO, pokud bude NATO nadále aliancí založenou na jaderných zbraních.

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. − (NL) NATO hrálo během studené války mezi lety 1949 a 1989 důležitou roli. Jeho oficiálním úkolem bylo bránit společné území členských států proti zahraničním invazím, aniž by podnikalo akce mimo toto území. Odůvodnění k tomu bylo obrana pluralitní demokracie proti diktaturám, ale v praxi šlo zejména o ochranu kapitalistického hospodářství před socialistickým hospodářstvím. Pravicové diktátorské režimy v Portugalsku a Řecku do NATO mohly vstoupit, s obdobným diktátorským režimem ve Španělsku byly uzavřeny dvoustranné dohody a francouzská kolonie Alžírsko byla nuceně součástí teritoria NATO do roku 1962. Když zanikl Sovětský svaz a Varšavská smlouva, NATO ztratilo raison d’être. Jeho další existence pro EU představuje problém, neboť šest členských států si zvolilo vojenskou neutralitu. Současné NATO je stále spíše „dobrovolnou koalicí“ kolem USA než rozšířeným prvkem EU. Tento rok, právě když NATO slaví 60 let existence, se bude muset jasně ukázat, jakou budoucí úlohu bude NATO zastávat. Pokud to bude role světového policisty, který bude uskutečňovat své projekty nezávisle na OSN se zřetelem k tomu, z čeho budou mít největší prospěch hospodářsky nejsilnější státy, ukáže se tato organizace jako škodlivá a zbytečná. Proto budu hlasovat proti.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám zprávu pana Vatanena jako realistické hodnocení evropské bezpečnosti. Ačkoliv bychom chtěli vypracovat evropskou bezpečnostní politiku, která by odpovídala bezpečnostním potřebám všech členských států EU, musíme přijmout skutečnost, že již existuje určitá bezpečnostní struktura, která jedná jako těžiště obrany většiny členských států EU. Hovořím o NATO.

Rád bych ovšem zdůraznil význam používání poměrného přínosu těchto dvou organizací pro vypracování kompaktní politiky humanitárních intervencí. Bez ohledu na to, jaké termíny se použijí pro formulaci evropské bezpečnostní strategie, nám „mozaika“ EU umožní zasáhnout v komplexních oblastech, kde jsou diplomacie a omezené intervence možné jen díky nedostižné schopnosti EU jednat obratně. Mimo to máme v NATO silného spojence s vyzkoušenými a osvědčenými mechanismy, k nimž se my Evropané nesmíme přestat uchylovat, abychom zmírnili utrpení, které některé strany účastnící se konfliktu beztrestně způsobují. Prvním krokem k této konsolidaci by mohlo být operační velitelství pro Evropskou unii.

Bez ohledu na specifické politiky, které budou řídit naši vnější činnost, vítáme úzkou transatlantickou spolupráci jako nejpraktičtější řešení těchto problémů a jako ztělesnění našeho společenství hodnot.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Zeměpisná poloha Evropy diktuje její bezpečnostní priority a zájmy. Integrace Evropy a 27 členských států ovšem v rámci systému hodnot a společenského modelu, který v širokém smyslu nazýváme západní svět, rovněž definuje hrozby a náš bezpečnostní kontext. Z tohoto důvodu spojenectví, do něhož je většina členských států EU zapojena mimo jiné i se Spojenými státy, je a také nadále musí být ústředním prvkem naší bezpečnosti.

V roce, kdy slavíme 60. výročí Severoatlantické aliance, je na čase přehodnotit její strategický koncept a sladit ho s novou realitou. Po skončení studené války přišel čas překonat konec studené války a sladit tyto koncepty s nově se formující realitou: mimo jiné, rozvoj pacifické oblasti, větší význam Asie, úloha Ruska, kterou se tento stát snaží znovu definovat, a hrozby, které představují neúspěšné státy a světové teroristické skupiny.

Chceme při tomto strategickém přehodnocení tudíž v rámci Severoatlantické aliance hrát aktivní roli jako plnohodnotní partneři.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o „úloze NATO v bezpečnostní struktuře EU“, protože se domnívám, že silné, dynamické transatlantické vztahy zaručují stabilitu a bezpečnost v Evropě. Podle mého názoru silné vazby mezi EU a NATO významně přispívají k raison d’être Evropské unie, jenž je založený na zajištění míru jak v rámci jejího území, tak i mimo její hranice.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu Ariho Vatanena o úloze NATO v bezpečnostní struktuře EU. Zpravodaj poukazuje na nejvýznamnější nedostatky stávající „bezpečnostní struktury“ EU a nabízí jasná a účinná řešení, jak zlepšit bezpečnost Evropské unie.

Souhlasím se zpravodajem, že pro evropskou bezpečnost i pro svět všeobecně je zásadní pokračovat ve spolupráci mezi NATO a EU a ještě tuto spolupráci prohloubit. Ačkoli bylo podniknuto několik zlepšení, které zefektivnily vztahy mezi NATO a EU, v mnoha aspektech je stále co zlepšovat.

Abychom rozvinuli efektivnější spolupráci, měly by se všechny členské státy účastnit společných zasedání EU a NATO. Poslední roky, s ohledem na nevyřešené problémy mezi Kyprem a Tureckem, nám jasně ukázaly, že stávající schůzky EU a NATO nejsou zdaleka tak úspěšné a produktivní, jak by měly být. USA a NATO je třeba vnímat jako partnery, nikoli jako soupeře. EU a NATO se vzájemně korigují a společně můžeme našich společných cílů dosáhnout nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě. Síla a bezpečnost Evropy už určitou dobu závisí na spojencích ochotných hrát aktivní úlohu v naší obraně.

V současnosti je na hranicích Evropy a po celém světě zřejmé, že NATO nadále představuje styčný bod pro spolupráci zajišťující naše bezpečí i bezpečí jiných.

Samozřejmě čas od času změny globálních strategických zájmů vedou k přizpůsobení priorit a postojů. Je zcela nezbytné, aby NATO udržovalo nepřetržitou bdělost a bylo podporováno, v současnosti zejména v Afghánistánu. Proto je třeba, aby ostatní evropské národy vyslechly požadavky větších vojenských závazků a logistické podpory. Rovněž vítám nedávno oznámený francouzský závazek.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Delegace konzervativců vítá některé aspekty této zprávy, včetně souhlasu s tím, že je NATO jádrem evropské bezpečnosti, a vyzývá členské státy k větším investicím do obrany. Ovšem je to v podstatě chvalozpěv na evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, proti níž se už přes deset let stavíme jak v principu, tak v praxi. Odkazuje na Lisabonskou smlouvu, proti níž existuje silná opozice, a rovněž vyslovuje podporu projektu stálého operačního velitelství EU, a prosazuje tak bílou knihu EU v oblasti evropské obrany, a jednoznačně chválí Evropskou obrannou agenturu. Z těchto důvodů jsme se zdrželi hlasování o této zprávě.

- Zpráva: Pasqualina Napoletano (A6-0502/2008)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Barcelonský proces byl přijat hlavami státu a premiéry na středomořském summitu, který se konal v Paříži dne 13. července 2008. Přispívá k míru a prosperitě a bude pokračovat v hospodářské a regionální integraci, stejně jako ve spolupráci středomořských států v oblasti ekologie a klimatu. Jelikož má země je středomořským státem, je zde tento proces velmi pozorně sledován. Souhlasím s tím, že otevření procesu zemím, které nejsou zapojeny do partnerství, zvyšuje pravděpodobnost vytvoření parity ve vztazích mezi Evropskou unií a středomořskými partnerskými zeměmi a řešení problémů tohoto regionu komplexním způsobem. Vzhledem k tomu, že pocházím ze středomořského souostroví Malta a Gozo, plně oceňuji přínos, který tento proces může mít.

Je nezbytné, aby byly strategická hodnota evropsko-středomořských vztahů a acquis Barcelonského procesu znovu potvrzeny v podobě regionálních a subregionálních programů a společných obecných zásad dvoustranné spolupráce. Význam tohoto jen vzrostl vzhledem k nedávným problémům v Gaze a k prohlášením na Kypru.

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, cílem Barcelonského procesu je podpora zemí v jižní oblasti Středomoří během jejich rozvoje a procesu dosažení nezávislosti. Je důležité v rámci různých programů, aby si tyto země mohly vyměňovat zkušenosti s členskými státy EU, jež nedávno samy prošly politickými a hospodářskými změnami. Z tohoto důvodu je třeba stanovit příslušné rámce spolupráce.

Zprávu jsem podpořil také proto, že podpora středomořského regionu ze strany EU nemá nepříznivý účinek na ostatní iniciativy regionální spolupráce, jako je iniciativa východního partnerství.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) I přes opatrnou formulaci zpráva schází ze správné cesty, co se týče toho, co objektivně a vědomě vynechává nebo se snaží zamlčet: například to, že nedokáže kritizovat a odsoudit systematické a brutální porušování mezinárodního práva a lidských práv ze strany Izraele – který se osídluje okupovaná palestinská území a utlačuje palestinský lid – a Maroka, které obsazuje západní Saharu a utlačuje obyvatele Sahrawi.

Zpráva zastírá nepřijatelnou imigrační politiku EU a její nelidskou, kriminalizující, na bezpečnost zaměřenou a vykořisťovatelskou povahu. V tomto ohledu přijímá ustanovení v dohodách mezi EU a zeměmi Středomoří o „financování středisek pro přistěhovalce“.

Na druhou stranu zpráva nezastírá skutečnost, že model prosazovaný pro takzvanou „Unii pro Středomoří“ je nakonec stejný jako model samotné EU řízený liberalizací trhů, včetně oblasti energetiky, a kapitalistickou soutěží, čímž se snaží zajistit politickou a hospodářskou kontrolu ze strany předních velmocí. Zpráva stanovuje cíl dosažení „evropsko-středomořské zóny volného obchodu“ a nikoli „evropsko-středomořského partnerství… založeného na rovném zacházení, solidaritě, dialogu a respektu ke zvláštním asymetriím a charakteristikám každé země“, jak jsme navrhli v pozměňovacím návrhu, který jsme předložili.

Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti zprávě.

  Jens Holm a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − (SV) Podporujeme větší spolupráci se zeměmi ve středomořském regionu, ale nemůžeme podpořit větší pravomoci EU v rámci integrační politiky, jak jsou formulovány v odstavci 29. Rovněž litujeme skutečnosti, že zpráva nestanovuje žádné požadavky vůči okupujícím velmocím, jako Izrael a Maroko. Ve zprávě, která hovoří o posílení lidských práv ve středomořském regionu, by to měl být minimální požadavek. Proto jsme při hlasování hlasovali proti této zprávě.

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. − (NL) Středomoří je jižní hranicí EU. EU po mnoho let usilovala o úzkou spolupráci s pobřežními státy, které nejsou členy EU a z nichž některé nikdy nebudou moci k EU přistoupit. Tato spolupráce je na jihu Evropy považována za důležitou, ale pro zbytek Evropy má daleko menší význam. Navzdory tomu v této věci neexistují žádné větší názorové rozdíly, neboť nikdo nemá námitky proti dobrým vztahům se státy na vnějších hranicích EU. Zejména díky iniciativě Francie byla tato spolupráce v poslední době dále posílena. Ve spojitosti s tímto byly vyhrazeny samostatné, stálé struktury. Otázkou je, co je účelem těchto stálých struktur. Je to pokus přiblížit se diktaturám v Sýrii a Libyi, které neustále porušují lidská práva? Je to pokus o nalezení alternativy k plnohodnotnému členství v EU, které je v dlouhodobém horizontu slibováno pobřežním zemím, Chorvatsku, Černé Hoře, Albánii a Turecku? Je prostředkem dalšího utužování vazeb s Izraelem navzdory skutečnosti, že v důsledku volebních výsledků ze dne 10. února nelze příští čtyři roky očekávat jakoukoli spolupráci Izraele ve věci vytvoření rovnoprávného sousedního palestinského státu? Prozatím tento návrh schválit nemohu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Všechny projekty navrhované nově vytvořenou Unií pro Středomoří zní velmi slibně a dobře: solární program, spolupráce v oblasti civilní ochrany, společné iniciativy pro snížení znečištění v oblasti Středomoří a nové projekty přístavů a dálnic. Ovšem, jak všichni víme, na papír můžeme napsat, co se nám zlíbí. O tom, zda bude skutečně něco podniknuto, lze pochybovat. Koneckonců předchůdce této organizace Euromed v podstatě ničeho nedosáhl. A co víc, dokud zúčastněné státy nevidí žádnou skutečnou možnost, že tyto projekty budou realizovány, určitě neobětují stávající dobré dvoustranné vztahy kvůli neurčitému projektu.

Nevěřím, že nová Unie pro Středomoří bude jakkoli úspěšnější než organizace, jež jí předcházela, a proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Domnívám se, že koncept evropsko-středomořského partnerství, jenž se poprvé začal rýsovat v Barcelonské deklaraci v roce 1995, je připravený posunout se kupředu praktickým a efektivnějším způsobem, než tomu bylo dosud. Jsem rád, že zpravodaj podporuje rozhodnutí posílit demokratickou legitimitu Unie pro Středomoří posílením role Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění. A to z toho důvodu, neboť jsem pevně přesvědčen, že vytvoření skutečného, trvalého partnerství by mělo přesahovat rozsah běžné hospodářské spolupráce a finanční podpory – ačkoli jsou tyto nepochybně důležité – a mělo by umožňovat dosažení mírových cílů a institucionální stability, a stejně tak prosperity a hospodářského růstu.

Sdílím zpravodajovy naděje, že posílení evropsko-středomořských vztahů poskytne impuls rozvoji oblasti kolektivní a individuální bezpečnosti, který bude přesahovat oblast zahrnutou v dohodě, a že Evropská unie může přispět k podpoře právního státu, respektování lidských práv a základních svobod a vzájemnému porozumění mezi různými národy a kulturami; tyto jsou naneštěstí stále v zemích, s nimiž EU udržuje řádné hospodářské vztahy, často porušovány. Proto doufám, že nástroje, které budou k dispozici, budou vhodné, co se týče dosažení ambiciózních cílů, které si toto partnerství stanovuje.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE) písemně. – (PL) Pro mě osobně je důležité, že dohoda v rámci Barcelonského procesu usnadňuje regulování mnoha strategických regionálních otázek, jako např. energetická bezpečnost, ochrana životního prostředí a vodní hospodářství.

Rád bych také vaši pozornost zaměřil na podstatný pokrok, který byl učiněn v rámci vytváření evropsko-středomořské zóny volného obchodu, jež bude s určitostí založena v roce 2010. Současně bych rád zdůraznil potřebu podstatně rozsáhlejší spolupráce v následujících odvětvích: služby (zdravotnické a vzdělávací), zemědělství, neboť tvoří základ hospodářství regionu a v souvislosti s ním sledování bezpečnosti potravin.

Závěrem bych chtěl nastolit otázku podpory demokratické změny ve středomořském regionu. Podle mého názoru tato otázka jde ruku v ruce s potřebou prosazovat sociální integraci a podporu činnosti obyvatel zemí v tomto regionu. Dialog, podpora multikulturní a náboženské tolerance a stejně tak vzdělávací projekty mohou vydláždit cestu mírovému řešení konfliktů, v nichž jsou v současnosti tyto země zapojené.

  Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Já a moji kolegové z britské Konzervativní strany podporujeme pevnější mnohostranné evropsko-středomořské vztahy, jak je podporuje Barcelonský proces a jeho nástupce Unie pro Středomoří. Bude tak umožněna užší hospodářská a politická spolupráce z hlediska větší pomoci a obchodních prostředků, stejně jako ve věci bezpečnostních otázek, výměnou za podporu společných hodnot v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu.

Chceme jasně vyjádřit, že náš nesouhlas s Lisabonskou smlouvou je v souladu s naší dlouhodobou politikou, a my tudíž nemůžeme přijmout odkazy na ni uvedené v odstavci 10 této zprávy. Všeobecně ovšem tuto zprávu podporujeme, a tudíž jsme pro ni hlasovali.

- Zpráva: Konrad Szymanski (A6-0037/2009)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Hlasovali jsme o zprávě o evropském nástroji sousedství a partnerství a dospěli jsme k těmto bodům:

– středomořský aspekt evropského nástroje sousedství a partnerství by měl doplňovat Barcelonský proces a je třeba jasně definovat nové cíle evropské politiky sousedství, abychom posílili Barcelonský proces podporou mnohostranného regionálního přístupu;

– je třeba posílit zapojení EU v regionu Černého moře a ambiciózní východní partnerství; je také třeba urychlit vytvoření zóny volného obchodu, zejména co se týče Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Ukrajiny a Moldávie, jakmile budou partnerské země připraveny;

– shromáždění východních sousedních zemí („Euroeast“) za účasti Evropského parlamentu by mělo být vytvořeno na základě stejných směrnic jako shromáždění Euromed a EuroLat s cílem provádět evropský nástroj sousedství a partnerství v zemích východní Evropy, zejména v Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, na Ukrajině a v Bělorusku.

Jsem přesvědčen, že musíme postupovat obezřetně, abychom zohlednili citlivý postoj Ruska ve věci jeho přímých sousedů, jakmile zaznamenáme nový vzájemný přístup ze strany Spojených států a Ruska.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu. V časech tak problematických, jako jsou tyto, bych argumentoval, že potřebujeme posílit spolupráci v rámci sousedských a partnerských vztahů, abychom vytvořili přátelské prostředí v nejbližším okolí Evropské unie, což je hlavním cílem evropské politiky sousedství.

Rád bych v oblasti hospodářství a politiky viděl větší integraci a výsledné obnovení přátelských vztahů mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi, a tudíž plně souhlasím se zprávou pana Konrada Szymańského. Tato zpráva vyzývá Komisi společně s partnerskými vládami, aby nadále rozvíjely mechanismy konzultací s občanskou společností a místními orgány za účelem jejich lepšího zapojení při návrhu a sledování provádění evropského nástroje sousedství a partnerství. Rovněž vyzývá Komisi a národní, regionální a místní orgány k podpoře twinningových programů mezi městy a regiony a navíc vyzývá k ambicióznějšímu prosazování ročních akčních programů v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv v souladu s cíli stanovenými akčními plány evropské politiky sousedství a přitom žádá, aby bylo vyloženo větší úsilí k přesvědčení partnerských vlád, aby se zavázaly k provedení kroků v této oblasti.

  Sylwester Chruszcz (UEN), písemně. – (PL) Podpořil jsem zprávu o evropském nástroji sousedství a partnerství. Domnívám se, že země ležící za hranicemi východních hranic EU jsou našimi strategickými partnery. Přestože jim v blízké budoucnosti nemůžeme nabídnout vyhlídku na členství, měli bychom s nimi rozvinout hospodářskou a politickou spolupráci v zájmu společného evropského prospěchu.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. – (PL) Podpořil jsem zprávu pana Konrada Szymańského o evropském nástroji sousedství a partnerství. Je to hodnotná iniciativa EU zaměřená na podporu spolupráce mezi EU a partnerskými státy. Tato spolupráce zahrnuje mimo jiné úsilí o podporu dialogu a reformy, ochrany životního prostředí a činnosti v oblasti energetické bezpečnosti. Rovněž zahrnuje snahy o boj s chudobou, o podporu rovnosti žen a mužů, zaměstnanosti a sociální ochrany, o podporu příhraniční spolupráce, zdraví, vzdělávání a lidských práv, boj proti terorismu a organizovanému zločinu a podporu spolupráce v oblastech vědy, vzdělávání, inovace a kultury. Je tudíž nezbytné provést podstatné a finanční přezkoumání všech operačních programů evropského nástroje sousedství a partnerství, přičemž je třeba zohlednit zúčastněné země, regiony a problémy, jež toto zahrnuje. Tato činnost by měla vést k rozšíření zóny volného obchodu.

Je důležité vzít na vědomí skutečnost, že by východní partnerství nemělo bránit sousedním zemím, které se chtějí ucházet o členství v EU. Část textu, jež se zmiňuje o 500 miliardách eur přidělených Gruzii v letech 2008–2010 na obnovu a pomoc uprchlíkům poté, co zemi zpustošila válka, si také zaslouží podporu. Rovněž uznávám, že je záhodno přezkoumat naši spolupráci s Běloruskem společně s úrovní financování určenou pro tuto zemi, abychom se přesvědčili, zda máme pokračovat v politice obnovení vztahů s touto zemí, zahájené v září roku 2008. Dále souhlasím s tím, že musíme zajistit to, aby finanční pomoc poskytnutá Rusku přispěla k posílení demokratických standardů v zemi.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Evropská politika sousedství je nezbytným nástrojem pro zajištění stability v oblasti na východ od EU. Nedávné události v tomto regionu, jako krize v Gruzii a plynová krize, opět plně ukázaly potřebu strategie EU, která by dokázala zajistit to, že EU bude v této oblasti hrát aktivní úlohu.

Podporuji tuto zprávu, protože zdůrazňuje význam iniciativ, jako např. černomořská synergie a východní partnerství. Tyto iniciativy jsou obzvláště přínosné při konsolidaci spolupráce se zeměmi v daném regionu, zejména s Ukrajinou a Moldavskou republikou, ale také se zeměmi kavkazského a kaspického regionu.

Rád bych upozornil na to, že účinné provádění evropské politiky sousedství nemůže být dosaženo bez vyšší úrovně finanční podpory programů financovaných prostřednictvím evropského nástroje sousedství a partnerství a bez zajištění vyšší úrovně transparentnosti v oblasti přidělování prostředků.

Dále musí být většina těchto zdrojů přidělována s cílem zapojit občasnou společnost v partnerských zemích ve společných projektech a podporovat mobilitu jejich občanů. Evropský nástroj sousedství a partnerství se může stát účinnějším prostřednictvím většího obnovení vztahů mezi občany z partnerských zemí a prostřednictvím podpory procesu poevropštění na všech úrovních. Z tohoto důvodu podporuji odstranění překážek, které brání volnému pohybu osob pocházejících z těchto zemí, zejména prostřednictvím zmírnění vízových požadavků platných pro tyto státy.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Přeshraniční spolupráce je důležitým impulsem pro udržitelný rozvoj sousedních příhraničních regionů. Intenzivnější kontakty mezi lidmi a osobní zkušenost s demokracií a právním státem jsou důležitými předpoklady pro optimální realizaci projektů evropské politiky sousedství, což je důvod, proč potřebujeme vytvořit zvláštní nástroje, které by zajistily řádné sledování způsobu, jakým jsou společné operační programy řízeny a prováděny na obou stranách hranic EU.

Vítám skutečnost, že pan Konrad Szymański do své zprávy o přezkumu evropského nástroje sousedství a partnerství zahrnul přeshraniční spolupráci v rozsahu působnosti evropského nástroje sousedství a partnerství (ENSP). Hlasovala jsem pro zprávu, která podpoří vyjednávací proces pro země, jež se ucházejí o členství v EU. Země, jako např. Ukrajina, Gruzie a Moldávie, se budou moci přiblížit EU díky prospěchu, který budou mít z evropské politiky sousedství.

Můj postoj do určité míry vychází z mých zkušeností během provádění iniciativy Společenství INTERREG IIIA, která zahrnuje společný slovensko-polský projekt odkanalizování pro obec Chmeľnica na slovenské straně a pro polské město Piwniczna na obou stranách naší společné hranice.

Jsem přesvědčená, že je třeba podporovat jakoukoli iniciativu změřenou na odbornou přípravu, včetně studia jazyků sousedních zemí a iniciativ partnerství pro vládní zaměstnance. Domnívám se, že řádná analýza, co se týče posílení kapacit a budování institucí na obou stranách hranic EU, jak navrhuje zpravodaj, přispěje k provádění tohoto nástroje.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem proti zprávě pana Szymańského o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství. Domnívám se, že musíme uznat, že v některých zemích, jichž se nástroj týká, nebyl učiněn vůbec žádný pokrok ve věci prvotních cílů v oblasti podpory demokracie, stability a řádné správy věcí veřejných, integrace a hospodářského sbližování s politikami Evropské unie. Zatímco na druhou stranu pomoc a sousedský přístup EU může působit jako impuls pro šíření a provádění správné praxe, je ovšem pravda, že je zásadní, aby tato podpora a finanční pomoc, jež EU poskytuje, byly podmíněné.

V tomto bodě souhlasím s kolegou poslancem, který se domnívá, že podpora rozpočtu odvětví a všeobecného rozpočtu v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství by měla být dostupná jen vládám, které jsou schopny provádět ji transparentním, efektivním a odpovědným způsobem a v případě, že představuje skutečnou pobídku; z tohoto důvodu ovšem nemohu souhlasit s přezkumem evropského nástroje sousedství a partnerství, jak ho představuje tato zpráva. Stále nás čeká mnoho práce předtím, než budeme moci mluvit o skutečném rozvoji zóny volného obchodu, jinak riskujeme zhoršení už tak špatných sociálně institucionálních podmínek v zúčastněných zemích a plýtvání obrovskými zdroji Evropské unie.

- Zpráva: Thijs Berman (A6-0036/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Bermana o financování opatření nesouvisejících s oficiální rozvojovou pomocí v zemích spadajících pod nařízení (ES) č. 1905/2006.

Souhlasím se zpravodajem, že legislativní návrh předložený Parlamentem by měl zajistit to, aby země, které nesplňují kritéria klasifikace způsobilosti pro oficiální rozvojovou pomoc, ale které jsou v oblasti politiky, hospodářství a správy otevřeny podpoře hodnot podobným hodnotám Společenství a s nimiž má Společenství strategické vztahy, by měly být podporovány v rámci projektů, které zasluhují pozornost. Jako příklady lze uvést vytvoření partnerství mezi hospodářskými, akademickými a vědeckými subjekty, zejména ve vysoce důležitých odvětvích, jakými jsou vědecký a technologický výzkum, doprava, energetika a životní prostředí.

Domnívám se, že toto může být jen prospěšné nejen pro zúčastněné země a Evropskou unii, ale také pro celé mezinárodní společenství podléhající řádnému posouzení způsobilosti pro financování a uplatnění určitého projektu ve kterékoli dané době.

- Zpráva: Hanne Dahl (A6-0426/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, podporuji zprávu paní Dahlové a jsem pro, cituji článek 1 zprávy o Úřadu pro úřední tisky Evropské unie, „interinstitucionální úřad, jehož cílem je za co nejlepších podmínek zajišťovat vydávání publikací orgánů Evropských společenství a Evropské unie“. Souhlasím s výzvou paní Dahlové, aby evropské orgány změnily právní základ interinstitucionálních orgánů takovým způsobem, aby umožňovaly jednoznačné přidělení administrativních a politických odpovědností, neboť v tuto chvíli je obtížné je identifikovat.

Domnívám se, že používání informací je hlavním způsobem, jak přiblížit Evropskou unii jejím občanům a v této souvislosti musí být klíčovým nástrojem pro uvádění cílů Úřadu pro úřední tisky do praxe prostřednictvím zveřejňování Úředního věstníku ve všech úředních jazycích Evropské unie současně mnohojazyčnost, abychom zajistili, že textu bude každý občan jasně rozumět. Tento princip by měl být rozšířen na veškeré činnosti vykonávané Úřadem pro úřední tisky.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. − Hlasoval jsem pro návrh rozhodnutí, protože zohledňuje požadavky EP a jasně přiděluje administrativní a politické odpovědnosti Úřadu a Komisi, na rozdíl od předchozího rozhodnutí z roku 2000.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) EU dokonce i po všech těch letech od svého vzniku vlastně nemá blízko ke svým občanům. Jednoduše předpokládá, že všichni občané používají internet a bez problémů se orientují na webových stránkách EU. Tak tomu ovšem není, protože webové stránky jsou často srozumitelné pouze zasvěceným osobám a také nejsou vždy dostupné ve všech jazycích. Mnoho zemí má také dlouhou tradici tištěných médií, které jsou pro občany důležitým zprostředkovatelem nestranných informací.

EU neustále zdůrazňuje význam politiky v oblasti informací, avšak v tomto ohledu umožňuje růst informační propasti. Zaprvé, noviny, vycházející ve velkém nákladu, utrpí velké ztráty, pokud bude uplatněn požadavek, aby byly záznamy v Úředním věstníku, které mají být publikovány, vypuštěny, a zadruhé, všichni lidé, kteří nejsou obeznámeni s moderní technologií, budou znevýhodněni. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě paní Dahlové.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu paní Dahlové o organizaci a způsobu práce Úřadu pro úřední tisky Evropské unie.

Souhlasím s paní zpravodajkou v tom, že by předchozí rozhodnutí ze dne 20. července 2000 mělo být nahrazeno, zejména proto, aby bylo řádně zohledněno pozorování, učiněné Evropským parlamentem během procesu udílení absolutoria pro rozpočtový rok 2001. Domnívám se, že zpráva je také užitečná, co se týče vysvětlení přidělení politických a administrativních odpovědností v rámci Úřadu pro úřední tisky Evropské unie a že takové vysvětlení je potřebné pro zajištění toho, aby úřad vykonával své úkoly správným, praktickým a účinným způsobem.

  Předsedající. – Tímto ukončuji vysvětlení hlasování.