Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 9. března 2009 - Štrasburk

26. Řešení nedostatečného zásobování ropou (krátké přednesení)

  Předsedající. – Dalším bodem je krátké přednesení zprávy (A6-0035/2009) Herberta Reula jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o možných řešeních problémů v souvislosti s dodávkami ropy (2008/2212(INI)).

  Herbert Reul, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, v této zprávě o dodávkách ropy žádám – a to bylo schváleno i ve výboru –, aby byl zdůrazněn význam ropy v evropských energetických dodávkách v budoucnosti. Ropa zcela jistě zůstane v EU velmi významným zdrojem primární energie i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Mohli jsme pozorovat prudký vzestup poptávky způsobený růstem hospodářské činnosti a nárůstem populace a také požadavkem na individuální mobilitu. V posledních měsících a letech jsme se z různých pohledů zabývali – a na to se z velké části zaměřuje i tato zpráva – logicky se nabízející otázkou, jak omezit spotřebu, jak snížit poptávku. Jak můžeme snížit naši spotřebu nebo ji pokrýt z jiných energetických zdrojů?

Ve zprávě se hovoří o tom, že my politici bychom měli přemýšet o tom, zda a jak lze zvýšit zdroje, tedy stranu nabídky, a co pro to my můžeme udělat. Těmito otázkami se zabýváme ve třech nebo čtyřech bodech. Zaprvé jsou zapotřebí masivní investice do výroby a těžby ropy. V této souvislosti bývá uváděna částka 350 miliard USD.

Zaruhé musí být zdůrazněno, že musíme být mnohem aktivnější na poli technologických inovací. Také musíme přemýšlet o tom, jak využít všechny dostupné zásoby ropy co nejúčinnějším způsobem. Tímto se pozornost zaměřuje nejen na otázky technologií a využitelnosti půdy, ale automaticky samozřejmě i na otázky zahraniční politiky. Na to se soustředí i řada bodů, které zde nemohu všechny uvést, ale podotýká se v nich, že musíme zvýšit naše úsilí, abychom učinili komerčně životaschopnými nekonveční zdroje ropy: abychom přispěli k rozmanitosti, zodpověděli otázky týkající se toho, jak mohou být změněny dopravní trasy, a aby se jednalo o otázce, jak může zahraniční politika přispět ve smyslu posilování vztahů a vzájemné závislosti a spolehlivosti mezi Evropskou unií a zeměmi vyrábějícími ropu.

Tato zpráva se nesnaží zodpovědět všechny otázky týkající se ropy, spíše se v ní posuzuje řada otázek, které až dosud nebyly ve středu pozornosti. Nedává přehled o problematice účinnosti a úsporách energie, ale nikoli proto, že by byly nedůležité, nýbrž proto, že jsou podrobně řešeny jinde. V této souvislosti by se měla objevit řada nových otázek – měli bychom zvážit i to, jestli do technologické oblasti vstupuje dost „mladé krve“: mladých lidí, kteří jsou připraveni se na tomto poli zapojit a usilovat o nová řešení.

Tolik stručné shrnutí k podstatě této zprávy.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, jménem Komise bych rád poděkoval panu Reulovi, že připravil zprávu o možných řešeních výzev souvisejících s dodávkami ropy. Také bych chtěl poděkovat členům různých výborů, kteří předložili stanoviska k této záležitosti, za jejich významný příspěvek k této důležité rozpravě.

Od sdělení Komise z června 2008, nazvaného Řešení nesotatečného zásobování ropou se hospodářská situace výrazně změnila. V té době stál barel surové ropy 140 USD, což mělo významné dopady na celé hospodářství i na jednotlivce v Evropské unii. Od té doby cena surové ropy klesla o dobrých 100 USD na méně než 40 USD za barel.

Analýzy, které tehdy vypracovala Komise, zůstávají v platnosti co se týče struktury ropného trhu, světové energetické poptávky ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a významu politiky Evropské unie v oblasti energie a změny klimatu. Všechny tyto faktory budou mít vliv na formy naší výroby, na naši spotřebu a chování.

Řada těchto otázek byla podrobně projednávána ve druhé strategické analýze energetické politiky přijaté v listopadu 2008, která byla v Parlamentu předmětem ropzrav při jiných příležitostech. Přijetí balíčku návrhů v oblasti energie a změny klimatu Radou a Evropským parlamentem v prosinci 2008 bylo významným krokem směrem k rozhodné akci týkající se našich budoucích energetických potřeb, zejména co se týče stanovení cíle využívání 20 % energie z obnovitelných zdrojů z celkové spotřeby energie v roce 2020.

Komise vítá většinu bodů uvedených ve zprávě pana Reula. Bereme na vědomí podporu nových investic do nahrazování energetických zdrojů, mimo jiné do energie z obnovitelných zdrojů, a upřednostňování zboží a služeb s nižší spotřebou energie. Tyto základní rysy Komise předložila v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy.

Samozřejmě vítáme důraz na prohloubení dialogu s vyrábějícími zeměmi, s cílem nalézt pragmatická řešení problémů, kterým čelíme. Vezmeme-li do úvahy rostoucí propojení energetické a zahraniční politiky a nutnost zajistit energetickou bezpečnost, je jasné, že musí být podporovány dobré vztahy s vyrábějícími zeměmi v zájmu toho, aby se fungování mezinárodních trhů stalo předvídatelnější.

V této souvislosti je zapotřebí zmínit otázku transparentnosti ropných rezerv. Co se týče ropných zásob, byla tato otázka projednávána současně s druhou strategickou analýzou. Je také v současnosti zkoumána možnost týdenního zveřejňování informací o komerčních zásobách.

Ve věci úspor energie a diverzifikace zdrojů bereme na vědomí předložené argumenty o možných úsporách energie ve stavebnictví a se zájmem očekáváme závěry diskusí o změnách ve směrnici o energetické účinnosti budov.

Pokud jde o části týkající se potřeby diverzifikovat energetické zdroje v odvětví dopravy a využívání potenciálu energeticky účinnějších vozidel, konstatuji, že plán obnovy zahrnuje iniciativy týkající se zelených automobilů.

Na závěr bych rád upozornil na závazek Komise nadále pokračovat v úsilí o řešení všech otázek, které byly vzneseny v souvislosti s cenami ropy. Tyto otázky tvoří součást obecných politik v oblasti energií, klimatu a výzkumu.

Těší nás pokračující spolupráce s Evropským parlamentem ve všech těchto oblastech a ještě jednou děkuji panu Reulovi, že nám poskytl některé údaje a vyjasnění, jež nám budou velice užitečnou pomocí v našich budoucích energetických politikách.

  Předsedající: – Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat ve středu.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva pana Reula je mimořádně důležitá v kontextu současné hospodářské krize a výzev spojených se změnou klimatu.

Jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsem vždy podporoval tvrzení, že nesmíme snižovat význam investic do čistých technologií a energií z obnovitelných zdrojů jako řešení pro omezování závislosti na ropě, snižování emisí uhlíku a v neposlední řadě i jako řešení pro vytváření nových pracovních míst a povzbuzení hospodářského růstu.

Vítám skutečnost, že tato zpráva také zmiňuje biopaliva jako dosud nedostatečně využívaný zdroj, a doufám, že Komise vezme v potaz doporučení, aby usnadnila těmto palivům přístup na trh. Používání biopaliv představuje životaschopnou hospodářskou a sociální alternativu pro rozvoj venkova a ochranu životního prostředí.

Současně mě těší zvyšující se pozornost věnovaná energetické účinnosti budov, která byla zahrnuta do plánu evropské hospodářské obnovy jako priorita a je zmíněna ve zprávě pana Reula jako řešení, jak snižovat poptávko po fosilních zdrojích energie. Energetická účinnost je také výhodou pro spotřebitele, kterým sníží účty v situaci, kdy na ně nepříznivě dopadá hospodářská krize.

  Anni Podimata (PSE), písemně. – (EL) Evropská unie potřebuje naní více než kdykoli dříve společnou energetickou politiku, která bude podporovat zabezpečení dodávek energie a energetickou solidaritu a zároveň bude podporovat životaschopnou volbu energetického mixu. Ropa je dnes v Evropě nejdůležitějším zdrojem energie, především kvůli jejímu rozsáhlému využívání v oblasti dopravy. Pro názornost uvedu například to, že v roce 2030 dosáhne podle odhadů závislost EU na ropě 95 %. Nemůžeme přehlížet skutečnost, že dovoz pochází především ze zemí, ve kterých převládá politická nestabilita, a proto nemohou být považovány za bezpečné.

Dnešní Evropa navíc čelí třem výzvám – finanční, energetické a enviromentální, které nevyhnutelně omezují náš výběr. Ropa je zastaralý zdroj. Její cena se od roku 2005 zdvojnásobila, její hodnota stále kolísá a je spojena s vysokými emisemi oxidu uhličitého. Proto je jedinou možnou cestou vpřed změna orientace energetické politiky. Řešením není podpora jaderné energie nebo nových dolů v Africe. Řešením je podpora evropských a vnitrostátních opatření na podporu energetické účinnosti a investic do projektů, které využívají obnovitelné zdroje energie.