Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 10. března 2009 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0040/2009)

  Daniel Hannan (NI). – Pane předsedající, je zvláštní, že ať je jakákoliv krize, zdá se, že odpovědí v této sněmovně je větší evropská integrace. Většina lidí obklopená ekonomickou bouří, kterou zažíváme v posledních šesti měsících, odpovídají tak, že situaci shledávají děsivou a možná i bolestnou. Avšak v této sněmovně si o ní myslíme, že je to příležitost pro větší regulaci, větší unifikaci a větší harmonizaci na úrovni EU, což tato zpráva potvrzuje.

Problémem je, že lidé, kteří tato rozhodnutí činí, budou chráněni před jejich následky. Žijí ve svých palácích a úřadech, obklopeni a omotáni svými motorizovanými kolonami, svými auty s řidiči a svými oficiálními bankety, ti nebudou platit cenu způsobenou těmito ekonomickými politikami jako naši voliči. Považuji za samozřejmé, že bychom měli na hospodářskou krizi reagovat pružněji a umožnit zemím, aby přizpůsobily své úrokové sazby svým potřebám. Namísto toho děláme pravý opak.

– Zpráva: Giusto Catania (A6-0050/2009)

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože klade velký důraz na význam solidarity, na skutečnost, že je třeba budovat společnou azylovou politiku na základě solidarity. Rád bych však zdůraznil skutečnost, že zpráva obsahuje některé body, s nimiž souhlasit nemohu a proti kterým bych hlasoval v jednotlivém hlasování. Rád bych zdůraznil zejména otázku týkající se politiky zadržování. Jsem přesvědčen, že musíme být velmi opatrní při odkazech na zadržování uchazečů o azyl, protože není jednoduché zakázat zadržování jednou provždy a uplatnit to na všechny. Existují konkrétní okolnosti, kdy použití politiky zadržování je a vždy zůstane důležité.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Catanii, protože zcela a bezvýhradně nesouhlasím s posledním návrhem Komise o azylové politice, který zpravodaj ve své zprávě vítá.

Moje konkrétní obava se týká toho, že tato nová směrnice, která poskytuje uchazečům o azyl snadnější přístup na pracovní trh, a kromě toho by jim poskytla štědré dávky, vytvoří magnet podobný kolektivní regularizaci, jež byla provedena ve Španělsku, Nizozemsku, Belgii a Itálii a jejíž důsledky jsou jednoduše katastrofální.

Rád bych této sněmovně připomněl, že podle posledních sčítání je v Evropské unii více než 20 milionů nezaměstnaných – údaj, který nyní dosahuje s největší pravděpodobností dosahuje 25 milionů –, což znamená, že lákání většího počtu žadatelů o azyl je ve skutečnosti druhem kolektivní sebevraždy. Kromě toho jsem přesvědčen, že celá tato oblast musí zůstat ve výlučné pravomoci členských států.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Catanii, protože jasně odráží extrémní levicovou zaujatost zaměřenou na znemožnění jakéhokoliv účinného systému řízení azylu. Jsou bráněna všechna zneužití stávajícího systému, a je-li to možné, jsou zakotvena do právních předpisů.

Jedním z příkladů je tolerování falešných uchazečů o azyl, kteří využívají nezletilých osob, aby získali povolení k pobytu, a dalším je odpor k uzavřeným zadržovacím střediskům pro osoby, jež nesplní podmínky pro uznání statusu uprchlíka a vyhýbají se svému vydání. Evidentně se dělá vše proto, aby se usnadnil život současným a případným nelegálním přistěhovalcům.

Zpravodaj je potěšen, že Soudní dvůr zamítl seznam bezpečných zemí, přestože je takový seznam zásadní pro zachování kontroly nad přistěhovalectvím. Strategie levice je tedy zaměřena na přetížení tohoto systému, a tím znemožnění jeho účinného fungování. Avšak to většina Evropanů nechce, takže se bude jednat o ústřední bod naší volební kampaně.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, podporuji společnou azylovou politiku Evropské unie, která povede k rychlým a rozhodným řešením. To jest, jsem proti této zprávě, protože obsahuje prvky, které jsou zcela nepřijatelné, například rozšíření lhůt uprchlíků za hranice stávajících pravidel Ženevské úmluvy, odmítnutí úpravy o bezpečných třetích zemích, o čemž se nám již podařilo dosáhnout pozitivní dohody, ukládání takových úkolů agentuře Frontex, které s tím nemají nic společného, možnost uprchlíků týkající se svobodného výběru země odpovědné za řízení – což představuje opuštění Dublinské úmluvy – a jednodušší přístup uchazečů o azyl na pracovní trh. Chceme rychlá řízení, nikoliv integraci uchazečů o azyl, kteří budou možná muset opustit Evropskou unii po 14 dnech, protože jim nebude udělen status uprchlíka.

Obecně směřuje vývoj v Evropské unii správným směrem, ale to, co je navrženo v této zprávě, je zcela kontraproduktivní. A to je důvod, proč jsem hlasoval proti této zprávě.

  Daniel Hannan (NI). – Pane předsedající, a tak Evropská unie postupně přebírá znaky a postoje jednotného státu: právní systém, společné vnější hranice a nyní společnou politiku o tom, kdo může překročit její hranice a usadit se na jejím území. Postupně přebírá všechny znaky, které mezinárodní právo považuje za určující pro státnost.

Chtěl bych vám pane předsedající, poblahopřát k vašemu rozhodnutí, které umožnilo poslancům Evropského parlamentu ukázat – jako to učinil můj soused – na svých stolech malé tibetské vlajky. Je to v přímém protikladu ke způsobu, jímž byly strhávány v této sněmovně naše transparenty, na něž jsme se odvážili napsat slovo „referendum“. Chtěl bych vás požádat – protože vím, že v této záležitosti společně s dalšími poslanci angažujete –, abyste přemýšleli o pokrytectví podpory národního sebeurčení Tibetu, ale odporu proti národnímu sebeurčení v Evropské unii. Pokud si myslíte, že jsou mé názory extrémní, když porovnávám autoritářskou Čínu s Evropskou unií, dokažte mi, že se mýlím, a nechte o vašich Smlouvách hlasovat občany v referendech, jak jste slíbili. Pactio Olisipiensis censenda est!

– Zpráva: Andreas Schwab (A6-0482/2008)

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, budu stručná. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je třeba přivítat vše, co zlepší bezpečnost silničního provozu.

Mám jeden dodatek. V Irsku se zajímáme o otázky bezpečnosti silničního provozu. Pokud se silnice udržují místní orgány, odehrávají se na nich hrozné tragédie, a to je problém, na který by se mělo nahlížet z evropského hlediska a zavést normy.

  James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedající, především bych rád zprávu přivítal a poděkoval zpravodaji za dobrou práci. Musím uznat, že je pro mě takřka neznámou věcí, abych byl v Irsku lobbován pro kladné hlasování o směrnici EU, ale stalo se to v tomto případě a s potěšením jsem sledoval toto kladné hlasování. Pro jednou také do svého kraje přinesu dobré zprávy, které jsou určitě potřeba.

Lepší bezpečnost a ekologicky citlivější a rozumnější návrhy jsou vždy vítány. Z dlouhodobého hlediska doufám, že to rovněž ochrání stávající pracovní místa a možná v této oblasti vytvoří nová. Pokud se týká Evropy, můžeme všichni přivítat, že je pozitivní, dobře smýšlející, spíše než by brzdila ekonomiku.

– Zpráva: Holger Krahmer (A6-0046/2009)

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, uprostřed všech těch zmatků se zpracováním a přepracováním to pro mnohé poslance bylo obtížné hlasování. Takže jsem se vzhledem k mému zvláštnímu zájmu o půdu tohoto hlasování zdržela. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova se zabývá směrnicí o půdě a jedná se o otázku, která by měla být pečlivě projednána. Určitým způsobem jsme pokročili v pozměňovacích návrzích týkajících se zemědělských otázek obecně, ale rozhodla jsem se v tomto ohledu zdržet se hlasování, namísto hlasování proti, protože se v této zprávě hodně hovoří o životním prostředí, výrobě elektrické energie a emisích, což podporuji.

  Anja Weisgerber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, velmi vítám ústřední prvek Krahmerovy zprávy, tedy evropskou bezpečnostní síť. Stanoví se maximální emisní limity, které musí členské státy dodržovat jako nejvyšší možné limity při udělování povolení velkým průmyslovým zařízením. Je to tedy hrubý rámec, takže je vše pružné a vytváří se rovné podmínky. Zamezí se tak inflačnímu používání odchylek, což se tak často děje v některých členských státech. Znamená to rovný základ pro hospodářskou soutěž v celé Evropě. Tímto způsobem můžeme na evropské úrovni vytvořit přísné normy.

Přesto musím objasnit, že zcela odmítám tyto předpisy o ochraně půdy. Jsem toho názoru, že by měla být větší pozornost věnována zásadě subsidiarity. Předpisy o ochraně půdy nemají přeshraniční dopad. Ochrana půdy není přeshraniční otázkou. Proto jsem nadále přesvědčen, že by si členské státy měly upravovat ochranu půdy samy.

Zde se však někdo pokouší použít směrnici o integrované prevenci a omezování průmyslového znečištění použít jako zadní vrátka pro prosazení částí směrnice o ochraně půdy, kterou jsme již dříve úspěšně zamítli. Velmi lituji toho, že byly velmi těsnou většinou zamítnuty mé návrhy na vypuštění dotčených částí, v jednom případě pouhými šesti hlasy. Proto jsem se rozhodl hlasovat proti celé této zprávě, nehledě na to, že opravdu velmi vítám evropskou bezpečnostní síť.

  Neena Gill (PSE). – Pane předsedající, nejsem vůbec potěšena touto zprávou a způsobem, jakým ji zde dnes projednáváme, nicméně pro ni budu hlasovat, neboť věřím, že omezí byrokracii. Průmyslová zařízení významným způsobem přispívají k emisím znečišťujících látek v Evropě, ale těžký průmysl je jedním z hnacích motorů naší ekonomiky a je třeba ho podporovat k vytváření méně škodlivých emisí.

Pro můj region Západní Midlands je to závažná otázka, protože se jedná o jedenu z nejvíce industrializovaných oblastí ve Spojeném království. Vítám integrovaný přístup, ale obávám se přísných pravidel v této zprávě a domnívám se, že by náklady na realizaci neměly být tak vysoké, aby narušovaly ustanovení o ochraně životního prostředí.

Potřebujeme kontroly evropské bezpečnostní sítě a je třeba, abychom se zabývali otázkami, jako jsou roznášení mrvy a bláta, které podle mého názoru neodpovídají přínosům pro životní prostředí, jež získáme.

Administrativní zátěž a náklady musí odpovídat přínosům pro ochranu životního prostředí, protože pokud tomu tak bude, nastane situace, kde nikdo nebude tratit, a to pomůže podnikům v plnění jejich povinností v oblasti ochrany životního prostředí, významně podpoří boj proti změně klimatu a případně zlepší zdravotní podmínky mladých a starých lidí v celém mém regionu.

  James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě. I když může obsahovat některé dobré body, možná zašla příliš daleko. Podporuji usměrnění evropských předpisů, ale pouze když nebudou byrokratičtější, náročné na provedení a zaměřené proti průmyslu.

Pokus zahrnout do tohoto právního předpisu zemědělství je podle mě zcela nepřijatelný a jedná se o nepřiměřený krok. Musí být zamítnut. Navrhovat ochranu půdy není úkolem Evropského parlamentu, ani nemůže být prováděna v celé Evropské unii. Měly by za ní odpovídat vnitrostátní vlády.

Musím se ptát, proč nebyl v této zásadní otázce konzultován Výbor pro zemědělství. Nemůžete navrhovat regulaci, která je zničující a vyřadí z podnikání chovatele prasat a drůbeže. Pravdou je, že v Evropě navrhujeme regulace a omezujeme výrobu, zatímco do Evropské unie umožňujeme dovážení zboží, které není vyráběno podle stejných norem, jež platí v Evropě. S tím nemohu souhlasit.

⁂

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedající, vznikla zde nějaká kontroverze ohledně postupu pro přepracování, a v této souvislosti padlo moje jméno. Zaprvé bych rád poukázal na to, že zpravodajkou, která to zanesla do jednacího řádu, byla Marylène Renaultová, ne já.

Možná by bylo nezbytné krátké vysvětlení týkající se správných opatření předsedy Parlamentu. Často se vyskytují právní předpisy měnící po patnácté, šestnácté či sedmnácté nějaké stávající právní předpisy. To velmi mate lidi, kteří se musí těmito právními předpisy zabývat. Správně jsme se pustili do postupu kodifikace těchto právních předpisů – shrnout je do jednotného, srozumitelného, snadno použitelného textu. Často se tím zabýváme, a protože se nemění jeho podstata, používáme zjednodušený postup.

Avšak pokud se týká přepracování, je tu obtíž. Komise předkládá návrh na změnu jedné části souboru stávajících právních předpisů a jednoduše na kodifikaci nezměněného zbytku. Dobrovolně jsme se omezili na předkládání návrhů na změnu podstaty pouze do míry návrhu Komise, a nikoliv k využití kodifikace zbývajících částí jako příležitosti k opětovnému projednání podstaty. Možná bychom měli, jak navrhl jeden náš kolega. Avšak vyskytl by se problém způsobený Smlouvou a týkající se vymezení práv na iniciativu mezi námi a Komisí. To však určitě není otázka, kde by měli kolegové právo stěžovat si na jednání předsedajícího. Podle stávajícího jednacího řádu – který jsme si jakožto Parlament sami stanovili a který schválila absolutní většina poslanců – probíhá správný postup.

⁂

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě, protože se snaží zcela nepřiměřeně zaplést zemědělství do obrovské regulační zátěže, kterou by to přineslo. Nedávno jsem se ve svém volebním obvodu setkal s některými výrobci. Viděl jsem papírování, které se valí na jednotlivé výrobce, protože již spadají do oblasti této regulace. Hrozím se pomyšlení, co by se stalo běžným velmi malým výrobcům, pokud by rovněž podléhaly obrovské a zcela zbytečné regulační zátěži.

Domnívám se, že nás tato zpráva vede velmi špatným směrem a v neposlední řadě jsem rád, že jsem tu byl, abych proti ní mohl hlasovat.

– Zpráva: László Surján (A6-0111/2009), Vladimír Maňka (A6-0057/2009)

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, nežádal jsem o vysvětlení hlasování o Maňkově zprávě, protože jsem se chystal tento požadavek spojit s tímto, jelikož se druhá věc týká toho, jak budeme projednávat rozpočet v příštím roce, a já tu příští rok nebudu, protože v červnu odejdu. Vím, že ve druhé části sněmovny tato záležitost způsobila velké pozdvižení.

Pouze bych chtěl uvést několik základních pravidel, které byla v těchto zprávách dosud ignorována. Měli bychom sledovat, kolik finančních prostředků přidělujeme nevládním organizacím a agenturám, kde v současnosti existují závažné problémy se způsobem utrácení peněz evropských daňových poplatníků. Jako příklad uvedu Evropskou agenturu pro základní práva, kterou v současné době vyšetřuje úřad OLAF.

Obecně bychom se možná měli v době obrovského ekonomického poklesu a útrap zabývat sami sebou, abychom vyšroubovali náš rozpočet tak, že budeme mít možnost posílat více peněz zpět národním pokladnám, kde jsou zoufale potřeba a které to bolí. A určitě v časech, kdy jsou podniky a ministerstvy na celém světě přijímána velká – převážně iracionální – rozhodnutí v oblasti zaměstnanosti, měli bychom se obávat, že tento Parlament bude mít pouze jeden hlas.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě. Přestože bych měl vítat, že jsou upřednostňovány nelegální přistěhovalectví a boj proti terorismu a že tato sněmovna konečně vyzývá Komisi, aby s přihlédnutím k ukvapenému rozšíření o Bulharsko a Rumunsko pozorně sledovala použití finančních prostředků v Kosovu a Balkánských státech, je politováníhodné, že v reakci na to, nebo skutečnosti s tím spojené, není projednávána žádná akce.

Mimochodem moje strana obhajuje zastavení rozšiřování po přistoupení Chorvatska. Ale vraťme se k této zprávě – jak již bylo naznačeno, proč se tato sněmovna aspoň jednou neobtěžovala obhájit zrušení několika nadbytečných nevládních organizací a evropských agentur, které nepodléhají demokratické kontrole, často vykládají své pravomoci příliš široce a žádají o peníze evropských daňových poplatníků na nic?

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, je výborné, že Parlament zdůrazňuje rovný přístup všech poslanců této sněmovny k jazykovým zařízením. Parlament musí být opravdu mnohojazyčný. Určitě je možné prohlásit, že pracovní podmínky osob zaměstnaných dodavateli by měly odpovídat jazykovým pravidlům.

Na druhé straně v kapitole o budovách nezaujímá tato sněmovna stanovisko ke každoměsíčnímu kočování cirkusu do Štrasburku, což stojí ročně zhruba 200 milionů EUR. To není dobrý signál pro evropské občany, pro daňové poplatníky, což je jedním z důvodů, proč jsem hlasoval proti této zprávě.

  Richard Corbett (PSE). – Pane předsedající, pokud se týká dvou rozpočtových hlasování, mohu poznamenat, že se mnoho lidí ptá: Jaký je možný příspěvek evropského rozpočtu ohledně daňových pobídek v době hospodářské krize? Odpověď zní: Velmi malý. Celý rozpočet EU tvoří pouze zhruba 1 % HDP a v posledních letech se jeho podíl na HDP snižoval. Z makroekonomického hlediska se jedná o velmi malý rozpočet, a to je něco, co by si někteří euroskeptici měli dobře pamatovat.

Na druhé straně v některých oblastech může mít obrovský strukturální význam a podstatně zlepšit strukturu evropského hospodářství. U výzkumu a vývoje, u některých aspektů regionálních výdajů a sociálních výdajů můžeme pomoci připravit naše hospodářství na zotavení.

Jsem potěšen, že tyto aspekty rozpočtu představují větší část rozpočtu, zatímco výdaje na zemědělství a některé další klesají. Domnívám se však, že tyto trendy musí být urychleny a že je třeba, abychom rychleji pokračovali v tomto kurzu přesouvání zdrojů tam, kde mohou znamenat skutečný rozdíl.

– Zpráva: Christel Schaldemose (A6-0064/2009)

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Hlasoval jsem pro alternativní návrh k této zprávě a zdržel jsem se, když došlo na hlavní návrh. Není pochyb, že rizika v odvětví hazardních her na internetu jsou velmi důležitá. Musíme zajistit, že zastavíme veškerou trestnou činnost, která by je mohla ovlivňovat. To však neznamená, že bychom se měli obrátit k protekcionismu. Musíme mít na paměti, že volný pohyb služeb v Evropské unii je základní uznávanou zásadou Unie, a proto se k protekcionismu nesmíme uchýlit. Kromě toho je důležité poznamenat, že internet, za předpokladu, že hovoříme o on-line hazardních hrách, nám již poskytuje řadu bezpečnostních opatření, z nichž můžeme vycházet, například registrace před tím, než je někomu hra umožněna, nebo sledování určitých aktivit, které by mohly být ze své povahy podvodné, či identifikace použitých kreditních karet. Proto musíme říci „ano“ integritě a „ne“ protekcionismu.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Milí kolegové, růst hazardních her a sázení přes internet je nový fenomén, který nezná hranice států, a k jeho negativním důsledkům se musíme včas postavit čelem, a to jednotně v celé Evropské unii, pokud jde o účinnou ochranu dětí a mladistvých. Členské státy by měly co nejdříve zavést společnou regulaci plateb včetně ověřování identity a věku. Klíčová je samozřejmě prevence, a proto usiluji o celoevropský zákaz reklamy na hazardní hry a sázení, pokud jsou cílené na mladistvé, podobně jako to máme u tabáku a alkoholu. Je také nutné monitorovat další negativní dopady tohoto zábavního průmyslu, jako je praní špinavých peněz a vůbec organizovaný zločin. A tady v těchto věcech já volný trh zásadně nepodporuji.

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, nebyl jsem si jist, jak hlasovat o zprávě paní Schaldemoseové o rizicích hazardních her na internetu. Tak jsem se zeptal svých důchodců. Včera jsem se setkal s důchodcem Ugem Rossim, penzionovaným řemeslníkem. Řekl mi: „Ach, hazard na internetu, prohrál jsem 10 000 EUR.“ O něco později jsem potkal důchodkyni Luciu Annoneovou. Řekla mi: „Nemluvte mi o hazardních hrách na internetu. Prohrála jsem 100 000 EUR.“ O svém hlasování jsem se však rozhodl, když mi i moje devadesátičtyřletá matka řekla: „Dal jsi mi počítač a prohrála jsem celý svůj důchod za březen 2009, 450 EUR.“ Takže ne, pane předsedající, v tomto bodě jsem se na protest proti hazardním hrám a kvůli tomu, aby byl vymýcen v celé Evropě, rozhodl hlasovat proti této zprávě.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Pane předsedající, v případě hazardních her na internetu musí existovat jasné a jednoznačné právní předpisy sloužící k omezení, kontrole a odpovědnosti ohledně skoro 3 miliard EUR hrubého ročního zisku v odvětví hazardních her. Avšak podle paní Schaldemoseové tvoří tyto 3 miliardy EUR pouze 5 % celkového herního trhu v Evropské unii.

Proto je význam a vliv tohoto průmyslu zřejmý – stejně jako jeho rizika. Hazardní hry jsou často správně spojovány s mezinárodním zločinem a přeshraniční hazardní kliky, které je snazší organizovat po internetu, ohrožují zákony různých národů a skrývají riziko pro národní suverenitu.

Rovněž je důležité poukázat na negativní zdravotní dopady spojené s hazardními hrami. Jako lékaři jsou mi velmi dobře známy škodlivé charakteristiky obsesivního nebo závislého hraní. Jedná se o otázky, které Evropský parlament nemůže podceňovat.

Pokud se týká boje proti podvodům, trestné činy a finanční a zdravotní otázky související s hazardními hrami na internetu, vyzývám Evropský parlament, aby v budoucnu opakovaně hlasoval o lepších a lepších řešeních.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, o této konkrétní zprávě jsem hlasoval stejně jako pan Busuttil a byl jsem znepokojen úrovní argumentů. Žvásty, které se objevily v rámci této rozpravy, byla vskutku neuvěřitelné, například od mého kolegy pana Fatuzza, který již odešel. Je naprostým nesmyslem tvrdit to co on: protože tři staří lidé prohráli dobrovolně své peníze, musíme zakázat hazardní hry na celém kontinentu.

Tato rozprava ukázala mnoho rozdílů mezi jednotlivými státy, a celá rozprava byla vůbec vedena nedůstojně. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zadal studii, která dokládá, že hazardní hry na internetu nemá žádné výraznější dopady než běžný hazard provozovaný státní loterií. Byla zde jedna rozumná část, což byla část o spravedlivých výnosech pro zajištění integritu sportu. Bohužel tato rozprava vzdálila on-line hráče a orgány spravující sport více, než tomu bylo kdy předtím, spíše než aby je svedla dohromady, aby usilovali o společné řešení a vypracovali ho. Zcela se ukázala potřeba nějakého fóra, kde se mohou tyto dvě skupiny sejít a o této záležitosti diskutovat. Bohužel zde pro to samozřejmě není místo.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, všichni víme, že hazardní hry na internetu jsou velmi emotivním tématem. Stačí pouze poslouchat projevy řečníků přede mnou. Hovořili ti, kteří se domnívají, že hazardní hry jsou ďáblovo dílo, a ti, kteří se jich účastní, by se měli usmažit v pekle a zaslouží si všechny prohry na tomto světě i v posmrtném životě. Toto je zaručeně extrémní názor, ale pokud se podíváte na jazyk některých pasáží v této zprávě – otázky transparentního odvětví, které chrání veřejné zájmy a zájmy spotřebitele, boje proti podvodům a další trestné činnosti, zabránění újmám spotřebitelů – jsou v této zprávě ohledně hazardních her na internetu vyjadřovány stejné emoce, přestože mnohem umírněnějším tónem.

Uvažte však pokrytectví této zprávy. O hazardních hrách na internetu se v ní hovoří tímto negativním a poškozujícím způsobem, ale už neříká nic o státních monopolech skrytých za emotivním jazykem za účelem vyhnání soukromých inovativních konkurentů. Buďme v rámci této rozpravy čestní, o tom to všechno je. Jedná se o zachování státních monopolů a víme, kam to povede: je to cesta do otroctví.

– Zpráva: Maria Petre (A6-0088/2009)

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, kvalitní potraviny nejsou v Evropě touhou: musí se stát skutečností. Ale jejich výroba vyžaduje spravedlivý a konkurenční výnos. Naši zemědělští výrobci musí být schopni vydělat si dost na to, aby pokryli další náklady způsobené potravinovou bezpečností EU, dobrými životními podmínkami zvířat a požadavky ochrany životního prostředí. Čelíme-li levným a druhořadým dovozům, konkurenční výhoda kvality není často dostatečná: proto by mělo být úlohou finančních prostředků společné zemědělské politiky udržet naše výrobce konkurenceschopné. To musí být protislužba za splnění vysokých nákladů uložených evropskou regulací.

Rovněž lituji pokračujícího vykořisťování výrobců ze strany velkých distributorů, kteří nyní dominují na evropských potravinových trzích. Nadále zneužívají svého dominantního postavení, přičemž vykořisťují výrobce na každém kroku, ti dokonce musí platit za svou podporu prodeje.

– Zpráva: Jonathan Evans (A6-0011/2009)

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji vám, že jste mi dal příležitost objasnit, jak jsem hlasoval. Nebude pro vás asi překvapivé, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, vzhledem k tomu, že jejím autorem je dobrý konzervativec, můj kolega ze Spojeného království.

V době této hospodářské krize bychom měli být obezřetní ohledně požadavků na další protekcionismus a výzvám k odložení našich běžných pravidel hospodářské soutěže a státní podpory. Slyšíme volání prezidenta Sarkozyho po protekcionismu, přičemž chce, aby byly peníze daňových poplatníků použity na ochranu francouzského automobilového průmyslu. Podobné soubory opatření vidíme v Americe. Bylo pro mě zajímavé, když jsem nedávno viděl v americkém časopisu inzerát sponzorovaný americkými automobilkami, v němž bylo uvedeno: „Nechtěli jste kupovat naše automobily. Proto si vezmeme peníze z vašich daní a udržíme naše společnosti naživu.“ K tomu to bude podle všeho směřovat. Protože společnosti nedodávaly zboží a služby, které by chtěli spotřebitelé kupovat, odhodíme pravidla pro státní podporu a udržíme společnosti, které by z dlouhodobého hlediska nepřežily. Chápeme význam pracovních míst, ale ujistěme se, že činíme dobré ekonomické rozhodnutí.

– Zpráva: Edit Herczog (A6-0074/2009)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, malé a střední podniky bohužel stále ještě netvoří páteř hospodářství, zejména v nových členských státech, a přesto jsou nadějí pro určitou jistotu zaměstnanosti. Potřebujeme samozřejmě flexibilnější zákoníky práce, aby i ty malé podniky mohly flexibilně reagovat na novou poptávku, aby mohly snadněji obměňovat odborníky podle nových cílů. Potřebujeme, aby měly snazší přístup k zakládání podniků, ale také i k jejich likvidování. A co je nejdůležitější, potřebujeme také mít snazší přístup nejen k úvěrům, ale i k čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Toto všechno víme. Hodně práce jsme udělali za těch pět let tady v Evropském parlamentu, ale je na členských státech vzít tyto věci vážně a nejenom o nich mluvit, ale skutečně přiložit ruku k dílu. Teď v době krize je naprosto zřejmé, co všechno zejména nové členské státy v této oblasti zanedbaly. Podpořila jsem zprávu paní kolegyně Herczog, ale pokud členské státy nebudou pracovat, je to zcela marné.

  Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Pane předsedající, podpořil jsem zprávu paní Herczogové. V Evropské unii máme 23 miliony malých a středních podniků. Představují až 99 % všech podniků a poskytují práci pro více než 100 milionů občanů Unie. V současné kritické době tak hrají klíčovou úlohu v hospodářském růstu, sociální soudržnosti a hlavně při tvorbě pracovních míst. Malé a střední podniky jsou dynamické a mají největší schopnost vlastní inovace a rozvoje. Významně přispívají k realizaci lisabonských cílů.

Hlavním zdrojem financování malých a středních podniků v Evropě nadále pochází z úvěrů a půjček. Fakt, že malé a střední podniky jsou ve většině případů považované za rizikovější, jim ztěžuje přístup k finančním prostředkům. Je obzvlášť potřebné, aby se připravily příznivé podmínky pro přístup malých a středních podniků k finančním zdrojům, jak z půjček, tak i z fondů Evropské unie, a zabezpečila se tak dlouhodobá udržitelnost jejich podnikatelských aktivit.

  Neena Gill (PSE). – Pane předsedající, podpořila jsem tuto zprávu, protože – jak jsme všichni slyšeli – malé podniky tvoří páteř naší ekonomiky. Mnoho plánů členských států na hospodářskou obnovu zdůrazňuje význam, který mohou mít malé a střední podniky při překonání současné krize.

99,2 % podniků v mém regionu zaměstnává méně než 49 osob. Západní Midlands má nejvyšší podíl malých podniků v porovnání se všemi ostatními oblastmi Spojeného království. Za předpokladu řádného zvážení pravomocí členských států v oblastech, jako jsou právo na kolektivní vyjednávání, učiní tato zpráva významný krok k zajištění, že budeme všichni myslet nejdříve v malém.

Vítám zejména důraz této zprávy na obtíže, jimž malé podniky čelí při přístupu k úvěrům, času a zdrojům pro vzdělání a odbornou přípravu a – nejvíce – pro výzkum. Pro malé podniky obchodující ve větší míře s partnery z celé Evropy jsou stále důležitější státní hranice. Je však třeba, abychom je při přeshraničním obchodu opravdu chránili prostřednictvím opatření, jako je například moje zpráva o náhradě dlužníkových aktiv.

EU musí rovněž hrát klíčovou úlohu při zajištění přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům, což znamená, že zajistíme možnost mimobankovních mikroúvěrů. To můžeme učinit pomocí strukturálních fondů a rozvoje mikroúvěrových institucí, aniž bychom využili peníze daňových poplatníků. Tato iniciativa může omezit nezaměstnanost a znovu nastartovat naše hospodářství.

  Gary Titley (PSE). – Pane předsedající, vítám tuto zprávu s jednou nebo dvěma malými výhradami. Od mé kolegyně paní Gillové jsme slyšeli, jak jsou malé podniky důležité pro naše hospodářství a jak v současné době nesou plnou tíhu obtíží. Problémem je, že je Evropská unie přizpůsobena velkým podnikům, ať již v oblasti právních předpisů, přístupu k trhům nebo financování.

Často hovoříme o lepší právní úpravě, ale ve skutečnosti potřebujeme proporcionalitu. Musíme zajistit, že naše právní předpisy budou odpovídat problémům, s nimiž se potýkáme, zejména v oblasti prevence a omezování průmyslových emisí, o kterých jsme dnes hovořili. Skutečně se to týká velkých podniků, nikoliv malých, a měli bychom k tomu přihlížet.

Vítám iniciativy jako JASMINE, které nás podle mne posunou správným směrem, ale je třeba, abychom se zamysleli nad financováním, přístupem k trhu a právními předpisy a nad specifickými potřebami malých podniků.

Měl bych jednu konkrétní prosbu: máme jednotný trh, ale nemáme jednotný patent Společenství. Jednáme o tom už roky a je opravdu ostuda, že tento problém nemůžeme vyřešit. To by bylo samo o sobě největším přínosem pro podniky v Evropské unii. Udělejme s tím něco.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat tlumočníkům, že zůstali s námi, protože oni neměli příležitost, kterou před drahnou chvílí využil pan Beazley, když odešel na oběd.

Měl bych vysvětlit, že při členství ve velké skupině není vše tak, jak se zdá. Je velmi obtížné získat slovo v některých klíčových rozpravách, pokud se váš názor neshoduje s linií skupiny, aniž byste se dramaticky zpronevěřili svému názoru, nebo líbali pozadí na nekonečných ubíjejících a nudných schůzích, a proto je vysvětlení hlasování tak důležité pro lidi, jako jsem já.

Předpokládám, že bych měl z obecného hlediska přivítat akt o malých podnicích, nebo vlastně jakýkoliv pokus o uznání potřeb malých podniků. Vlastně to byla především špatná právní úprava, která mě přivedla do politiky, když jsem provozoval svůj vlastní malý podnik – chtěl jsem prostě změnit jednu konkrétní věc.

Jsem si však docela jistý, že jakákoliv úprava, která přijde z tohoto místa, určitě vytvoří více malých podniků. Bohužel jsou to dnes zejména velké podniky, které se po přidání mnoha evropských předpisů postupně mění na malé podniky zaměstnávající menší počet lidí, protože se jejich obrat kvůli těmto předpisům snižuje a přesouvají pracovní místa mimo tento kontinent. My v této sněmovně musíme být velmi opatrní, abychom pobízeli jednotlivce k zakládání nových podniků, a nikoliv pracovní místa k přesunu mezi kontinenty, protože regulujeme pracovní místa, která neexistují.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, stejně jako můj předřečník bych rád poděkoval všem tlumočníkům za to, že naslouchají našim projevům. Jsem přesvědčen, že je to pro vás ještě únavnější než pro nás.

Dvě z mých osobních hesel jsou, z důvodů, jež nemusí být zřejmé, „co je malé, to je hezké“ a „na velikosti nezáleží“. Zastupuji Londýn, který je podle mě nejúžasnějším městem na světě, hlavním městem nejskvělejší země světa. Přestože již nemáme začouzený průmysl, máme mnoho malých, inovativních podniků v kreativních odvětvích a oděvním průmyslu, které neustále vytváří pracovní místa v oblasti reálného růstu.

Jak řekl můj předřečník, máme mnoho evropských předpisů zaměřených na předpokládanou pomoc podnikům, ale často jsou výsledkem lobbyingu velkých podniků, jež chtějí malé podniky vyšachovat. Před pár lety jsem večeřel v jednom zejména velkém podniku, který popisoval malé podniky jako parazity. Proti takovému přístupu musíme bojovat. Je rovněž třeba, abychom pomohli malým podnikům v oblasti zadávání veřejných zakázek a v oblasti konkurence velkým podnikům, ale – zejména v dnešní době – při řešení nedostatečných úvěrů zajistit, že budou životaschopné podniky nadále růst a že budou v Evropské unii vytvářet bohatství a pracovní místa.

Písemná vysvětlení hlasování

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0049/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Costy o některých ustanoveních platných dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy a Arménskou republikou. Domnívám se, že by měla být přidána doložka o určení, aby se předešlo diskriminaci mezi dopravci ze Společenství a dopravci z Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Dále podporuji pozměňovací návrh doplněný k článku 5, který se týká tarifů za leteckou dopravu, přičemž by doprava výlučně v rámci Společenství měla podléhat právu Evropského společenství. Jsem přesvědčen, že tyto pozměňovací návrhy prospějí podnikům činným v letecké dopravě i občanům prostřednictvím zjednodušení byrokratických postupů a řešení právních konfliktů, které se běžně vyskytují v případech, kde společně existují předpisy Společenství a dvoustranné dohody.

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0059/2009)

  Glyn Ford (PSE), písemně. – Uvědomuji si, že se Costova zpráva týká technických aspektů leteckých služeb mezi Unií a Izraelem. Nicméně jsem hlasovala proti zprávě na protest proti násilným akcím izraelské vlády v Gaze, přestože neexistuje omluva pro raketové útoky na izraelské osídlení řízené militantními členy Hamásu a lze pochopit, že Izrael reaguje.

Problémem je, že nedávná invaze do Gazy byla zcela nepřiměřená a nevybíravá, přičemž ztráty mezi nevinnými palestinskými muži, ženami a dětmi stokrát převýšily ztráty izraelské armády.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. – (PL) Hlasuji pro zprávu o dohodě mezi ES a Izraelem o některých aspektech leteckých služeb. Souhlasím s návrhem zpravodaje, aby byla tato dohoda podepsána.

Jsem přesvědčen, že tyto pozměňovací návrhy týkající se určení, zdanění leteckého paliva a cenových doložek jsou vhodné s ohledem na nyní platné dvoustranné dohody. Domnívám se, že na základě vzájemné důvěry v systém protistrany pomůžeme realizaci této dohody.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Costy o dohodě mezi Evropským společenstvím a Izraelem o některých aspektech leteckých služeb. Souhlasím se zpravodajem, že by měla být u některých služeb, například leteckých služeb, posilována spolupráce se státem Izrael, nikoliv pouze kvůli vzájemnému prospěchu, ale také kvůli pozitivním vnějším dopadům na celou okolní oblast. Sám jsem zpravodajem zprávy o budování společného leteckého prostoru s Izraelem v rámci návrhu Komise na globální dohodu o letectví s tímto významným partnerem Evropské unie na Blízkém východě a v kontextu evropské politiky sousedství a jedním z hlavních obchodních partnerů v oblasti Euromed.

Kromě toho je Izrael dlouhodobým členem Mezinárodní organizace pro civilní letectví, plní své povinnosti a přijímá opatření, jež jsou v souladu s předpisy mezinárodního práva v této oblasti, zejména pokud se týká bezpečnosti a ochrany, ale rovněž ochrany životního prostředí a dobrých podmínek zaměstnanců v letectví, což dohromady znamená, že by výše uvedená komplexní dohoda měla být uplatňována na úrovni Společenství, přičemž je třeba pečlivě sledovat environmentální důsledky narůstajícího objemu dopravy a rovnost přístupových podmínek.

– Zpráva: Joseph Borrell Fontelles (A6-0073/2009)

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro dodatkový protokol k dohodě mezi ES a Jižní Afrikou, jehož cílem je zohlednit přistoupení Rumunska a Bulharska k EU.

V důsledku přistoupení Rumunska a Bulharska k EU udělí Evropský parlament svůj souhlas návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii.

Považuji za obzvláště důležité, aby všechny dohody podepsané mezi EU a třetími zeměmi zahrnovaly Rumunsko jakožto členský stát EU. Rumunsko je plnoprávným členem evropské rodiny a musí být uvedeno ve všech dokumentech týkajících se EU. Rumunsko musí požívat všech práv a plnit veškeré povinnosti členského státu EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zdržel jsem se hlasování o zprávě pana Borrella Fontellese o dodatkovém protokolu k dohodě mezi ES a Jižní Afrikou, jehož účelem je zohlednění přistoupení Bulharska a Rumunska K EU. Zjistil jsem, že opravdu vůbec nesouhlasím s prací svého kolegy poslance.

– Zpráva: Jeanine Hennis-Plasschaert (A6-0061/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Děkuji vám, pane předsedající, od realizace Schengenské dohody byl učiněn velký pokrok. Smlouva svým zaměřením na nový přístup ke správě hranic radikálně změnila životy mnoha evropských občanů.

Nová fáze věnovaná integrované správě hranic byla zahájena v roce 2002, což vedlo k vytvoření společného souboru právních předpisů, společnému koordinačnímu mechanismu, operační spolupráci, společnému integrovanému posuzování rizik, připravenému personálu a rozdělení zátěže mezi členské státy na cestě k vytvoření evropského útvaru pohraniční stráže.

Nyní, když byla tato fáze dokončena, je čas podívat se kupředu, abychom dosáhli skutečně integrované správy hranic, čímž budou splněny dva cíle zvýšení bezpečnosti a usnadnění cestování státních příslušníků třetích zemí. Proto podporuji návrhy předložené Komisí Evropskému parlamentu, přičemž se mnoha z nich týká moje zpráva o kodexu Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob. V tomto případě se zdá nevyhnutelné, abychom se nadále ubírali touto cestou a podpořili vytvoření systému zaznamenávání vstupu/výstupu, usnadnění přechodu hranic cestujícím a zavedení elektronického systému cestovních povolení.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Členské státy stále odpovídají za kontrolu svých dotčených hranic, ale pouze obecná dohoda a společná politika nám umožní řešit zásadní výzvy správy hranic a řízení migračních toků.

Prostor bez vnitřních hranic nemůže fungovat bez společné odpovědnosti a solidarity při správě vnějších hranic tohoto prostoru. Je třeba pamatovat na hlavní důvod výše uvedeného: vnější hranice EU překračuje každý rok více než 300 milionů cestujících.

Skutečně integrovaná správa hranic musí plnit dva základní cíle: zvýšení bezpečnosti a usnadnění přechodu hranic osobám zamýšlejícím vstoupit legálně a z legitimních důvodů.

Nemůžeme však pokračovat v přijímání dílčích nových iniciativ, aniž bychom disponovali komplexním hlavním plánem EU pro strategii správy hranic. Rovněž je důležité vyhodnotit stávající systémy, abychom zvážili, je-li skutečně třeba vytvářet nové nástroje, stejně jako jejich reálnost, spolehlivost, interoperabilitu, a také je-li dostatečná pozornost věnována ochraně základních práv jednotlivců.

  Gérard Deprez (ALDE), písemně. – (FR) Podporuji zprávu paní Hennis-Plasschaertové o dalších opatřeních v oblasti správy hranic v Evropské unii.

Tváří v tvář výzvě zvyšování vnitřní bezpečnosti a současného usnadnění cestování státních příslušníků třetích zemí navrhla Komise tři řešení: zaznamenávání vstupu a výstupu, zejména pro řešení jevu osob pobývajících nad rámec platnosti víz, usnadnění přechodu hranic cestujícím v dobré víře a zavedení elektronického systému cestovních povolení podle vzoru systému existujícího od ledna ve Spojených státech. U posledního bodu bych rád zdůraznil význam politické studie Komise, jež analyzuje účinnost, dopady a praktickou reálnost systému tohoto typu: je třeba, abychom měli přístup k objektivnímu hodnocení jeho prospěšnosti a jeho skutečné, nikoliv pouze předpokládané, přidané hodnoty.

Nesmíme zapomínat, že abychom mohli zavést tento úžasný nástroj, musíme splnit dvě podmínky: je třeba, abychom urychlili realizaci systému SIS II a umožnili biometrickou kontrolu pasů a víz, a dále je třeba, abychom posoudili dopady tohoto systému na ochranu osobních údajů, což zajistí přiměřenost opatření.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Tak význačná událost si zaslouží zdůraznění. Tato zpráva z vlastního podnětu o budoucnosti správy vnějších hranic EU je racionální a v určité míře realistická v tom, co navrhuje jakožto první fáze opětovného přezkumu správy hranic v EU, kritické, podrobné analýzy fungování a účinnosti stávajících systémů a jejich vzájemného působení.

Aniž bychom brali věci na lehkou váhu, můžeme být optimističtí, a poté o tom diskutovat.

Jako příklad, který nám pomůže pochopit myšlenky autorů tohoto textu, uvádím z této zprávy dvě pasáže.

V první se uznává, že „dosažení rovnováhy mezi narůstajícím počtem osob překračujících hranice a zajištěním větší bezpečnosti evropských občanů je složitým úkolem…“ To je pravda, ale na jiném místě čteme, že „opatření pro zvýšení pohraniční bezpečnosti musí jít ruku v ruce s usnadněním toků cestujících a podporou mobility ve stále globalizovanějším světě“.

Tato míra schizofrenie nás zcela přesahuje.

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Již od počátku jsem měla jako stínová zpravodajka Skupiny socialistů v Evropském parlamentu závažné výhrady k této zprávě, jež se týkaly užitečnosti a účinnosti systému vstupu/výstupu uvedenému ve sdělení Evropské komise. Realizace takového systému, přímo inspirovaného programem US-VISIT, by znamenala obrovské investice, zatímco bychom v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a zločinu získali pouze nejisté výsledky. To je ve všech ohledech výsledek amerického experimentu.

Kromě toho plánovaná opatření, jež vycházejí z masivního shromažďování osobních údajů, podle mého názoru představují riziko pro ochranu soukromí. Tento názor sdílí i evropský inspektor ochrany údajů.

Přijetí několika mých pozměňovacích návrhů zaměřených na zdůraznění pochyb ohledně potřeby a přiměřenosti tohoto systému a na kritiku kultury podezřívání, která stále více proniká do rozhodnutí o správě vnějších hranic, mne přivedlo ke schválení této zprávy v plénu.

V době, kdy globální ekonomika zabředla do krize, existují pro evropský rozpočet bezpochyby jiné priority.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva z vlastního podnětu o správě hranic EU je důležitá, protože bude sloužit jako pokyny pro právní předpisy, jež bude ES navrhovat v roce 2009. Jako zpravodaj skupiny PPE-DE jsem přesvědčen, že v textu musí být vyjádřena jasnější podpora přípravě dalších kroků v oblasti integrované správy hranic.

Pokud se týká evropského systému vstupu/výstupu, byla již část údajů potřebných pro jeho vytvoření systémy, jako jsou VIS, SIS a EURODAC. Komise musí uskutečnit propojení těchto systémů a rozšíření jejich funkčnosti, a tím snížení nákladů.

Vítám možnost občanů EU využívat automatické brány v rámci programu registrace cestujících v dobré víře, protože přispěje k urychlení toků cestujících a k prevenci přetížení dopravy. Navrhuji však změnu pojmu „cestující v dobré víře“ na „častý cestující“, aby ti zbývající cestující nebyli považování za „vysoké riziko“.

Vytvoření elektronického systému cestovních povolení není z finančního hlediska odůvodněné. Proto navrhuji jeho nahrazení povinným používáním biometrických pasů ze strany státních příslušníků třetích zemí, u nichž nejsou při vstupu do EU vyžadována víza.

Abychom splnili strategické cíle EU, neměla by Komise začínat s vytvářením zcela nového nástroje, dokud nebudou stávající nástroje plně funkční a spolehlivé.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Bezpečnost vnějších hranic je otázkou, která není dostatečně projednávána, ať již námi v Evropském parlamentu, nebo ostatními orgány Společenství. Podpořil jsem tuto zprávu, protože jsem pevně přesvědčen, že význam lepší identifikace státních příslušníků třetích zemí nespočívá pouze v udržení lidí, kteří by neměli vstupovat, na vnějších straně hranic, ale spíše by měla usnadňovat vstup osobám, které cestují legitimně.

Kromě mnoha nezbytných doporučení a zjištění obsažených ve zprávě bych se rád zabýval zejména tím, jak důležité je mít komplexní hlavní plán správy hranic. Přestože si v současné chvíli diktují institucionální změny v EU jiné priority, je pro nás klíčové integrovat mnoho hraničních programů, plánovaných nebo existujících, abychom se vyhnuli zbytečnému zdvojení nákladů.

Rovněž bych rád zdůraznil význam koordinace tohoto případného plánu se zkušenostmi a cíli schengenského prostoru, který je nejzářnějším příkladem tohoto typu otevřeného prostoru, jejž v Evropě všichni chceme. Nepotřebujeme prozatímní postupy, zanechejme množství vzájemně neslučitelných programů.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že odstranění vnitřních hraničních kontrol v EU je významným krokem v rámci evropské integrace, ale rovněž obsahuje nové problémy, které bychom měli zohlednit.

Vítám iniciativu Rady při přípravě legislativních návrhů pro období 2009–2010 týkajících se zavedení systému vstupu/výstupu, programu registrace cestujících a elektronického systému cestovních povolení (ESTA). Přestože jsem přesvědčen, že tyto programy musí být realizovány co nejdříve a musí fungovat co nejúčinněji, je třeba, aby byly správně připraveny.

Správné fungování systému vstupu/výstupu bude záviset jak na vybavení, tak na operační perspektivě úspěchu systémů VIS, SIS II a EURODAC. Jsem přesvědčen, že je zcela zásadní, aby byl vytvořen komplexní hlavní plán, který stanoví obecný rámec strategie EU v oblasti hranic a zajistí koordinaci a spolupráci mezi různými systémy a orgány s odpovědností v této oblasti.

Musíme rovněž přihlédnout ke zkušenostem, které mají v této oblasti USA. Souhlasím s autorem, že programy jako US VISIT mohou fungovat z technického hlediska a že program tedy není překážkou bránící běžnému toku cestujících.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Právní systém, který je zranitelný vůči podvodům, obtížně vymahatelný a často neuplatňovaný, je pobídkou k porušování – pokud ne dokonce k ignorování – právních předpisů. Při zohlednění dostupných informací je třeba věřit, že toto jednou z potíží způsobených rozdílnými evropskými právními předpisy o přistěhovalectví. Je dobře známo, že odrazující účinek práva závisí více na tom, s jakou pravděpodobností bude uplatňováno, než na jeho sankcích. Tyto obavy naznačují, že je třeba, aby evropské orgány spolupracovaly na uplatňování stávajících právních předpisů a rovněž na přizpůsobení právního rámce realitě popsané v různých zprávách.

Konečně ve jménu solidarity a spravedlnosti pro všechny musí být zdůrazněno, že je třeba uvažovat o zátěži, kterou správa vnějších hranic představuje pro dotčené členské státy.

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o dalších opatřeních v oblasti správy hranic EU. Rád bych vás však upozornil na několik důležitých aspektů, ke kterým by se mělo v budoucnu přihlížet.

Prostor bez vnitřních hranic nebude fungovat bez odpovědnosti za správu těchto hranic. Proto je klíčovým prvkem zvýšení bezpečnost na hranicích, která by měla postupovat společně se zlepšováním volného pohybu osob ve stále jednotnější Evropě. Avšak konečným cílem by mělo být dosažení rovnováhy mezi zajištěním volného pohybu osob a poskytováním vyšší bezpečnosti evropským občanům.

Zásadním prvkem by měl být přístup založený na cíli ochrany soukromí takovým způsobem, aby nebyly zneužívány osobní údaje cestujících a aby sami cestující důvěřovali orgánům shromažďujícím tyto údaje. Použití osobních údajů prospívá veřejné bezpečnosti. Avšak připomenu, že důvěra veřejnosti v činnost orgánů musí tvořit základ jakékoliv legislativní aktivity v této oblasti. Proto je třeba osobné údaje přísně chránit a řádně kontrolovat.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, chci podpořit zprávu paní Hennis-Plasschaertové o důležité otázce dalších opatření v oblasti správy hranic Evropské unie a podobných zkušenostech v třetích zemích. Souhlasím se zpravodajem, že je zásadní zhodnotit a posoudit stávající opatření v rámci správy hranic před tím, než budou investovány další prostředky a než budou vyvíjeny nové systémy, což Komise zřejmě podporuje, zejména systém vstupu/výstupu pro všechny státní příslušníky třetích zemí, program registrace cestujících, který jim je rovněž otevřený, a rámec pro rozvoj místních režimů pro cestující a automatická kontrola hranic. Tyto postupy mají velký potenciál, ale je třeba jej zdůraznit, a v tomto ohledu vítám práci zpravodaje, že absolutní priorita musí být přidělena zajištění ochrany osobních údajů a rozvoji technologie, která minimálně zasahuje důvěrné údaje osob, přičemž by se v neposlední řadě nemělo zapomínat na komplexní analýzu nákladů a přínosů.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) S ohledem na význam volného pohybu osob jakožto součásti evropského projektu bylo účelem opatření přijatých v uplynulých letech zjednodušení kontrol na vnitřních hranicích. Avšak tyto kroky musí odrážet nařízení, která zpřísňují kontroly na vnějších hranicích.

V situaci, kdy bylo například v roce 2006 zaznamenáno v Evropské unii až 8 milionů nelegálních přistěhovalců, se domnívám, že je nezbytná iniciativa Komise týkající se zavedení systému vstupu/výstupu, programu registrace cestujících a elektronického systému cestovních povolení během období 2012–2015. Evropský prostor bez hranic se stal z přání skutečností a může fungovat pouze tehdy, když budeme předpokládat společnou odpovědnost a pokud prokážeme solidaritu při správě vnějších hranic, úkolu, v němž budou hlavní úlohu hrát členské státy na vnější hranici EU, včetně Rumunska.

Avšak nesmíme zapomínat na skutečnost, že již dnes existují systémy ochrany hranic, například EUROSUR a FRONTEX. Pro jejich funkčnost je proto nezbytné posoudit, do jakého rozsahu je mohou nové iniciativy doplnit, aniž by vzniklo riziko zdvojení. Kromě toho se musíme stále zajímat o dodržování práv osob na soukromí a na rozvoj nových, méně rušivých technologií.

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. – (CS) Především bych chtěl uvést, že rozhodně nesouhlasím s jedním ze základních východisek předložené zprávy, a to s tím, že zrušení hraniční kontroly na vnitřních hranicích EU je jedním z největších úspěchů evropské integrace. Zrušení hraničních kontrol je jen nezbytným důsledkem neoliberálního projektu EU, v jehož bytostném zájmu je volný pohyb kapitálu, zboží a osob – pracovních sil. EU by měla vykazovat především úspěchy na poli mírové a sociální politiky, ovšem těch je bohužel stále méně.

Zpráva rovněž vychází z toho, že v oblasti správy vnějších hranic EU by měly být kopírovány systémy zaváděné v USA. To je scestné už jen s ohledem na reálně existující a posilovanou „železnou oponu“ mezi USA a Mexikem. S ohledem na správu vnějších hranic EU bych také rád zdůraznil, že nedávná evropská minulost jasně prokázala, že politické a sociální problémy nejsou řešitelné policejními a režimovými opatřeními.

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0040/2009)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) V tomto vysvětlení hlasování se my, švédští sociální demokraté v Evropském parlamentu, zaměřujeme na objasnění, proč jsme se rozhodli hlasovat pro zprávu pana Lehneho o přemístění sídla obchodních společností do jiného členského státu. Jsme přesvědčeni, že je to důležité doplnění Lehneho zprávy o statutu evropských soukromých společností.

Jsme přesvědčeni, že chybějící společný soubor opatření pro přeložení sídla společnosti představuje problém pro společnosti, které se chtějí v rámci vnitřního trhu přesunout do zahraničí, protože jsou v současné době nuceny k likvidaci, tedy ukončit podnikání, aby mohly přeložit své sídlo. Považujeme rovněž za správné, že Evropský parlament navrhuje, že přeložení sídla společnosti nesmí zahrnovat obcházení právních, sociálních nebo daňových podmínek. Vítáme také skutečnost, že Evropský parlament zdůrazňuje daňovou neutralitu přeložení sídla společnosti.

Nesouhlasíme však se všemi závěry výboru týkajícími se projednávání zprávy. Například nesouhlasíme se zněním bodu odůvodnění G, že Evropský parlament nemůže vydávat právní předpisy odporující judikatuře Evropského soudního dvora. Chtěli bychom poukázat na to, že Evropský parlament společně s Radou právní předpisy vytváří, a poté je úkolem Evropského soudního dvora tyto právní předpisy vykládat, nikoliv jinak. Kromě toho bychom chtěli, aby byla ze zprávy odstraněna slova „Evropský parlament zdůrazňuje pozitivní dopady daňové konkurence na hospodářský růst v kontextu Lisabonské strategie“.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem proti zprávě pana Lehneho o přemístění sídla obchodních společností do jiného členského státu. Ve skutečnosti jsem přesvědčen, že přeshraniční migrace společností by neměla být považována za klíčový prvek dokončení vnitřního trhu, ale, jak tomu často je, za způsob obcházení vnitrostátního práva v řadě oblastí (nejen zdanění). Proto jsem proti této zprávě, neboť existuje skutečné riziko, že přeložení sídel společností do zahraničí bude obcházet právní, sociální a daňové požadavky Evropské unie.

– Zpráva: Giusto Catania (A6-0050/2009)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, podporuji zprávu Giusta Catanii. Podle mě potřebujeme revidovat nařízení Dublin tak, aby rozhodnutí země, která rozhoduje o žádosti o azyl, zohledňovalo individuální potřeby žadatelů o azyl. Je třeba, abychom zdůrazňovali integraci žadatelů o azyl do jejich nové prostředí a zajištění, že jim bude umožněna výuka jazyka země, ve které žijí, protože to zvýší jejich šance na přizpůsobení se jejich nové kultuře.

  Guy Bono (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu italského poslance skupiny Konfederace Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice Giusta Catanii o budoucnosti evropského společného azylového systému.

Text této zprávy se zaměřuje na situaci žadatelů o azyl, jejichž osud připomíná loterii závisející na zemi, ve které přistanou a jejíž zadržovací podmínky jsou pouze snesitelné. Taková je situace, jež ovlivňuje zejména hraniční země, ale je třeba se jí zabývat na evropské úrovni. V sázce jsou základní práva žadatelů o azyl, stejně jako schopnost jednotlivých zemí vyrovnat se s těmito migračními tlaky. Jedná se o společnou odpovědnost.

Obsahem této zprávy je poskytnutí jasného přehledu situace a konkrétních výzev vyvstávajících před Evropskou unií v kontextu této debaty.

Tímto hlasováním se připojím k francouzským socialistům odsuzujícím situace, která již není nadále přijatelná a kterou musí Evropa, jakožto demokratická instituce a ochránkyně lidských práv, napravit.

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. – Jsem proti posunu ke společné přistěhovalecké a azylové politice v Evropě. Jsem přesvědčen, že harmonizovaný azylový systém naruší suverénní právo Spojeného království samostatně rozhodovat, kdo smí a nesmí žádat o azyl v mojí zemi. Kromě toho jsem přesvědčen, že společný azylový systém oslabí odpovědnost ministrů Spojeného království a poslanců vůči občanům, kteří je zvolili.

Souhlasím s tím, že rozvinuté země, jako je moje, nesou humanitární odpovědnost za obyvatele třetích zemí, kteří čelí, nebo budou v případě návratu čelit, pronásledování, mučení nebo smrti. Obávám se však, že odstraněním nezávislé možnosti Spojeného království monitorovat a regulovat počet azylantů bychom se sami vystavili dalším hrozbám teroristických útoků.

  Gérard Deprez (ALDE), písemně. – (FR) Podporuji zprávu pana Catanii o budoucnosti evropského společného azylového systému.

Všichni političtí uprchlíci mají právo vstoupit do Evropské unie, a jakmile bude uznán jejich status, usadit se na evropském území. Naneštěstí se toto právo neuplatňuje v členských státech jednotně: uznávání tohoto statusu se podle jednotlivých členských států liší od 0 do 90 %.

Máme-li v celé EU vytvořit jednotnou úroveň ochrany, musíme mít možnost rychle zavést celou řadu prvků. Mezi ně náleží vytvoření jednotného postupu pro podání žádostí o azyl a jednotné normy prohlášení za uprchlíka, zavedení zákonných a efektivních mechanismů solidarity mezi členskými státy – některé země jsou zaplaveny žádostmi, zatímco jiné z toho vyváznou lépe, zlepšení přijímacích podmínek žadatelů a nižší míra používání zadržení a zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

To vše je v sázce v rámci „azylového legislativního balíčku“, který jsme právě teď na konci volebního období Parlamentu začali projednávat.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Myšlenkou zprávy pana Catanii je, že žadatelé o mezinárodní ochranu musí přicházet nezbytně v dobré víře, ale ve skutečnosti každý ví, že azyl není často pouze nic víc než záminka využívaná případnými ekonomickými přistěhovalci, aby nebyli vypovězeni. Členské státy jsou údajně nutně hluché k jejich neštěstí, represivní a příliš pomalu přijímají rozhodnutí. Přesto nikdo nepoukazuje na to, že je to zneužívání postupů pro nezákonné účely, co zpomaluje vyhodnocování opravdových žádostí o azyl.

Není pochyb, že tyto důvody stojí v pozadí některých návrhů ve zprávě, například návrh, aby země odpovědná za projednání žádosti o azyl měla zohledňovat přání azylantů, že by tato země měla být určena evropským orgánem, že by měli azylanti mít stejná práva jako osoby s dlouhodobým pobytem, že by měli požívat práva na volný pohyb osob na území Evropy atd.

Souhlasíme s tím, že je potřebná spolupráce s těmi evropskými zeměmi, které vzhledem ke své geografické podobě leží na frontové linii migračních toků a zvládají je s obtížemi, ale to zcela určitě nesmí mít za následek evropskou politiku, která přikazuje státům, koho musí na svém území přivítat na základě vrtochů žadatelů o azyl a nadnárodní správy.

  Louis Grech (PSE), písemně. – Souhlasíme s hlavními myšlenkami této kompromisní zprávy, a proto hlasujeme pro. Přesto nesouhlasíme s některými klauzulemi, například těmi, jež se týkají zadržování. Domnívám se, že zcela neodráží a přesně nevykládají komplexní a obtížnou situaci malých členských států, jako je Malta.

Malta čelí nepoměrnému přílivu nelegálních přistěhovalců v porovnání se svými geografickými omezeními (194 čtverečních kilometrů), malému počtu obyvatel (400 000) a dalším omezeným zdrojům (správním, finančním atd.), což by mělo být zohledněno při regulaci, diskusích nebo tvorbě právních předpisů týkajících se této záležitosti.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Ve skutečnosti stojí za přáním vytvořit společný evropský azylový systém pouze jediný cíl, konkrétně poskytnou členským státům Evropské unie právní přijmout co nejvíce možných politických přistěhovalců jednodušším způsobem a bez omezení, která byla považována za zbytečná a odporující lidským právům.

Evropa si tak upevnila postavení hostitele všech populací přistěhovalců a obzvláštní důraz je kladen na úplné dodržování zásady nenavracení a povinnost poskytnou pomoc podle ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu.

Proto – a to je pochopitelné pro tyto proimigrační typy – jednoduchá skutečnost, že má každý členský stát stále suverenitu a své vlastní postupy azylového práva, vede k nesrovnalostem v přijímání žádostí o azyl, a je tedy překážkou všeobecnému přijímání žadatelů o azyl.

Kvůli 26 milionům vnitřně vysídlených osob a více než 12 milionům uprchlíků na světě není třeba, abychom nalézali více řešení pro přijímání, protože těch nikdy nebude dost, aby zvládla exponenciální nárůst poptávky, ale spíše abychom těmto lidem umožnili zůstat ve svých vlastních zemích, aby si tam našli práci a usídlili své rodiny, a abychom je v tom podporovali.

  Jean-Marie Le Pen (NI), písemně. – (FR) Zpráva komunistického poslance pana Catanii doporučuje vytvoření evropské politiky podporující přistěhovalectví.

Ve skutečnosti chce pod záminkou obrany lidských práv změnit Evropu v otevřené společenství, jež je připraveno přijmout všechnu bídu světa.

Proto navrhuje harmonizaci azylového práva shora, zásadu nenavracení, zákaz zadržování a dokonce rozšíření působnosti směrnice o postavení státních příslušníků třetích zemí s dlouhodobým pobytem na uprchlíky.

Pan Catania předstírá, že zapomněl, že nejvíce přistěhovalců přicházejících do Evropy – 75 000 v roce 2008 pouze na pobřeží Středozemního moře – nejsou političtí, nýbrž ekonomičtí uprchlíci, kteří utíkají před chudobou ve svých zemích.

Toto zneužívání práva na azyl, odporující Ženevské úmluvě, není uvedeno v žádném z bodů této zprávy, a to z dobrého důvodu: je vhodné přimět „bílého muže“, aby se cítil vinným tím, že se mu bude připomínat, že byl hrozným kolonialistou a že za to nyní musí platit v každém smyslu tohoto slova. Legendy neumírají snadno.

Pokusem o přeměnu azylového práva na běžný imigrační průmysl dláždí pan Catania cestu rozličnému zneužívání a z nelegálních přistěhovalců dělá obětní beránky.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. – (DE) Vítám skutečnost, že Komise navrhla nařízení aktualizaci azylového práva EU, která je za stávajících okolností naléhavě potřebná. Počet uprchlíků neustále narůstá a stávající nařízení a směrnice už tuto situaci nezvládají. Proto jsem přesvědčen, že by bylo zásadní, aby byly reformy Komise realizovány co nejdříve, a chtěl bych kategorizovat následující body těchto reforem, jež mají zásadní význam.

Musí existovat společný azylový systém, a to takový, který povede k „jednotným a odůvodněným lhůtám“.

Musí být posílena práva uprchlíků – kvůli svému postavení jakožto osob obzvláště „potřebujících ochranu“ nemohou být uprchlíci zásadně vzati do vazby.

Musí existovat jednotné hraniční kontroly, aby osoby požívající práva na mezinárodní ochranu získaly možnost snazšího přístupu.

V současné době platný dublinský systém, podle kterého není možné brát v potaz přání žadatelů o azyl, například jejich výběr evropské země, musí být revidován tak, aby osoby, u nichž je přiznána zvláštní potřeba ochrany, mohly žít i v jiné zemi EU.

Jednotlivé členské státy si musí zachovat svou možnost nezávisle rozhodnout, koho a kolik osob přijmou, a proč tak učiní.

Podporuji návrh Komise a zprávu z vlastního podnětu, ale chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že v této otázce je klíčová rychlá a jednotná realizace.

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. − (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem dnes proti návrhu pana Catanii o budoucnosti evropského společného azylového systému. Moje strana, Nizozemská socialistická strana, není přesvědčena, že by harmonizace azylové politiky a zřízení agentury, která by ji v budoucnu měla řídit, vedla k rovnoměrnější distribuci mnoha žádostí o azyl mezi různými členskými státy. Žádosti o azyl jsou mnohem více určovány přítomností rodinných příslušníků a známých v určitých členských státech, což přitahuje nové žadatele.

Také se domnívám, že by harmonizace vedla k horší azylové politice v zemích, kde je tato politika v současné době relativně dobře upravena, protože by členské státy mohly této standardizace využít k usilování o nejnižší možnou úroveň. Takový závod o nejhorší podmínky je nežádoucí a ve svém důsledku by nakonec pouze poškodil žadatele o azyl. Jak obdivuji práci pana Catanii, tak nemohu podpořit jeho závěry v tomto ohledu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zatímco je spolupráce v azylových otázkách vzhledem k masivním tokům uprchlíků důležitá, smysl navrhované evropské agentury pro azyl je pochybný. Další aktualizace může být provedena, aniž by byla tato agentura třeba, zatímco některá z předpokládaných opatření budou spadat do pravomocí jiných organizací, například agentury Frontex. Není absolutně přijatelné, aby tato nová agentura vytvářela analýzy rizik, které by musely členské státy povinně využívat, což by bylo, řekněme, předepisování, které žadatele o azyl musí členské státy přijmout. To je zásadní narušení suverenity členských států a jedinou odpovědí je odmítnutí.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Přestože mohou být v některých případech důvody, které někoho přinutí k emigraci podobné důvodům žadatelů a azyl, musí být oba systémy dostatečně rozdílné, ať již v oblasti práva, nebo oblasti správních postupů.

S touto významnou výhradou musí být projednána skutečnost, že kvůli účinnému otevření hranic v schengenském prostoru rozhodnutí jednoho členského státu ovlivní ostatní. Současně by mohla být myšlenka Evropy chápána žadateli o azyl, kteří ji považují za homogenní celek, jako antiteze nebezpečí, před kterým utíkají. Konečně bude pro žadatele o azyl utíkající před skutečným ohrožením svých životů obtížné, aby si vybírali své místo vstupu do Evropy, nebo aby byli schopni zvládnout administrativní procesy, jež jsou nezbytné a nutné pro případného přistěhovalce. Všechny tyto úvahy činí nezbytnou spolupráci mezi členskými státy, ani by platil výše uvedený názor, že by se měl azyl stát alternativním prostředkem vstupu přistěhovalců, nebo víceméně prostředkem pobídky k nelegálnosti některých migračních toků.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, nemohu souhlasit s mnoha body zprávy pana Catanii o budoucnosti evropského společného azylového systému, a proto musím hlasovat proti ní. Přestože souhlasím s panem Cataniou, že instituce azylu je základní součástí demokracie a ochrany lidských práv, jimiž se zajišťuje její zachování, takže je naprosto nezbytné zabránit jakémukoliv možnému zneužití.

Proto by spíše než společný azylový systém v Evropě a spíše než vybudování „Evropy azylu“, abych použil slova Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu přijatého loni v říjnu Evropskou radou, vhodnější vybudovat „Evropu práv“, která tedy bude Evropou potírající příčiny nárůstu počtu uprchlíků, jak poznamenal zpravodaj, a která přijme výraznější mezinárodní úlohu při řešení konfliktů v některých zemích, která vyvine mnohem větší tlak na zajištění respektování důstojnosti, lidského života a základních svobod, jakkoliv tomu tak dosud není. Boj proti dopadům těchto závažných porušování práv neřeší, a nikdy nebude schopen vyřešit, stávající problémy, k čemuž by měly být používány jiné nástroje.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) V posledních letech narostl počet uprchlíků do Evropské unie na 10 milionů a mimo ně zde existuje ještě 26 milionů vnitřně vysídlených osob.

Společná evropská azylová politika je nezbytná, protože azylové politiky 27 členských států EU jsou příliš odlišné – což je v praxi hazardování s budoucností lidí, a to je pošetilé. Během první fáze (1999–2005) se EU pokoušela harmonizovat přístup politik členských států na základě společných minimálních norem. Ve druhé fázi se pracovalo na společném azylovém postupu a jednotném statusu osob, kterým byl přiznán azyl nebo dodatečná ochrana.

Zpráva, kterou dnes máme přijmout, vítá zřízení evropské agentury pro azyl, ale vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem při realizaci druhé fáze; tomu by případné nevstoupení Lisabonské smlouvy v platnost uškodilo. Podporuji požadavek na zlepšení stávajících právních předpisů týkajících se směrnice o azylovém řízení, směrnice, kterou se stanoví podmínky přijetí a směrnice, kterou se uděluje nebo odebírá status uprchlíka.

Podporuji tuto zprávu, protože je důležité, aby byla zavedena norma ochrany uprchlíků a aby všechny členské státy ukázaly solidaritu ve svých odpovědnostech a smysluplně spolupracovaly.

– Zpráva: Gabriele Stauner (A6-0022/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Staunerové o akčním plánu Komise o akčním plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly rozpočtu Unie. Zásady jasného finančního řízení a rozpočtové transparentnosti jsou zásadní, nikoli pouze kvůli získání prohlášení o věrohodnosti od Evropského účetního dvora díky zjednodušení právních předpisů o kontrole a následnému případnému snížení souvisejících nákladů, ale ze střednědobého hlediska rovněž kvůli efektivnějšímu monitorování využití zdrojů občanů Evropské unie, čehož výsledkem bude zvýšení legitimity činností EU. Proto jsem přesvědčen, že je zásadní zahájit spolupráci s členskými státy a nezávislými auditorskými institucemi, jak již mimo jiné uvedl zpravodaj.

– Zpráva: Manuel Medina Ortega (A6-0058/2009)

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Soudy se zabývají mezinárodním a přeshraničním důkazním právem stále častěji. Tyto případy se mnohou týkat Rakušanů, kteří utrpěli úraz v Německu, kazového zboží nebo služeb dodávaných mezi členskými státy, svědků, kteří žijí na druhém konci EU nebo obžalovaných, kteří se odstěhovali do zahraničí. Právo na nápravu u soudů nesmí v žádném případě zaniknout kvůli tomu, že se důkaz nachází mimo území, kde se nalézá dotčený soud. Lidé nám na základě praxe říkají, že stejně jako v minulosti existují nevyřešené otázky související s přeshraničním uznáváním důkazů v občanskoprávních a obchodněprávních věcech. Protože si tyto záležitosti stále žádají řešení, hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Mediny Ortegy o spolupráci soudů členských států při uznávání důkazů v občanskoprávních nebo obchodně právních věcech. Je zřejmé, že za účelem podpory účinnosti, a tím jakémukoliv zbytečnému plýtvání časem a penězi, by měly být podporovány přímé styky mezi soudy a jejich úplná spolupráce. Kromě toho by se měly více využívat informační technologie, zejména bezpečná e-mailová komunikace a videokonference, protože jsou současně nejefektivnější, pokud se týká výsledků a nákladů. Konečně souhlasím se zpravodajem, když vítá, co bylo v této souvislosti učiněno v kontextu programu elektronického soudnictví.

– Zpráva: Bert Doorn (A6-0014/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Doorna o provádění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek. Zcela souhlasím, že je nezbytné vyzvat Komisi k tomu, aby ve spolupráci s členskými státy podporovala vnitrostátní struktury zajišťování kvality, což zaručí nezávislé a externí zajištění kvality účetních forem. Kromě toho se domnívám, že je správné a nezbytné sledovat a podávat zprávy ohledně stavu plnění cílů směrnice, nebo jejich předpokládaného plnění.

– Zpráva: Claire Gibault (A6-0003/2009)

  Robert Atkins (PPE-DE), písemně. – Konzervativní poslanci Evropského parlamentu ze Spojeného království podporují rovné zacházení a rovný přístup žen a mužů ve všech aspektech společnosti, včetně umění. Proto jsme dnes podpořili tuto zprávu.

Avšak chceme uvést do zápisu, že nesouhlasíme s plánem kvót, jak jsou stanoveny například v bodu 12 této zprávy.

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Děkuji vám, pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Několik dnů po Mezinárodním dni žen zde v této sněmovně opět diskutujeme o sociální nerovnosti obou pohlaví. Dokonce ani svět umění není těchto problémů ušetřen, jak jasně zdůraznila Komise.

V celém odvětví divadelního umění ženy stále usilují o dosažení plnoprávného postavení, zřídka dosahují na pozice s větší odpovědností ve velkých kulturních institucích a často je jejich mzda nižší než u jejich mužských kolegů. Zejména netypická pracovní doba charakterizující práci v umění ztěžuje sladění ženských rolí pracovnice, ženy a matky a často nutí ženy, aby si vybraly mezi kariérou a rodinou.

Závěrem bych tedy rád zdůraznil, že je třeba zajistit vhodný poměr žen a mužů v rozhodovacích a konzultačních orgánech zabývajících se náborem pracovníků, propagací, odměňováním a financováním a rovněž v ostatních oblastech tohoto odvětví, aby se zavedlo statistické sledování, které poskytne srovnávací analýzy pracovních podmínek žen v různých zemích Unie.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o rovném zacházení a přístupu mužů a žen v oblasti divadelních umění, protože nerovnosti v oblasti profesního postupu a příležitostí u žen a mužů v divadelním umění jsou velmi citelně přítomné a trvalé. Je zde rovněž nevyhnutelně třeba uvést do praxe demokratický názor, že „stejná práce musí být odměněna stejnou mzdou“, což se v umění, stejně jako v mnoha dalších odvětvích, neuplatňuje.

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. – Divadelní umění vzkvétá tisíce let v každé společnosti na Zemi. Je proto pochybné, proč chce EU prosazovat svou vůli na odvětví, kterému se daří právě proto, že se ho příliš netýkají zásahy z Bruselu.

Nedomnívám se, že jako poslanec Evropského parlamentu mohu říkat lidem zabývajícím se divadelním uměním, jak by měli řídit své vlastní záležitosti. Avšak domnívám se, že je mou úlohou zajistit, aby byli divadelní umělci a organizace podporující divadelní umění co nejméně dotčeni dobře míněnými, ale nevhodnými a naivními iniciativami, jako je tato.

Zcela podporuji rovné zacházení se ženami a muži z hlediska práva. Avšak jsem přesvědčen, že by nemělo být nikdy umožněno politickému tlaku, aby zasahoval do uměleckých rozhodnutí. V této sněmovně jsme stáli proti reakcím vyvolaným vyobrazeními proroka Mohameda v dánských novinách. Obávám se, že narušením umělecké svobody, i když jen mírným, narušíme rovněž hodnoty svobody slova a projevu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje rozsah a trvalý charakter nerovnosti mezi ženami a muži v oblasti divadelního umění a její dopad na celou společnost. Rovněž se v ní zdůrazňuje absolutní nezbytnost podpory přístupu žen ke všem uměleckým profesím, v nichž tvoří menšinu.

Jak je zdůrazněno ve zprávě, podíl žen zaměstnaných v uměleckých profesích a v oficiálním kulturním sektoru je velmi malý. Rovněž nedostatečné je zastoupení žen v odpovědných pozicích kulturních institucí a v akademiích a na vysokých školách, kde jsou určitá umění vyučována.

Proto souhlasíme s mnoha zde předloženými návrhy, které zdůrazňují potřebu podpory přístupu žen ke všem uměleckým profesím a dalším profesním činnostem v oblasti umění, kde tvoří menšinu. Členské státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby odstranily všechny překážky přístupu žen k řídícím pozicím v kulturních institucích a také v akademiích a na vysokých školách.

Rovněž zdůrazňujeme, že diskriminace žen je problémem pro rozvoj kulturního odvětví, protože ho zbavuje talentů a schopností. Rovněž uznáváme, že je třeba, aby se talentovaní v zájmu svého uznání stýkali s veřejností.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Není pochyb o tom, že my ve straně Junilistan podporujeme rovné zacházení, stejnou odměnu za stejnou práci a základní zásadu rovnosti žen a mužů. Proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.

Avšak jedná se o hlasování pro s jednou zřejmou výhradou. Jsme proti tomu, aby se Evropský parlament pokoušel určit, jak mají jednotlivé členské státy například strukturovat svou státní péči o děti či uplatňovat systém kvót.

Tato zpráva je typickým příkladem všetečnosti a horlivosti pro regulaci, která Evropský parlament charakterizuje. Namísto toho, aby byl fórem pro výzvy vyžadující přeshraniční spolupráci, neustále se vměšuje do záležitostí, jež jsou a zůstanou vnitrostátními záležitostmi.

  David Martin (PSE), písemně. – Tato zpráva zdůrazňuje přetrvávající nerovnost v oblasti profesního postupu a příležitostí mezi ženami a muži v odvětví divadelního umění Podporuji tuto zprávu, v níž se členské státy vyzývají k přijetí konkrétních opatření pro podporu a pobízení žen k pokračování v jejich kariéře tam, kde jsou nedostatečně zastoupeny.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. – Jsem přesvědčen, že by nerovnost mezi ženami a muži měla být odstraněna z našeho života. V dnešním civilizovaném světě nesmí existovat nerovnost mezi muži a ženami a většinami a menšinami. Evropský parlament musí postupovat podle svých dřívějších právních předpisů a dodržovat hodnoty univerzální solidarity. V rámci rozhodovacího procesu v divadelním umění i jiných oblastech musí být zastoupeny ženy i muži. Aby byl nalezen skutečný talent, nejschopnější herci a žadatelé zasluhující pozornost, musí mít v totožných oblastech ženy stejné postavení jako muži. Tam, kde je před ženami dávána přednost mužům, nebo naopak, musí být provedeny seriózní opravy a zavedena reálná ochrana, která ukončí tyto nesrovnalosti. Znevýhodnění skupiny z důvodu pohlaví nebo jiných charakteristik již nebude EU tolerovat a je naší povinností zajistit, že se to bude uplatňovat ve všech oblastech divadelního umění (a rovněž v ostatních oblastech). Proto je mou povinností a povinností skupiny PPE-DE hlasovat pro všechny právní předpisy podporující rovnost, nápravu špatného jednání a lepší ochranu soudržnosti mezi osobami opačných pohlaví.

  Maria Petre (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a dobře se mi spolupracovalo s paní Gibaultovou. Nesmíme zapomínat na to, že jsou ženy v divadelním umění pořád obecně nedostatečně zastoupeny, a to konkrétně v řídících funkcích. Rovněž nesmíme zapomínat, že hovoříme o citlivé oblasti s velkým multiplikačním efektem, která svému publiku a společnosti zprostředkovává silná sdělení. Nemáme dostatečný počet školek a jeslí. Rovněž jde o skutečnost, že pracovní doba v divadelním umění je dlouhá a nestandardní. Zlepší-li se tyto aspekty, bude možné dosáhnout úrovně zastoupení ve výši 30 %, která je navrhována v této zprávě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Gibaultové o rovném zacházení a přístupu mužů a žen v oblasti divadelních umění. Souhlasím s cíli této zprávy: poznat způsob, jímž jsou sociálně a kulturně vytvářeny identity v oblasti divadelních umění a navrhnout konkrétní řešení, která by mohla napravit nerovnováhu spojené se současnou nerovností. Pro ozdravění tohoto odvětví a rovněž pro osobní rozvoj mužů a žen by měly být využity všechny zdroje zkušeností. Konečně se domnívám, že je nutností nalézt velmi rychle řešení pro otevření jeslí v kulturních zařízeních, jejichž otevírací doba bude přizpůsobena zkouškám a představením.

– Zpráva: Andreas Schwab (A6-0482/2008)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, podporuji zprávu pana Schwaba o emisích CO2 a zlepšení bezpečnosti silničního provozu. Je zásadní, aby úsilí o snižování emisí CO2 nenarušovalo ostatní stejně důležité aspekty konstrukce automobilů a nedopadalo negativně na bezpečnost silničního provozu. Jsem přesvědčen, že podpora a investice do rozvoje inovačního evropského automobilového průmyslu nám umožní účinně chránit pracovní místa v tomto odvětví, jež bylo nejhůře zasaženo finanční krizí.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Nyní existují nové technologie, které zásadně zlepšují bezpečnost v dopravě (například ABS) nebo snižují množství emisí CO2 (například pneumatiky s nízkým odporem), jsou-li nainstalovány jako standardní na nových motorových vozidlech.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. – Pan poslanec Evropského parlamentu Schwab navrhl zprávu, jejímž cílem je zvýšit bezpečnost automobilů prostřednictvím zavedení zvýšených požadavků na bezpečnostní opatření u výrobců automobilů. Všechna nová vozidla vyrobená v Unii budou muset splňovat technické požadavky a odpovídat opatřením, která sníží jejich dopad na životní prostředí a s tím spojených emisí hluku a zvýší bezpečnost silničního provozu. Nařízení spojuje pokrok evropského automobilového průmyslu a technologií a zvýšenou ochranu bezpečnosti, kterou mohou evropští spotřebitelé očekávat. Tyto inovace pomohou snížit emise CO2, spotřebu paliva a znečištění hlukem.

S potěšením podporuji tuto zprávu, která prospěje nám všem.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť spotřebitelé potřebují a chtějí bezpečnější a ekologičtější vozidla. Pokud se týká bezpečnosti automobilů, vítám zejména povinné vybavení osobních vozidel ABS o roku výroby 2011.

Pokud se týká pneumatik, jsem přesvědčená o pozitivním významu úsilí o snižování emisí CO2 prostřednictvím používání lepších pneumatik s nižším valivým odporem a zavedení elektronického systému pro monitorování tlaku v pneumatikách. Avšak snižování emisí CO2 nesmí jít na úkor bezpečnosti pneumatik, tedy jejich přilnavosti na mokrém povrchu.

Rovněž mě těší, že stávající zásoby nebudou – jak bylo původně plánováno – staženy z trhu do 12 měsíců, ale do 30 měsíců po zavedení nových norem. Tím se zabrání nezbytnému zničení zásob pneumatik, což by mohlo způsobit další poškození životního prostředí. Kromě toho poskytneme našim podnikům citelně zasaženým hospodářskou krizí dostatečné přechodné období pro splnění jim uložených požadavků.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Všichni občané této planety, kteří jsou obeznámeni se závažnosti globálního oteplování, mohou jednat tak, aby zastavili tento proces ohrožující Zemi. V případě řidičů a vozidel, jež řídí, je tato činnost uvedena ve zprávě, o níž dnes hlasujeme.

„Ekologická jízda“ znamená snížení spotřeby paliva. EU se zasazuje o možné snížení těchto nákladů o 20 miliard EUR do roku 2010. Rovněž se zasazuje o případné snížení emisí CO2 o 50 milionů tun. Tato patření se bezpochyby projeví až z dlouhodobého hlediska. Avšak je užitečné, aby jejich uplatňování začalo platit do jednoho roku před návrhem Komise.

  David Martin (PSE), písemně. – Podporuji toto nařízení, díky němuž budou kvůli novým technologiím automobily a silnice bezpečnější. Tato opatření zahrnují systémy monitorování tlaku v pneumatikách, požadavky na přilnavost na mokrém povrchu a systémy varování při vybočení z jízdního pruhu. Tato zpráva snižuje emise CO2 prostřednictvím nových norem, které musí splňovat pneumatiky, což zlepší palivovou účinnost a sníží účty za palivo.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Schwaba o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel ohledně obecné bezpečnosti. Cílem této vynikající zprávy je zajistit řádné fungování vnitřního trhu a současně vyšší úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Tyto požadavky pro schvalování typu byly harmonizovány na úrovni Společenství kvůli zabránění odlišnostem systémů jednotlivých členských států, a tím k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí v celém Společenství. Proto zcela souhlasím s panem Schwabem, neboť navrhované nařízení výrazně zjednodušuje právní předpisy pro schvalování typu v oblasti bezpečnosti motorových vozidel a pneumatik v rámci jednoho nařízení Rady a Parlamentu.

– Zpráva: Holger Krahmer (A6-0046/2009)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Původní směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, společně s dalšími šesti směrnicemi, není v členských zcela uplatňována, a proto tyto směrnice neplní svůj účel. Proto bylo rozhodnuto o jejich přepracování, a o tom jsme dnes v tomto Parlamentu hlasovali. My švédští sociální demokraté přepracování podporujeme a víme o tom, že obsahuje určitá zlepšení stávajících pravidel. Rozhodli jsme se však vyslovit se proti dotčené směrnici v závěrečném hlasování, protože jsme přesvědčeni, že některé pozměňovací návrhy, které byly schváleny hlasováním, směrnici podstatně zhorší v porovnáním s původním návrhem Komise. Například jsme nemohli souhlasit s dodatečnými výjimkami pro velká spalovací zařízení.

Dalším důvodem, proč jsme byli podle našeho názoru donuceni hlasovat proti, byla skutečnost, že v této směrnici postrádáme možnost výrazného snížení emisí skleníkových plynů. Zamítnutím pozměňovacích návrhů, na jejichž předložení se podílela naše delegace a které usilovaly o mezní hodnoty emisí oxidu uhličitého pro nová velká spalovací zařízení, tato sněmovna ukázala, že nebere vážně úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Nemůžeme tento návrh podpořit.

  Liam Aylward, Brian Crowley, Seán Ó Neachtain a Eoin Ryan (UEN), písemně. – Důrazně podporujeme původní směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění. Průmyslová činnost, jíž se týkají stávající směrnice, vypouští 55 % emisí CO2 v EU, 83 % emisí SO2 a 34 % NOx. Podle stávající směrnice vydává povolení agentura pro ochranu životního prostředí, která požaduje, aby průmyslová zařízení používala „nejlepší dostupné techniky“.

Během dnešního dopoledního hlasování se vyskytlo několik problematických pozměňovacích návrhů týkajících se nového návrhu integrované prevence a omezování znečištění.

1. Minimální požadavky. Irsko je proti pozměňovacímu návrhu o minimálních požadavcích, protože bude postihovat irský průmysl, a úsilí podniknutému v nedávné době pro dosažení statusu stávající směrnice. Zdroje by byly lépe využity při prosazování směrnice v těch členských státech, které nesplňují její podmínky.

2. Drůbež a kejda a bláto. Několik pozměňovacích návrhů usilovalo o zanesení dalších témat ohledně drůbeže a distribuci kejdy do rámce působnosti. Hlasoval jsem proti tomuto pozměňovacímu návrhu, aby se předešlo dvojí úpravě, protože ohledně kejdy a bláta postačuje směrnice o dusičnanech. V případě drůbeže integrovaná prevence a omezování znečištění již chovy se 40 000 a více kusy. Pozměňovací návrh by tuto hranici snížil ze 40 000 na 30 000 u nosnic, 24 000 u kachen a 11 500 v případě krůt. V posouzení dopadů se nic neuvádí o tom, jak se k těmto číslům došlo, a o jejich vědeckých podkladech.

2. Splátky. Rovněž jsem hlasoval pro pružné splátky.

  Niels Busk, Anne E. Jensen a Karin Riis-Jørgensen (ALDE), písemně. − (DA) Poslanci dánské Liberální strany Anne E. Jensenová, Karin Riis-Jørgensenová a Niels Busk hlasovali pro pozměňovací návrh 96 navržený skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o zrušení čl. 16 odst. 4, protože šíření kejdy z hospodářských zvířat odporuje cílům integrované prevence a omezování znečištění, kterým je boj proti emisím z velkých průmyslových zařízení. Kromě toho je tato záležitost již upravena v rámcové směrnici o vodě (2000/60/ES) a směrnici o dusičnanech (91/676/EHS).

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. – Podle původních ustanovení této zprávy by státní nemocnice v mém regionu severovýchodní Anglie i jinde ve Spojeném království kvůli svým vytápěcím kotlům čelila masivnímu zvýšení nákladů.

Je třeba, aby měly státní nemocnice velkou kapacitu v počtu rezervních kotlů, aby mohly čelit nouzovým situacím v případě technických poruch. Tato směrnice posuzuje vytápěcí kotle na základě jejich případných emisí spíše než podle jejich skutečných emisí – čímž způsobuje podstatné náklady na jejich získání a povolení.

Podpořil jsem předložení pozměňovacích návrhů na vynětí příležitostných pohotovostních kotlů z působnosti této směrnice.

Nehledě na tyto obavy musíme společně usilovat o řešení společné hrozby změny klimatu a znečištění životního prostředí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento návrh směrnice usiluje o revizi a sjednocení sedmi samostatných směrnic o průmyslové znečištění do jednoho textu.

V návrhu Komise se uvádí, že stanoví integrovaný přístup, jehož cílem je zajištění nejkomplexnějšího a nejvyváženějšího přihlédnutí k aspektům ochrany životního prostředí při vydávání povolení průmyslovým zařízením. Cílem je stanovit účinné limity emisí prostřednictvím nejlepších dostupných technik, které musí být uplatňovány soudržněji než dosud.

Podle této zprávy by tento legislativní proces mohl postihnout více než 52 000 evropských průmyslových zařízení. Proto podporujeme některé navržené odchylky pro mikropodniky a malé a střední podniky, které by neměly mít stejné povinnosti jako velká průmyslová zařízení. Podporujeme však větší zásahy do průmyslových zařízení, jež mají spalovny a spoluspalovny, a více inspekcí, než navrhuje Evropská komise.

Pozměněné znění přiznává určitou hodnotu veřejným konzultacím a úloze nevládních organizací, zohledňuje zájmy malých a středních podniků a požaduje některé rozhodovací pravomoci Evropské komise. Proto jsme hlasovali pro návrh, s nadějí, že v Portugalsku bude vláda více zasahovat do podpory a sledování kvality ovzduší.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem proti Krahmerově zprávě o průmyslových emisích. Nesouhlasím s tím, že by příslušné místní orgány měly stanovit opatření k omezení emisí jednotlivých zařízení, a tím by mělo být dosaženo úrovně emisí, která by v průměru plnila požadavky stanovené v referenčních dokumentech pro nejlepší dostupné techniky, s určitou odchylkou vhodného zohlednění místních podmínek. Tento úkol by měl být celý svěřen orgánům Společenství, nikoliv orgánům místním či vnitrostátním. V této oblasti nesmí být diskriminačním faktorem specifické charakteristiky regionu, protože rozdílné minimální mezní hodnoty způsobují velmi různé náklady a výnosy, jež následně negativně ovlivňují skutečnou konkurenceschopnost podniků.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. – (PL) Nedávno přijatý klimatický a energetický balíček vyžaduje naši rozhodnou akci pro splnění jeho cílů.

Předchozí úsilí EU o snížení průmyslových emisí brzdí nedostatek soudržnosti a koordinace a také vysoká míra nesourodosti. Proto velmi podporuji iniciativu Komise a návrh zpravodaje. Nahrazení několika směrnic o průmyslových emisích jedním, soudržným aktem je konečně krok správným směrem. Jsem rovněž připraven podpořit jakoukoliv iniciativu zaměřenou na omezení byrokracie, zvýšení pružnosti předpisů týkajících se inspekcí zařízení a zvýšení transparentnosti. Zcela podporuji návrh zpravodaje na zvýšení úlohy Evropského parlamentu při práci na budoucích změnách právních předpisů.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Návrh směrnice Evropské komise o průmyslových emisích a pozměňovací návrhy Evropského parlamentu znovu odhalují, že skutečným cílem „zelené ekonomiky“ není ochrana životního prostředí, ale zajištění zisků kapitálu. Prohlášení Evropské komise o omezování emisí skleníkových plynů jsou zavádějící a dezorientující.

Směrnice se týká více než 52 000 průmyslových zařízení, které v členských státech EU odpovídají za velký podíl emisí jsou rovněž společně odpovědné za neplnění cílů stanovených samotnou Evropskou komisí v oblasti snižování atmosférického znečištění.

Nejdůležitější pozměňovací návrh Evropského parlamentu podstatně omezuje působnost směrnice a zavádí prvky nejednoznačnosti a nejistoty, které vždy prospívají ziskům plutokracie a posilují neodpovědnost kapitálu. Současně jsou sami průmyslníci omezeni na rozhodující faktor při určování úrovní emisí, které budou stanoveny podle jejich potřeb a priorit, jinými slovy na základě motivu zisku.

Bezvýchodná situace v ochraně životního prostředí je součástí antimonopolního, protiimperialistického boje pracovníků proti ekonomické suverenitě monopolů a jejich politické moci a proti EU a stranám podporujícím evropskou jednosměrku.

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0044/2009)

  Jan Andersson, Ole Christensen, Göran Färm, Anna Hedh, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose, Inger Segelström, Britta Thomsen a Åsa Westlund (PSE), písemně. − Návrh Komise o statutu evropské soukromé společnosti představuje příležitost pro neseriózní společnosti k obcházení pravidel účasti pracovníků. Registruje-li evropská společnost své sídlo v členském státě s nižší nebo žádnou účastí pracovníků a provozuje-li svou činnost v jiném členském státě s vysokou účastí, může dotčená pravidla obcházet.

Skupina socialistů v Parlamentu však společně s EKOS dosáhla kompromisu, který návrh Komise podstatně vylepšuje. Kompromis nyní stanoví, že mají-li společnosti určitý počet svých zaměstnanců v jiném členském státě s vyšší účastí pracovníků v porovnání s členským státem, kde má společnost své sídlo, použijí se příznivější pravidla pro účast pracovníků.

Přestože je kompromis mnohem lepší než původní návrh, neuspěli jsme beze zbytku. Hranice pro účast pracovníků jsou stále vysoké v porovnání s pravidly v některých členských státech a existují rovněž problémy s určením, co se považuje za vyšší úroveň účasti pracovníků. My – dánská a švédská delegace socialistické skupiny – jsme se proto rozhodli zdržet se závěrečného hlasování.

  Johannes Blokland (IND/DEM), písemně. − (NL) Dnes odpoledne jsme hlasovali o statutu evropské soukromé společnosti. Nakonec jsem z následujících důvodů hlasoval proti návrhu. Zaprvé se domnívám, že tento návrh zvyšuje právní nejistotu v Evropské unii. Vztah mezi vnitrostátní soukromou společností a evropskou soukromou společností, mezi platným vnitrostátním právem a zněním nařízení, není dostatečně jasný. Jak by se mělo zabránit obcházení prospěšných vnitrostátních právních předpisů? Do jaké míry návrh odpovídá ochraně spotřebitelů?

Na tyto otázky zde nejsou uspokojivé odpovědi. Dnes jsme také hlasovali o jiné zprávě, kterou předložil pan Lehne a ve které doporučuje zlepšení překládání sídel společností do zahraničí. Považuji to skutečně za lepší myšlenku než evropskou soukromou společnost. Kdyby byla Komise tak odvážná a usnadnila překládání sídel společností za hranice při snížení administrativní zátěže, byl by celý návrh týkající se evropské soukromé společnosti zbytečný.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Výrazné rozdíly mezi právními systémy členských států často nutí společnosti, které chtějí působit v zahraniční, k velmi nákladným postupům. To platí zejména pro malé a střední podniky, které jsou méně strukturované.

Vytvořením tohoto statutu bude podniknut další krok k odstranění těchto překážek, zejména v odvětví, jež je pro evropskou ekonomiku životně důležité.

Vytvoření evropské soukromé společnosti umožní malým a středním podnikům zřizovat své dceřinné společnosti bez ohledu na místo jejich sídla. Umožní jim podnikat v zahraničí stejně snadno jako v tuzemsku.

Čas a peníze, které malé a střední podniky ušetří díky tomuto opatření vycházejícímu z aktu o malých podnicích, vytyčuje jasný kurz pro budoucí evropskou politiku v oblasti podnikání.

Proto poslanci zastupující portugalskou sociálně demokratickou stranu tuto zprávu podporují.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. – Pan Lehne předložil zprávu z vlastního podnětu, v níž navrhuje nařízení Rady, jehož cílem je zjednodušit překládání sídel malých a středních podniků v rámci Společenství, pokud byla tato společnost založena v členském státě Společenství. Cíl je chvályhodný. Musíme však být opatrní, aby tento nástroj nebyl zneužíván k narušování vnitrostátního práva obchodních společností a aby bylo současně zajištěno, že tento status (Societas Privata Europea) bude pro podniky představovat reálnou alternativu.

Je několik návrhů z mnoha, které zůstávají velmi sporné, včetně odkazů na minimální kapitál, kontrol při registraci, odkazů na vnitrostátní právo, přeshraničních složek a účasti zaměstnanců. Některé pozměňovací návrhy předložené výborem ECON požadují od roku 2010 jednotnost v některých oblastech, včetně daní, a účinně omezují použitelnost vnitrostátního práva.

Přestože v zásadě souhlasíme s návrhem evropské společnosti působící podle stejných zásad v celé EU, působnost tohoto návrhu by neměla být rozšířena na omezování rozhodnutí jednotlivých států týkajících se jejich daní, což rozhodně náleží jednotlivým členským státům.

  Lena Ek (ALDE), písemně. − (SV) Hlasovala jsem v závěrečném hlasování proti statutu evropské soukromé společnosti. Základní myšlenka zavedení společné formy evropské společnosti pro soukromé společnosti je velmi dobrá. Jedná se o reformu, která je skutečně nezbytná.

Návrh Komise je velmi stručný. Hranice, kdy se má namísto statutu evropské soukromé společnosti použít vnitrostátní právo, je velmi nejasná. Velké množství pravidel a předpisů společností má být upraveno v jejich společenských smlouvách. I když se pro některé společnosti může jednat o pozitivní krok, některé otázky jsou takové, že musí být v tomto statutu jasně specifikovány: například hranice mezi kompetencemi společnosti jakožto subjektu a menšinovými akcionáři. Kromě toho je nedostatečné zastoupení zaměstnanců v řídících orgánech společnosti.

Statut evropské soukromé společnosti byl významně vylepšen během soustavných jednání Rady a já stále doufám, že bude výsledek dobrý. Avšak my dnes nehlasujeme o stanovisku k tomuto návrhu. Je to návrh Komise ve znění pozměněném panem Lehnem, a to velmi usnadňuje moje rozhodnutí: nejasnost a problémy obsažené v tomto návrhu zastiňují pozitivní aspekty reformy a hrozí nám bezprostřední riziko, že bude existovat status odporující svému účelu. Kromě toho s ohledem na nedávný pozitivní pokrok v rámci Rady by podpora této zprávy byla v porovnání s prací Rady krokem vedle.

Nechystáme se hlasovat o návrhu Rady, je to v podstatě návrh Komise. Proto jsem se rozhodla hlasovat proti.

  David Martin (PSE), písemně. – Tato iniciativa vytváří novou evropskou právní formu navrženou pro zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků usnadněním jejich usazování a fungování na vnitřním trhu. Podporuji tuto zprávu, která povede k větší ochraně pracovníků a informací, které jim jejich společnost poskytuje.

  Bernhard Rapkay (PSE), písemně. – (DE) Delegace německých sociálních demokratů (SPD) hlasovala pro možnost zřizovat evropské soukromé společnosti. Avšak rádi bychom podali následující vysvětlení.

Účast pracovníků je pilířem demokratické a sociální Evropy. Proto právo pracovníků na informace, konzultace a účast bez omezení musí mít stejnou formu jako ve stávajících předpisech pro evropskou společnost (Societas Europae – SE) a evropskou družstevní společnost (Societas Cooperativa Europaea – SCE).

Nyní schválená forma evropské soukromé společnosti v tomto ohledu – což je důvod, proč jsme hlasovali pro – představuje vylepšení návrhu Komise, ale neplní cíl přizpůsobení stávajících předpisů. Nebylo zcela odvráceno nebezpečí obcházení práv pracovníků na účast.

Proces ještě pokračuje. Vyzýváme Radu ministrů, aby následujícím způsobem vylepšila tento návrh:

– doplnění jasných odkazů na směrnici o evropské společnosti (SE), zejména na její standardní pravidla týkající se voleb členů správních a dozorčích rad,

– zjednodušení nepraktických ustanovení článku 34, výrazné snížení prahových hodnot,

– stanovení, že bude evropská soukromá společnost opravdu působit přes hranice.

Vyzýváme Komisi, aby konečně uvedla do chodu 14. směrnici o přeložení sídle společnosti s ručením omezením, protože práva na účast pracovníků při přeložení sídla společnosti mohou být citlivě zajištěna pouze celoevropskou směrnicí o účasti pracovníků.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro návrh pana Lehneho na nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti. Podporuji práci, kterou vykonal pro stanovení autonomních předpisů o záležitostech, které jsou klíčové pro „každodenní život“ SPE, například minimální kapitál, účast zaměstnanců a kontroly registrace. Konečně pokud se týká odkazů na vnitrostátní právní předpisy, jsem přesvědčen, že cíl nařízení o SPE, zejména vytvoření jednotné formy podniku v celém Společenství, je velmi vítaná a užitečná.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. – (PL) V době narůstající hospodářské krize je rozvoj sektoru malých a středních podniků velmi žádaný. Musíme usilovat o odstranění správních a právních překážek, které komukoliv brání v zahájení podnikání. Procesní požadavky, byrokracie a vysoké náklady na registraci by neměly stát v cestě lidem, kteří chtějí rozvíjet svůj podnikatelský záměr. Nové společnosti znamenají nová pracovní místa, a tedy hospodářskou obnovu.

Evropskou unii tvoří 27 členských států s rozdílnými právními systémy a různými systémy pro zakládání společností. Vytvoření celoevropské formy zakládání společností – evropské soukromé společnosti – konečně zjednoduší život všem, kdo chtějí zahájit podnikání, a přispěje ke zefektivnění zásady volného pohybu kapitálu.

Jednotné požadavky pro zakládání společností a provozování činnosti, nízké kapitálové požadavky a zjednodušené metody registrace s konečnou platností způsobí úspěch evropské soukromé společnosti. Poskytne přitažlivou alternativu k vnitrostátním předpisům. Bude rychlá, levná a bude postrádat nadbytečné formality, ale zajistí vhodnou úroveň právní jistoty.

– Zpráva: László Surján (A6-0111/2009)

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Tato zpráva požaduje v rámci EU další finanční zdroje pro oblast za oblastí, zatímco v členských státech je třeba šetřit v odvětvích, jako je zdravotní péče, školství a sociální péče.

Kromě toho je ve zprávě několik oblastí, například finanční krize, změna klimatu a energetická politika, spojeno s obrovskými náklady, jež jsou zcela nepoměrné k rozpočtu EU. Tyto záležitosti je třeba řešit v jednotlivých členských státech podle jejich domácích politických postupů, což bude mít za následek demokratický základ pro oběti, jež musíme přinést.

Proto jsme se rozhodli hlasovat proti této zprávě o rozpočtu Komise na rok 2010.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jako reakci na zhoršující se hospodářské a sociální situaci v různých členských státech EU dosud nepřijala žádnou účinnou iniciativu, která se nezaměřuje na ochranu finančního kapitálu.

Je naléhavě třeba, abychom přijali neprodlená opatření Společenství, která přispějí k účinné odpovědi na potřeby pracovníků, výrobního sektoru, mikropodniků a malých a středních podniků tím, že mobilizuje nezbytné finanční zdroje.

Avšak EU projednala a přijala rozpočet na rok 2009, jako kdyby k ničemu nedošlo – rozpočet Společenství, který je relativně nejmenší od přístupu Portugalska k EHS – znovu ukázala svou třídní povahu.

Při reakci na důkaz hloubky krize kapitalismu (ve svých politikách) nepodařilo se Evropskému parlamentu zatajit skutečnou situaci. Nyní přijaté usnesení proto zakřiknutě prohlašuje, že se rozpočet Společenství na rok 2010 musí blížit omezením stanoveným ve víceletém finančním plánu na období 2007–2013 – který, kromě toho, že zcela jasně neodpovídá situaci, není prováděn – a rovněž uznává, že je kategorie výdajů „nedostatečná“.

Protože jsme se již spálili a měli bychom být opatrnější, doufáme, že tyto proklamované zájmy již nejsou krátkodobými přáními s ohledem na evropské volby a že se tak, jako obvykle, nestane v případě dobrých úmyslů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, po pozorném přečtení zprávy pana Surjána o pokynech pro rozpočtový proces na rok 2010 jsem se rozhodl hlasovat proti. Nejsem přesvědčen, že důvěryhodnost Evropského parlamentu pramení ze zřizování propojení k rozpočtovým položkám. Tímto způsobem sejde ze zřetele motivace nutící evropské instituce jednat. Kromě toho jsem kvůli souhlasu se zásadou maximální transparentnosti přesvědčen, že prostředky přidělované různým odvětvím by měly být rozdělovány bez diskriminace ohledně účinnosti nebo výsledků. Odvětví, která si vedou hůře, musí být rovněž podporována. Ve skutečnosti se možná jedná o odvětví, která nejvíce potřebují institucionální podporu Společenství.

– Zpráva: Vladimír Maňka (A6-0057/2009)

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) V době, kdy jsou prováděny škrty ve zdravotnictví, školství a sociální péči ve veřejném sektoru, měly by šetřit rovněž instituce EU. Jsme přesvědčeni, že by konečně měly být omezeny prostředky Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Daňoví poplatníci v EU by nepoznali jakýkoliv rozdíl, pokud by se na tyto instituce použil přísný úsporný plán.

Rovněž jsme proti nárůstu počtu zaměstnanců politických skupin v Evropském parlamentu. Vzhledem ke stávající situaci to nejsou nezbytné náklady.

Otevření muzea evropských dějin, jak o tom rozhodlo předsednictvo Evropského parlamentu, je rovněž špatnou myšlenkou. Zkušenosti ukazují, že takové muzeum bude použito jako propagandistický nástroj pro stále federalizovanější EU.

Proto jsme se rozhodli hlasovat proti této zprávě týkající se, mimo jiné, rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2010.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vítáme skutečnost, že Evropský parlament nyní považuje jazykové otázky za „základní zásadu“ v rámci svých priorit pro rozpočet Společenství na rok 2010:

– „neví, jak by ještě více zdůraznil základní zásadu, že ke všem poslancům by se mělo přistupovat stejně a měly by jim být poskytovány úplné a kvalitní služby, které jim umožní pracovat a vyjadřovat se, získávat veškeré dokumenty ve svém rodném jazyce…“;

– „domnívá se, že v roce 2010 by mělo být vyvinuto co největší úsilí, aby k poslancům všech národností a jazyků bylo přistupováno stejně, pokud jde o jejich možnost plnit povinnosti, jež jim přísluší, a vykonávat veškerou politickou činnost v mateřském jazyce, pokud si tuto možnost zvolí“;

– „zdůrazňuje… zásadu demokratické legitimity zajištěnou prostřednictvím všech jeho poslanců a jejich práva na úplnou mnohojazyčnost; je proto toho názoru, že současný rozpočet může a měl by být využit k úsilí o dosažení tohoto cíle…“

Nemůžeme však zapomínat na to, že rozpočtové návrhy předložené poslanci Evropského parlamentu z portugalské komunistické strany – které požadují, aby byly na zasedáních k dispozici všechny úřední jazyky EU (jak v rámci orgánů Společenství, tak na externích zasedáních konaných jako součást činnosti Parlamentu) – jsou již roky úspěšně zamítány.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, neschvaluji zprávu pana Maňky o pokynech pro rozpočet na rok 2010, a proto jsem hlasoval proti ní. V bodu 5 návrhu usnesení je ve skutečnosti zmínka o úplném přizpůsobení s ohledem na přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Avšak jak se píše v usnesení, v situacích, jako je tato, s 27 členskými státy a jedním případným přistoupivším státem, by se měl přizpůsobit přistupující stát, nikoliv zbylé země. Kromě toho se necítím schopen podpořit rozšíření pro druhý rok pilotního programu pro rozšířenou spolupráci mezi předsednictvím EU a Rozpočtovým výborem, neboť ho nepovažuji za užitečné a účinné.

– Zpráva: Christel Schaldemose (A6-0064/2009)

  Jim Allister (NI), písemně. – Tato zpráva se zabývá významnou slabinou stávajícího právního rámce. Zejména se obávám nedostatečné odpovědnosti společností se sídlem v EU, které mají možnost inzerovat ve Spojeném království, ale nemusí žádat o licenci. Spotřební daň Spojeného království vlastně pouze vybízí k tak znepokojujícímu jednání společností, které se ustaví v zámoří, a tím se vyhnou povinnosti žádat o licenci ve Spojeném království. Proto vítám tuto zprávu, která by se měla ubírat cestou k řešení tohoto problému.

  Liam Aylward, Brian Crowley a Eoin Ryan (UEN), písemně. – Ochrana spotřebitele má pro všechny členských státech nejvyšší význam. Jedná se rovněž o oblast, kde mohou členské státy spolupracovat na zajištění ochrany potřebitelů využívajících přeshraniční služby. Zpráva paní Schaldemoseové o rizicích hazardních her na internetu je příkladem, jak může mít pragmatický, kooperativní přístup členských států vyvolat přístup, jehož jádrem je ochrana spotřebitele.

Zpráva uznává, že nebezpečnost hazardních her na internetu bude nejlépe vyřešena uznáním zásady subsidiarity v této oblasti a umožněním členským státům, aby si toto odvětví regulovaly samy. Požaduje však spolupráci a koordinaci v rámci boje proti podvodům a trestným činům a řešení zdravotních problémů a problémů s veřejným pořádkem, jako je například závislost nebo ochrana osobních údajů.

Ústředním bodem zprávy je zajištění integrity sportu a sportovních událostí. Je zcela nezbytné, aby byl sport uznáván především pro své hodnoty v oblasti společnosti, zábavy a zdraví a aby tyto hodnoty nebyly žádným způsobem ohrožovány nebo manipulovány kvůli finančnímu zisku. Na internetu hraje mnoho evropských občanů. Musíme zajistit ochranu těchto občanů a jsem přesvědčen, že v tomto ohledu je zpráva paní Schaldemoseové důležitým krokem.

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. – Podporuji otevřenější herní prostředí v Evropě. Příliš dlouho státní monopoly kontrolované vládami bránili novým účastníkům v poskytování herních služeb v Evropě.

Hazardní hry na internetu nabízí spotřebitelům nový způsob, jak si užívat hraní. Nemám problém s odpovědnými hráči účastnícími se herních činností provozovaných odpovědnými provozovateli. Tato zpráva usiluje o zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a spravedlivého a transparentního herního prostředí v kyberprostoru. Podle mne je rovněž důležité podniknout všechny vhodné kroky k zákazu hraní nezletilých na internetu.

Samozřejmě existují obavy ohledně sociálních dopadů hazardních her, a tyto obavy sdílím. Domnívám se však, že odpovědnost byla přiřčena herním společnostem, nikoliv jednotlivcům Rozhodnutí, zdali hrát, či nehrát, je koneckonců osobním rozhodnutím a jednotlivec musí být odpovědný za následky.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. – (FI) Pane předsedající, jsem velmi spokojen s výsledkem hlasování o zprávě paní Schaldemoseové o hazardních hrách na internetu. Ukazuje se, že drtivá většina poslanců Parlamentu považuje hazardní hry za hospodářskou činnost velmi zvláštní povahy, na kterou se nemohou uplatňovat pravidla vnitřního trhu.

Sociální dopad hazardních her a jejich dopady na zdraví a také rizika trestné činnosti s tím spojené a související s jejich zvláštními kulturními aspekty musí být všechny vzaty v potaz. To rovněž platí pro mnohé studie, které dokládají, že použití internetu tato rizika znásobuje. Hazardní hry v celé Evropě samozřejmě nemůže kontrolovat pouze jeden jediný orgán.

Zpráva paní Schaldemoseové rovněž zmiňuje pozitivní dopady hazardních her, jejichž zachování je podle mne důležité. V mnoha evropských zemích zisky z těchto her představují značné finanční částky, které jdou například na umění, vědu, práci s mládeží a nemocnice. Z těchto finančních prostředků mají prospěch tisíce nevládních organizací, a kromě toho jsou hazardní hry největším zdrojem příjmů celoevropských sportovních organizací, a zejména základních sportovních činností.

Skutečnost, že většina v Parlamentu chce zachovat stávající právní předpisy o politice hazardních her, nikoliv je pouze nahradit kodexem chování, který by spotřebitelům poskytoval menší ochranu, neznamená, že by tento trh neměl být liberalizován. To jednoduše znamená, že by liberalizaci měly provést členské státy podle svých podmínek. Pokud kromě toho existuje přání zachovat státní monopoly, musí být systém nediskriminační a právně odůvodněný.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. – Hlasovala jsem proti zprávě o rizicích hazardních her na internetu, neboť se domnívám, že alternativní usnesení zamítnuté v plénu by lépe odráželo aktuální stav odvětví hazardních her na internetu.

Sdílím obavy z okradení občanů a obavy ohledně závislosti na hazardních hrách, vezměte na vědomí, že hazardní hry jsou kontrolovány ve většině členských států, aby byli občané chráněni před touto závislostí a podvody a aby se zabránilo praní špinavých peněz.

Je třeba předcházet problému hazardních her a hazardního hraní nezletilých a kromě toho bojovat proti podvodům a trestným činům. Jsem přesvědčena, že alternativní usnesení by tyto záležitosti řešilo mnohem efektivněji.

  Seán Ó Neachtain (UEN), písemně. – (GA) Ochrana spotřebitele je životně důležitá pro všechny členské státy. Je to rovněž oblast, kde je zoufale potřebná spolupráce členských států, a to zejména z hlediska přeshraničních služeb. Tato zpráva ukazuje, že pragmatický přístup vycházející ze spolupráce může zajistit, že ochrana spotřebitele bude v centru politik Evropské unie.

Tato zpráva uznává, že nejlepším přístupem k řešení záležitostí hazardních her na internetu je uznání zásady subsidiarity v tomto odvětví a ponechání otázek regulace na jednotlivých členských státech. Zpráva tedy uznává, že nejlepším prostředkem v boji proti podvodům, trestným činům a sociálním problémům je spolupráce a koordinace.

Ústředním bodem zprávy je sport a potřeba zachování jeho integrity a důstojnosti. Sociální a kulturní hodnota sportovních činností musí být chráněna a musí být zajištěno, že sport nebude manipulován kvůli penězům nebo kvůli podobným důvodům. Hazardním hrám se v Evropské unii věnuje mnoho lidí. Musíme zajistit, aby tito lidé nebyli zranitelní prostřednictvím internetu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Schaldemoseové o rizicích hazardních her na internetu. Jsem pevně přesvědčen, že v tomto odvětví, které ostatně představuje velmi významný zdroj příjmů sportovních organizací, musí existovat úplní transparentnost, jež ochrání zájmy veřejnosti i spotřebitelů. Konečně se domnívám, že jednotné právní předpisy, nikoliv rozdílné právní předpisy, jako jsou ty v současné době platné, mohou být velmi užitečné, aby se zabránilo tomu, že budou hazardní hry na internetu považovány za společenský problém.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. – Naneštěstí jsem se nemohl zúčastnit hlasování o zprávě paní Christel Schaldemoseové o rizicích hazardních her na internetu. Rád bych však využil této příležitosti k souhlasu se zpravodajkou, protože zpráva poukazuje na některé nebezpečné aspekty týkající se hazardních her na internetu. V roce 2004 tvořily hazardní hry na internetu zhruba 5 % celého herního trhu v EU a toto číslo v posledních několika málo letech rychle narostlo.

Je důležité chápat, že různé nezákonné činnosti, například podvody s kreditními kartami, přístup nezletilých k hazardním hrám na internetu, domlouvání zápasů atd. jsou v současné době nedílnou součástí hazardních her na internetu. Rovněž počet závislých osob pravděpodobně vzrůstá, protože pro mnoho lidí je hraní po internetu pohodlné.

Dopad hazardních her na internetu dosud nebyl podrobně prozkoumán, jak správně poukázala zpravodajka. Proto je pro ochranu občanů zásadní, aby členské státy provedly intenzivní výzkum dopadů a rovněž zlepšily monitorování a regulaci herních trhů.

  Christel Schaldemose (PSE), písemně. – Zpráva paní Schaldemoseové o rizicích hazardních her na internetu stanoví povinnosti členských států v oblasti regulace svých herních trhů, aby byli chráněni zranitelní spotřebitelé, zejména děti, aby se bojovalo proti trestným činům a aby byly chráněny sportovní zápasy před riziky, například domlouváním výsledků.

Poslanci Evropského parlamentu odstranili hazardní hry ze směrnice o službách kvůli jejich zvláštnímu postavení a neexistuje zjevně žádná vůle vytvořit právní předpisy na úrovni EU. Sociálně demokratičtí poslanci proto důrazně podporují požadavek zprávy vůči členským státům, aby regulovaly své herní trhy za účelem ochrany spotřebitelů. Zpráva rovněž objasňuje, že takové regulace musí být přiměřená a nediskriminační, jak stanoví Smlouvy o EU.

Sociálně demokratičtí poslanci Evropského parlamentu jsou přesvědčeni, že zákon Spojeného království o hazardních hrách představuje právní předpis odpovídající Smlouvě, který je zaměřen na zajištění spravedlivých a otevřených herních služeb a současně brání trestné činnosti a chrání děti a zranitelné osoby. Některé členské státy v současné době přezkoumávají své právní předpisy o hazardních hrách, aby zajistily jejich slučitelnost se Smlouvami o EU.

Sociálně demokratičtí poslanci Evropského parlamentu zdůrazňují, že orgány v EU musí zůstat ostražité a spolupracovat proti všem rizikům trestné činnosti, domlouvání zápasů a ohrožení mladých lidí a zranitelných osob způsobené všemi druhy hazardních her. Sociálně demokratičtí poslanci Evropského parlamentu vítají trvalé úsilí uznávaných provozovatelů herních služeb týkající se podniknutí opatření, které zajistí realizaci těchto zájmů.

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. − (NL) Provozování hazardních her a sázení není stejnou hospodářskou činností jako ostatní, jak se domnívají někteří v této sněmovně. Evropský soudní dvůr potvrdil ve své judikatuře, že to jsou samy členské státy, kdo určuje, jakou úroveň ochrany považují za přiměřenou k ochraně svých občanů před riziky hazardních her.

Subsidiarita vhodná v tomto případě znamená, že členské státy musí mít možnost kontrolovat a regulovat své herní trhy v souladu se svými tradicemi a kulturou, aby chránily spotřebitele před riziky závislosti, podvodů a praní špinavých peněz. S ohledem na další rizika týkající se hazardních her po internetu jsem přesvědčen, že celoevropská seberegulace herního průmyslu nemůže nahradit vnitrostátní právní předpisy.

Proto se připojuji k podstatné většině svých kolegů z Výboru pro vnitřní a ochranu spotřebitelů, že čistý přístup vnitřního trhu k hazardním hrám není vhodný. Proto jsem se rozhodl upřímně hlasovat pro zprávu paní Schaldemoseové.

– Zpráva: Maria Petre (A6-0088/2009)

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Marie Petreové o zajištění kvality potravin. Rád bych však vyjádřil své obavy z toho, že běžný spotřebitel není obeznámen s rozdílem mezi chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. Jsem přesvědčen, že informační kampaň o této otázce je velmi důležitá.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Je třeba, aby členské státy podporovaly ty systémy zajišťování kvality, které jsou již dobře známe evropským spotřebitelům. Tyto systémy by neměly být jednotné, ani by neměly být sloučeny do jednoho. Pro zajištění minimálních norem certifikace kvality ve Společenství musí být posouzeny a uznány v evropském měřítku. Proto musí mít Komise úřad, který by byl zodpovědný za schvalování a povolování použití těchto systémů v evropském měřítku a který by zajistil jednotnou a účinnou kontrolu na evropské i vnitrostátní úrovni.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím se zavedením povinného označování místa výroby primárních produktů na základě označení země původu, které bude odrážet přání spotřebitelů dozvědět se více o původu výrobku, který kupují. Systém tohoto typu by se měl uplatnit i na zpracované potravinářské produkty a bude označovat původ hlavních složek a surovin, uvádět jejich místo původu a také místo konečného zpracování.

  Niels Busk, Anne E. Jensen a Karin Riis-Jørgensen (ALDE), písemně. − (DA) Poslanci dánské Liberální strany Anne E. Jensenová, Karin Riis-Jørgensenová a Niels Busk hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu paní Petreové o zajištění kvality potravin, přičemž zvážili klady a zápory, a protože zde byla možnost hlasovat pouze o celé zprávě. Domníváme, že můžeme podpořit většinu obsahu zprávy, přestože je v ní několik věcí, s nimiž zcela nesouhlasíme.

  Richard Corbett (PSE), písemně. – Byl jsem zklamán, že jsem byl nucen zdržet se hlasování o této zprávě, která by měla vycházet ze zelené knihy Komise v pohledu na to, jak zemědělci v celé Evropě získávají maximální výnosy na trhu z vysokých standardů své výroby. Zaměřuje se na důležité otázky, například označování země původu, rozvoj trhu s produkty ekologického zemědělství, jehož evropské produkty jsou nejkvalitnější na světě, a využití síly evropského zemědělství, která dá našim zemědělcům výhodu při uvádění jejich výrobků na trh – a tuto část vítám.

Zpráva však byla ve Výboru pro zemědělství naneštěstí torpédována protekcionistickými prvky, a zejména těmi, kdo usilují o ospravedlnění masivních subvencí v rámci SZP, jež narušují trh, a kteří chtějí znesnadnit dovoz výrobků ze třetích zemí do EU.

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – (RO) Dovolte mi poblahopřát své kolegyni paní Petreové za tuto vynikající zprávu.

Když hovoříme o kvalitě evropských výrobků, je třeba, abychom pamatovali na několik následujícíchbodů:

1. Uplatňování „kvalifikovaného přístupu na trh“ nabízí řešení pro zaručení, že výrobky dostupné evropským spotřebitelům budou splňovat stejné normy, ať již byly vyrobeny v tuzemsku, nebo dovezeny.

2. Náklady vzniklé evropským výrobcům v důsledku zajišťování bezpečnosti potravin a požadavků souvisejících s podmíněností, které by měly být pokryty z fondů SZP.

3. Podpora specificky evropských zemědělských a potravinářských produktů. Jak jsem rovněž požadoval ve zprávě o změně nařízení č. 3/2008, musí se zvýšit podíl spolufinancování ze strany Evropské unie. Současně je však třeba, abychom zjednodušili administrativní postupy pro systém zaručené tradiční speciality a poskytli lepší ochranu výrobků zeměpisným označením nebo určením původu.

Doufám, že doporučení, která se chystáme přijmout, budou Evropskou komisí a členskými státy uplatňovány co nejdříve, protože si nemůžeme dovolit plýtvat časem v době, kdy na evropské občany dopadají důsledky velmi závažné hospodářské krize.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přes dobré úmysly zpráva rozvíjí a dokonce rozšiřuje politiky, které působí problémy mnoha malých výrobců, zejména v Portugalsku. Vyvoláváním toho, co nazývají „podpora kvality evropských zemědělských produktů“ zvyšují výrobní náklady těch, kdo již mají problémy s udržením vlastní výroby. To platí zejména pro malé výrobce, jako je například mnoho drobných výrobců produkujících sýr Serra da Estrela nezpochybnitelné kvality. Je nepřijatelné, aby výrobci museli plnit nové požadavky jako podmínku pokračování výroby, aniž by dostali finanční náhradu, přičemž je třeba rovněž přispívat na náklady způsobené požadavky „úřední kontroly“. V protikladu ke stanoveným cílům je vymizením ohrožena skutečně kvalitní výroba.

Uplatňování harmonizovaných norem výroby a uvádění na trh na drobné výrobce i zemědělský průmysl je nepřijatelné. Uplatňování těchto norem zničí rozmanitost výroby a kultury v zemích, jako je Portugalsko. Je důležité tento trend zvrátí a podporovat výrobu a spotřebu na místní úrovni. Zemědělství musí být považováno za citlivou činnost, neslučitelnou s tímto modelem komerční liberalizace, jež je z ekologického hlediska neudržitelná a představuje významné ohrožení lidského zdraví.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Souhlasím se zprávou, protože považují omezení byrokracie a složitosti systému norem za zásadní. Tak se usnadní regulace a kontrola zemědělských produktů.

Výsledkem tohoto zjednodušení by bylo snížení administrativních nákladů veřejných subjektů.

Rovněž vítám zvláštní pozornost věnovanou určení místa původu a žádost určenou Komisi, aby zajistila, že tato otázka bude zařazena do jednání v rámci Světové obchodní organizace.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Nemůžeme než souhlasit se záměry v pozadí této zprávy: zajistit kvalitu evropských potravinářských produktů, konkurenceschopnost výrobců, jednoduché, ale úplné informace spotřebitelům týkající se původu výrobků, shoda s označováním původu a kvality, lepší definice tradičních a ekologických výrobků atd.

Zpravodajka má úplnou pravdu, když zdůrazňuje, že je třeba, abychom stanovili, že zemědělské a potravinářské produkty dovážené do Evropy musí splňovat stejné normy jako ty, jež jsou vyžadovány v Evropské unii, což se v současnosti naneštěstí vždy neděje. Rovněž se nemýlí ve svém přání uplatňovat podmíněný přístup na naše trhy.

Stále však existují problémy, které je třeba řešit, včetně nespravedlivé hospodářské soutěže uvnitř Společenství, kdy členský stát stanoví přísnější normy, než jsou normy Společenství, zejména z důvodů ochrany zdraví či životního prostředí. V takových případech musí mít tento stát, ať se vám to líbí, či nikoliv, možnost uplatňovat stejná pravidla, která žádáte na úrovni WTO.

Dalším problematickým aspektem je soudržnost s environmentálními zájmy tohoto Parlamentu – měli bychom se spíše soustředit na snižování vzdálenosti mezi místem výroby a spotřeby potravin (konzumovat místní, sezonní produkty) než na nezbytně nedokonalé přizpůsobení se globálnímu trhu.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Tato zpráva, která netvoří část žádného legislativního postupu, doporučuje několik nákladných návrhů, například agenturu EU pro kvalitu výrobků a novou podporu prodeje a opatření na podporu prodeje v rámci zemědělství. Rádi bychom rovněž poukázali na to, že tato zpráva obsahuje text, který by mohl způsobit ochranářštější politiku u zemědělského zboží ze strany EU.

Jako obvykle v takové situaci strana Junilistan pozoruje, jaké je štěstí, že Evropský parlament nedisponuje ohledně zemědělské politiky spolurozhodovacími pravomocemi. Jinak by EU spadla do pasti protekcionismu a nákladných subvencí různým skupinám v zemědělství.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu paní Marie Petreové o zajištění kvality potravin. Otázka harmonizace a vzájemného uznávání norem je velmi důležitá pro zajištění lidského zdraví. Povědomí o vztahu mezi vznikem různých onemocnění a kvalitou konzumovaných potravin je v dnešní době stále běžnější. Už jen termín „zdravé potraviny“ se sám o sobě jeví jako paradoxní. Může být něco, co škodí lidskému zdraví, označeno jako „potravina“? Kvalita potravinářských výrobků má zásadní význam pro bezpečnost potravin našich občanů. Tyto výrobky musí splňovat jasně stanovená kritéria vycházející ze současných znalostí a hygienických zásad, a tato kritéria by rovněž měla přispívat k ochraně životního prostředí a být v souladu se zásadami správného zacházení se zvířaty určenými k porážce. Potravinářské produkty musí být rovněž řádně baleny, přepravovány a skladovány.

Kvůli zajištění vysoké kvality potravin je třeba, aby se ke spotřebitelům dostaly úplné informace o výrobku, který kupují, o jeho složkách, jakékoliv genetické úpravě, místě výroby, skladovacích podmínkách, přípravě a datu spotřeby. Zpravodajka podporuje zavedení evropské služby odpovědné za certifikaci a kvalitu potravin na úrovni Komise, která by zajišťovala splnění minimálních certifikačních požadavků. To by mohlo vytvořit jednotný systém kontroly na úrovni EU i členských států. Na základě dřívějšího usnesení zpráva rovněž podporuje zavedení zvláštního označení kvality evropských výrobků.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Celosvětová finanční a potravinová krize způsobila, že lidé šetří na spotřebě, a to znamená zvýšení tržního podílu diskontních prodejců. Kromě toho vytváříme omezující regulaci výroby našich domácích výrobců potravin a podporujeme pečetě kvality a podobné režimy. Současně dovážíme výrobky, které nesplňují naše kvalitativní normy a u nichž nemůže být kontrolována shoda s takovými normami. To znamená, že jsou tuzemští zemědělci závažně utlačováni, a my musíme zajistit, že se zejména v této obtížné situaci nebude dále snižovat klesající podíl zemědělských hospodářství a že v celé EU neztratíme naši schopnost soběstačnosti v oblasti potravinářské výroby.

Lidé, kteří jsou připraveni platit za kvalitu svých potravin, mohou také snadno ztratit svou schopnost rozlišovat, co je co mezi záplavou pečetí a symbolů kvality – ne vše, co je označeno jako „ekologické“, se vyrábí na tuzemském trhu, a ne všude, kde je uvedena konkrétní země jako země původu, pochází složky této potraviny z uvedené země. I zde existuje bezohledné chování a opakovaně jsou odhalovány potravinové skandály a podvody s označením. Koneckonců by spotřebitelé měli mít možnost spolehnout se na označení. Tato iniciativa nás zřejmě navede tímto směrem, a proto jsem pro ni hlasoval.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva, kterou nám dnes představila moje kolegyně paní Maria Petreová, obsahuje řadu doporučení, která samozřejmě podporuji. Sahají od zjednodušení administrativy při zaručování norem kvality a snižování finanční zátěže výrobců na podporu tradičních výrobků až po určení původu nebo zeměpisná označení.

V době, kdy čelíme závažné hospodářské krizi, je naší povinností přijmout opatření na podporu evropských zemědělců a zpracovatelů a pro zajištění přístupu spotřebitelů k nejlepším výrobkům za nejpříznivější ceny.

Jsem přesvědčen, že musíme zajistit poskytování pravdivých informací našim spotřebitelům o původu výrobků, abychom podpořili evropské zemědělství. Avšak nesmíme si plést tato ustanovení týkající se evropské značky kvality s protekcionismem zaměřeným na bránění přístupu k trhu Společenství. Spíše se domnívám, že účelem této značky musí být podpora evropských produktů a jejich předností před výrobky ze třetích zemí a poskytování lepších informací evropským spotřebitelům. Systém uznávání původu výrobků přispěje k odstranění obav z „kontaminovaných výrobků“.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Petreové o zajištění kvality potravin a harmonizaci příslušných norem. Jsem přesvědčen, že je toto téma velmi důležité, protože kvalita potravin má stále rostoucí dopad na kvalitu života evropských občanů. Je třeba, aby EU trvala na tom, že všechny potravinářské produkty budou v souladu s jejími výrobními normami, zejména pokud se týká zdraví a bezpečnosti. Kromě toho musí Unie zajistit rovné podmínky pro produkty vyráběné místně a pro produkty ze třetích zemí. Konečně souhlasím se zpravodajkou, když hovoří o tom, že s ohledem na chráněná zeměpisná označení, chráněná označení původu a zaručené tradiční speciality by měla být poskytnuta technická pomoc Společenství pro provádění uvedených systémů v členských státech a související hodnocení dotčených produktů.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Rozhodl jsem se nepodpořit zprávu paní Petreové o podpoře a lepším označování potravin. Zpráva obsahuje dobré návrhy týkající se zjednodušení pravidel a kratších dob pro manipulaci. Avšak ty jsou podle mého názoru převáženy protekcionistickými pasážemi o podmíněném přístupu na trh a přáním vytvořit nadnárodní orgán pro kvalitu produktů.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Pokud jsou potraviny vyráběny z důvodu zisku než pro uspokojení základních požadavků a výroba a prodej potravin se soustředí ve stále nižším počtu rukou a rozhodující slovo mají nadnárodní potravinářské společnosti a kartely (volba, která charakterizuje politiku EU a vlád členských států), pak nebudou potraviny nikdy ani kvalitní, ani levné.

Účelem navrženého návratu ke kvalitním potravinám není zvýšit příjmy zemědělců nebo uspokojit základní požadavky. Účelem je zvýšit konkurenceschopnost a zisk nadnárodních společností, zvýšit vykořisťování pracovní síly zemědělců, dále soustředit vlastnictví půdy a kontrolovat výrobu.

Zavedení a kultivace GMO a řada potravinových skandálů ukazují, že se kvalita a bezpečnost potravin v EU podřizuje zájmům velkých společností.

Klasifikace potravin na základě diferenciace potravin vycházející ze tříd a v souladu s tržním odůvodněním, že prvořadé potraviny patří osobám s vyššími příjmy a druhořadé rodinám třídy pracujících.

Zemědělci z malých a středních hospodářství mají opravdový zájem na odporu proti SZP a EU a jejich prodeji velkým podnikům, stejně jako na vstupu do řecké komunistické strany a Shromáždění pracujících, společenského sdružení pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, aby tak zvrátili suverenitu a moc monopolů.

– Zpráva: Jonathan Evans (A6-011/2009)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Aktualizace politiky hospodářské soutěže je obzvláště významným faktorem při přípravě nové bezpečnostní struktury a fungování politiky EU v této oblasti. Zásadními prvky tohoto procesu jsou spolupráce vnitrostátních úřadů pro hospodářskou soutěž a koordinace prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Evropský parlament vyjádřil závažné obavy, že bez účinné Evropské sítě pro hospodářskou soutěž by aktualizace této politiky byla v podstatě pouze opětovným znárodněním politiky hospodářské soutěže a že by to zřejmě narušilo myšlenku zajištění politiky hospodářské soutěže v celé EU. Na základě kritérií pružnosti a pragmatismu zprávy z let 2006 a 2007 příznivě hodnotí účinnost a rozvoj fungování Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Rovněž vítám úsilí o financování spolupráce v oblasti odborné přípravy a soudní spolupráce státních soudců za účelem výkladu práva hospodářské soutěže EU a jeho uplatňování.

  David Casa (PPE-DE), písemně. – Tato zpráva zdůrazňuje význam zásady volného obchodu a spravedlivé hospodářské soutěže a potvrzuje význam obsahu Římské smlouvy. Musíme zajistit účinná protitrustová opatření, abychom byli chráněni před omezujícím zneužitím trhu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti zprávě, protože nebyl přijat dokonce ani návrh týkající se obav ze zneužití dominantního postavení na trhu ze strany velkých společností, zejména řetězců velkých supermarketů. Ty zneužívají svou kupní sílu a snižují ceny vyplácené svým dodavatelům z Evropské unie i třetích zemí.

Autoři ani neprokázali nezbytnou odhodlanost vyšetřit dopad, který má soustředění v odvětví supermarketů na malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele. Zejména nehodnotí zneužívání kupní síly, které může být důsledkem takového soustředění.

Přijaté usnesení pokračuje ve vzorcích intervence v oblasti ochrany konkurenceschopnosti a proti veřejným službám. Jde ve stopách známé Bolksteinovy směrnice a vždy naléhá na potřebě splnit pravidla vnitřního trhu. Je rovněž politováníhodné, že i když hovoří o krizi a obtížích, jimž čelí hospodářství, trvá na tom, aby byla Komise obezřetná a aby nebyla zpochybňována hospodářská soutěž. Jinými slovy boj proti krizi způsobené neoliberálním kapitalismem má mít obdobné řešení. To je nepřijatelné.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Evanse o politice hospodářské soutěže v letech 2006 a 2007. V oblasti hospodářské soutěže bylo během posledních let dosaženo velkého pokroku. Dokonce i když uvažujeme o kontrole fúzí mezi podniky a státní podpoře (problém, který se stal nanejvýš důležitým následkem finanční a hospodářské krize na trzích), odvádí Komise stále větší kus práce. Proto sdílím názor zpravodaje, když tvrdí, že je nezbytné v této oblasti modernizovat právní a institucionální rámec.

  Peter Skinner (PSE), písemně. – Vzhledem ke stavu hospodářské krize, která svírá Evropskou unii a má globální dosah, je důležité, aby Parlament nalezl dohodu. Tato zpráva konečně našla způsob, jak se dohodnout v Hospodářském a měnovém výboru. Největší význam mají samozřejmě obavy ohledně státních zásahů, ale vzhledem k povaze škod způsobených nedostatečnou spotřebou a poklesem výrobní základny je nezbytné určité odlehčení na úrovni vládních výdajů.

– Zpráva: Edit Herczog (A6-0074/2009)

  Liam Aylward (UEN), písemně. – Malé podniky jsou páteří evropské ekonomiky, přičemž tvoří 98 % všech evropských podniků a zaměstnávají 60 % evropských pracovníků. Evropskou komisi je třeba pochválit za její dosavadní iniciativy a její trvalé úsilí zaměřené na omezování byrokracie u malých podniků. Zpráva paní Herczogové uznává práci vykonanou Komisí a požaduje další opatření pokračující tímto směrem.

I když určitě podporuji mnoho poznámek obsažených ve zprávě o předpisu Small Business Act (akt o malých podnicích), byl jsem velmi rozladěn tím, že zpráva, která vzešla z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, obsahuje bod požadující společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. Doufal jsem, že zde bude existovat globální uznání, že je návrh konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob špatně promyšlený a neuvážený. Tato otázka je pro Irsko velmi významná, zejména v této ekonomické době, a proto jsem hlasoval proti tomuto návrhu. To nebude mít žádný negativní dopad na chvályhodnou práci, která byla vykonána ve prospěch malých podniků, ale vyšle to jasný signál, že musíme být proti neproduktivním, nepraktickým a špatně koncipovaným návrhům, které nebudou mít žádný přínos pro evropské hospodářství.

  Gerard Batten, Nigel Farage a Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. – Tento akt navrhuje různá opatření, z nichž některá by mohla pomoci malým podnikům, ale jejichž celkovým dopadem má být podpora kontroly EU, smísení obyvatelstva, feministická agenda a infiltrace podniků úředníky EU „na stáži“. Kvůli těmto prvkům nemůže strana UKIP tento návrh podpořit.

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Globální finanční krize a slabý hospodářský růst mají negativní dopady na úroveň podnikání. Proto vítáme následující opatření zakotvená v aktu o malých podnicích, jejichž uplatňování by bylo pro hospodářský růst nejúčinnější: vytvořit nejpříznivější podmínky tak, aby malé střední podniky získaly finanční prostředky, zjednodušit pravidla pro přeložení podniků, poskytnou ctěným obchodníkům, kteří zbankrotovali, příležitost podruhé zahájit podnikání. Iniciativa na vytvoření nejpříznivějších podmínek tak, aby malé a stření podniky získaly finanční prostředky (rizikový kapitál, mikroúvěry atd.), je velmi důležitá.

Jak rostou ceny energie a surovin stávají se malé a střední podniky velmi zranitelnými. Proto uplatňování aktu o malých podnicích posílí aspekt konkurenceschopnosti. Pouze komplexní opatření, tj. podpora přísnějších norem pro výrobní postupy a ekologické normy pro výrobky v rámci EU a propagace stejných norem po celém světě a rovněž zvýšení dozoru nad trhem EU může přispět ke společným globálním výzvám, jako je změna klimatu a zmenšování zásob fosilních paliv.

  David Casa (PPE-DE), písemně. – Všechny iniciativy podporující malé a střední podniky nebo zlepšující jejich podmínky by měly být pochváleny a tato zpráva obsahuje hodně platných argumentů, které budou mít velkou cenu pro malé a střední podniky v celé Evropě. Musíme vydělat na hlavních přínosech stávajícího pokroku a zajistit, že zahrneme vytvoření kvalitního podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky, včetně zakořenění účinnější právní kultury v celé Evropě.

  Derek Roland Clark (IND/DEM), písemně. – Tato zpráva navrhuje různá opatření, z nichž některá by mohla pomoci malým podnikům, ale jejichž celkovým dopadem má být podpora kontroly EU, smísení obyvatelstva, feministická agenda a infiltrace podniků úředníky EU „na stáži“. Kvůli těmto prvkům nemůže strana UKIP tento návrh podpořit.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Přestože je 99 % podniků v EU malými a středními podniky (23 milionů) – odpovědnými za vytváření 80 % nových pracovních míst v posledních letech –, je většina běžně vytvářených pravidel zaměřena na 41 000 velkých evropských společností. To podporuje zřejmé nerovnosti v oblasti hospodářské soutěže.

Nastal čas zvrátit tento vývoj a učinit závazek hospodářským odvětvím, v nichž se skutečně vytváří blahobyt, prostřednictvím politiky založené na odměňování zásluh. To by mohlo zrovnoprávnit evropské malé a střední podniky s jejich protějšky ve zbytku světa.

Kromě toho jsou vzhledem ke své pružné povaze malé a střední podniky společnostmi, jež si přivyknou stát v čele inovace ve svých oblastech, což činí z aktu o malých podnicích důležitý krok směrem k realizaci Lisabonské strategie.

Proto poslanci zastupující portugalskou sociální demokracii (PSD) podporují tuto zprávu, která fakticky odpovídá opatřením navrženým předsedou PSD Dr. Manuelou Ferreirovou Leiteovou.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. – Návrh Komise na akt o malých podnicích je součástí sdělení obsahujícího legislativní návrhy, řídící pokyny a opatření, která mají být uplatňována pro pomoc evropským malým a středním podnikům. Vítám formulaci deseti hlavních zásad, která se zaměřuje na potřeby a požadavky malých a středních podniků a na přispění k realizaci jejich celkového tržního potenciálu.

Vítám ustanovení ohledně právních předpisů, které berou v potaz potřeby a požadavky subjektů, jichž se týkají, jako je přizpůsobení veřejných politických nástrojů potřebám malých a středních podniků. Klíčové je zavedení prostředků využití současné krize k reakci na ekologickou krizi prostřednictvím komplexních systémů řízení z hlediska životního prostředí. Jako zpravodajka pro systém EU pro obchodování s emisemi vím, a doufám, že my všichni, o potřebě jednat a jednat rychle, pokud doufáme ve vyřešení tohoto problému.

Přestože souhlasím s většinou této zprávy, jsem obezřetná ohledně návrhů na konsolidovanou daň z příjmů právnických osob, a proto jsem hlasovala proti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přes všechny velké řeči a zjevné záměry na obranu malých a středních podniků má zpráva jiné cíle, konkrétně: podpora volné hospodářské soutěže a vnitřního trhu – jinými slovy podpora velkých ekonomických a finančních skupin –, důraz na liberalizaci služeb – včetně veřejných služeb a rovněž za fasádou pseudopomoci malým a středním podnikům zvýšení vykořisťování pracovníků.

Ve skutečnosti chtějí ve jménu 91,5 % podniků v Evropské unii, které v roce 2003 zaměstnávaly 10 a více pracovníků, chtějí lepší podmínky pro zničení zásadních veřejných služeb, deregulovat pracovní trh a zpochybnit sociální a pracovní práva. To je neoliberalismus ve své nejviditelnější podobě.

Hlasovali jsme proti této zprávě, abychom: bránili skutečná opatření pro podporu mikropodniků a malých a středních podniků a abychom bránili další politiky, které zajistí jejich úlohu a významný příspěvek k produkci průmyslových a zemědělských odvětví a odvětví rybolovu, k pracovním místům s právy, obchodu a plnění základních potřeb veřejnosti.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, schválili jsme tuto zprávu, která v podobě přání, která bezpochyby ještě nějakou dobu zůstanou nenaplněna, uvádí seznam způsobů a prostředků pro zjednodušení fungování malých podniků v Evropské unii.

Musím však učinit několik poznámek.

Nepochybně rozvážný požadavek na určitý druh pozitivní diskriminace ve prospěch malých a středních podniků, cituji: „ve vlastnictví nedostatečně zastoupených etnických menšin“, je bezúčelná, nepochopitelná a zcela ideologická.

Přístup malých a středních podniků, a zejména místních malých a středních podniků, k veřejným zakázkám, který zpravodajka zamýšlí dále podporovat, byl zbrzděn dokumenty přijatými v této ctěné sněmovně před 15 lety, a to přes varování, že budou mít negativní dopad. Tyto dokumenty účinně podporují přístup velkých společností k veřejným zakázkám, zejména těm zahraničním, které disponují informacemi a administrativními a právními zdroji, aby se mohly o tyto kontrakty ucházet, zatímco místní malé a střední podniky tyto zdroje nemají.

Pro malé a střední podniky je velmi obtížné získat stávající vnitrostátní a evropskou podporu už jen kvůli požadavkům samotných evropských právních předpisů.

Stručně řečeno, znovu vyvstává dojem, že máme přijmout evropské dokumenty pro řešení předvídatelných problémů způsobených jinými evropskými dokumenty.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti zprávě paní Herczogové o aktu o malých podnicích.

Naše malé a střední podniky jsou oběťmi současné hospodářské a finanční krize, přičemž banky omezují přístup k úvěrům a motor pohánějící jejich růst musí být naléhavě znovu nastartován. Zavedení evropského aktu o malých podnicích umožní posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, abychom tak konečně proměnili slova v činy. Evropský parlament vyslal jasný signál Radě a Evropské komisi, aby zajistily, že bude akt o malých podnicích řádně uplatňován, zejména „priorita pro malé a střední podniky“, aby mohla být tato nová opatření chápána a používána všemi těmito podniky, a to zejména zahrnutím následujících opatření: zabránění zbytečné zátěži, podpora zakládání inovačních středních podniků na rámec definice Společenství týkající se malých a středních podniků (250 zaměstnanců) a zjednodušení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům a veřejným zakázkám, aby se zvýšil jejich růstový potenciál.

Považuji nicméně za politováníhodné, že tento akční plán není právně závazným nástrojem.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro zprávu paní Edity Herczogové o aktu o malých podnicích, protože ho považuji za významný právní předpis ovlivňující nejmenší hospodářské organizace, které v současné době odpovídají za 100 milionů pracovních míst v EU. Tvoří skoro 99 % všech podniků v EU. V této souvislosti a proto, že současná krize hrozí závažným narušením hospodářství, potřebujeme uplatňovat právní předpisy na úrovni EU, které umožní těmto podnikům fungovat. To by se mělo týkat zejména otázek, jako je převod vlastnictví v podnicích (zejména v případě nemoci nebo odchodu vlastníka do důchodu) a harmonizované lhůty pro platby transakcí (aby se předešlo „omezování úvěrů“).

Dokument rovněž zdůrazňuje význam, který má pro tyto podniky inovace, vědecký výzkum, patenty a zlepšovací návrhy, ochrana práv duševního vlastnictví a elektronický obchod. Malým a středním podnikům by měl být rovněž zajištěn přístup k finančním prostředkům, včetně evropských fondů a úvěrů. Zvláštní, ale neméně důležitou otázkou je snížení byrokracie, která trápí mnohé malé a střední podniky. Důležité je také zmínit deset zásad řízení politiky směrem k malým podnikům jak na úrovni EU, tak členských států. Jsem rovněž přesvědčen, že je zásadní zdůraznit potřebu podpory a propagace činnosti malých a středních podniků na přeshraniční úrovni v rámci vnitřního trhu.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Sdělení Komise týkající se aktu o malých podnicích má za stávajících okolností velký význam, protože stanoví základní zásady, které by měly podpořit rozvoj a uplatňování evropských i vnitrostátních politik pro vytvoření rovných podmínek malých a středních podniků činných v Evropě. Na více provozní úrovni rovněž obsahuje soubor více něž 50 jednotlivých opatření, včetně čtyř legislativních návrhů, které tyto zásady převádí do praxe. Podpora malých a středních podniků musí být nejvyšší prioritou, zejména v dnešní době závažné hospodářské krize. Investice malých a středních podniků jsou jedním z klíčových faktorů dychtivě očekávaného zotavení.

Vzhledem k tomu, že tato opatření spadají do pravomoci členských států, je třeba, abychom nalezli nové způsoby zapojení orgánů členských států a Společenství, aby bylo zajištěno, že malé a střední podniky budou mít možnost získat přidanou hodnotu z opatření, která je ovlivňují. Některé pozměňovací návrhy předložené mou skupinou se zaměřují na to, aby se zásada „mysli nejdříve v malém“ stala zásadní součástí všech budoucích právních předpisů. Rovněž podporuji myšlenku zvláštní rozpočtové linie pro malé a střední podniky…

(Vysvětlení hlasování bylo zkráceno podle článku 163 jednacího řádu)

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. – Bod 68 této zprávy obsahuje odkaz na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, kde se praví, že by měl existovat společný základ pro zdanění společností. To nemohu a nebudu podporovat. Zdanění je v pravomoci členských států, nikoliv EU, a jakýkoliv odkaz na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob nutně přináší obavy ohledně daňových sazeb EU pro právnické osoby, a to nemohu podpořit.

Proto jsem hlasovala proti první části tohoto bodu, a protože plénum schválilo celý tento bod, hlasovala jsem v závěrečném hlasování proti celé zprávě.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jsou-li malé a střední podniky poprvé v centru tvorby evropských právních předpisů, není to žádný důvod k oslavě. Je to spíš tragédie. Rok 2009 bude bezpochyby osudovým a rozhodne se v něm o bytí či nebytí tisíců malých a středních podniků. Pokud padnou velké společnosti, malé budou nevyhnutelně následovat.

Hodně probírané omezování úvěrů se v každém případě projevuje na výši úvěrů. Zde je potřeba zajistit, že Basilej II nepovede k úplnému zastavení finančních toků do malých a středních podniků. Chceme-li skutečně omezit byrokracii, přínosem zjednodušení postupu – dosud to nemělo na podniky žádný významný dopad – nesmí být znovu ztracen překážkami kladenými jinde. Když nic jiného, je třeba, aby byla výběrová řízení a zadávání veřejných zakázek k malým a středním podnikům přívětivější, což těmto společnostem poskytne příležitost. Hlasoval jsem pro akt o malých podnicích v naději, že bude konečně mít větší hodnotu než kus papíru popsaný cíli a že bude opravdu uplatňován.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Herczogové o aktu o malých podnicích. Je zřejmé, jak jsou malé a střední podniky v rámci Evropské unie důležité, a proto zamýšlím podpořit pečlivou práci paní Herczogové. Politika, veřejné zásahy a společenské prostředí musí plnit skutečné potřeby malých podniků, které skutečně tvoří páteř Evropské unie. Proto souhlasím s touto zprávou, zejména pokud se týká legislativních návrhů na obecnou blokovou výjimku pro malé a střední podniky v oblasti státní podpory.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. – (PT) Je dobře známo, že malé a střední podniky vytváří více než 90 % evropských pracovních míst. Avšak kvůli krizi, kterou právě prožíváme, nebo brzy zažijeme, se mnoho těchto pracovníků stane nezaměstnanými.

Uvolnění postupů strukturálních fondů, jak podporuje Komise, je znamením, by mělo být přivítáno jako pozitivní.

Globalizace spojená se současnou krizí změnila mnoho okolností sloužících za základ minulých rozhodnutí přijatých na evropské úrovni, která byla ve své době považována za správná.

S ohledem na uvedené jsem přesvědčen, že například některé aspekty regionální politiky a politiky soudržnosti vyžadují revizi.

Musíme rovněž prozkoumat stávající finanční podmínky, s nimiž se malé a střední podniky potýkají. Jsou rozhodující, zejména mají-li splácet úvěry v čase hospodářské stagnace.

Podporuji tuto zprávu, protože je přesná v tom, že musíme myslet na malé a střední podniky a jejich přínos pro inovaci, hospodářský růst a zaměstnanost.

Proto jsou na evropské úrovni potřebné analytické politiky. To vyžaduje přijetí mnohem ráznějších opatření, která vytvoří na evropské úrovni skutečnou makroekonomickou politiku, jež stále chybí.

  Peter Skinner (PSE), písemně. – Vítám tuto zprávu a bylo mi potěšením hlasovat pro většinu jejího znění s jedinou drobnou výjimkou. Nemohu souhlasit se společným konsolidovaným základem daně z příjmů právnických osob, protože pro něj neexistuje žádný argument. aby se předešlo nejasnostem upřednostňuji podobně jako v otázce postihů za překročení lhůt u pozdních plateb směrnici o pozdních platbách.

Vzhledem k tomu, že jsou malé a střední podniky nejsilnějším prvkem růstu hospodářství, posiluje tento návrh podmínky tohoto růstu. Tento přístup jihovýchodní Anglii prospěje.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o aktu o malých podnicích pro Evropu, protože je to velmi důležité pro stanovení lepších rámcových podmínek zaměřených na vytvoření prostředí podporujícího inovaci ze strany malých a středních podniků, zejména efektivnějším zavedením způsobů zlepšení ochrany práv duševního vlastnictví a boje proti podvodům v celé Evropské unii.

Je třeba společného úsilí finančních institucí, Komise a členských států, které zajistí malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům a poskytne jim příležitost konsolidovat svůj kapitál reinvestováním zisku do společnosti. Hlasovala jsem pro pozměňovací návrh požadující neprodlenou akci k zajištění, že poplatky nebudou účtovány před tím, než malé a střední podniky zahájí činnost, aby se tak zajistilo, že budou schopny vytvářet své vlastní zdroje. Rovněž jsem vyzvala Evropskou investiční banku, aby naplánovala nové formy finančních nástrojů a konkrétních nových řešení pro překonání překážek, které představují záruky pro přístup k úvěrům. Rovněž jsem vyzvala členské státy, aby s ohledem na současnou finanční krizi vyzvaly banky, aby zaručily malým a středním podnikům přístup k úvěrům za rozumných podmínek.