Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 11. března 2009 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: pan PÖTTERING
Předseda

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00 hodin)

2. Prohlášení předsedy

  Předseda. − Dámy a pánové, rád bych učinil prohlášení u příležitosti pátého Evropského dne obětí terorismu. Je to den, který musí zůstat v naší paměti, a den, kdy si připomínáme všechny nevinné oběti terorismu. Tento víkend byli v hrabství Antrim v Severním Irsku Pravou irskou republikánskou armádou zavražděni dva vojáci a v pondělí byl v hrabství Armagh zastřelen policista. Policista, který byl zabit, byl ženatý a měl děti. Tento barbarský teroristický čin rozdělil další rodinu a způsobil nepředstavitelné utrpení. Včera zemřelo nejméně deset lidí a více než dvacet lidí bylo vážně zraněno v sebevražedném bombovém útoku na jihu Srí Lanky.

Jménem Evropského parlamentu bych rád projevil své rozhořčení nad těmito odpornými útoky na nevinné lidi a vyjádřil hlubokou soustrast rodinám obětí. Navždy zůstanou v našich vzpomínkách.

Dnes bychom zde v Evropském parlamentu rádi hlasitě a jasně vyjádřili svůj odpor vůči nevybíravému násilí terorismu. Naprosto odsuzujeme nesmyslné ničení lidských životů, zabíjení celých rodin jako následek slepého fanatismu, který vede lidi k zabíjení jiných lidských bytostí a k pošlapávání lidské důstojnosti. Terorismus je přímý útok na svobodu, lidská práva a demokracii. Terorismus je pokus nevybíravým násilím zničit hodnoty, které nás v Evropské unii a v rámci našich členských států spojují.

Tyto teroristické činy nás všechny pohoršují. Způsobují nám hlubokou a srdcervoucí bolest, ale nemohou a nedokážou zničit základy demokratické společnosti, která je postavena na našich společných hodnotách.

Terorismus je zločin, který si nezaslouží slitování. Terorismus představuje jedno z největších nebezpečí pro bezpečnost, stabilitu a demokratické hodnoty mezinárodního společenství. Je to přímý útok na naše občany, na nás všechny. Evropský parlament hraje aktivní úlohu v boji proti terorismu a v podpoře obětí teroristických útoků. Nemůžeme dostatečně často opakovat, že pro terorismus neexistuje žádné ospravedlnění. Z toho důvodu musíme nadále společně pokračovat v boji proti terorismu uplatňováním zásad právního státu a využitím veškeré právní moci. Dnes v Evropském parlamentu patří všechny naše myšlenky obětem terorismu bez ohledu na to, kde na světě padly. Chtěli bychom vyjádřit naši solidaritu s nimi. Rád bych vás požádal o tichou připomínku obětí Pravé irské republikánské armády a sebevražedného bombového útoku na Srí Lance.

(Sněmovna povstala a držela minutu ticha)

Dámy a pánové, velký Evropan, Jean Monnet, jeden z duchovních otců evropské integrace, zemřel před třiceti lety, 16. března 1979. U příležitosti 30. výročí jeho smrti bych rád v úvodu tohoto plenárního zasedání Evropského parlamentu krátce uctil a vzdal hold jeho odkazu a životnímu dílu ve věci evropské integrace.

Dnes si připomínáme neocenitelný odkaz muže, který spolu s Robertem Schumanem, jedním ze strůjců příměří mezi Německem a Francií, podnikl první krok k vybudování společenství se společnými osudy založeného na míru, porozumění, demokracii a spolupráci mezi obyvateli Evropy. Nyní, na počátku 21. století, zásady, které Jean Monnet zdůrazňoval, a metody, jež používal k jejich provádění, neztratily nic ze své závažnosti. Naopak, jejich význam je nám všem zřejmý. Hlavní výzvy, které přináší globalizace, hospodářská a finanční krize a globální oteplování, přiměje Evropany, aby ještě těsněji spolupracovali na nalezení účinné obrany našich společných hodnot a našich zájmů ve světě. Jean Monnet by jistě uvítal pokrok dosažený Lisabonskou smlouvou na cestě k demokratické Evropské unii, která je schopna jednat a čelit výzvám 21. století.

A konečně je důležité zmínit, že právě Akční výbor pro Spojené státy evropské založený Jeanem Monnetem mimo jiné navrhl přímé volby do Evropského parlamentu. V posledních třiceti letech od smrti Jeana Monneta, kdy byl vytvořen parlamentní rozměr Evropské unie, se tento sen stal působivou skutečností. My všichni jsme dědici tohoto velkého Evropana, Jeana Monneta, a vliv jeho díla nadále trvá. Jeho důsledkem byly zásadní změny ve vztazích mezi evropskými státy a dosud stále ovlivňuje životy všech našich občanů.

Byl bych rád, kdybychom se u příležitosti 30. výročí úmrtí Jeana Monneta zamysleli nad úkolem, který před námi stojí, a nad našimi závazky do budoucnosti, což znamená zasadit se o pokračování velkého díla sjednocování našeho kontinentu, které započal Jean Monnet.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane předsedo, vážení poslanci, „Mezi různými zeměmi závisí výhody každé z nich na výsledcích jejích vlastních snah, na přínosech získaných ve vztahu k sousedovi a na nesnázích, které na něj dokáže přenést. V našem Společenství je výhodou každé členské země účinek prosperity celku.“ To řekl Jean Monnet v roce 1954. Jeho slova neztratila nic ze své pravdivosti, spíše naopak.

Letos v březnu si připomínáme, jak právě řekl pan Pöttering, třicáté výročí jeho úmrtí v roce 1979. Proto chci vzdát poctu tomuto duchovnímu otci Evropy, kterého všichni milujeme, tomuto velkému Evropanovi, jehož dědictví nás může dnes v době krize jedině inspirovat.

Nedávno jsme se rozhodli, zároveň u příležitosti padesátého výročí Evropské komise, věnovat hlavní sál Komise památce Jeana Monneta, a to při velmi prostém, ale velmi významném obřadu, na němž jsem měl to potěšení a čest stát nejen vedle předsedy Evropského parlamentu Hans-Gerta Pötteringa, ale také vedle úřadujícího předsedy Evropské rady Nicolase Sarkozyho.

Z toho vidíte, že my v Komisi jsme na ohromné dědictví Jeana Monneta hrdí. Jako první předseda Evropského společenství uhlí a oceli byl vlastně prvním předsedou instituce, jež stála u zrodu naší instituce, Evropské komise – ta se ze všech sil snaží udržovat při životě jeho ideály, jež jsou ideály všech Evropanů, kteří milují mír, demokracii a solidaritu.

(Potlesk)

  José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (PT) Také já chci vzdát poctu Jeanu Monnetovi, ale požádal jsem o slovo proto, abych poblahopřál panu předsedovi k jeho prohlášení o Evropském dnu na památku obětí terorismu. Tento postoj jsme přijali před pěti lety na můj návrh, který Rada schválila na zasedání dne 25. března po tragických útocích v Madridu. Nicméně chci svým vystoupením vyjádřit prosbu. Parlament vždy tento den věrně oslavoval, ten však bohužel dosud nemá takový dosah, jaký by měl mít v rámci evropských institucí a členských států. Domnívám se, že oslava tohoto dne je jedním z našich nejdůležitějších způsobů uctění obětí, jak učinil pan předseda, ale také zvýšení povědomí veřejnosti. Vím, že dnes probíhají nějaké oslavy v Madridu, ale to je téměř vše.

Proto vyzývám Komisi a české předsednictví k zajištění toho, aby se tento den v budoucnu ve všech členských státech vhodně slavil.

3. Příprava Evropské rady (19.–20. března 2009) - Plán evropské hospodářské obnovy - Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států - Politika soudržnosti: investice do reálné ekonomiky (rozprava)

  Předseda. - Dalším bodem je společná rozprava o prohlášeních Rady a Komise: Příprava Evropské rady (19.–20. března 2009),

- zpráva (A6-0063/2009) paní E. Ferreirové, jménem Hospodářského a měnového výboru, o plánu evropské hospodářské obnovy (2008/2334(INI)),

- zpráva (A6-0052/2009) pana J. Anderssona, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, o návrhu na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (KOM(2008)0869 - C6-0050/2009 - 2008/0252(CNS)),

- zpráva (A6-0075/2009) pana E. Kirilova, jménem Výboru pro regionální rozvoj, o politice soudržnosti: investice do reálné ekonomiky (2009/2009(INI)).

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedo, dovolte mi nejprve, abych také vzdal úctu Jeanu Monnetovi. Nacházíme se v době krize a já se domnívám, že právě v této době potřebujeme silnou instituci, a toto je skvělá příležitost vyzdvihnout význam Jeana Monneta jako jednoho z duchovních otců evropské integrace.

Nicméně účelem dnešního zasedání je diskuse o nadcházející Evropské radě. Tato Rada, jak všichni víme, přichází v době, která je pro Unii kritická. Čelíme velmi významným výzvám, které jsou následkem bezpříkladných tlaků na naše finanční systémy a také na naše ekonomiky.

Tato otázka, spolu s otázkami energetické bezpečnosti, změn klimatu a financování zmírnění a přizpůsobení se změnám klimatu, bude hlavním bodem zasedání, které se uskuteční příští týden.

Jak Parlament nepochybně ví, Unie a členské státy přijaly s ohledem na finanční krizi celou řadu opatření. Vyhnuli jsme se zhroucení finančního systému.

Naší nejvyšší prioritou je nyní obnovení úvěrových toků do ekonomiky. Musíme se zabývat především „znehodnocenými aktivy“ bank, protože odrazují banky od toho, aby opět začaly půjčovat. Hlavy států a vlád se na svém zasedání 1. března dohodly, že bychom v této otázce měli postupovat koordinovaně, v souladu s pokyny poskytnutými Komisí.

Také je třeba více se snažit o zlepšení regulace a dozoru finančních institucí. To je zjevné ponaučení, které krize přinesla, a stejně důležitá je prevence. Přeshraniční banky spravují až 80 % evropských bankovních aktiv. Dvě třetiny evropských bankovních aktiv spravuje pouze 44 nadnárodních skupin. Proto je posilování dozoru důležité samo o sobě. Pomůže zabránit budoucím krizím, ale také zvýší důvěru spotřebitelů a trhů.

V tomto ohledu jsou rozpracovány významné projekty. Předsednictví hodlá navázat těsnou spolupráci s Evropským parlamentem za účelem urychleného přijetí směrnice o Solventnosti II (ohledně pojištění), zrevidované směrnice o úvěrových požadavcích (ohledně bank) a směrnice o SKIPCP (ohledně subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů). Také pracujeme na urychleném přijetí předpisů pro ochranu bankovních vkladů a pro ratingové agentury.

Ovšem zřejmě je třeba jít ještě dále. Skupina na vysoké úrovni, vedená panem de Larosièrem, vydala, jak víte, velmi zajímavá doporučení a sdělení Komise ze 4. března také připravuje půdu pro významnou reformu v této oblasti. Proto musí Evropská rada vyslat jasnou zprávu, že toto je priorita a že rozhodnutí je třeba přijmout již v červnu.

Jak dobře víte, rozpočtové deficity členských států nyní rychle rostou. Je samozřejmé, že deficity v době hospodářské recese nevyhnutelně stoupají. Pozitivní úlohu mohou do určité míry hrát automatické stabilizátory. Pakt o stabilitě a růstu byl právě z tohoto důvodu v roce 2005 zrevidován, aby umožnil dostatečnou flexibilitu v obtížných dobách. Ale tuto flexibilitu je třeba využívat uváženě, s přihlédnutím k různým výchozím bodům. Obnova důvěry také vyžaduje, aby vlády jasně přislíbily rozumné veřejné financování, které plně respektuje Pakt o stabilitě a růstu. Některé členské státy se již o upevňování snaží. Většina začne od roku 2010. To také bude důležité poselství zasedání příštího týdne.

Finanční krize nyní ovlivňuje reálnou ekonomiku. Členské státy zahájily významné programy obnovy, které nyní již úspěšně probíhají. Celková pobídka, kterou poskytují, představuje, jak bylo dohodnuto, 1,5 % HDP, ale pokud zahrnete automatické stabilizátory, zvýší se na 3,3 % HDP EU. Každý členský stát samozřejmě reaguje jinak. Čelí různým situacím a mají různý prostor pro činnost, ale jejich reakce jsou koordinované a založené na společných zásadách definovaných v Programu evropské obnovy, který byl schválen loni v prosinci. To je důležité, pokud chceme zajistit součinnost a zabránit negativním vedlejším efektům.

Mezi Komisí, členskými státy a předsednictvím se synergicky vypracovávají specifická a cílená opatření. To nám umožnilo jak zachovávat rovné příležitosti, tak zároveň koordinovaně a účinně čelit zhoršením v některých klíčových evropských průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl.

Evropská rada zhodnotí stav provádění tohoto programu. Zde také sdělení Komise ze 4. března stanoví několik důležitých zásad, kterými by se měly řídit kroky členských států. Patří mezi ně potřeba udržovat otevřenost v rámci vnitřního trhu, zajišťování nediskriminace a snahy o dosažení dlouhodobých politických cílů, jako je usnadnění strukturální změny, posílení konkurenceschopnosti a budování nízkouhlíkového hospodářství.

Pokud jde o část programu obnovy, která se týká Společenství, předsednictví se velice snaží o dosažení dohody o návrhu Komise financovat rozvojové projekty pro energetiku a rozvoj venkova v Evropské radě. Jak víte, v rámci Rady probíhaly diskuse ohledně přesného seznamu projektů, které mají být podporovány Společenstvím, a způsobu, jakým by měly být financovány.

Vzhledem k významné roli Parlamentu jakožto  složky rozpočtového orgánu a spolutvůrce právních předpisů v této otázce je předsednictví rozhodnuto s vámi v nadcházejících měsících uzavřít spolupráci, abychom co nejdříve dosáhli dohody.

Máme-li zajistit konkurenceschopnost našich ekonomik, je třeba se kromě krátkodobých opatření soustředit také na dlouhodobé cíle. Pokud chceme podpořit růst a zaměstnanost, naléhavěji než kdy jindy potřebujeme provést strukturální reformy. Proto správným rámcem, v němž je třeba podporovat udržitelný hospodářský růst, který následně povede k vytvoření nových pracovních míst, je obnovená Lisabonská strategie.

V této chvíli naše občany znepokojuje zejména dopad ekonomické situace na míru nezaměstnanosti. Evropská rada by se příští týden měla dohodnout na konkrétních pokynech ohledně způsobů, jak může EU přispět ke zmírnění sociálního dopadu krize. Na tuto otázku se také zaměří zvláštní summit, který se uskuteční počátkem května.

Dovolte mi vyjasnit jednu věc: nebudeme ochraňovat pracovní místa vytvářením bariér zahraniční konkurenci. Hlavy států a vlád se na svém zasedání před 10 dny jasně shodly, že musíme co možná nejvíce využít jednotný trh jako motor obnovy. Protekcionismus zjevně není správnou reakcí na tuto krizi – právě naopak. Naše společnosti víc než kdy jindy potřebují otevřené trhy, a to jak v rámci Unie, tak na mezinárodní úrovni.

To mě přivádí k summitu G20 v Londýně. Evropská rada stanoví postoj Unie v předstihu před summitem G20. Chceme, aby tento summit byl ambiciózní. Nemůžeme si dovolit, aby selhal.

Vedoucí představitelé se budou zaměřovat na možnosti růstu a zaměstnanosti a na reformu globálního finančního systému a mezinárodních finančních institucí. Zaměří se také na specifické výzvy, kterým čelí rozvojové země. EU je ve všech těchto oblastech aktivní a měla by mít silné postavení, aby zajistila, že mezinárodní společenství bude přijímat správná rozhodnutí.

Dalším významným bodem programu Evropské rady příští týden bude energetická bezpečnost. Nedávná energetická krize velmi jasně předvedla, do jaké míry je třeba zvýšit naši schopnost odolat budoucím problémům s dodávkami energií, jak jsme viděli počátkem letošního roku.

Komise ve svém druhém strategickém přezkumu energetické politiky poskytla některé velmi užitečné body. Na základě tohoto přezkumu předsednictví chce, aby se Evropská rada shodla na řadě konkrétních pokynů zaměřených na posílení energetické bezpečnosti Unie v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém období.

Na krátkodobé úrovni to znamená mít k dispozici konkrétní opatření, která je možné vyvolat, pokud bychom museli náhle čelit dalšímu přerušení dodávek plynu. Také to znamená přijmout naléhavé kroky k započetí projektů infrastruktury na rozšíření energetických propojení – to je nepochybně zásadní.

Střednědobě je třeba upravit naše právní předpisy o zásobách ropy a zemního plynu, abychom zajistily, že se členské státy budou chovat odpovědně a solidárně. Znamená to přijmout přiměřená opatření v zájmu zlepšení energetické účinnosti.

Dlouhodobě to znamená diversifikovat naše zdroje, dodavatele a trasy dodávek energie. Abychom prosadili energetické zájmy Unie, musíme spolupracovat se svými mezinárodními partnery. Musíme vytvořit plně vyspělý vnitřní trh s elektřinou a plynem. Jak víte, předsednictví pevně doufá, že tento právní předpis bude možné dokončit ještě před evropskými volbami.

Na zasedání, které se uskuteční příští týden, se bude diskutovat také o přípravách na konferenci o změně klimatu v Kodani. Jsme stále odhodláni dosáhnout v prosinci příštího roku v Kodani globální, celkové dohody. Lednové sdělení Komise je velmi užitečným základem. Je naprosto zřejmé, že změny klimatu jsou výzvou, které je možné čelit jedině pomocí soustředěného globálního úsilí.

Konečně, Evropská rada také zahájí Východní partnerství. Tato významná iniciativa pomůže v prosazování stability a prosperity na celém kontinentu. Přispěje také k urychlení reforem a k prohloubení naší vůle s těmito zeměmi spolupracovat.

Partnerství zahrnuje dvoustranný rozměr, který je přizpůsoben každé partnerské zemi. To předpokládá vyjednávání o dohodách o přidružení, které mohou zahrnovat hluboké a rozsáhlé oblasti volného obchodu.

Mnohostranná úroveň poskytne rámec, podle kterého budou zdolávány společné výzvy. Budou čtyři politické platformy: demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita; hospodářská integrace; energetická bezpečnost; a konečně mezilidské kontakty.

Z tohoto výkladu pochopíte, že Evropská rada bude mít příští týden k řešení mnohé významné otázky. Čelíme mnoha závažným výzvám, zejména současné hospodářské krizi. České předsednictví hodlá prostřednictvím vedení předsedy vlády Topolánka zajistit, aby zasedání příští týden praktickými kroky dokázalo, že Evropská unie je stále věrná svým ideálům a že čelí těmto výzvám pospolu, koordinovaně a v duchu odpovědnosti a solidarity.

(Potlesk)

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane předsedo, pane Vondro, vážení poslanci, žijeme v obtížné době.

Následky hospodářské krize takového rozměru pociťují rodiny, pracovníci, všechny skupiny obyvatelstva a společnosti ve všech koutech Evropy. Krize ničí pracovní příležitosti a zkouší odolnost našich sociálních modelů. Také vyvíjí silný politický tlak na všechny politické představitele.

Evropská unie není vůči takovým tlakům imunní. Proto se rozhodla využít všech dostupných prostředků, aby se s krizí a jejími následky vypořádala použitím toho, co jí dává její sílu: spolupráce evropských institucí a členských států ve společenství založeném na zásadách právního státu, aby dohromady nacházely řešení společných problémů.

Dámy a pánové, za posledních šest měsíců jsme již pro boj proti krizi, kterou procházíme, udělali mnoho. Na podzim jsme zabránili kolapsu finančního systému; přispěli jsme k zahájení mezinárodního procesu s G20; byli jsme mezi prvními, kdo se zaměřil na reálnou ekonomiku odsouhlasením plánu obnovy v prosinci, plánu, jehož nejdůležitější doporučení – do té doby na evropské úrovni nevídaný rozpočtový stimul – začíná být prováděno. Tato podpora reálné ekonomice činí dohromady 3,3 % HDP a zahrnuje skutečný příspěvek z evropského rozpočtu.

Plán hospodářské obnovy zahrnuje například zrychlené půjčky ze strukturálních fondů na částku 6,3 miliardy EUR v roce 2009, vedle již přislíbených 5 miliard EUR.

Opatření provedená v posledních šesti měsících jsou plně v souladu s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost. Strukturální reformy, které výrazně napomohly k posílení našich ekonomik, je třeba rozvíjet, protože také pomáhají udržovat krátkodobou poptávku, ale nyní se musíme posunout do další fáze a účinněji použit opatření pro boj proti krizi.

Potřebujeme větší koordinaci a širší účinky. Nyní je čas, abychom začali na krizi reagovat rychleji. Musíme chápat, že toto je nový druh krize a že krizi takových rozměrů, takové závažnosti a takové hloubky jsme rozhodně neočekávali.

To bude úkol, se kterým se bude Evropská rada potýkat příští týden. Jsem přesvědčen, že s velmi silnou podporou českého předsednictví, jehož odhodlání a dokonalou spolupráci s Komisí vítám, dosáhneme pokroku ve čtyřech oblastech, které Komise před několika lety definovala ve svém sdělení, konkrétně jsou to finanční trhy, reálná ekonomika, zaměstnanost a sociální rozměr a globální rozměr prostřednictvím G20.

Neformální setkání 1. března – do značné míry díky efektivnímu vedení předsedy vlády Topolánka – již položilo základy pro úspěšnou Evropskou radu. S hrdostí konstatuji, že přípravné práce Komise se setkaly s tak kladným přijetím. Naše pokyny ohledně znehodnocených aktiv, naše sdělení o automobilovém průmyslu a zpráva, jejímž vypracováním jsem pověřil Jacquese de Larosièra a jeho skupinu na vysoké úrovni, umožnily členským státům vybudovat konsensus, aby tak mohly zformovat společné postoje.

Vítám širokou podporu, které se tyto aktivity těší v Evropském parlamentu. Jako příklad bych zmínil zprávy, o nichž dnes povedeme rozpravu, zprávu paní Ferreirové o plánu hospodářské obnovy, zprávu pana Anderssona o hlavních směrech pro zaměstnanost a zprávu pana Kirilova o politice soudržnosti.

Tyto zprávy a usnesení, o nichž bude vaše shromáždění tento týden hlasovat, zejména ty, které pochází od koordinační skupiny pro Lisabonskou strategii, budou podle mého názoru zásadním příspěvkem Evropské rady. V době před londýnským summitem mohou jedině posílit pozici Evropy na mezinárodní scéně a to vítám.

CSJosé Manuel Barroso, předseda Komise. - Pane předsedo, rád bych stručně vyzdvihl tři témata, kterými se podle mého názoru musí řídit činnost Evropské rady: stabilizování finančních trhů, revitalizace reálné ekonomiky a pomoc lidem dostat se z krize.

Podívejme se na finanční systém. Ano, potřebujeme okamžitě řešit aktuální problémy. Po našich podnětech pro rekapitalizaci a záruky se naše pokyny ohledně znehodnocených aktiv zaměřují na hlavní překážku, za kterou jsme nyní určili blokování úvěrového toku. Domnívám se, a to je i v našem sdělení, že bez pročištění bankovního systému se nedočkáme obnovení úvěrového toku do reálné ekonomiky.

Ale jak bylo zde ve sněmovně mnohokrát řečeno, je také třeba, abychom znovu vybudovali důvěru prostřednictvím významného přehodnocení našeho regulačního režimu. Proto jsme naplánovali podrobný kalendář nových regulačních návrhů. V příštím měsíci předloží Komise nové návrhy týkající se zajišťovacích fondů, soukromých kapitálových fondů a odměňování vedoucích pracovníků.

Nicméně musíme také přepracovat dozor. Jak poznáte ze sdělení, které Komise přijala minulou středu a o němž jsem měl možnost den poté diskutovat s vaší konferencí předsedů, Komise hodlá urychlit provedení zprávy pana de Larosièra. Do konce května předložíme celkovou strukturu ke schválení na červnové Evropské radě a na podzim přijdeme s legislativními návrhy.

Obecněji, mimo finanční systémy, využívání krátkodobých opatření k zaměření na naše dlouhodobé cíle se dvojnásobně vyplatí. Až přijde zlepšení, budeme silnější a připraveni čelit výzvám hospodářské soutěže a nízkouhlíkové ekonomiky.

Podívejme se na energetickou bezpečnost. Skutečnost, že procházíme hospodářskou krizí, naše problémy s energetickou závislostí nerozptýlí. Právě naopak, a já vítám rozhodnutí předsedy vlády Topolánka vést na toto téma diskusi. Toto je stěžejní část naší činnosti. Investování do infrastruktury funguje dnes jako stimul a evropské hospodářství jej naléhavě potřebuje, ale také nás posiluje a zlepšuje naši konkurenceschopnost pro zítřek. Proto je vaše podpora, podpora Evropského parlamentu pro 5 miliard EUR na energetické a širokopásmové projekty tolik cenná – takže jsem, popravdě řečeno, více znepokojen situací v Radě, kde nedosahujeme takového pokroku, jaký bych si přál.

Samozřejmě všichni víme, že rozpočet Společenství, tvořící méně než 1 % HDP, může k celoevropskému stimulu přispět jen omezeně. Peníze musí pocházet zejména z vnitrostátních rozpočtů. Nicméně, abychom dosáhli účinku, je třeba pro evropskou perspektivu využít všechny vnitrostátní páky. Nejlepší možnou platformou pro obnovu je jednotný trh. Jen v roce 2006 byla Evropa díky jednotnému trhu bohatší o 240 miliard EUR, neboli o 518 EUR na každého evropského občana.

Evropská rada by měla toto místo ve středu naší strategie obnovy zaplnit dohodnutím zásad, které by měly utvářet evropskou obnovu, včetně společného závazku k otevřenosti a rovným příležitostem, a to jak vnitřně, tak vůči zahraničí, tudíž jasně odmítnout protekcionismus, ale samozřejmě ochraňovat jednotný trh, základní kámen evropské prosperity.

Nejdůležitější však je, abychom uznali, že toto není otázka ekonomické teorie nebo suché statistiky. Tato krize má významný dopad na lidi, konkrétně na ty nejvíce zranitelné v celé Evropě, a to nyní, dnes. Proto je mou největší starostí – a vůbec nejdůležitější zkouškou, které čelíme – sociální dopad této krize, konkrétně problém zvyšující se nezaměstnanosti.

Musíme soustředit svou energii na zaměstnanost a na pomoc lidem krizi překonat. To vyžaduje odhodlání a představivost. Je třeba pomáhat společnostem udržovat lidi na výplatních listinách, nápaditě využívat vzdělávání vyhovující jak dlouhodobým, tak krátkodobým potřebám a je třeba pomoci těm, kteří již o práci přišli. Musíme si být jisti, že vytěžíme maximum z vnitrostátních opatření, abychom pomohli nejvíce zranitelným, ale také je třeba vytěžit co nejvíce z evropských nástrojů, které máme, od sociálního fondu po Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Zahájíme-li nyní proces, který nás připraví na květnový summit pro zaměstnanost, budeme mít před sebou dva měsíce, abychom vyvinuli intenzivní snahy o provedení plánů a pokud možno o vypracování nových a ambicióznějších strategií na vyřešení problému nezaměstnanosti. Je třeba, abychom tento čas dobře využili.

Přestože času je málo, domnívám se, že bychom se měli v úvodu pokusit zorganizovat mnohem souhrnnější proces, který bude zahrnovat sociální partnery, občanskou společnost a parlamentní poslance. Je obzvláště důležité, abychom využili vašeho privilegovaného přehledu o tom, o co se zde skutečně jedná. Pokud se budeme držet strategie spojování našich zdrojů a koordinování opatření na všech úrovních – na evropské úrovni, vnitrostátní úrovni, regionální úrovni, na úrovni sociálních partnerů –, vyjdeme z krize rychleji a jsem přesvědčen, že i posíleni.

Také budeme mít větší váhu na mezinárodní scéně. Není náhodou, že návrhy, které jsme přednesli pro postoj Evropské unie v rámci G20, se hojně objevují i v našem přístupu v rámci Evropy. Jsou založeny na stejných zásadách. Vzhledem k jednotnému hlasu Evropské unie v G20 budou mít velkou váhu a pokud budou členské státy připraveny skutečně spolupracovat, Evropská unie bude při utváření globální reakce na tuto krizi ve velmi dobrém postavení.

Evropa dnes musí hledat svou sílu v soudržnosti, v koordinaci, ve skutečné, praktické solidaritě. Proto musíme všichni na úkolu obnovy úzce spolupracovat a zůstat v blízkém spojení, samozřejmě včetně tohoto Parlamentu.

Těším se, že tento plán zrealizujeme, protože my všichni v následujících týdnech a měsících budeme pracovat v zájmu obnovy.

  Elisa Ferreira, zpravodajka. – (PT) Pane předsedo, předsedo Komise, dámy a pánové, současná krize je nejhorší krizí, kterou Evropská unie kdy poznala. Bohužel zdaleka není u konce. Stále dochází k bankrotům a nezaměstnanost nadále roste. Evropský projekt dosud neprocházel tak těžkou zkouškou. Na naší společné reakci bude záviset nejen síla obnovy, ale s největší pravděpodobností také samotné pokračování evropského projektu, alespoň pokud jde o rychlost našeho rozvoje a rozšiřování.

Nevytvořili jsme Evropskou unii proto, abychom se omezovali v době prosperity na velký trh nebo se v době krize vraceli k vnitrostátní sobeckosti podle hesla „každý za sebe“. Evropský projekt je projekt politický a záruka míru, svobody a demokracie. Nicméně co se týče ekonomiky, je založen jak na hospodářské soutěži, tak na solidaritě a soudržnosti. Ve skutečnosti mu prospívá schopnost poskytnout kvalitu a příležitosti k růstu všem občanům, bez ohledu na jejich původ.

Dnes, v této krizi lidé od Evropy očekávají ochranu a opatření, která jim pomohou rychle se přenést přes současnou kritickou fázi bez vážných sociálních ztrát. Očekávají, že jim Evropa pomůže znovuobjevit jejich budoucnost a oživit zaměstnanost a obchod, založené na nových a lépe udržitelných přístupech k rozvoji.

Lisabonská agenda a závazky vůči životnímu prostředí jsou inspirativní záměry, ale je třeba, abychom jim naléhavě dali obsah a sílu. V tomto ohledu je žádost Parlamentu vůči Radě a Komisi jasná, pevná a důrazná. Konsensus, kterého bylo dosaženo v hlasování Hospodářského a měnového výboru, tento společný záměr potvrzuje. Doufám, že dnešní hlasování zde ve sněmovně bude dalším důkazem.

Různí zpravodajové a různé politické skupiny pracovali společně a já doufám, že Komise toto poselství takto dostane a přijme.

V této souvislosti bych ráda poděkovala stínovým zpravodajům, zejména panu Hökmarkovi a paní in ’t Veldové. Doufám, že dnešní hlasování nám stejně rozhodně umožní toto poselství potvrdit a vyslat.

Pokud jde o příčiny této krize, nejdůležitější dnes je, abychom se poučili. Zpráva pana Larosièra je velmi důležitým návodem, kterého se musíme držet. Tvoří vynikající pracovní základ a zahrnuje mnohé z toho, co jsme již zde ve sněmovně navrhovali. Její závěry však musí vést k okamžitým a plánovaným krokům ze strany Komise. Je také nezbytné, aby Evropská unie v tomto ohledu přijala rozhodný postoj na příštím setkání G20.

V tomto kontextu se domnívám, že některé prvky jsou symbolické, a doufám, že Parlament dnes bude jednoznačně hlasovat pro boj proti offshore systému a daňovým rájům. Nestačí ovšem jen napravovat minulé chyby, zejména pokud jde o finanční regulaci a dohled. Škody již byly napáchány a my potřebujeme plán pro obnovu, který je v souladu s povinnostmi EU. Vítáme rychlé jednání Komise, ale jsme si vědomi, a to musíme jasně říci, že prostředky a nástroje pro opatření jsou zjevně nedostačující.

Parlament podporuje Komisi, pokud jde o flexibilitu, progresivní uvažování a hbitost dostupných nástrojů, ale nesmíme zapomínat, že 85 % v současnosti dostupných financí je v rukou různých zemí, které tvoří Evropskou unii. Ovšem země EU se od sebe dosud nikdy tolik nelišily, jak se liší dnes. Některé země mají moc a nástroje k jednání, zatímco jiné jsou velmi zranitelné a nástroje nemají žádné. Jsou zde země, které nemají žádný domácí manévrovací prostor, které nejsou schopny odolat spojeným a dravým silám vnitřního trhu, jednotné měny a globalizace. Mezi ty patří nové země, které se právě připojily k evropskému projektu a které jsou mezi těmi, jež trpí nejvíc.

Pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že v tuto chvíli může být poselství Parlamentu roztříštěno na několik velmi jasných a velmi přesných poselství, ale s jednou společnou myšlenkou, a to: že potřebujeme lidi, pracovní místa a vnitrostátní zdroje, ale také evropské zdroje, abychom mohli obnovit, jak lidé očekávají, dynamiku, růst a solidaritu v evropském prostoru.

  Jan Andersson, zpravodaj. − (SV) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, proběhly diskuse o tom, zda je třeba provádět změny v hlavních směrech zaměstnanosti. Tyto diskuse nejsou příliš důležité, protože hlavní směry zaměstnanosti obsahují každou možnost jednání. Problémem nyní je nedostatek schopnosti jednat. Procházeli jsme, a v současné době stále procházíme, finanční krizí, která se změnila v hospodářskou krizi. Nyní se blíží krize zaměstnanosti s možnými následnými sociálními problémy.

Je dobré, že se v květnu organizuje summit pro zaměstnanost, ale nesmíme oddělovat otázky zaměstnanosti od otázek ekonomických. Proto je musíme začlenit do diskuse. Domnívám se, že jsme udělali příliš málo a příliš pozdě. Jedno a půl procenta HDP členských států – to bylo správné v době, kdy jsme to stanovili, ale nyní je krize ještě horší, než jsme se tenkrát domnívali. Je třeba udělat více, více koordinovat své snahy – rozhodně více než dvě procenta –, abychom se s tím vypořádali. Riziko, nedostatečného nebo opožděného konání je mnohem větší, než riziko přehnaného konání, protože povede ke zvýšené nezaměstnanosti a k nízkému příjmu z daní, což bude mít vliv na již existující sociální problémy v členských státech.

Co bychom tedy měli dělat? To víme velmi dobře. Měli bychom propojit to, co je dobré z hlediska boje proti nezaměstnanosti v krátkodobém horizontu, s tím, co je potřebné dlouhodobě. Jde o investice do ochrany přírodního prostředí, nové projekty pro infrastrukturu, energetickou účinnost v domácnostech a o vzdělávání, vzdělávání, vzdělávání.

Hovořili jsme o celoživotním vzdělávání. Nikdy jsme v této oblasti neudělali dost, ale nyní máme příležitost do vzdělávání vážně investovat. Také potřebujeme stimulovat poptávku, a proto je třeba obrátit se na skupiny, které finance využijí na konzumaci: nezaměstnaní, rodiny s dětmi, důchodci a ostatní, kteří využijí vyšší částku jako spotřebitelé.

Musíme na úrovni EU dělat, co je v našich silách, a snažit se rychle dohodnout se Sociálním fondem a Fondem pro přizpůsobení se globalizaci, aby zdroje mohly odejít do členských států. Nicméně, máme-li být zcela upřímní, víme, že hlavní ekonomické zdroje jsou v členských státech, a pokud členské státy nebudou podnikat dost a dostatečně koordinovaně, pak neuspějeme. Když se rozhlédneme a shrneme, co udělaly členské státy, je zde jen jediný členský stát, který dosáhl 1,5 %, a tím je Německo, které z počátku nebylo v první linii, pokud jde o přijímání opatření. Ostatní země, například skandinávské, odkud pocházím, dělají velmi málo, a to navzdory skutečnosti, že jejich hospodářská situace je dobrá.

Nyní se dostáváme k sociálním důsledkům. Již jste je tu zmínili a jsou obzvláště důležité. Nezasahují pouze systémy sociálního zabezpečení, ale také veřejný sektor. Veřejný sektor je dvojnásob důležitý. Zajišťuje lidem péči o děti, péči o staré lidi a sociální zabezpečení, ale je důležitý také pro zaměstnanost. Ve veřejném sektoru je zaměstnáno velké množství lidí a my musíme zajistit, aby měl dostatečné ekonomické zdroje.

Rád bych se také zmínil o mladých lidech. Mladí lidé se v současné době stávají nezaměstnanými hned po vystudování. Musíme vytvářet příležitosti, aby mladí lidé nacházeli zaměstnání nebo další studium či jakékoli jiné možnosti. V opačném případě budeme hromadit problémy do budoucna. Závěrem je, že musíme jednat. Musíme jednat koordinovaně a solidárně, musíme jednat nyní a nečekat a naše jednání musí být postačující.

(Potlesk)

  Evgeni Kirilov, zpravodaj. – (BG) Děkuji vám, pane předsedo, pane Vondro a pane Barroso. Vypracovat tuto zprávu nazvanou „Politika soudržnosti: investice do reálné ekonomiky“ netrvalo dlouho. Bez ohledu na to jsme vytvořili dokument, který byl odsouhlasen a jednomyslně podpořen. Tak dobrého výsledku by nebylo možné dosáhnout bez zapojení a pomoci mých kolegů z výboru, stínových zpravodajů a bez spolupráce mezi politickými skupinami, za což bych všem rád poděkoval.

Rád bych se pozastavil nad základními myšlenkami vyjádřenými v této zprávě. Předně tato zpráva v každém případě podporuje opatření pro urychlení a zjednodušení provádění strukturálních fondů, která navrhuje Evropská komise a která zahrnují zvýšení zálohových plateb, zavedení flexibilnějších plánů na vyrovnání výdajů atd. Ve skutečnosti vyžadujeme tato opatření nyní, právě když potřebujeme vhodnou odpověď na hospodářskou krizi: investice do reálné ekonomiky, ochrana a vytváření pracovních míst a podpora podnikání. Nicméně tato opatření nejsou jediným znamením, že je třeba, abychom jednali účinněji a výkonněji. Návrhy na zjednodušení pravidel byly uživately fondů EU dlouho žádány a očekávány a jsou reakcí na doporučení od nás a od Evropského účetního dvora.

Zadruhé, politika soudržnosti a politika solidarity. Nevyžadujeme v tomto případě pouze vyjádření solidarity, ale chceme vidět solidaritu v praxi. V kontextu, kdy jsou evropské ekonomiky vzájemně závislé, postihují negativní účinky každou ekonomiku. Abychom těmto účinkům mohli čelit, musíme dosáhnout pozitivních výsledků, které vytvoří značné výhody a využijí se ke splnění cílů v oblasti růstu a rozvoje, které byly stanoveny v Lisabonské strategii. Je také důležité, aby byly zachovány sociální normy obyvatel EU, abychom ochraňovali sociálně znevýhodněné, aby nebyla narušována hospodářská soutěž a abychom pokračovali v ochraně životního prostředí. V tomto ohledu je třeba maximální solidarity a soudržnosti, abychom rychleji uspěli ve společném hledání cesty z krize.

Zatřetí, je důležité, abychom se ze současné krize poučili a aby se s opatřeními, která budou přijata, nezacházelo jako s oddělenými případy. Analýza chyb a získaných zkušeností musí pokračovat. Kromě toho musí pokračovat proces zjednodušování postupů. Musí být ujasněna pravidla, je třeba více zpřístupnit informace, zlehčit administrativní zátěž a zavést transparentnější postupy. To je jediný způsob, jak omezit chyby a příležitosti k porušování zákona a korupci.

Konečně bych rád vyzval Radu, aby co možná nejdříve přijala navrhovaná opatření pro zrychlení a zjednodušení využívání strukturálních fondů. Také vyzývám členy Evropské komise, od nichž očekáváme kontrolu dopadů nových opatření a předkládání nových návrhů a také kontrolu celého procesu. Nakonec chci zdůraznit zásadní úlohu členských států, na nichž závisí, jaká opatření budou přijata a dosažení reálných výsledků provádění politiky soudržnost. Skončím připomenutím, že je třeba chovat se solidárně v praxi.

  Salvador Garriga Polledo, navrhovatel stanoviska Rozpočtového výboru. − (ES) Pane předsedo, jménem Rozpočtového výboru bych předně chtěl říci, že tento plán hospodářské obnovy je svou povahou mnohem více mezivládní záležitostí než záležitostí Společenství a že demonstruje skutečné finanční hranice Evropské unie.

Z hlediska Společenství využijeme 30 000 milionů EUR, které budou prakticky mobilizovány Evropskou investiční bankou, a co se týče 5 000 milionů EUR, které přísně vzato patří do rozpočtu Společenství, setkáváme se s vážnými problémy.

Neexistují žádné nové zdroje; to, k čemu zde dochází, je přerozdělování stávajících zdrojů. Pokud jde o Evropskou investiční banku, plně souhlasíme s obrácením se na ni, ale měli bychom říci, že se obáváme, že ji pověřujeme mnoha závazky, aniž bychom měli záruku, že mohou být splněny.

A konečně, litujeme, že Rada nebyla schopna dosáhnout dohody o 5 000 milionech EUR na energetické propojení a širokopásmové připojení ve venkovských oblastech.

Domníváme se, že nevyužité rezervy by se neměly používat. Evropská komise a Rada se musí obrátit na zdroje, které jim poskytuje samotná interinstitucionální dohoda.

  Elisabeth Morin, navrhovatelka stanoviska za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci. – (FR) Pane předsedo, pane Barroso, dnes bych se s vámi ráda podělila o jednomyslné stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, protože v tomto plánu obnovy se snažíme o skutečnou podporu sociální soudržnosti. Sociální soudržnost znamená být integrován do trhu práce. Proto chceme především udržet všechny zaměstnance na jejich pozicích a nezaměstnané dostat zpět do práce tím, že mimo jiné nasměrujeme Fond pro přizpůsobení se globalizaci na nové vzdělávací kurzy, aby byly pracovní síly připraveny, až krizi překonáme.

Proto je naším krátkodobým cílem udržet lidi v zaměstnání. Střednědobým cílem je zajistit lepší vzdělávání pro zaměstnance pro dobu, až krize skončí, a dlouhodobě je třeba inovovat a prostřednictvím skupin zaměstnavatelů zahrnout i sociální organizace.

Má-li Evropa přežít globalizaci, musí inovovat.

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, zasedání Evropské rady příští týden nesmí být summit jako jakýkoli jiný. Nesmí to být běžný summit. Evropané od něj očekávají konkrétní signály, stejně jako má parlamentní skupina.

Tento summit musí potvrdit sílu a odhodlanost Evropy s co se týče krize. Tato síla se v minulosti prokázala, když Evropa přijala pravidla sociálně tržního hospodářství, které omezuje škody napáchané nepředvídatelnou krizí, která zasahuje všechny regiony světa současně. Tato síla se projevila také před 10 lety, když se Evropa vybavila měnou, eurem, která prochází svou první velkou zkouškou, ale nepodléhá.

Nicméně silná Evropa nesmí být protekcionistická Evropa. Evropa, která ochraňuje pomocí svých pravidel, nesmí být pevností, protože uzavření se do sebe nás z krize nevyvede. Spíše se musíme spoléhat na otevřenost a na potvrzení naší identity. Síla Evropy v bouři, ještě více než v klidné době, spočívá v přijímání opatření jménem našich občanů, včetně těch nejvíce znevýhodněných, a zejména v tom, že tak činíme jednotně.

Evropa spolu s Komisí, a s panem Barrosem, jehož řadu opatření inspirovanou zprávou pana Larosièra vítám, bojuje za záchranu bankovního systému.

Bojuje a my bojujeme s ní, ne proto, abychom ochránili pracovní místa obchodníků, jak nám někteří podsouvají, ale abychom zabránili celkovému kolapsu celé naší ekonomiky a proto, že žádná trvalá obnova se neobejde bez zdravého bankovního systému.

Evropa bojuje účinně a já vítám včera uzavřenou dohodu o snížených sazbách DPH pro obor restauratérství a stavitelství, o zavedení skutečném dohledu nad finančními trhy, o záchraně pracovních míst, o udržování nebo obnově důvěry a o zajišťování budoucnosti pro Evropany.

Dámy a pánové, hovořil jsem o síle, hovořil jsem o jednotě, hovořil jsem o účinnosti, ale raison d'être, důvodem pro to všechno je solidarita. Toto je Evropa Jeana Monneta a všech duchovních otců. K čemu by bylo vytvořit Evropu v poválečné době, kdyby měla o 60 let později, s příchodem nejvážnější hospodářské krize od roku 1929, ustoupit přístupu „každý za sebe“?

Naši spoluobčané se někdy ptají, jaký je účel Evropy. Je na nás, abychom dokázali, že Evropa stojí při svých 500 milionech občanů, z nichž mnozí touto krizí trpí, a že také ukazuje solidaritu se zeměmi Unie – mám na mysli Irsko, Maďarsko a další, které se potýkají s mimořádnými potížemi.

Žádám, jménem své skupiny, aby každá hlava státu nebo vlády ze sedmadvacítky odmítl lákadlo izolace, která – zde pečlivě volím slova – by byla pro všechny naše země sebevražedná.

Žádám pana Vondru, pana Barrosa a také vás, pane Pötteringu, abyste zakročili v Evropské radě jménem našeho Parlamentu, aby rozhodla pro solidaritu a inovaci. Ano, říkám inovace, protože jsem přesvědčen, že krizi překonáme, jedině pokud budeme využívat nové zdroje a vydatně investujeme do znalostní ekonomiky, do výzkumu a rozvoje.

Musíme co nejdříve využít ohromný potenciál, který Evropská unie má v oblasti zelených technologií, protože tyto ekologické inovace musí být začleněny do všech evropských politik. To by byla pro hospodářskou obnovu skutečná vzpruha.

Stejně tak musí být co možná nejrychleji odstraněny regulační překážky vnitřního trhu, které stále brzdí rozvoj těchto technologií. Musí být zaveden skutečný vnitřní trh pro obnovitelné energie s jasnými pravidly, protože v době krize nic nezůstane stejné a my se musíme připravit na novou situaci. Toto je smysl Lisabonské a nyní polisabonské strategie.

Má parlamentní skupina, jako středopravicové strany v Evropě obecně, je zodpovědná politická organizace. Jsme pro hospodářství, které má pravidla, jsme pro sociálně tržní hospodářství. To nám brání používat demagogii a populismus. To nás nutí hovořit s lidmi Evropy upřímně. Doufám, že se příští zasedání Evropské rady nechá tímto přístupem inspirovat.

(Potlesk)

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, se vší úctou k vám, pane Vondro, je nepřijatelné, aby v situaci, jaká je zde dnes, nebyl přítomen úřadující předseda Rady. To také naznačuje, jaký přístup má k současné situaci.

(Potlesk)

Slyšeli jsme mnoho opakujících se starých známých frází. Posloucháme takovéto věci celé měsíce a mohli bychom podle těch frází vytvářet šablony. Pane Daule, rád bych vám blahopřál k vaší úžasné řeči. Pokud budete v tvorbě takových řečí pokračovat, lidé v Lipsheimu a Pfettisheimu si začnou myslet, že jste vstoupil do francouzské komunistické strany. Je to opravdu nádherné a vše to zní skvěle. Nyní však potřebujeme něco skutečně udělat. Musíme učinit nezbytná rozhodnutí. Je třeba udělat více v Evropské radě. Krize se prohlubuje a lidé přicházejí o práci. V posledních šesti měsících hodnota podílů klesla o 40 miliard EUR. To znamená, že jsou ničena živobytí lidí. To znamená, že lidé ztrácejí práci. To znamená, že společnostem hrozí uzavírání. To znamená, že vnitrostátním ekonomikám hrozí kolaps. Pak Rada přijde s drobnými usneseními, jako je fiskální stimul 1,5 % HDP letos nebo příští rok. Toto usnesení dosud provádějí tři členské státy, což znamená, že 24 států jej neprovádí. Provádějí je Velká Británie, Německo a Španělsko, mimochodem všechny tři státy byly pod tlakem sociálních demokratů a socialistů, a ostatní státy nikoli. Musíte udělat víc! Musíte o tom říci nepřítomnému úřadujícímu předsedovi Rady.

Pane Barroso, měl jste skvělou řeč. Byla vynikající a my ji plně podporujeme. Solidarita mezi členskými státy je nezbytná. Pro nás jako sociální demokraty a socialisty je solidarita v této situaci nejdůležitějším pojmem. Solidarita mezi lidmi ve společnosti, ale také solidarita mezi jednotlivými státy. Solidarita v rámci eurozóny a solidarita mezi eurozónou a státy mimo ni. Je důležité, aby Komise nabádala členské státy k prokazování solidarity.

Také je důležité, aby nám Komise poskytla návrhy směrnic, které potřebujeme ke kontrole soukromého kapitálu a zajišťovacích fondů, k zajištění transparentnosti ratingových agentur, k udržování platů manažerů v rozumných mezích a k uzavření daňových rájů. Tato opatření naléhavě potřebujeme provést. Doufáme, že je provedete, a spoléháme na vás. Pokud již není možné toho dosáhnout v tomto parlamentním volebním období, vzneseme tyto požadavky znovu, v první den nového Parlamentu. Když slyším šéfa Citigroup, která je znovu v zisku, a když slyším pana Ackermanna z Deutsche Bank, která je v prvním čtvrtletí znovu v zisku, říkám si, jestli tito lidé věří, že teď, když dostali pomoc od státu, mohou pokračovat dál stejně jako předtím. Ne, musíme zavést kontroly a transparentnost, abychom zajistili, že tito lidé nebudou moci opakovat to, co prováděli v minulosti.

Má třetí poznámka je o tom, že jsem fascinován, když slyším hovořit členy Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů. Je to úžasné. Vy říkáte všechno to, co my říkáme celá léta a proti čemu jste vždy hlasovali. Zdá se, jako byste se najednou probudili. Nicméně, co se týká pozměňovacího návrhu 92, rozhodnutí udělat více, jinými slovy fiskální stimul 1,5 % HDP, PPE-DE nehlasuje v jeho prospěch. Pozměňovací návrh 92 bude pro vás rozhodující zkouškou, až o něm budeme v poledne hlasovat. O solidaritě jste právě jménem své nepřítomné skupiny řekl, pane Daule, že je to dobrá věc. Uvidíme, jestli budete hlasovat ve prospěch pozměňovacího návrhu 102, v němž solidaritu vyžadujeme.

Poslední poznámka, která má pro naši skupinu zásadní význam, se vztahuje k pozměňovacímu návrhu 113, který se zabývá daňovými ráji. Lidé, kteří nás obsluhují v restauracích, řidiči, kteří řídí naše auta, pozemní personál na letištích, kteří vykládají naše zavazadla, ti všichni platí daně a jejich daně se používají k zabránění úpadku velkých bank, protože vlády a parlamenty vyžadují, aby tito lidé nějak přispívali. Jsou to lidé, kteří musí platit za podporu, která slouží bankám a velkým společnostem. A manažeři těchto velkých bank, kteří si stále vyplácejí odměny v milionech eur, například v ING, která má několika miliardové deficity, budou mít možnost uložit své peníze v daňových rájích a vyhnout se placení daní. Toto je třídní boj shora, kterého se přinejmenším nechceme účastnit. Proto je otázka, zda dnes rozhodneme, že Evropský parlament je proti daňovým rájům, určující pro důvěryhodnost PPE-DE a Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Mluvíte jako socialisté, ale my chceme vidět, jestli budete jako socialisté dnes v poledne hlasovat.

Předložili jsme tři požadavky a chceme jasně prohlásit, že pokud nebudete hlasovat v jejich prospěch, pak nebudeme mít společné usnesení. Pak bude jasné, že my zastáváme sociální spravedlnost, a PPE-DE pronáší jen prázdná slova.

(Potlesk)

  Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, v nedávných měsících naše Unie zdolala více vrcholných setkání než náš bývalý kolega Reinhold Messner a náš Parlament vypracoval řadu zpráv o nápravě hospodářství, ale tyto summity a tyto zprávy poskytly členským státům nášlapné kameny přes řeku hospodářského poklesu. Nyní je třeba, aby ji beze strachu překročila Rada, a já blahopřeji autorům zpráv, panu Anderssonovi, paní Ferreirové a panu Kirilovovi. Poskytují souvislý a věcný náhled psaný ve světle laviny nezaměstnanosti, která nás čeká. A jejich základní myšlenka je: pracovní místa, pracovní místa, pracovní místa.

Lisabonská strategie, hlavní směry zaměstnanosti, politika soudržnosti – tato opatření se vždy zastávala flexikurity v našich ekonomikách, veřejného investování do výzkumu a rozvoje, rychlého přechodu na znalostní ekonomiku. Jsou to základy, na kterých se buduje zdravý, dynamický a bezpečný trh práce.

A z dnešního pohledu je každému jasná jedna věc – možná kromě některých sedících vlevo. Strádání do našich kuchyní nevnesla Lisabonská strategie, ale členské státy, které ji ignorovaly a nyní trpí nejvíce a budou trpět nejdéle. Takže nyní je čas šlápnout na plyn a rozjet „program Lisabon plus“ a hlavní směry zaměstnanosti, které odrážejí skutečný stav naší Unie.

Vnitrostátní parlamenty, regionální vlády, městské radnice: všem musí být umožněno postavit se této výzvě, a pokud tak neučiní, musí být potrestáni. Neměli bychom akceptovat ani otálení s potřebou ochraňovat planetu. Rada zváží vyjednávací postoj EU pro konferenci o klimatu v Kodani. Kolik peněz, pane Vondro, přidělí 27 na přizpůsobení se klimatickým změnám a jejich zmírnění v rozvojovém světě? Klimatické změny se nezastaví, když se ekonomika zpomalí, a nejchudší země budou stále trpět naší spotřebou uhlíku.

Proto hospodářský pokles nesmí znamenat nečinnost. Členské státy musí investovat peníze na boj proti změnám klimatu a zároveň na vytvoření pracovních míst spojených s ekologií, možná využitím peněz, které musíme, jak navrhuje Claude Turmes, získávat více prostřednictvím Evropské investiční banky nebo Evropského investičního fondu. Nicméně Rada ví, že bez kompletní reformy finančního systému se recese vrátí.

Úkolem setkání G20 příští měsíc bude přepracování formy a já vítám tón, který zvolili evropští vedoucí představitelé, když se setkali v Berlíně. MMF by měl být účinně financován, daňové ráje by měly být podrobně zkoumány a finanční instituce by měly být výrazně regulovány a na systém by měl dohlížet účinný evropský úřad finančních služeb: ne aby stahoval naše ekonomiky zpět do minulosti, ale aby vytvořil otevřený, poctivý a transparentní systém obchodu, který je volný a spravedlivý.

Londýn, Paříž, Berlín: všichni horlivě zdůrazňují, že Evropa je jednotná, ale předseda Rady nám říká, že rozdíly přetrvávají. Doufám, že předseda Rady nám přijde referovat z tohoto summitu, protože dnes by zde měl být. Pokud rozdíly přetrvávají, nepodaří se to. Potřebujeme, aby Evropa byla v následujících týdnech a měsících silná ve svém přesvědčení, rychlá a jednotná ve svých záměrech, připravená zbavit se toxických aktiv, která poškozují stavy bankovních účtů, připravená reformovat bankovní postupy v zájmu obnovení úvěruschopnosti a připravená přijmout skutečnost, že současný stimulační balíček nemusí být dostatečný, protože není dobré doplňovat MMF, pokud neexistuje žádný mezinárodní finanční systém, který by podporoval, a protože je nespravedlivé, aby odpovědné členské státy musely trpět za opomenutí těch, které to pustily z hlavy, může to být cena za zabránění rozšíření hospodářského úpadku.

Jednoduše řečeno, potřebujeme, aby Rada, Komise a Parlament spolupracovaly: rozvážně, klidně, kolektivně a zabraňovaly tomu, aby postup přemohl účel. Evropa již nemůže déle bojovat. Nadešel čas pro zásadní reformu, která lidem poskytne pracovní místa již nyní a dodá jim jistotu do budoucna.

  Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, pan Vondra hovořil o „posilování dohledu“, ale my chceme informace o tom, kolik OTC derivátů stále vlastní evropské banky; jak vysoký je účet na světové úrovni. Může se stát, že se Komise a Rada rozhodnou zmrazit deriváty, alespoň to navrhnout na světové úrovni, a přerušit obchodování s těmito komoditami. Je možné, že v bankách, které byly zestátněny, jsou tyto deriváty stále toxickými aktivy, ale že jsou také zjevně znepokojivé pro rozvoj? Posilování dozoru také znamená, že musíme nejen, jak říká Komise, být schopni pročistit bankovní systém a přezkoumat systém regulace, ale musíme také předkládat nové návrhy.

Takže pokud se obáváme krize v automobilovém průmyslu, měli bychom se zajímat také o malé a střední podniky a o nečestnou konkurenci přicházející ze zahraničí. Rada se dosud nerozhodla ratifikovat a podporovat označování původu, jediný systém, který není protekcionistický, ale ochraňuje spotřebitele a výrobky, jak právě řekl sám pan předseda Barroso. Abychom pomohli podnikům, musíme vedle podporování nových úvěrových linek poskytnout malým a středním podnikům rychlejší a levnější přístup k mobilitě, pokud chceme, aby se tyto podniky přizpůsobily a nešly ke dnu. Mnohé z nich nyní trpí 50 % poklesem zakázek, což je nutí obracet se o pomoc na banky. Banky však nepůjčují a akcie bank padají kvůli derivátům. Je to začarovaný kruh. Musíte vystoupit z tohoto zmatku a hledat skutečná řešení, ne jen plané návrhy.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, u příležitosti páté rozpravy v tomto parlamentním volebním období o úspěších a neúspěších Lisabonské strategie bych se ráda zeptala, jak je možné, že jsme každý rok konstatovali, že je to úspěšná strategie a že její úspěch byl vyhodnocen, a nyní se najednou probudíme uprostřed nejvážnější krize současnosti, jako by to byla přírodní katastrofa. Tak by to být nemělo a já se domnívám, že jedním z problémů, které musíme vyřešit, je nepravdivé hodnocení Lisabonské strategie.

Před rokem v téže rozpravě nabádal Evropský parlament Komisi, aby zajistila stabilitu finančních trhů, protože jsme objevili známky blížící se krize. Pane Barroso, tento požadavek nebyl vůbec vyslyšen. Již celé měsíce diskutujeme o zhroucení systému, jak řekl pan Schulz, aniž bychom zajistili, aby nová nařízení byla povinná. Můj názor na tuto problematiku se trochu liší od názoru mých kolegů poslanců. Domnívám se, že mnozí členové Komise a vnitrostátních vlád jsou stále přesvědčeni, že deregulovaný trh složený ze silných účastníků se dokáže regulovat sám. Pokud se omezíme na rychlé financování bankovního systému a na poskytování záruk veřejnosti, aniž bychom zavedli zcela novou strukturu finančních trhů, je jisté, že neuspějeme. Z krize se nedostaneme a nedojde k žádné skutečné obnově.

Diskuse o souvislostech mezi politikou v oblasti klimatu, strategiemi udržitelnosti a řízením krize je stejně rozporuplná. Každý rok slýcháme na toto téma mnoho uklidňujících ujištění. Když se však podíváte na současné plány hospodářské obnovy na evropské a vnitrostátní úrovni, zjistíte, že se skládají z mnoha slov, ale že cíle udržitelnosti, ochrany klimatu a účinného využití zdrojů stále nejsou brány vážně. Tyto plány hospodářské obnovy nepřipraví evropské hospodářství na výzvy budoucnosti. Jen se stále opakují.

  Jiří Maštálka, za skupinu GUE/NGL. – Dámy a pánové, společný program pro růst a zaměstnanost neboli Lisabonská strategie vznikla v roce 2005. Píšeme rok 2009 a přes to všechno se potýkáme s růstem chudoby, hospodářskou a finanční krizí, která nemá v historii obdoby. Navíc nejnovější prognózy předpovídají zvýšení počtu nezaměstnaných v Evropské unii v roce 2009 na téměř 3,5 milionu lidí. Přes všechna dosud přijatá opatření nezaměstnanost roste. Nejen podle mého názoru tedy něco není v pořádku. Současná situace ukazuje na selhání dosavadní politiky, která podporuje hlavně akumulaci velkých zisků velkými hospodářskými a finančními skupinami, vytváření velkých monopolů a zhoršování životní úrovně pracujících a obyvatel. Evropa se musí vydat jiným směrem. Rada by měla na svém jarním zasedání přijmout evropskou strategii pro solidaritu a udržitelný rozvoj a nový soubor hospodářských, sociálních a environmentálních politik na podporu investic zejména do kvality práce, zlepšování kvalifikace, podpůrných programů infrastruktury, politiky soudržnosti, ochrany životního prostředí i zlepšování ochrany zdraví při práci. Velkým problémem, kterému čelí členské státy včetně České republiky, je přesídlování firem. Evropská unie by měla zřídit regulační rámec, který by penalizoval přesídlovaní firem a podniků, např. i tím, že by získání finanční podpory Společenství bylo podmíněno splněním takových závazků, jako je ochrana práce a místní rozvoj. Zejména teď v době finanční a hospodářské krize potřebujeme nejen solidaritu, ale i přesná a rychle fungující pravidla a instrumenty pro společnou obranu proti krizi. Tím také důstojně navážeme na dědictví Jeana Moneta, jehož jsme dnes vzpomněli.

  Nigel Farage, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedo, termín „evropská solidarita“ tu zde dnes zaznívá, jako by to byla skutečnost. Chci tuto věc zpochybnit.

Nemůžeme podepsat bianko šek, abychom zaplatili za země východní Evropy. Nemáme na to peníze. Ekonomicky je plán dost chatrný a především pro daňové poplatníky ve Francii, Británii a Německu je takové jednání nepřijatelné. Přesto se zdá, že britský ministr financí Alistair Darling je zastáncem tohoto plánu. Zřejmě přišel o rozum! Tvrdí, že je čas, aby Evropa stavěla na společných hodnotách spolupráce, jako bychom byli jedna velká šťastná rodina.

Maďarský premiér, pan Ferenc Gyurcsany, myšlenku evropské solidarity spíše rozmetá. Vyžaduje, aby Evropská unie platila za země, jako je jeho, až 180 miliard EUR, a slibuje, že pokud to neuděláme, zamíří pět milionů nezaměstnaných migrantů na západ do našich zemí. To není nic jiného než vydírání a dokazuje pošetilost toho, že jsme umožnili zemím, jako je Maďarsko, vstup do této politické unie a ještě více zdůrazňuje nesmyslnost otevření hranic.

Jediná reakce, kterou dnes zde ve sněmovně slyším, je, že jaksi potřebujeme více Evropské unie – že více moci bude fungovat! Podívejte se na to takto: dostali jste jasnou zprávu od voličů z Francie, od voličů z Nizozemska a od voličů z Irska. Nejste oprávněni udílet Evropské unii více moci. Jsem přesvědčen, že letos budou voliči v evropských volbách hlasovat o hospodářské krizi, a doufám, že vám tentokrát vyšlou zprávu, která bude natolik výrazná a jasná, že ji už prostě nebudete moci ignorovat.

  Předseda. − Nigeli Faragi, nemusíme být vždy v naší evropské rodině šťastni, ale vy do ní také patříte.

  Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, na rozdíl od svého předřečníka jsem přesvědčena, že nadcházející Evropská rada by měla plně dostát heslu současného českého předsednictví, kterým je Evropa bez bariér. Doufám, že nepřítomný předseda Rady Mirek Topolánek nepodlehne pod tlakem Obamovy administrativy pokušení nových regulací a sypání peněz daňových poplatníků do ekonomiky.

Nadcházející Rada by měla také zamítnout zeleno-lobbyistický plán Barrosovy Komise na masivní mnohamiliardovou podporu obnovitelných zdrojů energie. Ekonomická teorie i historií prověřená praxe jasně říká, že nic z toho nepřinese zmírnění hospodářského propadu ani zastavení růstu nezaměstnanosti. Naopak. Krizi to jen prohloubí a přidá do budoucna další riziko, a tím je, dámy a pánové, inflace. Věřím, že žádný rozumný politik nechce přispět k masivnímu růst cen a znehodnocení úspor občanů. Doufám, že předsednictví bude nadále pevně obhajovat liberalizaci a odstraňování obchodních bariér a protekcionismu.

Dámy a pánové, jak víme, zásadní roli v příčinách současné krize hrají vládní regulace hospodářské politiky USA. Namísto toho, abychom se z tohoto faktu poučili, schválily od 1. července loňského roku, tedy za devět měsíců, orgány Evropské unie neuvěřitelných 519 nařízení a 68 směrnic. Pokud české předsednictví chce být ve svém heslu Evropa bez bariér kredibilní a užitečné, mělo by namísto pořádání dalších summitů okamžitě prověřit veškerou unijní legislativu a zrušit nejrůznější ekologická, genderová, sociální a pracovní omezení. Rada by se také měla zamyslet nad tím, jak zbrzdit zbytnělý sociální stát a snížit vysoké daně a pojištění. Jen tak se podaří urychleně nastartovat racionální lidskou a tržní aktivitu, bez kterých současnou krizi prostě překonat nelze.

  Klaus-Heiner Lehne (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, někdy nevěřím svým uším. Pane Schulzi, iniciativa pro regulaci a pravidla transparentnosti pro zajišťovací fondy a soukromý kapitál vzešla z Výboru pro právní záležitosti.

V roce 2006 začala Skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů u Výboru pro právní záležitosti aktivně vyžadovat zavedení pravidel. Legislativní zpráva z vlastního podnětu, kterou jsme zadali, nebyla vypracována, protože předseda Hospodářského a měnového výboru, o němž všichni víme, že je členem socialistické skupiny v Evropském parlamentu, zahájil naprosto zbytečný spor o pravomoc. Výsledkem bylo, že jsme strávili měsíce, ne-li roky, snahou o dosažení dohody, až jsme konečně v září loňského roku mohli přijmout legislativní zprávy z vlastního podnětu na toto téma, a to ve formě zpráv panů Rasmussena a Lehneho.

Tím, kdo se v Radě vyjádřil proti regulaci v této oblasti, byl Gordon Brown. Ten samozřejmě není členem PPE-DE, ale patří do vaší skupiny. V nedávných letech se paní Merkelová a pan Rasmussen vždy zastávali regulace v těchto oblastech ve všech debatách, jak v Evropské radě, tak na setkáních G8.

Problém spočívá ve skutečnosti, že socialisté v Evropské unii byli vždy velkou překážkou začlenění těchto neregulovaných oblastí. V nedávné době se názory změnily, což mělo za následek, že jsme se dostali do situace, v níž se právě nacházíme. To je jedna z historických skutečností v této oblasti. Zkrátka chci říci, že je velký rozdíl mezi řečmi, které nyní posloucháme, a skutečností nedávných měsíců a let. A toto je bohužel právě ten případ.

Konečně bych se rád zmínil o několika oblastech společného zájmu. Dnes byla atmosféra mezi parlamentními skupinami během příprav usnesení o lisabonském procesu v řídící skupině výjimečně dobrá. Z toho důvodu jsme dospěli k dohodě v téměř každé oblasti a vydali jsme dobré usnesení.

Neměli bychom o tom diskutovat do úmoru. Raději bychom si měli ujasnit, že jde o oblast společného zájmu. Občané Evropy od nás očekávají, že budeme v této krizi jednat společně, a ne jeden druhému odporovat.

(Potlesk)

  Poul Nyrup Rasmussen (PSE). – Pane předsedo, toto je nejhorší krize od roku 1929 a stále se zhoršuje: nezaměstnanost teď nezadržitelně roste.

Toto jsem před pár měsíci řekl předsedovi Komise: „Prosím, nepřeceňujte rozhodnutí Evropské rady z prosince 2008. Prosím, nedělejte si příliš nadějný obrázek Evropy.“ Právě to vy však děláte. Nedocílili jste finančního stimulu v Evropě 3,3 %. Když hovoříte o automatických stabilizátorech, je to již zahrnuto v prognóze. Podle údajů Komise v lednu je prognóza -2 %; nyní nám Evropská centrální banka říká, že je to -3 %. Když mluvíte o finančním stimulu 1,5 %, není to 1,5 %, protože, podle bruegelského institutu, to bude 0,9 %, což je doloženo.

Nyní jsme v následující situaci: nestaráme se o zaměstnanost, nezaměstnanost nezadržitelně stoupá a váš stimul v Evropě není 3,3 %, ale 0,9 %. Pokud nám teď říkáte, že máme počkat na lepší časy, a pokud souhlasíte s Jean-Claudem Junckerem, který včera řekl, že jsme udělali dost, pak říkám: neudělali jste dost – lidé od Evropy očekávají mnohem více, než o čem zde dnes mluvíte.

Jde mi o toto: za pár týdnů se setkáte s panem Obamou, novým prezidentem Spojených států. On navrhuje investiční balíček ve výši 1,8 % svého hrubého národního produktu. My navrhujeme méně než polovinu. Dokážete si představit, že by se Evropa dostala do situace, kdy budeme ti, kteří dělají méně než naši američtí přátele, a kdy budeme ti, kteří vyžadují více než naši američtí přátelé? Dokážete si představit, že by taková Evropská unie mohla být respektována?

Chci říci, že je třeba, abychom udělali více, a je třeba navrhnout důkladný plán, který obsáhne summit, který se odehraje 19. března – což je za devět dnů –, summit v Londýně 2. dubna, summit o zaměstnanosti v květnu v Praze a červnový summit. Vyzývám vás, pane předsedo Komise, abyste vyvinul nová důkladná opatření pro obnovu. Pokud to neuděláme, prohrajeme. Nejde tu o to, jestli příští rok přijdou lepší časy: toto je hluboká světová krize, kterou musíme brát vážně.

Má poslední poznámka se týká solidarity. Přišel čas odmítnout nové demarkační čáry mezi těmi, kdo jsou členy Evropské unie již mnoho let, a těmi, kteří do Evropské unie přišli se slibem, že přijde lepší doba pro obyčejné lidi. Vyvarujme se novým hospodářským demarkačním čárám mezi novými a starými. Ukažme solidaritu v praxi. Proto vás žádám, pane předsedo Komise, abyste uvážil nové finanční možnosti na pomoc našim novým přátelům – jednou z možností jsou eurobondy, další je Evropská investiční banka. Prosím, berte to vážně a zabraňme tomu, abychom udělali příliš málo a příliš pozdě jako v Japonsku, a ukažme, že v Evropě jde o lidi, Evropa vykazuje solidaritu s nejslabšími zeměmi v této Unii.

  Jules Maaten (ALDE). – (NL) Pane předsedo, nyní, když se původní období Lisabonské strategie chýlí ke konci, vidíme, že cíle, které hlavy vlád v roce 2000 stanovily, nebyly dostatečně splněny. Ovšem obzvláště v současné hospodářské krizi je nesmírně důležité, aby byla Lisabonská strategie brána vážně. Kdyby to tak bylo, Evropa by pravděpodobně dokázala lépe zdolat ekonomické překážky.

Jedním z klíčových ujednání Lisabonské strategie je záměr vynaložit 3 % hrubého domácího produktu na výzkum a vývoj: dvě třetiny financovány soukromým sektorem a třetina vládou. Ale skutečnost, že téměř žádná země v Evropské unii tento cíl nesplnila, působí jako brzda na inovaci v Evropské unii. V celosvětové krizi bude v sobě Evropa potřebovat nalézt sílu, aby znovu dostala svou ekonomiku na požadovanou úroveň.

Zároveň je jistě překvapivé, že by stále významný podíl rozpočtu EU měl být používán na přesubvencování staré ekonomiky, která zahrnuje zemědělství a regionální fondy, zatímco nejsou plněny cíle pro investování do výzkumu. Existuje mnoho možností. Jen pomyslete na čisté životní prostředí nebo zdravotnické technologie nebo například na rostoucí odvětví evropských počítačových her, kde se specifická podpora ukazuje jako účinná.

Pane předsedo, dynamická a na inovaci výrazně zaměřená ekonomika může pomoci ke startu novým odvětvím, technologii a výrobkům. A právě to je třeba pro to, abychom se zotavili z recese. Krize nám umožňuje, vlastně nás nutí, abychom provedli naléhavě potřebné reformy.

Doporučil bych členským státům, aby své dohody braly vážně, protože když se nastaví významné cíle, potřebujeme mít vůli k jejich dosažení. Pokud ji nebudeme mít, EU ztratí svou věrohodnost. Společná politika vyžaduje od každého oddanou snahu a žádnému členskému státu neumožňuje povolit.

  Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Pane předsedo, všechno nasvědčuje tomu, že desetileté cíle Lisabonské strategie skončí fiaskem. Ani tato strategie, ani neustále zmiňovaná Lisabonská smlouva není skutečnou odpovědí na světovou hospodářskou krizi. Během nadcházející Rady nás předseda vlády Irska informuje o opatřeních přijatých v zájmu začlenění Lisabonské smlouvy. Podle příkladu Francouzů a Nizozemců Irsko v referendu odmítlo pozměněnou verzi evropské ústavy . Občané této země se nedali přesvědčit k tomu, aby se vzdali části své svrchovanosti ve prospěch byrokratické struktury jménem Evropská unie. V současné době, namísto čekání na rozsudek německého ústavního soudu, který by mohl smlouvu konečně pohřbít, probíhají snahy přesvědčit Iry prostřednictvím slibů a výhod, které nebudou v odevzdaném dokumentu.

S ohledem na velkou hospodářskou krizi vyzývám k ukončení nesmyslných vnitřních sporů EU a k přijetí specifických opatření na základě stávajících dohod a v duchu solidarity.

  Claude Turmes (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, v této době krize potřebujeme silný podnět na evropské úrovni.

Národní státy jednající samostatně nebudou schopny dostatečně silné a koordinované reakce. Proto naléhavě potřebujeme povzbuzení od Evropy. Co ale teď znovu vidíme? Komise, která je, stejně jako její předseda, unavená, postrádá vizi a byla připravena o politickou kuráž. Plán obnovy v hodnotě 5 miliard EUR není plán obnovy, protože 50 % projektů na seznamu se investic v roce 2009 nebo 2010 nedočká, protože například licence na sekvestraci uhlíku nebude zavedena!

Pan Daul má pravdu. Je čas, abychom projevili solidaritu a inovaci. Pokud Komise dá na Margaret – „Chci své peníze zpátky” – Merkelovou a vypracuje seznam, který zaručuje více peněz silným ekonomikám než našim kolegům v zemích na východě, které právě teď potřebují naší podporu, nebude schopna vývoje.

Tudíž potřebujeme inovovat ve dvou oblastech. Zaprvé bychom neměli vyplýtvat těch 5 miliard EUR na státní pomoc. Raději bychom měli peníze soustředit do Evropské investiční banky. Banka v současnosti navyšuje svůj kapitál o 76 miliard EUR a vyjednává s Evropskou centrální bankou o vylepšeních týkajících se likvidity. Proto bychom měli použít většinu z 5 miliard EUR jako záruční fondy pro získání 20, 25 nebo 30 miliard EUR veřejných a soukromých investic. Zadruhé musíme rozšířit tento plán obnovy na zelené technologie, obnovitelné energie a investice do staveb v evropských městech a velkoměstech.

V současnosti prezident Obama přiděluje 10krát více rizikového kapitálu na zelené technologie než Evropa. Proto prohráváme bitvu v další významné oblasti ekonomiky.

  Sahra Wagenknecht (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, rozhodující otázkou ohledně veškerých plánů hospodářské obnovy, které jsou zaváděny v Evropě, je samozřejmě otázka: Kdo dostane peníze? Budou vypsány další bianko šeky pro banky, přestože z dlouhodobého hlediska by bylo pro daňové poplatníky výrazně levnější, kdyby byly rovnou znárodněny? Měli bychom ulevovat velkým společnostem a lidem s vysokými příjmy, přestože celá léta využívali daňových úlev v celé Evropě? Čím více peněz promarníme na takovéto věci, tím pravděpodobnější je, že programy neuspějí a že se evropské hospodářství ocitne ve velmi nebezpečné klesající spirále.

Dlouhodobá politika privatizace, deregulace a liberalizace má za následek zvýšenou koncentraci bohatství mezi horními deseti tisíci. Navíc právě tato politika byla odpovědná za krizi, v níž se dnes nacházíme. Každý, kdo věří, že krize může být překonána pokračováním ve stejné politice jen s několika úpravami, naprosto nepochopil situaci. My potřebujeme pravý opak. Namísto vykupování toxických aktiv bank bychom měli daně vynakládat na obnovu škol a nemocnic a na přeměnu evropského hospodářství v ekologičtější. Pokud se veřejné finance rozdají soukromým společnostem, pak musí být uplatňováno pravidlo žádné daně bez garantovaných pracovních míst, a zejména žádné daně bez veřejných vlastnických práv, aby stát a především obyvatelé měli přínos z jakýchkoli budoucích příjmů. Nejlepší plán hospodářské obnovy by bylo radikální přerozdělení majetku a aktiv odshora dolů. Nízkopříjmový sektor v Evropě musí být zmenšován, a nikoli neustále rozšiřován. Potřebujeme vyšší minimální mzdy a lepší sociální služby v Evropě. Potřebujeme daňové sazby, které zajistí, aby milionáři a kšeftaři ze starého finančního trhu převzali odpovědnost za ohromné ztráty, a nikoli většina občanů, kteří z finančního boomu neměli žádný prospěch. Domnívám se, že sociální spravedlnost je nyní jedinou rozumnou hospodářskou politikou. Je to jediný způsob, jak tuto katastrofální krizi ukončit.

  Nils Lundgren (IND/DEM) . – (SV) Pane předsedo, Lisabonská strategie patří mezi nejlepší projekty EU. Členské státy dobrovolně provedou reformy svých ekonomik, aby vybudovaly prosperitu a schopnost přizpůsobit se jak předvídatelným změnám, jako je stárnoucí populace, tak nepředvídatelným změnám, jako je zhroucení finančních trhů. Hlavní myšlenkou strategie je podporovat efektivní trhy, podnikání, vzdělávání, výzkum a stabilní státní finance, a nyní procházíme zkouškou.

Pokud bychom všichni měli flexibilní hospodářství, správnou měnovou politiku a zdravé státní finance, když se finanční krize objevila, zvládla by ji Evropa mnohem lépe. My jsme však tyto věci neměli. Lisabonská strategie není prováděna, přičemž zároveň euro vedlo k příliš uvolněné měnové politice v Irsku, Španělsku, Itálii a Řecku. Navíc několika zemím pomohl ochranným štít eura ke špatnému hospodaření s veřejnými financemi. Nevyváženost je proto obrovská. Lisabonská strategie je dobrá myšlenka, která byla špatně provedena. Euro je špatná myšlenka, která problémy vyhrotila.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, právě nyní v době krize se ukáže hodnota a užitečnost struktur a tato krize nám dokazuje, že Evropa pod vedením Bruselu není užitečná vůbec. Plán obnovy, nabubřele zvaný „evropský“, je ve skutečnosti součtem financí, o kterých rozhodují členské státy. Příspěvek z evropského rozpočtu tvoří jen jeho malou část.

Zatímco na podporu reálné ekonomiky a pracovních míst se vydává 200 miliard EUR, 2 miliardy z nich jdou na banky, bez záruky, že ty peníze využijí k financování společností a jednotlivých soukromníků. Privatizované zisky, veřejné vlastnictví ztrát: tak zní poslední slovo těchto hospodářských politik, ať jsou liberální, nebo socialistické.

Je to případ evropské solidarity nebo podpory pro státy? Účastníci neformální schůzky dne 1. března svorně odmítli podmíněnost pomoci poskytované automobilovému průmyslu v zájmu trhu a hospodářské soutěže. Nedošlo ke změně politiky, ke změně logiky ani k opuštění systému, který nás dovedl ke katastrofě! Jsme na kraji propasti a za pár dnů nás hlavy států a vlád přimějí udělat velký skok vpřed.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Pane předsedo, jako koordinátor Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů pro regionální politiku bych rád řekl, že požadovaný krok směrem k flexibilnějšímu přístupu a rozhodnějšímu zaměření na investování a zaměstnanost se stává skutečností. Právě teď v době krize má své využití politika soudržnosti, pokud jde o investice Společenství. V současnosti rozdělujeme každoročně dohromady kolem 50 miliard EUR, z nichž 65 % jde na prioritní oblasti z lisabonských dohod. Při tom aktivně přispíváme, kvalifikujeme pracovníky a podnikáme nejrůznější regionální iniciativy pro roky, které přijdou po krizi.

PPE-DE by ráda tento ucelený přístup udržela a vyvarovala se další roztříštěnosti. Účelem přijetí flexibilnějšího přístupu je urychlit plány výdajů, zjednodušit schvalování a účinně se vypořádat s náklady na přípravu, značně rozšířit pole působnosti EIB prostřednictvím specifických programů, včetně udržitelné rekonstrukce městského prostředí, a větší prostor pro energetickou účinnost, zejména ve starých členských státech. Tyto kroky k intenzivnějšímu přístupu a flexibilitě vítám.

Na druhém březnovém zasedání povedeme na této plenární schůzi prioritní rozpravu o změnách v politice soudržnosti. Také budeme náležitě pozměňovat předpisy pro fondy a položíme základ pro nový plán soudržnosti: územní soudržnost, rámec pro období po roce 2013.

Jak jsme před chvílí potvrdili, hodláme podporovat činnosti vysoké kvality včetně klastrů, výzkumu a vývoje, inovace a rozvoje venkova a zajistíme, abychom stimulovali znalostní ekonomiku a konkurenceschopnost v Evropě. To se vztahuje ke všem regionům ve všech členských státech. Tímto způsobem bude Evropa stále viditelná a my přispějeme k větší solidaritě v Evropě, a to i po období krize.

  Edit Herczog (PSE). – Pane předsedo, ráda bych nejprve odpověděla panu Farageovi. Pokud dosud nebylo jisté, zda bude Parlament jednotný, domnívám se, že pan Farage nás všechny přesvědčil, že musíme zůstat jednotní jako Evropská unie.

Systematická krize zasáhla EU a my si musíme položit otázku, proč nás nedokázala zachránit naše Lisabonská strategie na 10 let. Mohli jsme mít lepší cíl? Mohli jsme podat lepší výkon? Mohli jsme být více angažovaní, nebo jsme čekali, že to někdo udělá za nás?

Odpověď socialistické skupiny zní, že je správné mít jednotnou, komplexní strategii do budoucna, řídit konkurenceschopnost a sociální a environmentální udržitelnost jednou jednotnou strategií. Odpověď socialistů je, že potřebujeme splnit lisabonské cíle pro celou Evropu a potřebujeme to pro všechny Evropany včetně těch nejzranitelnějších, tedy chudých.

Je třeba stabilizovat finanční trhy a snížit riziko podobných krizí v budoucnosti. Ale nebudeme podporovat politiky, které posílají naše zdroje do daňových rájů a na bankovní účty několika lidí. Je třeba stabilizovat reálné ekonomiky v celé Evropě ve všech sektorech, a zejména pro malé a střední podniky, ale musíme přijmout odpovědnost podpory zaměstnanosti, a ne pouze umožňovat těmto společnostem vytvářet zisky.

Je třeba pustit se do inovace výzkumu a vývoje a do přechodu na digitální vysílání a také zvyšovat znalosti, které umožní obyvatelům Evropy tyto technologie využívat. Založíme fondy na ochranu povědomí o politikách práva duševního vlastnictví. Je třeba, abychom stabilizovali Evropu jako celek, ale musíme hledět i mimo Evropu, do ještě zranitelnějších částí světa, a nebudeme budovat nové demarkační čáry v rámci Evropské unie.

Je třeba přimět lidi k činům. Činy, činy, činy a výkony. Samotná slova nás k úspěchu nedovedou. Nestačí dělat hodně, ale je nutné udělat dost. Žádáme Komisi, žádáme Radu, aby šly za rámec jarního summitu a předaly naše poselství G20. To od nás lidé z ulice očekávají. Jednejme společně.

  Ona Juknevičienė (ALDE). – (LT) Ráda bych upozornila na některé okolnosti, které mi připadají důležité pro řešení otázky udržování a vytváření pracovních míst. Zaprvé, toto je globální hospodářská krize, která nás nutí znovu promyslet a přehodnotit strategii zaměstnanosti. Zadruhé, musíme kriticky zhodnotit to, co jsme již vytvořili, a účinnost provádění strategií, které jsme přijali. Proto vyzývám Komisi, aby velmi kriticky ohodnotila, jak členové Společenství využívají fondy, které mají stimulovat zaměstnanost. Dodnes platný postup přidělování financí zejména na kvalifikaci, rekvalifikaci a různé druhy vzdělávání je podle mého názoru neúčinný. Nejúčinnějším opatřením pro vytváření nových pracovních míst je investování do malých a středních podniků a mikroúvěrů. Finance ze sociálního fondu a fondu pro přizpůsobení se globalizaci by mohly být pro tento účel využívány efektivněji. Členské státy musí dodat zprávy o využívání peněz ze sociálního fondu a fondu pro přizpůsobení se globalizaci obsahující zejména údaje o tom, kolik nových pracovních míst bylo vytvořeno. Za neúčinné využívání musí být pokuty. Vzrůstá počet zaměstnanců, kteří využívají takzvaného dobrovolného odchodu ze zaměstnání. Zůstávají pak bez práce a bez sociální nebo finanční podpory. Proto bychom zde měli zapojit odbory, které budou ochraňovat zájmy našich lidí. Vyzývám Komisi a členské státy, aby se v této důležité záležitosti sjednotily.

  Guntars Krasts (UEN). – (LV) Děkuji vám, pane předsedo. V současné krizi je lepší dělat víc, než jen čekat. Proto by navrhované nástroje pro hospodářský stimul měly mít naši podporu. Ovšem pro nové členské státy ve východní Evropě, až na několik výjimek, jsou mezinárodní úvěrové trhy uzavřené, dochází tam k odlivu kapitálu a západoevropské banky, které tvoří většinu trhu v regionu, zaměnily velkorysé úvěrové politiky, které ještě nedávno sledovaly, za opatrnější přístup. Příležitosti těchto členských států využívat finanční a fiskální nástroje jsou omezené nebo vůbec neexistují. Navíc ve většině těchto zemí, které se chystají na připojení k eurozóně, kritéria konvergence ve střednědobém horizontu také omezí to, jaká opatření pro ekonomický stimul mohou být přijata. Jediným skutečným nástrojem pro stimulování hospodářství a pro provádění Lisabonské strategie v těchto zemích jsou finance z fondů Evropské unie. Nicméně při získávání financí může být problémem spolufinancování, což může prodloužit dobu potřebnou k získání financí. Abychom mohli stimulovat hospodářství ve východní Evropě, potřebujeme naléhavě změnit pravidla pro získávání financí z fondů Evropské unie. Postupy pro získání financí je třeba značně zjednodušit, snížit objem potřebného spolufinancování ze státního soukromého sektoru a prodloužit lhůty pro získání financí. Je třeba, abychom našli skutečné příležitosti k využití financování z Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj pro získávání financí. Tato rozhodnutí vyšlou důležitý signál pro obnovu a stabilizaci trhu ve východní Evropě. Děkuji vám.

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, komisaři, děkuji vám. Musíme využít příležitost, kterou nám poskytuje finanční krize, a začít s radikální přeměnou evropského hospodářství na ekologické a zastavit změny klimatu.

Nicméně Komise této příležitosti nevyužívá a spoléhá se na záchranný balíček, který zahrnuje zastaralé koncepty, jako je budování silnic a automobilový průmysl. I investování do churavějících ekonomických struktur se jeví jako možnost. To není perspektivní koncept, který by umožnil lidem přestat se strachovat o ztrátu svého živobytí. Uvolnění pravidel pro využití strukturálních fondů musí být zacíleno čistě na udržitelné, k životnímu prostředí šetrné investování. Bez takové kontroly se spolufinancování nesmí zvyšovat.

Páni komisaři, domnívám se, že váš přístup využít finanční krizi k narušení práv pracovníků je také cynický. Směrnice o vysílání pracovníků by měla upevňovat práva pracovníku, a nikoli je pomáhat oslabovat. Reforma tohoto typu měla již dávno přijít. To, co nabízíte v novém dokumentu, je nepřijatelné.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Neoliberální Lisabonská strategie je jedním z hlavních nástrojů pro podporu finanční deregulace, privatizaci veřejných služeb, uvolňování trhů a světového obchodu, deregulaci pracovních vztahů a poškozování práv pracovníků. Návrhy ve směrnici o pracovní době a flexikuritě jsou toho jasným příkladem.

Nemá smysl nadále trvat na rozvoji Lisabonské strategie, když se hospodářská a sociální krize, na jejímž vzniku se uplatňování této strategie podílelo, zhoršuje. Proto je třeba, abychom se rozloučili s těmito politikami neoliberálního kapitalismu, který je odpovědný za zvýšení nezaměstnanosti, nejistoty práce a chudoby a který prohloubil sociální, regionální a územní nerovnosti. Potřebujeme jednotnou evropskou strategii pro solidaritu a udržitelný rozvoj, která by byla založená na ochraně produktivních odvětví a veřejného investování prostřednictvím účinného oživení fondů Společenství za účelem podpořit země se slabšími ekonomikami, která by brala ohled na přírodní prostředí a vytvářela pracovní místa respektující práva a která by podporovala veřejné služby, zvyšovala kupní sílu a zajišťovala spravedlivé rozdělení mezd v zájmu snížení chudoby. To je pravý opak toho, co navrhuje Komise a Rada.

  Johannes Blokland (IND/DEM). – (NL) Pane předsedo, při rozpravách na jarním summitu v nedávných letech jsme nabádali členské státy, aby pracovaly na lisabonském procesu. Nakonec hospodářský růst a nízká inflace poskytly prostor pro reformu. U slibných ekonomik byla reforma nezbytná v oblasti hospodářské soutěže a samozřejmě stále nezbytná je.

Současná krize ukazuje, že členské státy, které na tento požadavek reagovaly, dnes podávají lepší výkon než ostatní. Ostatní státy vykazují značné rozpočtové deficity a skutečnost, že členské státy, které náš požadavek ignorovaly, nyní tyto deficity převádějí, ohrožuje stabilitu naší měny.

Chtěl bych Komisi požádat, aby členské státy kontrovala, a zajistila tak dodržování Paktu stability. Jedině tak můžeme zabránit tomu, aby se nám náklady na tuto krizi vymkly z rukou. V omezené míře mohou tudíž být využita přechodná podpůrná opatření, která splňují požadavky udržitelnosti. Kromě všech nových by samozřejmě měly být dodržovány všechny staré dohody.

  Sergej Kozlík (NI). – (SK) Západní Evropa ráda hovoří o potřebě pomáhat zemím střední a východní Evropy při překonávání krize. Nicméně titíž lidé, nebo pan Sarkozy, abych byl přesný, mluví o těchto zemích jako o černé díře, která představuje pro Evropskou unii riziko. Odmítám takové triviální zobecňování problému, který naprosto stejným způsobem postihuje západní země. Taková vyjádření způsobují ztrátu důvěry v instituce střední a východní Evropy a představují spíše ránu nožem do zad nežli formu pomoci.

Evropští vůdci minulý týden odmítli protekcionismus, který by znamenal spuštění nové železné opony ve sjednocené Evropě. Zároveň však Evropská komise schválila mohutnou státní pomoc pro francouzské výrobce aut. Tento nerovný a diskriminační přístup se však projevuje i v jiných oblastech a zejména v zemědělství. Evropa začíná mít dvě tváře a euroskeptikové si mnou ruce.

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). – Pane předsedo, toto je rozprava o pracovních místech, o pracovních místech a nové prosperitě. Proto mě trochu překvapuje, když slyším od socialistické skupiny kritiku těch, kteří jsou odpovědni za realistické politiky v Evropě, protože socialisté více než kdokoli jiný volali po nižších úrokových sazbách na vrcholu ekonomiky, jako by chtěli převzít měnovou politiku Spojených států. Právě laxní měnová politika víc než cokoli jiného narušila hospodářství Spojených států. Pan Schultz by měl být vděčný, že ho Evropa a Evropská centrální banka neposlechly, protože kdyby to udělaly, evropské hospodářství by si vedlo mnohem hůře. Jsem rád, že se na tomto bodě shodneme.

To platí také pro politiku, kterou doporučujete dnes, protože nyní hovoříte o eurobondech, které by mimo jiné vedly k vyšším úrokovým sazbám pro země střední Evropy. To není solidarita v době finanční krize a udělali bychom dobře, kdybychom ani tentokrát pana Schultze neposlechli.

Je třeba jednat, ale musíme jednat správně, abychom neprohlubovali krizi a abychom zajistili stabilitu.

(Poznámka z pléna)

Ne, vy nejste u moci, ale také jste odpovědni za mnoho věcí, a kdybychom vás poslechli, byli bychom na tom mnohem hůř. Na tom jsme se spolu shodli, ne? Oceňuji konsensus v Parlamentu o tom, že vaše politika byla špatná.

Pane předsedo, nyní potřebujeme stabilitu. Je třeba, abychom ctili pravidla hospodářské soutěže a pravidla státní pomoci, abychom zajistili otevření bariér a obchodu, protože vývoz potřebuje více dovozu a dovoz potřebuje vývoz. Tímto způsobem můžeme dosáhnout většího počtu pracovních míst.

  Guido Sacconi (PSE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, jedna minuta stačí jen na telegram. Mou zprávu, kterou vyšlu Evropské radě, již zprostředkovali pánové Schulz a Rasmussen, kteří řekli, že musíme udělat více, zejména pokud jde o mimořádnou společenskou situaci, a to prostřednictvím nových přísných finančních a fiskálních politik. Dovolte mi přidat ještě jedno sdělení: je samozřejmě naprosto nezbytné, abychom v době krize minimalizovali sociální dopad, ale také je důležité pevně držet směr, abychom věděli, jestli z krize vyjdeme jako vítězové, nebo jako poražení z hlediska globální hospodářské soutěže, která bude stále více nelítostná ve snaze nalézt novou ekologickou, inteligentní, nízkouhlíkovou ekonomiku.

Proto musí být všechna opatření na všech úrovních, od místní po evropskou, v souladu s tímto cílem. Rada potřebuje silný mandát pro vyjednávání před Kodaní, proto nesmíme tuto příležitost, která je také ekonomická, propást. Mandát musí být podpořen nezbytným financováním rozvojových zemí, které jim umožní, aby se k nám připojily.

  Sophia in 't Veld (ALDE). – (NL) Pane předsedo, krize je pro Evropu zkouškou. Občané nyní očekávají, že budeme jednat, a proto je záhadou, že vedoucí představitelé mnohých států stále zůstávají chyceni v politice „každý za sebe“. Evropa není součtem 27 národních zájmů. V tomto ohledu by bylo zásadní chybou rozdělit Evropu znovu na východ a západ.

Pane předsedo, liberálové by rádi investovali do budoucnosti, nikoli do chyb minulosti. Cíle Lisabonské strategie bychom neměli dávat k ledu. Alespoň bychom měli být více aktivní v oblasti vzdělávání a výzkumu, inovace, udržitelnosti a silného evropského trhu.

Pane předsedo, bankéři, kteří rozhazují naše peníze, jsou opovrženíhodní, ale pane Schulzi, politikové, kteří nyní vrší deficity a dluhy na hřbety mladších generací, jsou zkrátka nezodpovědní. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu se hlásí k hlavní myšlence zprávy paní Ferreirové. Jedině se skutečnými evropskými a na budoucnost orientovanými řešeními se můžeme s krizí vypořádat důstojně. Je to pro Evropu teď, nebo nikdy.

  Dariusz Maciej Grabowski (UEN). – (PL) Pane předsedo, skutečná strategie pro hospodářskou obnovu je pro Evropskou unii nezbytná. Aby tato strategie byla účinná, musí splňovat následující podmínky. Zaprvé, EU potřebuje větší rozpočet, a nikoli takový, který je snížen z 1 % na 0,8 % HDP, jak prosazují některé země. Zadruhé, měla by být obnovena svoboda rozpočtové a daňové politiky a opuštěno od snah tyto politiky prosazovat a standardizovat. Zatřetí, měl by přestat být vyvíjen tlak na nové členské státy, aby vstoupily do eurozóny. Začtvrté, měla by být zavedena přísná kontrola toku finančního kapitálu a zastaven převod kapitálu z nových členských států do bohatých. Dnes tento ničivý postup dosahuje desítek milionů eur a ničí nové členské státy. Zapáté, měli bychom směrovat podporu a pomoc především do zemí, které jsou postiženy nejhůře, a nikoli, jak se dnes děje, zavírat loděnice v Polsku, zatímco pracovní místa ve Francii a Německu jsou ochraňována. Zašesté, program investování do infrastruktury by měl být zaměřen na zmírňování rozdílů a nedostatečného rozvoje, zejména v nových členských státech.

  Csaba Őry (PPE-DE). – (HU) Pane předsedo, všichni jsme si vědomi, že za současné hospodářské krize vzrůstá význam politiky zaměstnanosti a Lisabonské strategie, a proto se my, evropští zákonodárci a činitelé s rozhodovací pravomocí, musíme snažit o to, aby provádění pokynů politiky zaměstnanosti bylo co možná nejúčinnější a nejúspěšnější. Jak také ukázal výsledek hlasování ve Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti, mezi politickými skupinami existuje naprostá shoda, že pokyny politiky pro zaměstnanost na období mezi roky 2008 a 2010 tvoří vhodný – a přitom dostatečně flexibilní – rámec pro cíle, které mají být dosaženy. Úkolem členských států v těchto rámcích je určit hlavní aspekty, které se hodí pro jejich konkrétní situace, a vyplnit různé pokyny skutečným obsahem. Rámcový systém je tedy dobrý nástroj, jehož vytvoření je společným evropským úspěchem. Členské státy nyní však musí tento výjimečný nástroj skutečně uvést do praxe.

Tudíž jsou dvě podmínky pro úspěch: stanovení správných cílů a praktické provádění politiky, která je pro tyto cíle vhodná. První podmínka – řekněme – byla již splněna, a proto podle mého názoru v dalším období musíme zaměřit svou pozornost na plnění a využití obsahu pokynů politiky zaměstnanosti členskými státy. Nemůžeme přehlížet skutečnost, že různé ekonomické situace a úrovně zadluženosti mezi různými členskými státy znamenají rozdíly v jejich svobodě pohybu, pokud jde o výši investic, které mohou vložit do oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů. V jiném ohledu však musíme být jednotní: že každý členský stát musí úměrně k vlastní kapacitě zvýšit úroveň investic souvisejících přímo se zaměstnaností. Musíme uznat, že úspěch balíčků hospodářských stimulů zavedených členskými státy úzce souvisí s dosažením cílů EU. Proto musíme sladit své přístupy v oblasti hospodářské politiky těsněji než v minulosti, a proto, v důvěře, že se na tom politické skupiny shodnou, žádám, abychom podpořili zprávu pana Andersona a hlasovali pro její přijetí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: paní KRATSATSA-GAROPOULOU
Místopředsedkyně

  Pervenche Berès (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane Vondro, pane komisaři, Evropa může dokázat mnohé, pokud bude chtít, ale pro to musí udělat správnou diagnózu: v současné době však podceňuje krizi. Je třeba, aby zajistila dostatečné zdroje: v současnosti však plán obnovy nestačí. Musí uvolnit požadované finanční zdroje: v současné době debata o eurobondech stojí; musí být znovu zahájena. Pokud chce Evropa na mezinárodní scéně vystupovat inteligentně, pak musí také jít příkladem ve vztahu k regulaci a dozoru nad finančními trhy.

Pane Barroso, vámi iniciovaná práce realizovaná skupinou Jacquese de Larosièra byla užitečná, inteligentní a výjimečná. Tato práce je nyní projednávána. Buďte jako Delors a použijte tuto práci jako základ pro realizaci!

Tato zpráva byla přijata jednomyslně, přestože ta skupina byla složena z kultur a lidí velmi rozdílného původu. Evropský konsensus, který jsme hledali celá léta, byl tedy nalezen.

Pokud umožníte národům, aby se na základě tohoto výsledku rozdělily, nebude žádný evropský dozor nad finančními trhy.

  Filiz Hakaeva Hyusmenova (ALDE). – (BG) Přínos politiky soudržnosti je v kontextu hospodářské krize stále významnější. Bankovní sektor, zrušení výrobní kapacity, nedostatek nových finančních prostředků a uzavření pracovního trhu jsou základní problémy členských států. Až doteď měla politika soudržnosti své vlastní nástroje, ale krize si vyžaduje navrhování vhodných inovativních řešení.

Podpora založená na fondech EU by nyní měla být zaměřena na vybrané oblasti. Strukturální fondy by měly být využívány aktivněji a více v souvislosti se situací. Členské státy by měly soustředit pozornost na umožnění příjemcům fondy kontrolovat. Já raději doufám, že Komise zjednoduší postupy pro strukturální fondy, což nesmí být na úkor kontroly distribuce a nakládání s fondy. Věřím, že zpráva o politice soudržnosti a investování do reálné ekonomiky nám poskytne plány pro vypořádání se s krizí a že bude užitečná pro následná opatření zaměřená na stimulování hospodářské aktivity, což očekáváme od summitu Evropské unie. Děkuji vám.

  Rolf Berend (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, komisaři, dámy a pánové, zpráva pana Kirilova se zabývá především změnami ve třech nařízeních o strukturálních fondech pro období 2007–2013 s cílem posílit hotovostní tok a likviditu v členských státech. To je opatření pro boj proti hospodářské krizi, které můžeme podpořit bezpodmínečně.

Členské státy mají nyní plně využít například příležitosti pro podporu investování do energetické účinnosti a obnovitelné energie v bytové výstavbě a nových investičních příležitostí v bytové výstavbě obecně. Tato plánovaná opatření přispějí ke zrychlení, zjednodušení a zvýšení flexibility využívání strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Musím zdůraznit, že tato opatření nejsou v rozporu s volnou hospodářskou soutěží, sociálními normami a prováděním nařízení o ochraně životního prostředí a klimatu v rámci Společenství.

Nyní je odpovědností členských států zaručit spolufinancování peněz poskytnutých z evropských strukturálních fondů, aby bylo možné je plně využít. Požadavek ze zprávy, aby byla zjednodušena administrativa a realizace fondů, bude vítán a podporován.

Páni komisaři, těšíme se na další návrhy od Komise v roce 2009 k tomuto tématu. Pro úspěšnou hospodářskou obnovu je důležité zdůraznit význam opatření na podporu zaměstnanosti a obchodu. Nicméně je třeba členské státy nabádat k širokému využívání strukturálních fondů k podpoře nebo vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích.

Výbor vzal naše pozměňovací návrhy plně na vědomí. Musíme tuto zprávu bezvýhradně podpořit. Gratuluji, pane Kirilove.

  Enrique Barón Crespo (PSE). – (ES) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Komise, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, nejlepší poctou, jakou můžeme vzdát Jeanu Monnetovi, je působit jednotně, rozhodně a vytrvale, stejně jako on, při organizování logistických operací během obou světových válek – operace spojenců, které jim umožnily vyhrát válku. To znamená, že my, 27 členských států, musíme jednat společně.

My, jako socialisté, bychom žádali, aby toto zahrnovalo tři prioritní opatření: zaprvé, posílení našeho stimulu a plánu obnovy v rozpočtové sféře a také ohledně kontroly a organizace Evropy.

Zadruhé, potřebujeme rozvinout skutečnou solidaritu mezi 27 členskými státy. Nevím, zda česká vláda a její parlament, které blokují Lisabonskou smlouvu, vědí, že slovo „solidarita“ se poprvé objevuje ve druhém článku Lisabonské smlouvy.

Zatřetí, je třeba, abychom bojovali proti daňovým rájům, černým dírám globalizace.

  Chris Davies (ALDE). – Paní předsedající, chci hovořit o naší strategii a přípravách na konferenci o změnách klimatu, která se bude konat letos v Kodani a na níž jsme přijali vůdčí úlohu, jež je však ohrožena hospodářskou recesí a požadavky, abychom omezili své standardy. Dovolte, abych uvedl příklad.

Před více než třemi lety jsme se dohodli, že výrobcům aut zadáme nové požadavky, aby změnili klimatizační chladiče, které používají a které mají v současnosti schopnost přispívat ke globálnímu oteplení 1 400krát vyšší než oxid uhličitý. Řekli jsme, že by k tomu mělo docházet u všech nových modelů aut od roku 2011.

Ale nyní se dovídáme, že někteří výrobci – v čele, domnívám se, s Fordem a General Motors – se snaží využít mezer v zákoně a této povinnosti uniknout. Tento měsíc se uskuteční zasedání schvalovacích orgánů členských států. Je velmi důležité, aby se komisař Verheugen ujal vedoucí úlohy a vyjasnil, že nehodláme zmírňovat naše normy a že tyto chladiče musí být do roku 2011 nahrazeny.

Pokud nyní povolíme, připravíme živnou půdu pro lobbing ze všech oblastí a naše vůdčí úloha v boji proti změnám klimatu bude vážně podkopána.

  Costas Botopoulos (PSE). – Paní předsedající, tyto tři nesmírně významné zprávy byly navrženy socialistickými zpravodaji. To samozřejmě není náhoda. Náplň těchto zpráv, pozměňovací návrhy, které představí socialističtí poslanci pro jejich vylepšení, a také podle mého názoru dnešní rozprava jasně ukazují, že jsou zde dvě odlišné politiky: odlišné politiky vůči krizi –pravicová politika a politika socialistů. Pravicová politika je docela jednoduchá: krize je špatná věc, ale musíme být trpěliví, ona přejde; musíme přijmout nějaká technická opatření a věci se uklidní samy a my musíme vyjádřit soustrast s lidmi, které krize zasáhne.

Postoj socialistů je mnohem komplikovanější. My říkáme, že musíme postihnout kořeny problému, kořeny krize, že musíme radikálně změnit ekonomické paradigma, že musíme změnit a potlačit veškeré úvahy, které nás do této finanční krize dovedly. Toto není neutrální krize, ale krize způsobená konkrétními politikami, zejména pravicovými vládami.

  Jean-Paul Gauzès (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v těchto časech krize očekávají naši spoluobčané od Evropy hodně. Evropa je nesmí zklamat.

Samozřejmě, pokud budeme realističtí, musíme uznat, že evropské finanční zdroje jsou omezené a my se musíme zamyslet nad tím, jak je můžeme vylepšit. Nicméně Evropa se dostane více do popředí a bude úspěšnější, pokud ukáže větší politickou vůli.

To znamená zaprvé samozřejmě fungovat jako katalyzátor pro opatření a snahy členských států, ale také zaujmout koordinovaný přístup na evropské úrovni. Plán obnovy je v podstatě sadou nástrojů na podporu restrukturalizace. Úloha EIB musí být posílena.

Evropa musí definovat jasnou, inovativní hospodářskou strategii. Hospodářské subjekty potřebují perspektivu a právní stabilitu. Je důležité nejprve dát do pořádku finanční služby, aby bankovní instituce mohly plnit svou hlavní úlohu, kterou je financovat hospodářský rozvoj.

Texty, které se v současnosti připravují pro směrnice o kapitálových požadavcích bank a pojišťoven, a nařízení o ratingových agenturách, musí k tomuto úkolu přispívat. Text o ratingových agenturách musí začlenit poznatky získané z prokázaných nedostatků.

Je zde naléhavá potřeba zajistit evropský dozor nad regulovanými finančními činnostmi. Zpráva skupiny pane de Larosièra předkládá několik vhodných návrhů, které by měly být rychle provedeny.

Evropa také potřebuje mít řádnou, účinnou, moderní průmyslovou politiku. V tomto ohledu je třeba, abychom sladili potřeby udržitelného rozvoje a požadavku na vysoce kvalitní průmyslový základ, který by produkoval zisk a vytvářel zaměstnanost.

V těchto časech krize je lepší nebrzdit sektory, které fungují normálně, vydáváním pravidel nebo nařízení, jejichž účinnost nebyla řádně prokázána. Například v automobilovém průmyslu, který dnes prochází vážnými problémy, je důležité prodloužit platnost nařízení, které osvobozuje od daně prodej vozidel a jehož platnost končí v roce 2010.

Musíme se také mít na pozoru, když například vyjednáváme dvoustrannou dohodu s Koreou, protože by mohla mít velký vliv na náš průmysl.

  Brian Simpson (PSE). – Paní předsedající, můj příspěvek bude zdůrazňovat potřebu investic: investice do pracovních míst; investice do našeho životního prostředí; a investice do našich ekonomik. V tomto ohledu je stěžejní investování do dopravní infrastruktury a zejména do naší železniční infrastruktury, a to nejen tím, že nám zajistí železniční síť světové úrovně, ale také ochranou a vytvářením pracovních míst a sociální soudržnosti.

Dejme prioritu elektrifikaci naší železniční sítě, která nám poskytne jak dopravu, tak environmentální výhody. Investujme do naší dopravní sítě TENS. Připravme plán obnovy a přistupme k činům, ne jen ke slovům.

Nedělat nic a nechat rozhodovat trhy selhalo. Doba na soustředěné evropské kroky je nyní založena na upřednostňování lidí před nezadatelnými zájmy. My na této straně sněmovny nejsme připraveni hrát si na Piláta Pontského a umýt si ruce nad problémem, Chceme jednat a chceme jednat rozhodně.

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Jsem přesvědčen, že současná hospodářská krize má kořeny v přílišné spotřebě a v environmentální krizi a že právě v této oblasti také musíme hledat řešení. Blížíme se k důležitému období z hlediska politiky v oblasti klimatu, protože na konci letošního roku musíme v Kodani dosáhnout dohody o nových společných cílech pro boj proti globálnímu oteplování. Úkol je tedy velký a my nesmíme chybovat ani zaváhat. Právní texty, o nichž debatujeme, nejen definují rámec a vysvětlují hlavní zásady, ale ta skutečná, konkrétní opatření, která máme podniknout, mají teprve přijít. Abychom dosáhli 25–40 % snížení skleníkových plynů, jak doporučili vědci, a abychom zastavili pokles biologické rozmanitosti, potřebujeme značné finanční zdroje.

V nedávných letech jsem měl to potěšení navštívit s parlamentními delegacemi Bangladéš, Čínu, Indii a naposledy Guayanu, a mé přesvědčení se poté v tomto ohledu ještě prohloubilo. Na jedné straně musíme podporovat rozvojové země, ale to se může dít jedině prostřednictvím transparentního, podrobně monitorovaného financování, a na druhé straně by příjmy Evropské unie z dražeb obchodu s emisemi také měly být využívány na podporu opatření rozvojových zemí pro přizpůsobení se globalizaci. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin doporučuje vyčlenit na tyto účely do roku 2020 celkovou částku 30 miliard EUR. To je ohromná částka a její správné využití je velká výzva.

Navíc boj proti změnám klimatu poskytuje Evropě skvělou příležitost posilovat nové technologie a vytvářet nová pracovní místa v zájmu podpory energetické bezpečnosti. OSN a nová administrativa USA, stejně jako některé evropské vlády, také uznaly, že abychom překonali globální krizi, nepotřebujeme jen nový účinný zdroj energie, ale také motor, který funguje podle nových organizačních zásad, protože současná hospodářská recese překrývá skutečný problém, kterému čelí lidstvo a Evropa, a tím je environmentální krize. Zelená „nová dohoda“ (New Deal) je historickou příležitostí vyřešit obě krize současně.

  Gianni Pittella (PSE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že byla chyba, zejména ze strany Komise, podcenit zpočátku rozsah krize a že dnes je chyba opakovat se na summitech, které produkují prohlášení o zásadách, ale nenásledují po nich souvislá a praktická rozhodnutí. Odpovědi na velmi vážné problémy evropské veřejnosti, které poskytují naše zprávy, jsou přesvědčivé a plní svůj úkol.

Sněmovna má však za úkol překlenout propast tím, že zavede eurobondy, nástroj, který opakovaně hájil pan Mauro i já a téměř 200 poslanců, nástroj, který – možná jako jediný – může vytvořit finanční zdroje, které náš mdlý rozpočet nemá, pro financování krizových opatření, transevropských sítí, čistých energií, výzkumu a širokopásmových projektů, boje proti chudobě a programu Erasmus pro mladé lidi. Skvělý Jacques Delors – už budu končit – nám ukázal cestu. Vydejme se po ní s odvahou.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, na pozadí globální hospodářské a finanční krize a mnohamiliardových stimulačních balíčků je zde ohromná příležitost zvýšit energetickou účinnost, zvýšit energetickou bezpečnost ze spolehlivých obnovitelných zdrojů a prosazovat zelenou technologii podle zelené „nové dohody“. Jinými slovy obrátit krizi v příležitost a v dlouhodobý přínos pro nás všechny.

Vítám dvě alternativy pro inovativní financování boje proti změnám klimatu v nedávném sdělení Komise. Jako původní autorka usnesení o dnešním návrhu vybízím členské státy, aby se těmito návrhy řídily, a také aby na setkání hlav států a vlád příští týden uznaly deklaraci summitu z 12. prosince loňského roku, která by měla být oficiálně zaznamenána, nejlépe spolu se závěrečným textem zprávy o evropském systému obchodování s emisemi, protože jinak se neobjeví v Úředním věstníku.

Proto – a vyzývám pana úřadujícího předsedu, pana komisaře a paní předsedající, aby to měli na paměti – potřebujeme trojstrannou deklaraci od všech tří institucí. Tato prosincová deklarace říká: „Evropská rada připomíná, že členské státy rozhodnou, v souladu s jejich příslušnými ústavními a rozpočtovými požadavky, o využití příjmů získaných prostřednictvím dražeb v rámci evropského systému obchodování s emisemi. Bere v úvahu jejich ochotu použít alespoň polovinu této částky na opatření pro snížení emisí skleníkových plynů, zmírnění a přizpůsobení se změnám klimatu, na opatření pro zabránění deforestaci, pro rozvoj obnovitelných energií, energetické účinnosti a dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné hospodářství, včetně budování kapacit, přenosu technologií, výzkumu a vývoje.”

Dále pokračuje: „V kontextu mezinárodní dohody o změnách klimatu v Kodani v roce 2009 a pro ty, kdo chtějí, bude tato částka využita na umožnění a financování opatření pro zmírnění a přizpůsobení se změnám klimatu v rozvojových zemích, které ratifikují tuto dohodu, zejména v nejméně rozvinutých zemích. Další kroky v tomto ohledu budou provedeny na jarním zasedání Evropské rady v roce 2009.“

Netrpělivě očekávám úctyhodný výsledek deklarace ze setkání hlav států a vlád příští týden.

  Harlem Désir (PSE). – (FR) Paní předsedající, příliš málo, příliš pozdě, nedostatečně koordinované, nedostatečně solidární, příliš malé: takové jsou v této fázi skutečné reakce vyvolané plánem Evropské unie pro obnovu a návrhy Komise.

Důvod je skutečně jednoduchý: podíváme-li se na počáteční předpovědi, musíme všichni uznat, že hloubka krize byla podhodnocena, ať již z hlediska opravdu ohromného poklesu průmyslové výroby ve Spojeném království a Francii, například pokles mezinárodního obchodu a německých vývozů, nebo z hlediska předpovědí zvýšené nezaměstnanosti. Proto jsem hluboce přesvědčen, že dnes jsme velmi daleko od reakce, která by byla srovnatelná s tím, co zavádí například Obamova administrativa ve Spojených státech.

Opět je zde zjevný nedostatek solidarity a příliš mnoho váhání. V březnu Ecofin odmítl posílit plány pro obnovu a nyní jsou země východní Evropy nuceny obracet se na MMF. Toto je politováníhodné selhání v otázce evropské solidarity; umožňujeme vznik stále většího počtu vnitrostátních záchranných plánů pro průmyslový sektor a omezujeme se pouze na žádosti o odmítnutí protekcionismu. Skutečností je, že jedinou opravdovou odpovědí by byl evropský plán pro záchranu a obnovu automobilového odvětví.

Myslím, že dnes je požadavek socialistické skupiny v Evropském parlamentu naprosto jasný: chceme vydatné investice. Vzhledem k tomu, že se často zmiňujeme o krizi v roce 1929, podívejme se pro srovnání například na Rooseveltův New Deal, který vynaložil během sedmi let 3,5 % HDP. To by pro Evropu dnes znamenalo 400 miliard EUR ročně po dobu několika let. Proto se domníváme, že by měly být dostupné výpůjční přísliby a eurobondy, že by se mělo silně investovat do zelené inovace, do izolací budov, do moderní dopravy a do energetického sektoru a že by měl existovat podpůrný plán pro oběti restrukturalizace a nezaměstnanosti a pokyny, jak je možné všem, koho postihne nezaměstnanost, pomoci, například prostřednictvím rozšíření pole působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

  Cornelis Visser (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, v této době hospodářské krize by Evropský parlament měl mít úlohu hlídacího psa, zejména pokud jde o předcházení protekcionismu.

Společně jsme vybudovali vnitřní trh, který nám přinesl mnoho blahobytu. Nejen v západní Evropě, ale i ve střední Evropě si země plně užívaly jeho výhod. Neměli bychom si tyto úspěchy nechat vyklouznout z rukou kvůli momentálním nesnázím. My v Evropském parlamentu bychom se měli postavit proti návrhům, jako jsou ty, které se týkají podpory francouzského automobilového průmyslu a které by mohly negativně ovlivnit ostatní evropské země.

Parlament by měl také mít úlohu hlídacího psa, pokud jde o sílu eura. Nemůžeme akceptovat, aby si země nadělaly neomezené dluhy. V Evropě jsme se dohodli na takzvaném Paktu o stabilitě a růstu. Víme, že následkem finanční krize bychom měli poskytnout více prostoru pro podporu bank. To by však měla být výjimka.

Není třeba poskytovat žádnou strukturální podporu ostatním odvětvím hospodářství. Členské státy na to nemají finance, a kdyby si měly půjčit prostřednictvím eurobondů, byly by budoucí generace zatěžkány dlužním břemenem a euro by zesláblo. Osobně jsem proti.

Ve zkratce, měli bychom být hlídacím psem, pokud jde o boj proti protekcionismu a ochranu hodnoty eura.

  Libor Rouček (PSE). – (CS) Dámy a pánové, ve svém krátkém příspěvku se dnes soustředím na jednu důležitou oblast, která bude, doufám že s úspěchem, diskutována a řešena na zasedání Evropské rady, a tou je energetická politika. My všichni víme, že Evropská unie potřebuje posílit svoji energetickou bezpečnost a nezávislost, potřebuje posílit energetickou infrastrukturu, to znamená propojit a rozšířit ropovody, plynovody, energovody mezi jednotlivými státy a regiony, že potřebujeme navýšit zásoby ropy a zemního plynu. Chceme zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, chceme zvýšit energetickou účinnost budov a výrobků, chceme zvýšit investice do výzkumu a do opatření na zmírňování dopadů klimatických změn. Já jsem přesvědčen, že právě opatření a investice, které je nutno přinést v oblasti energetické politiky, mohou řešit nejenom ty problémy v oblasti energetiky a klimatu, ale také právě v době ekonomické krize mohou velmi pozitivně a silně zapůsobit na nastartování ekonomického růstu a na zvýšení zaměstnanosti.

  Rumiana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Dámy a pánové, vítám snahy evropských institucí v plánování opatření pro koordinovaná opatření členských států a snahy Komise při řešení hospodářské krize. Jak je již dobře známo, politika soudržnosti Evropské unie je významným příspěvkem k Plánu evropské hospodářské obnovy a je pro Společenství největším zdrojem investic do reálné ekonomiky. Jako gesto uznání tohoto úsilí podporuje Evropský parlament pozměňovací návrhy usnesení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, aby byla zjednodušena a urychlena finanční správa fondů EU. Doufám, že toto zjednodušení prospěje příjemcům, těm, na něž jsou fondy skutečně zaměřeny. To je důležité zejména pro chudší členské státy Evropské unie.

Jedním důležitým úkolem, který stojí před členskými státy, je zaručit nezbytné finance, aby byly zdroje EU vynakládány podle plánu. Aniž by porušovaly pravidla volné soutěže a normy řádné správy, měly by členské státy využívat těchto zjednodušených postupů pro financování projektů. Děkuji vám za pozornost.

  Atanas Paparizov (PSE). – Paní předsedající, je zjevné, že evropský aspekt plánu hospodářské obnovy a jejího finančního zajištění je v porovnání s úsilím členských států zanedbatelný. Doufám však, že Rada přijme plán na podporu energetických propojení mezi zeměmi, aby následky příští plynové krize byly mírnější.

Nicméně solidaritu je možné vyjádřit nastavením flexibilnějších kritérií pro systém ERM2, eurozónu a přijetí eura v zemích, které čekají na přistoupení. Je zjevné, že členské státy, které nyní musí vyvinout velké úsilí k udržení stabilního směnného kurzu, potřebují větší podporu, aby mohly učinit všechny nezbytné kroky a stát se členy eurozóny a zabránit tak dopadům hospodářské krize. Doufám, že toto bude jedno z rozhodnutí přijatých v blízké budoucnosti, vzhledem k tomu, že pro stávající členy zde již flexibilní kritéria jsou.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Přestože v zásadě souhlasím s Plánem evropské hospodářské obnovy, ráda bych upozornila na dvě záležitosti: vydávání eurobondů a rozšiřování eurozóny. Vydávání eurobondů ani není vhodným nástrojem k posílení eurozóny, ani není správně načasován, v Evropě, která je zasažena finanční, hospodářskou a sociální krizí. Máme 16 členů eurozóny, jejichž hospodářství obdrží podporu, ale co ostatních 11 zemí? Navrhuje se, že bychom měli umožnit nákup eurobondů za švédské a dánské koruny. Jak by k tomu přišly nové členské státy, které z mnoha objektivních důvodů v eurozóně nejsou? Jakou cenu by za půjčku musely platit? Litvě nebylo umožněno zavést euro, protože inflace byla o 0,07 % více než maximální hodnota ukazatele, přestože za 10 let ani jediný člen eurozóny nesplnil všechny ukazatele. Litevský litas je zavěšen na euro již 4 roky. Není čas podívat se na změny ve světě kreativněji a rozšířit eurozónu a usnadnit tak EU cestu z krize?

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN). – (PL) Paní předsedající, titul zprávy pana Kirilova, k níž mu blahopřeji, naznačuje, že bychom mohli také hovořit o nereálné ekonomice. Virtuální ekonomika a virtuální peníze se objevují, ale podpisy bankéřů a auditorů jsou skutečné a označují, že vše je v pořádku. Ukazuje se však, že to není pravda a že je to klam.

Dnes musíme čelit výzvám hospodářské a morální krize. V této souvislosti je rozumné a nezbytné investovat do rozvoje regionů a soudržnosti. To bude znamenat reálné kilometry silnic, modernizované železniční dráhy a letiště. Měli bychom investovat do vědění a vzdělání a do inovativních řešení, zejména ve vztahu k malým a středním podnikům. Měli bychom skutečně omezit byrokracii. Tak vytvoříme pracovní místa pro tisíce lidí a zajistíme jim živobytí. To bude obnášet skutečné provádění politiky solidarity, a nikoli protekcionismus. Tak se Lisabon stane realitou.

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, je třeba přijmout specifická opatření, abychom mobilizovali sektory hospodářství a pomohli jim vypořádat se s krizí.

Důležitější však je, že pokud se vztahují k regionální politice a politice soudržnosti, je jisté, že se týkají většiny občanů a podniků, zejména malých a středních.

Opatření pro zjednodušení nařízení Evropského fondu pro regionální rozvoj a ostatních strukturálních fondů a opatření, jako je podpora investování do využívání obnovitelných zdrojů energie v domácnostech, zjednodušování nařízení a placení záloh a způsobilých nákladů a paušálů nepochybně pomohou k udržení pracovních míst a k přežití malých a středních podniků v tomto nejistém ekonomickém ovzduší.

Úsilí musí být posíleno dalšími iniciativami, které Evropský parlament očekává a na jejichž vytváření se bude podílet. Zůstává potřeba přijímat opatření, která přímo ovlivňují finanční podporu pro občany.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Evropská unie nikdy nebyla v tak kritické situaci jako nyní. Dvě hlavní zásady jsou zpochybňovány: solidarita a jednotnost vnitřního trhu, kvůli protekcionismu. Martin Schulz má naprostou pravdu. Evropská komise nepodnikla žádné konkrétní kroky ke zlepšení situace na trzích nebo regulaci finančních záležitostí. Pokud nebudeme chránit solidaritu, jednotou Evropské unie mohou otřást sobeckost a protekcionismus, protože problémy nejsou jen mimo eurozónu, ale také v ní. Řecko, Maďarsko a další mají podobné problémy. Rád bych připomněl panu Farageovi, že západoevropské banky, západoevropské společnosti vykoupily banky a podniky nových členských států a nyní se vyhýbají solidaritě a nedělají nic pro umožnění pevné finanční báze.

  Martin Schulz (PSE). – (DE) Paní předsedající, děkuji vám, že jste mi umožnila koncem této rozpravy přednést osobní poznámku. Rád bych reagoval na komentáře pana Lehneho.

Z toho, co jste řekl, pane Lehne, jsem pochopil, že krizi zavinili evropští socialisté. Samozřejmě, to už jsme věděli. V Německu je to známé pravidlo, že když ráno svítí slunce, mohou za to křesťanští demokraté, ale když je led a sníh, je to chyba sociálních demokratů. Toho jsme si všichni vědomi. Nicméně vy, členové Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů, byste nyní mohli předvést, jestli uvedete do praxe to, co jste, pane Lehne, říkal, když jste mě napadl, že jsem řekl něco špatně – možná jsem se spletl.

Proto bych vás rád požádal, abyste nám nyní řekl o zprávě paní Ferreirové, o pozměňovacím návrhu 113, který se týká solidarity mezi členskými státy a uzavření daňových rájů. Budete hlasovat proti zprávě paní Ferreirové? Solidarita v rámci Společenství mezi eurozónou a státy mimo ni a solidarita v rámci eurozóny. Budete hlasovat ve prospěch? A konečně fiskální stimul ve výši 1 % nebo 1,5 % HDP jako snaha Společenství ukončit krizi. Budete hlasovat ve prospěch? To jsou pozměňovací návrhy 92, 102 a 113 od socialistické skupiny v Evropském parlamentu. Pokud budete hlasovat ve prospěch, pak ode mě dostanete omluvu, pane Lehne. Pokud nebudete hlasovat ve prospěch, pak budu muset říci, že jste osoba, která pronáší velké řeči a poté podle nich nehlasuje.

  Klaus-Heiner Lehne (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, děkuji vám mnohokrát. Budu velmi stručný. Zaprvé, samozřejmě socialisté nejsou odpovědní za krizi. Nikdo ve sněmovně to neřekl. Všichni víme, čí chyba to je, to bylo již podrobně prozkoumáno. Nicméně správně jsem zdůraznil, že za mnoho let byli socialisté odpovědni za blokování provádění jasných pravidel transparentnosti vztahujících se k zajišťovacím fondům a soukromému kapitálu, a to jsem doložil příklady. Taková je prostě skutečnost.

Pokud jde o pozměňovací návrhy, o nichž byla řeč, rád bych zmínil jen jeden bod, a to problém daňových rájů. V tom se naprosto shodneme. Otázka je jen, v jaké fázi budeme hlasovat pro. Dnes budeme diskutovat o pozměňovacím návrhu 25 o usnesení týkajícím se Lisabonské strategie, která se právě tímto tématem zabývá. Skupina bude hlasovat v jeho prospěch. Proto nemám žádné problémy s otázkami, které jste zmínil.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Paní předsedající, měli jsme velmi dlouhou a přínosnou rozpravu a předsednictví je vděčné všem poslancům této sněmovny za jejich komentáře.

Správně identifikovali velmi závažné výzvy, kterým v současnosti čelíme, a zejména důsledky finanční a hospodářské krize. Jak jsem zdůraznil ve svých úvodních poznámkách, toto téma bude v centru rozprav na setkání Evropské rady příští týden. Navzdory rozsahu krize se předsednictví domnívá, že Evropská unie se může dohodnout na různých složkách přístupu, který nás posune dál.

Neexistuje jiná možnost než postupovat proti této hluboké krizi společně. Proto podporuji mnohé výzvy, které zde dnes zazněly, k větší odpovědnosti a intenzivnější spolupráci. Také se domnívám, že nejen můžeme a musíme jednat společně, abychom vyřešili problémy Evropy, ale také že Evropská unie je dobře umístěná na to, aby byla součástí globálního řešení. Tato krize je sice hluboká, ale když jednáme společně, má Evropa nezbytné intelektuální, finanční, lidské a regulační zdroje, aby mohla pokračovat v určování a provádění vhodných odpovědí.

Joseph Daul řekl, že příští zasedání Evropské rady nebude jen dalším summitem, a nepochybně má pravdu. Příspěvek ke globálnímu řešení začíná převzetím vůdčí úlohy na konferenci G20 v Londýně začátkem příštího měsíce. Na včerejším setkání Rady ministři Ecofinu schválili oblast působnosti pro účast EU na tomto důležitém setkání. Dohodli se zejména na potřebě bližší mezinárodní koordinace makroekonomických politik a globálních finančních nařízení založených na zvýšené transparentnosti a zodpovědnosti – a to nás zavádí zpět k naší debatě o zajišťovacích fondech a dalších citlivých tématech. Všichni se shodli na posílené spolupráci mezi finančními orgány na mezinárodní úrovni, na posílení MMF a na potřebě zabývat se úlohou mnohostranných rozvojových bank při odvracení účinků krize na nejchudší světové populace.

Mluvíme-li o potřebě solidarity, musíme si uvědomit, že tato evropská solidarita musí být doprovázena vnitrostátně odpovědnými politikami pro udržitelný finanční rozvoj v Evropě. Je pravda, že Američané utrácejí, ale nežádají o pomoc MMF a nemají Pakt o stabilitě zajišťující integritu jejich měnové zóny. My musíme investovat do své budoucnosti, ale k tomu musí docházet způsobem, který nepodryje dlouhodobou udržitelnost našich veřejných financí nebo pravidel hry na vnitřním trhu.

Mnozí z vás se dnes zmiňovali o velmi reálných obavách občanů vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti. Martin Schulz řekl, že problémem jsou „pracovní místa, pracovní místa, pracovní místa“ – a má pravdu. Nepochybně potřebujeme udržovat zaměstnanost, a přestože mnohá opatření zůstávají v kompetenci členských států, některé věci udělat můžeme. Dovolte mi jeden příklad. Včera Ecofin dospěl k dohodě o snížení DPH v sektorech služeb s vysokým podílem lidské práce, jako jsou restaurace atd. Pokud si vzpomínáte, toto bylo na pořadu již mnoho let, aniž bylo nalezeno řešení, a teprve včera, během předsednictví mé země, jsme dokázali v této citlivé otázce dosáhnout dohody.

Zaměstnanost by měla být a je hlavním tématem tří zpráv, kterými se dnes zabýváme. Hodláme se tímto problémem zabývat na zasedání příští týden. Je to klíčová část Lisabonské strategie. Souhlasím s těmi, kteří říkají, že současná krize není důvodem pro opuštění Lisabonské strategie. Vlastně je to jen další důvod, proč zajistit splnění hlavních cílů Strategie.

Předsednictví věnuje této otázce zvláštní pozornost, a proto jsme svolali na začátek května dodatečnou schůzi o problému rostoucí nezaměstnanosti. Příští týden hodláme dohodnout některé konkrétní tendence, které budou tvořit základ pro naše diskuse a možná i pro rozhodnutí, která přijmeme v květnu.

Někteří z vás se také zmínili o potřebě dosažení dohody o zmírnění a přizpůsobení se změnám klimatu při přípravách na zasedání v Kodani. Graham Watson se ptal, kolik budeme muset zaplatit. Domnívám se, že to je předčasné. Existují nějaké odhady – například ve sdělení Komise právě o této záležitosti, které obsahuje odhady různých nevládních organizací a institucí – a ty jsou poměrně vysoké. Bylo by však předčasné říkat nyní nějaké odhady. Musíme počkat na USA a ostatní účastníky procesu, aby nás informovali o svých plánech, a ty hodláme zjistit na setkání s administrativou pana Obamy v Praze začátkem dubna. Otevírat účet v tuto chvíli by nebyl správný taktický tah.

Samozřejmě vás budeme plně informovat o všech aspektech příštího zasedání Evropské rady a já zajistím, aby byl předseda vlády Topolánek plně seznámen s názory, které zde dnes zazněly. Na příštím plenárním zasedání podá Parlamentu zprávu o výsledku Evropské rady a já se těším na konstruktivní výměnu názorů při té příležitosti.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, souhlasím s těmi, kteří říkali, že krize byla dlouho podceňována a špatně chápána. Proto je zřejmě dobré, pokud se alespoň pro začátek shodneme na tom, že nevíme, jak vážná tato krize nakonec bude. Kromě toho nevíme, jak dlouho bude krize trvat, a tudíž ani nevíme, zda jsme již udělali dost. Je mi líto, že tentokrát musím odporovat panu Junckerovi.

Nevíme ani, jestli to, co jsme udělali, bude mít vliv, či nikoli. V tuto chvíli nevíme ani to. Jediné, co skutečně víme, je, že se z této krize nedostaneme, pokud se nám nepodaří rychle oživit finanční sektor.

Toto byl začátek problému a mezitím se relativně vyjasnilo, jak se to všechno přihodilo. Také víme, proč opatření, která byla již přijata, aby stabilizovala finanční sektor, neměla žádný vliv, nebo alespoň žádný uspokojivý vliv. To proto, že banky jsou si vědomy, že stále čelí vážným problémům. Banky si v současné době vytvářejí zásoby na rizika, protože vědí, že některá rizika v jejich účtech dosud nebyla odhalena. V tomto ohledu musíme přijmout vhodná politická opatření.

Nicméně, jedna věc je jasná. Finanční sektor nemá možnost vrátit se do doby před krizí. Každý, kdo si představuje, že stát a Evropská unie jsou nyní odpovědné za regulaci a potom půjde vše přesně jako předtím, se velice plete. Je zjevné, že potřebujeme pro finanční sektor a finanční instituce silný dlouhodobý kontrolní systém, který nezahrnuje pouze Evropu. Je velmi důležité, abychom spolu s našimi partnery zavedli systém globální správy. Toho budeme schopni jedině ve spolupráci s našimi partnery, pokud my Evropané zaujmeme jasný společný postoj. Čím více se shodneme v této otázce, tím lepší jsou naše šance dosáhnout výsledků, jaké chceme. Pokud hlavní města Evropy budou vysílat konfliktní signály do Washingtonu, Pekingu a Tokia, vyhlídky na zavedení účinného systému globální správy jsou malé.

Nicméně se shodneme, že současná situace je potenciálně velmi výbušná, pokud jde o sociální sféru, jednoduše proto, že ať uděláme pro stabilizaci finančního sektoru cokoli, nebude to dostatečné pro podporu společností v reálné ekonomice, které jsou v nesnázích následkem finanční krize. To všichni víme.

Evropská reakce na krizi v reálné ekonomice, krizi mezi podniky a průmyslem, je reakce, která se soustředí na pracovní místa. Skutečně to netkví v devidendách pro akcionáře nebo bonusech pro manažery. Reakce spočívá v zajištění, aby lidé, kteří jsou za krizi odpovědní velmi málo nebo vůbec, jinými slovy pracovníci, mohli zůstat ve svých zaměstnáních, protože jinak nemohou žít nezávislý život ve svobodě a s důstojností.

Chceme ochraňovat pracovní místa v evropském hospodářství, a proto byly rozpočtové programy nezbytné. Můžeme se dohadovat, jestli mohly nebo by měly být větší. Nicméně problém je, že v rozpočtu Společenství není v tomto ohledu žádná flexibilita. Pro nás v Evropském parlamentu nebo v Evropské komisi je snadné říci, že potřebujeme velký balíček pro hospodářskou obnovu a že musíme napumpovat velké sumy peněz do ekonomiky, protože to nebudou naše peníze, my žádné peníze nemáme. Vždycky to budou peníze z členských států a prosím, nezapomeňte, že úlohu zde hrají samozřejmě také vnitrostátní parlamenty.

Snažili jsme se zajistit, aby rozpočtové programy byly organizovány tak, aby krátkodobé potřeby neohrozily dlouhodobé cíle. Právě to zmiňovalo několik řečníků ze všech parlamentních skupin, jinými slovy že proděláváme hospodářskou transformaci, transformaci na nízkouhlíkové hospodářství, na hospodářství méně náročné na zdroje a na hospodářství založeném na znalostech. Tato transformace musí během krize pokračovat. Proto říkáme společnostem, aby neomezovaly výzkum a vývoj nebo inovaci a aby si udržovaly své hlavní pracovní síly. Finanční opatření, která přijímáme, musí tyto cíle podporovat. Souhlasím s každým, kdo říká, že se věci možná daly udělat lépe. Nicméně musíme vždy mít na paměti, že peníze, které zde vynakládáme, nejsou peníze Evropské unie. Jsou to peníze z členských států a v členských státech se zvažují i jiné faktory kromě těch, jež my považujeme v tomto případě za vhodné. Ekonomický model Lisabonské strategie, o němž jsme dnes také diskutovali, nezahrnuje nezávislý trh. Lisabonská strategie není založena na předpokladu, že nejlepší tržní hospodářství je takové, které se rozvíjí samo v radikálních podmínkách volného trhu. Strategie naopak tvrdí, že pokud má trh splnit své sociální a environmentální povinnosti, potřebuje pravidla. Za tato pravidla odpovídají politici a my se od tohoto úkolu nesmíme odklánět. Proto jsem přesvědčen, že cíle Lisabonské strategie zůstávají nezměněny a že otázka “Jak je možné, že jsme se dostali do této krize, přestože máme Lisabonskou strategii?” je špatně položená. Jiná hospodářská strategie v Evropě by nedokázala zabránit makroekonomickým nevyváženostem a chybám na mezinárodních finančních trzích, které vedly k této krizi.

Dovolte mi zakončit konstatováním, že chceme zajistit, aby co možná nejvíce evropských společností prošlo krizí bez poskvrny. To znamená, že jim musíme pomoci získat finance. To se mi v současnosti jeví jako hlavní problém, protože úbytek úvěrových zdrojů postihuje jak velké, tak malé organizace.

Evropská investiční banka dělá, co může. Měli bychom Evropské investiční bance za její vysoce flexibilní přístup poděkovat. Nicméně nyní už dosáhla limitu svých možností. Již je jasné, že nebude možné splnit požadavky na půjčku velkých a malých evropských společností ve druhé polovině letošního roku, protože Evropská investiční banka již dosáhla svých limitů. Každý by si měl uvědomit, že situace bude velmi vážná, a tak stojí za to zvážit, jestli my zde v Parlamentu můžeme zlepšit situaci evropských společností, například rychlým projednáním a přijetím návrhů Komise, které mají za cíl zabránit tomu, aby evropské společnosti musely platit zbytečné výdaje.

Předložili jsme návrhy, které by mohly vést ke snížení výdajů evropských společností až o 30 miliard EUR ročně. Urychlené přijetí těchto návrhů by bylo důležitým příspěvkem k překonání krize.

Komise je přesvědčena, že před tímto summitem se výhody a rizika evropské integrace ukážou jasněji než dříve. Mezi výhody zjevně patří spojení našich sil, koordinované a soustředěné jednání a využívání veškeré naší kreativity s cílem vyjít z krize posíleni. To nám umožní vykompenzovat skutečnost, že narozdíl od Spojených států amerických nemůžeme vydávat rozhodnutí centrálně a provádět je všude, ale musíme zajistit, aby se na nich shodlo 27 členských států.

Zároveň jsou ale více než kdy jindy patrná i rizika – rizika, kterým budeme všichni vystaveni, pokud se jeden nebo více členských států v této situaci rozhodne pro protekcionismus nebo hospodářský nacionalismus namísto solidarity a společného přístupu. Bez sdíleného kompasu, který nás provede touto krizí, se bohužel všichni ztratíme v mlze, která krizi způsobila.

  Elisa Ferreira, zpravodajka. – (PT) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, krize je horší, než jsme čekali, a nezaměstnanost stoupne víc, než jsme předpovídali. Existují dobré důvody, proč si myslet, že plánovaný evropský stimul nebude dostatečný, ale již teď je jasné, že trvá příliš dlouho, než se dostane k lidem.

Postoj Parlamentu je, a byl, pevný a jasný a já doufám, že takový bude i nadále. Naším cílem je udržovat zaměstnanost a vytvářet nové pracovní příležitosti s územní i sociální soudržností a solidaritou. V této době krize lidé nemohou důvěřovat Evropě, která nemá odpověď, Evropě, která je bezmocná v řešení problémů, kterým čelí. Co bude tedy Parlament od Komise požadovat? Prostřednictvím těchto zpráv žádá koordinování vnitrostátních opatření a aby Komise využila k jednání veškeré dostupné prostředky. Jako rozpočtový orgán k tomu také dává Komisi veškeré možnosti. Žádá Komisi, aby zahájila evropskou iniciativu pro zaměstnanost a prohlásila, že je nezbytné mít plán na provádění opatření pro regulaci finančního trhu a také pro poskytování úvěrů pro reálnou ekonomiku. A co Parlament žádá po Radě? Žádá Radu zejména o to, aby znovuobjevila politickou vůli, která je v jádru konstrukce evropského projektu. Evropská unie stojí na hospodářské soutěži, ale stojí také na soudržnosti a solidaritě. Nemůžeme mít jednotný trh bez této záruky solidarity a soudržnosti. Proto jsme všichni předali Evropě národní nezávislost, kterou jsme měli před vstoupením do tohoto projektu.

  Jan Andersson, zpravodaj. – (SV) Paní předsedající, tato krize se nyní stává pro lidi skutečností, nezaměstnanost začíná stoupat, a stoupá rychle, a my začínáme vnímat sociální důsledky krize. Pokles se prohlubuje více, než jsme si ze začátku mysleli. Nezaměstnanost a sociální důsledky budou větší.

Rád bych něco řekl Skupině Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů zde v Parlamentu. Pan Hökmark zde není, ale krizi svádí na návrh socialistické skupiny v Evropském parlamentu. To je jako zastřelit pianistu, když se vám nelíbí jeho píseň. V Evropě samozřejmě máme vlády středu a pravice. A právě tyto vlády nejsou schopny konat, tyto vlády vykazují nedostatek koordinace a nedostatek solidarity.

Nyní jde o záležitost pracovních příležitostí, systémů sociálního zabezpečení a veřejného sektoru. Říkám Komisi a Radě před summitem: je třeba, abychom jednali nyní, je třeba, abychom jednali koordinovaně, je třeba, abychom vyvinuli dostatečné úsilí, a je třeba udělat to solidárně. A je třeba to udělat teď. Nemůžeme čekat na summit v květnu. Otázky zaměstnanosti musí nyní být prioritní položkou.

(Potlesk)

  Evgeni Kirilov, zpravodaj. – (BG) Děkuji vám, paní předsedající. Politika soudržnosti ukázala, jak přispívá k překonání sociálních a hospodářských problémů a k provádění strukturálních reforem v členských státech a jejich regionech. Dosud získané zkušenosti a značné vyčleněné zdroje, hovoříme o více než 340 miliardách EUR za období 7 let, jsou v současné hospodářské krizi nezbytnou nutností a je nesmírně důležité, aby tyto peníze byly skutečně využity, a to co nejlépe, ve prospěch evropských občanů a obchodu. V době, kdy pro zotavení evropského hospodářství záleží na každém euru, si nemůžeme dovolit, aby byly tyto fondy využity nesprávně. Proto také vítáme zjednodušení pravidel a vyžadujeme, aby byla řádně prováděna.

Pane Verheugene, když jste dnes hovořil, řekl jste jednu pravdu: nevíme, jak dlouho bude krize trvat. Ale jednu věc bychom měli dnes říci: rozhodnutí, která děláme, a samozřejmě rozhodnutí, která příští týden přijme Evropská rada, musí letos přinést výsledek. Dokonce bych řekl, že tyto výsledky musí být dosaženy do letošního léta. To od nás očekávají evropští občané, aby viděli světlo na konci tunelu a mohli doufat v cestu ven z krize, a navíc rychlou.

Rád bych pronesl poznámku směrem k několika kolegům poslancům, kteří se dnes pokoušeli vložit ekonomickou dělicí čáru mezi staré a nové členské státy. Domnívám se, že právě tato politika soudržnosti, o níž budeme dnes rozhodovat, je v rozporu s myšlenkami, které navrhují. Vše se mi to jeví jako nesmírně škodlivé a my musíme spojit své snahy, abychom to překonali. Děkuji vám.

  President. – Obdržela jsem pět návrhů usnesení⁽¹⁾ předložených v souladu s článkem 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes, ve středu 11. března.

Písemná prohlášení (článek 142)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. – Jako součást obnovené Lisabonské strategie v roce 2008 byly přijaty pokyny a zůstanou platné do roku 2010. Všechny členské státy, včetně Malty, musely nastavit své strategie tak, aby umožňovaly nárůst pracovních míst. Byly stanoveny pokyny pro zaměstnanost. Její financování je nezbytné a Evropský sociální fond může financovat nejnaléhavější opatření, která mají členské státy přijmout, a to jak z hlediska flexikurity, tak z hlediska dovedností.

Flexikurita je integrovaný politický přístup, jehož cílem je usnadnit přizpůsobivost pracovníků a podniků. Zadruhé, musíme vyvinout velké úsilí v oblasti zvyšování úrovně dovedností. K takovému zlepšování musí docházet na všech úrovních způsobilosti.

Zaprvé, zvyšování úrovně dovedností bude zbytečné, pokud nebude vyhovovat potřebám pracovního trhu.

Zadruhé, je třeba upřednostňovat tři strategie:

- zlepšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků;

- přivedení více lidí do zaměstnání a zajištění toho, že v zaměstnání setrvají, aby mohla být zvýšena nabídka pracovních sil a realizovány systémy sociální ochrany;

- zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a kvalifikace.

  Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedo, při poslechu této rozpravy jsem se nemohl ubránit pocitu, že ve sněmovně vládne atmosféra soupeření, jakási přetahovaná – staré členské státy proti novým. Zdá se mi, že obviňování a ukazování prstem jeden na druhého kvůli tomu, kdo si zaslouží být v EU, není všelék na naše problémy.

Především je třeba mít na paměti, že občané nás poslouchají a čekají od nás ochranu. Právě nyní chtějí vidět, k čemu je sjednocená Evropa. Měli bychom tuto rozpravu využít jako příležitost k zamyšlení nad tím, jak omezit sociální dopady současné krize.

My říkáme „ano“ Lisabonské strategii, protože přináší výsledky – díky Lisabonské strategii bylo v EU vytvořeno téměř 7 milionů nových pracovních míst. Ale jaká pracovní místa to jsou? Často zahrnují sezonní práce nebo práce na částečný úvazek, a pokud jde o práce na plný úvazek, údaje o zaměstnanosti zůstávají stejné.

To jednoduše dokazuje, že se Evropa musí naučit využívat svůj vlastní potenciál. Měli bychom investovat do špičkových technologických produktů, které vyžadují vysoce kvalifikované pracovníky – to je naše přidaná hodnota, sektor, v němž nemáme konkurenci. V tomto ohledu je nesmírně důležité prodloužit období pro využívání finančních zdrojů a zjednodušit postup podávání přihlášek, zejména pro nové členské státy.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE-DE), písemně. – (RO) Světová hospodářská krize nás všechny zaskočila, ať již mluvíme o bankách, nadnárodních společnostech nebo dokonce o mezinárodních institucionálních strukturách. Světové hospodářství je těžce zasaženo a přežití globálního finančního systému je skutečně ohroženo. Domnívám se, že nikdo nebude odporovat, když řeknu, že závažnost současných problémů vyžaduje soustředěné úsilí na evropské úrovni. Abychom se dostali z krize, naprostou nutností je solidarita.

Zastupuji v Evropském parlamentu Rumunsko, zemi na jihovýchodě Evropy. Mohu říci, že vliv hospodářského růstu o více než 7 % v roce 2008 kvůli bouřlivým ekonomickým podmínkám, které začínají útočit, mizí. Plán hospodářské obnovy vypracovaný Evropskou komisí musí mít dopad v každém koutě starého kontinentu. Některé části Evropy se nesmí cítit vynechány a bezmocné vůči nepříznivé situaci, kterou samy nezavinily.

Domnívám se, že toto je pro Evropskou unii, nejodvážnější politický projekt za posledních několik set let, nejdůležitější zkouška. Země na celém kontinentu musí ukázat, že jsou jednotná síla. Podle José Manuela Durão Barrosa, předsedy Evropské komise, bude Evropa posuzována především podle výsledků této zkoušky. S tímto výrokem naprosto souhlasím.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Domnívám se, že iniciativa navrhující plán hospodářské obnovy v současné krizi je vítána. EU potřebuje přijmout společný, jasný a účinný postoj, abychom co nejvíce minimalizovali dopady krize z hlediska intenzity a trvání.

Potřebujeme jasnější předpisy pro finanční odvětví, zejména pokud jde o investice zahrnující vysoký stupeň rizika, jako jsou zajišťovací fondy.

V této době je nejdůležitější solidarita mezi členskými státy. Je samozřejmé, že členské státy přijmou opatření specifická pro jejich vlastní potřeby, ale nesmí být v rozporu s vnitřním trhem a EMU. Prioritou musí být usnadnění úvěrů, zejména pro malé a střední podniky, které jsou hybnou silou hospodářského růstu a jsou schopné vytvářet pracovní příležitosti. Intervenční opatření státu musí být však přechodná a poté musí být striktně dodržována pravidla hospodářské soutěže.

Kromě toho musí opatření pro boj proti krizi být integrována jako součást odpovědné rozpočtové politiky. Přestože procházíme krizí, domnívám se, že je obzvláště důležité dodržovat Pakt o stabilitě a růstu, protože navyšování rozpočtového deficitu může být katastrofální rozhodnutí z dlouhodobého hlediska, zvláště pro budoucí generace.

  Daniel Dăianu (ALDE), písemně. – Pan komisař Joaquín Almunia nedávno řekl, že členské státy eurozóny, které se potýkají s velkými nesnázemi, by mohly využívat pomoci od ostatních členů EU. Proč tato nabídka kolektivní odezvy nebyla naznačena členským státům, které nepatří do eurozóny? Nejspíše je něco špatného na rozšíření pomocných balíčků na Lotyšsko a Maďarsko. Zmírnění velmi velkých nerovností je v podstatě rozumné. Ale velmi záleží na tom, jak k tomu dojde. Mají být rozpočtové deficity drasticky sníženy, když soukromý sektor dramaticky snižuje svou činnost? Procyklickým opatřením je třeba zabránit, a to jak za vzestupu, tak během poklesu. Pokud veřejné rozpočty nejsou hlavním důvodem velkých vnějších deficitů, proč by měly nést hlavní nápor zmenšování? Jen si vzpomeňte na ponaučení z asijské krize před deseti lety. Politika také musí myslet na to, jak odradit spekulativní útoky na měny nových členských států. Pouhé drastické snížení rozpočtových deficitů by v tomto ohledu ani nepomohlo. Doufejme, že budoucí schůzky Ecofinu podpoří lepší postoje ohledně finanční pomoci. A až se k pomocným balíčkům připojí MMF, měl by vzhledem k současným výjimečným okolnostem zvážit vhodnost svého tradičního přístupu k nakládání s makroekonomickými nevyváženostmi.

  Vasilica Viorica Dăncilă (PSE), písemně. – (RO) Rumunsko musí využívat nových příležitostí, které poskytují strukturální fondy.

Centrální a místní veřejné orgány v Rumunsku musí co nejrychleji a nejúčinněji využít příležitosti, kterou nabízí Evropská komise z hlediska usnadnění přístupu ke strukturálním fondům Společenství. Musí mít k těmto fondům přístup, aby mohla vznikat nová pracovní místa, být nabízeno profesní vzdělávání prostřednictvím programů celoživotního vzdělávání za účelem profesního přeškolování, a také aby mohla být poskytována podpora malým a středním podnikům.

Urychlení a zjednodušení přidělování financí Společenství může pomoci hospodářské obnově díky finanční injekci do cílených oblastí. Tyto platby budou rychlejší a flexibilnější a proběhne jen jediná platba, která umožní, aby požadované projekty z oblastí, jako je infrastruktura, energetika nebo životní prostředí, byly provedeny v krátkém čase.

Na druhé straně rumunské úřady musí, aby dodržely postupy EU, zajistit spolufinancování části provádění projektů, aby mohly být provedeny co nejrychleji od chvíle obdržení peněz z EU.

Návrhy evropské exekutivy jsou zaměřeny na řadu opatření pro urychlení prioritních investic na vnitrostátní a regionální úrovni v členských státech a zároveň na zjednodušení přístupu k dotacím a navýšení finančních zdrojů dostupným malým a středně velkým podnikům.

  Dragoş Florin David (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlavní rysy společné členským státům Evropské unie jsou demokracie, stabilita, zodpovědnost a soudržnost. Zpráva pana Kirilova o politice soudržnosti a investování do reálné ekonomiky zdůrazňuje význam těchto rysů společných členským státům jako prvního požadavku ve společné strategii pro uskutečňování sociálních a hospodářských politik. Evropské hospodářství dnes trpí následkem světové finanční krize a nejhlubší a nejvážnější recese za posledních 60 let. Musíme členské státy nabádat, aby vyhledávaly příležitosti pro synergii mezi financováním z politiky soudržnosti a z ostatních finančních zdrojů Společenství, jako je TEN-T, TEN-E, Sedmý rámcový program pro výzkum a technický vývoj, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, stejně jako finance přidělené Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Zároveň musí členské státy zjednodušit a usnadnit přístup k financím nabízeným prostřednictvím finančních nástrojů JESSICA, JASMINE a JEREMIE, aby přiměly malé a střední podniky a příslušné příjemce k jejich častějšímu využívání. Rád bych zakončil blahopřáním panu zpravodaji Kirilovovi za jeho příspěvek ve formě této zprávy.

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Žijeme v období hospodářské nejistoty. Evropská unie má odpovědnost přesvědčit se, jestli je možné poskytnout vnitrostátním a regionálním úřadům flexibilitu, aby fondy EU podléhaly lepšímu vlastnictví v zájmu řešení této nebývalé situace.

Opatření v plánu pana komisaře Huebnera Politika soudržnosti: investování do reálné ekonomiky jsou praktická a jsou to opatření, která by měla být přijata domácími orgány bez prodlení.

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) může nyní být využíván pro zajištění částečného financování pro ekologické investice do nízkopříjmové bytové zástavby, tedy něčeho, co by mělo být využíváno k vytváření a udržování pracovních míst ve stavebním průmyslu – který je velmi těžce zasažen – a co by nám zároveň pomohlo dostat se blíže ke splnění našich závazků v oblasti klimatu.

Platby odškodného z Evropského sociálního fondu by mohly skutečně stimulovat strádající veřejné sektory a malé a střední podniky by měly těžit z doporučených změn pro snazší přístupnost hotovostního toku.

Toto je krok správným směrem. Některé formulace v Kirilovově zprávě ve vztahu k Lisabonské strategii mi připadají politováníhodné.

  Adam Gierek (PSE), písemně. – (PL) Jak můžeme bojovat proti finanční krizi? (Evropský plán hospodářské obnovy) S finanční krizí se lze vypořádat buď z krátkodobého, nebo z dlouhodobého hlediska. Krátkodobá metoda je založena na odstraňování neduhů, které se rozvinuly v posledních desetiletích a které vedly ke ztrátě likvidity bankami, oběhu „infikovaných“ bondů a nedostatečnému souladu finanční politiky s aktuální obecnou politikou.

Země, které finančně pomáhají bankám, neodstraňují příčiny krize. Základní příčinou krize je podle mého názoru neoliberální mechanismus působící v ekonomice, tedy orientace na krátkodobý zisk a přehlížení dlouhodobého zájmu, abych jmenoval alespoň jeden rys.

Dlouhodobá metoda by tedy měla napravit mechanismus spravující chod hospodářství tím, že opustí dogmata takzvaného volného trhu. Členské státy a Evropská komise by neměly přebírat role mechanismů konkurenčně zdravého trhu, ale mají povinnost předcházet neduhům. To znamená, že, zaprvé, krátkodobý zisk by neměl zastiňovat dlouhodobé zájmy, které jsou výsledkem například rozvoje infrastruktury, výstavby veřejných budov, ochrany přírodního prostředí nebo hledání nových, a někdy méně ziskových, zdrojů energie.

Zadruhé, se všemi formami vlastnictví by se mělo nakládat stejně a výběr jedné nebo jiné by měl být založen na účinnosti řízení jednotlivých forem.

Zatřetí, členské státy a Evropská komise by měly převzít funkce koordinátorů oblastí finanční i obecné politiky.

Začtvrté, členské státy a Evropská komise by měly vyvinout metody pro koordinování mezinárodní měny a finančního trhu, který je náchylný ke spekulacím, protože se chová spontánně.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Hospodářská krize již zasáhla i Evropu. Nejprve postihla rozvinuté ekonomiky, poté se rozšířila do rozvojových a nových ekonomik. Nejnovější předpovědi pro rok 2009 předvídají hospodářský růst na úrovni -1 % nebo nižší. To znamená, že se nacházíme v době jedné z nejvážnějších recesí, která kdy postihla Evropské společenství.

Souhlasím s panem zpravodajem, že individuální opatření přijímaná jednotlivými zeměmi nestačí, ani když jsou podpořena převody kapitálu do odvětví nejvíce ohrožených krizí. Naše ekonomiky jsou vzájemně propojeny a krize je globální, a proto navrhovaná opatření pro obnovu musí také tvořit reakci, která je povahou a rozsahem globální. Navíc musí ctít základní zásadu EU, konkrétně zásadu solidarity. Jedině tak si budeme moci uchovat územní a sociální soudržnost v rámci EU. Domnívám se, že v takové době krize také zásada solidarity dostává nový politický rozměr.

Kromě toho souhlasím se znepokojením vyjádřeným ve zprávě ohledně lidí, které krize postihla. Musíme znovu zpřístupnit půjčky rodinám a firmám, a zejména malým a středním podnikům, které jsou základním kamenem evropského hospodářství. Jedině takový cíl, spolu s ochranou úspor občanů, ospravedlňuje využití veřejných fondů na záchranný plán. Kdybychom jako součást evropského záchranného plánu dokázali ukončit daňové ráje, byl by boj proti krizi nepochybně snazší a účinnější.

  Louis Grech (PSE), písemně. – Domnívám se, že s prohlubující se krizí a jejím koncem v nedohlednu bude nezbytné zajistit více financí, abychom stabilizovali evropské hospodářství a zastavili sestupnou spirálu. Mezi další omezení patří stupňující se nezaměstnanost a ohromná nejistota na trhu práce. Nedostupnost úvěrů spolu s nárůstem veřejného deficitu je stále velkým problémem a klíčovým faktorem, chceme-li se úspěšně a účinně vypořádat s hospodářskou recesí. Je velmi důležité, aby byla obnovena dostatečná nabídka úvěrů a aby se mohly peníze používat jako ekonomický stimul, tedy plynout do rodin a společností. Je nezbytné vytvořit podněty pro přilákání kapitálových investic. Bohužel, v současné době neexistuje žádný evropský mechanismus nebo instituce schopná koordinovat integrovanou kontinentální obnovu, a proto znovu používáme různá řešení, která mohou jako celek selhat, protože ekonomiky členských států jsou vzájemně velmi provázané. Evropské snahy o obnovu musí jít ruku v ruce s regulačními změnami, abychom zabránili opakování chyb, které nás do této krize zavedly. Nedostatek regulace a chabý dohled byly u zrodu problému a my potřebujeme znovu zavést účinné předpisy.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Pochopit vážnou sociálně ekonomickou situaci, která zasáhla země EU, včetně Portugalska, budeme schopni, jedině když si uvědomíme cíle tohoto „integračního procesu“ a jak jeho politiky leží v základech současné kapitalistické krize, která má jedno z epicenter v EU.

V posledních 23 letech podporovala EHS/EU oběh kapitálu a financializaci hospodářství; liberalizovala trhy a podporovala privatizaci; sloučila společnosti a podporovala nadprodukci, přemístila a zničila výrobní kapacitu; prosazovala ekonomickou nadvládu některých za cenu závislosti jiných, podněcovala využívání dělníků a častější převody zvýšené produktivity práce na kapitál; centralizovala vytvořené bohatství; a zvětšovala sociální nerovnosti a regionální asymetrie, to vše pod kontrolou velmocí a velkých hospodářských a finančních skupin. Toto jsou hlavní příčiny nenapravitelné kapitalistické krize.

Není to „krize“, ale politiky vlastní kapitalismu, které jsou příčinou nezaměstnanosti, nejistoty, nízkých platů, zhoršení životních podmínek, chudoby, nemoci, hladu a vzrůstající nesnáze, kterým čelí pracovníci a obyvatelé obecně.

Proto vítáme velkou demonstraci, kterou chystá CGTP-IN, obecná konfederace portugalských pracujících, na 13. března, za snahu o vytvoření více pracovních míst, vyšší platy a více práv.

  Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Unie potřebuje maximalizovat své úsilí o provádění důsledného rámce pro řešení světové finanční krize. Pokud chceme obnovit důvěru veřejnosti a zdravý finanční systém, měli bychom jednat rychle, abychom udrželi zaměstnanost a hospodářskou aktivitu. Pro zmírnění negativních účinků recese, udržení sociálních standardů a úrovní zaměstnanosti by měly být provedeny některé změny v zájmu zjednodušení přístupu k dostupným zdrojům při zajištění větší transparentnosti a lepšího řízení. Závěry posledního zasedání rady EIT volaly po „urychleném dodatečném opatření ze strany ESF na podporu zaměstnanosti, zejména pro nejzranitelnější skupiny obyvatel, věnování zvláštní pozornosti nejmenším podnikům snížením nemzdových pracovních nákladů“. Rád bych proto požádal příští summit Rady, aby vážně zvážil vytváření a udržování pracovních míst prostřednictvím opatření pro spolufinancování souvisejících s přechodným snižováním nemzdových pracovních nákladů v zemích vážně postižených finančním nebo hospodářským poklesem. Největší pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva, těm, kteří nejvíce trpí dopady hospodářského a sociálního propadu, abychom zabránili dalšímu asymetrickému vlivu krize, která ohrožuje vyvážený rozvoj všech území v Unii.

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Solidarita je dnes pro Evropu jednou z nejcennějších hodnot. Ovšem v současné hospodářské krizi se objevují známky toho, že evropská solidarita je podkopávána.

Více než kdy jindy musíme zabraňovat nejednotnosti mezi členskými státy – zabraňovat dělení na staré a nové, velké a malé. Rozdělení, které existuje mezi členskými státy patřícími do eurozóny a těmi, které do ní nepatří, nesmí poskytovat státům eurozóny privilegované postavení, z něhož by ovlivňovaly naši společnou budoucnost. Všechny členské státy se musí podílet na rozhodování stejnou měrou. Všem členským státům musí být zaručeno právo sdělovat své problémy a obavy, aby bylo dosaženo možných evropských řešení.

Evropa potřebuje hybnou sílu, aby překonala hospodářskou krizi s nejmenšími možnými škodami. Protekcionismus nemůže být odpovědí na hospodářskou krizi. Právě naopak, základem našich aktivit musí zůstat otevřenost a duch hospodářské soutěže. Tudíž, abychom mohli využít současného poklesu, mělo by být investováno více peněz do inovace, výzkumu a vývoje.

Jinými slovy, krize by měla být vnímána jako podnět k provádění Lisabonské strategie. Jedině plným využíváním této strategie založené na solidaritě můžeme zajistit pracovní místa a udržitelnost evropského hospodářství.

  Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. – (HU) Nemá cenu snažit se vypočítávat křivdy. Nicméně vzájemně cítěná bolest mobilizuje zdroje a záměry. Mnozí připomínají krizi z roku 1929, přestože druhá světová válka, která následovala po ní, rozdělila Evropu mezi dvě různé cesty. Země bývalého východního bloku navíc zažily také traumatizující změnu režimu, ale v tomto případě jsme všichni stejně ohroženi světovou finanční a hospodářskou krizí, která navzdory některým počátečním znamením byla neočekávaná.

Od začátku krize se cesta Evropy již nemůže rozdělit ani na několik souběžných cest – nemohou být dvě rychlosti. Při devalvaci spekulativního kapitálu může každý očekávat ztrátu; ztráty se liší jen o stupeň. Paradigma společného trhu může přežít a zůstat konkurenceschopným, jedině pokud poskytneme společná, koordinovaná řešení. Duch protekcionismu nenabízí dobrou radu!

Úkolem členských států je vypracovat své finanční plány ve vzájemné spolupráci. Evropská unie může tento úkol doplnit zhodnocením, jak každý může dodat podporu podle svých prostředků, aby členské státy a občané, kteří jsou na konci řady, také skončili s pozitivním výsledkem. Střední a východní evropský region je v této řadě dále vzadu, z části z historických důvodů, z části proto, že nepřítomnost eura způsobila nedostatek důvěry a obrátila spekulativní kapitál proti nám. A přestože je nemožné jednat s některými členskými státy rovnocenně, tvrdím, že potřebujeme vypracovat systém podpory na evropské úrovni, který umožní, ve jménu solidarity, poskytnout pomoc, která je vhodná pro každý členský stát.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Všechny zásady v Evropském plánu hospodářské obnovy musí figurovat ve vnitrostátních plánech hospodářské obnovy.

Přístupné fondy EU musí být použity na prioritní projekty a rozdělovány spravedlivě mezi členské státy, nicméně s přihlédnutím ke zvláštním případům.

Musíme účinně využít každé příležitosti. Proto je nesmírně důležité navrhovat příležitosti k využití fondů EU, protože to urychlí a zajistí flexibilitu v provádění tohoto plánu.

Projekty musí být prováděny rychle a účinně, aby se zotavila část pracovních sil, která prochází těžkým obdobím. Proto musí být radikálně zredukovány administrativní postupy, zejména časové rámce pro uplatňování postupů, abychom zaručili okamžitou účinnost tohoto procesu.

Navíc naprostou nutností mezi opatřeními, které je třeba přijmout, jsou ta, která se týkají přijímání legislativního rámce pro účinný boj proti daňovým rájům.

Je zjevné, že státní podpora musí být využívána obezřetně, aby se zabránilo vznikání problémů se soutěží. Zároveň však musíme podrobně analyzovat přínosy, které taková pomoc může mít, pokud jde o využití pracovní síly, a přihlížet k tomu, kde je tato pomoc více než nezbytná.

  Iosif Matula (PPE-DE), písemně. – (RO) Evropská komise přiděluje významné částky na investice do energetické účinnosti, do výroby obnovitelné energie, stejně jako do budování transevropské dopravy a energetických sítí. Zajistit, aby se plynová a energetická krize, která vznikla v některých regionech EU, v budoucnu neopakovala, můžeme jedině prováděním rozumné politiky v této oblasti.

Propojení všech plynových a energetických sítí v Evropě zajistí uplatnění zásady solidarity: členský stát bude moci dovážet i vyvážet přírodní zdroje za normálních podmínek i během krize.

V této souvislosti musí členské státy využívat příležitosti financování, které nabízejí strukturální fondy na rozvoj projektů v oblastech, jako je infrastruktura, energetika a životní prostředí.

V zájmu zlepšení kvality těchto projektů a účinku jejich provádění musí členské státy EU využít maximální technické pomoci, kterou může Evropská komise poskytnout.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám rychlost, s jakou instituce EU určily některá řešení současné hospodářské krize. Nicméně rád bych zdůraznil několik aspektů, které vyžadují bližší pozornost.

Zaprvé, financování projektů energetické infrastruktury. Jsem přesvědčen, že rozdělovat peníze co možná nejvíce projektům je od základu špatný přístup, protože zde je riziko neschopnosti pokrýt rozpočet potřebný na jejich dokončení. Nedávno, po diskusích o plynovodu Nabucco, jsem nabyl dojmu, že si zahráváme s ohněm. Nemůžeme přislíbit 250 milionů EUR na Nabucco, a potom říci, že snižujeme finance o 50 milionů EUR, a nakonec prohlásit, že by to vlastně měla být čistě soukromá investice. Přínos projektu Nabucco je neoddiskutovatelný a my si z politických a ekonomických důvodů nemůžeme dovolit s ním otálet.

Zadruhé, domnívám se, že se nesmíme nechat ovlivnit protekcionistickými tendencemi, které by ovlivnily fungování vnitřního trhu. Přestože tato krize má v celé EU nerovnoměrný dopad, musíme na ni zajistit jednotnou odpověď v souladu s cíly politiky soudržnosti a zásadami vnitřního trhu. Domnívám se, že je naprosto nezbytné zhodnotit dopad těchto pozměňovacích návrhů, abychom posílili účinnost opatření v novém finančním rámci pro období 2014–2020.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Aniž by byla nástrojem krizového řízení, tvoří politika soudržnosti třetinu rozpočtu EU, a je tak největším zdrojem investic do reálné ekonomiky, přičemž poskytuje ohromné příležitosti, zejména pro neustále znevýhodňované regiony. Proto bych rád upozornil na potřebu nalézt řešení zajišťující lepší vertikální zapojení regionů na evropské úrovni.

V podmínkách vytvořených současnou výjimečnou hospodářskou situací bych rád zdůraznil význam posílení flexibility, pokud jde o přístup k strukturálním fondům. Také vítám rozšíření příležitosti podpory investicím do energetické účinnosti, obnovitelných energií v bytové výstavbě a do odvětví čisté technologie.

  Sirpa Pietikäinen (PPE-DE), písemně. – (FI) Paní předsedající, dámy a pánové, minulý týden Komise předložila Radě na její zasedání na konci měsíce své sdělení o hospodářské krizi. Komise také poskytla své první zhodnocení výsledků evropského hospodářského stimulačního balíčku. Komise považuje první výsledky za dobré a odhaduje, že opatření pro obnovu na vnitrostátní a evropské úrovni současně bude mít v období 2009–2010 celkovou hodnotu rovnající se zhruba 3,3 % HDP.

Blahopřeji panu zpravodaji k velmi solidní zprávě. Podle mého názoru je obzvláště důležitá potřeba koordinovat opatření členských států, kterou zpráva zdůrazňuje. Projevení tendencí je velmi znepokojivé. Členské státy mohou v projevech ujišťovat, že jsou připravené táhnout za jeden provaz, ale pokud jde o přijímaná opatření, děje se něco zcela jiného. Je nesmírně důležité, aby vedoucí představitelé EU přijímali rozhodnutí v souvislosti s tím, co říkají, a nepodléhali protekcionistickým tlakům, které jsou v některých zemích nesporně drastické.

EU potřebuje podniknout nový, ambiciózní krok, který představuje pokračování Lisabonské strategie. EU potřebuje stimulační balíček, který poskytuje podporu novým průmyslům jako základ pro konkurenceschopnost a růst. S investicemi do takových oblastí, jako je eko-modernizace, obnovitelné zdroje energie a informační technologie, je možné započít zdravou změnu v odvětví.

Krize je zároveň příležitost. Je to příležitost přeorganizovat celou panevropskou a globální finanční architekturu. Krize je také příležitost vést hospodářský růst po úplně nové cestě, se základem v obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti. “Zelený New Deal”, jak je znám, musí být základem pro obnovu a nový růst. Tak při vytváření pracovních míst a zavádění inovací budeme řešit také výzvy změn klimatu.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Evropské hospodářství trpí důsledky globální finanční krize a nejrozsáhlejším a nejvážnějším poklesem za posledních 60 let. Tato krize je obrovským testem pro Evropu. Ovlivňuje podniky a také občany a jejich rodiny. Mnozí žijí ve strachu, zejména ze ztráty zaměstnání, a čekají, jak se k nim Unie zachová.

Evropa nesmí být jen součtem 27 vnitrostátních zájmů. Musí být založena na solidaritě a ochotě členských států a regionů co nejrychleji provést své programové cíle.

Mělo by nám být jasné, že v době hospodářské krize bychom se měli soustředit na lisabonské cíle, zejména v oblasti nezaměstnanosti. Právě politika soudržnosti má finanční nástroje, které se musí uplatňovat intenzivněji a flexibilněji v době krize. Finanční prostředky politiky soudržnosti EU v období 2007–2013 mohou významně pomoci při plnění cílů obnovené Lisabonské strategie EU pro růst a zaměstnanost, kterými jsou občané, společnosti, infrastruktura, energetika a výzkum a inovace. Potřebujeme zlepšit koordinaci a zbavit se protekcionismu a všech forem demagogie. Musíme obnovit kapitálové toky a převody kapitálu.

Jsem přesvědčená, že investice do inovací, nových technologií a ekoinovací přinášejí nové příležitosti, které jsou nezbytné pro zabezpečení účinné reakce na současnou finanční krizi. Musíme odstranit všechny bariéry a vytvořit skutečný vnitřní trh s obnovitelnou energií.

  Katrin Saks (PSE), písemně. – (ET) Ráda bych poděkovala paní zpravodajce Ferreirové za významnou a aktuální zprávu. V současné krizi je nezbytné, aby existující fondy byly plně využity. Je politováníhodné, že většina členských států, které jsou oprávněné dostávat podporu ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti v nové finanční perspektivě, nebyly schopny tyto fondy využít. Totéž se uplatňuje v mé rodné zemi, Estonsku. Je pro to několik důvodů: první, hlavní problém je administrativní kapacita členských států; v této oblasti by členské státy mohly dost udělat samy a mohly by vylepšit fungování administrativy. Druhý důvod pochází z Evropské unie. Je důležité, aby EU vytvořila flexibilnější podmínky. Například je zde problém s programy, kde musí být náklady udělány předem a poté jsou financovány zpětně. V současnosti je obtížné získat půjčky na tyto výdaje. Otázka, jaká opatření Evropská komise plánuje ohledně předběžných plateb, je velmi důležitá. Další důležitou záležitostí je míra samofinancování za stávajících podmínek; v této oblasti by měla být zvážena větší flexibilita. Třetí důležitou věcí je mechanismus dohledu – současná byrokracie je zjevně těžkopádná.

Děkuji vám za zprávu.

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE), písemně. – (RO) V případě některých členských států, včetně baltských států, Rumunska nebo Maďarska, finanční krize a globální recese zdůraznily strukturální nevyváženosti, které se během období hospodářského růstu nashromáždily kvůli přílivu přímých zahraničních investic a rychlému zahraničnímu zadlužení.

Každý plán obnovy EU musí počítat s tím, že tyto země potřebují značné zahraniční finance, aby mohly pokrýt deficit v obchodu se zbožím a službami. V případě nedostatku externích financí jsou dané země předurčeny k velkým, prudkým změnám, které smetou výhody získané za předchozí roky, oslabí soudržnost v rámci EU a mohou dokonce ohrozit stabilitu v této oblasti.

Rada a Evropská komise mají jednoznačnou odpovědnost za nalezení řešení pro získání požadovaných zahraničních financí. Dané členské státy mají odpovědnost, získáním času díky zahraničnímu financování, za vypracování strukturálních reforem, které napraví nahromaděné nevyváženosti.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Regionální politika je hlavním zdrojem evropských investic do reálné ekonomiky. Urychlení a zjednodušení jejího financování může pomoci hospodářské obnově uvolněním likvidity do vybraných odvětví.

Rychlejší, flexibilnější platby, u paušálních úrokových sazeb a jednorázových částek, navrhované Komisí, umožní okamžité provádění projektů v oblastech infrastruktury, energetiky a životního prostředí.

Vnitrostátní a regionální orgány musí využívat těchto příležitostí a intenzivně používat strukturální fondy, aby oživily zaměstnanost, malé a střední podniky, podnikatelského ducha a profesní vzdělávání, a přitom přispívat podle pravidel spolufinancování, aby přidělené finance byly využity plně.

Vyzývám regionální rady a prefektury ve francouzských zámořských departmentech, jako jsou orgány pro správu strukturálních fondů, aby tyto změny očekávaly, a jejich regionální programy tak mohly být okamžitě soustředěny na projekty vykazující nejlepší potenciál pro růst a zaměstnanost.

Vzhledem k současným nepokojům ve francouzských zámořských departmentech a k současnému zasažení Réunionu protestním hnutím musíme objevovat nové domácí rozvojové iniciativy a zapojit všechny páky, které máme k dispozici, včetně těch, které nám poskytuje Evropská unie.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Sdělení EU o Evropském plánu hospodářské obnovy z prosince 2008 vyjmenovává oblasti, do nichž budeme investovat v několika příštích letech, abychom zajistili hospodářský růst a ochránili pracovní místa. Jsou to: podpora malým a středním podnikům, s finančním odhadem 30 miliard EUR prostřednictvím EIB; urychlení investic do projektů infrastruktury pro transevropské energetické a širokopásmové sítě, s finančním odhadem 5 miliard EUR na zlepšení energetické účinnosti v budovách; výzkum a inovace.

Tato opatření musí být podpořena legislativními návrhy, které také zaručí částky finančních prostředků. Návrh na nařízení z ledna 2009 pro financování energetických projektů jako součásti Evropského plánu hospodářské obnovy neobsahuje částky finančních prostředků na energetickou účinnost v budovách. Jsem přesvědčena, že EU dělá chybu, pokud během hospodářské krize nezajišťuje finančně prioritní projekty. Energetická účinnost v budovách je oblast, která může vytvořit přibližně 500 000 pracovních míst v EU, zlepšit kvalitu života občanů a přispět k udržitelnému hospodářskému rozvoji podporou obnovitelných zdrojů energie. Osobně se domnívám, že by bylo selhání Evropské komise, kdyby nepodpořila energeticky účinné budovy prostřednictvím využití finančních opatření a nástrojů, vhodných fiskálních opatření a prostřednictvím silného politického signálu na evropské úrovni.

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN), písemně. – (PL) Paní předsedající, dnes diskutujeme o plánu na oživení ekonomiky ve vztahu k prioritám Lisabonské strategie. Přestože od představení strategie uplynulo několik let, vidíme, že není zaváděna. Jinými slovy, vydáváme dokumenty, které pak neprovádíme. To potvrzuje jistý zvyk, který se zde v Parlamentu stal normou, konkrétně zahrnování občanů nařízeními, která v mnohých případech komplikují jejich životy a která nemají výrazný dopad na jejich životní standard.

Kromě toho rostoucí finanční krize ukazuje, že Evropská komise a Rada jsou naprosto izolovány od každodenních problémů společnosti. Komise v podstatě nemá žádný skutečný plán opatření reagujících na prohlubující se krizi. Každý vidí, že jednotlivé země zavádějí svá vlastní záchranná opatření a že centrálně spravovaný trh v hodnotě pěti set tisíc milionů není schopen skutečně ovlivnit rozsah krize.

V nedávných letech bylo zemím východní Evropy řečeno, že mají privatizovat banky, jinými slovy, že by je měly podřídit západoevropským bankám. Ony to naivně udělaly a nyní právě tyto banky spekulují a likvidují ekonomiky nových členských států EU.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně

(1) Viz zápis.

4. Pořad jednání

  Předsedající. – Pokud se týče návrhu usnesení o humanitární situaci na Srí Lance, který předložil Výbor pro zahraniční věci, obdržela jsem od Roberta Evanse a dalších 40 signatářů písemnou námitku proti zařazení uvedeného usnesení.

V souladu s ustanoveními čl. 90 odst. 4 jednacího řádu je návrh usnesení zařazen do rozpravy a hlasování o pořadu jednání aktuálního zasedání.

Proto vám navrhuji, aby byla dnes večer rozprava zařazena jako poslední bod a hlasování se konalo zítra ve 12:00. Lhůta pro předložení pozměňovacích návrhů je dnes odpoledne v 15:00.

  Robert Evans (PSE). – Paní předsedající, v pondělí večer přijal Výbor pro zahraniční věci podle článku 91 usnesení týkající se zhoršující se humanitární situace na Srí Lance.

Situace na Srí Lance je zjevně velmi vážná, ale není vůbec jasné, co přesně se děje, pokud jde o humanitární situaci. Jsem si vědom toho, že v této sněmovně existuje mnoho odlišných názorů. Jako nejcitlivější postup tedy navrhuji, aby byla naplánována řádná rozprava, jíž nelze vtěsnat do tohoto dílčího zasedání, ale bylo by možné ji uskutečnit při příštím dílčím zasedání, které se koná již za 10 dnů. Jsem vděčný panu Daulovi ze skupiny PPE-DE, že dal za svou skupinu najevo podporu tomuto postupu. Protože jsme seriózní sněmovnou, navrhuji a žádám své kolegy, aby podpořili rozpravu usnesením a plnou účastí na příštím dílčím zasedání, abychom učinili zadost vážnosti situace na Srí Lance.

  Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, když někdo něco navrhuje, vždy někdo může proti tomu před hlasováním vystoupit.

Proto chci jen říci, že je situace na Srí Lance nesmírně tragická. Je tam v pasti 150 000 lidí bez možnosti úniku. Je to stejné jako v Barmě. Proto by měla Srí Lanka zůstat dnes na pořadu jednání, abychom ukázali naše odhodlání podpořit ty, kteří jsou v pasti.

(Parlament zamítl žádost o odložení rozpravy)

5. Hlasování

  Předsedající. – Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

5.1. Osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu (kodifikované znění) (A6-0060/2009, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) (hlasování)

5.2. Zaměstnanci Europolu: úprava základních platů a příspěvků (A6-0078/2009, Agustín Díaz de Mera García Consuegra) (hlasování)

5.3. Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (A6-0106/2009, Reimer Böge) (hlasování)

5.4. Opravný rozpočet č. 1/2009: záplavy v Rumunsku (A6-0113/2009, Jutta Haug) (hlasování)

5.5. Společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (přepracované znění) (A6-0097/2009, Luis de Grandes Pascual) (hlasování)

5.6. Společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) (A6-0098/2009, Luis de Grandes Pascual) (hlasování)

5.7. Státní přístavní inspekce (přepracované znění) (A6-0099/2009, Dominique Vlasto) (hlasování)

5.8. Kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (A6-0100/2009, Dirk Sterckx) (hlasování)

5.9. Vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy (A6-0101/2009, Jaromír Kohlíček) (hlasování)

5.10. Odpovědnost dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (A6-0102/2009, Paolo Costa) (hlasování)

5.11. Pojištění majitelů lodí pro námořní nároky (A6-0072/2009, Gilles Savary) (hlasování)

5.12. Soulad s požadavky na stát vlajky (A6-0069/2009, Emanuel Jardim Fernandes) (hlasování)

5.13. Výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (A6-0066/2009, Saïd El Khadraoui) (hlasování)

5.14. Přístup veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (A6-0077/2009, Michael Cashman) (hlasování)

– Před závěrečným hlasováním:

  Michael Cashman, zpravodaj. − Paní předsedající, podle článku 53 bych rád Komisi požádal, aby odpověděla a sdělila nám, zda má v úmyslu přijmout všechny pozměňovací návrhy Parlamentu tak, jak byly dnes přijaty.

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Paní předsedající, je mi ctí přednést jménem Komise následující prohlášení.

Komise bere na vědomí pozměňovací návrhy, o nichž Parlament hlasoval a jež podrobně prozkoumá. Komise potvrzuje svou ochotu usilovat o dohodu s Parlamentem a Radou. Komise svůj návrh zváží až poté, co obě složky rozpočtového orgánu zaujmou svůj postoj. Mezitím má Komise v úmyslu i nadále usilovat o konstruktivní dialog s oběma orgány.

  Michael Cashman, zpravodaj. − Paní předsedající, nevím, kde byl pan komisař, ale dnes ráno jsme stanovisko přijali.

Rád bych proto požádal, aby plenární zasedání hlasovalo o vrácení zprávy výboru, což by výboru umožnilo pružně vstoupit v jednání s Radou a Komisí.

Proto žádám sněmovnu, aby podpořila vrácení zprávy výboru.

(Parlament schválil žádost o odložení závěrečného hlasování)

  Michael Cashman, zpravodaj. − Paní předsedající, děkuji sněmovně za její trpělivost při mém posledním vystoupení. Mohu Vás, paní předsedající, požádat, abyste napsala českému a nadcházejícímu švédskému předsednictví oficiální výzvu k brzkému zahájení formálního dialogu s Evropským parlamentem?

Jak je oznámeno na hlasovací listině a v zájmu srozumitelnosti a ucelenosti textu, který jsme nyní přijali, stejně tak žádám, abyste laskavě požádala služby plenárního zasedání, aby bez zásadních změn přikročily k následujícímu: seskupily články podle jejich obsahu do specifických tematických titulů, podle toho přeskupily odůvodnění a definice a co nejdříve vytvořily a vydaly postoj Parlamentu jako konsolidovaný text.

A konečně bych rád vyjádřil díky za obrovskou pomoc a podporu, kterou mi poskytly nejen sekretariáty, ale také služby zajišťující předkládání materiálů.

(Potlesk)

  Předsedající. – Tento požadavek tedy, pane Cashmane, předám a budu o výsledcích informovat.

5.15. Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (A6-0052/2009, Jan Andersson) (hlasování)

5.16. Prodloužení platnostii článku 139 jednacího řádu do konce sedmého volebního období (B6-0094/2009) (hlasování)

5.17. Sociální situace Romů a zlepšení jejich přístupu na trh práce v EU (A6-0038/2009, Magda Kósáné Kovács) (hlasování)

5.18. Řešení nedostatečného zásobování ropou (A6-0035/2009, Herbert Reul) (hlasování)

5.19. Doprava šetrnější k životnímu prostředí a internalizace vnějších nákladů (A6-0055/2009, Georg Jarzembowski) (hlasování)

5.20. Lisabonská strategie (hlasování)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 28 (týká se hlasování o pozměňovacím návrhu 27):

  Pervenche Berès (PSE). – (FR) Paní předsedající, mohu se mýlit, ale myslím, že jste hlasovali o pozměňovacím návrhu 27, což byl ve skutečnosti technický pozměňovací návrh, jenž jen žádal, aby byl odstavec 47 přesunut. Naproti tomu je zde požadavek na samostatné jmenovité hlasování o původním textu.

Věřím proto, že jsme souhlasili s tím, že bude odstavec 47 přesunut a nyní potřebujeme dvoudílné jmenovité hlasování o samotném odstavci 47.

  Předsedající. – Vyjasněme si tyto záležitosti: nebyly námitky proti tomu, aby byl odstavec 47 vložen za odstavec 49. Potom jsme hlasovali o pozměňovacím návrhu 27, jenž byl přijat. Nemohli jsme proto hlasovat o odstavci 47, protože jsme hlasovali o pozměňovacím návrhu 27. Problém zde tedy žádný není.

5.21. Boj proti klimatickým změnám (hlasování)

– Před hlasováním o odstavci 20:

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, jen velmi stručný pozměňovací návrh k původnímu textu. Odstavec 20 řádek 3 by měl znít: „snižování emisí z odlesňování a znehodnocování“. V současnosti zní „snižování emisí pro odlesňování a znehodnocování“. Chci změnit „pro“ za „z“. V anglické verzi je to špatně. To je nesporné.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

5.22. Hlavní směry politiky zaměstnanosti (hlasování)

– Před hlasováním o odstavci 13:

  Elizabeth Lynne (ALDE). – Paní předsedající, mám jen velmi jednoduchý pozměňovací návrh, abychom změnili „postižení“ buď na „osoby s postižením“ nebo „postižení lidé“. V angličtině nikdy slovo „postižení“ nepoužíváme.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 1:

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). – Paní předsedající, toto je opět celkem standardní pozměňovací návrh odkazující na úlohu konzultací sociálních partnerů. Jen na konci přidává větu: „v souladu s národními zvyky a obyčeji“. Byla normálně začleněna do pozměňovacího návrhu, ale z nějakého důvodu je nyní vynechána. Socialisté tento pozměňovací návrh podporují a doufám, že i ostatní skupiny jej jako obvykle podpoří.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

5.23. Evropský plán na oživení ekonomiky (A6-0063/2009, Elisa Ferreira) (hlasování)

– Před hlasováním:

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). – Paní předsedající, rád bych naši skupinu informoval o tom, že je na našich hlasovacích listinách chyba týkající se pozměňovacího návrhu 113: v listině by mělo být plus a ne minus.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 93:

  Elisa Ferreira, zpravodajka. − Paní předsedající, jen bych chtěla změnit formulaci v odstavci 93 týkající se zdravých veřejných financí na „co nejdříve“ místo „když ekonomické podmínky dovolí“, jak jsme se stínovými zpravodaji odsouhlasili.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 71:

  Alain Lipietz (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, toto je jen čistě technický pozměňovací návrh. V našem pozměňovacím návrhu je překlep. Odrážka byla formulována následovně: „zintenzivnit odstraňování překážek“. Nahradili jsme to výrazem „odstranit neopodstatněné překážky“, ale bohužel původní odstavec, původní odrážka ve formulaci pozměňovacího návrhu zůstala. Jedná se tedy o třetí odrážku, kterou jsme trochu pozměnili, a není nutné zachovat starou verzi.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

- Před hlasováním o návrhu usnesení:

  Martin Schulz (PSE). – (DE) Paní předsedající, z nadšené reakce Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů na moje vystoupení můžete usoudit, že se hlasování vyvíjelo dobře.

Rád bych poděkoval své kolegyni, paní Ferreiraové, která pro tento výsledek udělala obrovský kus práce. Rád bych také zejména poděkoval panu Hökmarkovi, paní Herczogové, panu Bullmannovi a panu Lehnemu, kteří podle mého názoru velmi tvrdě pracovali na podobném lisabonském usnesení.

Z reakce skupiny PPE-DE můžete nicméně vidět, že nálada byla vzrušená. Rádi bychom Vám poděkovali za to, že jste s námi hlasovala za uzavření daňových rájů a za solidaritu s členskými státy. Ještě před několika minutami vše vypadalo jinak. Je vám ke cti, že jste podpořila rozšíření sociální demokracie. To je pro Evropský parlament, který se posunul doleva, dobré.

(Potlesk od levice a protesty ze strany pravice)

  Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, rád bych Socialistickou skupinu v Evropském parlamentu a skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) upozornil, že jsou v tomto Parlamentu i jiné skupiny, než tyto dvě velké.

  Hartmut Nassauer (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, jeden bod týkající se programu. Možná byste mohla sněmovně vysvětlit, podle jakého článku jednacího řádu bylo panu Schulzovi dovoleno vzít si slovo.

  Předsedající. – Dámy a pánové, mám samozřejmě v úmyslu říci panu Nassauerovi, že má pravdu. Někdy je však v zájmu demokracie dobré být schopen trochu pravidla překročit.

Tím myslím, dámy a pánové, že jsem panu Schulzovi dala slovo v souladu s článkem 141 jednacího řádu. Měl plné právo promluvit.

  Joseph Daul (PPE-DE) . – (FR) Paní předsedající, mluvil jménem Komise? Protože se chce stát komisařem? Nebo mluvil jako předseda skupiny?

– Po závěrečném hlasování:

  Vittorio Prodi (ALDE). – (IT) Paní předsedající, potřebuji něco vyjasnit. Pokud vím, neproběhlo závěrečné hlasování o zprávě pana Reula. Můžete potvrdit, zda tomu tak je?

  Předsedající. – Pane Prodi, přijali jsme pozměňovací návrh 3, jenž nahrazuje celé usnesení.

5.24. Politika soudržnosti: investice do reálné ekonomiky (A6-0075/2009, Evgeni Kirilov) (hlasování)

6. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

– Zpráva: Elisa Ferreira (A6-0063/2009)

  Richard Corbett (PSE). – Paní předsedající, vítám skutečnost, že se tato zpráva zabývá tím, co lze udělat pro povzbuzení ekonomik na evropské úrovni, zatímco většina nástrojů, které toto řeší, zůstává na vnitrostátní úrovni: 99 % veřejných výdajů je vnitrostátních, ne evropských; většina norem je vnitrostátních, ne evropských. Ale když se podíváme na to, co můžeme udělat na evropské úrovni, tak plán navržený Komisí na příspěvek ve výši 30 miliard EUR, včetně zálohových plateb ze strukturálních fondů a nových půjček od Evropské investiční banky, může a také představuje skutečný příspěvek k východisku z této krize.

Musíme také zajistit, že se v Evropě vyhneme protekcionismu. Přístup různých zemí typu „ožebrač svého souseda“ by oslabil náš společný trh a v dlouhodobé perspektivě by vážně poškodil vyhlídky na vznik pracovních míst a ekonomický růst. Naopak svoboda pohybu pracovníků a iniciativy, které mají pomoci podnikům v exportu uvnitř jednotného trhu, poskytnou impuls pro zotavení našeho hospodářství.

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0102/2009)

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro společný text, jenž se zabývá zlepšením bezpečnosti těch, kdo se rozhodnou cestovat po moři. Myslím, že je velmi důležité dodat, že by mělo být více investováno do profesionality všech námořníků, kteří odpovídají za navigaci – od kapitána po hlavního mechanika, prvního lodníka, strážního důstojníka, kormidelníka a všechny námořníky –, protože životy a bezpečnost lidí na moři závisí na nich. Vyzývám proto k větší profesionalitě a lepším mzdám pro ty, kdo drží životy cestujících ve svých rukou.

– Zpráva: Saïd El Khadraoui (A6-0066/2009)

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) O této zprávě bych rád řekl, že navzdory její iniciativě ve prospěch životního prostředí postrádala úvahu týkající se negativních a neúměrných dopadů, které by měla na regiony a země, jež jsou situovány na hranicích Evropské unie, jako je např. Malta. Tato iniciativa by potenciálně mohla přivodit prudké zvýšení cen v přepravě nákladů u dopravy realizované do těchto okrajových regionů a z těchto regionů. Tento vzrůst nákladů by mohl pro změnu vést k vyšším cenám produktů, které do těchto regionů nebo zemí vstupují nebo které je opouštějí. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Paní předsedající, uvalení dalších poplatků na těžká nákladní vozidla představuje zvýšení zdanění. Nákladní doprava poskytuje služby celé ekonomice, včetně občanů. Její náklady mají vliv na cenu všech produktů, které spotřebováváme. V době, kdy čelíme krizi, jejíž konec je v nedohlednu, je zatížení silniční dopravy dalšími náklady za spotřební daň z paliv a dálničních známek vedle daní, které již musíme platit, společensky nezodpovědné.

Znečištění ovzduší, skleníkový efekt a nehody jsou do značné míry závislé na konstrukci vozidel a na systému silniční sítě. V posledních deseti letech bylo v této oblasti dosaženo značného pokroku a všichni jsme přínosy pocítili. Ve stávající podobě směrnici nepodporuji, protože vyžaduje radikální revizi

– Zpráva: Michael Cashman (A6-0077/2009)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, především bych rád řekl, že zprávu pana Cashmana podporuji a děkuji mu za ni. Když vezmeme v úvahu, jaký byl původní návrh Komise, tak se v průběhu čtení v Parlamentu velmi zlepšila.

Musíme přijmout základní předpoklad, že je rozhodovací proces transparentní. Lidé musí mít možnost přístupu k dokumentům, protože to je jediný způsob, jak vzbudit důvěru, a s ohledem na to je velmi důležité, abychom se byli schopni dostat do situace, kdy mohou lidé vidět, jak proces přijímání právních předpisů postupuje. Co se týče dokumentů, je nutné uplatňovat transparentnost na každé správní úrovni.

Každý samozřejmě chápe, že existují oblasti, jako například záležitosti týkající se zdraví jednotlivce a tak dále, které musí zůstat soukromé, ale v legislativním procesu by mělo být vše transparentní a v tomto smyslu jsem s výsledkem spokojen a věřím, že poctivý a otevřený rozhodovací proces je cestou, jak můžeme získat důvěru lidí.

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, nedávná zpráva, kterou vydala NNO se sídlem ve Spojeném království, Aliance daňových poplatníků, říká, že členství EU stojí ročně každého muže, ženu a dítě ve Spojeném království 2 000 britských liber.

Musím říci, že mnoho mých voličů na severovýchodě Anglie si myslí, že za tak velké peníze získávají bídnou protihodnotu. Proto zajištění veřejného přístupu k dokumentům evropských orgánů je to nejmenší, co by tito voliči očekávali výměnou za to, že každoročně EU dávají takové sumy peněz. V očích mnoha lidí zůstává EU velmi nejasným, jednolitým subjektem. Cokoliv můžeme udělat pro zlepšení přístupu, poskytování veřejnosti více informací o některých věcech, které by třeba někteří naši komisaři a jiní raději ponechali jako důvěrné, je velmi vítané.

Již teď vidíme ty, kteří byli ostouzeni a vyštváni ze svých zaměstnání za to, že odkryli důvěrné informace. Pokud by v první řadě byly všechny ty informace k dispozici, pak by možná mnoho z těch přehnaných reakcí nebylo nutných.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, jsem vděčný za možnost vysvětlit, jak jsem o této velmi důležité zprávě hlasoval. Všichni víme, že když jsou do citlivého politického vyjednávání zapojeny různé strany, je někdy zapotřebí diskrétnosti, aby nebyla dohoda zmařena. Ale o tom v tomto případě nehovoříme.

Nedávno probíhala jednání o Obchodní dohodě proti padělání a některé projednávané záležitosti zahrnují masivní narušení individuálních občanských svobod. Například padly návrhy, aby byly lidem při vstupu do jiných zemí prohledávány iPody a laptopy za účelem zjištění materiálu, který je chráněn autorskými právy. Mohli jsme o tomto otevřeně a transparentně diskutovat? Ne, protože tyto dokumenty byly drženy v tajnosti – možná z ospravedlnitelných důvodů, ale rozhodně z důvodů, kterým nerozumíme. Proto, abychom se mohli dostat k jádru problému, potřebujeme větší otevřenost a transparentnost.

Zcela se svým kolegou, panem Callananem, souhlasím, když říká, že to, že nebyly transparentní, není pro EU dobrým znamením.

– Zpráva: Jan Andersson (A6-0052/2009)

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). – (IT) Rád bych poděkoval těm fanouškům, kteří dokázali tak dlouho neúnavně poslouchat. Paní předsedající, jsem jedním ze 74 poslanců EP, kteří dnes hlasovali proti zprávě pana Anderssona, ne proto, že jsem proti zaměstnanosti, ale protože tyto směrnice pro Evropskou unii, pro politiky členských států EU, výslovně nestanovují, že jednou z možností podpory zaměstnanosti je dovolit těm zaměstnancům, kteří chtějí a požádají o to, odejít do důchodu. Tato politika, která všude povinně zvyšuje věkovou hranici pro odchod do důchodu, jen připravuje mladé lidi o pracovní místa, když by ochotně nahradili ty starší pracovníky, kteří chtějí přenechat své pozice mladým.

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, tato zpráva začíná chybným předpokladem: předpokladem, že co se týká politiky zaměstnanosti, EU ví vše nejlíp. Řada mých voličů by hluboce nesouhlasila; byli by raději, kdyby se EU od čehokoliv, co má co do činění s politikou zaměstnanosti, držela daleko. Domnívám se, že by má země měla ustoupit od sociální kapitoly EU.

Je víc než jen trochu ironické, že se EU snaží členským zemím předat svou moudrost v oblasti politiky zaměstnanosti, zatímco je zároveň zodpovědná za obrovský objem byrokracie a regulace, která v mém regionu a napříč Evropou přiškrtila mnoho podniků a zavinila obrovskou nezaměstnanost, kterou se teď snaží léčit.

Evropský sociální model je zastaralý, je zhoubný, zabraňuje vzniku pracovních míst a jedná proti podnikání. Bylo by pro EU nejlepší, kdyby se držela mimo politiky zaměstnanosti členských států a produkovala méně byrokracie a regulace. To by bylo to nejlepší, co bychom pro tvorbu většího množství pracovních míst v hospodářství mohli udělat.

– Návrh rozhodnutí o článku 139 jednacího řádu (B6-0094/2009)

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, pro tento návrh jsem hlasoval, protože odsunuje hloupé, naprosto zbytečné plýtvání dalšími penězi na překladatelské služby, pokud se týče irštiny.

Býval bych dal přednost úplnému zvrácení tohoto pošetilého plýtvání. Ale alespoň se našim daňovým poplatníkům ušetří něco z toho zbytečného mrhání.

Minimální používání irštiny v této sněmovně je zřejmé, i když nás slečna de Brúnová v rámci svého agresivního republikánského programu může v tomto mrtvém jazyce počastovat a je jedinou úlevou, že téměř nikdo, kdo si online naladí Parlament, nerozumí ani slovu z toho, co říká. Ujišťuji vás, že o mnoho nepřicházíte.

Její kolegyně z Sinn Féin, slečna McDonaldová, se nedostala dál než ke koktavé, lámané irštině, ale i v tomto případě mrháme penězi na překlady.

– Zpráva: Magda Kósáné Kovács (A6-0038/2009)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Paní předsedající děkuji paní Kovácsové za poučnou a užitečnou zprávu o situaci Romů.

Jak všichni víte, romská populace se neustále rozšiřuje a stává se z ní velká a vlivná síla napříč Evropou. Tato skupina 10-12 milionů lidí patří na kontinentu k nejchudším, má ale nesmírný potenciál.

Jako Evropané a poslanci Evropského parlamentu, jenž byl založen na pilíři rovnosti, musíme co nejrychleji na tento problém reagovat. Nepřetržitý útisk jedné z největších menšin Evropy je hanebný a zbytečný. Při lepší regulaci a vyšším stupni spolupráce mohou být národy schopny poskytnout tomuto obrovskému množství pracovníků práci. S hrozící ekonomickou krizí mohou být Romové schopni vyřešit některé z nejhlubších problémů Evropy. Navíc předsudky vůči těmto lidem a jejich ponižování už trvají příliš dlouho. Rovná práva a příležitosti musí být poskytnuty všem občanům Evropy včetně Romů.

Zrovna počátkem tohoto měsíce byli v Maďarsku dva Romové zastřeleni jako zvířata, když se snažili uniknout ze svého hořícího domu. Jak je možné, že ve sjednocené Evropě existují podobné případy?

  Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti Kovácsově zprávě, protože celou zprávou prostupuje poraženecké myšlení a protože si myslím, že menšinové skupině, jakou jsou romští cikáni, by se lépe posloužilo strategií, která by jim pomohla přijmout více odpovědnosti za vlastní osud.

Samozřejmě také sdílím názor všech, že by se s Romy mělo korektně zacházet, ale většinu problémů, jež jsou ve zprávě zmiňovány, lze přisoudit životnímu stylu, způsobu života, jaký si tito lidé aktivně vybrali. Můžeme přijmout jakékoliv množství zpráv a usnesení a vydat tolik peněz, kolik jen chceme, ale na místě to situaci nezmění ani o chlup.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Paní předsedající, za dobu svého působení jsem v tomto Parlamentu slyšel hodně politicky korektních nesmyslů, které byly vždy schváleny velkou většinou, ale podle mého názoru tato zpráva předčila všechny. Pokud už má tento Parlament v úmyslu plést se do sociální situace Romů a jejich přístupu na pracovní trh, bylo by to tak mnoho žádat o alespoň minimální objektivitu?

Pravdou je, že problémy cikánů jsou většinou prostým výsledkem jejich vlastního odmítání se přizpůsobit společnosti, ve které žijí, zejména co se týče vzdělání a odborné výchovy. Po desetiletí jsme pumpovali miliony eur do všech možných programů plných idylických, ale většinou nerealistických nesmyslů v duchu této zprávy. Bez úspěchu. Není tedy načase, abychom je přestali hýčkat a podívali se na skutečné příčiny problémů, než přijdeme s řešeními?

– Zpráva: Herbert Reul (A6-0035/2009)

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, ačkoliv představovala pozměněná verze zlepšení, stejně jsem tuto zprávu předloženou z vlastního podnětu podpořila jen s těžkým srdcem, protože nebyla soudržná s balíčkem zaměřeným na klima a energetiku, který byl v této sněmovně 17. prosince 2008 schválen velkou většinou.

Jenom abych vám připomněla: moje vlastní zpráva o evropské směrnici o systému obchodování s emisemi, která tvořila základ tohoto balíčku, byla schválena 610 hlasy, zdrželo se 60 a 29 hlasů bylo proti. Nemusím ani říkat, že pan Reul mezi těmi 610 poslanci z 699, kteří mou zprávu podpořili, nebyl.

Při jakýchkoliv zmínkách o vrtech v Severním ledovém oceánu nebo průzkumu alternativních zdrojů ropy, jako jsou dehtové písky, jsem zdrženlivá. Uplynulé měsíce nám ukázaly, že význam energetické bezpečnosti ještě nikdy nebyl tak naléhavý. Spolupráce, která je zapotřebí napříč EU a nutnost využít stimulačních balíčků, které jsou v současnosti zaváděny téměř všemi členskými státy a Komisí, zdůrazňuje potřebu investic do obnovitelných zdrojů, abychom zvýšili naši energetickou bezpečnost, snížili naše emise oxidu uhličitého a abychom se zbavili své velké závislosti na fosilních palivech, i když po odsouhlaseném časovém rámci.

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, byl jsem stínovým zpravodajem Sacconiho zprávy o emisích oxidu uhličitého z osobních vozidel a z práce, kterou jsem na této zprávě odvedl, vidím, že opravdu musíme snížit naši závislost na ropě.

Musíme snížit tuto závislost, protože většina zdrojů ropy se nachází samozřejmě ve velmi nestabilních a nevkusných částech světa. Příliš dlouho udržovala naše žízeň po ropě při životě režimy, které jsou vysoce nepřátelské vůči všemu, co představujeme, vůči našim vlastním zájmům a vlastním hodnotám, zejména pokud se týče lidských práv a řádné veřejné správy.

Samozřejmě musíme zejména snížit naši závislost na ruských zdrojích ropy. V minulosti Rusko ukázalo, že se nebude ostýchat využít své kontroly nad našimi zdroji energie k dosažení svých politických a ekonomických cílů, a my musíme udělat vše pro to, abychom mu v tom zabránili a abychom snížili naši závislost na ropě.

– Zpráva: Georg Jarzembowski (A6-0055/2009)

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, zdržela jsem se hlasování o této zprávě, protože jsem přesvědčena, že nejde dostatečně daleko. V této sněmovně jsme se již dříve zavázali, že snížíme emise. Doprava hraje klíčovou úlohu v boji proti klimatickým změnám a měli bychom jí pomoci splnit závazky, které má, ale tato zpráva pro to dělá jen málo.

Je to škoda, protože obsahuje některé dobré návrhy. Poplatky za hluk z nákladních vlaků berou v úvahu širší dopady dopravy na životní prostředí a dobře zapadají do návrhů týkajících se snížení hlučnosti pneumatik.

Daleko více se však mohlo udělat pro letecké odvětví. Je zvláštní, že zpráva zmiňuje železniční, námořní a říční dopravu, ale zanedbává toto odvětví, které je jedním z hlavních producentů emisí oxidu uhličitého. Při hlasování o zprávě jsem se zdržela proto, že je v této i dalších oblastech bezzubá.

– Návrh usnesení B6-0107/2009 (Lisabonská strategie)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, Lisabonská strategie stojí za podporu, ale je v tomto ohledu nutno říci, že myšlenka, že by Evropa mohla být do roku 2010 přední světovou znalostní ekonomikou, se neuskuteční. Jsme teď v roce 2009, a pokud chceme něčeho dosáhnout, měli bychom velmi brzy nalézt správný typ celoevropského závazku. Pak bychom mohli tohoto cíle dosáhnout do roku 2020 nebo 2030.

Hlavně to znamená, že zde velmi brzy musí vzniknout celoevropský závazek k odbornému vzdělávání a výzkumu. V současnosti máme na krku ekonomickou recesi a uprostřed tohoto poklesu musíme pamatovat na to, že máme-li mít adekvátní úroveň kvalitních lidských zdrojů – pracovní síly pro naše pracovní trhy –, budeme muset investovat zejména do odborné přípravy a vzdělávání učitelů. Toto je prioritou, pokud chceme opravdu dosáhnout cílů Lisabonské strategie.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, zdržel jsem se hlasování o usnesení o Lisabonské strategii, ačkoliv je toto usnesení v celku velmi vyvážené, předkládá přesnou diagnózu situace a také obsahuje mnoho návrhů, jež plně podporuji. Zdržel jsem se však hlasování, protože bylo opět nadneseno téma notoricky známých modrých karet pro ekonomické přistěhovalectví, a získává výraznou podporu právě v době, kdy přes 20 milionů lidí v Evropské unii čelí nezaměstnanosti, která v důsledku ekonomické krize ještě vzroste.

Přesně v takovýchto dobách bychom se měli přestat uchylovat k snadnějším krátkodobým řešením, jako například zase lákat spousty ekonomických přistěhovalců do Evropské unie. Místo toho musíme investovat do odborné přípravy a rekvalifikací lidí, kteří jsou v současné době nezaměstnaní, a neponechávat je raději sobě samotným ve prospěch přílivu nových přistěhovalců.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, nemohu si vzpomenout, jak jsem o Lisabonské strategii hlasoval. Myslím, že je úplně bezcenná, protože Evropa měla být přední znalostní společností do roku 2010. Přes 10 let jsem seděl v této sněmovně a říkal jsem si, jak se k tomuto cíli dostaneme, když schvalujeme směrnici za směrnicí, které dusí podnikání a příležitosti a ve skutečnosti povzbuzují podniky, aby odešly pryč z evropského kontinentu.

Když jde o podobné zprávy, jsem vždy zdrženlivý. Jak jsem dnes několik hodin seděl v této sněmovně a hlasoval o uvalování další regulace na podniky i lidi, cítím, že v této sněmovně jdeme špatným směrem a že musíme okamžitě udělat obrat o 180 stupňů.

  Martin Callanan (PPE-DE). – Paní předsedající, souhlasím s mnohým, co řekl můj kolega, pan Heaton-Harris. Jak správně uvedl, Lisabonská strategie EU zavazuje k tomu, aby se do roku 2010 stala, poněkud ironicky, nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. Do termínu, který jsme si sami stanovili, zbývá jen jeden rok a nebudu v této sněmovně jediným, kdo pochybuje a stává se více než trochu skeptickým k tomu, zda se kdy k tomuto cíli dostaneme.

Stále schvalujeme usnesení a Komise stále vytváří strategické dokumenty, které nám říkají, jak se k tomu cíli dostaneme. Zdá se ale, že k němu nikdy nedorazíme.

Obsah Lisabonské strategie byl vždy hodně mimo možnosti EU jej realizovat a v mnoha ohledech v rozporu s celým étosem EU posledních 50 let, protože, jak nám připomněl pan Heaton-Harris, většina regulace v oblasti zaměstnanosti a ekonomiky způsobuje více problémů při dosahování cílů Lisabonské strategie než cokoliv jiného. Neustále nakládáme více a více zátěže a směrnic, které vyhánějí průmysl z Evropy, a nemáme vůbec žádnou šanci některý z cílů Lisabonské strategie naplnit. Je načase, abychom k sobě byli upřímní a přiznali si to.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, počáteční cíle Lisabonské strategie zavázaly Evropu k tomu, aby do roku 2010 vytvořila znalostní ekonomiku. Mám pro nás všechny v této přeplněné sněmovně novinku: nemáme čas. Možná jste si toho nevšimli, ale udělali jsme doposud jen velmi malý pokrok.

Než jsem se stal politikem, spolupracoval jsem s mnoha inovátory a pomáhal řadě začínajících podniků. Přijít do světa evropské politiky a vidět, jak nakládáme s inovacemi, byl skutečný rozdíl. Když se tady zabýváme inovacemi, máme výbory, máme strategické dokumenty, máme hlasování, máme vše, jen ne inovace, tedy pokud nepovažujete vytváření dalších papírů za inovaci.

Když mluvíte s inovátory tam venku, s lidmi, kteří tvoří bohatství v Evropské unii a ve světě, jediné, co od vlád chtějí, je, aby nepřekážely. Je načase, aby drancující vlády přestaly vysávat životadárnou krev z podniků.

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, s těžkým srdcem vystupuji opět na téma Lisabonu. Obvykle zde nemluvím jen proto, abych byla negativní. Věřím, že Evropská unie hovoří o Lisabonské strategii věrohodně. Dnes, téměř 10 let od summitu, má ale hodně daleko do věrohodného konání.

Slýcháme hodně vřelých slov o potřebě kvalifikované pracovní síly, která se bude schopna přizpůsobit ekonomickým otřesům, jakým dnes čelíme. V Evropě ale stále čelíme chronické krizi dovedností. V mém regionu, v západním Midlands, se vzdělávání pracovní síly rodí obzvláště bolestivě a zdlouhavě. Bohužel máme ten největší podíl potřebných nedostatkových dovedností z britského regionu. Vyzvala bych proto Komisi, aby nepouštěla ze zřetele strukturální reformy potřebné k oživení Lisabonské strategie v době, která je sužována ekonomickými zmatky, vyššími cenami ropy a komodit a pokračujícími nepokoji na finančních trzích.

Návrh usnesení B6-0134/2009 (Klimatické změny)

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, důvodem, proč chci vysvětlit hlasování o této konkrétní zprávě, je, že nemohu uvěřit pokrytectví této sněmovny, když o klimatických změnách mluví tak, jak o nich vždy mluví.

Proč je tato sněmovna pokrytecká? Tak se rozhlédněte. Jsme v naší druhé sněmovně. V Bruselu máme naprosto dokonalou sněmovnu. Měsíčně jsme zde jen tři nebo čtyři dny. Připouštím, že tento měsíc budeme mít ještě jedno dílčí zasedání, ale jen do průměru k jednomu z 12 zasedání, které musíme mít.

Přemístili jsme sem stovky lidí z jejich normálních pracovišť. Cestují a při cestě sem produkují emise oxidu uhličitého. Jsme pravděpodobně nejméně zeleným parlamentem, který existuje. Když jsem sem přišel, tento parlament měl být bez papírů, ale když se rozhlédnete, všechny naše stoly jsou papírem pokryty. Jsme v tomto směru nejpokrytečtější sněmovnou, jakou znám.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, zcela souhlasím s pocity, které můj předřečník vyjádřil. Měli bychom zvážit skutečnost, že má Evropský parlament dvě sněmovny – ve Štrasburku a v Bruselu –, a máme také tři místa, včetně jednoho v Lucemburku, o nichž lidé často nemluví. Nejen že v Lucemburku budujeme nový blok, který povede k ještě většímu množství emisí oxidu uhličitého, jenž také může přispět ke klimatickým změnám – nebo ne, v závislosti na tom, co si kdo o tomto tématu myslí –, je ale také od nás prostě pokrytecké pokračovat v rozpravách o klimatických změnách a fungovat zároveň ze tří pracovišť.

Ale i kdybychom nakonec pracovali jen z jednoho – z Bruselu –, když v noci jdete po ulicích Bruselu a podíváte se z Place du Luxembourg směrem k budově Evropského parlamentu, uvidíte tento velký rozsvícený maják pokrytectví. Pokud máme v úmyslu řešit klimatické změny, je načase, abychom si dali do pořádku náš vlastní dům.

– Návrh usnesení B6-0133/2009 (Politiky zaměstnanosti)

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Paní předsedající, toto usnesení je plné dobrých úmyslů, ale měli bychom se ptát sami sebe, zda podobné usnesení něco změní.

Například je mimo mé chápání, že usnesení o politikách zaměstnanosti, pokud je toto v evropské kompetenci, čemuž nevěřím, se rozhodne ignorovat velmi základní otázky, jako například: kolik lidí je v současnosti v Evropské unii nezaměstnaných? Stále ještě 20 milionů nebo je to – pravděpodobněji – téměř 25 milionů?

Otázka zní: stále se Komise pevně drží svého ostudného nápadu dovést do Evropské unie 20 milionů nových přistěhovalců? Otázka zní: zruší konečně Komise svá náborová střediska v zemích jako Mali a Senegal, aby neimportovala ještě více nezaměstnanosti? Takové otázky jsme v usnesení očekávali, a ne bezvýznamný seznam dobrých úmyslů, kterým se bohužel usnesení stalo.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, opět se bavíme o něčem, pro co děláme jen málo, a tím je politika zaměstnanosti. Jednou mi kolega řekl, že když Evropský parlament mluví o zaměstnanosti, ve skutečnosti tvoří daleko více nezaměstnanosti, než by se očekávalo. Musíme si to připustit, a pokud máme tvořit pracovní místa, musíme osvobodit ty, kdo tvoří bohatství. Musíme jim umožnit udržovat jejich duch svobodného podnikání, vytvářet bohatství, vytvářet pracovní místa.

Ale co tu vlastně děláme? To, o co usilujeme regulacemi a rozpravou, je odradit samotného ducha inovace, samotného ducha podnikavosti, a dnes jsme v tom pokračovali. Zrovna dnes pan Schulz – což je muž, s kterým často nesouhlasím, ale ne dnes – hovořil o sociální demokratizaci EP. Nyní, kdy ten den přišel, víme, že pokud se týče vytváření nových pracovních míst v Evropě, jsme odsouzeni k neúspěchu.

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, všimla jste si, že harmonizace politiky se vždy děje tím stejným směrem? Více integrace znamená vždy více zasahování.

Nebo to pojměme jinak: pluralismus zaručuje konkurenceschopnost. Pokud máte konkurenční státy s různou úrovní daní, pak můžete vlastní daně zvednout jen do určité míry, než začnou peníze odcházet do zahraničí. Pokud máte konkurenční státy s různými politikami zaměstnanosti a různými sociálními politikami, můžete svůj pracovní trh regulovat jen do určité míry, než pracovní místa začnou opouštět vaše hranice.

V dobrých letech mohla Evropská unie tyto skutečnosti přehlížet a mohla za svými zdmi budovat vysoce regulovaný a centralizovaný trh. Ala tyto dobré roky skončily. Nyní riskujeme, že se odřízneme od dynamičtějších ekonomik, staneme se chudými a bezvýznamnějšími a nakonec, podobně jako Tolkienův Eldar, odejdeme na západ a ztratíme se.

Zpráva: Luis de Grandes Pascual (A6-0097/2009)

  Richard Corbett (PSE). – Paní předsedající, všiml jsem si, že alespoň někteří z těch, kdo pomlouvali veškerou evropskou legislativu, ať to bylo cokoliv, hlasovali ve prospěch třetího námořního balíčku, balíčku, který vítám, protože zvyšuje ochranu zdraví a bezpečnost osob plavících se na lodích; a konečně sníží náklady, protože zachrání životy a učiní bezpečnostní systémy různých členských států navzájem kompatibilní, takže se stanou výkonnějšími, účinnějšími a méně nákladnými, přičemž zároveň zlepší ochranu zdraví a bezpečnost. Vítám přijetí tohoto balíčku, jenž bude mít význam pro bezpečnost stovek mých voličů v hrabství Yorkshire a Humber.

– Zpráva: Elisa Ferreira (A6-0063/2009)

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem byla příjemně překvapena, že naše návrhy proti daňovým rájům byly sněmovnou přijaty. Také jsem podporovala široký rozsah věnovaný v této zprávě řešení současné krize.

Jednou stránkou, na kterou se chci zaměřit, je plán na obnovu. Musíme se ubezpečit, že pro lidi stále máme jistá pracovní místa a udržitelná povolání, až začne mít ekonomika lepší výkon, a podporovat klíčová odvětví, jako je například automobilový průmysl. Automobilové odvětví představuje model toho, jak by se měl tradiční průmysl v nadcházejících letech adaptovat. Nedávno jsem navštívila automobilku Jaguar Land Rover v mém volebním obvodu, kde jsem viděla, jak společnost sama sebe proměnila ve světového lídra v automobilových technologiích šetrnějších k životnímu prostředí, a kde nová pravidla pro schvalování typu vozidla, která jsme v této sněmovně přijímali, byla vřele vítána.

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, opět se oddáváme fantazii, že se můžete proutrácet z dluhu a vydávat zákony proti recesi. V nejlepším případě se topíme v sebeklamu; v nejhorším se vědomě dopouštíme klamání našich voličů.

Pravdou je, že nic nemůže zastavit tuto korekci: úrokové sazby byly drženy příliš dlouho příliš nízko a nyní, když byl vzduch do balonu napumpován, zase vyjde ven. Mohli bychom se pokusit zachránit některé z obětí, ale místo toho předstíráme, že můžeme událost zastavit. Dluh zaplatí naše děti, ale ty ještě nenarozené a nepočaté, a málokde více než v mé zemi, kde se každé dítě rodí s dluhem 30 000 GBP, a to kvůli nekompetentnosti a bezuzdnosti své vlády.

Jak říká náš národní básník: „Ta drahých duší země předrahá, ... teď v nájmu jest – umírám slovem tím – jak statek aneb dvorec mizerný“.

A teď se ještě k tomu národnímu dluhu od nás očekává, že přispějeme do těchto evropských programů obnovy. Zakončuji opět slovy našeho národního básníka: „Zabraňte tomu, postavte se na odpor, ať se tak nestane, aby na vás děti, vnuci, nevolali: Běda!“

  Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Paní předsedající, jako příklad velkého mezinárodního finančního zločinu lze samozřejmě uvést Madoffův skandál, ale také spekulaci se zemědělskými surovinami, která se stala v roce 2007.

Proto celé zástupy právních odborníků, včetně kanceláře Carlose Sotela ve Španělsku a sítě velkých kanceláří, navrhly vytvoření mezinárodního finančního soudního dvora.

Mohli bychom navíc jen rozšířit mandát Mezinárodního trestního tribunálu, aby zahrnul i významné finanční trestné činy, protože v roce 2007 zemřely miliony dětí v důsledku spekulací se zemědělskými produkty. Jednalo se o finanční Dárfúr.

Tento mezinárodní finanční soudní dvůr by měl pravomoc vyšetřovat spekulace, spekulanty, provádět inspekce v daňových rájích, regulovat a trestat viníky.

Toto je testem opravdovosti Baracka Obamy, prezidenta Sarkozyho a ostatních vedoucích představitelů. Toto je politický vzkaz vyslaný veřejnosti a bude to první fází celosvětové organizace, celosvětového jevu a globální léčby celosvětové ekonomické krize.

– Zpráva: Evgeni Kirilov (A6-0075/2009)

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, je příjemné v takovýchto rozpravách hovořit po panu Corbettovi, protože pan Corbett se na tomto místě nikdy nemýlí; je často zmatený, jako dnes, uvádí chybná vysvětlení hlasování ve špatnou dobu, ale samozřejmě, nikdy se nemýlí! Často si však říkám, zda v této sněmovně víme, co je reálná ekonomika. Je reálnou ekonomikou parta úředníků a byrokratů, včetně nás, kteří píšeme zákony, jež jiní lidé musí zavádět, jako třeba státní správa ve Velké Británii, kde nám v posledních 10 letech roste veřejný sektor daleko rychleji než privátní sektor? Nebo jsou reálnou ekonomikou lidé, kteří vykonávají práci, inovují a začínají vlastní podnikání? Jen se ptám sám sebe, zda jde tato zpráva tím správným směrem. Vzhledem k tomu, že jsem ji četl, jsem si celkem jist, že nikoliv.

  Daniel Hannan (NI). – Paní předsedající, my v této sněmovně víme, možná lépe než někteří venku, v jaké míře se Evropská unie stala mechanismem pro masivní přerozdělování bohatství.

Po dlouhou dobu systém velmi dobře fungoval, protože do hrnce přispíval jen velmi malý počet lidí. Po většinu historie Evropské unie jedinými dvěma čistými přispěvateli do rozpočtu bylo Spojené království a pozoruhodně i Německo.

Věci se ale nyní změnily a peníze docházejí. Viděli jsme to živě doložené na summitu před dvěma týdny, kdy maďarský předseda vlády požadoval 190 miliard EUR na vyplacení dluhů střední a východní Evropy a německá kancléřka mu nikoliv nejasně sdělila, že peníze nejsou a nebudou.

Němečtí daňoví poplatníci (a to je jen zřídka bráno na vědomí) vždy celý systém podpírali. Integrace spočívá na jejich trpělivosti a oni už to prohlédli. Již nereagují na nevyřčené výzvy směrem k historické odpovědnosti. Jsou to vnímaví, rozumní lidé a poznají samoúčelný argument a postřehnou vydírání, když ho uvidí. Pokud si myslíte, že se mýlím, tak je nechte, ať si udělají referendum; ať každý udělá referendum: dejte Lisabonskou smlouvu k hlasování. Pactio Olisipiensis censenda est!

Písemná vysvětlení hlasování

– Zpráva: Geringer de Oedenberg (A6-0060/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Geringerové de Oedenbergové o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu (kodifikované znění). Vzhledem k tomu, že se jedná jen o kodifikaci dříve existujícího právního textu a neobsahuje žádné zásadní změny samotného textu, domnívám se, že bychom měli podpořit návrh Komise a doporučení právních služeb Parlamentu, Rady a Komise.

– Zpráva: Díaz de Mera García Consuegra (A6-0106/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Zdržel jsem se hlasování o zprávě pana Díaze de Mera Garcíi Consuegrery o úpravě základních platů a příspěvků pro zaměstnance Europolu. S názorem zpravodaje na toto téma souhlasím jen částečně, a tak si nemyslím, že je vhodné, abych k tomu zaujal stanovisko.

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0106/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu.

Jsem přesvědčen, že přírodní katastrofa, která zasáhla Rumunsko, nemůže projít bez povšimnutí. Rumunsko ze záplav vyšlo vyčerpané, nejen ekonomicky a co do životního prostředí, ale také sociálně.

Zprávy o osobních příbězích lidí jsou srdcervoucí – rodiny přišly o svůj majetek a vlastnictví, z čehož mnohé bylo plodem celoživotní tvrdé práce.

Mnoho organizací pracuje již na místě, ale nadešel čas i pro instituce a osobně pro poslance této sněmovny, aby k této záležitosti opravdu něčím přispěli.

Vítám proto názor Rozpočtového výboru a doufám, že 11 785 377 EUR z Fondu solidarity bude pro Rumunsko uvolněno co nejdříve, aby se obyvatelstvo pozdvihlo ekonomicky, z hlediska životního prostředí i sociálně.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Princip solidarity je principem, který je pro Evropskou unii nepochybně základní a nepochybný. Je to přesně tento princip, jenž existuje nejen na papíře, který odlišuje EU od jiných mezinárodních organizací. Praktickým výrazem tohoto principu je nepochybně Fond solidarity, jenž byl založen v roce 2006 v souladu s interinstitucionální dohodou a za účelem omezit negativní následky velkých přírodních katastrof. Je dobře, že fond funguje a že minulý rok z něj mělo prospěch pět zemí. To je důkazem toho, že když budeme čelit tragédii, žádný členský stát nezůstane osamocen. Záplavy, které v červenci 2008 postihly pět oblastí severovýchodního Rumunska, způsobily vážné materiální ztráty (0,6% HNP) a narušily životy více než dvou milionů lidí v 214 oblastech.

V této situaci považuji žádost Rumunska o pomoc za oprávněnou, i kdyby nevyhověla kvantitativním kritériím podle čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie. Také nemám pochyby o tom, že v tomto případě je nezbytné uplatnit kritérium mimořádné katastrofy, které také výše uvedené nařízení umožňuje a které umožňuje uvolnění prostředků z fondu pro Rumunsko. Jako polská poslankyně EP také zastupuji region, který byl zasažen přírodní katastrofou, konkrétně tornádem ve Slezsku. Naštěstí tato katastrofa neměla takovou ničivou sílu nebo rozsah. Nicméně plně podporuji tento hmatatelný důkaz evropské solidarity.

  Maria Petre (PPE-DE), písemně. – (RO) Pro tuto zprávu jsem hlasovala, protože pomůže uvolnit prostředky z Fondu solidarity daleko rychleji. V roce 2006 byla platba uskutečněná Evropskou unií prostřednictvím Fondu solidarity na pomoc Rumunsku po záplavách v dubnu a srpnu zpožděna o rok. Těší mě, že se procesy zlepšily a že umožňují okamžitou intervenci EU v zemích, které byly zasaženy velkou přírodní katastrofou nebo výjimečnou katastrofou.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Bögeho o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie. Souhlasím s tím, že kritéria oprávněnosti, která upravují uvolnění prostředků z fondu, byla v případě žádosti předložené Rumunskem po záplavách, které postihly zemi v červenci, splněna. Záplavy skutečně způsobily vážné škody na krajině a lidem, kteří v pěti zasažených regionech žijí. Proto cítím, že je v pořádku, když budou prostředky z fondu uvolněny, a to i proto, že příslušná částka spadá do ročního limitu stanoveného interinstitucionální dohodou z května 2006.

– Zpráva: Jutta Haug (A6-0113/2009)

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou navrhla paní Jutta Haugová (Německo), protože požaduje uvolnění 11,8 milionů EUR z Fondu solidarity EU na pomoc obětem záplav, které zasáhly Rumunsko v červenci 2008.

Toto gesto je odpovědí EU na žádost o pomoc, kterou předložilo Rumunsko. Žádost se týká 5 krajů (Maramureş, Suceava, Botoşani, Iaşi a Neamţ). 241 míst v Rumunsku s celkovým počtem obyvatel 1,6 milionů přímo utrpělo důsledkem katastrofy, která částečně nebo úplně zničila domy a sklizně.

Při hlasování jsem myslel na lidi, kteří v záplavách ztratili své domy, osobní věci, zvířata a dokonce i rodinné příslušníky. Gheorghe Flutur, předseda krajské rady Suceava, přednesl jejich případ v Bruselu v Evropském parlamentu.

Domnívám se, že Rumunsko potřebuje větší obnos na nápravu škod, které byly záplavami způsobeny, ale pomoc EU je nezbytná a vítaná.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) První opravný rozpočet pro rok 2009 se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU pro Rumunsko po záplavách, které zemi postihly v červenci 2008.

Ačkoliv jsme konfrontováni s přímými škodami vyčíslenými zhruba na 471,4 milionů EUR, je (teprve teď) plánováno uvolnit z tohoto fondu jen 11,8 milionů EUR, což opět jasně ukazuje na naléhavou potřebu jeho revize.

Cílem tohoto fondu je umožnit Společenství reagovat rychle, účinně a pružně na „naléhavé situace“ v různých členských státech. Proto navzdory všem nedostatkům podporujeme uvolnění jeho prostředků pro Rumunsko.

Těch vyčleněných 11,8 milionů EUR však bude odečteno z rozpočtové linie určené pro Evropský fond pro regionální rozvoj (cíl konvergence). Jinými slovy, solidarita nabídnutá Rumunsku je financovaná z fondů zamýšlených pro nejméně ekonomicky vyspělé země a regiony, včetně Rumunska! Můžeme to nazvat solidaritou mezi „chudými“ nebo jinými slovy mezi takzvanými „zeměmi soudržnosti/regiony konvergence...“

Nesouhlasíme s tím, aby byly použity fondy „soudržnosti“ – a to tím spíše v době zhoršující se sociálně-ekonomické krize –, když jsou k dispozici jiné fondy, jako ty zamýšlené na militarizaci EU.

  Iosif Matula (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie pro Rumunsko, protože cítím, že finanční podpora, která bude darována naší zemi, poskytne důležitou, nezbytnou pomoc pro místa zasažená záplavami v červenci minulého roku. Severovýchodní část Rumunska byla vážně zasažena. 214 míst a více než 1,6 milionů lidí přímo utrpělo v důsledku katastrofy. Evropská komise finančně přispěla částkou 11,8 milionů EUR na podporu investic do oprav dopravní a odvodňovací sítě, na zpevňování dna řek a stavbu přehrad pro prevenci přírodních katastrof tohoto typu v budoucnu.

Myslím, že včasné odhalení příčin, které způsobují přírodní katastrofy tohoto nebo dokonce i závažnějšího rozsahu, je nejdůležitějším krokem k ochraně evropských občanů.

S ohledem na klimatické změny, kterým čelíme, podporuji zavedení nástrojů pro sledování environmentálních faktorů v každém regionu odděleně, spolu s vyčleněním odpovídajícího rozpočtu pro tento účel. Zóny konvergence jsou nejvíce vystaveny riziku, že budou zasaženy přírodní katastrofou. To znamená, že je nutno věnovat zvláštní pozornost těmto hlediskům, aby bylo možné provádět politiku ekonomické, sociální a územní soudržnosti.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Oblasti citlivé na dopady klimatických změn jsou zejména tyto: vodní zdroje, zemědělství, energetika, lesní hospodářství a biologická rozmanitost a také zdraví obyvatelstva.

Jev extrémního počasí, kterého jsme byli svědky v Rumunsku, v minulých letech způsobil záplavy a sucha a má za důsledek potřebu zabývat se tématem klimatických změn s maximální vážností, odborností a odpovědností.

Jako sociální demokrat jsem hlasoval pro tuto právu, protože 11,8 milionů EUR přidělených na základě úpravy rozpočtu pomáhá Rumunsku v jeho snaze přizpůsobit se změně klimatu, tak aby se odstranily následky záplav, tím, že budou prováděny místní ochranné práce (ochrana osídlených míst, plánování povodí řek prostřednictvím činností, které zlepší toky a zvětší zalesněné plochy) a v neposlední řadě zapojením obyvatelstva a jeho vzděláváním ve vhodném chování před záplavami, v jejich průběhu a po nich.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2009 na rozpočtový rok 2009. Cílem zprávy je uvolnit 11,8 milionů EUR pro účely uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, které souvisejí s důsledky záplav, které zasáhly Rumunsko v červenci 2008.

Podporuji iniciativu Evropské komise, jejíž pomocí EU ukazuje solidaritu s kraji Suceava, Iaşi, Neamţ, Botoşani a Maramureş, které utrpěly v důsledku povodní v červenci 2008.

Prostřednictvím dnešního hlasování podporuje plenární zasedání Evropského parlamentu rozhodnutí Rozpočtového výboru z 24. února  2009. V průběhu souvisejícího zasedání představil pan Gheorghe Flutur, předseda rady kraje Suceava, situaci v jeho regionu zasaženého záplavami a podpořil požadavek na finanční prostředky fotografiemi a statistikami škod způsobených přírodními katastrofami, které tuto oblast zasáhly.

Naznačil, že bylo vysláno varování, a zmínil, že společně s úřady v ukrajinském regionu Černivcy bylo odsouhlaseno zřídit systém rychlého varování v případě katastrof, a to spolu s dalšími přeshraničními programy spolupráce zaměřenými na zvládání naléhavých situací, které mají být zavedeny jako pokračování tohoto projektu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Haugové o opravě rozpočtu na rozpočtový rok 2009, který bere v úvahu vážné škody způsobené záplavami, jež zasáhly Rumunsko v červenci 2008. Již jsem vyjádřil svou podporu zprávě pana Bögeho o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie v tomto konkrétním případě a rád bych zde vyjádřil svou podporu tomuto opatření – za předpokladu, že se zaměří, jak stanovuje interinstitucionální dohoda z roku 2006, na rychlou a účinnou obnovu slušných životních podmínek v regionech zasažených přírodní katastrofou a ne na vyrovnávací platby za škody, které utrpěly soukromé osoby.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh na usnesení Evropského parlamentu o návrhu opravného rozpočtu č. 1/2009 Evropské unie na rozpočtový rok 2009 (6952/2009 – C6 0075/2009 – 2009/2008 (BUD)), protože navrhuje uvolnit 11,8 milionů EUR na přidělení a vyplacení prostředků z Fondu solidarity EU  v souvislosti s dopady záplav, které zasáhly Rumunsko v červenci 2008.

– Zpráva: Luis de Grandes Pascual (A6-0097/2009)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Malta je jednou z hlavních zemí EU, které mají značnou tonáž v námořních rejstřících. Na druhé straně plní své závazky jako stát vlajky v souladu s mezinárodními úmluvami.

Tři hlavní povinnosti jsou: a) uplatňovat opatření Kodexu o státu vlajky; b) přijmout nezbytná opatření pro nezávislý audit jejich správy alespoň každých pět let v souladu s pravidly IMO; c) podniknout nezbytná opatření s ohledem na inspekce a prohlídky lodí a vydání povinných osvědčení a osvědčení o výjimkách, jak stanoví mezinárodní úmluvy.

Novým požadavkem je, že dotčený členský stát ještě před povolením provozovat loď, která získala právo plout pod jeho vlajkou, přijme odpovídající opatření k zajištění toho, že daná loď odpovídá příslušným mezinárodním pravidlům, předpisům a zejména bezpečnostním záznamům lodi.

  David Martin (PSE), písemně. − Tento právní předpis posílí existující bezpečnostní legislativu EU a provádí důležité mezinárodní nástroje v právu Společenství. Podporuji tento právní předpis, protože uznává potřebu důkladně dohlížet na společnosti, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a které vykonávají životně důležité úkoly spojené se zachováním bezpečnosti na moři, a to kvůli koncentraci moci, kterou mají.

– Zpráva: Luis de Grandes Pascual (A6-0098/2009)

  Carl Lang and Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) V Evropském parlamentu bylo právě přijato osm právních textů tvořících námořní balíček. Vítáme to, protože tento balíček zahrnuje nejen odškodnění cestujících, ale také inspekce, státní inspekce přístavů, vyšetřování dopravních nehod a výběr orgánu, jenž může rozhodnout o místě útočiště pro plavidla v nesnázích.

Míč je nyní na straně soudů členských států, protože nestačí jen vytvořit právní předpisy: tyto právní předpisy musí být provedeny v jejich vnitrostátních právních předpisech.

Prvním testem bude monitorování lodí pod cizími vlajkami patřícími evropským zemím. Tyto vlajky jsou používány k tomu, aby se obešla unie, daně, nábor posádky a bezpečnostní a ekologické předpisy zemí, jimž tato plavidla opravdu patří.

Kypr a Malta dnes stále ještě patří mezi pět hlavních zemí, kde dochází k registraci lodí pod cizí vlajkou, pokud jde o počet ztracených plavidel.

Je bohužel patrné, že navzdory úsilí vyvinutému od potopení ropných tankerů Prestige a Erika se situace příliš nezlepšila. Nevyhovující plavidla plující pod cizími vlajkami snižují ceny za dopravu. Takzvané bohaté země reagují tím, že vytvářejí vlastní vlajku (znak II), aby bojovaly se ztrátou nákladu.

Evropská unie se však skutečně musí pustit do boje s tímto extrémním liberalismem, pokud se opravdu máme zbavit těchto plujících vraků.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana de Grandese Pascuala o společných pravidlech a normách pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí. Již jsem vysvětlil důvody, které mě vedly k tomu, že jsem podpořil práci, kterou vykonal zpravodaj ve vztahu k třetímu námořnímu balíčku, a výhody, které by plánovaná opatření mohla přinést v oblasti bezpečnosti námořní dopravy a zlepšení existujících předpisů. Potvrzuji tedy své hlasování pro zprávu.

– Zpráva: Dominique Vlasto (A6-0099/2009)

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o společném textu schváleném dohodovacím výborem ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady o státní přístavní inspekci (přepracovaná verze). S cíli 3. námořního balíčku souhlasím.

Sedm návrhů v balíčku má za cíl předcházet nehodám tím, že zlepší kvalitu evropských vlajek, provedou revizi právních předpisů o státní přístavní inspekci a sledování provozu plavidel a tím, že lepší pravidla vztahující se k organizacím, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě. Mají také za cíl zajistit účinnou reakci v případě nehody tím, že zavedou harmonizovaný rámec pro vyšetřování nehod, zavedou pravidla pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedou pravidla odpovědnosti za škodu ze strany majitelů lodí spolu s povinným pojištěním.

Rád bych vyjádřil svou podporu dosažené dohodě a zejména těmto bodům: rozšíření působnosti tak, aby zahrnovala rovněž plavidla v kotvištích, zvýšení četnosti inspekcí plavidel a trvalý zákaz plavidel za určitých okolností.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Vlastové o státní přístavní inspekci, která tvoří část třetího námořního balíčku. Souhlasím s částí dosažené dohody, která rozšiřuje oblast působnosti tak, aby zahrnovala rovněž plavidla v kotvištích, a s částí, která zvyšuje počet inspekcí plavidel patřících do nejrizikovější kategorie. V tomto směru upozorňuji na potřebu, aby takové hodnocení bylo co nejpřesnější a co nejvíce nezávislé. Také souhlasím s tím, že za určitých podmínek by měl být plavidlům trvale zakázán přístup, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti jak provozovatelům, tak cestujícím.

– Zpráva: Dirk Sterckx (A6-0100/2009)

  Bairbre de Brún a Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Vítáme posun v důrazu v tomto usnesení a některé pozitivní návrhy ve vztahu k regulaci finančního sektoru, inovacím, účinnosti energetiky a investování do energetiky, stejně jako uznání potřeby ochrany zaměstnání, tvorby pracovních míst, boje s chudobou a zaměření na nejvíce zranitelné skupiny ve společnosti.

Logika Lisabonské strategie je však špatná a potřebuje být od základu revidovaná, zejména ve světle nové ekonomické situace.

Navíc jsou tři konkrétní návrhy obsažené v usnesení krátkozraké a kontraproduktivní, jako například trvání na deregulaci a na pružných zaměstnaneckých režimech, které vedou k oslabení práv zaměstnanců.

Z těchto důvodů jsme se zdržely závěrečného hlasování o této zprávě.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o společném textu schváleném dohodovacím výborem ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.

Souhlasím s cíli 3. námořního balíčku.

Sedm návrhů balíčku má za cíl zabraňovat nehodám tím, že zlepší kvalitu evropských vlajek, provede revizi právních předpisů o státní přístavní inspekci a monitorování provozu plavidel a tím, že zlepší pravidla vztahující se k organizacím provádějícím klasifikaci. Mají také za cíl zajistit účinnou reakci v případě nehody zavedením harmonizovaného rámce pro vyšetřování nehod, zavedením pravidel pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedením pravidel odpovědnosti za škodu ze strany majitelů lodí spolu s povinným pojištěním.

Jako stínový zpravodaj pro zprávu pana Sterckxa bych rád vyjádřil svou plnou podporu dokumentu, jenž byl předložen k hlasování.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Věřím, že námořní balíček by měl být posuzován globálně a jako celek ve shodě s přístupem, který Parlament vždy zaujímal, když se zabýval jeho jednotlivými částmi. Proto jsem hlasoval pro zprávu pana Sterckxa o zavedení kontrolního a informačního systému Společenství pro provoz plavidel, protože tento systém zapadá do širšího kontextu zaměřeného na zlepšení bezpečnosti námořní dopravy a na to, aby se tento systém dal snadněji řídit, což je záležitost, kterou jsem častokrát podporoval. V případě, že bude zaveden, aplikované technologie pro sledování lodí by usnadnily rozhodnutí, kdo je v případě nehody odpovědný, a zlepšily by postupy při umístění lodí do „místa útočiště“. Z tohoto důvodu mohu zprávu podpořit svým hlasováním pro ni.

– Zpráva: Jaromír Kohlíček (A6-0101/2009)

  Guy Bono (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu předloženou českým poslancem skupiny Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, Jaromírem Kohlíčkem, o vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy.

Tento text zdůrazňuje potřebu navrhnout na evropské úrovni jasná a závazná pravidla, která zajistí, že budou nehody na moři řádně monitorovány. Zabývá se obavami, které následovaly po potopení tankeru Erika u francouzského pobřeží. Je v pořádku předcházet opakování takových případů špatné správy, takže se Evropská unie rozhodla zavést přísný rámec, jenž se zabývá všemi technickými hledisky a všemi postupy, které je nutné dodržovat v případě nehody: metodologií vyšetřování, evropskou databází obětí námořních nehod, bezpečnostními doporučeními a tak dále.

Sdílím názor, že je důležité, aby se evropská námořní oblast stala jednou z nejbezpečnějších a nejpříkladnějších námořních oblastí světa. To je to, k čemu míří námořní balíček „Erika III“, jehož je zpráva částí. Jedná o skutečný průlom v námořním odvětví i v oblasti životního prostředí, které je často druhotnou obětí neohleduplného chování na moři.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o společném textu schváleném dohodovacím výborem ve věci směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES. Souhlasím s cíli 3. námořního balíčku.

Sedm návrhů balíčku má za cíl zabraňovat nehodám tím, že zlepší kvalitu evropských vlajek, provede revizi právních předpisů státní přístavní inspekci a monitorování provozu plavidel a tím, že zlepší pravidla vztahující se k organizacím provádějícím klasifikaci. Mají také za cíl zajistit účinnou reakci v případě nehody zavedením harmonizovaného rámce pro vyšetřování nehod, zavedením pravidel pro odškodnění cestujících v případě nehody a zavedením pravidel odpovědnosti za škodu ze strany majitelů lodí spolu s povinným pojištěním.

Rád bych vyjádřil svou podporu dohodě, které bylo dosaženo, a zejména těmto bodům: metodologii vyšetřování, rozhodnutí o vyšetřování, spravedlivému zacházení s námořníky a ochraně svědků/důvěrnosti záznamů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Kohlíčka o vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy. Příliš často je obtížné rozhodnout, kdo je odpovědný v případě menších i závažných námořních nehod. Myslím teď na případ vyšetřování, které následovalo po skutečné přírodní katastrofě způsobené nehodou ropného tankeru Prestige a mnoha dalších, které se bohužel i nadále stávají. Námořní doprava si zasluhuje zvláštní pozornost, protože kromě toho, že je relativně nejhospodárnější, je také nejvíce nebezpečná, co se týče možných dopadů takové nehody na životní prostředí. Domnívám se proto, že je nezbytné zavést jasná a závazná pravidla pro vedení technického vyšetřování nehod lodí a poskytnout zpětnou vazbu tak, aby bylo možné zamezit nehodám v budoucnu. Proto jsem pro zprávu hlasoval.

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0102/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou předložil pan Costa o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod. Souhlasím s ním, že je nanejvýš vhodné, aby byla opatření Athénské úmluvy z roku 1974 vztahující se k přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři začleněna do evropského práva, protože stále existující rozdíly mezi státy neumožňují zaručit odpovídající úroveň odpovědnosti a povinného pojištění v případě nehod, které postihnou i cestující. I když se toto netýká ostatních dopravních prostředků, věřím, že tato právní úprava bude vyhovovat svému účelu v případě námořní dopravy.

– Zpráva: Gilles Savary (A6-0072/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pro zprávu předloženou panem Savarym o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky hodlám hlasovat, protože souhlasím s doporučeními, která zpravodaj přednesl a která se týkají potřeby zajistit, aby povinnost poskytnout pojištění byla majiteli lodí splněna v okamžiku, kdy lodě vstoupí do vod v jurisdikci jakéhokoliv členského státu, včetně uvalení pokut, je-li zjištěno, že loď na své palubě nemá osvědčení, pokud by k takovému zjištění došlo. Souhlasím, že by měla být výše pojištění stanovena stropy, jež stanoví Úmluva o omezení odpovědnosti za námořní nároky z roku 1996, která zaručuje, že oběti námořních nehod jsou řádně odškodněny. Proto podporuji doporučení pana zpravodaje schválit návrh doporučení odsouhlaseného s Radou.

– Zpráva: Emanuel Jardim Fernandes (A6-0069/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasuji pro zprávu pana Fernandese o souladu s požadavky na stát vlajky. Ukazuje odhodlání Parlamentu zachovat integritu třetího námořního balíčku, kdy je konfrontován s přerušením práce Rady na některých hlediscích, jakými je například předmět tohoto doporučení. Z tohoto důvodu podporuji práci, kterou pan Fernandes a členové Výboru pro dopravu a cestovní ruch odvedli. Věřím, že přidaná hodnota dosažené politické dohody by měla být vnímána jako důležitá, především proto, že vyzývá členské státy k zavedení kvalitního sytému řízení svých námořních orgánů a k dodržování mezinárodních pravidel v této oblasti, z nichž nejdůležitější jsou ta vyplývající z úmluv Mezinárodní námořní organizace. Kromě toho, že přináší výhody, pokud jde o kvalitu evropské vlajky a bezpečnost, návrh umožní zlepšit konkurenční podmínky uvnitř Společenství, a proto věřím, že by měl být podpořen.

– Zpráva: Saïd El Khadraoui (A6-0066/2009)

  Brian Crowley (UEN), písemně. – (GA) Země Evropy musí společně pracovat na tom, aby byly dosaženy cíle Unie v oblasti životního prostředí. Aby však bylo možné zajistit udržitelnost politiky EU v této oblasti, je nutno do ní začlenit zásady EU a různé rysy a potřeby každého členského státu.

Zpráva zabývající se euroznámkou odporuje těmto cílům v případě členských států na vnějších hranicích Evropské unie.

Doporučení ohledně euroznámky by penalizovala země na vnějších hranicích a země ve středu Evropy by z ní měly velký prospěch. Podle mého názoru doporučení ohledně euroznámky odporují zásadám jednotného trhu a myslím, že se jedná o diskriminaci vůči některým zemím na zeměpisném základě. Irsko je ostrovem, jenž je situován na okraji Evropy. Kamiony z jiných zemí přes Irsko nepojedou, ale naše těžká nákladní vozidla budou muset v mnoha zemích Evropy zaplatit poplatek. Není z toho úniku: musíme dál provozovat naše podnikání, musíme vyvážet a dovážet naše zboží. Podle návrhu na euroznámku budou mít země, které jsou situovány ve středu Evropy, konkurenční výhody, protože nebudou muset platit stejné poplatky. Není správné nebo spravedlivé provádět diskriminaci takového druhu, založenou na geografické poloze nějaké země.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Směrnice o euroznámce byla vytvořena, aby harmonizovala systémy výběru poplatků na evropských silnicích – včetně daní z vozidel, mýtného a poplatků za používání pozemních komunikací, a zavedla spravedlivé mechanismy na vybírání poplatků za používání pozemních komunikací od přepravců. Nedávná revize směrnice provedená Komisí přináší další změny; jako například odhad nákladů na dopady na životní prostředí HGV (těžkých nákladních vozidel) co do hlukového znečištění, dopravních zácep a znečištění ovzduší.

Země s velkých objemem tranzitní dopravy mají značně odlišné názory od zemí na hranicích Unie, jako je má, které závisejí na objemech dopravy u dovozu a vývozu zboží. I když jsou v zásadě spravedlivé, měly by být prováděny postupně a spravedlivě. Toto jsou témata, která si nemůžeme dovolit ignorovat. HGV často podléhají časovým omezením a vnějším jízdním řádům, jako jsou například jízdní řády provozovatelů trajektů. Stavba přístavního tunelu ve městě Dublin snížila u HGV nutnost vyskytovat se ve středu města, zvýšila kvalitu ovzduší a snížila hluk. Jednalo se užitečnou investici.

Nejsem přesvědčena o nutnosti vytvořit evropský nezávislý orgán, který by stanovil úrovně mýtného, a jsem toho názoru, že toto spadá do oblasti subsidiarity.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana El Khadraouia o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

Je důležité dát členským státům možnost uplatnit „chytřejší“ platby pro sektor silniční dopravy, aby se uhradily vnější náklady a podpořilo se tak udržitelnější chování.

Zatímco znečištění ovzduší a znečištění hlukem je nutno brát v potaz, neplatí to o dopravních zácpách, které jsou způsobeny nejen silniční přepravou zboží. Takový poplatek by byl diskriminační, protože osobní auta také zodpovídají za dopravní zácpy.

Navíc toto odvětví platí za následky ekonomické krize, a to prostřednictvím ceny ropy a nákladů za dopravu zboží. Malé a střední podniky působící v odvětví silniční opravy nebudou schopny uprostřed ekonomické krize nést tyto dodatečné náklady.

Mělo by se udělat více pro přizpůsobení silniční sítě zvýšené dopravě, ale především bychom se měli zaměřit na udržitelnou dopravu a dát přednost dopravě s nízkými emisemi oxidu uhličitého.

Jako zvolená zástupkyně regionu Rhône-Alpes mohu dosvědčit, že se mnoha odvětvím silniční dopravy v oblasti Porýní nepovedlo přizpůsobit se.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) V průběhu dnešního hlasování přijal Evropský parlament návrh směrnice o euroznámce, která umožňuje členským státům vybírat poplatky za používání silniční sítě těžkými nákladními vozidly.

V závěrečném hlasování jsem hlasovala proti přijetí této směrnice. Myslím, že zavedení ustanovení této směrnice zvýší náklady podnikům, které poskytují dopravní služby. Tyto náklady by mohly být zhoubné zejména pro malé a střední podniky, které nemají k dispozici dostatečné finanční prostředky, které by jim dovolily obnovit jejich vozové parky. Navíc taková ustanovení mohou způsobit obtíže firmám v průběhu současné finanční krize, kdy mnoho firem čelí obtížím při získávání úvěrů.

Jistě bychom měli hledat cesty, jak umožnit používat na našich silnicích vozidla, která jsou přátelštější k životnímu prostředí. Neměli bychom však používat metody, které jsou jen jiným typem zdanění podniků.

  Jim Higgins (PPE-DE), písemně. − Jménem svých kolegů z Fine Gael v Parlamentu bych rád vyjasnil, že jsme pro zprávu pana El Khadraouie o poplatcích za HGV nehlasovali, a to kvůli pochybám o právním základě tohoto návrhu, pochybám týkajícím se povinného používání elektronického mýtného a ustanovení o účelovém použití výnosů. Zásady, které stojí za návrhem, plně podporujeme, ale domníváme se, že zpráva uplatňuje zásadu špatně.

  Stanisław Jałowiecki (PPE-DE), písemně. − Nejenže jsem hlasoval proti této zprávě, ale také ji považuji za nebezpečnou pro evropský společný trh. Je to hlavně z důvodu jejího nespravedlivého charakteru a skutečnosti, že funguje jako skrytá daň. Navíc nepřispěje k ochraně životního prostředí. V této době finanční krize je tak trochu absurdní. Tento typ nařízení ukazuje, že EU se ke svým občanům obrací zády.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro rozumný kompromis o nové euroznámce. Spolu se Socialistickou skupinou v Evropském parlamentu jsem léta bojoval za to – proti obrovskému odporu ze strany konzervativní skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů – aby byly vnější náklady (hluk, dopravní zácpy, znečištění) započteny do mýtného proto, aby se finanční zátěž přenesla od daňových poplatníků k těm, kdo znečišťuje, jinými slovy, těžké nákladní dopravě.

Nesouhlasím s pravděpodobným výsledkem kompromisu o nákladech za dopravní zácpy, protože v důsledku většinového postoje bylo možné zajistit pouze to, že byly uznány jako vnější náklady za podmínky, že se totéž uplatní nejen u nákladní dopravy, ale u všech příčin dopravních zácep, včetně osobních automobilů.

Je pravděpodobné, že ani CO2 nebude do výpočtu z důvodu nepochopitelné opozice PPE-DE zahrnut. Pozměňovací návrh, který jsem výboru předložil a v němž jsem žádal minimální mýtné ve všech částech transevropské dopravní sítě, nezískal většinovou podporu. Tento návrh opět přednesu v průběhu dalších rozprav na toto téma.

Jedním obzvláště pozitivním bodem pro Rakousko je skutečnost, že vnější náklady a tak zvaný alpský příplatek (vyšší mýtné v alpských regionech) nebude patrně zrušen. To znamená, že Rakousko může vybírat vyšší mýtné v citlivých alpských regionech a zároveň může vybírat i za vnější náklady. V důsledku bude možné i vyšší brennerské mýtné.

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která by měla podpořit přesun nákladů ze silnic na železnice. Zpráva je součástí balíčku iniciativ, které si kladou za cíl učinit dopravu více udržitelnou a zajistit, aby uživatelé museli platit přímo náklady za dopravu související s použitím konkrétního způsobu dopravy. Poplatky budou placeny za místní znečištění hlukem, za místní znečištění ovzduší a také za škody a náklady na dopravní síti. To vytvoří spravedlivější systém ve smyslu zásady „znečišťovatel platí“, se začleněnými zárukami, které zajistí transparentnost trhu a zamezí diskriminaci.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Nákladní doprava v Evropě se od rozšíření EU na východ zvýšila, a to je velmi patrné v mnoha členských státech včetně Rakouska. Nyní máme problém, že některé faktory způsobují vysoké vnější náklady, které musí platit veřejnost. Nákladní doprava všude v Evropě je jedním z těchto činitelů a dalším jsou jaderné elektrárny.

Pokud se na těžká nákladní vozidla uvalí mýtné, aniž by byly současně rozvíjeny železnice a odstraněny přeshraniční překážky pro železniční dopravu, pak jsme hlasovali pro dražší zboží a nedojde ke zlepšení zdraví lidí ani ke snížení znečištění.

Domnívám se, že je kontraproduktivní pokutovat někoho, kdo uvízne v dopravní zácpě. To bude mít pravděpodobně za následek, že se doprava přesune do malých vesnic a měst, což je něco, co nechceme. V dlouhodobém horizontu je jedinou možností vybudovat pozemní sítě, a to znamená, že musíme zatraktivnit místní veřejnou dopravu. Euroznámka, kterou dnes zvažujeme, se zdá být rozumným kompromisem, což je důvod, proč jsem pro ni hlasoval.

  Cristiana Muscardini (UEN), písemně. – (IT) Paní předsedající, ochrana životního prostředí a bezpečnost na silnicích, cíle, které stojí za návrhem diskutované směrnice, představují dva cíle, o které by Evropská unie měla usilovat s odhodláním dosáhnout dopravní politiky, která bude dbát očekávání a práv občanů. Řada pozměňovacích návrhů ke směrnici ES z roku 1999, která zavádí zdanění těžkých nákladních vozidel, které využívají určité silnice, je proto vítána. Tyto kroky vpřed musí být rozumné a postupné, aby nedošlo ke zhroucení důležitého odvětví ekonomiky v současné vážné ekonomické krizi, odvětví, jež je téměř výhradně založené na malých a středních podnicích.

Navíc Evropa ještě nevytvořila ucelený a účinný intermodální systém, který by zajistil podstatný přesun nákladní dopravy směrem k méně znečišťujícím odvětvím. Za těchto okolností a kvůli jejímu charakteru a výkonnosti je silniční doprava nejrozšířenějším systémem ve světě průmyslové výroby.

Svým hlasem jsem dnes proto chtěla zdůraznit důležitost postupných, ale významných a nikoliv jen symbolických kroků směrem k bezpečnější a k přírodě šetrnější silniční dopravě, bez nelogického a kontraproduktivního pokutování tohoto odvětví.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Podporuji práci, kterou odvedl pan El Khadraoui na téma výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, a proto jsem pro tuto zprávu hlasoval. I když nesouhlasím s některými body, jako je například začlenění nebo nezačlenění některých vnějších nákladů do poplatků, souhlasím se zásadou „znečišťovatel platí“. Vynikající práce pana El Khadraouia zdůrazňuje, že je nutné výnosy z poplatků vyčlenit pro dopravní odvětví jako celek. A nakonec jsem přesvědčen, že výnosy získané z výběru poplatků za vnější náklady nesmí skončit jen jako další forma zdanění.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Návrh, o němž dnes hlasujeme, je revizí a rozšířením předchozí směrnice o euroznámce a určuje pravidla výběru silničního mýtného. Podle přijatého návrhu mohou od tohoto okamžiku členské státy přenést na nákladní vozidla náklady za znečištění ovzduší, hluk a dopravní zácpy. To je pro daňové poplatníky dobrá zpráva. Momentálně stále platíme za škody způsobené znečištěním ovzduší. Brzy bude platit ten, kdo znečišťuje. Navíc takto podněcujeme dopravní společnosti, aby investovaly do čistějších nákladních vozidel.

Proto jsem hlasoval pro tento návrh, v neposlední řadě i proto, že byl poplatek za dopravní zácpy začleněn jako další vnější náklad pro horské oblasti. Dopravní zácpy značně přispívají ke znečištění ovzduší, znečištění hlukem a mrhání palivem. Pokud bychom mohli použít výnosy z tohoto zdanění na investice do železniční nebo lodní dopravy, řešili bychom jak dopravní zácpy, tak klimatické změny. Navíc zpoždění v důsledku dopravních zácep způsobují dopravnímu odvětví velké ekonomické škody.

Bohužel nebyly zahrnuty klimatické náklady jako důsledek vysokého objemu nákladní dopravy, i když je sektor dopravy významným viníkem emisí.

– Zpráva: Michael Cashman (A6-0077/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, pro tuto zprávu jsem hlasoval. Transparentnost není jen symbolem, ale principem, na němž by měly být založeny všechny institucionální postupy. Občanům a voleným orgánům musí být zajištěn největší možný přístup k dokumentům evropských orgánů, aby se mohly účinně podílet na politických procesech a aby byly veřejné orgány odpovědné za své jednání. Z tohoto důvodu jsem v minulosti silně obhajoval zveřejnění parlamentní docházky.

Přes pokrok, který evropské orgány v otevřenosti a transparentnosti učinily, nelze situaci zrovna popsat jako dokonalou, a přepracování nařízení (EHS) č 1049/2001 týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům evropských orgánů lze považovat za další krok k dosažení správního prostředí, kde je dostupnost a snadný přístup k informacím spíše pravidlem než výjimkou. Závěrem bych rád upozornil na velký úspěch, kterého bylo nedávno dosaženo: Evropský parlament nyní používá ne méně než 23 oficiálních jazyků a dokumenty Evropského společenství jsou v nich dostupné. To představuje záruku demokracie.

  Charlotte Cederschiöld (PPE-DE), písemně. − (SV) My, švédští konzervativci, jsme dnes hlasovali pro zprávu pana Cashmana A6-0077/2009 o revizi nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům č. 1049/2001, abychom směřovali ke zvýšené transparentnosti uvnitř evropských orgánů. Co se týče pozměňovacích návrhů 61 a 103 týkajících se článku 5, domníváme se, že dohodovací dokumenty z třetího čtení by měly být zpřístupněny okamžitě po skončení závěrečné dohodovací schůze, na rozdíl od dokumentů, které jsou při jednáních zkoumány. Dokumenty z trialogů v prvních a druhých čteních by měly být zcela přístupné v průběhu celého procesu.

  Chris Davies (ALDE), písemně. − Velmi lituji toho, že do postupů zamýšlených k rozvoji zásady, že veřejnost má právo vidět dokumenty EU, vložil Parlament zdůraznění, že se tato pravidla nebudou týkat poslanců EP. Je argumentováno tím, že se jedná jen o zopakování pravidel, která jsou již uložena ve statutu poslanců, ale mnoha lidem to bude připadat jen jako další příklad přístupu „jiná pravidla pro ně, jiná pravidla pro nás“, a jsem rád, že skupina liberálních demokratů nepodpořila pozměňovací návrh předložený panem Nassauerem.

Je zejména důležité, aby podrobnosti o všech výdajích poslanců EP proplacených Parlamentem byly veřejně dostupné. Naši vlastní auditoři odhalili, že někteří z poslanců Parlamentu rozhodně nejsou „ctihodní“ a že vlastně někteří jsou podvodníci a darebáci. Princip úplné transparentnosti je principem, jenž je nutné co možná nejdříve zavést, pokud mají mít evropští občané v tento orgán důvěru.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Cashmana týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Podporuji jeho chvályhodnou iniciativu, která je navržena tak, aby překlenovala mezeru mezi společnými pravidly o „utajovaných informacích“ (tak zvané citlivé dokumenty citované v současném nařízení č. 1049/2001) tím, že zachová na úrovni nařízení některé dobré principy přejaté z vnitřních bezpečnostních pravidel Rady a Komise, pokud tyto principy mohou být aplikovatelné na orgán Parlamentu. A nakonec podporuji celkový cíl pana Cashmana, jímž je pozměnit toto nařízení za účelem zvýšení transparentnosti, aniž by se tento nástroj stal příliš konkrétním, a tedy obtížně použitelným.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Není pochyb o tom, že nařízení z roku 2001 přineslo občanům větší transparentnost tím, že zaručilo přístup veřejnosti k dokumentům evropských orgánů. Je dobré se k tomuto nařízení po sedmi letech praktické zkušenosti vrátit. Co vidíme? V roce 2006 Evropský parlament předložil mnoho návrhů na změnu nařízení se záměrem zlepšit transparentnost ještě více, ale Komise jim nedokázala vážně věnovat pozornost.

A co víc, návrh Komise revidovat nařízení z roku 2001, které před námi nyní leží, obsahuje přísnější pravidla, což znamená méně transparentnosti. V souladu s tím dokumenty o obchodních vyjednáváních jsou považovány za důvěrné. Konečně: jedná se o volbu mezi ďáblem a hlubokým mořem. Podporuji proto Cashmanovu zprávu, protože i když není úplná, jedná se celkově o zlepšení současného návrhu Komise. Byl by ale býval vhodnější radikálnější přístup, jenž by zahrnoval úplné odmítnutí návrhů Komise, protože pak by Komise byla nucena přijít s novým a lepším návrhem, jenž by transparentnosti evropských orgánů prospěl a opravdu by překlenul onu notoricky známou propast mezi orgány EU a občanem.

– Zpráva: Jan Andersson (A6-0052/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Paní předsedající, jak víme, stávající ekonomická a finanční krize má vliv na Evropu. Mám obavy o svou zemi, Itálii. Tato krize znamená nadbytečnost a rodiny, které mají stále méně peněz a stále méně utrácejí. Potřebujeme proto výrazný zásah. Tato krize se jeví obzvláště závažnou, ale jak hluboko půjde a jak dlouho bude trvat, záleží na tom, co uděláme. Musíme spojit síly: důležitý je koordinovaný evropský přístup. Nyní víc než kdy jindy vidíme naléhavou potřebu provádět pečlivě reformy, abychom pro evropské občany vytvořili kvalitní pracovní místa a blahobyt. Musíme trend obrátit směrem k radikální restrukturalizaci, zabránit ztrátě pracovních míst a odvrátit další tlak na snižování mezd a plateb sociálního pojištění.

Musíme se vyrovnat s výzvami spojenými se zvyšováním nezaměstnanosti a sociálním vyloučením. Dále musíme zlepšit koordinaci úsilí, jak na straně EU, tak na straně členských států, ale stejně tak je důležité, aby opatření přijatá v rámci plánu ekonomické obnovy na řešení krize v krátkodobém horizontu byla v souladu s dlouhodobými cíli Společenství stanovenými v Lisabonské strategii. Proto jsem pro zprávu hlasoval.

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Je pozoruhodné, že tato zpráva připouští několik selhání Evropské unie v sociálních otázkách. Především připouští, že cíle Lisabonské strategie do roku 2010 nebudou dosaženy. Pak je zde několik zajímavých čísel o rostoucí míře nezaměstnanosti, která vzrostla ze 7 % v roce 2008 na 8,7 % v roce 2009 a konkrétněji pak ze7,5 % na 9,2 % v eurozóně. Jinými slovy, předpokládaná ztráta pracovních míst činí 3,5 milionu.

Tento bolestný postřeh by měl ty proevropsky orientované přimět k přemýšlení o radikálních reformách, jež jsou zapotřebí na úrovni členských států, aby se co nejvíce omezily katastrofální následky ekonomické a finanční krize, krize, která má původ v extrémním liberalismu a globalizaci, jež jsou Bruselu tak drahé.

Proto není přesvědčivé usilovat i nadále o politiku, jako je tato, jež má za cíl udržovat pravidla pro politiky zaměstnanosti členských států. Naopak musíme zpochybnit tuto autoritářskou logiku a vrátit členským státům kontrolu nad jejich ekonomickými a finančními zdroji a zároveň zavést priority a ochranu na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství, což by umožnilo obnovu vnitřního trhu a návrat růstu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Plný dopad finanční krize, která začala v USA, je nyní cítit v reálné ekonomice. Odborníci se nemohou shodnout na nejvhodnější reakci na tuto krizi a na nejlepším způsobu, jak stimulovat ekonomiku, aby byla míra nezaměstnanosti držena na uzdě.

Ale ani před finanční krizí nevypadala situace na pracovním trhu nejlépe. Stále více lidí bylo nuceno přejít na zkrácené úvazky a smlouvy na dobu určitou a státem podporovaná pracovní místa by neustále snižována. Po nějakou dobu žilo stále více lidí pod hranicí chudoby, a to i když pracovali. Ve světle skličujících ekonomických prognóz je pravděpodobné, že počet lidí pracujících na plný úvazek bude i nadále klesat a v určitém momentě i ti, co pracují na zkrácený úvazek, o práci přijdou. Musíme udělat, co je v našich silách, abychom zabránili masové nezaměstnanosti. Není vůbec jisté, že opatření představená v této zprávě jsou v tomto směru vhodná nebo uspokojivá. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Anderssona. I když si na jedné straně myslím, že bychom měli spojit síly a nasměrovat vývoj směrem k radikální restrukturalizaci, zamezit ztrátě pracovních míst a zastavit další snižování mezd a plateb sociálního pojištění, na druhé straně cítím, že opatření formulovaná Komisí jsou z větší části nedostatečná a nezaručují dostatečné krytí a ochranu sociální struktury a struktury zaměstnanosti Evropské unie.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Současná ekonomická krize má a v blízké budoucnosti bude mít dopady na pracovní trh.

Hlasoval jsem pro návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, protože jsem se připojil ke zpravodaji v podpoře postoje Komise, která navrhla (jak je uvedeno v příloze rozhodnutí Rady 2008/618/ES ze dne 15. července 2008), že pro rok 2009 zůstanou politiky zaměstnanosti zachovány. Podle Komise vytvoří tento postoj spolehlivý rámec schopný řešit ekonomickou a finanční krizi stejně jako pokračovat ve strukturální reformě.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. – (PT) Současná krize je víc než jen ekonomickou a finanční krizí. Je především krizí důvěry. Jejím nejdramatičtějším znakem je vysoká míra nezaměstnanosti. Nezaměstnanost však neznamená jen ztrátu příjmu, ale také ztrátu důvěry v sebe a v druhé.

K obnovení této důvěry potřebujeme stanovit velmi jasnou střednědobou strategii.

V tomto ohledu je úloha vedoucích politických představitelů rozhodující, a to z důvodu signálů a vzkazů, které sdělují. Rozvážnost, jistota, pravdomluvnost a odolávání snadné propagandě o neproveditelných cílech a sebechvále je něco z dobré praxe, co by mohlo důvěru obnovit.

Na druhé straně musíme tvořit pracovní místa a abychom toho byli schopni, musí existovat podmínky pro investice podniků.

Musíme jednat rychle, protože pokud nic v tomto ohledu neuděláme, problémy s financováním, kterým čelí země s největšími deficity v eurozóně, povedou k prohlubování recese, k nepřetržitému růstu nezaměstnanosti a ztrátě příjmů podniků i rodin.

Proto jsem podpořil zprávu pana Anderssona, která navrhuje provádět hlavní směry politik zaměstnanosti v roce 2009.

– Návrh rozhodnutí o článku 139 jednacího řádu (B6-0094/2009)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Další rozšíření, nebo jinak řečeno, další odklad práva všech poslanců hovořit v Parlamentu ve svém vlastním jazyce a sepisování všech dokumentů v oficiálních jazycích není pochopitelné ani přijatelné. Již uběhla řada let od doby, kdy přistoupily určité země, pro něž stále platí omezení používání vlastního jazyka, zejména Irsko a Česká republika, aniž by se našli požadovaní lingvisté. Předložené zdůvodnění je vágní a rozporuplné, přičemž nebyla dána finanční priorita odborné přípravě těchto lingvistů, což nás vede k pochybnostem o úmyslech. Nemůžeme přijmout jakoukoliv hrozbu nezcizitelnému právu na kulturní a jazykovou rozmanitost v EU, což by se dotklo i Portugalců. Tuto diskriminaci nemůžeme přijmout.

Ještě jednou vyjadřujeme naše odhodlání chránit kulturní identitu každého členského státu a všech národních jazyků jako pracovních jazyků. V tomto ohledu může být naše hlasování pouze proti tomuto rozhodnutí. A konečně, toto naznačuje změnu kulturní a lingvistické úrovně rozpočtové politiky EU, jež dává přednost investicím do zbraní před ceněním si kultury a ochranou zaměstnanosti.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro návrh předsednictva na rozhodnutí prodlužující platnost článku 139 jednacího řádu Parlamentu do konce sedmého volebního období.

– Zpráva: Magda Kósáné Kovács (A6-0038/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Jsem velmi znepokojen nedávnými událostmi v Itálii. Ve vztahu k rumunským občanům a Romům probíhá „hon na čarodějnice“ doprovázený mnoha trestnými výpravami. Italská vláda je posedlá bezpečnostní kampaní. Přijetí extrémních opatření ve vztahu k Romům však může zjitřovat již tak hroznou situaci těchto menšin a podkopávat příležitosti k integraci a sociálnímu začlenění. Nesmíme zapomenout, že v rámci právního státu je trestní odpovědnost na jednotlivci a nelze ji přisoudit kolektivně skupinám. Odchýlení se od tohoto principu by vytvořilo nebezpečný precedens, jenž by vedl ke kriminalizaci celých etnických skupin nebo určitých národností migrantů.

Záležitost přistěhovalectví samozřejmě vyžaduje evropskou koordinaci, aby se posílily soudní a policejní nástroje schopné řešit organizovaný zločin. To však nestačí. Je důležité přijmout jasné politiky zaměstnanosti určené znevýhodněným skupinám, včetně pracovní síly z řad Romů, jež zavádějí podpůrná opatření s cílem umožnit jejich progresivní integraci na pracovním trhu a věnovat větší pozornost vzdělávacím politikám pro mladé lidi.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) EU je unií hodnot, a proto je odpovědná za zachování respektu k lidským právům uvnitř svých hranic. Proto má hrát svou úlohu, prostřednictvím svých členských států, při uznání zranitelné situace Romů a při usnadňování jejich integrace do společnosti. Proto jsme pro zprávu hlasovali.

  Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Dnes jsme hlasovali pro zprávu z vlastního podnětu, kterou předložila paní Kósánéová Kovácsová (A6-0038/2009) o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na trh práce v EU. Zpráva se zabývá velmi vážným problémem a jasně ukazuje na potřebu vypořádat se s rozšířeným vyloučením, které dnes postihuje mnoho Romů. Vítáme spolupráci mezi členskými státy při řešení těchto obrovských problémů.

Rádi bychom ale poukázali na to, že nevidíme různá jednotlivá řešení jako cestu vpřed při snižování tohoto vyloučení. Různé úrovně daní pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají romské ženy, a další podobná opatření budou mít spíše účinek, jenž vyloučení posílí a půjde proti jejich integraci do zbytku společnosti.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva předložená Výborem pro zaměstnanost a sociální věci je vítána, protože zdůrazňuje nové hledisko strategie začleňování Romů, navrhované od roku 2005 v řadách usnesení Evropského parlamentu. Současná situace Romů ukazuje, že od roku 2005, kdy Komise uveřejnila svou první výzvu na toto téma, nebylo v integraci Romů dosaženo dostatečného pokroku.

Zpráva navrhuje důležité akční směrnice týkající se politiky podpory vzdělávání Romů a povzbuzování pozitivní diskriminace na trhu práce. Podpora integrace Romů na trh práce prostřednictvím financování opatření na vzdělávání a rekvalifikace, opatření na podporu nezávislých aktivit Romů, nabídka snížených úvěrů a veřejných grantů stejně jako i navrhování inovativních forem zemědělské práce jsou všechno cíle, které má EU za povinnost koordinovat. Vytvoření expertní skupiny na úrovni EU, včetně zástupců Romů, by také mohlo pomoci koordinovat strategii členských států na podporu Romů a využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Očekávám, že tyto návrhy budou Evropskou komisi dostatečně motivovat, aby přišla s legislativními návrhy, které budou mít za cíl přinést hmatatelné výsledky v této oblasti.

  David Martin (PSE), písemně. − Romové představují největší menšinu v Evropské unii a jejich integrace do evropské společnosti je jednou z největších výzev, které bude EU čelit v nadcházejícím desetiletí. Romové, jichž je přibližně 10–12 milionů, nemají šanci uniknout chudobě a vyloučení. Takový stupeň sociálního znevýhodnění komplikuje dosažení základní úrovně lidské důstojnosti a rovných příležitostí pro Romy. Vítám tuto zprávu, která zdůrazňuje potřebu zlepšit podmínky všech Evropanů bez ohledu na rasu.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Zaručení rovných příležitostí pro romskou menšinu v EU je správná koncepce pro zamezení sociálního vyloučení a uznání práv tohoto společenství. Proto jsem hlasoval pro zprávu paní Kovácsové, kterou považuji za velmi užitečnou.

Rád bych však svůj postoj k tématu několika poznámkami objasnil.

Vzhledem k tomu, že je tato menšina ze své podstaty nadnárodní, účinný přístup k právům Romů může být realizován jen na evropské úrovni. Z tohoto důvodu jsem navrhoval vytvoření Evropské agentury pro Romy, jež by měla úlohu koordinátora politik zaměřených na tuto menšinu na evropské úrovni.

Zadruhé, podpora integrace romské menšiny nemůže být poskytována prostřednictvím přerozdělování finančních opatření, protože ta nemohou vyřešit strukturální problémy ovlivňující romská společenství. Ideální způsob podpory pro tuto menšinu musí směřovat k vzdělávacím programům, jejichž úlohou je pomoci těmto komunitám získat dovednosti, jež jsou nezbytné pro trh práce.

Na druhou stranu musí být evropská politika pro romskou menšinu zaměřená na podporu tolerance a přijímání kulturních rozdílů, s těžištěm v klidném soužití v rámci hranic daných zákony příslušného státu a nařízení EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem proti zprávě paní Kósánéové Kovácsové o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na trh práce v EU. Jsem pevně přesvědčen, že tento přístup vytváří jinou formu elementární diskriminace ve vztahu k Romům. S Romy se ve skutečnosti musí zacházet jako s ostatními občany, bez toho, že by se těšili přehnaným výhodám a výsadám, které jdou na úkor ostatních evropských občanů, kteří mají stejná práva (a navíc i povinnosti) jako tato populace.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Romská komunita je největší a nejvíce znevýhodněnou evropskou menšinou. Každý, kdo situaci důkladně sleduje, ví, že je ke zlepšení jejich pracovních a životních podmínek zapotřebí koordinovaného přístupu. Těší mě, že tato zpráva vyzývá k odpovídající odborné přípravě, která může zlepšit šance Romů na pracovním trhu. Navíc musí být posílen lidský a společenský kapitál tím, že se od počátku zaměří na jejich integraci do evropské společnosti.

Je nutno uvítat, že je zřizována evropská skupina odborníků se zástupci romské komunity. Stejně tak jsou vynikající návrhy na vytvoření partnerství, uvolnění dostatečných finančních prostředků a sledování toho všeho prostřednictvím databáze. Podporuji tuto zprávu, protože navrhuje způsoby, jimiž můžeme situaci romské komunity zlepšit. Protože je alternativní usnesení navrhované Socialistickou skupinou v Evropském parlamentu bohužel příliš slabé, toto nepodpořím.

– Zpráva: Herbert Reul (A6-0035/2009)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. − (LT) Řízení poptávky po ropě nesmí být omezeno jen na EU. Vyjádřeno v procentech, celosvětový objem ropy spotřebované EU se bude v nadcházejících letech postupně snižovat. Toto určí obrovský růst poptávky za hranicemi EU. Proto bude z pohledu bezpečnosti dodávek energií v EU také velmi důležité snížit růst poptávky na globální úrovni, aniž by však byly ohroženy rozvojové cíle třetích zemí nebo samotné EU. Podpora mechanismů ve třetích zemích na stanovení tržní ceny je také velmi důležitá – například po zrušení státních subvencí paliv.

Všechna tato opatření vyžadují investice. Investice jsou možné, jen pokud existuje dostatečný kapitál a naděje na nějaký zisk. Je proto důležité překonat současnou finanční krizi, která se velmi rychle může změnit na hospodářskou krizi. V posledním desetiletí se zvětšilo množství problémů souvisejících s budoucí bezpečností zásobování ropou v EU. Pokud však uspějeme a povzbudíme politickou vůli a mezinárodní koordinaci, spolupráci a tvorbu inovací, mohou být tyto problémy překonány a mít cílený vliv jak na dodávku, tak na poptávku.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Celkově mohu tuto zprávu z vlastního podnětu svého kolegy poslance EP, pana Reula, podpořit. Jak ukázaly uplynulé měsíce, důležitost energetické bezpečnosti nebyla nikdy naléhavější. Spolupráce, do níž se musí zapojit všechny členské státy, a potřeba využít stimulačních balíčků, které v současnosti zahájily téměř všechny členské státy a Komise, podtrhují potřebu investic do obnovitelných technologií tak, aby se zvýšila naše energetická bezpečnost a byly sníženy naše emise CO2. Roky naší závislosti na fosilních palivech nám zanechaly dva podstatné závěry:

1. Musíme být nezávislí na celosvětových geopolitických mocnostech, jak nám letos v zimě ukázala bezvýchodná situace mezi Ruskem a Ukrajinou a spoušť cenové politiky OPEC.

2. Nutnost splnit naléhavé termíny pro snížení emisí CO2 trvá a měla by být zachována jako záležitost nejvyšší priority.

Nesmíme se vyhýbat výzvám, jimž v současnosti čelíme, ani ekonomickým, ani ekologickým.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Reula o výzvách ve vztahu k zásobování ropou. Nesouhlasím se zpravodajem v tom, že podle různých odhadů bude možné vytěžit dostatečné množství ropy také na pokrytí budoucí poptávky, ale pouze pokud budou více zdaněni spotřebitelé a zlepší se podmínky pro investice. I když podporuji iniciativu Komise na zamezení rychlého nárůstu cen ropy v příštích letech, domnívám se, že celá situace byla nesprávně zanalyzovaná.

– Zpráva: Georg Jarzembowski (A6-0055/2009)

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Zpráva, kterou představil poslanec EP, pan Jarzembowski, činí prioritu z dopravy šetrnější k přírodě a je důležitým prvním krokem ke komplexnějšímu přístupu, díky němuž bude doprava k životnímu prostředí citlivější. Zásadní součástí naší reakce na klimatické změny je změna dopravních prostředků a způsobů dopravy, ať již se jedná o přijetí moderních hybridních vozidel, nárůst veřejné dopravy šetrné k životnímu prostředí nebo o zvýšení efektivity ostatních způsobů dopravy.

Zpravodaj ve zprávě prosazuje možnosti vybírat poplatky z těžkých nákladních vozidel (HGV) za znečištění, které způsobují, včetně znečištění hlukem, které způsobuje železniční doprava. Je důležité, abychom posoudili potřeby okrajových evropských zemí, které narážejí na různé geografické překážky a jejichž zásobování a ekonomický růst závisí na silné dopravní síti. Musíme zajistit, aby byla tato opatření uplatňována spravedlivě. S těmito výhradami zprávu s potěšením podpořím.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Jarzembowského o dopravě šetrnější k životnímu prostředí a internalizaci vnějších nákladů. Můj názor, který se shoduje s názorem zpravodaje – jenž napsal vynikající zprávu –, zdůrazňuje velký přínos, který mobilita má pro kvalitu života Evropanů, růst a zaměstnanost v rámci Evropské unie, socioekonomickou a územní soudržnost a obchod s nečlenskými zeměmi EU, stejně jako přínos pro podniky a zaměstnance, kteří přímo nebo nepřímo působí v odvětví dopravy a logistiky. Z tohoto pohledu vítám skutečnost, že Komise ve svém sdělení sestavila „inventář“ všech opatření EU až k dnešnímu dni, aby podpořila politiku udržitelné dopravy. Jedná se o malý krok směrem k velkému cíli.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Komise zveřejnila balíček sdělení o „dopravě šetrnější k životnímu prostředí!, „strategii internalizace vnějších nákladů“ a „protihlukových opatření pro zboží a vybavení“”. Je podle mě velmi pozitivní – a také něco, co podporuji –. že se v oblasti dopravy přichází s opatřeními šetrnými k životnímu prostředí.

Zpráva pana Jarzembowského by však oslabila návrhy Komise. Proto skupina Zelených/Evropské svobodné aliance předložila pozitivní pozměňovací návrhy, včetně požadavku na větší spolufinancování mezi EU a členskými státy, daň z kerosenu pro leteckou dopravu a oddělení nárůstu dopravy od ekonomického růstu. Naše pozměňovací návrhy však nebyly přijaty, v důsledku čehož tato zpráva nemá pro návrhy Komise žádnou přidanou hodnotu. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Podporuji opatření na zezelenání dopravy. Pomůže nám to při našem boji proti klimatickým změnám. Určitá opatření by však měla být posílena, a proto jsem se musela zdržet hlasování.

– Návrh usnesení B6-0107/2009 (Lisabonská strategie)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Zcela souhlasím s tím, že pokud jde o dopady ekonomické krize, vzbuzuje největší obavy růst chudoby v EU. Je zásadní zastavit současný růst nezaměstnanosti v EU. Věřím, že nejúčinnější způsob, jak snížit chudobu a zamezit jí, je učinit tak prostřednictvím strategie založené na cílech plné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst, sociálního začleňování, opatřeních na podporu podnikání a aktivitách, které zvýší úlohu malých a středních podniků a investic. V kostce: toto je nejdůležitější část úvodu usnesení.

Pokud nedokážeme zastavit růst chudoby v EU v důsledku stávajících mimořádných okolností, pak EU selže při řešení nejdůležitějšího problému, který z této ekonomické a finanční pohromy vyvěrá.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V Evropské unii jsme svědky nárůstu úrovně chudoby, nejisté práce a nerovností, což je situace, která se v současné ekonomické a finanční krizi může ještě zhoršit vzhledem k tomu, že prognózy ukazují na trend poklesu a na nárůst počtu nezaměstnaných.

Politiky, které jsou obsažené v Lisabonské strategii a v Evropské strategii zaměstnanosti, k této situaci přispěly, protože podporují finanční deregulaci, liberalizaci trhu a nejistotu v pracovněprávních vztazích. Zapotřebí tedy bylo rozloučit se s těmito politikami. Nicméně při konfrontaci se zhoršujícími se sociálními a ekonomickými podmínkami odráží reakce (nebo nedostatek reakce) EU její třídní volbu: i nadále trvá na pokračování politik, které podporují kumulaci obrovských zisků velkými ekonomickými a finančními skupinami na úkor životních podmínek pracujících a obyčejného obyvatelstva.

To, co je zapotřebí, je zvrat v současných makroekonomických politikách a obrana pracovních míst a práv pracujících. Potřebujeme alternativní politiku, která zaručuje spravedlivé rozdělení příjmů, stimuluje ekonomickou aktivitu, vytváří pracovní místa, posiluje úlohu státu v hospodářství, zvyšuje poptávku, povzbuzuje růst mikropodniků, malých a středních podniků a oživuje investice, přičemž má na paměti potřeby a specifické stránky každého členského státu.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, i když jsem byl rozladěn pozměňovacím návrhem 10, jejž předložili Zelení a který vyzýval k zavedení celounijní daně z finančních operací. Jako předseda meziskupiny pro globalizaci v tomto Parlamentu silně podporuji zavedení daně Tobinova typu pro kontrolu finančních spekulací a k získání miliard eur na zmínění hluboké chudoby více než miliardy lidí ve světě, kteří žijí z necelého jednoho eura na den. Kdo může být proti takovému jednoduchému a účinnému opatření?

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Lisabonská strategie byla vymyšlena v hospodářských souvislostech a pro hospodářské souvislosti, které jsou jasně odlišné od situace, v níž se v současnosti nacházíme. Tato skutečnost ale neznamená, že musí být revidovány všechny její základní koncepty. Musí se odlišit mimořádný charakter současných okolností a politiky, o které bychom měli usilovat, abychom podpořili evropský rozvoj a konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu. Je ale důležité, abychom z tohoto rozdílu nevyvodili závěr, že krizová situace vyžaduje opatření, která nejsou v souladu s řádnými politikami. Právě naopak. Odpověď na současnou situaci, i když vyžaduje výjimečná opatření, musí být vedena myšlenkami řádných politik a volbou investic do inovací a konkurenční kapacity Evropy, jinak nedokážeme ani reagovat na krizi, ani připravit členské státy Evropské unie na další fázi globální ekonomiky.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Poté, co jsem pečlivě prostudoval návrh usnesení o Lisabonské strategii, jsem se rozhodl zdržet se hlasování, tedy nehlasovat ani pro tento návrh, ani proti němu.

  Eoin Ryan (UEN), písemně. − Finanční a z toho vyplývající ekonomická krize uštědřila evropskému růstu a stabilitě na pracovním trhu obrovskou ránu. V těchto těžkých dobách musí být naším hlavním cílem, jak říká toto společné usnesení, chránit občany EU, ať se jedná o pracovníky, podnikatele či majitele domů, před následky krize. I když je současná krize nepochybně devastující, nabízí také příležitosti: příležitost změnit náš způsob myšlení; příležitost budovat a posilovat rámec pro udržitelný rozvoj, který odolá možným šokům; a příležitost budovat zdravý ekonomický a sociální základ pro budoucnost.

Mezi prvky tohoto usnesení, které jsou zvláště přitažlivé, patří uznání klíčové úlohy malých a středních podniků a podpora, které se jim musí dostat. Nejenže malé a střední podniky poskytují cennou zaměstnanost, která v posledních letech představuje 80 % nových pracovních míst v EU, ale také hrají klíčovou sociální úlohu při povzbuzování místních ekonomik, diverzifikaci zaměstnanosti a podpoře podnikatelství. Podobně je velmi vítaný důraz na inovace – zejména v odvětví životního prostředí –, který dokládá, že zdvojené cíle energetické účinnosti a ekonomické stability se nemusí navzájem vylučovat.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Labouristická strana v EP se domnívá, že Lisabonská strategie zůstává důležitou platformou růstu a tvorby pracovních míst napříč EU. Stále se jedná o dosažitelný cíl, i když současné ekonomické klima skutečný potenciál ničí. Labouristická strana v EP však nesouhlasí, že by celounijní daň z finančních operací byla nezbytným prostředkem k dosažení některých cílů Lisabonské strategie, a toto opatření jsme nepodpořili.

EPLP nicméně může podpořit hlavní myšlenku schváleného textu, a proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Podle zprávy skupiny Allianz, která byla zveřejněna v pondělí, recese letos EU zpomaluje v dosažení cíle stát se přední světovou znalostní ekonomikou. Abychom dosáhli cílů Lisabonské strategie, musíme udělat pro naplnění těchto cílů, co je v našich silách, a to i v těchto těžkých dobách. Když splníme tyto cíle, uvidíme i cestu z recese a EU bude mít v budoucnu silnější postavení. Musíme se také držet barcelonských cílů týkajících se péče o děti.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Usnesení politických sil kapitálu skrývají příčiny a povahu kapitalistické krize. Přesouvají břemeno krize na pracující, kteří enormní zisky kapitálu platili a nyní jsou vyzýváni, aby zaplatili krizi a zvýšili zisk kapitalistovi. Návrhy vyzývají Evropskou unii, aby prohloubila Lisabonskou strategii jdoucí proti práci, aby uplatnila Pakt o stabilitě a Plán evropské hospodářské obnovy a aby pokračovala s plnou liberalizací vnitřního trhu. Navrhují opatření na podporu monopolů tím, že jim bude zaručen dostatečný tok peněz z kapes pracujících, snížení daní z čistého jmění a vyšší půjčky velkým monopolním společnostem. Podporují rychlejší kapitalistické restrukturalizace založené na strategii „flexikurity“ a směrnici o organizaci pracovní doby, jinými slovy o zvýšení pracovní doby až na 13 hodin denně a 78 hodin týdně a o rozdělení pracovní doby na aktivní dobu a neplacenou neaktivní dobu.

Rozvoj „zelené ekonomiky“ a liberalizace výzkumu a energetiky a inovací připravují cestu pro výdělečné investice ze strany kapitálu a na úkor pracujících a nejnižších tříd.

Neformální summit konaný 1. března potvrdil stupňování imperialistického skrytého boje a sjednocené fronty monopolů proti lidu.

– Návrh usnesení B6-0134/2009 (Klimatické změny)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Souhlasím, že EU má i nadále vedoucí úlohu v mezinárodní klimatické politice. Pokud ale nehovoří jedním hlasem, vyústí to ve ztrátu důvěryhodnosti. EU má jako celek správný směr, pokud jde o cíle související se změnou klimatu, ale všechny země, včetně Malty, si musí dát pozor, aby nezůstávaly pozadu, protože by to mělo vliv na důvěryhodnost Unie.

Omezování růstu průměrné teploty ve světě je nezbytné nejen v rozvinutém světě, ale také v rozvojových zemích. Není nutné říkat, že takovéto akce budou zatěžovat finanční zdroje. EU musí přinést plán, který se bude zabývat příslušnými oblastmi a zdroji financování.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o boji proti klimatickým změnám. Evropská unie musí udržet svou vedoucí úlohu v mezinárodní klimatické politice a musí usilovat o dosažení dohody v Kodani umožňující snížení uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a omezení růstu teploty ve světě na méně než 2 °C nad hodnotami z doby před industrializací.

S ohledem na současnou finanční a ekonomickou krizi je naprosto zásadní dosáhnout v Kodani nové dohody o boji proti klimatickým změnám. Ekonomická krize a klimatická krize se mohou spojit a nabídnout významné ekonomické příležitosti k vývoji nových technologií a vytvoření nových pracovních míst.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato usnesení obsahují pozitivní aspekty, jichž si ceníme. Zdůraznili bychom výzvu k Evropské unii, aby aktivně usilovala o dohodu v Kodani, která bude brát v úvahu nejnovější vědecké zprávy o klimatických změnách, která se zavazuje k stabilizaci úrovní a teplotních cílů, jež velice pravděpodobně zabrání nebezpečným klimatickým změnám, a která bude umožňovat pravidelné revize, aby se zajistil soulad cílů s nejnovější vědou. Podobně hodnotíme jako pozitivní pozornost zaměřenou na potřebu podstatně zvýšit finanční zdroje, aby bylo možné zajistit nebytné kroky pro zmírnění dopadů v rozvojových zemích.

Nesouhlasíme ale s trváním, i když jen v bodech odůvodnění, na směrnici EU o obchodování s emisemi, zejména protože je uvedeno, že může sloužit jako vzor pro rozvoj obchodování s emisemi v jiných rozvinutých zemích a regionech. Nesouhlasíme proto s ekonomicky založeným přístupem, jenž jasně ovlivňuje různé body usnesení.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Bez ohledu na hloubku a šíři současné finanční krize, která je produktem deregulace, zbabělých regulátorů a chamtivých bankéřů, nemůžeme se odklonit od nutnosti jednat a zastavit klimatické změny. Musíme stávající krizi vidět jako příležitost vynaložit zdroje k dosažení prudké změny v našem životním stylu a podporovat zelený Nový úděl napříč kontinentem a ve světě. Našich cílů nemůžeme dosáhnout, pokud nebudeme pracovat v partnerství s USA a Japonskem, Čínou a Indií.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Souhlasím s některými body usnesení o boji proti klimatickým změnám. Na druhou stranu různé odstavce zprávy nemohu podpořit. Proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování a o této záležitosti nehlasovat.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Musíme použít zelenou ekonomiku k tvorbě pracovních míst v celé EU. Toto musí být v průběhu finanční krize prioritou.

– Návrh usnesení B6-0133/2009 (Politiky zaměstnanosti)

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Toto usnesení obsahuje mnoho záslužných napomenutí. Většina z toho, čím se usnesení zabývá, ale spadá do politické odpovědnosti vnitrostátních parlamentů.

Návrhy v usnesení budou také vyžadovat větší zdroje v Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Bude nutné zvýšit příspěvky členských států do EU. A to přichází v době, kdy si členské státy potřebují ponechat své snížené ekonomické zdroje pro vlastní sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Nevěříme, že je Fond pro přizpůsobení se globalizaci EU tím nejúčinnějším prostředkem na podporu pracovníků, kteří ztratili zaměstnání. Členské státy mohou nejlépe provádět v této oblasti účinnou politiku. Navíc všechny členské státy vydávají sumy peněz na stimulační balíčky, a to ve stejném objemu, jako jsou jejich celkové příspěvky do rozpočtu EU.

Hlasovali jsme proti tomuto usnesení, a to především kvůli znění v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o hlavních směrech politiky zaměstnanosti. S ohledem na skutečnost, že globální finanční a ekonomická krize volá po odhodlané a koordinované reakci ze strany EU, aby se zabránilo ztrátě pracovních míst, aby byla udržena uspokojivá úroveň příjmů Evropanů, aby se předešlo recesi a aby se stávající ekonomické výzvy a výzvy v oblasti zaměstnanosti obrátily v příležitosti, jsem přesvědčen, že opatření přijatá pod vládou eurokratů rozhodně nejsou dostatečná na to, aby nesla váhu krize, kterou procházíme, a rozhodně ne v citlivé oblasti, jakou je zaměstnanost.

– Zpráva: Elisa Ferreira (A6-0063/2009)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Iniciativa na zahájení Plánu evropské hospodářské obnovy je reakcí na pokračující vážný ekonomický pokles. Nejvyšší prioritou plánu na oživení ekonomiky musí být povzbuzení ekonomiky a konkurenceschopnosti EU a zabránění zvyšující se nezaměstnanosti. Poslanci trvají na tom, že veškerá finanční pomoc musí být včasná, cílená a dočasná. Současné výjimečné okolnosti musí být nahlíženy v širším kontextu pevného odhodlání přivést normální rozpočtovou kázeň zpět do běžných kolejí, jakmile se ekonomika vzpamatuje.

Dále pak plán na oživení ekonomiky také slouží k tomu, aby došlo ke spravedlivé mezinárodní dohodě o tom, že chudší země dostanou příležitost uniknout chudobě, aniž by musely globálnímu oteplování ještě přitápět, a to tím, že se jim dostane pomoci při financování rozsáhlých investic.

A konečně akce koordinovaná mezi členskými státy musí být směřována na snižování nejistoty na úvěrových trzích a na umožnění fungování těchto trhů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přes určité pozitivní a včasné návrhy, které byly přijaty a které jsme podpořili, zejména ten o daňových rájích, byla většina návrhů naší skupiny bohužel odmítnuta a hlavní linie zprávy pokračuje v neoliberálních politikách s několika málo narůžovělými tahy pro voliče vzhledem k nadcházející volební kampani.

Mezi našimi zamítnutými návrhy jsou ty, které vyzývají ke značnému zvýšení finančních zdrojů a rychlejšímu použití fondů zamýšlených na podporu zaměstnanosti a také přesměrování programů podpory směrem k nejohroženějším skupinám, včetně programů zaručujících slušné životní podmínky a obecný přístup k vysoce kvalitním veřejným službám. Také je mi líto odmítnutých návrhů, které považují objem Plánu evropské hospodářské obnovy (1,5 % HDP EU) za nedostatečný na to, aby mohl úspěšně řešit současnou krizi, neboť EU bude výrazně zaostávat za zeměmi jako Spojené státy a Čína. Dále lituji zamítnutí naší kritiky Komise za to, že spojila Plán evropské hospodářské obnovy s rozšířením neoliberálních „strukturálních reforem“ a s přísným souladem s Paktem o stabilitě a růstu, když to, co bylo zapotřebí, bylo vzdát se jich a změnit směr.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Mohu jen gratulovat mé kolegyni, paní Elise Ferreiraové k její zprávě o Plánu evropské hospodářské obnovy. Podpořil bych pocity, které vyjádřil Poul Rasmussen, že jsme ještě neudělali dost. Vyplacení bank bylo nutným, ale ne dostatečným krokem. Musíme také podniknout kroky k řešení problémů pracovního trhu. Je nutno podpořit sdílení práce, a v případě potřeby zkráceného úvazku bychom měli podpořit zachování hodin na pracovišti s tím, že by čas byl využit pro školení a zlepšování dovedností.

Skutečná krize není na trhu rizikových hypoték, ale spíše v desetkrát větší herní ekonomice, stále více esoterickém a vysněném světě trhu s deriváty, jejž je nutné přivést pod kontrolu. Proto vítám opatření ke kontrole daňových rájů a k zavedení celounijní daně z finančních operací, které povedou k překonání nejhorších následků krize, sníží spekulace a přinesou finance, což nám pomůže držet se naší linie a dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Zpráva o Plánu evropské hospodářské obnovy, která byla dnes přijata, podporuje opatření navržená Evropskou komisí, která mají v úmyslu podpořit evropskou ekonomiku.

Údaje z několika posledních týdnů nevzbuzují optimismus. Odhaduje se, že ekonomický růst v Evropě v roce 2009 zůstane na úrovni pod nulou. Napříč EU roste také nezaměstnanost. Jedná se o nejvážnější recesi, která zasáhla Evropské společenství, a první od zavedení společné měny.

Je proto nutný odhodlaný postup, který povede k tvorbě pracovních míst a skutečnému zlepšení ekonomické situace. Klíčovou otázkou samozřejmě je tzv. léčba finančního sytému tak, aby podniky a občané měli přístup k úvěru. To je zejména důležité pro malé a střední podniky, které jsou zajisté základem evropské ekonomiky. Proto musí být účinná a rychlá obnova úvěrování naléhavě zajištěna. Pomoc určená na boj proti krizi nesmí být směřována jen na záchranu vybraných odvětví. Taková pomoc je nevyhnutelná, ale také by měla zahrnovat pokračování koncepce konkurenceschopného evropského průmyslu. Navíc krize nesmí být využita jako příležitost k zavedení nových, vysoce zatěžujících předpisů.

Doufám, že Plán evropské hospodářské obnovy přinese výsledky v podobě prvních znamení hospodářského oživení.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Výjimečné situace volají po výjimečných zdrojích.

Ekonomická situace se natolik zhoršila, že ospravedlňuje koordinovaný postup členských států ve snaze znovu nastartovat ekonomickou činnost. Pár postřehů je zde však na místě. Výjimečná situace, kterou dnes prožíváme, nezpochybňuje základní pravidla ekonomie. Půjčit si dnes znamená mít dluhy zítra, dluhy, které budou muset členské státy v budoucnu splatit. Deficity mohou být nezbytné, ale bude to velmi drahé. Musíme si toho být vědomi. Již se hovoří o zvýšení daní v blízké budoucnosti, aby se udržely veřejné finance v oběhu.

Zadruhé, všechny výdajové závazky v plánech obnovy nemají ani zdaleka srovnatelnou hodnotu. Investiční výdaje do modernizace výrobního vybavení nebo do výzkumu mají úplně jinou hodnotu než výdaje na provozní náklady. Bylo by proto pro dobré, aby si členské státy opatřily odpovídající nástroje, které jim umožní učinit tu nejlepší volbu.

A nakonec, protože slova mají význam, řekněme si jasně, že plán na oživení ekonomiky popravdě není evropským plánem, ale spíše se jedná o koordinaci vnitrostátních plánů opatření, které přijímají různé členské státy. Je nutné, abychom udělali více? Stojí za to si tuto otázku položit, ale nastavení společného plánu na oživení ekonomiky Evropské unie by předpokládalo zásadní revizi evropských politik a zdrojů.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Plán evropské hospodářské obnovy je obzvláště důležitý, kvůli svým dvěma prvkům: zaprvé, krátkodobému finančnímu stimulačnímu opatření zaměřenému na oživení poptávky, ochranu pracovních míst a obnovení spotřebitelské důvěry a zadruhé kvůli rozumnému investování na oživení ekonomického růstu.

Prioritou Evropské unie číslo jedna je chránit své občany před nepříznivými důsledky finanční krize. V případě rumunské ekonomiky prokážou tato opatření svou účinnost zejména pro malé a střední podniky tím, že zjednoduší a urychlí postupy a poskytnou zálohové platby ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti i fondů pro rozvoj venkova.

Kladné hlasování pro tuto zprávu také znamená, že Evropský sociální fond bude muset financovat opatření podporující zaměstnanost, zejména nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Budou muset také vzniknout rámcové podmínky ke zmírnění dopadu na podnikatelský sektor, protože tento sektor hraje klíčovou úlohu v oživení ekonomiky, zásadně přispívá k vytváření pracovních míst, a tím i k vytváření poptávky na vnitřním trhu.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ferreiraové, protože jsem pevně přesvědčena, že pomůže překonat těžké ekonomické období, jímž Evropa prochází následkem neoliberálních politik posledních 10 let.

Bohaté evropské státy musí ukázat solidaritu s východní Evropou a finanční prostředky na pomoc zemím v této oblasti se musí zvýšit. My, evropští socialisté, se domníváme, že musíme jednat, aby se odstranily rozdíly mezi rozvinutějšími zeměmi a rozvíjejícími se zeměmi, a to tím spíše, že ekonomiky rozvíjejících se zemí jsou úzce spojené bankovními institucemi na západě. Proto potřebujeme plán na koordinaci ekonomik všech členských států.

Podporujeme zavedení opatření proti zahraničním finančním aktivitám, které umožňují těm, kdo mají velmi vysoké zisky, přenést své podniky do těchto daňových rájů, aniž by platili jakoukoliv daň, zatímco většina občanů EU daně platí a přichází o pracovní místa. Čísla jsou alarmující: očekává se, že do konce roku 2009 míra nezaměstnanosti dosáhne 25 milionů v celé Evropě (500 000 v Rumunsku). Zakázání daňových rájů nás zbaví nezaměstnanosti.

Musíme prosazovat a podporovat evropskou solidaritu mezi starými a novými členskými státy, což dělá z hlasování o tomto doplňujícím návrhu na dané téma zkoušku Evropského parlamentu

  John Purvis (PPE-DE), písemně. − Ekonomická situace v Evropě i dále mimo ni je tou nejvážnější, co pamatujeme, a je naprosto v pořádku, že Evropská unie a členské státy dělají vše pro to, aby zajistily, že se recese nezmění v propad a že tam, kde působení vlády může opravdu nastartovat ekonomiku, bude mít vláda možnost konat.

Tato zpráva není dokonalá a nemůžeme souhlasit se vším, co obsahuje, ale zdůrazňuje klíčové body, že pokles není důvodem k protekcionismu, nadměrnému zadlužení nebo odstranění konkurenčních pravidel. Odolali jsme úsilí z levice, jejichž pozměňovací návrhy měly za cíl změnit rozumnou zprávu v cenově nedostupný nákupní seznam nebo útok na kapitalismus a finanční systém jako takový.

Pro nás všechny je teď důležité vyhrnout si rukávy a uvést naše ekonomiky znovu do pohybu. Tato zpráva uznává, že svobodný trh a jednotlivci a podniky Evropy jsou životně důležití pro proces obnovy, a to je východisko, pro které ji britští konzervativci podporují.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Navzdory tomu, že obsahuje pozitivní prvky, zpráva paní Elisy Ferreiraové o Plánu evropské hospodářské obnovy trpí stejnými problémy jako samotný plán: zobrazuje situaci, aniž by řádně vysvětlila skutečné příčiny současné krize; předkládá seznam iniciativ, které jsou zapotřebí k obnově důvěry ekonomických aktérů, aniž by však do dnešního dne identifikovala jakýkoliv důkaz pro tento efekt; a také nabízí málo, pokud jde o evropskou mobilizaci. A tak je k této záležitosti třeba dodat, že pokud tato zpráva konkrétně řeší jen málo, je to proto, že Evropský parlament má jen malou schopnost řešit. Totéž lze říci o Evropské komisi.

Z rozpočtu tohoto plánu činí fondy řízené na úrovni Společenství jen 15 %. Odpověď tedy bude nutné nalézt na evropské úrovni, ale především prostřednictvím politické vůle členských států koordinovat své reakce na současnou ekonomickou situaci. Impuls musí vyjít z členských států, pokud vůbec vyjde, vzhledem k tomu, že stávající známky nedostatku evropské politické vůle jsou znepokojující. Například se můžete podívat na protichůdné postoje, které zaujali němečtí nebo rakouští sociální demokraté v EP nebo při zastupování vlád svých zemí.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Souhlasím s některými body zprávy paní Ferreiraové o Plánu evropské hospodářské obnovy, ale jako celek ji nepodepíšu. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zdržet se hlasování a nehlasovat pro zprávu své kolegyně.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. – (PT) Hlavním problémem této krize je nárůst nezaměstnanosti, což je situace, kterou lze zvrátit jen zvýšením investic.

Aby bylo možné zvýšit investice, potřebujeme, aby byly úvěry přístupné a levné, ale vše ukazuje na skutečnost, že v současnosti toto bude vzácné a mnohem dražší pro nejzranitelnější země, jako je Portugalsko.

Tyto země čelí zvýšeným finančním potížím, což je důvod, proč jasně podporuji možnost mít v eurozóně jediného centrálního emitenta evropského veřejného dluhu. Navíc toto je scénář, jenž je nejvíc kompatibilní s dlouhodobou udržitelností eura.

Za stávajících podmínek je důležité oživit evropský úvěrový trh tím, že budou poskytovány odpovědné půjčky životaschopným podnikům a rodinám.

Finanční pomoc poskytnutá bankám a podnikům musí být také dobře směrovaná, dočasná, transparentní, zaručená co do nákladů a užitku a přísně kontrolovaná.

Solidnost a solidárnost evropského projektu může být ohrožena, proto musíme jednat koordinovaně a ctít pravidla vnitřního trhu a nedovolit žádný protekcionismus.

Podporuji zprávu o Plánu evropské hospodářské obnovy, kterou přednesla moje kolegyně Elisa Ferreiraová, protože souhlasím s obecnou linií této koncepce.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Tato zpráva doprovází plán Evropské komise na oživení ekonomiky, jenž se pokouší o oživení hospodářství EU. Labouristická strana v EP může podpořit hlavní linii myšlenek zpravodajky a věří, že mnohá z naznačených témat jsou pro skutečné oživení důležitá.

Reakce Komise v průběhu ekonomické krize byla nevýrazná a Parlament je přesvědčen, že k oživení je zapotřebí účinnějších nástrojů. Environmentální přístup by mohl vést k větší inovaci, obnovit produktivitu a zároveň mít pozitivní vliv na naše životní prostředí. Je však nutné dávat pozor, aby nedošlo k poškození některých průmyslových odvětví nebo ke snížení našich celkových ekonomických možností, a proto je nutné uvažovat o cílené koncepci. Podobně je nezbytně důležitý nový přístup k finančnímu dohledu, tak jak je naznačen ve zprávě de Larosièrových moudrých, aby bylo možné se zajistit proti systémovým rizikům.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance zaujímá stanovisko, že to, co nyní zažíváme, je vyvrcholení tří krizí, které jsou propojené: ekonomické krize, krize životního prostředí a sociální krize. Proto je skupina Verts/ALE proti podpoře Plánu evropské hospodářské obnovy, a to ve světle blížícího se evropského jarního summitu, jehož jediným posláním je stimulovat starý laissez-faire model a přivést ho zpět k životu.

Pumpování obrovských sum do tohoto modelu s sebou nese vážné riziko prohloubení krize životního prostředí a sociální krize. Je kontraproduktivní jen povzbudit poptávku, aby se produkce vrátila zpět na scénu. To je přesně to, co navrhuje zpráva paní Ferreiraové, což je důvod, proč jsem hlasoval proti ní.

Plán na oživení ekonomiky musí umožnit vytvoření nových finančních nástrojů a zároveň prostřednictvím regulací vnést do systému stabilitu a spolehlivost. Pobídka jít za krátkodobým ziskem prostřednictvím výběru bonusů musí být odstraněna a vyměněna za pravidla pro takzvané zajištěné fondy a soukromé akciové fondy. Transparentnost, otevřené účetnictví a dohled musí znemožnit daňové ráje. Prostřednictvím přesného popisu úkolů se banky opět mohou stát služebníky reálné ekonomiky, kde může Evropská centrální banka působit jako hlídací pes.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Finanční krize je prvním testem globalizace. Krize podnícená chamtivostí a nyní stravovaná strachem by nás měla přinutit zamyslet se nad našimi základními hodnotami a nad tím, v jaké společnosti bychom chtěli žít. Toto není doba na omezený nacionalismus, ale doba, kdy je silná Evropa důležitá jako nikdy dříve. Potřeba koordinovaného přístupu, nejen napříč Evropou, ale napříč světem, dělá summit G20 v Londýně opravdu důležitým.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ferreiraové, která vyzývá Evropskou komisi, aby přišla se silnou, jasnou směrnicí zacílenou na lepší koordinaci mezi všemi členskými státy, pokud jde o řízení této mohutné ekonomické krize, se zaměřením na ochranu co největšího počtu pracovních míst. Vyzývám Komisi, aby zahájila příslušné postupy co nejdříve.

Prostřednictvím této zprávy vybízí Evropská unie jarní Evropskou radu, aby dala silný politický impuls a navrhla plán všech právních iniciativ tak, aby spolu s Parlamentem zaručila, že budou v pravý čas přijaty.

Zpráva zdůrazňuje mimořádně nepříznivé ekonomické a sociální následky krize v mnoha nových členských státech, které znamenají značné riziko destabilizace a zvýšené chudoby. Očekávají se vedlejší účinky na euro a ekonomiky v eurozóně. Vyzýváme ke koordinaci na úrovni Společenství, přičemž máme na paměti solidaritu Společenství a v tomto smyslu přijetí kolektivní odpovědnosti. Vyzýváme tak Komisi, aby revidovala a sjednotila všechny nástroje, které si kladou za cíl stabilizovat zasažené členské státy, což zahrnuje stabilizaci směnných kurzů tak, aby bylo možné zavádět bezpečnostní opatření a rychlé, účinné balíčky reagující na krizi.

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. − (NL) Velmi pozorně jsem naslouchala projevům zpravodajů a předsedů skupin, včetně úderu, který předseda Socialistické skupiny v Evropském parlamentu uštědřil skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů kvůli jejich chování při hlasování o pozměňovacím návrhu 92. Samozřejmě nesouhlasíme s důsledky tohoto pozměňovacího návrhu a společně s mými kolegy ze skupiny jsem hlasovala proti němu. Jistě nemůže být záměrem přijmout krátkodobá opatření, která podkopou dlouhodobé cíle?

Z tohoto důvodu není rozumné snažit se přimět členské státy, aby usilovaly o rozpočet bez ohledu na míru jejich zavinění, což je důležitým faktorem při určení toho, do jaké míry mohou být deficitní výdaje oprávněné. Moje skupina se správně držela pevně svého názoru, který sdílí s Komisí, zejména v tom směru, že bychom měli mít na paměti budoucí generace. Proto je oprávněné pozměňovat rozpočtové pobídky podle úrovně zavinění členského státu a není schůdné ani oprávněné požadovat jednotnou intenzitu ve výši 1,5 % HDP.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Evropský plán na oživení ekonomiky přesouvá břemeno kapitalistické krize na bedra pracujících, podporuje obecné cíle EU a chrání zisky a kolektivní zájmy plutokracie.

Důvodem mohutného útoku na pojištění a pracovní právo a na příjmy řadových rodin a jejich životní úroveň je to, aby EU mohla zajistit euromonopolům, že budou v mezinárodní konkurenci „ve zvýhodněné pozici v momentě, kdy se ekonomika zotaví“.

EU a vlády se snaží získat souhlas řadových občanů s použitím metody cukru a biče, aby mohly při co nejmenším odporu zavést kapitalistickou restrukturalizaci naservírovanou v Lisabonské strategii: rotační zaměstnanost a nezaměstnanost, zvýšení věkové hranice při odchodu do důchodu a drastické škrty v platech, důchodech a sociálních dávkách.

Navíc rozhodnutí přijatá na summitech a financování opatření výhradně členskými státy zdůrazňují eskalaci imperialistického skrytého boje, jenž vede k politice „každý sám za sebe“.

Pro pracující existuje jen jedna volba: odpor, neposlušnost a protiútok s Řeckou komunistickou stranou, zavržení politiky evropské jednosměrky a sil, které ji podporují, reorganizace občanského hnutí a boj za moc řadových občanů a jejich ekonomiky.

– Zpráva: Evgeni Kirilov (A6-0075/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu. Transparentnost není jen symbolem, ale i principem, na němž by měly být založeny všechny institucionální postupy. Občané a volené orgány musí mít zajištěn nejvyšší možný přístup k dokumentům evropských orgánů, aby měli možnost účinně se účastnit v politickém procesu a aby byly orgány veřejné správy odpovědné za své jednání. Z tohoto důvodu jsem v minulosti silně obhajoval zveřejňování parlamentní docházky.

Přes pokroky, které evropské orgány v otevřenosti a transparentnosti učinily, nelze situaci zrovna popsat jako dokonalou a přepracování nařízení (EHS) č 1049/2001 týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům evropských orgánů lze považovat za další krok k dosažení správního prostředí, kde je dostupnost a snadný přístup k informacím spíše pravidlem než výjimkou.

Závěrem bych rád upozornil na velký úspěch, kterého bylo nedávno dosaženo: Evropský parlament nyní používá ne méně než 23 oficiálních jazyků a dokumenty Evropského společenství jsou v nich dostupné. To představuje záruku demokracie.

  Jean Marie Beaupuy (ALDE), písemně. – (FR) Tato zpráva z vlastního podnětu by měla být nahlížena z perspektivy probíhající legislativní rozpravy, která má za cíl pozměnit nařízení vztahující se ke strukturálním fondům a zejména k nařízení o ERDF (Angelakasova zpráva) a nařízení o ESF (zpráva paní Jönsové).

V úsilí dosáhnout dohody při prvním čtení a poskytnout rychlou reakci na tuto krizi, která přímo ovlivňuje lidi v Evropě, se skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu rozhodla legislativní návrhy nepozměňovat. Z důvodu soudržnosti byl tentýž postup uplatněn i při hlasování.

Se svými kolegy ze strany MoDem sdílím stejné obavy týkající se boje proti klimatickým změnám. Tento boj bude nutno potvrdit jako prioritu politiky soudržnosti po roce 2013.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nepočítejte s tím, že budeme chválit planý Plán evropské hospodářské obnovy, jenž bude z větší části samofinancován každým členským státem („evropská solidarita“ v té nejlepší podobě…) a který nezpochybňuje neoliberální politiky, jež jsou zdrojem zhoršujících se pracovních a životních podmínek naprosté většiny obyvatelstva.

Proto – a nijak neočekávaně – většina Parlamentu odmítla naše návrhy, které:

– odsoudily skutečnost, že v době, kdy se socioekonomická krize v EU zhoršuje, je rozpočet Společenství pro rok 2009 „vůbec nejnižší;

– trvaly na zvýšení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

– zdůraznily, že „další zálohové platby“ v rámci těchto fondů budou mít za následek snížení financování Společenství v dalších několika letech;

– kritizovaly nedostatečné využívání těchto fondů, a to zejména v kontextu zhoršující se socioekonomických podmínek v EU;

– požadovaly, aby tyto fondy byly považovány za výdajový cíl, a navrhly zvýšení poměru spolufinancování Společenstvím, čímž opouštěly pravidla N+2 a N+3 ve vztahu k těmto fondům;

– trvaly na tom, aby tyto fondy byly efektivně využity k podpoře skutečného sbližování, čímž opouštěly jejich neustálé podřazování neoliberálním cílům „Lisabonské strategie“;

– trvaly na boji proti přesídlování firem..

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji tuto zprávu, která doporučuje rychlejší, pružnější platby určené pro strukturální financování. Tato zpráva zajistí široké využívání strukturálních fondů na zajištění pracovních míst a na vytvoření většího počtu pracovních míst. Vítám tuto zprávu, která vyzývá k tomu, aby finanční prostředky pro projekty byly poskytnuty dříve a aby se snížila potřeba bankovních půjček.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Hlasoval jsem proti zprávě pana Kirilova o politice soudržnosti: investicím do reálné ekonomiky. Je důležité pochopit, že politika soudržnosti EU významně přispívá k evropskému plánu na oživení ekonomiky a je největším zdrojem investic Společenství do reálné ekonomiky, poskytuje cílenou pomoc pro řešení prioritních potřeb a oblastí s růstovým potenciálem, a to jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. To by nás však mělo přimět k zamyšlení nad chybami v minulosti, které vedly k této vážné ekonomické situaci. V tomto odvětví je také zapotřebí mít přísné právní předpisy, jinak se nutně takovéto chyby budou cyklicky opakovat.

7. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:55 a znovu zahájeno v 15:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

8. Prohlášení předsednictví

  Předseda. − Dámy a pánové, nejdříve bych vás rád požádal o pochopení a omluvil se za skutečnost, že toto zasedání začíná tak pozdě, ale jen před dvěma minutami jsem byl požádán, abych přednesl prohlášení k velmi smutné události. S vaším svolením bych teď toto prohlášení přednesl.

S velkým smutkem a rozhořčením vám oznamuji, že jsme se dnes dozvěděli o událostech ve městě Winnenden v Baden-Württembergu v Německu, kde bylo tragicky zabito patnáct lidí na střední škole Albertville. Pachatel, sedmnáctiletý bývalý student této školy, později spáchal sebevraždu. V průběhu přestřelky, která se odehrála ve městě v supermarketu, byli zraněni dva policisté, kteří pachatele pronásledovali.

Jménem Evropského parlamentu bych rád vyjádřil svou hlubokou soustrast a solidaritu s rodinami a všemi příbuznými obětí, jimiž jsou nevinní mladí studenti a tři učitelé z této školy.

Tato tragedie se stala pouze šest měsíců po podobné hrozné přestřelce ve škole v Kauhajoki ve Finsku. Je naším úkolem, jako odpovědných politiků Evropské unie a všech členských států, udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že budou podobné činy včas předvídány a že jim budeme předcházet, pokud je to něco, co můžeme ovlivnit.

Jsme také šokováni jinou tragickou událostí ve státě Alabama ve Spojených státech, kde běsnící střelec zastřelil alespoň deset lidí, než namířil zbraň proti sobě.

Ještě jednou bych rád jménem každého zde vyjádřil naši nejhlubší soustrast a solidaritu s oběťmi a jejich rodinami. Byl bych vděčný, kdybyste vzpomenuli na ty, kteří byli zabiti.

(Sněmovna povstala a držela minutu ticha)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA
Místopředseda

9. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

10. Složení Parlamentu: viz zápis

11. Aktuální stav SIS II (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

– otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě položili pan Coelho jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, paní Roureová jménem Socialistické skupiny v Evropském parlamentu a pan Lax jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o aktuálním stavu SIS II (O-0005/2009 – B6-0010/2009) a

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položili pan Coelho jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, paní Roureová jménem Socialistické skupiny v Evropském parlamentu a pan Lax jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o aktuálním stavu SIS II (O-0006/2009 – B6-0011/2009).

  Carlos Coelho, autor. – (PT) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, v Evropském parlamentu jasně podporujeme rychlé zavedení SIS II (Schengenský informační systém), k čemuž mělo dojít v roce 2007. Druhá generace SIS představuje přístup Společenství k potřebě urychlit bezpečnost na vnějších hranicích a sdílet důležité inovace, jako biometrické údaje a propojení záznamů. Připouštíme, že tento systém lze spustit, teprve až bude dostatečně silný a bude moci plně fungovat 24 hodin denně. Podle mého názoru je čas zjistit, kdo je zodpovědný za zpoždění, provést hloubkové vyhodnocení situace a nalézt řešení, která zajistí, že bude tento projekt technicky realizovatelný, a obnovit jeho již tak oslabenou důvěryhodnost.

Víme, že byly loni provedeny různé testy, jejichž konečný výsledek byl negativní, a to zejména u testu operačního systému. Rada a Komise rozhodly o čtyřměsíční lhůtě, aby bylo možné se pokusit o vyřešení přetrvávajících problémů, i když bez valného úspěchu, jak můžeme vidět z výsledků dosažených v prosinci 2008, kdy byly testy zopakovány. Bez ohledu na dosažené úspěchy, tak pokud víme, stále existují otazníky nad výkonem a silou systému, ztrátou zpráv, kvalitou údajů a procesem synchronizace národních kopií s centrálním systémem. SIS II evidentně nemůže být spuštěn, dokud tyto problémy nebudou vyřešeny. Rád bych vyjádřil své pochybnosti o schopnosti nasmlouvané společnosti vyřešit v tak krátké době všechny tyto problémy, které nebyly vyřešeny dříve v průběhu daleko delší doby. Doufám, že může být zahájen nezávislý audit projektu, aby se zjistilo, kdo je za to odpovědný. Nemám nic proti alternativnímu technickému scénáři vývoje „SIS I pro všechny“ k SIS II za předpokladu, že bude právní rámec schválený pro SIS II zcela respektován. Do konce března má být předložena zpráva hodnotící tyto dva scénáře. Parlament chce mít k této studii přístup a chce být informován o novém směru, který má projekt nabrat, a to pokud jde o úroveň důvěry po technické stránce a o právní důsledky, nový časový rámec a dopad na rozpočet. Rád bych Radě a Komisi připomenul, zejména v této době, že je v celém procesu obzvláště vhodná větší transparentnost.

  Martine Roure, autorka. − (FR) Pane předsedající, jak víme, SIS II je velmi důležitým nástrojem k zajištění bezpečnosti Schengenského prostoru, a to zejména po rozšíření, které zahrnuje 10 nových zemí.

Od přijetí právního základu v roce 2007 jsme ani jednou neměli možnost vidět podrobnou zprávu o vývoji nebo o technických či politických problémech, které prý spuštění systému brzdí.

Až z tisku jsme se dozvěděli, že všechny testy potřebné ke spuštění centrálního systému v naprostém bezpečí v prosinci 2008 selhaly.

Víme, že se Komise snažila navrhnout plán na nápravu, který by hlavní problémy řešil, a víme, že různé členské státy v rámci Rady již přemýšlejí o alternativě, která by sestávala z jednoduchého upgradu sytému SIS, jenž je v současnosti v provozu.

Problém tedy není technický, ale politický. Tento Parlament byl požádán, aby určil postupem spolurozhodování architekturu SIS II, což by samo o sobě zajistilo bezpečnost nezbytnou pro naši oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Pracovali jsme na tom, aniž bychom ztratili ze zřetele bezpečnost a ochranu základních práv našich občanů.

Za této situace je v sázce politická odpovědnost evropských orgánů a zejména Rady a Komise, protože jsme přesvědčeni, že se Parlament této záležitosti zhostil ve vztahu k občanům dobře.

Nyní i v budoucnosti očekáváme politické důvody pro tuto radikální změnu směřování. Mohlo by to mít samozřejmě velmi vážné důsledky pro rozpočet již vyčleněný pro tento projekt, počínaje odložením dostupných zdrojů, pokud to bude nutné, dokud nebude řádně určena budoucnost projektu a jeho právní základ.

  Henrik Lax, autor. − (SV) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane místopředsedo Komise, my v Evropském parlamentu potřebujeme vědět, zda jsou Rada a Komise stále ještě přesvědčeny o tom, že SIS II bude někdy spuštěn a v provozu. Bude se Komise nadále snažit nalézt technické řešení stávajících problémů? Jaká je cesta vpřed? Jak bylo vyjádřeno ve dvou předcházejících projevech, my v Evropském parlamentu si přejeme, abychom byli o problémech aktuálně informováni, a to se doposud nestalo.

Pokud SIS II nelze spustit ve stávající podobě, existuje plán B, jejž by bylo možné představit? Jak zmínila paní Roureová, otázka SIS II je otázkou důvěryhodnosti Unie, co se týče zajištění vnitřní bezpečnosti v rámci EU. Musíme mít ale také na paměti, že tatáž infrastruktura musí být použita pro vízový informační systém VIS. V dlouhodobém horizontu se proto také jedná o důvěryhodnost vízové politiky Unie, tedy o její schopnost řídit vztahy se sousedícím světem důstojně.

A nakonec bych se rád zeptal Komise, zda má pro tento projekt stále plnou podporu členských států. Jsou ochotny nést náklady projektu, jenž, jak se zdá, se nikdy neodlepí od země?

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, než se budu zabývat předmětem dnešní rozpravy, dovolte mi vyjádřit hlubokou soustrast příbuzným obětí dnešního tragického incidentu v Baden-Württembergu.

Nyní mi dovolte se vrátit k předmětu naší dnešní rozpravy. Zaprvé jsme vděčni za příležitost tuto rozpravu vést. Jedná se o důležité téma, jak všichni dobře víte. Řada provozních obtíží vedla ke zvláštním problémům ve spuštění SIS II.

Předsednictví si přeje, jak požadujete, aby bylo vůči vám zcela transparentní co do historie a okolností této záležitosti. Kvůli záporným výsledkům původních testů systému byly další testy provedeny v listopadu a prosinci 2008. Konečné výsledky těchto provozních systémových testů byly známy až v druhé polovině ledna 2009.

Na neformální schůzce ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí, která proběhla 15. ledna 2009 v Praze, Komise ministry informovala, že výsledek těchto testů nebyl uspokojivý. Ministři okamžitě souhlasili s potřebou zavést novou celkovou koncepci řízení SIS II, která zahrne spolupráci členských států s Komisí. Nová koncepce řízení umožní důkladnější sledování projektu, čímž umožní včasné varování před možnými obtížemi. Bylo také dohodnuto, že budou přijata opatření na následné Radě ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí, která se konala 26. a 27. února 2009. Na této schůzi Rada ve svých závěrech souhlasila k vyzvání Komise, aby Parlament a předsednictví Rady plně informovala o problémech vztahujících se k SIS II a k jeho výhledům.

Tento Parlament se dotázal, zda doposud identifikované problémy budou vyžadovat, aby byl systém přestavěn. Podle informací o stavu projektu SIS II, které jsme z Rady obdrželi, řada problémů přetrvává. Rozumíme tomu tak, že podle názoru Komise lze všechny přetrvávající problémy řešit, aniž že by bylo nutno aplikaci SIS II významně přestavět.

Na své únorové schůzi Rada podpořila provedení analýzy SIS II a plán opravy, což umožní identifikaci všech problémů a jejich okamžité řešení, stejně jako vyhodnocení technické architektury tak, aby bylo možné zajistit stabilní a bezchybný systém SIS II. Rada však také odsouhlasila, aby byl připraven rezervní plán pro případ výskytu vážných problémů, které by nebylo možné vyřešit. Co se týče alternativy k SIS II, Rada ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí v únoru uvítala dokončení studie proveditelnosti, která poslouží jako základ pro tvorbu proveditelného, alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II založeného na vývoji SIS I+ jako součásti rezervního plánu.

Rada také požaduje, aby jí předsednictví a Komise co nejdříve, nejpozději však do května 2009, předložily zprávu obsahující hloubkové vyhodnocení a srovnání obou scénářů. Rada na základě této zprávy vyhodnotí pokrok dosažený ve vývoji SIS II, a co se týče alternativního scénáře, vyhodnotí vyhlídky na dosažení cílů SIS II tak, jak byly stanoveny v právním rámci, jenž řídí zavedení, provoz a využití SIS II, a to na technickém základě vývoje SIS I+. Toto zkoumání proběhne co nejdříve a nejpozději do schůze Rady 4. a 5. června 2009.

Co se týče podrobností, které Parlament požaduje, o řešení nevyřešených problémů a zejména o finančních hlediscích, Rada vyzvala Komisi, aby nejen informovala Evropský parlament o problémech týkajících se SIS II, ale aby plně a pravidelně informovala Parlament i Radu o výdajích vztahujících se k centrálnímu projektu SIS II a k opatřením, která byla přijata na zajištění úplné finanční transparentnosti.

Rada na základě zprávy, kterou si vyžádala od předsednictví a Komise, nejpozději do svého zasedání v červnu 2009 projedná harmonogram spuštění provozu SIS II. Vezme přitom v potaz opatření týkající se harmonogramu, která stanovil Parlament ve svém usnesení z 24. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). To bylo začleněno do článku 19 nařízení Rady z 24. října.

Jsem si jist, že bude Komise schopna poskytnout další informace ve vztahu k vzneseným otázkám. Rád bych vás, poslance tohoto Parlamentu, ujistil, že předsednictví bude tuto záležitost pozorně sledovat a zajistí, že postup odsouhlasený minulý měsíc ministry spravedlnosti a vnitra bude přísně dodržován.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, rád bych potvrdil to, co řekl pan Vondra. Musím také dodat, že spolu s panem Langerem, předsedou Rady ministrů vnitra, jsme ze SIS II udělali naprostou prioritu.

Pokusím se vám teď poskytnout nějaká vysvětlení. Hlavní smluvní strana Komise pro vývoj SIS II provedla sérii provozních testů centrálního systému při interaktivním provozu s některými národními systémy. Mezi listopadem a prosincem 2008 nás výsledky těchto testů vedly k závěru, že centrální systém nedosáhl úrovně stanovené ve smlouvě.

V polovině listopadu Komise iniciovala podrobnou analýzu řešení SIS II, které aktuálně vyvíjí společnost Hewlett-Packard/Steria ve spolupráci s odborníky z členských států a s pomocí dvou dobře známých IT konzultantů.

Následně po nepodařených provozních testech jsme provedli analýzu a plán opravy, jenž by měl být ukončen do čtyř měsíců. Cílem tohoto plánu je přivést realizaci SIS II na uspokojivou úroveň stability a výkonu.

Cílem tohoto plánu je zaprvé opravit známé chyby spojené s centrálním systémem – některé z chyb byly již opraveny – a zadruhé ověřit, že zavádění SIS II netrpí nepřekonatelnými strukturními slabinami.

Cílené testy se provádějí na řadě prioritních oblastí, aby došlo k odstranění nejistoty obklopující architekturu stávajícího řešení. Tato činnost probíhá paralelně s dokončováním technické analýzy zásadních problémů.

Komise také zavedla celkový přístup k řízení projektu tak, aby ústřední a národní složky SIS II mohly být lépe integrovány v souladu s kompetencemi právně stanovenými Komisí a členskými státy.

Konkrétně, Komise koordinuje společnou řídící strukturu projektu. Tato společná řídící struktura přivádí dohromady manažery národních projektů, manažery ústředního projektu a smluvní strany Komise. Tato struktura bude projekt provázet během fáze analýzy a oprav, poté během kvalifikačních testů a poté během migrační fáze, dokud nebude SIS II předán.

Na konci fáze analýzy a oprav budeme mít přesnou představu o zdrojích, které se stále musí realizovat předtím, než bude SIS II odstartován, a o odpovídajícím termínu, jak právě řekl pan Vondra. Samozřejmě není pochyb o tom, že cíl uvedení SIS II do provozu v září 2009 bude opožděn.

O stávajících potížích, kterým SIS II čelí, se diskutovalo na neformální schůzi ministrů 15. ledna a na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 26. a 27. února. Byly přijaty hlavní rysy koncepce o pokračování SIS II, které doporučila Komise.

Zaprvé musíme pokračovat se studií proveditelnosti alternativního technického řešení založeného na stávajícím SIS I+, což získalo podporu Rady. Můžeme proto se studií proveditelnosti alternativního řešení pokračovat.

Jakékoliv alternativní řešení však bude samozřejmě muset odpovídat právnímu rámci vytvořenému pro SIS II tak, jak byl přijat Parlamentem a Radou. Samozřejmě, velká pozornost se bude muset věnovat maximálnímu znovuvyužití investic, stejně jako situaci členských států a přidružených států, které mají v úmyslu stát se v nadcházejících letech součástí Schengenského prostoru.

Ministři se rozhodli znovu se setkat, jak bylo právě řečeno, nejpozději v červnu – začátkem června –, aby vyhodnotili dosažený pokrok a určili tam, kde to bude nutné, nový směr a případný příklon k alternativní volbě. S ohledem na to požádala Rada předsednictví a Komisi, v úzké spolupráci s pracovní skupinou SIS II a po konzultaci s příslušnými orgány, aby Radě předložili zprávu, která bude obsahovat podrobné vyhodnocení a porovnání obou scénářů. Tato zpráva má být zpracována co nejdříve, nejpozději do května 2009.

Za tímto účelem byla schválena společná kritéria pro posuzování výhod a nevýhod jednotlivých řešení. Aby bylo jasné, znamená to, že budeme mít rozhodnutí Rady začátkem června. Bude přijato na základě ukončených testů a to, jak věříme, umožní buď pokračovat se SIS II, nebo přejít k alternativnímu řešení, a to samozřejmě takovému, které bude vyhovovat cílům, jež jste určili.

Jsem si samozřejmě plně vědom toho, co řekl pan Coelho a paní Roureová o potřebě vysoké míry transparentnosti. Rád bych řekl, že posíláme a budeme posílat i nadále zápisy z výboru pro SIS II, a to pravidelně. Musím také říci, že jsem psal panu Deprezovi, předsedovi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, abych mu poskytl podrobné informace o situaci kolem SIS II. Tato korespondence byla v kopii zaslána také panu Coelhovi.

Rád bych také řekl panu Laxovi, že problémy se SIS II nemají vliv na VIS. Problémy se SIS II se nedotýkají infrastruktury, kterou sdílí s VIS. Můžeme říci, že VIS v zásadě postupuje podle plánu odsouhlaseného členskými státy.

Rád bych vám sdělil, že jsme zorganizovali jak s pracovní skupinou, tak uvnitř Komise velmi pravidelné schůze se spoludodavatelem a dvěma spoludodavateli, zejména se společností Steria. Opravdu můžeme doufat, pane předsedající, dámy a pánové, že tato záležitost bude během nadcházejících měsíců uzavřena, s rozhodnutím o konečném termínu stanoveném na začátek června, kdy vlastně bude muset Rada rozhodnout.

Tady a nyní ručím za to, že bude Parlament o vývoji průběžně informován.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Provozní problémy se Schengenským informačním systémem II byly nedávno projednávány jako součást zasedání Rady v únoru 2009. Znovu bylo zdůrazněno, že musí být nalezena okamžitá cesta ze slepé uličky, ve které se v současnosti SIS II nachází.

Získávám však dojem, že po diskusi o SIS II je zde více otázek než odpovědí. Rada podporuje provedení analýzy a plán opravy, aby bylo možné identifikovat problémy s technickou architekturou SIS II, a to s cílem zajistit jeho stabilitu a spolehlivost. Na druhou stranu Rada nevylučuje možnost přijetí rozhodnutí o alternativním technickém řešení, které umožní dosáhnout cílů navržených SIS II.

Ať již bude použita kterákoli možnost, nesmí mít dopad na harmonogram zapojení zemí, které jsou ze Schengenské oblasti stále vyloučené. Rád bych věděl, jaká opatření Komise přijme, aby zabránila jakémukoliv možnému zpoždění, a jak budou pokryty dodatečné náklady, které vzniknou v souvislosti s těmito změnami. Příklad Rumunska mluví sám za sebe. Vnější hranice Rumunska je dlouhá 2 000 km. Její zahrnutí do Schengenského prostoru je plánováno na březen 2011 a jedná se o naprostou prioritu. Tato nerozhodnost může mít dopad na splnění termínu.

Ještě bych rád zmínil další věc. V době, kdy Komise připravuje návrh nového právní předpisu o dalších fázích správy hranic, bych Komisi rád požádal, aby vyhodnotila především účinnost stávajících systémů, které jsou pro správu hranic využívány, by bylo možné dosáhnout co největší součinnosti mezi těmito systémy a pak vyhodnotit příležitosti pro investice do hraniční logistiky.

Aby bylo možné dosáhnout strategických cílů EU, Komise by neměla začínat s vývojem zcela nových nástrojů, dokud ty existující, jako je SIS II nebo VIS, nebudou plně funkční a spolehlivé.

  Genowefa Grabowska, jménem skupiny PSE. – (PL) Pane předsedající, situace, o které hovoříme, je výmluvným příkladem, jenž ukazuje, že je někdy jednodušší dosáhnout konsensu a získat politickou shodu pro otevření hranic než překonat technické problémy.

Vstup nových členských států do Schengenu 23. prosince 2007 byl pro občany těchto států velkou událostí. Vím to, protože jsem z Polska. Moje země má z tohoto požehnání užitek a velmi si cení otevření hranic, protože to představovalo zmizení poslední diskriminačních okolnosti, která nás oddělovala od členských států Evropské unie.

V mé zemi má také sídlo agentura Frontex. Vím, že pan Barrot byl v Polsku a ve Frontexu vedl rozhovory a také navštívil část vnějších hranic EU, za které Polsko odpovídá. Vím, že v praxi s hlídáním této hranice nejsou vážné problémy a že je bezpečná. Máme však problémy s technickými věcmi, jejichž řešení přerůstá do politického problému, jak má kolegyně, paní Roureová, řekla. Zcela s ní souhlasím.

Pokud však existují technické problémy, pokud existují potíže, pak předpokládám, že každý orgán EU má odpovědnost obrátit se na instituci, které tak dlouho trvá SIS II zavést. Je škoda, že tomu tak nebylo a že transparentnost v tomto materiálu byla poněkud vynucená.

Jsem přesvědčena, že kdekoliv se jedná o řešení problémů, které jsou důležité pro občany, nemůže Evropský parlament souhlasit s tím, že by nějaké kroky měly být podniknuty nezávisle na něm, nebo že by měl být ignorován, zejména v případě, kdy se jedná o bezpečnostní záležitost.

Ráda bych zakončila malou poznámkou. Pokud byly problémy, pokud společnost Hewlett-Packard nezvládla překonat technické problémy, mělo by se myslet na to, že máme v Polsku skvělé specialisty, mladé lidi, kteří jsou skvělými, ve světě vyhlášenými IT inženýry. Myslím, že by byli užiteční a mohli by dodat žádoucí výsledek významně levněji, rychleji a lépe.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, Schengen je a vždy byl synonymem pro spojení bezpečnosti na jedné straně a svobody na straně druhé. Pro občany Evropy a pro nás pro všechny je toto přidanou hodnotou, kterou Evropská unie nabízí. Vždy fungoval velmi dobře a byl průběžně efektivně realizován na základě zásady „jeden za všechny“.

To, co se nyní děje, je nemilé. Je ale také nepříjemné, že Parlament, který vždy silně spolupracoval, nedostal potřebné informace. Vždy jsme evropské občany informovali, že Schengenský informační systém II bude dokonale a včas funkční, a nyní zjišťujeme, že se objevily problémy a že nevidíme jejich konce.

Rád bych věděl, zda jsou pravdivá čísla, která kolují médii a která naznačují, že bylo již na vývoj Schengenského informačního systému II vydáno okolo 100 milionů EUR. Ponese ta společnost následky? Proč Komise, Rada ani jiný orgán včas nezavedl kontrolní systém?

  Mihael Brejc (PPE-DE). – (SL) Je zvláštní, že problémy týkající se provozuschopnosti systému se opakovaně vynořují, kdykoliv se zabýváme důležitými technickými otázkami. Již jsme se zabývali technickými záležitostmi spojenými se zpracováním dat. Proto se veřejnost oprávněně dotazuje, proč na úrovni EU nemáme žádné profesionální instituce, které jsou dostatečně kompetentní řešit technické problémy, jež se mohou objevit při provozu výjimečně rozsáhlých a komplexních databází.

Od samého počátku jsme se těchto diskusí účastnil. Také jsem pracoval se zpravodajem, panem Coelhem a jsem si vědom jistých technických obtíží a nedostatků, které stále trvají, včetně těch, které zahrnují úroveň dostupné odborné způsobilosti. Proto cítím, že musíme provést opravdovou technickou a finanční revizi systému a vyčinit těm, kdo tento projekt řídili. Vlastně se nejedná jen o můj pocit; jedná se o pocit široké veřejnosti.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, osobně si vás velmi vážím, ale to, co se zde děje. je nesnesitelný zmatek, včetně nepřijatelné úrovně plýtvání a nekompetence. Z tohoto důvodu vyzývám nejen Komisi, ale také Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby se na tuto otázku podrobně zaměřily.

Těší mě, že Česká republika předsedá Radě, protože Bavorsko a Česká republika mají přesně ty samé bezpečnostní zájmy. Víme, že přes všechny obavy vztahující se k otevření hranic se od jejich otevření bezpečnostní situace významně a zásadně zlepšila, a to důsledkem vynikající policejní spolupráce. To by mohlo sloužit jako model pro jiné části Evropy a rád bych za toto České republice jménem Bavorska poděkoval. Očekáváme, že Schengenský informační systém možná zahrne všechny oblasti a nebude se omezovat na individuální, výjimečné a bilaterální dohody.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, rád bych vám za tuto rozpravu poděkoval. Myslím, že ukazuje na to, že existuje problém, který je nutné napravit. Rada pod naším vedením v lednu udělala, co mohla. Iniciativu vytvořit záložní nebo alternativní plán pojala vážně a tlačí na řešení tím, že stanovila lhůty.

To je to, co můžeme udělat. Co se týká finančních záležitostí, předám slovo Komisi, aby reagovala. Máme nyní vynikající spolupráci mezi ministrem Langerem a komisařem Barrotem, takže věříme, že budeme schopni to řešit.

Co se týká otázky, zda se jedná o politický nebo technický problém, věříme, že se jedná jen o technický problém. Nejedná se o kouřovou clonu, jak bylo naznačeno, která má zakrýt nějaké politické problémy. Ne – systém musí být funkční co nejdříve.

Co se týká poznámek paní Grabowské: ano, pamatujeme si¨, co to je být v čekárně. Diskutovali jsme o tom před rokem. Všechny země, které mají zájem vidět zde nějaký pokrok, se najednou dělí o zkušenosti podobné našim. Jme odhodláni vytvořit technické řešení, které umožní účast podniků dalších zemí v souladu s harmonogramem.

Omezím se jen na těchto pár závěrečných poznámek. Řekl jsem dost na začátku. Nyní se posuneme dál.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, pane Vondro, děkuji vám za přijatý závazek českého předsednictví v této záležitosti. Vaše podpora je velmi vítána.

Rád bych nejdříve odpověděl panu Marinescuovi tím, že sdělím, že neexistuje zvláštní problém vzhledem k tomu, že členské státy, které ještě nejsou členy Schengenu, budou moci do systému SIS II také vstoupit. Budeme mít různé „časový úseky“ nebo časy, kdy nové členské státy, které nejsou členy Schengenu, budou moci do SIS II vstoupit, a tak bude vše v pořádku a nebudou žádné zvláštní problémy.

Paní Grabowská, musím vám také poděkovat za vše, co Polská republika dělá pro ochranu vnějších hranic. Měl jsem příležitost sledovat kvalitu práce, kterou Frontex odvádí spolu s polskými týmy na ukrajinských hranicích.

Rád bych prostě řekl, jako odpověď paní Roureové a paní Grabowské, že problém je zásadně technický. Jak řekl pan Vondra, nejedná se o politický problém. Je jednoduše pravda, že členské státy, nebo některé členské státy, mají stále větší a větší požadavky. Proto je nutné říci, že SIS II musí splňovat stále sofistikovanější cíle. V důsledku toho se systém stává komplikovanějším a navzdory holdu, který jste vzdali informačním technologiím, je zavedení sytému složitější, než se očekávalo. Je nicméně pravda, že problém zůstává zásadně technický a že by se tedy mělo podařit ho vyřešit.

Rád bych panu Pirkerovi řekl, že Parlament bude informován a tímto zde za to i ručím. V průběhu projektu jsem si to osobně vzal na sebe a myslím, že mohu říci, že to skutečně považuji za absolutní prioritu. Také bych rád ujistil pana Brejce, že jsme již ty odpovědné jasně určili. Spolu s Komisí jsme ustanovili pracovní skupinu, do níž jsou členské státy úzce zapojeny. Myslím, že již máme definitivní řídící skupinu, ale náš spoludodavatel také musí mít možnost splnit požadavky, které jsme stanovili

Rád bych také odpověděl na finanční otázku, kterou právě položili páni Pirker a Posselt. Celkový rozpočet Komise vyčleněný pro projekt SIS II činí 68 milionů EUR. Odpovídající smlouvy zahrnují studie proveditelnosti, vývoj vlastního centrálního systému, podporu a kontrolu kvality, síť s-Testa, přípravu na provozní řízení ve Štrasburku, zabezpečení, přípravy týkající se biometrických záležitostí a komunikaci. To tedy představuje závazek : 68 milionů EUR.

Co se týče plateb, k dnešnímu dni bylo vydáno 27 milionů EUR na technický vývoj: 20 milionů EUR na vývoj systému; 7 milionů EUR na poskytnutí sítě, která je v první linii technického pokroku; a 4 500 000 EUR na zajištění kvality.

Je nutno říci, že pokud by se Rada, poté co získáme jasnou představu o spolehlivosti nebo nedostatečné spolehlivosti SIS II, rozhodla přejít ke vzorci SIS I+R, v tom okamžiku bychom mohli zvážit opětovné použití komunikační sítě postavené pro SIS II, což znamená, že by odpovídající investice mohly být z větší části zachovány.

Naším skutečným problémem, dámy a pánové, je vybavení Schengenu, schengenské oblasti svobodného pohybu, skutečně účinným nástrojem. Je pravdou, že pokud budeme úspěšní se Schengenem II, bude se jednat o nejúčinnější systém na světě, pokud jde o výsledky, jichž díky němu budeme moci dosáhnout. Informační technologie ale musí být k dispozici.

V každém případě bych vám po českém předsednictví rád řekl – a ještě jednou, jsem panu Vondrovi vděčný za přijatý závazek českého předsednictví vůči k tomuto obtížnému tématu –, že jsem skutečně přesvědčen, že jsme společně se stávajícím předsednictvím vyvinuli všemožné úsilí k tomu, abychom zamezili dalšímu zpoždění a našemu spoludodavateli skutečně umožnili splnit naše očekávání. V každém případě bychom měli mít určen konečný termín, abychom Radě umožnili přijmout nutná rozhodnutí. Ještě jednou, skutečně ručím za to, že Parlament bude informován.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Alin Lucian Antochi (PSE), písemně. – (RO) Domnívám se, že by tento projekt určený ke zlepšení mechanismu pro správu vnějších hranic Evropské unie neměl být považován za pokus zastavit migraci jako proces. Skutečný účel opatření, která mají zajistit, že hranice EU budou bezpečnější, nemá nic společného se zastavením přílivu přistěhovalců, ale je zamýšlen k jejich důkladné kontrole. Řádné řízení migrace je pro společnosti a ekonomiky členských států Evropské unie prospěšné.

Musím zdůraznit, že by Evropská unie měla věnovat více pozornosti správě svých vnějších hranic, kde se nacházejí zóny konfliktu. Například práce doposud provedená Misí EU pro pomoc na hranicích pro Moldavsko a Ukrajinu si zaslouží zvláštní uznání. Zahrnuje zavedení jednotného celního postupu na hranicích, vytvoření překážek proti pašování a snížení aktivit zločineckých skupin.

Na druhou stranu to, že se doposud nedaří řešit konflikt v Transnistrii, komplikuje moldavským úřadům správu jejich úseku hranice, kde je i nadále velký příval nelegální migrace.

Rád bych vyjádřil své pevné přesvědčení, že má Evropská unie dostatečné politické, ekonomické a bezpečnostní páky k tomu, aby zastavila nelegální aktivity zmíněné výše, což také znamená aktivněji se zapojit do řešení nevyřešených konfliktů na jejích východních vnějších hranicích.

12. Pokrok Chorvatska za rok 2008 – Pokrok Turecka za rok 2008 – Pokrok Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008 (rozprava)

  Předsedající: Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise:

– Pokrok Chorvatska za rok 2008,

– Pokrok Turecka za rok 2008 a

– Pokrok Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, dovolte mi uvést rozpravu o pokroku tří zemí – Chorvatska, Turecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

Chtěl bych začít Chorvatskem. Vaše zpráva oprávněně uvádí, že Chorvatsko za uplynulý rok učinilo významný pokrok. Bylo zahájeno jednání o 22 kapitolách z celkového počtu 35 a u sedmi z nich byla jednání předběžně uzavřena. Předsednictví bude v jednáních pokračovat. V blízké době plánujeme dvě konference o přistoupení, v nejbližších týdnech na poslanecké úrovni a v červnu na úrovni ministerské.

Ve zprávě oprávněně zdůrazňujete význam toho, že byl urovnán nedořešený spor o hranice se Slovinskem. Rád bych ujistil Parlament, že předsednictví bude nadále vyvíjet veškeré úsilí, jež pomůže tuto otázku vyřešit, a v souvislosti s tím vyjadřujeme plnou podporu panu komisaři Olli Rehnovi v jeho trvalém úsilí o nalezení řešení, které nám umožní pokračovat v přístupových jednáních. Před zasedáním jsme spolu tuto otázku probrali u oběda. Co se týče nedávných událostí, vítáme skutečnost, že Chorvatsko v pondělí oznámilo své rozhodnutí přijmout zprostředkované jednání navržené skupinou odborníků Olliho Rehna. Vyzýváme Slovinsko a Chorvatsko, aby konstruktivně pracovaly na nalezení trvalého a oboustranně přijatelného řešení, a to co nejrychleji, aby se jednání nestala záminkou pro další časovou prodlevu.

S výjimkou tohoto důležitého problému závisí pokrok širších jednání zejména na samotném Chorvatsku. Je třeba dokončit nezbytné politické, hospodářské a administrativní reformy a splnit požadavky Dohody o stabilizaci a přidružení. Pro přípravu na integraci do Evropské unie je rovněž důležité uskutečnit revidované přístupové partnerství. Rada se domnívá, že informativní a závazný plán, který Komise navrhla ve své zprávě o pokroku za rok 2008, je užitečným nástrojem. Pomůže Chorvatsku provést nezbytné kroky k dosažení závěrečné fáze jednání. Přes výše zmíněný významný pokrok stále zbývá mnoho práce.

Zmíním některé z klíčových oblastí, v nichž je třeba dosáhnout dalšího pokroku, a začnu soudní reformou. EU velmi jasně vyjádřila, že ustavení nezávislého, nestranného, spolehlivého, transparentního a efektivního soudního systému má zásadní význam. Je podmínkou pro posílení právního státu a správného provádění acquis. Klíčová je i profesionální, odpovědná, transparentní a nezávislá veřejná správa. V těchto oblastech byly dokončeny podstatné legislativní reformy, je však nutné ověřit, jak budou fungovat v praxi.

Podobný je vývoj v oblasti potírání korupce a organizovaného zločinu, jak uvádí vaše zpráva. Byly posíleny pravomoci a prostředky Úřadu pro potírání korupce a organizovaného zločinu. To samé platí i pro trestní soudy v této oblasti. Nyní je nejdůležitější zajistit, aby bylo dosaženo očekávaných výsledků. Pro řešení tohoto vážného problému má zásadní dopad úplné provedení protikorupčního akčního plánu.

Unie rovněž zdůraznila, že klíčový význam má i spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, a to v plné míře včetně zpřístupnění dokumentů. Vývoj v této oblasti pozorně sledujeme a vyzýváme chorvatské orgány, aby s tribunálem udržovaly úzkou spolupráci. Vítáme nedávnou dohodu ohledně chybějících dokumentů a vybízíme Chorvatsko, aby ji dodrželo.

Co se týče návratu uprchlíků, zaznamenali jsme, že bylo zahájeno schvalování rozhodnutí o potvrzení nároků na důchod a uprchlické komunitě byly zpřístupněny informace o změnách pravidel.

V oblasti bydlení byly vyřešeny případy z roku 2007, avšak stanovených kritérií ještě nebylo dosaženo. Je nutné pokračovat v zajišťování udržitelnosti návratu uprchlíků. Situace v legislativě týkající se práv menšin je obdobná.

Vaše zpráva oprávněně zdůrazňuje otázku regionální spolupráce. Je nutné nadále podporovat dobré sousedské vztahy.

Nyní bych přešel k otázce Turecka. V roce 2008 jednání s Tureckem pokračovala a v průběhu roku, jak je již téměř zvykem, byly otevřeny celkem čtyři kapitoly.

V roce 2008 nebylo dosaženo očekávané úrovně reforem přesto, že Turecko bylo vyzváno k většímu reformnímu úsilí. Klíčovou zůstává další práce na politických kritériích. V řadě oblastí bude třeba významnější snahy, jak upozornila Rada ve svých závěrech ze dne 8. prosince 2008 a Komise ve své zprávě o pokroku za rok 2008. Tato otázka se rovněž objevuje ve vaší zprávě.

Předsednictví zároveň vítá skutečnost, že Turecko provádí kladná opatření, včetně nedávno přijatého vnitrostátního programu pro přijetí acquis a jmenování hlavního vyjednavače. Nyní je důležité tyto závazky proměnit ve skutečné a konkrétní činy.

Rádi bychom této příležitosti využili a zdůraznili strategický význam Turecka. Předsednictví souhlasí s Parlamentem, že je třeba ocenit pokrok, jehož Turecko v oblasti energetiky dosáhlo. Je to rozhodující odvětví, a my stále posuzujeme možnosti dalšího postupu, především co se týče naprosté podpory projektu plynovodu Nabucco.

Pokud jde o pokrok Turecka na cestě k přistoupení, chtěli bychom zdůraznit, že pro celkový úspěch jednání je zásadní, aby bylo dosaženo pokroku v oblasti svobody projevu. Vítáme změny článku 301 trestního zákoníku, které měly pozitivní dopad, stále však existuje řada právních ustanovení, jež by mohla vést k potlačování těchto svobod. Zákazy internetových stránek, často neúměrné svým rozsahem a trváním, stále vyvolávají obavy. Rovněž je třeba právně ošetřit nutnost zajistit náboženskou pluralitu a její sladění s evropskými standardy.

Musí být vytvořena souhrnná strategie boje proti korupci. Jsme také znepokojeni narůstajícím počtem ohlášených případů mučení a špatného zacházení, zejména mimo oficiální vazební zařízení. Zákon o povinnostech a právních pravomocích policie, změněný roku 2007, je třeba pozorně sledovat, a předcházet tak porušování lidských práv. Zásadní význam má ratifikace opčního protokolu k Úmluvě proti mučení.

Co se týče jihovýchodní části Turecka, vítáme skutečnost, že byly vyhlášeny pokyny a obecný obsah projektu pro jihovýchodní Anatólii. Nyní očekáváme konkrétní kroky, jež povedou k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji regionu. Jejich součástí musí být i dlouhodobé záležitosti, jako je návrat vnitřně přemístěných osob do svých měst a vesnic a otázka obecních hlídek.

Ve vztazích mezi EU a Tureckem je jasné, že Turecko musí splnit požadavky a dospět k úplnému a nediskriminačnímu provedení Dodatkového protokolu. Jak zdůrazňuje vaše zpráva, je to důležité téma, jímž je nutné se bezodkladně zabývat, protože má přímý dopad na rychlost přístupových jednání. Témata zahrnutá do prohlášení ze dne 21. září 2005 budou nadále rozvíjena a netrpělivě očekáváme, že v nich bude dosaženo pokroku.

Turecko se musí jednoznačně zavázat k udržování dobrých sousedských vztahů a nalézání mírových řešení sporů.

Přes všechny tyto potíže bylo v řadě oblastí dosaženo pokroku. Nyní pracujeme na kapitole 16 o zdanění a kapitole 19 o sociální politice a politice zaměstnanosti. Jednání jsou postupem času stále složitější, české předsednictví se však zavazuje, že v těchto kapitolách dosáhne pokroku tam, kde jej opravdu lze dosáhnout. Dále klade důraz na dosažení pokroku v kapitole 15, která se týká energetiky, v souladu s energetickými záležitostmi, které patří mezi naše priority.

Nyní mi dovolte se zmínit o Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Je to dynamická země s výrazným potenciálem. Zároveň se však potýká s řadou problémů. Obě tato hlediska jsou obdivuhodně popsána ve vaší zprávě. Zpráva obsahuje mnoho věcí, s nimiž Rada souhlasí.

Zpráva klade velký důraz na otázku, kdy budou zahájena přístupová jednání. Právem také poukazuje na to, že obě strany usilují o nalezení včasného a oboustranně přijatelného řešení názvu země.

Co se týče nedávného vývoje, volby v červnu 2008 proběhly v několika fázích a byly provázeny vážnými problémy jak při jejich částečném opakování, tak v původní datu konání voleb dne 1. června. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě / Úřad pro demokratické instituce a lidská práva / Rada Evropy poznamenaly, že se v úvodu voleb nepodařilo předejít násilí a že nebyla dodržena řada klíčových mezinárodních standardů.

Vládě a všem politickým subjektům jsme tudíž zdůraznili, že je důležité se těmito otázkami zabývat při přípravách prezidentských i místních voleb, jež proběhnou za několik dní. Zdá se, že tuto výzvu vzaly na vědomí a že vyvíjí značné úsilí, aby k žádným problémům nedošlo. Uvidíme, zda tato snaha přinese ovoce.

Velmi užitečná je zpráva Komise o pokroku za rok 2008. Zabývali jsme se plánem, který navrhla vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Je velmi podrobný a představuje skutečnou snahu o realizaci doporučení Komise. V kontextu celého regionu hodnotíme přínos tohoto dokumentu a práce na něm jako pozitivní.

Vnitřní soudržnost je vzhledem k tomu, že stát se skládá z několika etnik, klíčovým faktorem jeho budoucího rozvoje. Chtěl bych tedy podtrhnout význam, jenž Parlament připisuje rámcové dohodě z Ochridu. Byla rozhodující pro ukončení konfliktu a pro podporu země na cestě k hlubší evropské integraci.

Oblast uvolnění vízového režimu je nyní ve fázi hodnocení, a nechtěl bych předbíhat jeho výsledkům. Osobně bych chtěl říci, že ve velké míře chápu naděje obyčejných občanů bývalé Jugoslávie, kteří by chtěli znovu získat možnost svobodně cestovat. Zásadním předpokladem však zůstává připravenost země splnit kritéria stanovená v pokynech k uvolnění vízového režimu. Osobně věřím, že brzy dosáhneme pozitivního vývoje.

Tím se dostávám k jednomu z hlavních bodů vaší zprávy a usnesení. České předsednictví naprosto souhlasí s výhledovým členstvím Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v EU. V tomto směru lze dosáhnout dalšího pokroku. Je však nutné splnit klíčové cíle přístupového partnerství a mít jistotu, že v zemi budou řádným způsobem probíhat volby, na rozdíl od událostí v roce 2008. Těmito body se bude Komise zabývat v následující zprávě o pokroku. Na tuto zprávu i na další vývoj ve Skopji se těšíme.

PŘEDSEDAJÍCÍ: MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

  Olli Rehn, člen Komise. − Vážený pane předsedající, dnešní debata je výbornou příležitostí k přezkoumání procesu přistoupení u tří kandidátských zemí.

Chtěl bych začít Chorvatskem. Návrh usnesení pana Swobody obsahuje hlavní problémy, s nimiž se Chorvatsko v současné době potýká. Zcela souhlasím s tím, co uvedl místopředseda vlády ČR pan Vondra, že přístupová jednání s Chorvatskem, zahájená v říjnu roku 2005, probíhají zpravidla velmi dobře a z toho důvodu Komise v listopadu roku 2008 navrhla orientační plán, jímž by jednání byla do konce roku 2009 uzavřena, za předpokladu, že Chorvatsko splní nezbytné požadavky.

V tomto rovněž sdílím stanovisko vašeho zpravodaje a pana Vondry ohledně problémů v budoucnosti, jako je soudní reforma, boj proti organizovanému zločinu a korupci, reforma loďařství a sladění tohoto odvětví s naším režimem státní podpory a politikou hospodářské soutěže.

Přístupová jednání s Chorvatskem jsou nyní bohužel pozastavena z důvodu hraničního sporu. Na této záležitosti jsme spolupracovali s českým předsednictvím a já si velmi cením jeho podpory v našem úsilí o nalezení nejschůdnějšího řešení.

Jedná se o bilaterální problém, který se však stal problémem evropským, a Komise se proto ujala iniciativy a navrhla, aby řešení hraničního sporu bylo zprostředkováno na evropské úrovni, budou-li to obě strany považovat za vhodné, s cílem umožnit pokračování přístupových jednání.

V lednu jsem tento návrh přednesl v Ljubljaně a v Záhřebu. Od té doby jsem s oběma ministry zahraničních věcí probíral podrobnosti této mediace, naposledy na trilaterální schůzi včera večer, při níž jsme vycházeli z rozhodnutí obou vlád ohledně této iniciativy.

Vítám skutečnost, že obě země v zásadě souhlasí s touto mediací ze strany EU, kterou by zajistila skupina odborníků pod vedením předsedy Martti Ahtisaariho. Během včerejší diskuze jsme hovořili o možnostech, jak se dohodnout na jejích konkrétních podmínkách. V jednání na toto téma budeme pokračovat v blízké budoucnosti. Na tomto problému tedy pracujeme průběžně.

Chtěl bych zdůraznit, že Komise ve svém úsilí spoléhá na rámec pro jednání, který je základem procesu přistoupení Chorvatska k EU a jenž odsouhlasilo Chorvatsko a všechny členské státy, včetně Slovinska.

Obě země, Chorvatsko i Slovinsko, rámec pro jednání schválily a přijaly, čímž souhlasily s tím, že jakýkoli hraniční spor vyřeší v souladu se zásadou mírového řešení sporů podle Charty Organizace spojených národů. Charta OSN uvádí, a budu citovat, protože je to obzvláště důležité: „Strany v každém sporu [...] budou nejprve usilovat o jeho řešení vyjednáváním, šetřením, zprostředkováním, řízením smírčím, rozhodčím nebo soudním, použitím oblastních orgánů nebo ujednání nebo jinými pokojnými prostředky podle vlastní volby.“

Z toho vyplývají dva důležité závěry. Za prvé, strany sporu si mohou vybrat kteroukoli z metod popsaných v Chartě OSN. Iniciativa, kterou Komise navrhla, mezi ně bezpochyby patří.

Za druhé, ať si vyberou jakoukoli metodu, vždy se na ní musí shodnout obě strany. Upřímně doufám, že k tomu dojde v co nejbližší době. Komise k tomu poskytuje dobrý základ a použitelné kroky dalšího postupu.

Dovolte mi to shrnout, cílem Komise je tedy vyřešit přeshraniční spor a zároveň obnovit přístupová jednání, aby Chorvatsko mohlo splnit svůj cíl do konce roku 2009 uzavřít technická jednání.

Uvítal jsem pečlivě vyváženou zprávu paní Oomen-Ruijtenové o Turecku a podporuji úsilí předsednictví o otevření kapitol, které k tomu jsou technicky připraveny. V poslední době bohužel sledujeme, že proces politických reforem se v Turecku zpomaluje. Souhlasím však s vaší zpravodajkou, že v době od konce předchozího a začátku letošního roku došlo k určitému pozitivnímu vývoji, jakým bylo například zahájení vysílání nového televizního kanálu v kurdském jazyce a ustavení parlamentního výboru pro rovnoprávnost mužů a žen. Dalším krokem vpřed je vnitrostátní program pro přijetí acquis a skutečnost, že byl jmenován hlavní vyjednavač na plný úvazek.

Rovněž je pro mě povzbudivé, že premiér Erdogan a vůdčí postava hlavní opoziční strany Deniz Baykal na nedávných návštěvách Bruselu naznačili, že jsou přístupovému procesu Turecka do EU nakloněni. Věřím, že tyto události vyústí v pevnou politickou a společenskou dohodu, díky níž bude možné provádět reformy EU s novým nasazením a energií.

Souvisí to se svobodou projevu, která je ústřední evropskou hodnotou. Otevřené a transparentní vztahy mezi sdělovacími prostředky a veřejnými orgány jsou zásadními prvky demokratické debaty v zemi. Pro Turecko to platí především, protože nyní prochází obtížným procesem transformace a reforem. Komise proto pozorně sleduje zaručování existence svobody sdělovacích prostředků v Turecku. Měla by být bezpodmínečně dodržována, neboť je základem pro jakoukoli otevřenou společnost, a tedy i pro stále trvající demokratickou přeměnu Turecka.

Vyjádřím se několika slovy o Kypru. Tento rok máme jedinečnou příležitost ostrov znovu sjednotit a ukončit dlouholetý konflikt na evropské půdě. Je nezbytné, aby Turecko aktivně podporovalo rozhovory mezi vedoucími představiteli obou komunit na Kypru.

Co se týče Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, děkuji panu Meijerovi a stínovým zpravodajům za dobře vyvážené usnesení. Sdílím jejich politování nad tím, že ačkoli Makedonie získala status kandidátské země již před třemi lety, dosud nebyla zahájena přístupová jednání.

Nedořešenou klíčovou podmínkou je schopnost dostát mezinárodním standardům pro svobodné a spravedlivé volby. Je to zásadní požadavek splnění kodaňských politických kritérií, který bude prověřen prezidentskými volbami a volbami do místních zastupitelstev v březnu a dubnu.

Souhlasím s pozitivním hodnocením pokroku, jehož Skopje dosáhla při plnění plánu pro uvolnění vízového režimu. Komise nadále počítá s tím, že v roce 2009 Radě předloží plán cestování bez víz, jakmile každá země v této oblasti splní dané podmínky. Vím, jak je to důležité pro občany západního Balkánu.

Chtěl bych svůj příspěvek uzavřít tím, že v zájmu stability, míru, svobody a demokracie musíme pokračovat směrem k postupnému a řízenému přistoupení těchto tří kandidátských zemí, i přes hospodářsky velmi náročnou dobu. Věřím tomu, že Parlament bude i nadále tento společný cíl podporovat.

  Hannes Swoboda, autor. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, chtěl bych se vyjádřit především a převážně k Chorvatsku. Chorvatsko dosáhlo pokroku v řadě oblastí. Velmi si vážím úsilí, jež Chorvatsko vyvinulo, zejména v oblasti soudní reformy. Bylo třeba učinit řadu kroků a díky jmenování dvou nových ministrů se mnohé věci daly do pohybu. Samozřejmě, že ministři nemohou udělat všechno, ale zásadního pokroku bylo dosaženo v boji proti korupci a přeshraničnímu zločinu.

Za druhé, co se týče spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem, chci jednoznačně vyjádřit svá očekávání, že Chorvatsko v tomto ohledu učiní veškeré nezbytné kroky. Objevily se spory ohledně různých nařízení a příslušných dokumentů. Věřím, že se tyto záležitosti v blízké budoucnosti vyřeší tak, aby nebyly příčinou přerušení či zpoždění jednání.

Za třetí, Chorvatsko dosáhlo jistého posunu směrem k hospodářské reformě. Plány v této oblasti mě velmi těší, a to zejména v souvislosti s lodním průmyslem. Není to jednoduché, ale důležité základy jsou již položeny. Rovněž jsem rád, že mohly být uzavřeny dohody s pracovníky v lodním průmyslu. Reformy budou namáhavé, jsou však nezbytné a lze je provést pomocí citlivé reformy.

Nyní se dostávám k hlavní otázce, která je vždy kontroverzní, a to jsou spory o hranice. Pane komisaři, musím s politováním vyjádřit své rozhořčení nad tím, že jste se touto otázkou zabýval, aniž byste navázal kontakt s Parlamentem. Poslal jsem vám dokumenty, vy jste však neodpověděl. Pravděpodobně bychom dosáhli většího pokroku, kdybyste tuto záležitost řešil citlivěji. Abychom předešli jakýmkoli nedorozuměním, zcela podporuji váš návrh na mediaci. Pokud bychom však s předstihem vydali jednoznačné prohlášení o otázce významu mezinárodního práva, dosáhli bychom možná více, než jsme dosáhli později.

Nacházíme se ve složité situaci. Je zjevné, že je třeba učinit kroky na obou stranách. Znění vašeho původního návrhu nebylo ideální. Byl bych raději, kdybyste se více držel Parlamentu a zpravodaje. Je možné, že společným úsilím bychom dokázali více. K tomu bohužel nedošlo, ale toho se tato rozprava netýká. Jejím ústředním tématem je, jakým způsobem můžeme dosáhnout pokroku.

Pokroku dosáhneme. Tak budu pravděpodobně formulovat návrh, který zítra předložím Parlamentu. Uvedeme v něm, že mediace, kterou navrhujete – tak jak je, a s tím zcela souhlasím – by měla vycházet z mezinárodního práva, včetně zásad rovnocennosti. Musí s tím souhlasit obě strany. Chorvatsko i Slovinsko musí uznat, že mezinárodní právo je nevyhnutelné, ale že podstatné jsou i zásady rovnocennosti, spravedlnosti a spravedlivého řešení – tedy politického řešení, chcete-li jej popsat tímto způsobem. Tuto skutečnost musí uznat obě strany a je opravdu mrzuté, že jsme se ocitli v této patové situaci. Vzhledem k ostatním problémům ve světě a zejména v Evropě by mělo být možné podobné problémy řešit vzájemnou dohodou. Přes všechnu tuto kritiku vám samozřejmě přeji mnoho úspěchů v úsilí o přesvědčení obou stran. Včerejší diskuse bohužel nebyla dostatečně pozitivní, ale věřím, že to se brzy změní.

Mám ještě jednu obecnou poznámku, která se vztahuje i k Makedonii. Existují bilaterální problémy, neměly bych však dovolit, aby bránily jednáním o přistoupení. Co se týče naší změny, která je často nesprávně chápána, jde samozřejmě o to, že bilaterální problémy by neměly být součástí rámce pro jednání. Měly by z něj být vyloučeny. To se týká jednání mezi Evropskou unií a jednotlivými zeměmi. Bilaterální problémy je nutné řešit paralelně, za předpokladu, že obě strany – v tomto případě Makedonie i Řecko – jsou připraveny záležitost projednávat. Parlament musí dát jednoznačně najevo, že obě strany sporu musí počítat s určitými kroky. Není možné, aby jedna strana učinila kompromis a druhá si uchovala své postavení. Je třeba dát jasně najevo, že ve všech těchto případech bilaterální problémy nesmí blokovat přístupová jednání. Mohou být řešeny souběžně a Parlament pomůže zajistit, aby obě strany učinily kroky k řešení obou sporů, o kterých zde hovoříme. Věřím, že tak dosáhneme kladných výsledků.

  Ria Oomen-Ruijten, autorka. − (NL) Pane předsedající, na začátek bych chtěla vyjádřit své upřímné díky všem, kteří se na zprávě podíleli. Podala jsem kritické, ale spravedlivé hodnocení pokroku, jehož Turecko dosáhlo v roce 2008. Zpráva obsahuje mnoho bodů, nastavuje Turecku zrcadlo a vyplývá z ní jednoznačné poselství, a to že po necelých třech letech jednání bylo v politických reformách učiněno příliš málo.

Politická reforma a splnění kodaňských kritérií jsou zcela prioritní. Nejde o otevírání nových kapitol. Jedná se o to, co spojuje evropské občany – právní stát, nezávislé a nestranné soudy, svoboda projevu, řádně fungující sdělovací prostředky a občanská práva pro každého občana. Pane předsedající, v těchto oblastech je třeba učinit více. Poté bude možné otevřít politické kapitoly.

Pane předsedající, Turecko by nám nemělo předepisovat politická kritéria. Turecká vláda, když se ujímala úřadu, svým občanům řekla, že je nutné Turecko modernizovat. Za tímto účelem je třeba provést reformu politických kritérií, protože chceme-li vytvořit sociálně orientované tržní hospodářství, musíme lidem dát příležitost využít své kreativity a všem zaručit stejná práva. Z toho důvodu jsou politická kritéria ústředním tématem naší zprávy.

Když jsem byla v Turecku spolu s Výborem pro zahraniční věci, Smíšeným parlamentním výborem a ostatními, měla jsem pocit, že se něco mění a že je vidět světlo na konci tunelu, jak to komentoval pan komisař Rehn. Před deseti lety bylo nepředstavitelné, že by se vysílaly programy v kurdském jazyce. I tato skutečnost je zmíněna ve zprávě. Dále si velmi cením toho, že Turecko sehrálo kladnou úlohu na Kavkaze. Své uznání jsem vyjádřila i ohledně prvních opatření na otevření hranic s Armény, neboť i pro ně je nutné vymanit se z izolace, s níž se nyní potýkají.

Pane předsedající, byl schválen vnitrostátní program k provedení těchto reforem. Toto všechno jsou pozitivní kroky a já upřímně doufám, že Turecko se nyní bude věnovat uskutečnění reforem pod vedením nového vyjednavače. Moderní a prosperující Turecko je nanejvýš důležité pro jeho občany, avšak, a to platí pro každý členský stát, i pro všechny v Evropské unii.

Pane předsedající, ještě mám několik poznámek. Často se setkáváme se zprávami, že v oblasti svobody sdělovacích prostředků je stále co zlepšovat a že tisk, využívá-li své svobody, je následně konfrontován s opatřeními v oblasti daní a jinými. To je nutné změnit.

Na závěr, co se týče předložených pozměňovacích návrhů, bych chtěla poradit Skupině sociálních demokratů v Evropském parlamentu, kteří s nimi nesouhlasí, aby zprávu přijali v současném znění. Jsme si vědomi toho, že je stále co zdokonalovat, nebudeme však předkládat žádné dodatky, neboť by byly zbytečné a vedly by k rozdělení v této sněmovně.

  Erik Meijer, autor. − (NL) Pane předsedající, rozšiřování EU je nyní méně důležitou prioritou, než tomu bylo v době před hlavními vlnami rozšíření v letech 2004 a 2007. Veřejné mínění ve stávajících členských státech je mu mnohem méně nakloněno. Tento přístup lze z velké míry připisovat rozdílům v prosperitě a výších platů, které mohou vést k dalšímu stěhování za prací z chudších členských států do bohatších.

S podobnými obavami souvisí i problém vízového styku v zemích bývalé Jugoslávie. Výsledkem je situace, kdy obyvatelé zemí, kteří získali pohodlný přístup do současných členských států EU do roku 1992, mají nyní problémy naše státy navštívit. To je nutné změnit.

Kandidátské země, které se snaží o co nejrychlejší získání plnoprávného členství v EU, mohou během procesu chybovat. Přesně z toho důvodu přijala Makedonie v roce 2008 závratnou rychlostí nový zákon, o němž se nyní ukázalo, že odporuje našim přesvědčením o uváženém demokratickém rozhodování.

Opozice, různé nevládní organizace a jednotliví občané si v několika případech stěžovali na nedbalou správu. Z jejich pohledu si největší vládnoucí strana přisvojuje více svobod, než je vhodné pro pluralitní společnost, v níž demokracie znamená více než pouhé konání voleb. Kritika je namířena i na policii za to, že nebere na vědomí stížnosti podané veřejností. Panuje rozhořčení ohledně demonstrativního zatčení starosty města Strumitsa a dalších politiků.

Navrhuji, abychom tyto výtky měli na paměti při zítřejším schvalování usnesení. Z řady důvodů je třeba otevřeně vyjádřit, že všechno ještě není v pořádku, ani zdaleka ne. Musíme však uznat, že Makedonie na tom není o mnoho hůře než ostatní státy v průběhu jejich přístupových jednání a některé i po svém přistoupení. Zahájíme-li přístupová jednání s Makedonií nyní, budou trvat nejméně do roku 2017 a pak bude tato země moci přistoupit.

Před rokem Parlament podpořil můj návrh zahájit jednání co nejdříve. Narušení voleb do parlamentu se však stalo důvodem pro odložení prezidentských voleb a voleb do místních zastupitelstev, které se již brzy uskuteční. Další prodlení v procesu přináší dvě nevýhody: ustane široká podpora členství Makedonie v EU a status kandidátské země tak ztratí v budoucnosti veškerý význam.

Všichni víme, že používání názvu „Makedonie“ bez jakýchkoli přídavných jmen se setká s nepřekonatelnými námitkami ze strany Řecka. Pro Řecko je sousedním státem Severní Makedonie, Horní Makedonie, Vardarská Makedonie nebo Skopje. Je to již podstatně kladnější přístup, než mělo Řecko v roce 2006, kdy chtělo zabránit tomu, aby jeho sousední státy na severu jakkoli použily název „Makedonie“.

Je v zájmu Řecka mnohem více než v zájmu ostatních členských států, aby se jeho severní sousední země stala členem Evropské unie co nejrychleji. Z toho důvodu se oba státy při nejbližší příležitosti musí dohodnout na řešení. Druhou možností je, aby oba státy nadále čekaly, až ten druhý učiní první větší ústupek, ten však nemůže být jedinou stranou sporu, která půjde proti domácímu veřejnému mínění.

Musíme se vyhnout situaci, kdy bude prostřednictvím referend rozhodnuto, že kvůli sousednímu státu nelze činit kompromisy. Nedosáhneme-li kompromisů, můj nástupce bude každý rok donekonečna opakovat, že pokrok není možný.

Měl by rovněž být urychleně vyřešen bilaterální názorový rozkol mezi Slovinskem a Chorvatskem. V roce 2011 se Chorvatsko musí stát plnoprávným členským státem. Státní podpora loďařství by neměla být překážkou tomu, aby jiné členské státy měly možnost udělit státní podporu svým pobřežím a automobilovému průmyslu. V přístavech Pula, Rijeka a Split by mělo být možné udržet úroveň zaměstnanosti.

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Pane předsedající, v této rozpravě o rozšíření musíme opravit tři významné omyly. Za prvé, Turecko není evropskou zemí, ale patří do Malé Asie. Úřadující předseda Rady správně uvedl, že Turecko je strategicky významným partnerem, tudíž pro něj potřebujeme strategické partnerství, ne členství v EU.

Za druhé, pane komisaři, problémy spojené s Makedonií nemají nic společného s tím, že tam údajně nefunguje demokratický systém. Byl jsem přítomen u voleb a byly ukázkové. K problémům došlo v minimálním počtu věcí. Ve skutečnosti se problémy týkají té nešťastné záležitosti s názvem, která je zneužívána k vydírání obou stran.

Za třetí, Chorvatsko je na členství v Evropské unii již dlouho připraveno. Jednání jsme poměrně jednoduše mohli uzavřít již tento rok, jak o to Evropský parlament při několika příležitostech žádal a pravděpodobně o to požádá i zítra. Jedinou příčinou toho, že jsme k uzavření ještě nedospěli, je slovinská blokáda v Radě. Pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, žádám vás, abyste nalezli řešení, které tuto blokádu konečně zruší. Problém s hranicemi je totožný s problémem, jímž jsme se zabývali při přistoupení Slovinska. Nemůžeme jedné zemi členství povolit i přes nedořešený problém a u jiné země postupovat opačně.

Musíme tedy podporovat Slovinsko i Chorvatsko v hledání rozumného řešení sporu o hranice, ale zároveň také otevřít všechny kapitoly jednání. Obě záležitosti spolu nesouvisí a otevření kapitol jednání je podmínkou pro to, aby tato vynikající a ukázková kandidátská země dosáhla v letošním roce kladného výsledku.

Co se týče řešení bilaterální záležitosti, u níž nabízíme svoji pomoc, chtěl bych vás, pane komisaři, požádat, abyste své úsilí směřoval k objektivnímu rozhodčímu řízení. V pondělí vaše mluvčí uvedla, že by mohlo proběhnout na základě mezinárodního práva a legislativy. Ptám se vás, zda tuto formulaci považujete za vhodnou pro kompromis, jehož je nutné mezi oběma stranami dosáhnout.

Tuto formulaci bych v každém případě chtěl…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. (NL) Pane předsedající, rád bych přednesl několik poznámek k výtečné zprávě paní Oomen-Ruijtenové o Turecku. Moje skupina zcela souhlasí s hlavním závěrem zprávy, že v poslední době bylo dosaženo příliš malého pokroku.

Rok 2008 byl pro turecké politické představitele nepochybně bouřlivý a kvůli tomu bylo pozastaveno uskutečnění několika reforem, a to tak, že část procesu zcela uvízla na mrtvém bodě. Nyní byly problémy v Turecku do určité míry vyřešeny, doufáme tedy, že vláda na základě svých navržených plánů urychleně učiní vše potřebné k zachování věrohodnosti procesu jednání s Evropskou unií. Odvolal bych se na vnitrostátní program reforem, jenž současná vláda vytvořila.

Není třeba zdůrazňovat, že naše skupina bude nadále jednání s Tureckem podporovat, a my je považujeme za jednání o členství v EU, přestože si neděláme jakékoli iluze, co se týče celého procesu a jeho možného trvání. Je však nepřijatelné, aby podnět přišel pouze z Turecka. I my v Evropské unii bychom měli zůstat spolehlivými partnery v tomto procesu.

Turecko má pro Evropskou unii strategický význam, nejen co se týče našich dodávek energie a všeho, co s tím souvisí, a skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu podporuje otevření kapitoly energetiky v procesu jednání. Turecko však bude muset učinit mnoho zásadních kroků, a zpráva paní Oomen-Ruijtenové obsahuje mnoho bodů, které jsou předmětem kritiky a měly by jím zůstat i nadále.

Rád bych se k této výborné zprávě v několika bodech vyjádřil. Je třeba zaručit svobodu projevu. Stále nejsme spokojeni s tím, co se v této oblasti děje. Nedávno na internetu proběhla kampaň, která se týkala Arménie a genocidy. Způsob, jímž na ni orgány reagovaly, tuto svobodu vážně narušuje.

Nikdy nepřijmeme islamizaci Turecka, což je nesmírně důležitá skutečnost, kterou budeme neustále opakovat a v níž by měl být Evropský parlament naprosto jednotný, a Turecko budeme ochotni nechat přistoupit pouze na základě jeho sekulárního charakteru, jak jej nyní ukládá ústava.

Uzavřu poslední poznámkou. Pan komisař Rehn se téměř optimisticky vyjádřil ohledně jednání s Kyprem. Z mého pohledu bychom neměli nic zanedbat a zároveň učinit cokoli k zajištění úspěchu těchto rozhovorů, a rovněž budeme muset vybídnout Turecko, aby se nesnažilo tato jednání jakkoli mařit, neboť je důležité, aby obě strany svobodně vyjednávaly o podobě své společné budoucnosti. Mohu k tomu pouze dodat, že věřím, že optimistický postoj pana komisaře Rehna je opodstatněný.

  István Szent-Iványi, jménem skupiny ALDE. – (HU) Na konci minulého roku došlo v přístupovém procesu Chorvatska ke dvěma zásadním událostem. Na jedné straně učinila chorvatská vláda významné kroky směrem k soudní reformě, rozhodným způsobem zakročila proti organizovanému zločinu a byla úspěšná i v boji proti korupci. Zároveň však došlo k pozastavení jednání z důvodu bilaterálního sporu o hranice. Dámy a pánové, netýká se to pouze Chorvatska, ale mnohem více i důvěryhodnosti procesu přistoupení. Tato situace důvěryhodnost ohrožuje, a je tedy důležité co nejdříve překážky odstranit. Skutečnost, že jednání byla zablokována, vysílá velmi nebezpečné poselství, že členství nevychází ze splnění podmínek, ale z urovnání bilaterálních sporů, v nichž jedna strana v dominantním postavení k něčemu nutí tu druhou.

Vítáme doporučení pana komisaře Olliho Rehna na mediaci a je velmi povzbudivé, že Slovinsko i Chorvatsko reagovaly pozitivně. Doufáme, že v budoucnu již nebude důvod pro pozastavení dalších přístupových jednání. Stále věříme, že bude možné jednání uzavřít do konce roku, v souladu s původním časovým plánem. Aby k tomu mohlo dojít, potřebujeme však více úsilí. Očekáváme, že Chorvatsko vyvrátí veškeré pochyby ohledně své spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu a poskytne všechny požadované dokumenty. Je to velmi důležité. Za stejně významnou považujeme pomoc při návratu uprchlíků, integraci romské menšiny, dokončení desegregačního programu a efektivní využití finančních prostředků EU, neboť v těchto oblastech jsme se setkali se zásadními nedostatky. Stále je možné dodržet původní časový plán. Je to naší společnou odpovědností. Očekáváme, že Chorvatsko i Evropská unie budou jednat konstruktivně, neboť se nejedná pouze o společné úsilí, ale o důvěryhodnost celého procesu rozšiřování.

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, nejprve bych chtěl paní Oomen-Ruijtenové, panu Swobodovi a panu Meijerovi poblahopřát k velmi dobře připraveným usnesením.

Co se týče Turecka, naše vztahy v tomto dokumentu nejsou vykresleny optimisticky, což je však zajisté pravdivé. Jsem rád, že v usnesení byla naplněna naše očekávání v oblasti svobody vyznání pro křesťanská společenství v Turecku, včetně práva vyučovat a vzdělávat duchovní, a ochrany majetku těchto společenství. Co se týče ostatních záležitostí, stále se u nich ze strany Turecka setkáváme se zpožděními, která nás čím dál více znervózňují.

Bez ohledu na proces přistoupení je Turecko pro Evropu velmi slibným a důležitým partnerem v oblasti bezpečnosti a energetiky. Úsilí vlády premiéra Erdogana a prezidenta Güla o zlepšení vztahů se svými sousedy bylo v poslední době nejvýznamnějším aspektem turecké politiky. Bohužel toto úsilí zmařila ukvapená opatření ve vztahu k Izraeli. Na pováženou jsou i pokusy propojit rozvoj strategické spolupráce mezi EU a Tureckem, jež je bezodkladně důležitá, s vyjednávacím postupem, jehož dynamika se z pochopitelných důvodů zpomaluje. Takto rozumím tureckému prohlášení o projektu Nabucco. V této oblasti potřebujeme pragmatičtější přístup. Vydírání není dobrou cestou.

Co se týče Chorvatska, měli bychom udělat vše pro to, abychom udrželi rychlost přístupového procesu, který předpokládá přistoupení Chorvatska do EU v roce 2009. Stabilita této země stále není upevněna. Spory o hranice či o vlastnictví se nemohou stát dodatečnými podmínkami pro rozšíření EU na Balkán. V zájmu stabilizace oblasti Balkánu bychom měli co nejrychleji zahrnout Chorvatsko do integračního procesu, a po něm i Srbsko, Makedonii a Montenegro, popřípadě i Kosovo a Albánii.

  Joost Lagendijk, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, stručně se vyjádřím ohledně zprávy paní Oomen-Ruijtenové. Obecně vzato zpráva dává přesný výčet zbývajících problémů a poukazuje i na úspěchy, jichž bylo dosaženo. Z tohoto hlediska všechna čest zpravodajce.

Chtěl bych v podstatě využít této příležitosti a zrekapitulovat pět let v tomto volebním období, kdy trvají vztahy EU s Tureckem. Rok 2004, před pěti lety, se ukázal jako zlatý rok reforem, díky kterým se Turecko skutečně přiblížilo k EU. Je to zvláštní a po pravdě řečeno do jisté míry smutné, ale od roku 2004 je rychlost reforem příliš pomalá, do takové míry, že nyní je EU méně nakloněna tomu, aby Turecku dala spravedlivou šanci, a v Turecku osláblo nadšení pro členství.

Veškeré zprávy, které Parlament v těchto letech zveřejnil, jednoznačně vytyčují priority Parlamentu, pro něž jsou reformy klíčové. Za prvé, co se týče svobody projevu a názoru, přestože byl zrušen nechvalně známý článek 301, situace je stále neuspokojivá. Je velmi nešťastné, že webové stránky, včetně YouTube, v Turecku stále nejsou dostupné a na část sdělovacích prostředků je vládou vyvíjen nepřijatelný nátlak.

Za druhé, co se týče kurdské otázky, v roce 2007 jsme měli velkou naději, že po přistoupení kurdské národní strany DTP (Strana za demokratickou společnost) bude mezi stranami DTP a AKP (strana Právo a spravedlnost) nalezeno řešení. K tomu však bohužel nedošlo.

Za třetí, co se týče náboženských menšin, existuje zákon o organizacích, jenž je řešením pro některé menšiny, nicméně pro velkou muslimskou komunitu Alevitů řešení stále nebylo nalezeno. I přes hlemýždí pokrok je v tomto Parlamentu většina poslanců, jež je přistoupení nakloněna.

Domnívám se, že poselstvím těchto rozprav i všech rozprav za uplynulých pět let by pro tureckou vládu mělo být, že tato podpora, i přes nedostatečné reformy, přetrvá, pouze budou-li bezodkladně podány nové návrhy reforem ve všech třech oblastech.

V tomto ohledu do jisté míry sdílím komisařův optimismus ohledně kurdské televize a otevření, jež byla vytvořena mezi Tureckem a Arménií. Bude se muset vrátit vůle k reformám z roku 2004. Pokud k tomu dojde, jsem přesvědčen, že rozpravy v této sněmovně i v Parlamentu budou opět optimistické.

  Adamos Adamou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, zpráva o pokroku Turecka a její hodnocení v prosinci se týkají toho, zda tato země splnila kodaňská kritéria a povinnosti, které jí ukládá dohoda o přidružení a dodatkový protokol dohody z Ankary.

Cíl úplného začlenění, který je významný pro Turecko i Evropskou unii, je stále hnací silou řady reforem a změn v tureckých politikách, jejichž účelem je zaručit práva všech menšin, nalézt politické řešení kurdské otázky, uznat genocidu v Arménii a otevřít hranice s Arménií.

Turecko musí splnit všechny své smluvní závazky vůči Evropské unii, tak jako všechny předchozí kandidátské země. Namísto toho Turecko své smluvní závazky vůči EU porušilo svým vztahem ke Kyperské republice, která je jejím členským státem. Odmítlo otevřít své přístavy a letiště lodím a letadlům z Kypru a odstranit právo veta na podíl Kypru v mezinárodních organizacích, a ačkoli se snaží sehrát úlohu regulačního činitele v této oblasti, stále přestupuje mezinárodní právo tím, že Kypr okupuje.

Právě probíhají jednání o řešení kyperské otázky na základě federace o dvou zónách a dvou komunitách, jež budou politicky rovnocenné, v souladu s rezolucemi OSN a mezinárodním a evropským právem. Evropská unie tedy musí zachovat své původní postoje a zintenzívnit tlak, aby Turecko povolilo zásadní pokrok v jednáních, zastavilo okupaci a učinilo nezbytné kroky k objasnění osudu nezvěstných osob. Tuto záležitost jsme znovu pozměnili, existuje však jiné usnesení o nezvěstných osobách, na základě vyjádření tureckého vojáka Olgkatse o popravení deseti řecko-kyperských vězňů v roce 1974, kteří stále patří mezi nezvěstné. Jde o čistě humanitární otázku, jejíž hodnota se nezmění, budeme-li se k ní neustále vracet.

Co se týče kapitoly energetiky, nelze ji otevřít, dokud bude Turecko bránit Kyperské republice ve výkonu svých svrchovaných práv ve své výhradní hospodářské zóně. Z vaší vlastní zprávy, pane komisaři, vyplývá, že Komise je znepokojena tím, že lodě, které v kyperských výsostných vodách pátrají po uhlovodíku, jsou pronásledovány tureckými válečnými loděmi a že Rada ve svých závěrech ze dne 8. prosince 2008 naléhavě vyzývá k tomu, aby se Turecko vyhýbalo jakýmkoli hrozbám, konfliktům nebo činnostem, jež by mohly narušit dobré sousedské vztahy a mírové řešení sporů.

Bylo by dobré, pane komisaři, abyste Turecko posunul správným směrem, tak jak jste to vyjádřil ve svých prohlášeních. K tomuto bodu jsme navrhli změnu, jejíž obsah je zcela v souladu s vašimi prohlášeními, pane komisaři, a tedy i s prohlášeními Komise.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM.. – (NL) Pane předsedající, paní zpravodajka Oomen-Ruijtenová v odstavci 17 vyzývá celou tureckou společnost, aby ve velkém rozsahu uplatňovala svobodu vyznání. Tuto výzvu zcela podporuji, protože se dotýká jednoho ze základních přístupových kritérií Turecka a EU.

Zároveň však turecký vzdělávací systém a sdělovací prostředky soutěží v šíření stereotypní karikatury domorodých křesťanů, tureckých křesťanů jako nepřátel svého národa a spojenců západních velmocí, kteří chtějí znovu provést kolonizaci své vlasti a rozdělit si ji mezi sebou. Pane komisaři, domníváte se, že je turecká vláda, která tuto situaci rovněž způsobila, zodpovědná za způsobenou překážku přistoupení?

Pane komisaři, i turecké identifikační dokumenty odhalují víru svých občanů, což je příčinou mnoha způsobů diskriminace tureckých křesťanů. Pane komisaři, to je pádný důvod k tomu, aby váš turecký mluvčí trval na okamžitém odstranění této části ze všech oficiálních dokumentů.

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zdá se, že Chorvatsko dosáhlo dostatečných výsledků v oblasti právních předpisů proti diskriminaci, přesto bych navrhl, abychom, ještě než budeme chválit to, co je uvedeno v usnesení, zkontrolovali, jak jsou tyto zákony uplatňovány. Například co se týče nemovitostí, konkrétně příležitostí pro italské investice, připadá mi, že v praxi byl učiněn velmi malý pokrok. Usnesení nepodporuji, neboť přes nedostatečný pokrok a nesrovnalosti s acquis communautaire očekává, že by k přistoupení mohlo dojít, dle mého názoru, příliš brzy. Ať navrátí, co ukradli našim uprchlíkům z Istrie a Dalmácie od roku 1947. Tehdy, a jedině tehdy, můžeme uvažovat o přistoupení.

  Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Pane předsedající, usnesení o Bývalé jugoslávské republice Makedonii je dle mého názoru velmi vyvážené a rád bych panu Meijerovi poděkoval za to, že svoji práci soustředil jak na reformy a cíle, jichž bylo dosaženo, tak na ty, které vyžadují další úsilí. Usnesení jasně vyznívá v tom smyslu, že současná situace po třech letech čekání na zahájení jednání je znepokojující a nepřijatelná, což je signál, kterého si velmi cením. Je naprosto jasné, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je evropským státem, který má své místo v Evropské unii.

Hovoříme-li v Parlamentu na toto téma, obvykle se vyhýbám debatám o sporu, který vznikl mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o název republiky. Domnívám se, že existuje mnoho jiných témat, jimiž bychom se měli zabývat do hloubky, ale kvůli tomu, že spor o název nám zabírá příliš mnoho času, se k nim nedostaneme. Dnes však, poté, co jsem pročetla řadu pozměňovacích návrhů, cítím potřebu jednoznačně zdůraznit, že je nepřijatelné, abychom zneužili jakýkoli bilaterální konflikt ke znesnadnění a zpomalení pokroku některé země směrem k evropské integraci či k zamezení její účasti v mezinárodních institucích.

Řada zemí měla a stále má nedořešené bilaterální konflikty a všichni bychom chtěli, aby byly co nejdříve urovnány způsobem přijatelným pro obě strany, zároveň však by dle mého názoru tyto spory neměly být překážkou procesu evropské integrace ani jedné strany, zejména v případech, kdy se jedná o země, jejichž postavení je z politického nebo geografického hlediska citlivé.

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Pane předsedající, již třetím rokem působím jako zpravodaj za skupinu sociálních demokratů v Evropském parlamentu pro zprávu o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Musím poznamenat, že situace týkající se Makedonie mi připomíná scénu z řecké tragédie. Je obecně známo, že všechny zúčastněné strany mají dobrou vůli, nic více však nelze očekávat. Před třemi lety jsem si byl jist tím, že na konci stávajícího volebního období bude možné hovořit o úspěchu jednání s Makedonií o přistoupení k Evropské unii. To se nepodařilo. Hlavní problém spočívá v názvu republiky. Jedná se o bilaterální záležitost, která nesouvisí s kodaňskými kritérii, bez ohledu na to však ovlivňuje politickou situaci v průběhu jednání s Makedonií ohledně přistoupení. Řecko chce záležitost vyřešit a Makedonie rovněž, nicméně již po několik let v ní nebylo možné dosáhnout shody. Jako zpravodaj této zprávy za skupinu sociálních demokratů mohu pouze vyjádřit naději, že otázka názvu bude v nejlepším zájmu Evropské unie, Makedonie a Řecka vyřešena.

Makedonie má potíže se stabilizací politických orgánů. To je pro nás jednoznačné. Rovněž jednoznačně rozpoznáváme politickou vůli společnosti, orgánů a politických skupin země, která vytváří vazby s Evropskou unií. Rada by měla rozhodnout, že přístupová jednání budou zahájena před koncem roku 2009, to by však mělo vycházet z úplného uskutečnění nejdůležitějších priorit, na nichž jsme se dříve shodli. V tomto ohledu jsou nadcházející prezidentské volby a volby do místních zastupitelstev velmi důležité. My v Evropském parlamentu je budeme pozorně sledovat.

  Charles Tannock (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji za vysvětlení. Řecko přistoupilo k Evropské unii roku 1981 a členství mu bylo v mnoha ohledech přínosem, za což jsem velmi vděčný. Téměř třicet let poté je však pochopitelné, že Makedonie chce rovněž vstoupit do Evropské unie a sdílet stejné výhody. Bylo by tedy správné, aby se Řecko, jako sousední balkánský stát, zachovalo solidárně a pomohlo malé zemi, kterou je Makedonie, dosáhnout svých cílů.

Řecko však, kvůli tomu, že jedna z jeho provincií nese název „Makedonie“, má námitky proti užívání samostatného názvu „Republika Makedonie“ a trvá na názvu „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ nebo „FYROM“. Pokud bychom byli důslední, proč Řecko netrvá také na tom, aby oficiální název Estonska zněl „Bývalá sovětská republika Estonsko“?

Z toho důvodu vyjadřuji své politování nad tím, že Řecko nyní kvůli otázce názvu zvažuje použití veta proti členství Makedonie. Obávám se, že Řecko by se tím mohlo zesměšnit, a vyzývám vládu v Aténách, aby tento přístup zmírnila. V této sněmovně jsem známý pro svoji náklonnost Řecku a své přátelské vztahy s řeckými i kyperskými poslanci, jsem však rovněž členem nové skupiny Přátelé Makedonie. Urovnejme tento nevyřešený problém co nejdříve a co nejcitlivěji. Rovněž žádám Parlament o vyslání delegace poslanců EP, která bude sledovat nadcházející prezidentské volby v Makedonii a podpoří všeobecné uznání jejích výsledků.

Co se týče blížícího se přistoupení Chorvatska k EU, je politováníhodné, že spory o hranice se Slovinskem jsou stále nedořešené. Stejně jako v případě Řecka a Makedonie je třeba tyto spory urovnat na bilaterální úrovni a nelze je zatahovat do procesu přistoupení k EU.

Když Slovinsko vstoupilo do Evropské unie, stále mělo nedořešené spory s Itálií, které v tu dobu nebyly důvodem pro zamezení či pozastavení jeho přistoupení, nevidím tedy důvod, proč bychom nyní měli blokovat Chorvatsko. Obdobně bych v budoucnosti nepřipustil, aby Chorvatsko použilo veto proti přistoupení Srbska z důvodu sporů o území.

Pro mé voliče, kteří trpí únavou z rozšiřování EU, je mnohem významnější organizovaný zločin a korupce v Chorvatsku, což jsou problémy, které musí chorvatská vláda prioritně odstranit.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopřesedkyně

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Paní předsedající, nejprve bych chtěl objasnit, že ohledně Turecka nehovořím sám za sebe, ale jménem své skupiny. Vývoj v Turecku je pro liberály a demokraty významnou záležitostí. Po třech letech nejenže je rychlost reforem příliš pomalá, rovněž se objevilo několik nezdarů. Komisař Rehn správně uvedl, že svoboda tisku je jednou z klíčových hodnot Evropské unie. V zemi, která chce vstoupit do EU, musí být neochvějně zaručeno dodržování svobody tisku.

Situace, jíž jsme svědky, je však jiná. Novináři s kritickým postojem mají potíže se získáním akreditací. Nový majitel ATV musí stále zodpovídatt velmi mnoho otázek, z nejvyšších úřadů vychází výzvy k bojkotu určitých sdělovacích prostředků a na skupinu pana Dohana byla uvalena dodatečná daňová pokuta ve výši 400 milionů EUR. Je to svévolné opatření, které vzbuzuje otázky ohledně existence právního státu, jež je pro liberály stejně důležitá jako svoboda tisku. Právní stát musí být rovněž zaručen. Zprávy o rostoucím počtu případů mučení a špatného zacházení v policejní vazbě nás hluboce znepokojují, především dochází-li k němu mimo oficiální vazební zařízení nebo policejní stanice, ale samozřejmě nás znepokojuje stejným způsobem, objevují-li se i na oficiálních vazebních místech.

Symbolická či pragmatická opatření, jako je přijetí nového programu a dosazení nového hlavního vyjednavače, jsou vítána, díváme-li se na to z čistě praktického hlediska. Samotná opatření však nejsou dostatečným novým impulsem pro urychlení reforem. Liberálové a demokraté se domnívají, že Turecko musí učinit reformy v oblasti hospodářské a společenské, bez ohledu na své vyhlídky na přistoupení, ale ve svém vlastním zájmu a v zájmu svého národa.

Mohu-li, rád bych ještě něco k této debatě dodal. Připomíná mi kolotoč, na němž se střídají turečtí, chorvatští a makedonští koníci. Domnívám se, že bychom ji měli přeorganizovat, a to v brzké době. Dále bych přivítal, pokud bychom debatovali v Bruselu, a ne ve Štrasburku.

  Mario Borghezio (UEN). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, co se týče Chorvatska, myslím, si, že ti, kteří byli zvoleni italskou veřejností a vystupují jejím jménem, mají povinnost upozornit na svůj oprávněný požadavek. Uběhlo více než šedesát let od historické krádeže našeho vlastnictví v Istrii a Dalmácii. Chorvatsko má morální povinnost se této urážející záležitosti zhostit a pan předseda Barroso má dokumenty, které s ní souvisí a na něž je třeba upozornit občany. Je to spíše věc morální než politická a jedná se o navrácení majetku jeho právoplatným vlastníkům: 1141 nemovitostí původně patřilo Italům.

Co se týče Turecka, jak můžeme uvažovat o tom, že bychom s klidem přislíbili členství zemi, která v současné chvíli na žádost muslimských zemí vetuje jmenování generálního tajemníka NATO pouze z toho důvodu, že je představitelem země, konkrétně Dánska, v němž proběhla aféra s karikaturami. Turecko, jako islámská země, požádala o zastavení jmenování premiéra na post generálního tajemníka atlantické aliance pouze kvůli tomu, že je premiérem země, v níž byly zveřejněny islámské karikatury, země, která je liberální a v níž na rozdíl od Turecka lze publikovat ironické kreslené vtipy o Mohamedovi. V Turecku existuje zákon – a pan komisař by si toho měl být vědom – který zakazuje na ulici, v níž stojí mešita, postavit jakoukoli jinou neislámskou bohoslužebnou budovu. Jinými slovy, je-li v ulici mešita, nebude v ní povolena žádná jiná náboženská stavba. Naše zpravodajka, která má dnes na sobě krásný kalhotový kostým, by takto oblečena nebyla vpuštěna do tureckého parlamentu. To dokládá, jak dalece jsme si vzdáleni. Turecko patří k Asii, ne k Evropě.

  Angelika Beer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych tu chtěla jménem Skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance přivítat místopředsedu vlády Makedonie.

Za druhé chci poděkovat českému úřadujícímu předsedovi Rady a panu premiérovi Topolánkovi za jeho včerejší prohlášení, v němž zdůraznil, že spor mezi Makedonií a Řeckem o název je bilaterální záležitost, která by neměla mít žádnou odezvu, a rovněž vyjádřil svoji podporu tomu, aby Makedonie přistoupila k NATO co nejdříve, a tudíž aby Řecko stáhlo své veto – což jsou dva velmi důležité body.

Při diskusích o kandidátských zemích jsme možná někdy poněkud arogantní, což je důvod, proč bych chtěla vznést otázku osobní zodpovědnosti, neboť zde probíráme vyhlídky a nedostatky kandidátských zemí a na druhé straně disponujeme velmi silnou politickou mocí, jako například konzervativní strana v Německu, která chce prosadit přijetí Chorvatska, ale brání v něm ostatním zemím.

Pokud by se tento přístup měl v příštím volebním období stát většinovým, zničil by mírový plán vytvořený po válkách na Balkáně, do nějž byly vloženy značné finanční prostředky. Ztratili bychom důvěryhodnost a klesla by spolehlivost Evropy. Všechny žádám, aby se tomu bránili.

Co se týče Chorvatska a Slovinska, předpokládáme, že bez dvojitých standardů a jakéhokoli veta se věci vyvíjí správným směrem a že spory o hranice lze odložit stranou, a doufáme, že s Makedonií budou jednání zahájena co nejdříve.

  Gerard Batten (IND/DEM). – Paní předsedající, přistoupí-li Turecko k Evropské unii, stane se nejchudším a hospodářsky nejzaostalejším členským státem s počtem obyvatelstva přesahujícím 72 milionů. Stovky tisíc, pokud ne miliony osob se přesunou do zemí, jako je Británie.

Evropská unie bude sousedit se zeměmi, jako je Sýrie, Irák a Irán, v čemž spočívá značný potenciál pro budoucí konflikt a konfrontaci.

Nicméně ti, kteří by se přistoupení Turecka měli obávat nejvíce, jsou řečtí obyvatelé Kypru – vstoupí-li Turecko do EU, Turci získají právo pohybovat se kdekoli v Evropě. Tisíce z nich budou moci legálně odejít na jižní Kypr a obsadit jej, v zásadě legitimně, budou-li si to přát.

Při volbách do Evropského parlamentu by si voliči řeckého původu měli uvědomit, že konzervativní, labouristická a liberálně demokratická strana a strana zelených nadšeně podporuje přistoupení Turecka. Jediná britská strana v Evropském parlamentu, která je proti, je britská Independence Party.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, jednání s Tureckem pomohla Komisi, pokud v ničem jiném, především ve zdokonalování se v eufemismech. Způsob, jímž jsou bagatelizovány problémy v Turecku, je stále působivější. Dokonce se stal předmětem příležitostných narážek v Turecku.

Seznam problémů je tak rozsáhlý, že mě udivuje, jak mohou jednání stále pokračovat. Komise slíbila, že rychlost přístupových jednání se bude odvíjet od rychlosti procesu reformace v Turecku. Tento slib byl zcela jistě nyní porušen, neboť neustále otevíráme nové kapitoly.

Bilance více než tříletého vyjednávání je zcela politováníhodná. Vzdejme to tedy. Turecko není evropská země, a do Evropské unie tedy nepatří, pojďme tedy rozvíjet vztah privilegovaného partnerství.

  Doris Pack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, Chorvatsko je prvním státem, jemuž pro přistoupení k Evropské unii byla laťka nastavena velmi vysoko, po zkušenostech ze dvou posledních rozšíření o Rumunsko a Bulharsko, a díky tomu je jeho pokrok a plnění kritérií a obzvláště chvályhodný. Zmíněné zbývající reformy v soudní oblasti se řeší průběžně. Úplná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu, o niž jsme opakovaně žádali, je na dobré cestě.

Slovinsko se potýká s problémem bilaterálních sporů o hranice. Pane komisaři, zmínil jste se o „evropských sporech o hranice“. Před rokem 2004 to nebyly „evropské spory o hranice“, ale spory o hranice, které nebyly rozpoznány. Nikdo se také v té době neodvolal k OSN, aby spor vyřešila, a nyní k tomu došlo. Tudíž, pokud Slovinsko přestane bránit tomu, aby byla otevřena další nezbytná kapitola z důvodu těchto sporů o hranice, které pro ně samotné nebyly překážkou pro přistoupení k Evropské unii, mohla by být přístupová jednání mezi Chorvatskem a EU uzavřena koncem tohoto roku.

Makedonie jako kandidátská země rovněž učinila velký pokrok. Pokud volby konané na konci března splní mezinárodní standardy, EU bude konečně muset stanovit datum pro otevření přístupových jednání. Spor o název, který je čistě bilaterální záležitostí mezi Makedonií a Řeckem, by neměl povzbudit Řecko k použití veta.

Zbývá pouze doufat, že členské státy Řecko a Slovinsko si pamatují na svoji vlastní situaci před přistoupením k EU a dojdou k závěru, že by se ke svým sousedícím státům měly zachovat spravedlivě a podle evropského způsobu.

Pokud Chorvatsko a Makedonie za pomoci svých sousedských států dosáhnou cílů, které jsem tento rok popsal, byl by to pozitivní signál pro ostatní země západního Balkánu, že to EU myslí vážně se slibem ze Soluně o přistoupení všech balkánských států, za nímž, paní Beerová, si stojí i CDU.

  Libor Rouček (PSE). – (CS) Několik poznámek: za prvé je dobře, že se tato debata o rozšíření Evropské unie koná, protože je důležité, že ani v době velké hospodářské krize Evropa nezapomíná na jednu ze svých priorit, připomínám úspěšných priorit, a tou je další rozšíření. A tuto prioritu bychom neměli pustit ze zřetele. Za druhé pokud jde o Chorvatsko, jsem přesvědčen, že přístupová jednání je možno uzavřít již v tomto roce. Proto bych chtěl vyzvat Radu, aby již nyní vytvořila technickou pracovní skupinu, která bude pověřena vypracováním smlouvy o přistoupení. Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, je politováníhodné a demoralizující pro Makedonce, že ve Skopji dosud nebyla zahájena přístupová jednání, ačkoli Makedonie získala status kandidátské země již před třemi lety. Proto bych chtěl i zde vyzvat Radu, aby urychlila tento proces. A pokud jde o Turecko, ano, souhlasím, že k otevření tzv. politických kapitol je nutno urychlit politické reformy. Nechápu však, proč není možno s Tureckem jednat např. o kapitole „Energetika“, která je životně důležitá jak pro Evropskou unii, tak pro Turecko.

  Jelko Kacin (ALDE). – (SL) My, členové skupiny ALDE, podporujeme zprávu pana Meiera. Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) si zaslouží dostat příležitost a lepší budoucnost. Potřebuje však i jisté množství mezinárodního respektu, včetně práva na svou vlastní identitu a uznání svého jazyka a kultury.

Otázka názvu státu se vleče již příliš dlouho a atmosféra v zemi se delší dobu zhoršuje. Stále více se setkáváme s populismem, nacionalismem, přílišnými politickými manévry a slovními útoky mezi sousedícími zeměmi. Jsou-li v těchto regionech instalace infrastruktury nazývány po postavách řecké historie z doby před příchodem Slovanů, nevede to k dobrým sousedským vztahům. Je zbytečné vztyčovat monumenty, které měří přes 10 m.

Pokud chceme zabránit nestabilitě, musíme pomoci státu, politikům a lidem ve FYROM odstranit blokádu. Zrušení víz nestačí. Tato země potřebuje znát datum, kdy budou zahájena jednání. Zaslouží si získat příležitost prokázat svoji hodnotu v přístupových jednáních. Musíme jim pomoci a ukázat, že v ně máme důvěru. Přispějeme tak ke stabilitě regionu a usnadníme vývoj správným směrem. FYROM potřebuje ihned pozitivní reakci, protože čas je velmi podstatný. V zásadě bychom mohli říci, že čas jsou peníze.

Rád bych se ještě několika slovy vyjádřil k Chorvatsku. Pane komisaři, dva předchozí premiéři Slovinska a Chorvatska, pan Drnovšek a Račan, dosáhli zásadního úspěchu uzavřením dohody ohledně hranic. Bohužel zde již nejsou, měli však odvahu jít vpřed, investovat do budoucnosti a dosáhnout určitého úspěchu. Domnívám se, že je správné naléhat na obě vlády, aby následovaly jejich příkladu a znovu dosáhly dohody ohledně hranic, platné i v blízké budoucnosti. Prospělo by to Slovinsku, Chorvatsku, Evropské unii i západnímu Balkánu.

  Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Paní předsedající, vyjednávání s Tureckem o přistoupení k EU stále probíhají, přestože jsme je již dávno měli dokončit. Turecká vláda nepředložila soudržný a ucelený program politických reforem. Turecko již znovu nezahájilo práci na nové sekulární ústavě, jejíž významnou součástí měla být ochrana lidských práv a základních svobod, kterou by zaručila turecká vláda.

Nadále dochází k diskriminaci etnických a náboženských menšin. Turecko rovněž neučinilo kroky k posílení nestrannosti soudních orgánů. Svoboda projevu a tisku není v Turecku zaručena, naopak, je otevřeně porušována. Stále je běžné domácí násilí a nucené sňatky.

Turecká opozice proti strategické spolupráci mezi EU a NATO jde zjevně proti zájmům Společenství. Turecko dále neuznává nezávislost jednoho z členských států Evropské unie – Kypru. To je skandální. Turecko je antidemokratickou zemí, která porušuje lidská práva a jejíž hodnotový systém je nám cizí. Pro Evropu bude mnohem lépe, nestane-li se Turecko členskou zemí EU.

  Sepp Kusstatscher (Verts/ALE). – (DE) Děkuji, paní předsedající. V této velmi obsáhlé debatě bych chtěl zdůraznit jeden problém, a tím je otázka mnohojazyčnosti v Makedonii.

Nedávno ve školách ve městě Struga došlo ke konfliktu mezi rodiči, kteří mluví albánsky, a těmi, kteří mluví makedonsky. Vedení škol pod tlakem nacionalisticky orientovaných rodičů reagovalo tím, že vyučování rozdělilo podle etnických skupin, což je však krok špatným směrem. Oddělování jazykových skupin znalost jazyků nepodporuje, naopak jí napomůže neformální shromažďování těch, kteří hovoří různými jazyky, u výuky a u her. Výuka angličtiny, která je nyní všeobecně povinná od první třídy, je samozřejmě vítána, nelze ji však využít jako výmluvu pro to, aby se Makedonci neučili albánsky a Albánci se neučili makedonsky. Školy v mnohojazyčných regionech mají velmi zvláštní úkol: musí děti naučit jejich mateřský jazyk a jazyk jejich sousedů.

„Jednotní v rozmanitosti“ je heslo EU a mělo by se vztahovat i na Makedonce.

  Hanne Dahl (IND/DEM). – (DA) Paní předsedající, domnívám se, že Turecko by se mělo stát členem EU. Kritika Turecka je v mnoha případech oprávněná, je však třeba přestat s výmluvami a sezením na dvou židlích a navrhnout skutečný plán pro přistoupení Turecka k EU. Zabere to mnoho času, ale tato země musí přistoupit, což bychom měli vyjádřit jasným a závazným způsobem. Namísto pseudodebaty na téma demokracie v Turecku potřebujeme skutečně otevřenou diskusi, v níž zazní, že náboženství může a mělo by mít svoji roli v sociální debatě. Je nutné vytvořit takovou formu evropské spolupráce, která dokáže čelit problému, jímž je Evropa složená z různých náboženství. Nesmíme však přitom pustit ze zřetele ústřední evropské hodnoty, které vznikly ze směsi židovské, křesťanské a helénistické kultury v průběhu staletí před Kristem i po něm, a nedotknutelnost toho, co z nich pramení.

  Carl Lang (NI). – (FR) Paní předsedající, mám jednu minutu na to, abych vyjádřil, že přes odhodlání a zaslepenost evropských orgánů by každému mělo být jasné, že nastal čas zastavit přístupový proces s Tureckem.

Jednání uvázla na mrtvém bodě, na obou stranách chybí vzájemné porozumění a nejednoznačný stav stále trvá. Tato situace je pro všechny škodlivá – pro Evropskou unii i pro Turecko. Je nutné odložit přetvářku a předstírání.

Musíme mít na paměti jednu skutečnost. Turecko je zemí v Malé Asii. Není evropskou zemí, z geografického ani z kulturního hlediska. Turecko vojensky obsadilo část členského státu Evropské unie a doposud jsme otevřeli pouze 10 kapitol ze 35, a jen jedna z nich byla uzavřena. Nastal čas, aby všem byla navrácena svoboda, nezávislost a suverenita, na prvním místě Kypru.

Lidé v Evropě tu Turecko nechtějí. Respektujme naše občany a ukažme, že si Evropy vážíme!

  Pál Schmitt (PPE-DE). – (HU) Jako předseda parlamentární smíšené komise EU-Chorvatsko bych chtěl upozornit na velmi významnou událost. V pondělí chorvatský premiér, a nejen on, ale i chorvatský prezident a každá z opozičních stran Parlamentu, souhlasil s tím, že EU by měla zprostředkovat vyřešení sporu o hranice mezi Chorvatskem a Slovinskem na základě mezinárodního práva. Domnívám se, že v historii EU ještě nedošlo k tomu, aby jeden členský stát zablokoval rozšíření Unie a zároveň zabránil otevření dvanácti kapitol jednání, zatímco on sám v roce 2001 v průběhu přístupových jednání prohlašoval, že se svými sousedícími státy spory o hranice nemá.

Od počátku přístupových jednání v roce 2005 bylo dosaženo řady úspěchů v oblasti transformace soudního systému a veřejné správy, protikorupčních opatření, práv menšin, navracení uprchlíků a regionální spolupráce. V případě Chorvatska to poprvé znamenalo dosažení souboru kritérií. Přibližně sto z nich již bylo úspěšně splněno. Chorvatsko vyvinulo značné úsilí a nyní jeho občané očekávají kladné reakce od Evropské unie. Chorvatský lid byl rozhořčen, když jeho sousedící přátelská země jednostranně zablokovala pokračování přístupových jednání. Dlouhodobá a jistá stabilizace na Balkánu je možná pouze skrze evropskou integraci. Unie se mýlí, když dovoluje, aby Slovinsko bránilo jednání s Chorvatskem kvůli svému sporu o hranice, přestože Chorvatsko učinilo vše pro obhájení základních evropských hodnot a přijetí acquis. Ještě bych, paní předsedající, poznamenal, že je i pro naše posluchače nevhodné, abychom se zabývali osudem tří důležitých a historických zemí v rámci jedné rozpravy, jako by byly úplně stejné. Možná by bylo lépe každou z nich probrat jednotlivě.

  Emine Bozkurt (PSE). – (NL) Paní předsedající, chtěla bych převzít jeden bod, jímž se zabývala i paní Oomen-Ruijtenová, a to jsou politická kritéria. V procesu jednání s Tureckem byla jednoznačně na programu občanská práva. Odráží to i projednávaná zpráva.

Řada věcí se jednoznačně zlepšila: kurdská televize či ustavení výboru pro ženy v Tureckém parlamentu, za nějž jsem se já, jako zpravodajka pro práva žen v Turecku, v posledních letech tvrdě zasazovala. To jsou hlavní reformy.

Dalším výrazným pokrokem je nárůst počtu útočišť pro zneužité ženy. Co se však s těmito ženami stane, když z útočišť odejdou? Jakým způsobem je postaráno o ně a o jejich děti? Tím by se Turecko mělo zabývat. Po místních volbách, které se budou konat na konci tohoto měsíce, by v místních zastupitelstvech mělo být více žen.

Rovněž bych chtěla upozornit na boj proti podvodům. Turecko by mělo více a účinněji spolupracovat s Evropskou unií v boji proti podvodům a obchodu se ženami, neboť příliš mnoho osob se již stalo oběťmi podvodu, včetně „zelených fondů“ nebo podvodů s charitativními organizacemi.

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, nikdy jsem nepodporoval přijetí neevropského Turecka do EU, a stávající hospodářský pokles mě v tom ještě více utvrzuje.

Velká Británie je zásadním přispěvatelem a z hlediska čisté výše příspěvku se nepřiměřeným dílem podílí na financování EU, a další rozsáhlé výdaje na přijetí Turecka jsou pro nás již neproveditelné. Se sníženým daňovým základem, klesajícími příjmy, rostoucími výdaji na sociální péči a s omezením v podobě zděděného zadlužení v nadcházejících desetiletích, které vychází ze špatného hospodaření labouristické vlády, již nemůžeme využívat naše zmenšující se finanční zdroje na placení rozšíření EU o Turecko.

Chcete-li, nazývejte tento přístup zúženým, ziskuchtivým nebo nacionalistickým, já se však domnívám, že je to zdravý finanční rozum.

  Antonios Trakatellis (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, Řecko jako balkánská země, která je v regionu nejdéle členem Evropské unie a NATO, bylo a stále je v čele úsilí o integraci všech balkánských zemí do euro-atlantických struktur, neboť se domnívá, že rozvoj zemí v této oblasti přinese všem užitek.

Řecko do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie investovalo více než miliardu dolarů a vytvořilo tam přes 20 tisíc pracovních míst, což je pro zahraniční investice do místního hospodářství neobvyklé. Z pohledu Řecka není otázka názvu pouhou historickou, psychologickou nebo citovou záležitostí. Je to přetrvávající materiální a politický problém, který se týká všech řeckých občanů a evropských hodnot dobré sousedské a regionální spolupráce.

Chtěl bych připomenout, že Řecko souhlasilo s tím, aby Bývalá jugoslávská republika Makedonie získala status kandidátské země na přistoupení k EU v dokumentu KOM(2007)0663, s jednoznačným závazkem pod záštitou OSN vyjednat oboustranně přijatelné řešení pro otázku názvu, jež by přispělo k regionální spolupráci a dobrým sousedským vztahům, neboť bez vyřešení sporu nelze žít v přátelství a bez přátelství nelze uzavírat aliance či partnerství.

Naši zástupci nejsou proti všemu, co je uvedeno ve zprávě, která podporuje řešení záležitosti pod záštitou OSN. Bohužel tento jednoznačný postoj však narušují dodatečné věty v odstavcích 12 a 13, které maří úsilí o vyřešení problému a podporují nekompromisnost a z toho důvodu jsou naprosto nepřijatelné, zatímco pozměňovací návrhy 1 a 2 znění dvou odstavců napravují.

Co se týče ostatních bodů zprávy, mnoho z nich pomůže Bývalé jugoslávské republice Makedonii pokračovat v úsilí na cestě k Evropě.

  Maria Eleni Koppa (PSE). – (EL) Paní předsedající, politika rozšíření je nejúspěšnějším vyjádřením zahraniční politiky EU. V případě Turecka musíme být jednoznační: cílem je integrace, která však přichází sesplněním svých povinností, s upevněním demokracie, dodržováním lidských práv a udržováním dobrých sousedských vztahů.

Turecko nyní prochází klíčovým obdobím, jak vnitřně, tak co se týče znovunalezení své geostrategické úlohy. V rámci toho je nezbytné, aby pokračovalo v reformách a pomalu spělo k Evropě. Chtěla bych však poukázat na to, že napjatá atmosféra, kterou Turecko nedávno způsobilo v Egeidě, přinesla nové problémy.

V případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie Komise jasně uvedla, že země nesplňuje základní požadavky na zahájení jednání, vzhledem k tomu, že má zásadní demokratické nedostatky. Co se týče sporu o název, přestože Řecko prokázalo ochotu realisticky spolupracovat, vláda ve Skopji selhala.

Bohužel ve zprávě Evropského parlamentu, již nyní projednáváme, je však má země zmíněna jako jediná, která nese zodpovědnost za zpoždění zahájení jednání. Je to k Řecku nespravedlivé a neulehčuje to řešení problému, jímž se obě země zabývají již přes 15 let.

  Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) Doposud jsem podporoval všechny zprávy Evropského parlamentu, které popisovaly pokrok Chorvatska na cestě k úplnému členství v Evropské unii. Při této příležitosti rovněž vzdávám hold veškerým úspěchům Chorvatska. S radostí podpořím tuto významnou zprávu, již pečlivě připravil můj kolega Swoboda, pod podmínkou, že kompromisní pozměňovací návrhy budou odrážet vyvážený a realistický přístup. Neboť jedině ten může odstranit příčiny překážek a urychlit proces přistoupení Chorvatska.

Naprosto souhlasím s úřadujícím předsedou Rady Alexandrem Vondrou v tom, že potřebujeme konstruktivní a dynamický přístup. V souvislosti s tím považuji za důležité, aby Evropská komise poté, co selhalo několik pokusů o bilaterální řešení, nyní pomocí svoé iniciativy mediace nabídla možnost učinit nový a spolehlivý pokus o nalezení konečného řešení sporu o hranice mezi Slovinskem a Chorvatskem, a zároveň aby okamžitě dosáhla pokroku v přístupových jednáních s Chorvatskem.

Těší mě, že obě země vzaly iniciativu v potaz a že jednání začalo na vysoké úrovni. Věřím, že nás tato iniciativa přivede blíže k trojnásobnému vítězství: pro Chorvatsko, Slovinsko a Evropskou unii. Nesmíme dovolit, aby zvítězila jedna strana nebo převládl jeden názor: uspějeme pouze tehdy, budeme-li pracovat na základě společných cílů a společné vůle.

Rovněž souhlasím se zpravodajem panem Swobodou v tom, že musíme zachovat zásadu rovnocennosti, která je součástí mezinárodního práva. Obdobně naprosto souhlasím s panem komisařem Rehnem v tom, že přijatelným východiskem pro urovnání sporu o hranice je Charta Organizace spojených národů a že iniciativa Komise se nese ve stejném duchu.

Nastal čas, kdy by se vyjednávací stůl měl dostat do popředí zájmu, bez řečnických a jiných tlaků, které by mohly urazit hrdost jedné ze stran nebo narušit status přistoupení Chorvatska. Potřebujeme pozitivní atmosféru. Pevně věřím tomu, že je před námi jen jedno pozitivní řešení, na němž se shodne Slovinsko i Chorvatsko skrze mediaci třetí strany, tedy Evropské komise. Rád bych, aby k tomu došlo co nejdříve.

  Giorgos Dimitrakopoulos (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, naprosto souhlasím s vyhlídkou Turecka na přistoupení k EU, má-li však mít příznivý výsledek, Turecko musí:

Za prvé, skutečně respektovat práva menšin a vyvarovat se politik podobných těm, které Turecko uplatňuje například na ostrovech Imvros a Tenedos.

Za druhé, zlepšit vztahy s Řeckem, které je členským státem a podporuje vyhlídky Turecka na členství v EU, například tím, že zruší casus belli a jednou pro vždy zastaví své zásahy v Egeidě.

Za třetí, docílit pokroku v kyperské otázce. Ten se projeví na jedné straně odsunutím tureckých okupačních vojsk a na straně druhé zaujetím konstruktivního postoje ke všem hlediskům s cílem spor dořešit. Ráda bych sněmovně připomněla, že patřím ke generaci, která vyrostla s heslem „naše hranice jsou v Kyrénii“.

  Joel Hasse Ferreira (PSE). – (PT) Proces, který vede k přistoupení Turecka k Evropské unii, postupuje pomalu. V tuto chvíli dalšímu pokroku nebrání pomalé tempo provádění reforem v Turecku, ale zdlouhavé reakce Rady a Evropské komise. Hospodářský, sociální a politický dopad nadcházejícího přistoupení jsme probrali do hloubky v prosinci uplynulého roku v polském městě Sopot na konferenci, na níž jsem měl čest přednést svůj příspěvek.

Co se týče priorit turecké vlády, je vhodné zmínit setkání s premiérem Erdoganem u snídaně v lednu uplynulého roku v Bruselu. Setkání mnohé věci objasnilo a přineslo kontakty, které někteří z nás a skupina různých osob a organizací z turecké republiky navázali s republikánskou stranou, mimo rámec soustavné práce, již jsme odvedli v parlamentární smíšené komisi EU-Turecko.

Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na závěr bych chtěl říci, že tento proces je rozhodující pro skutečně rozšířenou Evropu, která bude silná a otevřená světu, sekulární a demokratická a v níž bude mít demokraticky sjednocená Kyperská republika místo, jež si zaslouží.

  Metin Kazak (ALDE). - (BG) Děkuji, paní předsedající. Turecko je klíčové pro geostrategickou a energetickou bezpečnost Evropy a nadále bude stabilizujícím prvkem i v průběhu krize. Je pravda, že události, jako bylo řízení o zrušení strany AK, případ „Ergenekon“ a konání místních voleb, zpomalily reformy v zemi, avšak dosazení nového hlavního vyjednavače je vhodnou příležitostí pro tureckou vládu, aby urychlila proces harmonizace své legislativy s evropskými standardy a pokročila v oblasti politických kritérií z kapitol vyjednávání.

Domnívám se, že Turecko by mělo dosáhnout tří priorit, chce-li skutečně postoupit na cestě ke členství. Za prvé, musí nadále konstruktivně pracovat na úspěšném výsledku jednání o kyperské otázce, což je závazek, jež musí sdílet všechny zúčastněné země a který však nesmí být zneužit jako záminka pro zablokování jednání. Za druhé, musí dodržovat svobodu projevu a myšlení. Za třetí, musí zaručit ochranu menšinových komunit, především z hlediska jejich kulturních a vzdělávacích práv. Turecko stále pokračuje v modernizaci a je nutné, aby získalo zpět své proevropské stoupence. Děkuji.

  Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Paní předsedající, byl jsem jedním z těch, kteří hlasovali pro Turecko před zahájením jednání, jež jsou dle mého mínění ve skutečnosti cvičením v prevenci konfliktů. Jsem přesvědčen o tom, že budou mít zásadní dopad na mnoho politických oblastí. Jejich záměrem je zlepšit společenské prostředí v Turecku, právní předpisy v oblasti životního prostředí a zdravotnictví a pracovní právo pro jeho občany.

Jednání rovněž přinesou zlepšení životních podmínek pro řadu skupin obyvatel: pro ženy, náboženské menšiny, Kurdy a Alevity. Pokrok je však příliš pomalý. Nyní jsou to již čtyři roky stagnace a mnoho nepříjemných oblastí si zaslouží řešení. Diskriminace některých politických stran, jako je kurdská Strana za demokratickou společnost (DTP), je nepřijatelná. Nad armádou není dostatečná občanská a politická kontrola, což naprosto nelze připustit.

Svoboda myšlení a sdělovacích prostředků je zásadní a nemůžeme tolerovat mučení a zneužívání ve vězeních. Kurdská otázka rovněž zcela nezbytně vyžaduje politické řešení. Jsem toho názoru, že za těchto podmínek bychom rozhodně měli pokračovat v jednáních.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – Paní předsedající, chtěl bych poblahopřát panu komisaři Rehnovi k jeho postoji ke zprávě paní Oomen-Ruijtenové, z něhož vyplývá, že je nezbytné, aby Turecko aktivně podporovalo pokračující jednání mezi vedoucími představiteli obou komunit na Kypru. Z toho důvodu naprosto souhlasíme se zpravodajkou, když v článku 40 své zprávy vyzývá Turecko, aby „zajistilo vhodné klima pro jednání tím, že stáhne turecké ozbrojené jednotky a umožní oběma vůdčím představitelům svobodně jednat o budoucnosti jejich země“.

Podotknul bych, že nyní v době přímého jednání nemusí být žádoucí, aby Evropský parlament do své zprávy začlenil jakýkoli návrh na odchylky od acquis.

Chtěl bych doplnit postoj zpravodajky tím, že rovněž vyzýváme Turecko, aby splnilo své povinnosti ohledně vyšetřování osudu nezvěstných osob a aby přestalo zasahovat do výhradní hospodářské zóny Kyperské republiky. Tím si Turecko samo usnadní cestu k přistoupení.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, včera jsem Komisi předala otázku k ústnímu zodpovězení a od sekretariátu Parlamentu jsem obdržela zprávu, že na ni komisař odpoví v průběhu tohoto odpoledne.

Mé jméno je Panayotopoulos a má otázka se týkala odstavce 6 o rámci vyjednávání pro Turecko.

  Předsedající. – Paní Panayotopoulos-Cassiotou, domnívám se, že vás pan komisař slyšel.

  Alexandr Vondra, úřadující předseda Rady. − Paní předsedající, dnes jsme tu vedli dlouhou, avšak významnou rozpravu. Tento rok je rozhodující pro proces přistoupení Chorvatska a pro celý region západního Balkánu, z toho důvodu vítáme stálou podporu Parlamentu tomu, aby se Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a země západního Balkánu přiblížily EU, a považujeme ji za velmi důležitou.

Bylo řečeno mnoho o nedostatečném pokroku Turecka v úsilí o reformu. Vítáme tedy skutečnost, že Turecko, dle slov pana Erdogana, znovu potvrdilo svůj závazek směrem k EU, a vyzýváme jej, aby v roce 2009 svůj závazek potvrdilo a postoupilo na své cestě k EU.

Turecko musí provést dlouho očekávané reformy. V průběhu procesu je velmi významná podpora Evropského parlamentu, zejména s ohledem na problémy, s nimiž se v budoucnosti setkáme. Zítra budu mít příležitost se setkat s tureckým vyjednavačem v Praze.

Zároveň bychom neměli podceňovat strategický význam Turecka, zejména v současné neklidné době, ani bychom neměli zapomenout na naše předchozí závazky. Dle mých informací by prezident Obama mohl v rámci své cesty do Evropy navštívit Turecko, jako modelového představitele muslimských zemí. Nedomnívám se, že nastal čas, aby se Evropané vzdali svého úsilí při vyjednávání s Tureckem. Pan Joost Lagendijk to tak správně vyjádřil.

Co se týče sporu o hranice mezi Chorvatskem a Slovinskem, pečlivě jsem naslouchal tomu, co zde řekl Hannes Swoboda, István Szent-Iványi a řada dalších, chtěl bych tedy jen zopakovat, že předsednictví vítá skutečnost, že se Slovinsko i Chorvatsko nyní dohodly na další spolupráci k vyřešení sporu prostřednictvím iniciativy pana komisaře Rehna. Iniciativa má naši úplnou podporu a znepokojuje nás, že z ní doposud nevyplynul žádný výsledek ohledně konkrétních podmínek mediace. Upozorňujeme na to, že čas běžía že předsednictví záleží na tom, aby na základě již odvedené práce zajistilo konkrétní pokrok ve vyjednávání. Zvažujeme tedy možnosti, jak v blízké budoucnosti zvýšit naši podporu komisařově iniciativě. Hovořili jsme o tom u oběda.

Co se týče Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Bernd Posselt, mezi jinými, uvedl, že bychom měli podpořit její úsilí, a já se domnívám, že má pravdu. Chtěl bych jen zmínit, že český premiér Topolánek včera navštívil Skopji a znovu potvrdil náš závazek vůči vyhlídkám na členství této země v EU.

  Olli Rehn, člen Komise. − Paní předsedající, děkuji poslancům za velmi konstruktivní, podstatnou a zodpovědnou rozpravu a k jejich příspěvkům bych se chtěl v několika bodech vyjádřit.

Za prvé, je zjevné, že vytváření politik v Evropě i ve světě je zastíněno velmi náročným kontextem současné doby, neboť naši občané zažívají finanční krizi a hospodářský pokles, a ty jsou samozřejmě i převládajícím tématem vedoucích představitelů Evropské unie.

Je však zároveň naprosto nezbytné, abychom my v Evropské unii dodrželi náš závazek vůči vyhlídkám na členství jihovýchodní Evropy v EU, k čemuž jste zde, v Evropském parlamentu, dnes vyjádřili svoji politickou vůli, což jsem uvítal a velmi si toho cením.

Za druhé, co se týče Kypru, můj přítel pan Wiersma uvedl, že musím být optimista. Myslím si, že něco se ztratilo v překladu, přestože jsem měl pocit, že hovořím anglicky, možná s poněkud etnickým přízvukem z východního Finska! Nicméně nepovažuji se za optimistu ani za pesimistu, jsem však spíše realista v analýze věcí a jsem odhodlaný v otázce těch, které skutečně mohu ovlivnit. V této záležitosti se domnívám, že je naprosto nezbytné podpořit probíhající jednání dvou vedoucích představitelů a obou komunit tak, abychom se v roce 2009 chopili příležitosti k dosažení komplexní dohody, a samozřejmě očekáváme, že k tomu Turecko přispěje příznivým politickým prostředím.

Z hlediska Evropské unie je důležité zajistit, aby jakékoli nalezené řešení bylo v souladu se zakládajícími hodnotami Unie, jimiž jsou svoboda, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu. Jinými slovy, EU může podpořit jakékoli řešení, jímž bude vytvořen sjednocený Kypr, který bude dodržovat zásady, na nichž byla EU vystavena, a bude schopen plnit požadavky členství v EU. Jednoznačně z toho vyplývá vytvoření federace o dvou politicky rovnocenných zónách a komunitách, jak to uvádí příslušná usnesení Rady bezpečnosti OSN. 

Na závěr, co se týče Chorvatska, děkuji všem, kteří zde vyjádřili podporu iniciativě Komise, která spočívá v mediaci – vychází z mezinárodního práva, a tím myslím Chartu OSN i rámec pro vyjednávání mezi EU a Chorvatskem. Mohu pouze podtrhnout, že bez ohledu na metodu, kterou vybereme, výsledkem bude muset být bilaterální dohoda obou zemí, Slovinska a Chorvatska. Pracujeme na tom, abychom dosažení této dohody co nejvíce usnadnili.

Upřímně věřím tomu, že iniciativu Komise můžete ve svém usnesení podpořit, aby nevznikla situace, kdy bychom museli začínat od počátku, neboť to je jediná schůdná cesta vpřed.

Uzavřu tím, že vskutku věřím tomu, že Chorvatsko stále může dosáhnout náročného cíle uzavřít přístupová jednání do konce roku 2009, pod podmínkou, že jednání budou brzy pokračovat. Z toho důvodu vybízím oba státy, aby se urychleně dohodly na řešení sporu o hranice a bezodkladně odstranily blokádu přístupových jednání Chorvatska s EU. Děkuji za podporu této iniciativy.

  Předsedající. – Obdržela jsem tři návrhy usnesení1 předložených v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční zítra, dne 12. března 2009.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, mám konkrétní otázku na pana komisaře, a to zda souhlasí s tím, aby byl výraz „zásada rovnocennosti“ v prohlášení Komise nahrazen slovy „mezinárodní právo a legislativa“.

(Předsedající řečníka přerušila)

  Předsedající. – Pane Posselte, rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. – (RO) Blahopřeji paní Oomen-Ruijtenové k této výborně připravené zprávě.

Ráda bych vyzdvihla dvě myšlenky.

1) Za prvé se domnívám, že EU musí nadále podporovat rozvoj proevropských moderních sekulárních elit Turecka a šířit evropské hodnoty a kvalitní informace o evropské integraci. Za tím účelem musí EU aktivněji podporovat vzdělávací reformu v Turecku, zaručení samosprávy univerzit, rozvoj studií o evropské integraci a program Erasmus. Měli bychom podporovat studenty, výzkumné pracovníky a učitele, kteří chtějí studovat o orgánech a politikách Evropské unie do hloubky.

2) Za druhé, EU musí podporovat práva těch, kteří patří k národnostním menšinám, zároveň však rozhodně odsuzovat činy etnických separatistů. Nyní mám na mysli kurdský separatismus v Turecku a turecký separatismus na Kypru, existují však i další příklady. EU musí podporovat striktní dodržování zásad nedotknutelnosti území a dobrých sousedských vztahů s ohledem na Turecko, Irák, Kypr a další země toho regionu.

  Richard Corbett (PSE), písemně. – Povzbudilo mě, že Výbor pro zahraniční věci a Komise věří tomu, že jednání o přistoupení Chorvatska k EU mohou být uzavřena ještě tento rok. Chorvatsko postoupilo v přijímání acquis Společenství, protikorupční orgán USKOK zintenzívnil svoji práci a byla předložena legislativa potřebná k provedení reformy chorvatského soudnictví.

Tyto úspěchy však hatí známá skutečnost, že stále dochází k případům, kdy Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii není umožněn přístup k některým dokumentům, jež se vztahují k údajným válečným zločinům, a je třeba věnovat více pozornosti právům menšin, např. co se týče statusu krajinských Srbů a navracení uprchlíků.

Rozšíření je jedním z velkých úspěchů moderní Evropské unie. Dokončili jsme integraci mnoha evropských národů zpustošených studenou válkou, nyní musíme učinit to samé pro západní Balkán. Přistoupení Chorvatska je prvním zásadním krokem.

  Alexandra Dobolyi (PSE), písemně. – (HU) Otázka Turecka byla vždy poznamenána pochybnostmi a nedůvěrou. Od počátku docházelo k problémům, jejichž rozsah jde nad rámec nezbytného splnění přísných kritérií pro přistoupení.

V tomto ohledu stačí vzít v úvahu kvalitu sousedských vztahů, jež Turecko udržuje s ostatními členskými státy EU, např. s Řeckem a Kyprem, nebo s Arménií, která není členem EU. Dále, počítáme-li s tím, že Turecko je jediným státem, který se domnívá, že se Evropská unie skládá pouze z 26 států, je zvláštní, že samotné Turecko by si přálo do takového společenství v budoucnosti vstoupit.

Můj postoj je takový, že pokud tato země zásadním způsobem nezmění své chování v základních oblastech, její proces přistoupení k EU se v budoucnosti vytratí. Když se EU rozhodla zahájit přístupová jednání, bylo to s nadějí, že Turecko má své místo v evropské rodině. Ráda bych se zeptala: jsme si jisti, že Turecko i nyní smýšlí stejně?

Pokud se Turecko jednoznačně zasadí o vytvoření dobrých vztahů se svými sousedními státy, urovnání nedořešených problémů mírovým způsobem a v souladu s Chartou OSN a dalšími evropskými dokumenty, pak můžeme doufat.

Splní-li Turecko bezvýhradně tato kritéria, má šanci získat podporu každého z nás a sympatie evropských občanů.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. – (PL) Za poslední rok jsme byli svědky zásadního pokroku Chorvatska a jeho intenzivního úsilí v přístupových jednáních. Jednání o členství v EU jsou na správné cestě, země se však musí zaměřit na další reformy v oblastech, jako je administrativa, systém soudnictví, hospodářství, boj proti korupci a organizovanému zločinu, respektování a ochrana menšin a vyšetřování válečných zločinů.

Trvající úsilí je zásadní pro úplné převedení a účinné provedení acquis. Dále je nesmírně důležité dosáhnout zlepšení vztahů Chorvatska s jeho sousedy, především se Slovinskem, a najít konečné řešení otázky hranic s dalšími sousedícími státy.

Chorvatsko by rovněž do své rozvojové politiky mělo zahrnout cíle, které si Evropská unie nyní stanovuje v oblasti změny klimatu a obnovitelných zdrojů energie.

Další pokrok Chorvatska v přístupových jednáních závisí především na dokončení zásadních politických, hospodářských, legislativních a administrativních reforem. V souvislosti s tím bych měla připomenout, že pokyny Komise jsou užitečným a prospěšným nástrojem, který Chorvatsku pomáhá v dokončení jednotlivých kapitol jednání. Věřím, že bude možné dosáhnout konečné fáze jednání, a možná ještě tento rok.

  András Gyürk (PPE-DE) , písemně. – (HU) Ukázalo se, že spolupráce v oblasti energie je jednou z hlavních otázek vztahu mezi EU a Tureckem. Hlavním důvodem je to, že Turecko může jako tranzitní země zásadním způsobem přispět ke snížení závislosti EU na zdrojích energie a k rozdělení jejích dodávek. Posílená spolupráce s Tureckem může zároveň být významným krokem k rozšíření vnitřního trhu s energií.

Jsem přesvědčen o tom, že základní cíle Turecka a Evropské unie jdou stejným směrem. Rádi bychom rostoucí poptávku po energii naplnili z co možná nejvíce různých zdrojů. Podpora různých zdrojů je nejnutnější v oblasti dodávek plynu. Za tímto účelem má výstavba plynovodu Nabucco klíčový význam. Plynová krize v lednu byla jednoznačným dokladem toho, že zmíněnou infrastrukturu potřebujeme. Vítáme tedy vývoj tím směrem, že by plán hospodářských stimulů pro Evropu měl odložit stranou finanční prostředky na výstavbu plynovodu.

Co se týče plynovodu Nabucco, ještě než vykopeme první jámu, potřebujeme co nejdříve uzavřít bilaterální vládní dohody, jejichž součástí bude Turecko. Domnívám se, že je politováníhodné spojovat postoj Ankary k plynovodu Nabucco s přístupem země k EU. Jsem přesvědčen o tom, že spolupráce v energetické politice se nesmí stát zbraní politiky zahraniční. Z toho důvodu potřebujeme intenzivnější dialog o energetice mezi Evropskou unií a Tureckem. Jedním z možných kroků by mohlo být otevření kapitoly o energetice.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Výroční zpráva Komise o pokroku Turecka jako kandidátské země za rok 2008 je vyvážená. Proces reforem by měl být urychlen a osm kapitol vyjednávání je stále zablokováno, Komise však přivítala zejména nedávnou diplomatickou aktivitu Turecka a jeho roli při podpoře stability v regionu. Události v létě roku 2008 zdůraznily strategickou roli Turecka, i v odvětví energetiky.

V oblasti regionální spolupráce jsme zaznamenali, že Turecko sehrálo skrze aktivní diplomacii konstruktivní roli ve vztazích se sousedními zeměmi a na Středním východě. Události na Kavkaze poukázaly na strategický význam Turecka pro bezpečnost dodávek energie v EU, především co se týče různých přepravních tras. Dokument zdůrazňuje význam úzké spolupráce v odvětví energetiky mezi EU a Tureckem a projekt Nabucco je v tomto ohledu klíčovým prvkem. Byla zahájena jednání mezi řeckými a tureckými vedoucími představiteli na Kypru ohledně nalezení řešení kyperské otázky, nyní je tedy důležité, aby, kromě úsilí, jež v této věci vyvíjí OSN, i Ankara pokračovala v podpoře urovnání sporu.

Rozšiřování EU a pokračování integrace zemí západního Balkánu jsou pro Rumunsko klíčové. Rumunsko podporuje zásadní pokrok, jehož bylo dosaženo v jednáních s Tureckem, což je proces, jehož silná dynamika může povzbudit vnitřní reformy.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. – Za uplynulých pět let byly nové členské státy svědky řady pozitivních důsledků, které přináší členství v Evropské unii. Na tuto zkušenost nesmí žádná země mít monopol, a já tudíž zcela zastávám pokračující rozšiřování EU. Přál bych si, aby Turecko v blízké budoucnosti přistoupilo k EU, zpráva o jeho pokroku však bohužel naznačuje téměř opačnou tendenci.

Tímto tématem jsem se zde již několikrát zabýval a poukazoval na genocidu v Arménii a obavy nad kurdskou otázkou a okupací Kypru.

Kromě toho, prozkoumáme-li pokrok, jehož Turecko dosáhlo směrem k dokončení jednání o 35 kapitolách acquis communautaire v době od října roku 2005, zjistíme, že bylo otevřeno pouze 12 kapitol a doposud byla uzavřena jen jedna z nich – kapitola o vědě a výzkumu.

Rád bych se Rady a Komise zeptal, jakým způsobem chtějí urychlit jednání a vyřešit spor o Kypru.

  Csaba Sógor (PPE-DE), písemně. – (HU) Členské státy Evropské unie by měly vůči kandidátským zemím prokazovat větší solidaritu a toleranci. Moje vlast, Rumunsko, nebyla na přistoupení připravena a stále má nedostatky v oblasti práv menšin. Nicméně Maďarsko Rumunsku v přistoupení k EU nebránilo, neboť považovalo evropskou solidaritu a toleranci za významnější. Je přirozené, že kandidátské země musí vyvíjet větší úsilí o zaručení lidských práv a práv menšin, je však nutné, aby stávající členské státy EU šly příkladem. Z toho důvodu považuji za důležité, abychom jako členské státy především:

– podepsaly a ratifikovaly Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

– zrušily zákon platný v jednom členském státě, který zavádí pojem kolektivní viny,

– poučily se z příkladu Kosova a zaručily kulturní a regionální autonomii tradičních národnostních menšin, které existují na území stávajících členských států.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE), písemně. – (HU) Stabilizace zemí západního Balkánu a posílení jejich vazeb k Evropě je důležitý úkol, neboť se jedná o region s geostrategickým významem pro Evropu. Zároveň je však v mnoha ohledech, jako je oblast hospodářství a energetiky, stále značně zranitelný a závislý.

Chorvatsko, jak doufám, bude moci přistoupit k EU v roce 2011 za maďarského předsednictví, to však záleží na úspěšném dokončení nedávno zahájených bilaterálních jednání s mezinárodní mediací ohledně rozdělení Piranského zálivu. Další podmínkou je naprostá spolupráce Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu při vyhledávání a předávání válečných zločinců. Dále je třeba vyslat pozitivní signál ostatním zemím v regionu, u nichž je z důvodu různých externích a interních faktorů časový plán pro přistoupení stále nejistý. Ratifikujme co nejdříve Dohodu o stabilizaci a přidružení se Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, zaručme všem zemím v regionu úplný status kandidátských zemí a rozhodněme o přesném časovém rozvrhu pro co nejrychlejší uzavření dohody o uvolnění vízového režimu. Finanční krize byla pro balkánskou oblast těžkou ránou, a je-li to možné, členské státy se musí podílet na stabilizaci regionu a poskytnout pomoc zemím, které se ocitly v obtížné situaci. EU musí pozorně sledovat vztahy mezi etniky na Balkáně a zvláštní pozornost přitom věnovat situaci v Makedonii, která je v současnosti nejvíce ohrožena vážným konfliktem.

13. Mandát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (rozprava)