Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 12. března 2009 - Štrasburk

10. Vysvětlení hlasování (pokračování)

Ústní vysvětlení hlasování (pokračování)

- Návrh usnesení (B6-0135/2009)

  Daniel Hannan (NI). – Pane předsedající, Tibeťané usilují stejně jako všechny národy o to, aby mohli být podřízeni svým vlastním zákonům a svým vlastním lidem, a při popírání jejich národního úsilí využívá čínská vláda řadu argumentů o zrušení feudalismu a překonání nevolnictví a pověrčivosti.

Nakonec je to všechno interpretací toho, co Engels nazýval „falešným vědomím“: domnívají se, že Tibeťané ve skutečnosti celou záležitost nechápou a nemají nárok na plnou demokracii.

Chtěl bych pouze vyzvat poslance tohoto Parlamentu, aby zvážili ironii podobnosti mezi tímto argumentem a argumentem, který byl použit po francouzském, nizozemském a irském „ne“. V tomto Parlamentu stále slýcháme, že lidé danou otázku nepochopili správně, že ve skutečnosti hlasovali o něčem jiném – proti panu Chiracovi, proti přistoupení Turecka nebo proti anglosaskému liberalismu – a že nepochopili tuto záležitost a potřebovali lepší informace.

Domnívám se, že lidé jak v Tibetu, tak ve státech Evropské unie chápou svá přání a touhy a mělo by jim být umožněno vyjádřit je prostřednictvím hlasovací urny. Vím, že začínám být únavný jako Cato Starší, ale on byl nakonec vyslyšen, a já budu opakovat, což dělám při každé své řeči, že o Lisabonské smlouvě by se mělo rozhodnout prostřednictvím referenda. Pactio Olisipiensis censenda est!

Písemná vysvětlení hlasování

- Zpráva: Pia Elda Locatelli (A6-0067/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pane předsedající, Itálie zažívá skutečný odliv mozků. Tento odchod výzkumných pracovníků se stává rok od roku stále větším trendem. Nositel Nobelovy ceny za lékařství Renato Dulbecco řekl, že ti, kteří chtějí provádět výzkum, odcházejí stejně, jako tomu bylo v minulosti a ze stejných důvodů. Odcházejí, protože zde nejsou žádné profesní vyhlídky, odpovídající výdělky nebo finanční prostředky na výzkum a vstup do výzkumných středisek je zahrazený, protože je zde kromě nedostatku finančních prostředků také nedostatečná organizace v přijímání nových skupin a vývoji nových nápadů.

Italští vědečtí pracovníci odcházejí kvůli nedostatku infrastruktury především v oblasti vědy a technologie, nedostatku financování, směšným platům a výběrovému řízení, které odrazuje nejlepší kandidáty a zohledňuje doporučení. Odcházejí a stěžují si, protože základní příprava poskytovaná našimi univerzitami je vynikající. Všechno ostatní však chybí.

Souhlasím s tím, že členský stát musí zajistit otevřené a transparentní přijímání výzkumných pracovníků v podobě konkurzů, při nichž by měly být posuzovány dosažené vědecké zásluhy. Zásluhy by měly být měřeny na základě vědecké odbornosti a vědecké produkce (publikační činnosti). Mezi zásluhy v kariéře výzkumného pracovníka by ovšem měly patřit i další důležité aspekty: schopnost inovovat, dovednosti v oblasti řízení výzkumu, odborné přípravy a dohledu a spolupráce s průmyslem.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení, protože souhlasím s myšlenkou, že Evropa potřebuje více výzkumných pracovníků. Tato zpráva je velmi významná, protože mimo jiné naléhá na členské státy, aby zlepšily stávající profesní příležitosti mladých vědců tím, že jim například poskytnou více prostředků a že systém postupu v zaměstnání záleží spíše na výsledcích než na kritériu služebního věku, tedy např. na schopnostech inovace, účasti na stážích v podnicích atd.

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Zpráva poslankyně Locatelliové je součástí revize Lisabonské strategie, jejímž cílem je učinit evropské hospodářství nejvíce konkurenceschopným hospodářstvím světa do roku 2010, a v souvislosti s tím je postavení výzkumných pracovníků v Evropě ve středu zájmu. Byly vymezeny čtyři prioritní oblasti, ve kterých je třeba dosáhnout pokroku, a to jmenovitě:

- otevřený proces přijímání pracovníků a přenositelnost grantů,

- sociální a penzijní zabezpečení,

- atraktivní zaměstnání a pracovní podmínky a

- odborná příprava a dovednosti výzkumných pracovníků.

Tyto oblasti se týkají mobility, transparentnosti, publicity a podpory výzkumných pracovníků a potenciálních výzkumných pracovníků. Zakotvení vzdělávání, inovací a výzkumu do ucelené podpůrné politiky je zásadní součástí fungujícího znalostního hospodářství. Naše úsilí bojovat proti odlivu mozků a vytváření sítí znalostí bude posíleno návrhy, které se snaží o minimalizaci byrokratických překážek a zvýšení podpory na sociální zabezpečení výzkumných pracovníků. Jako zpravodajka v případě systému obchodování s povolenkami na emise (EU ETS) jsem si velmi dobře vědoma, že role výzkumných pracovníků je rozhodující a že je třeba podporovat nadání a myšlení, které má schopnost vyřešit významné změny klimatu, kterým čelíme. Velmi oceňuji zřízení Sdružení pro inovaci vytvořené mezi vysokými školami University College Dublin (UCD) a Trinity College Dublin (TDC) v Irsku, které je znamenitým příkladem investování do výzkumných pracovníků, jež jsou na počátku své kariéry.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navzdory aktuálním událostem, které jasně ukazují, že neoliberální Lisabonská strategie je jedním z nástrojů odpovědných za zhoršení hospodářské a sociální situace v Evropské unii, zpráva trvá na jejím uplatňování, s čímž nesouhlasíme.

Zpráva však obsahuje také pozitivní aspekty, které podporujeme, a to zejména s ohledem na uspokojení potřeb výzkumných pracovníků, jejich práv, co se týče pracovních podmínek a podmínek sociálního zabezpečení, sloučení rodin, práva výzkumných pracovnic a přístupu pro mladé výzkumné pracovníky, a dále s ohledem na výzvu k navýšení financování výzkumu a zapojení většího počtu výzkumných pracovníků.

Není však jasné, jakým způsobem zajistí navrhovaná evropská strategie výzkumu rovná práva ve všech členských státech a jak zajistí výzkumným pracovníkům, zejména mladým výzkumným pracovníkům, univerzální přístup do Evropského partnerství pro výzkumné pracovníky především v zemích, jako je Portugalsko, které se nenachází ve středu politického rozhodování v Evropské unii, jež je stále více řízena velkými mocnostmi. Z tohoto důvodu jsme se zdrželi hlasování o této zprávě.

  Adam Gierek (PSE), písemně. – (PL) Pane předsedající, závisí akademická kariéra na mobilitě? Do určité míry ano. Dalo by se říci, že mobilita, a to zejména v případě mladých výzkumných pracovníků, může mít významný vliv na jejich budoucí výsledky. Je to z toho důvodu, že mobilita usnadňuje přístup k novým informacím a umožňuje překročit omezení prostředí, ve kterém se vzdělávali. To však není všechno. Akademická kariéra začíná dříve, na střední škole, kde si mladí lidé budují základy svého všeobecného vzdělání, zejména v oblasti matematiky a vědy.

Další fáze zahrnuje bakalářské a magisterské vysokoškolské vzdělávaní a doktorské studium. Je to, a mluvím na základě vlastní zkušenosti, v počáteční fázi akademické kariéry mladého člověka, kdy mobilita, snadný přístup do výzkumných zařízení a zajímavá a slibná témata realizovaná pod dohledem vynikajících výzkumných pracovníků je pro tyto mladé lidi nejvýznamnější, více než jejich budoucí starobní důchod.

Nejdůležitější krok k získání vědeckých pracovníků tedy zahrnuje přípravu správných podmínek pro tento druh studia například v rámci Evropského technologického institutu nebo evropské výzkumné infrastruktury, včetně podpory poskytované prostřednictvím stipendií pro doktorandy, která jsou určena studentům z EU a studentům ze třetích zemí a která se těší široké publicitě. Podmínky, které poskytujeme, co se týče rodinné a profesní stability, určí, zda mladí lidé, poté, co získají své doktoráty, půjdou působit do průmyslu nebo akademických zařízení a zda se vrátí do svých mateřských zemí nebo odcestují.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Pokud student směřuje ke kariéře ve výzkumu, musí být fyzická mobilita podporována jako vzdělávací zkušenost, kterou nelze nahradit virtuální mobilitou. Musíme zajistit, aby ti nejtalentovanější získali dostatečné finanční prostředky a lidské zdroje na jejich podporu. Pro některé by to mohlo znamenat mít přístup ke zdrojům, jež se nachází za hranicemi jejich země původu.

Přínosy (například přidaná hodnota) spojené s mobilitou studentů, přednášejících a výzkumných pracovníků musí být podporovány a zveřejňovány. Musí být odstraněny administrativní a strukturální překážky. Studenti a výzkumní pracovníci by měli mít možnost využít stipendia a půjčky a jak jednotlivci, tak zařízení by měla mít možnost využít další podpůrná opatření.

Politika globalizace musí zohledňovat následující faktory: zásadní význam výzkumných pracovníků, kteří mají zkušenosti na mezinárodní úrovni; skutečné jazykové příležitosti; potřebu nabídnout všem studentům, kteří se mají v budoucnosti stát výzkumnými pracovníky, možnost získat dostatečný počet kreditů za cizí jazyky nehledě na oblast jejich specializace; dobrou kvalitu a informace o příležitostech studia a výzkumu v zahraničí.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva o evropském partnerství výzkumných pracovníků se snaží o posílení konkurenceschopnosti EU ve vztahu ostatním imperialistickým centrům, omezit odliv výzkumných pracovníků a přilákat výzkumné pracovníky z rozvojových zemí.

Zpráva podporuje volný pohyb výzkumných pracovníků mezi státy, veřejným a soukromým sektorem, společnostmi, výzkumnými středisky a univerzitami, větší provázanost mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti výzkumu, naprostou závislost vědy na dočasných technologických požadavcích trhu a orientaci výzkumných pracovníků na aplikovaný výzkum, uznávání předchozí praxe podnikového výzkumného pracovníka jako formální kvalifikaci.

Zavedení „výzkumných dotazníků“ s cílem vybrat si výzkumné pracovníky z vědeckého ústavu nebo univerzity v jiném členském státě a mobilita výzkumných pracovníků a vedoucích osob společností napomůže velkým podnikům vybrat si špičkové výzkumné pracovníky a nabrat do svých společností pracovníky za podmínek, které podpoří ziskovost (pružné pracovní podmínky, neplacená činnost, osvobození od úhrady příspěvků na pojištění). Tato ujednání se týkají rovněž doktorandů, kteří velkým dílem přispívají k výzkumným činnostem.

Hlasovali jsme proti této zprávě, protože výzkumní pracovníci musí mít ke své práci stabilní pracovní podmínky v zařízeních, která nesoutěží o převahu, ale spolupracují s cílem rozvíjet vědu a sloužit ve prospěch základních moderních požadavků, nikoli ve prospěch plutokracie a zisků velkých podniků.

  Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. – (ES) Abychom napomohli snížit nedostatek výzkumných pracovníků, je nezbytné usnadnit návrat evropských vědců, kteří pracují mimo Evropskou unii a rovněž usnadnit vstup vědcům ze třetích zemí, kteří chtějí pracovat v EU.

Ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny ve většině oblastí vědy a technologie a na pozicích, kde by nesly odpovědnost. Je proto z mého hlediska důležité vyzvat členské státy, aby zajistily u subjektů odpovědných za přijímání a profesní postup výzkumných pracovníků lepší vyváženost zastoupení žen a mužů. Je nezbytné, aby byl postup výběru a povyšování otevřený a transparentní.

Pro vytvoření jednotného trhu práce pro výzkumné pracovníky je rovněž důležité definovat a ustanovit jednotný kariérní model EU v oblasti výzkumu a zavést integrovaný informační systém o pracovních nabídkách a smlouvách na zajištění odborné přípravy v oblasti výzkumu v celé EU.

Co se týče zlepšování mobility, ráda bych zdůraznila, že pro usnadnění výměn pro vědce i vědkyně ze třetích zemí včetně těch, se kterými je již zavedena podstatná vědecká spolupráce, což může být případ některých zemí Latinské Ameriky, je klíčové zavést zvláštní, rychlejší a méně byrokratickou vízovou politiku.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní poslankyně Locatelliové o evropském partnerství výzkumných pracovníků. Jako univerzitní profesor chápu, že Evropa potřebuje více výzkumných pracovníků za účelem zlepšení její produktivity a konkurenceschopnosti, zejména vzhledem k hospodářské soutěži ze strany ostatních velkých hospodářství světové úrovně, jako jsou Spojené státy a Japonsko, a také ze strany ostatních rozvíjejících se hospodářství, jako je Indie nebo Čína. Z tohoto důvodu tedy souhlasím s výzvou zpravodajky k členským státům, aby zajistily otevřené a transparentní přijímání výzkumných pracovníků v podobě konkurzů, při nichž by měly být posuzovány dosažené vědecké zásluhy.

- Zpráva: Toine Manders (A6-0051/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch zprávy.

Nové technologie změnily naše životy a volnočasové aktivity se v žádném případě tomuto procesu nevyhnuly.

Videohry jsou oblíbenou odpočinkovou aktivitou mladých lidí v Evropě i mimo ni. Mnoho videoher je ve skutečnosti určeno pro dospělé a jejich obsah je v mnoha případech nevhodný pro děti.

S ohledem na sdělení Komise ze dne 22. dubna 2008 o ochraně spotřebitelů, zejména nezletilých, pokud jde o videohry, je zde tedy naléhavá potřeba regulovat označování a využívat opatření, jako je například „červené tlačítko“ nebo on-line systém PEGI (celoevropský systém informací o hrách), který je součástí evropského programu Safer Internet (Bezpečnější internet).

Pro členské státy je rovněž důležité, aby i nadále úzce spolupracovaly s cílem podporovat ochranu dětí a pomáhat danému odvětví při rozvíjení systémů, které této ochraně napomáhají.

Nesmíme přehlížet skutečnost, že pro dosažení tohoto cíle také potřebujeme získat podporu ze strany výrobců a především ze strany rodičů, kteří jsou prvotním kontrolním nástrojem v rámci rodiny.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch zprávy poslance Manderse o ochraně spotřebitelů, zejména nezletilých, pokud jde o videohry. Učinil jsem tak s mírným zdráháním. Nebezpečím je to, že opodstatněná obava se v některých případech změní v morální paniku, která je záměrně nepřiměřená rozsahu problému. Nedomnívám se, že je nezbytné posouvat se v této záležitosti dále, než jsme již učinili.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Tato zpráva obsahuje celou řadu požadavků na to, co mají členské státy dělat, aby omezily používání videoher se škodlivými dopady: školy by měly informovat děti a rodiče o výhodách a nevýhodách videoher; rodiče by měli přijmout taková opatření, aby zabránili negativním důsledkům, když jejich děti videohry hrají; členské státy by měly zvážit přínos zavedení „červeného tlačítka“, které by mohlo být nainstalováno na herních zařízeních a počítačích, aby zablokovalo přístup k určitým hrám; měly by být vedeny vnitrostátní informační kampaně určené pro spotřebitele; majitelé internetových kaváren by měli přijmout opatření s cílem zabránit dětem, aby v jejich kavárnách hrály hry, které jsou určeny pro dospělé, měl by být zaveden zvláštní celoevropský kodex chování pro maloobchodníky a výrobce videoher a členské státy by měly zavést právní předpisy občanskoprávní nebo trestní povahy týkající se maloobchodního prodeje televizních her, videoher a počítačových her, v nichž je zobrazováno násilí.

Videohry pro nezletilé jsou spojovány s mnoha znepokojivými kulturními a sociálními problémy. Avšak právě z tohoto důvodu členské státy musí dospět k řešení, které vyhovuje jejich kultuře a hodnotám, aby demokratická základna spočívala na hodnotách vlastního obyvatelstva členských států. Domluvy ze strany orgánů EU mají téměř opačný účinek.

Schopnost členských států nalézt různé způsoby pokroku s ohledem na tuto otázku je rovněž důležitá za účelem rozšíření našich zkušeností a vědomostí v této oblasti.

Z těchto důvodů jsem se při závěrečném hlasování vyslovil proti této zprávě.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. – (SK) Dámy a pánové, chtěl bych se vyjádřit k průmyslu videoher, jehož roční příjmy dosahují výše téměř 7,3 miliard EUR. Vzhledem k tomu, že se videohry stávají stále více populární jak mezi dětmi, tak dospělými, je důležité vést politickou diskusi o jejich regulačním rámci. Existují také videohry, které napomáhají k rozvoji zručnosti a k získávání vědomostí nezbytných pro život v 21. století. Chtěl bych ale poukázat na to, že videohry s prvky násilí, které jsou určeny pro dospělé, mohou mít negativní dopady, a to zejména na děti.

Je proto naší povinností chránit spotřebitele, zejména děti. Děti by neměly mít možnost zakoupit si videohry, které nejsou určeny pro jejich věkovou skupinu. Zavedení celoevropského systému informací o hrách, který klasifikuje hry podle věku, pomohlo zvýšit transparentnost při nákupu her pro děti, ale prodejci stále nemají dostatek informací o škodlivých dopadech videoher na děti. Na tomto místě je nezbytné zvyšovat povědomí o těchto negativních dopadech na děti a je potřebná spolupráce výrobců, prodejců, spotřebitelských organizací, škol a rodičů. Členské státy musí zavést opatření, které dětem zabrání v tom, aby nakupovaly videohry určené pro vyšší věkové skupiny. Zároveň vítám návrh Evropské komise a Rady týkající se pravidel označování videoher a sestavení dobrovolných pravidel správné praxe pro interaktivní videohry, které jsou určeny pro děti.

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy z vlastní iniciativy pana poslance Manderse, která věnuje zvláštní pozornost tématu videoher.

Trh videoher představuje rychle se rozvíjející celosvětový trh. Videohry však již nejsou zaměřeny pouze na děti, protože stále větší počet videoher je navržen speciálně pro dospělé. Právě z toho důvodu je obsah některých her nevhodný pro děti a dokonce může mít na děti škodlivé účinky.

Je pravda, že videohry mohou být používány ke vzdělávacím účelům, ale pouze za podmínky, že jsou využívány v souladu s jejich zamýšleným účelem pro každou věkovou skupinu. Z tohoto důvodu musíme věnovat zvláštní pozornost systému PEGI pro hodnocení her. On-line verze systému PEGI poskytuje rodičům a nezletilým pomoc, nabízí jim rady, jak nezletilé chránit, a také různé informace o on-line hrách.

Zpráva rovněž zdůrazňuje potřebu členských států zajistit, aby byla uplatňována přiměřená kontrolní opatření, co se týče on-line nákupů videoher, a zamezit tak nezletilým přístup ke hrám, jejichž obsah není vhodný pro jejich věk, je určen pro dospělé nebo jinou věkovou skupinu. Zpravodaj rovněž navrhuje zavedení „červeného tlačítka“, které rodičům nabízí možnost zablokovat hru, jejíž obsah není pro věk dítěte vhodný, nebo které omezí přístup ke hře na určité hodiny.

  Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) − I přes varování odborníků rodiče podceňují dopad počítačových her na formování osobnosti jejich dětí. Přitom děti a mladiství jsou vystaveni působení agresivního či sexuální obsahu počítačových her dlouhé hodiny. Děti hry napodobují, což může vést až k tragickým koncům. Budoucí piráti silnic jsou jen jedním z důsledků vlivu agresivních her na jednání, psychiku a později projevené návyky.

Proto prosazuji vytvoření etického kodexu pro prodejce a výrobce videoher.

Ovšem na rozdíl od zpravodaje si myslím, že potřebujeme nejen dobrovolná, ale i závazná společná pravidla v EU. Takže s touto výhradou jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch zprávy poslance Manderse o ochraně spotřebitelů, zejména nezletilých, pokud jde o videohry. Domnívám se, že hraní videoher je ze vzdělávacích důvodů velmi důležité. Nicméně existuje velké množství softwaru, který je určen pro dospělé a který se vyznačuje téměř zbytečným používáním násilí. Z tohoto důvodu musíme dětem poskytnout odpovídající ochranu, včetně toho, že jim zabráníme v přístupu k potenciálně škodlivému obsahu hry, která je určena pro jinou věkovou skupinu. Na závěr se domnívám, že standardizace označování videoher povede k lepšímu pochopení systémů označování a zároveň k podpoře účinného fungování vnitřního trhu.

- Zpráva: Luca Romagnoli (A6-0090/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch zprávy.

Izrael je pro EU významným partnerem v oblasti Blízkého východu a v souvislosti s evropskou politikou sousedství.

Dohoda o letecké dopravě na úrovni Společenství by vytvořila rovné podmínky pro všechny letecké dopravce Společenství a Izraele a umožnila by cestujícím ve všech členských státech využívat výhod plynoucích z podobných podmínek a větší konkurence mezi leteckými dopravci. To může vést k rozšíření, zlevnění a zlepšení leteckých služeb mezi EU a Izraelem.

EU by měla ve vlastním zájmu zajistit, aby byly v jejích vztazích se středomořskými partnery uplatňovány společné standardy slučitelné s evropskými právními předpisy. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím komplexní dohody sjednané na úrovni Společenství, která vytvoří rámec pro spolupráci na tvorbě právních předpisů nebo alespoň pro vzájemné uznávání standardů a postupů v letectví

Domnívám se tedy, že komplexní jednání s Izraelem jsou zásadním krokem k budoucímu rozvoji vztahů mezi EU a Izraelem v oblasti letecké dopravy a k rozšíření společného leteckého prostoru na celou evropsko-středomořskou oblast. Uzavření zmiňované dohody rozšíří příležitosti na poli hospodářského a sociálního rozvoje, a to jak pro letecké dopravce, tak pro cestující.

  Chris Davies (ALDE), písemně. − Nechápu, jak může Parlament, který vyzýval Izrael, aby odvolal hospodářskou blokádu pásma Gazy, dnes hlasovat ve prospěch zprávy určené na posílení naší spolupráce s touto zemí.

Minulé úterý bylo naprosto typickým dnem na hranicích Gazy. Izrael povolil převoz omezeného množství potravin, některých hygienických výrobků, určitého množství kuchyňského oleje a motorové nafty; naplnilo se tak celkem 110 nákladních automobilů – Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) nám přesto říká, že pásmo Gazy potřebuje 500 nákladních automobilů s dodávkami denně.

Nebylo povoleno dovézt do Gazy psací papír pro školy, žádné oblečení, žádný nábytek, žádná elektrická zařízení a žádný materiál pro rekonstrukci. Gaza byla rozbombardována a Izrael nedovolí, aby byla rekonstruována. Utrpení pokračuje.

Náš předseda tuto oblast navštívil, Javier Solana ji navštívil, vnitrostátní poslanci ji navštívili, poslanci Evropského parlamentu ji navštívili, dokonce i Tony Blair ji navštívil. Všichni vyzývali k ukončení tohoto utrpení, Izrael přesto nic nezměnil.

Toto nebyl správný čas, abychom danou zprávu podpořili.

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, která usiluje o vytvoření společného leteckého prostoru s Izraelem. Ačkoli se tvrdí opak, tato zpráva není pouze technická. Přesněji řečeno, EU jakožto největší obchodní partner Izraele uzavřením dohody o vytvoření společného leteckého prostoru Izraeli jasně přináší vydatný obchodní prospěch.

Vzhledem k nedávným událostem v Gaze; včetně brutálního a nevybíravého zabíjení civilního obyvatelstva, zničení infrastruktury Gazy a účinného zničení několikamiliardových podpor plynoucích z evropské rozvojové pomoci; v souvislosti s rozhodnutím Evropského parlamentu z minulého prosince o odložení posílení vztahů EU s Izraelem a s ohledem na neustálé přehlížení rezolucí OSN a zvyšující se osídlování tzv. Západního břehu a Jeruzaléma a následného zvážení mé nedávné návštěvy v Gaze, kde jsem přímo viděl, že Izrael jednoduše neuvolnil sídlo Gazy, aby umožnil průjezd tak zásadní humanitární pomoci;

považuji za naprosto nepřijatelné, aby Parlament tuto dohodu schválil. Zvláštní dohoda o obchodu s Izraelem by měla být odložena, dokud Izrael nebude respektovat normy lidských práv a nezaváže se ke konstruktivním a skutečným vyjednáváním se svými sousedy, aby byl konflikt vyřešen prostřednictvím vytvoření dvou států.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Zdržela jsem se konečného hlasování o dohodě o vytvoření společného leteckého prostoru mezi Evropským společenstvím a Izraelem, abych tak vyjádřila nesouhlas s ohledem na krizi, která probíhá v Palestině. Domnívám se, že není vhodné posilovat vztahy s Izraelem, dokud Izrael neukáže koordinované úsilí na zmírnění utrpení palestinských obyvatel a nezaváže se k trvalému politickému dialogu s cílem vyřešit problém tohoto regionu vytvořením dvou států.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Považujeme za nepřijatelné diskutovat s Izraelem o vytvoření společného leteckého prostoru mezi EU a Izraelem a za nepřijatelné považujeme rovněž to, aby Evropský parlament takovou dohodu předložil, zatímco zabíjení palestinských lidí ve vražedné válce, kterou proti nim v pásmu Gazy rozpoutala izraelská vláda, je stále aktuální.

Návrh takové dohody potvrzuje trestní odpovědnost EU, která svým pokryteckým postojem v podstatě podporuje a posiluje Izrael a novou válku, která byla rozpoutána a způsobila obrovskou humanitární katastrofu pro palestinské obyvatelstvo, smrt více než 1 300 Palestinců, z nichž většinu tvořili civilisté, děti a ženy, zraněných více než 5 000 lidí a došlo při ní k naprostému zničení civilních infrastruktur v Gaze, včetně škol a budov OSN.

Návrh rovněž podporuje záměr Izraele srovnat se zemí desítky domů ve východním Jeruzalémě, vykořenit více než 1 000 Palestinců při dalším pokusu o násilné vyhnání palestinského obyvatelstva z Jeruzaléma a ještě více komplikuje hledání řešení situace na Blízkém východě.

Opatření, jako je toto, naprosto podporuje imperialistickou politiku v dané oblasti, která tvoří součást imperialistického obrazu EU, Spojených států a NATO na Blízkém východě obecně. Lidé však posilují svou sounáležitost a svůj boj na straně palestinského národa za nezávislý a územně sjednocený palestinský stát s hranicemi, které měl v roce 1967 a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch své zprávy o vytvoření společného leteckého prostoru s Izraelem. Bylo by zbytečné, kdybych zde opakoval důvody, které mě vedly k souhlasnému hlasování. Není nutné opakovat, že tyto důvody lze nalézt v samotné zprávě.

- Návrh nařízení (C6-0081/2009)

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Hlasovala jsem proti návrhu, protože vzhledem ke kritickému stavu populací tuňáka obecného by měl být jeho odlov zakázán, dokud se tyto populace neobnoví.

- Návrh usnesení (B6-0140/2009)

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Velmi podporuji toto usnesení, které žádá srílanskou armádu a síly LTTE (Tygři osvobození tamilského Ílámu), aby okamžitě vyhlásily příměří, a umožnily tak civilnímu obyvatelstvu opustit bojovou zónu. Usnesení odsuzuje veškeré projevy násilí a zastrašování, jež brání civilistům opustit oblast konfliktu. Dále odsuzuje útoky na civilní obyvatelstvo, které zaznamenala organizace International Crisis Group. Obě strany musí dodržovat mezinárodní humanitární právo, ochraňovat civilní obyvatelstvo a poskytovat mu pomoc, a to jak v bojové, tak i v bezpečné zóně. Evropský parlament je rovněž znepokojen zprávami o závažném překročení kapacit a špatných podmínkách v uprchlických táborech zřízených vládou Srí Lanky. Žádáme, aby byl mezinárodním i národním humanitárním organizacím a novinářům umožněn neomezený vstup do bojové zóny a uprchlických táborů, a vyzýváme vládu Srí Lanky, aby spolupracovala se zeměmi a humanitárními organizacemi, které jsou ochotny a schopny evakuovat civilisty.

  Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Vítám dnešní usnesení o Srí Lance. To, co se děje v severní části země, je tragédie, která je ve velké míře skrytá před zraky ostatního světa, protože humanitárním organizacím a novinářům nebylo umožněno svobodně vstupovat na toto území a zjistit, k čemu tam dochází, a musí se spoléhat převážně na informace od partyzánů. Dokonce i před vládní vojenskou operací bylo nemožné vést zde otevřenou debatu, a to z důvodu nátlaku a politického zastrašování.

Tuto situaci nelze vyřešit žádným dlouhodobým vojenským řešením, ale pouze politickým řešením, které uzná práva všech lidí na ostrově. Na obou stranách musí dojít k okamžitému vyhlášení příměří s cílem ulevit obrovskému lidskému utrpení. Pokud jsou zájmy tamilského lidu přední, jak tvrdí obě strany, proč je toto neustálé utrpení nezbytné? K jakému účelu to slouží při hledání dlouhodobého řešení? Mírová jednání musí zahrnovat všechny strany. Cesty pro dialog budou otevřeny, pokud tomu budou chtít obě strany. Násilí a utiskování ale musí být ukončeno a musí být aktivně uplatňovány nástroje v oblasti lidských práv a právního státu, jestliže mají lidé uvěřit ve výsledek těchto snah. Mezinárodní společenství je připraveno pomoci, a to jak v otázce okamžité úlevy od utrpení, tak i v dlouhodobém horizontu.

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. – (NL) Dne 9. září 2006, dne 5.února 2009 a včera večer jsme na tomto shromáždění vedli rozpravy o přetrvávajícím a beznadějném konfliktu mezi Tamily a Sinhálci na ostrově Srí Lanka. Všech těchto rozprav jsem se zúčastnil. Při tom jsem pokaždé vyzýval, abychom se v případě tohoto konfliktu nestavěli na jednu ze stran, ale místo toho usilovali o to, aby obě strany souhlasily s přijetím mírové smlouvy. Taková smlouva musí za každých okolností vést k vyhlášení autonomního tamilského regionu v severovýchodní části země.

Včera večer pan Tannock a pan Van Orden zastávali naprostý opak. Odkazují na krutosti prováděné tamilským hnutím odporu a chtějí všemi možnými prostředky podpořit sinhálskou vládu. Tento postoj přehlíží skutečnost, že obě strany používají nepřijatelné násilí a že to byla tato vláda, kdo ukončil mírový proces, který zde prosadili Norové.

Jsem potěšen, že bylo dnes přijato usnesení, do kterého byla zahrnuta většina pozměňovacích návrhů předložených panem Evansem a které vyzývá k umožnění humanitární pomoci, smíru a mírovému řešení konfliktu.

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), písemně. − (DE) Srílanská armáda jedná ve válce proti Tygrům osvobození tamilského Ílámu (LTTE) s maximální krutostí a bez jakéhokoli ohledu na civilní obyvatelstvo. Civilisté se neustále stávají oběťmi zabíjení nebo jsou při útocích této armády zraněni. Stovky tisíc civilistů jsou uvězněny a mnoho z nich nemá přístup k humanitární pomoci. Mezinárodní výbor Červeného kříže to popsal jako jednu z nejkatastrofálnějších situací, které kdy zažil.

Okamžité zastavení všech bojů na obou stranách, tedy na straně srílanské armády a na straně sítě LTTE, je nezbytné. Měly by to vyžadovat všechny mezinárodní organizace a vlády.

V rámci Výboru pro zahraniční věci získal pan Tannock, britský konzervativec zastupující Skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, souhlas s jeho požadavkem „dočasného příměří“. Toto by podpořilo brutální válečnou politiku srílanské vlády a umožnilo útoky na civilisty.

Hlasoval jsem ve prospěch usnesení, protože většina v Evropském parlamentu včetně skupiny PPE-DE naštěstí nakonec nepodporuje nelidskou politiku pana Tannocka a britských konzervativců a hlasovala pro přijetí požadavku na okamžité vyhlášení příměří.

Umístěním sítě LTTE na seznam EU sdružující teroristické organizace se EU sama postavila na jednu stranu a síti LTTE de facto umožnila pokračovat v útocích. V důsledku toho byla vyjednávání, která v té době vedli Norové, zmařena a mohla pokračovat pouze s velkými obtížemi mimo EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, souhlasím s návrhem ustanovení o zhoršující se humanitární situaci na Srí Lance, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí. Podle mého názoru a vzhledem k naléhavé situaci přibližně 170 000 civilistů, kteří se nacházejí ve stavu nouze, jelikož uvízli v bojových zónách mezi srílanskou armádou a silami organizace Tygři osvobození tamilského Ílámu (LTTE) a nemají přístup k nejzákladnější pomoci, je nezbytné, aby srílanská armáda a organizace LTTE okamžitě vyhlásily dočasné příměří, a umožnily tak civilnímu obyvatelstvu opustit bojovou zónu. Rovněž se domnívám, že mezinárodním i národním humanitárním organizacím by mělo být umožněno vstoupit do bojové zóny.

- Zpráva: Vincenzo Aita (A6-0086/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Jak praví staré indiánské přísloví, zemi jsme nezdědili po předcích, ale vypůjčili jsme si ji od našich dětí. Zemědělská půda jižní Evropy křičí na poplach. Tato půda je pod stále rostoucím tlakem a čelí negativním dopadům, jako je např. narušení hydrogeologické rovnováhy, zvýšení hladiny moře a následné zasolování půd, ztráta zemědělské půdy, snížení biologické rozmanitosti a větší náchylnost k požárům a častější výskyt chorob rostlin a živočichů.

Je tedy jasné, že jednou z priorit je vypracování společného akčního plánu, sestaveného zejména z programů určených na prevenci znehodnocování zemědělské půdy a na její ochranu.

Řešení problémů týkajících se boje proti znehodnocování půdy musí nutně zahrnovat strategii pro ochranu půdy založenou na větší péči věnované údržbě hydraulicko-zemědělských zařízení a na programech pro zalesňování. Zvláštní význam mají také techniky obdělávání půdy bez závlahy, rotační střídání pěstovaných plodin, využívání vhodných genotypů a regulace evapotranspirace.

Vzdělávání a doplňování nových poznatků musíme poskytnout pracovníkům, kteří dané činnosti vykonávají, ale také veřejnosti. Cíl při tomto vzdělávání a doplňování poznatků by přitom měl být dvojí: přezkoumat konkrétní řešení a vést spotřebitele k větší odpovědnosti a udržitelnějšímu využívání přírodních zdrojů a půdy.

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – (RO) Znehodnocení půdy představuje problém, který nelze přehlížet. Jsem proto potěšen iniciativou, na jejímž základě byla sestavena zpráva, která se zvláště věnuje boji s tímto problémem. Zemědělství nabízí nejlepší způsob, jak tento jev zastavit, při tomto postupu však musí být respektovány půdní a podnebné vlastnosti.

Jak jsem však rovněž zdůraznil prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které předložil a schválil Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, domnívám se, že musí být tato zpráva uplatnitelná v celé Evropské unii. Změna klimatu a znehodnocování půdy již bohužel nejsou izolovanými problémy, a náš přístup tedy musí být konzistentní v celé EU a musí být založen na zásadě solidarity.

Jak rovněž zdůrazňuje zpravodaj, nepotřebujeme pouze, aby byl tento problém znehodnocování půdy uznán, ale musíme také vyčlenit nezbytné finanční prostředky na boj s jeho nepříznivými dopady. Těší mě, že Plán evropské hospodářské obnovy vyčlenil na opatření zahrnující přizpůsobení se novým výzvám změny klimatu 500 milionů EUR. Tato opatření jsou však krátkodobá. Myslím si, že je třeba, aby Evropská unie sestavila integrovanou, finančně podporovanou akční strategii na předcházení změně klimatu a boj s jejími dopady, zejména s ohledem na znehodnocování půdy.

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení Evropského parlamentu o problému znehodnocování zemědělské půdy v EU v jižní Evropě, protože se domnívám, že směry společné zemědělské politiky musí zahrnovat nástroje zaměřené na boj s dopady změny klimatu a na ochranu půdy.

Musím zdůraznit významnost evropského střediska pro sledování výskytu sucha a posílení kapacit pro boj proti požárům koordinovaný EU.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přístup, který zaujala Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, a na jeho základě zamítla některé návrhy v rámci této zprávy, aby byly schváleny její alternativní návrhy, jež odmítáme, je politováníhodný. Navzdory různým nedostatkům souhlasíme s mnoha aspekty obsaženými v předložené zprávě, zejména pak s tím, že zemědělství je nejlepším prostředkem k zabránění degradaci půdy a že je potřeba vypracovat přiměřenou strategii, která by podporovala zachování této činnosti. Za zásadní považujeme rovněž podíl zemědělců v boji proti dezertifikaci a klíčovou úlohu producentů při udržování půdního krytu v oblastech náchylných k trvalému suchu. Souhlasíme také s tvrzením o negativním dopadu intenzivního zemědělství podporovaném do značné míry agroprůmyslem, jež může přispívat k erozi půdy, která pak již nemůže přinášet úrodu.

Domníváme se však, že se měla tato zpráva důraznějším způsobem zaměřit na přisouzení odpovědnosti zemědělským politikám EU a vládám, např. těm, které jsou v Portugalsku, protože tyto politiky podporovaly nadměrné obdělávání půdy a využívání vody, a způsobily tak škody na životním prostředí. Stále věříme, že tyto problémy mohou být překonány, budou-li tyto zemědělské politiky zrušeny. Podporujeme zemědělské podpory vázané na produkci, které umožňují růst zemědělské a potravinářské produkce v zemích, jako je Portugalsko, a obecně umožňují modernizaci jejich primárního odvětví.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Tato zpráva, která není součástí žádného legislativního procesu, mimo jiné doporučuje zavedení lesnické politiky EU, fondu EU určeného výhradně na financování preventivních opatření ve spojitosti se změnou klimatu, zřízení střediska EU pro sledování výskytu sucha a podobně.

Domníváme se, že environmentální odpovědnost za zemědělskou půdu musí zůstat především na členských státech. Neexistuje důvod k tomu, aby členský stát prohlásil, že není schopen tímto způsobem v této oblasti jednat.

Politická strana June List (Junilistan) jako obvykle podotýká, že v této situaci je příhodné, že Evropský parlament nedisponuje, co se týče zemědělské politiky EU, pravomocí spolurozhodování. EU by jinak spadla do pasti protekcionismu a rostoucích dotací poskytovaných ve prospěch zvláštních zájmů v zemědělství.

Hlasoval jsem proti této zprávě.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Změna klimatu urychluje proces degradace půdy a dezertifikaci zejména v členských státech v jihovýchodní Evropě včetně Rumunska. Z tohoto důvodu je nutné zabývat se tímto jevem koordinovaným způsobem prostřednictvím konsistentních přezkumů zemědělských politik a výměny zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy, a to za koordinace Evropské komise.

Pevně věřím, že existují početné příklady, které ukazují účinné hospodaření s půdou a vodou a využívání odolných plodin, které mohou regenerovat půdu. Pro tuto oblast byla zřízena specializovaná výzkumná zařízení, z nichž jedno je umístěno v župě Dolj, kterou v Rumunsku zastupuji. Sdílení těchto zkušeností a rozšíření jejich uplatňování na oblasti postižené dezertifikací může vést k tomu, aby byly poškozené půdy opět využívány k zemědělským účelům a v důsledku toho k podpoře produkce. Pilotní projekt navrhovaný v rámci rozpočtu Společenství na rok 2009 je ve skutečnosti příležitostí, jak toho dosáhnout. Podporuji návrh zpravodaje zřídit Evropské středisko pro sledování sucha.

Vyzývám Evropskou komisi, aby se touto záležitostí zabývala s co největší odpovědností a považovala ji za součást reformy společné zemědělské politiky (SZP) a poskytla členským státům účinný soubor finančních nástrojů, čímž podpoří boj proti dezertifikaci s cílem zajistit evropským občanům udržitelné zemědělství a zajištění dodávek potravin.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám zprávu našeho kolegy poslance. Tato zpráva se zabývá otázkou, která je velmi důležitá ze sociálního a hospodářského hlediska. Znehodnocování půdy neovlivňuje pouze životy lidí v příslušných regionech, ale také potenciál hospodářského vývoje. V Rumunsku jsme byli v posledních letech svědky škod, které mohou být tímto jevem způsobeny: zničené domy a lidé bez základních nezbytností, které jim mají zajistit živobytí, pokles zemědělské produkce až o 30–40 % a jižní oblast ohrožená dezertifikací.

Hospodářský dopad tohoto jevu je nepopiratelný: pokles v příjmech občanů, kteří žijí v postižených oblastech a vzrůst cen potravin. To je důvod, proč musí Evropská unie na základě zásady solidarity přispívat k boji proti tomuto jevu a podporovat ty, kteří jím jsou dotčeni. Jak jsem také navrhoval v písemném prohlášení 0021/2009, které jsem předložil společně s mými kolegy, EU potřebuje zvláštní finanční mechanismus k předcházení změně klimatu a k boji s jejími dopady. Musí to být pružný finanční mechanismus, který umožní uvolnit finanční prostředky v co nejkratší lhůtě a musí být podpořen střednědobou a dlouhodobou strategií a akčními plány, jež zohlední různé dopady změny klimatu na oblasti EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, vítám zprávu pana poslance Aity o problému znehodnocování zemědělské půdy v EU a jeho řešení s pomocí nástrojů zemědělské politiky EU.

Schvaluji cíl této zprávy, jímž je poskytnout podněty k úvahám a konkrétní návrhy, které budou moci být v příhodném okamžiku prozkoumány s cílem vytvořit konečnou podobu společné strategie pro obnovu, uchování a zkvalitnění opatření týkajících se zemědělské půdy. Vzhledem k současné krizi je třeba poukázat na to, že ochranou půdy lze zachovat výrobní potenciál, který má politicko-strategický význam, zajistit rovnováhu mezi dovozem a vývozem a zaručit určitý stupeň autonomie a vyjednávací potenciál v multilaterálním prostředí.

- Návrh usnesení (B6-0110/2009)

  Glyn Ford (PSE), písemně. − V této době finanční a hospodářské krize je důležité, abychom zachovali a posílili práva zaměstnanců, a zajistili tak, že náklady krize nedopadnou na ty, kteří jsou nejméně schopni je nést. Mohlo by k tomu velmi lehce dojít, pokud nezajistíme, že rovnováha sil se nemůže převážit ve prospěch zaměstnavatelů a na úkor zaměstnanců. Proto podporuji toto usnesení. Pouze bych si přál, aby bylo důraznější.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení o účasti zaměstnanců ve společnostech s evropským statutem. Rovněž je třeba usnadnit konstruktivní dialog mezi institucemi a zaměstnanci ve světle nedávných rozhodnutí Evropského soudního dvora. Dále souhlasím s bodem, který vyjadřuje potřebu, aby Komise posoudila přeshraniční problémy s ohledem na správu a řízení společností, daňové předpisy a finanční účast zaměstnanců na akcionářských programech týkajících se této konzultace.

- Návrh usnesení (B6-0112/2009)

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, protože podporuji tuto iniciativu, která členské státy vyzývá, aby vytvořily mechanismy spolupráce v oblasti předcházení škodlivým dopadům, jimž jsou vystaveny rodiny, zejména děti, které žijí odděleně od rodičů a daleko od nich.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tento text o dětech migrantů, které byly zanechány v zemi původu, popisuje bolestnou situaci dětí, které jsou ponechány samotné nebo na starost třetím osobám s více či méně dobrými úmysly, ohroženy špatným zacházením nebo mají psychické problémy či problémy se vzděláváním, socializací atd.

To dokazuje, že migrace představuje lidské drama, které vytváří nelidské situace.

Pro nápravu tohoto problému musíme udělat vše, abychom podpořili celistvost rodiny v rodinném kulturním a sociálním prostředí.

Jedním slovem, a to je jediné řešení, musíme udělat vše pro to, abychom zvrátili migrační toky, odradili ty, které láká opustit jejich zemi, podporovali rozvoj a zajistili, aby se rodiny slučovaly pouze v zemích původu.

Právě tímto způsobem byste měli využívat zdroje, které jste vyčlenili na „importování“ lidí do Evropy nebo na jejich přizpůsobení Evropě, tito lidé jsou přitahováni přeludem, který prosazujete.

  Carl Lang a Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Je známo, že Evropa se chce starat o vše a být všude. S tímto usnesením o dětech migrantů, které byly zanechány v zemi původu, Evropský parlament dosáhl vrcholu šílenství, a to kvůli návrhům, které nejsou pouze demagogické, ale také se snaží učinit z členských států viníky.

Říká se, že Unie nevěnuje dostatečnou pozornost fenoménu dětí, které byly zanechány v zemi původu, když se jejich rodiče odstěhovali. Členské státy by měly uplatňovat opatření ke zlepšení situace dětí, které jejich rodiče zanechali v zemi původu, a k zajištění jejich normálního vývoje, pokud jde o vzdělávání a společenský život. To je jako bychom žili ve snu! Po opatřeních, která podporují sloučení rodiny v hostitelských zemích a právo samotných rodin na pobyt v těchto zemích, nastal nyní čas pro opatření zaměřená na děti, které nemigrují.

Tímto způsobem nelze problém migrace vyřešit. Takové uvažování je špatné. Nejsou to děti, které zůstaly ve své zemi, komu by se mělo pomoci; jsou to rodiny a celé populace těchto zemí, komu by se mělo pomáhat, a ty by měly být podporovány, aby zůstaly ve své vlasti.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) S tím, jak mizí hranice mezi zeměmi v rámci EU, rostou příležitosti jednotlivců hledat si práci v jiném členském státě EU než v zemi původu. To představuje velmi pozitivní vývoj, který dává lidem možnost, aby s vlastní pomocí zlepšili své životy a životy svých rodin.

Zpravodaj to připouští, ale přesto se tvrdohlavě rozhodl zaměřit se na negativní aspekty, které může přinášet nepřítomnost rodiče, který hledá své příjmy v zahraničí.

Domnívám se, že je nepřiměřené, aby Evropský parlament řídil sociální a vzdělávací politiku jednotlivých členských států tak nešetrným způsobem, jaký je navrhován. Musíme ukázat respekt a důvěru vůči členským státům a jejich demokraticky zvoleným shromážděním ohledně způsobu, jakým samy pečují o svůj lid a jeho blaho.

Hlasoval jsem tedy proti tomuto usnesení.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení Evropského parlamentu zaměřeného na zlepšení situace dětí, které byly zanechány v zemi původu jejich rodiči, jež odešli pracovat do zahraničí.

Rád bych však zdůraznil, že v tomto ohledu není dostatečné učinit závazek. Jsou potřebná konkrétní opatření, která těmto dětem zajistí normální vývoj, pokud jde o vzdělávání a společenský život a zaručí jejich úspěšné začlenění do společnosti a později i začlenění na trhu práce.

Vnitrostátní orgány musí například vytvořit soubor vzdělávacích programů, které se budou specificky zabývat tímto problémem. Z takových programů by neměly mít prospěch pouze děti, ale také jejich migrující rodiče. Rodiče musí být zahrnuti také do informačních programů a programů na posílení jejich postavení, které je budou informovat o negativních účincích jejich odchodu za prací do zahraničí na rodinný život, zejména na jejich děti.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, na základě otázky k ústnímu zodpovězení předložené panem Anderssonem budu hlasovat ve prospěch návrhu usnesení o dětech migrantů. Migrace pracovních sil se v posledních desetiletích soustavně zvyšovala a většina migrantů z celého světa − 64 milionů − žije v Evropě. Dále se domnívám, že migrace může mít pozitivní dopad na domácnosti v zemi, odkud pracovníci přicházejí, protože prostřednictvím zasílaní peněz či jiných způsobů snižuje chudobu a zvyšuje investice do lidského kapitálu. Proto souhlasím, že musíme členské státy vyzvat, aby přijaly opatření ke zlepšení situace dětí, které jejich rodiče zanechali v zemi původu, a k zajištění jejich normálního vývoje, pokud jde o vzdělávání a společenský život.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení Evropského parlamentu o dětech migrantů, které byly zanechány v zemi původu, protože si myslím, že situaci těchto dětí je třeba výrazně zlepšit. Každé dítě má právo žít v úplné rodině a být vzděláváno, aby se mohlo harmonicky rozvíjet. Myslím se, že musíme tyto děti podporovat, protože představují budoucnost Evropy a Evropské unie.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom dětem migrantů pomohli naplnit jejich potenciál a aby se mohly v novém prostředí dobře rozvíjet.

- Návrh usnesení (B6-0104/2009)

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana June List je velmi pozitivně nakloněna budoucímu rozšiřování Evropské unie. Je však nanejvýše důležité, aby kandidátské země skutečně splnily stanovené požadavky, a představovaly tedy zcela demokratické státy, které se již při přistoupení budou řídit zásadami právního státu. Musí být splněna kodaňská kritéria, právní předpisy, na kterých se dohodneme, nemohou být pouze zavedeny, ale také skutečně uplatňovány a musí být zaručena právní jistota.

Tři země, o kterých jsme dnes diskutovali, jistě mají potenciál stát se v budoucnosti členskými státy, ale je důležité, abychom nepolevili z požadavků. Zkušenosti ukazují, že pokrok je nejrychlejší před tím, než jsou zahájena jednání o členství, a během jednání k němu dochází pomaleji zejména tehdy, zdá-li se, že tato jednání vedou k úspěšnému výsledku.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2008 a těší mě, že bylo toto usnesení v EP přijato velkou většinou hlasů.

Usnesení oceňuje dobré výsledky, kterých Chorvatsko v roce 2008 dosáhlo při přijímání právních předpisů a provádění reforem potřebných k získání členství v EU. Tyto výsledky musí být neustále posilovány prostřednictvím přijímání a uskutečňování reforem.

Věřím, že spor o hranice mezi Slovinskem a Chorvatskem bude i díky osobní angažovanosti komisaře Rehna úspěšně vyřešen ke spokojenosti obou stran, aby mohl být v procesu přístupových jednání učiněn rychlý pokrok. K úspěšnému výsledku je samozřejmě potřebný konsenzus a především dobrá vůle vlád Slovinska a Chorvatska nalézt uspokojivé a udržitelné řešení.

A při tomto usnesení nesmíme mít na zřeteli pouze Chorvatsko. Nesmíme opomenout průkopnickou úlohu Slovinska, které významnou měrou přispělo k zahájení proevropského procesu na Balkáně. Slovinsko bylo první balkánskou zemí, která vstoupila do EU a schengenského prostoru, stalo se členem eurozóny a je příkladem a inspirací pro ostatní balkánské země.

Věřím, že přístupová jednání s Chorvatskem budou dokončena do roku konce 2009.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, nesouhlasím s návrhem usnesení o pokroku Chorvatska, a hlasoval jsem tedy proti. Jak jsem již mnohokrát v tomto Parlamentu řekl, nedomnívám se, že Chorvatsko učinilo dostatečný pokrok. Ať navrátí, co odcizili našim istrijským a dalmatským uprchlíkům od roku 1947. Poté a pouze poté bude možné diskutovat o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Pokud nebude spor o majetek lidí, kteří byli vyhnáni z Istrie, Rijeky a Dalmácie, definitivně urovnán, bude dialog mezi danými dvěma národy ve skutečnosti nemožný.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. – (PL) Oceňuji veškeré úsilí na posílení stávajících vztahů mezi oběma partnery, včetně opatření přijatých jak samotným Chorvatskem, tak Evropskou unií. Podporuji další spolupráci a společné řešení současných problémů, a to zejména, co se týče skutečnosti, že chorvatská vláda má zájem na vyřešení mezinárodních i dvoustranných problémů, kterým v současnosti čelí. V duchu evropské solidarity, bez jakýchkoli rozdílů či překážek bychom měli Chorvatsku v jeho úsilí pomoci.

- Návrh usnesení (B6-0105/2009)

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení Evropského parlamentu o zprávě o pokroku Turecka za rok 2008. Vzhledem ke zpomalení tureckého reformního procesu musí turecká vláda prokázat, že má politickou vůli pokračovat v reformách, k jejichž provedení se sama zavázala v roce 2005, a že má vůli stát se demokratickou a pluralitní společností.

  Jens Holm a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Jsme nakloněni přistoupení Turecka k Evropské unii, pokud tato země splní kodaňská kritéria a přistoupení bude podporováno tureckým obyvatelstvem. Litujeme však, že dnes nemůžeme hlasovat ve prospěch zprávy o pokroku Turecka, o které se dnes hlasuje. Zpráva bohužel obsahuje jak závažné nedostatky, tak nevhodné požadavky. V odstavci 20 například obsahuje bezdůvodné požadavky učiněné vůči demokratické straně. V odstavci 29 je Turecko vyzýváno k těsné spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a podle odstavce 31 je země povinna uzavřít dohody o volném obchodu (FTA) se třetími zeměmi. Zpráva se nedostatečně zmiňuje o porušování lidských práv nebo o kritické situaci národnostních menšin, zejména Kurdů. Arménská genocida není vůbec zmíněna, což tuto zprávu odlišuje od předchozích usnesení parlamentu.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Parlament znovu a zcela pokrytecky odhlasoval usnesení, které žádá tureckou vládu, aby prokázala svou politickou vůli pokračovat v reformách.

Pravdou je, že za každou cenu a proti přáním evropských národů chcete pokračovat v jednáních o přistoupení Turecka k Evropské unii, a to navzdory tomu, že Turecko neustále odmítá uznat Kypr a navzdory skutečnosti, že demokratické reformy jsou na mrtvém bodě.

Měli jste Turecku nabídnout privilegované partnerství, ale pro to byste museli připustit, že Turecko není evropským státem, a proto nemá v Evropské unii místo.

Byl to nejvyšší čas, abyste respektovali názor evropských národů, z nichž je většina proti vašemu osudovému projektu, a jednou provždy upustit od přístupových jednání s Tureckem.

Slavnostně vám připomínám, že v době, kdy evropské národy bojují proti fundamentalistickým sítím a kdy ve Francii zásada sekularismu čelí vzrůstu militantního islamismu na naší půdě, je obzvláště nebezpečné pokračovat v přístupových jednáních s takovým národem, který je bezpochyby hodný respektu, ale jehož vláda hájí radikální islamismus.

  Fernand Le Rachinel (NI), písemně. – (FR) Stejně jako předcházející zprávy o Turecku, také zpráva paní poslankyně Oomen-Ruijtenové nezpochybňuje evropsko-bruselské dogma, že „Turecko musí přistoupit k Evropské unii“. Prezident Sarkozy tak znovu porušil své volební sliby a otevřel dvě kapitoly přístupových jednání, když předsedal evropským orgánům.

Naše národy však odmítají začlenění této asijské země, jejíž obyvatelstvo je od doby arménské genocidy a vymizení ostatních křesťanských komunit z 99 % muslimské. Tato země je vedena islámskou stranou a její armáda okupuje území Kyperské republiky, členského státu Evropské unie. Rovněž si pamatují, že Turkové byli po celá staletí pro Evropu hlavní hrozbou. Řekové, Rumuni, Bulhaři a Srbové se vymanili z osmanského područí až v 19. století.

Neústupnost eurokratů v jejich snaze umožnit Turecku vstup do Evropy společně s jejich neústupností při prosazování Lisabonské smlouvy ukazuje protidemokratickou a protievropskou povahu Evropy v bruselském pojetí. Dne 7.června budou mít naši lidé možnost vyjádřit svou vůli a vybudovat novou Evropu: Evropu evropských národů, svobodných a svrchovaných.

  Kartika Tamara Liotard a Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. – (NL) V rámci tohoto Parlamentu existují tři hlediska na budoucí přistoupení Turecka k EU.

První hledisko obhajované bývalým prezidentem Spojených států, Georgem W. Bushem, je takové, že přistoupení je velmi žádoucí, protože Turecko může poskytnout velké množství levné pracovní síly a vojáků a je loajálním členem NATO.

Druhé hledisko je takové, že přistoupení Turecka bude vždy nežádoucí, protože je považováno za asijskou, islámskou zemi, která je příliš rozlehlá a příliš nebezpečná.

My a naše skupina jsme vždy podporovali třetí hledisko, které říká, že Turecku musí být umožněno připojit se k Unii, pokud to bude žádoucí. Je to důležité pro mnoho Evropanů tureckého původu.

Než dospějeme do této fáze, musí se tato země stát naprosto demokratickým státem bez politických vězňů, bez zakázaných médií a bez zakázaných politických stran. Kurdský jazyk musí být zrovnoprávněn v oblasti administrativy, vzdělávání a v médiích, musí být zrušen vysoký 10% práh pro vstup do parlamentu a jihovýchodní kurdská oblast musí získat autonomii v rámci decentralizovaného státu. Arménská genocida z roku 1915 již nesmí být popírána stejně, jako Němci již nemohou přijatelně popírat židovskou genocidu mezi lety 1938 a 1945. Zpráva paní poslankyně Oomen-Ruijtenové je v tomto ohledu velice slabá. Z tohoto důvodu musíme s politováním říct, že se cítíme být nuceni hlasovat proti.

  Jules Maaten (ALDE), písemně. – (NL) Odstavec 45 zprávy paní poslankyně Oomen-Ruijtenové uvádí, že přístupová jednání EU s Tureckem by měla být rozšířena. Nizozemská Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) má vůči tomuto značné námitky. Podle stanoviska VVD učinilo Turecko za poslední roky jen velmi malý pokrok, a urychlení jednání je tedy neodůvodněné.

Strana VVD se domnívá, že Turecko musí ve skutečnosti nejprve dodržet množství pevných závazků. Pokud Turecko tyto závazky nesplní do konce tohoto roku, VVD je toho názoru, že přístupová jednání musí být zastavena. Domníváme se, že nyní není správný čas pro to, abychom Turecku vysílali pozitivní signály. Místo toho je čas na to, aby Turecko vysílalo pozitivní signály směrem k EU.

Navzdory našemu velkému nesouhlasu s odstavcem 45 se delegace VVD rozhodla, hlasovat „ano“, co se týče zprávy jako celku, protože se zbývajícím textem souhlasíme.

  Yiannakis Matsis (PPE-DE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní poslankyně Oomen-Ruijtenové jako celku. Rád bych však výslovně uvedl, že nesouhlasím s pozměňovacím návrhem 9 týkajícím se odstavce 40 znění návrhu, který byl původně předložen Skupinou Zelených a Evropské svobodné aliance a doplněn zpravodajkou, nejsem tímto pozměňovacím návrhem vázán a hlasoval jsem tedy proti němu. Pozměňovací návrh zní následovně: „až na dočasnou přechodnou výjimku“ (což odkazuje na dočasnou přechodnou výjimku ze čtyř základních svobod EU) a je připojen ke konečnému znění. Při vysvětlení mého hlasování chci objasnit, že to pro mě není žádným způsobem závazné, a neschvaluji tedy dotčený pozměňovací návrh, protože se domnívám, že narušuje proces hledání demokratického a evropského řešení kyperského problému.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Podpořil jsem tuto zprávu, která podrobně popisuje vztahy Turecka s EU a proces, který je podmínkou získání statutu členství.

Já i ti, které zastupuji, velmi podporujeme kandidaturu Turecka do EU, a to nejen kvůli dobrým vztahům mezi našimi zeměmi. Upřímně věříme, že EU má ohromný potenciál působit změny. Jak mohou potvrdit občané z východoevropských členských států, definitivní získání evropské perspektivy spouští radikální změnu jak ve veřejné debatě dané země, tak v možnostech zahraniční politiky země.

Pevně věřím, že jakmile se statut členství Turecka stane spíše otázkou „kdy“ nežli „jestli“, mohlo by být jednodušší uvolnit napětí, které naplňuje současnou sociální polarizaci. Právě z tohoto důvodu musí EU dát Turecku jasný signál ohledně dokončení jeho přístupového procesu v přiměřeném časovém rámci, což bude stimulem požadovaným pro reformní proces a pro spolupráci ve věcech společného zájmu.

Na druhou stranu tato skutečnost nenahrazuje fakt, že do té doby EU očekává, že turecké orgány se trvale a bez váhání zhostí úlohy partnera a budoucího člena EU, a tuto úlohu budou respektovat i v jeho vztazích s příslušnými aktéry z Blízkého východu a Eurasie.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Jako sociální demokratka jsem hlasovala ve prospěch této zprávy, abych podpořila Turecko v přístupovém procesu. Vyzývám Komisi a Radu EU, aby urychlily proces jednání, který zahrnuje zahájení kapitoly o energetice, zejména ve stávající situaci hospodářské krize a s ohledem na významnou úlohu, kterou může Turecko hrát v zajišťování dodávek energie pro Evropu.

Rovněž vítám skutečnost, že v květnu roku 2008 turecký parlament přijal balíček opatření o zaměstnanosti, který má rozšířit pracovní příležitosti pro ženy, mladé lidi a zdravotně postižené. Ráda bych však vyjádřila obavu ohledně nepříznivého stavu trhu práce, který nabízí pracovní příležitosti pouze 43 % aktivní populace, a zejména ohledně poklesu celkové míry zaměstnanosti žen.

Podporuji požadavek, aby turecká vláda nadále uplatňovala konkrétní opatření na upevnění role žen v politické, ekonomické a sociální oblasti, například prostřednictvím krátkodobých opatření na zajištění jejich aktivní účasti v politice.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě o pokroku Turecka za rok 2008. Faktem je, že je zde příliš mnoho nevyřešených otázek na to, abychom mohli tvrdit, že v přístupových jednáních, která začala téměř před čtyřmi lety, byl učiněn větší pokrok. Odvolávám se na situaci kurdské populace, trest smrti, který v Turecku stále platí, a na kulturní a náboženské otázky, kterým musíme čelit. Za žádných okolností se tímto nelze zabývat povrchně a lehkomyslně.

  Renate Sommer (PPE-DE), písemně. − (DE) Vítám jasnou většinu ve prospěch tohoto usnesení o Turecku. Musíme turecké vládě objasnit, že zastavení reformního procesu, které trvá již roky, má své důsledky.

Zejména svoboda projevu a svoboda tisku prodělaly závažné zvraty. To je evidentní především na současném chování turecké vlády vůči mediální skupině Doğan. Fatálně vysoké pokuty, které jsou kvůli údajnému daňovému úniku požadovány, jsou nepřiměřené a rovnají se censuře medií.

S ohledem na náboženskou svobodu nebyl učiněn žádný pokrok navzdory novému zákonu o nadacích. Náboženské menšiny jsou stále diskriminovány a pronásledovány. Těší mě, že můj návrh vyzvat Turecko, aby upustilo od svých plánů na vyvlastnění kláštera sv. Gabriela v Tur Abdinu, byl zahrnut do návrhu usnesení.

Požadujeme rovněž, aby Turecko dodržovalo ekologické a environmentální normy EU a respektovalo práva lidí postižených v souvislosti s výstavbou přehrad v rámci projektu pro jihovýchodní Anatólii.

Spíše než aby se snažilo plnit kodaňská kritéria, se Turecko neustále vzdaluje od našich základních hodnot. Opravdu chce turecká vláda postavit republiku na novém demokratickém základě? Soudní řízení proti Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) a záhadné řízení proti organizaci Ergenekon představují obraz hluboce rozdělené společnosti, která není ani ochotná, ani schopná splnit výzvy, které jí předkládá Evropská unie. Nastal proto čas, abychom konečně začali konkrétně mluvit o privilegovaném partnerství mezi EU a Tureckem.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Ačkoli podporuji hlavní úsilí této zprávy, nesouhlasím s nedostatkem rovnováhy ve zvláštní otázce týkající se Kypru. Jsem důrazně proti pozměňovacím návrhům 14 a 15, které jsou v několika otázkách namířeny výhradně proti Turecku, tyto otázky zahrnují splnění mezinárodních závazků a nevyzývají k rovnocenným opatřením nebo závazkům na straně řeckých nebo řecko-kyperských orgánů. Ve výboru nebyl přijat můj pozměňovací návrh, který odmítal myšlenku, že vyřešení kyperské otázky má být dosaženo prostřednictvím jednostranného opatření ze strany Turecka. Vyzval jsem Radu – to jsem učinil jako předběžný krok – aby uvedla do praxe svůj závazek ze dne 26. dubna 2004 o ukončení izolace společenství tureckých Kypřanů. Nicméně a bez toho, abych bral zpět své výhrady, hlasoval jsem ve prospěch zprávy.

- Návrh usnesení (B6-0106/2009)

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komunistická strana Řecka hlasovala proti návrhu usnesení o Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Opakovaně hlasovala proti začlenění Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a ostatních zemí do EU ze stejných důvodů, a to protože je to v rozporu se začleněním Řecka.

Návrh usnesení vyzývá, aby bylo začlenění Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do EU urychleno, aby mohla být tato republika změněna z protektorátu Spojených států a NATO na protektorát EU, Spojených států a NATO a rychle připojena k EU. Strany Nová demokracie, PASOK, SYRIZA a LAOS souhlasí s touto obecnou linií a zaměřují svou „odlišnost“ na otázku názvu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, a proto hlasovaly proti této zprávě, která je, co se týče postavení Řecka, opravdu negativní, protože Řecko vyzývá, aby nebránilo začlenění Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do EU.

Komunistická strana Řecka hlasovala proti všem příslušným zprávám, protože se domnívá, že otázka názvu země patří mezi obecnější imperialistické zásahy v balkánských zemích a je skrytým bojem mezi imperialistickými mocnostmi. Proto zaujala postoj nedotknutelnosti hranic a trvá na skutečnosti, že zde neexistují žádné nesplněné nebo jiné požadavky. Neexistuje žádná makedonská etnická menšina. Slovo Makedonie je zeměpisný termín. Strany Nová demokracie, PASOK, SYRIZA a LAOS, které podporují filosofii evropského jednosměrného smýšlení, skrývají národům balkánských zemí politickou vypočítavost EU, která se menšinami zabývá na základě svých zájmů.

Komunistická strana Řecka podporuje jednotný, antiimperialistický boj národů balkánských zemí a opozici vůči politice Spojených států, NATO a EU.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem proti návrhu usnesení o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008. Dospěli jsme do bodu, kdy se musíme rozhodnout, zda vytvoříme velký společný trh, pro který musíme samozřejmě stanovit jasná pravidla, nebo zda chceme vytvářet Evropu, která je vyjádřením jediné silné a svrchované identity. Z tohoto důvodu a na základě prvků uvedených v návrhu usnesení, o nichž se domnívám, že jsou nedostatečné, jsem proti této zprávě.

- Zpráva: Annemie Neyts-Uyttebroeck (A6-0112/2009)

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. – (RO) Myslím, že orgány EU musí nadále podporovat Mezinárodní trestní soud v Haagu. Tento soud již soudil mnoho válečných zločinců, ale zároveň musíme mít na paměti širší význam jeho rozhodnutí, jako je jeho podíl na procesu usmíření národů západního Balkánu.

Chci vás upozornit na skutečnost, že některá obvinění nebo rozsudky vydané Mezinárodním trestním soudem v Haagu jsou v různých oblastech západního Balkánu považována za kontroverzní. Z těchto reakcí, které jsou součástí odkazu Mezinárodního trestního soudu, si můžeme vzít ponaučení. Tyto reakce zároveň zdůrazňují potřebnost odvolací komory a programu komunikace.

Nezapomeňme však, že mnoho dalších válečných zločinců ještě nebylo souzeno. Orgány EU musí podporovat vyšetřování vedená ve státech západního Balkánu na vnitrostátní úrovni. Rada EU musí stanovit jasné normy pro hodnocení výkonu spravedlnosti v zemích západního Balkánu poté, co vyprší mandát Mezinárodního soudu.

Osoby odpovědné za zločiny musí být souzeny náležitým způsobem a potrestány jednotlivě na základě svých činů.

Spravedlnost musí být uplatňována stejným způsobem na každého.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, která zajistí, že nikdo z těch, kdo se dopustili válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, neunikne spravedlnosti. Podporuji tuto zprávu, protože prodlouží dočasný mandát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jenž stíhá osoby, které spáchaly válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, o dva roky a zajistí dostatek času na dokončení již probíhajících kauz.

- Návrh usnesení (B6-0113/2009)

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení Evropského parlamentu o vodě s ohledem na páté Světové fórum o vodě, protože se domnívám, že je třeba, abychom sestavili globální politiky v oblasti dodávek vody a řízení vodních zdrojů, abychom splnili rozvojové cíle tisíciletí. Ty stanoví cíl snížit do roku 2015 počet lidí bez přístupu k pitné vodě na polovinu.

Celosvětová finanční krize však znamená, že členské státy musí posílit svou podporu nejméně rozvinutých zemí prostřednictvím veřejné rozvojové pomoci a spolupráce při přizpůsobování se důsledkům změny klimatu a jejich zmírňování.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ani voda nemůže uniknout privatizačnímu a liberalizačnímu úsilí Evropského parlamentu. Usnesení se nemýlí, když uvádí, byť v podmiňovacím způsobu, že „voda je společným bohatstvím celého lidstva a přístup k ní by měl být základním a všeobecně platným právem“ a že „voda je veřejné bohatství a musí podléhat veřejné kontrole“. Avšak to, co následuje, je závažné a nepřijatelné. Usnesení prohlašuje, že ačkoli voda může podléhat veřejné kontrole, její správa může být „z části nebo zcela“ předána soukromému sektoru. To znamená, že investování do infrastruktur pro zadržování vody a zásobování vodou musí podléhat veřejné kontrole, zatímco soukromý sektor bude mít ziskovou úlohu, konkrétně bude vybírat poplatky od spotřebitelů. Takové pokusy již proběhly v několika zemích, zejména v Latinské Americe, kde ceny rostly exponenciálně a kvalita se zhoršovala.

Rovněž nesouhlasíme s tím, aby bylo zemědělství považováno za odpovědné za to, že se k agroprůmyslu a malým zemědělcům přistupuje rovnocenným způsobem, takže malí zemědělci trpí vysokými cenami vody. Vzhledem k tomu, jak kapitalistická krize narůstá, voda se zdá být lákavou investicí, která vytváří zisk, jenž kapitalismus tolik potřebuje. Stále věříme, že voda musí být i nadále veřejným bohatstvím, jak v otázce zadržování, tak v otázce zásobování.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. − (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem ve prospěch usnesení pana poslance Bermana o pátém Světovém fóru o vodě. Světové fórum o vodě se schází každé tři roky a příští týden se uskuteční v Istanbulu. Je to příležitost projednat celosvětová politická řešení týkající se hospodaření s vodou a řízení vodních zdrojů a přípravy základů pro tato opatření.

Před dvěma lety jsem sestavovala zprávu o hospodaření s vodou v rozvojových zemích pro Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU. Jak je patrné i z usnesení pana poslance Bermana, nesprávné hospodaření je do velké míry důvodem, proč je světová situace v otázce vody špatná. Podpora je potřebná zejména v oblasti regionálního rozhodování a spolupráce.

Rovněž je zřejmé, že samotný veřejný sektor nemůže ročně shromáždit 49 miliard USD (až do roku 2015), jak odhaduje Světová banka, aby rozvíjel vodohospodářské infrastruktury. Problémy spojené se zásobováním vodou mohou být vyřešeny tím, že potřebné finanční prostředky budou získány prostřednictvím dohody o partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, a to zejména tehdy, když státní společnosti trpí nedostatkem finančních prostředků a neexistuje možnost jejich privatizace.

Při hledání řešení problémů souvisejících s vodou by neměl být podceňován význam výzkumu. Zásadní je rovněž odpovídající sledování podzemních vodních zdrojů a investování do těchto zdrojů. Stejně jako energie se také voda stává stále více politickou otázkou a zajištění přístupu k vodě bude velkým bojem. Je zjevně nutné, aby byla tato otázka učiněna politickou prioritou dříve, než bude příliš pozdě.

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. – (NL) Při konečném hlasování jsem hlasovala proti tomuto usnesení. Neučinila jsem tak proto, že by zpráva jako celek nebyla dobrá, ale protože jedna otázka v této zprávě byla z mého pohledu natolik důležitá, že jsem se prostě nedokázala přimět, abych hlasovala „ano“. Voda není obchodovatelný statek; je to základní potřeba pro život a něco, nač má právo každý.

Využívání vody není volbou lidí, je to nutností proto, aby přežili, a z tohoto důvodu není vhodné pohlížet na vodu jako na komerční nebo ekonomický statek. Zásobování vodou musí být a zůstat ve veřejných rukou. Předcházející postoje, které přijal Evropský parlament, již objasnily, že voda je právem, a znění této zprávy by dané postavení oslabilo.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Voda je předpokladem veškerého života na Zemi. Odpovědnost za zajištění přístupu k tomuto zdroji však nespočívá pouze na bedrech EU. Hledat řešení problému, jak zlepšit přístup k vodě, by měly země celého světa prostřednictvím mezinárodní spolupráce v rámci spolupráce OSN.

Vzhledem k tomu, že návrh zpravodaje se ubírá zcela jiným směrem, rozhodl jsem se hlasovat proti tomuto usnesení.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Udržitelný rozvoj si nelze představit bez správného hospodaření s tak zásadním zdrojem, jako je VODA. Naprosto schvaluji body 15 a 16 usnesení, jejichž cílem je podporovat veřejné orgány místní samosprávy v jejich úsilí zavést demokratickou správu vodních zdrojů, jež by byla účinná, transparentní, regulovaná, zohledňovala cíle trvale udržitelného rozvoje a přispěla k uspokojení potřeb obyvatelstva.

Ráda bych se připojila k požadavkům předloženým Komisi a Radě, aby uznaly zásadní roli orgánů místní samosprávy při ochraně vodních zdrojů a hospodaření s nimi, aby byly plně odpovědné za hospodaření s vodními zdroji. Lituji toho, že schopnosti orgánů místní samosprávy nejsou evropskými programy spolufinancování využívány ve větší míře.

V případě Rumunska, kterému bylo v této oblasti povoleno přechodné období až do roku 2018, je zásadní, aby bylo urychleno investování zejména nyní, kdy je chudé obyvatelstvo nejzranitelnější s ohledem na změnu klimatu a rovněž nejméně schopné se jí přizpůsobit.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení o pátém Světovém fóru o vodě, jež se konalo v Istanbulu. Jsem pevně přesvědčen o tom, že voda je jedním ze společných zdrojů lidstva a mělo by se na ni pohlížet jako na základní a všeobecné právo. Dále tvrdím, že voda by měla být prohlášena za veřejný majetek a měla by podléhat veřejné kontrole bez ohledu na skutečnost, zda je spravována z části nebo zcela soukromým sektorem. Na závěr doufám, že režimy globálních dotací na distribuci vody, které podrývají pobídky k účinnému hospodaření s vodou a podněcují k jejímu plýtvání, budou zrušeny s cílem uvolnit finanční prostředky na cílené dotace, zejména pro chudé a venkovské obyvatelstvo, aby byla voda dostupná pro všechny.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Voda je vzácným zdrojem a přístup k čisté pitné vodě na celém světě musí být klíčovou prioritou. V roce 2009 nemá mnoho lidí z rozvojového světa přístup k čisté pitné vodě. Naše úsilí, které vyvíjíme za účelem pomoci zemím a populacím v nejchudších částech světa, musíme zaměřit na to, aby mělo právě toto obyvatelstvo přístup k vodě.

  Gary Titley (PSE), písemně. − Historie se hemží válkami o přístup k půdě a ropě, ale obávám se, že tyto války se již nebudou zdát tak významné ve srovnání s pravděpodobnými budoucími konflikty o přístup k vodě.

Voda je nejdůležitější ze všech zdrojů: život bez vody není možný. Dokonce i v rozvinutých zemích čelíme závažnému úbytku vody. Důsledky pro méně rozvinuté země jsou katastrofické.

Mezinárodní společenství se musí přístupem k vodě zabývat mnohem vážněji, než bude příliš pozdě. Jak jsme viděli tento týden v Kodani, změna klimatu se urychluje znepokojivým způsobem, což ještě více zhorší problém úbytku vody. Přístup k čisté vodě je základním lidským právem, udělejme tedy za tímto účelem velkou kampaň.

- Návrh usnesení (B6-0114/2009)

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Podporuji toto usnesení, které předkládá Evropské komisi zvláštní doporučení, aby zvýšila svou podporu zdravotnických služeb v subsaharské Africe a aby znovu posoudila bilanci financování z prostředků Evropského společenství s cílem upřednostnit podporu zdravotnictví.

Polovina obyvatelstva subsaharské Afriky stále ještě žije v chudobě. Afrika je ve skutečnosti jediným kontinentem, kterému se nedaří plnit rozvojové cíle tisíciletí, zejména pokud jde o tři cíle v oblasti zdraví týkající se dětské úmrtnosti, mateřské úmrtnosti a boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, tedy cíle, jež jsou zásadní z hlediska potírání chudoby, avšak jejichž dosažení do roku 2015 je nejméně pravděpodobné. Má-li být dosaženo rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdraví, vyžaduje infrastruktura základní zdravotnické péče stabilní, dlouhodobou finanční podporu. Tato základní péče musí zahrnovat také přístup ke zdravotnickým službám zaměřeným na sexuální a reprodukční zdraví.

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení o přístupu ke zdravotnickým službám v subsaharské Africe. Tato část Afriky nebude schopná se rozvíjet, aniž by nedošlo ke skutečnému zlepšení ve zdravotní situaci jejího obyvatelstva. Seznam zdravotních hrozeb v této oblasti je výjimečně dlouhý a dobře známý a to, že jsou tyto hrozby skutečné, je nejlépe potvrzeno odhadovanou délkou života těchto obyvatel. Průměrná délka života je v jednotlivých zemích často obdobná průměrné délce života ve středověké Evropě. Tato skutečnost je bolestná, politováníhodná a frustrující, ale měla by rovněž motivovat rozvinuté a bohaté země, aby těmto zemím poskytly intenzivnější a účinnější pomoc. Je správné angažovat se v projektech, jejichž cílem je zachraňovat životy. Není nic, co by bylo více lidské a zároveň evropské. Zachraňme životy těch, kteří jsou ohroženi. To je to nejmenší, co můžeme udělat.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zpravodajův popis lidského utrpení v celé subsaharské Africe je obrovskou připomínkou toho, jak důležité je pokračovat v boji proti chudobě a tento boj posílit.

Návrhy předložené zpravodajem jsou však založeny pouze na myšlence, že EU by měla hrát vedoucí roli v politice pomoci členských států. Strana June List s tím nesouhlasí. EU nemá provádět operace pomoci a neměla by se pokoušet ovlivňovat činnost členských států v této oblasti.

Pomoc je oblastí, ve které jsou naše zkušenosti bohužel značně skličující. Je proto důležité, abychom byli schopni experimentovat s novými druhy pomoci. Naše země, Švédsko, hledá v současné době nové a zajímavé způsoby. V této historické době je naprosto špatné opakovaně brát členským státům příležitosti pro uvažování nad novými způsoby a nad reformami politiky pomoci. Odpovědnost za pomoc rozvojovým zemím je a měla by zůstat záležitostí členských států.

O mezinárodní spolupráci, jejímž cílem má být nalezení řešení pro zlepšení zdravotní péče v subsaharské Africe, by se mělo usilovat především v rámci OSN, nikoli v rámci EU.

Hlasoval jsem tedy proti tomuto usnesení.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení o rozvojové pomoci ES zaměřené na subsaharskou Afriku. Navzdory úsilí Komise zaměřenému na dosažení rozvojových cílů tisíciletí a zdravotnickou krizi v subsaharské Africe se pomoc ES určená na zdravotnické odvětví v poměru k celkové rozvojové pomoci nezvýšila od roku 2000. Z tohoto důvodu se domnívám, že je správné a nezbytné učinit společný závazek s cílem dosáhnout lepších výsledků v oblasti zdravotnictví a splnit rozvojové cíle, které byly v oblasti zdravotnictví dohodnuty na mezinárodní úrovni.

- Návrh usnesení (B6-0111/2009)

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch návrhu nařízení o zprovoznění Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA). Myslím, že je velice důležité podpořit vytvoření systému SEPA, který podléhá účinné hospodářské soutěži a v jehož rámci neexistuje rozlišení mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami v eurech. Na závěr se domnívám, že Komise, jak je uvedeno v návrhu, by měla být vyzvána, aby stanovila jasný, vhodný a závazný konečný termín pro přechod na produkty SEPA, přičemž by se nemělo jednat o pozdější termín, než je 31. prosince 2012, po jehož uplynutí již budou muset být všechny platby v eurech prováděny s využitím norem SEPA.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Zástupci Labour Party v Evropském parlamentu si přejí, aby byla Jednotná oblast pro platby v eurech úspěchem. Proto nemůžeme podpořit pozměňovací návrhy k této zprávě, které rozšiřují platnost mnohostranných mezibankovních poplatků (MIF). Tyto poplatky nejsou konkurenceschopné a zvyšují náklady pro uživatele. Podrývalo by to důraznost cíle zprávy, jímž je zajištění toho, že jednotný trh odstraní překážky a povede ke snížení nákladů. V konečném hlasování jsme nemohli toto usnesení podpořit, protože byly tyto pozměňovací návrhy přijaty.

- Zpráva: Maria Eleni Koppa (A6-0062/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Podporuji zprávu paní poslankyně Koppaové o významnosti strategického partnerství EU a Brazílie, protože tito partneři sdílí stejný pohled na svět, jenž vychází z jejich úzkých historických, kulturních a hospodářských vztahů. Společně mohou podporovat změnu a řešení na globální úrovni například tím, že budou úzce spolupracovat při podpoře a provádění rozvojových cílů za účelem řešit problémy chudoby a hospodářské a sociální nerovnosti na globální úrovni tím, že posílí spolupráci v oblasti rozvojové pomoci, včetně třístranné spolupráce, a zároveň tím, že budou spolupracovat v boji proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami a trestné činnosti.

S ohledem na klíčovou roli, kterou hraje Brazílie v integračních procesech v Latinské Americe, a na zájem EU prohloubit dialog s tímto regionem a s ohledem na to, že EU vítá iniciativy, jež Brazílie vyvíjí s cílem podpořit politickou a hospodářskou integraci zemí Latinské Ameriky, souhlasíme s tím, že je nutno ocenit stěžejní roli, kterou Brazílie sehrála při prosazování vzniku nedávno ustavené Unie států Jižní Ameriky (UNASUR).

Musíme rovněž uznat, že Brazílie hrála roli prostředníka při řešení regionálních konfliktů v Latinské Americe a Karibiku, přičemž vycházela ze zásad národní suverenity, nevměšování se do vnitřních záležitostí a neutrality, což mělo pozitivní dopad na politickou stabilitu v tomto regionu.

  Vasco Graça Moura (PPE-DE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Brazílie byla poslední z tzv. zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), která se zúčastnila summitu s EU, jenž se konal v červenci 2007 v průběhu portugalského předsednictví. Bylo to tedy přirozeným odrazem vztahů, které Portugalsko s Brazílií vždy udržovalo. Jak bylo v tomto Parlamentu řečeno v září 2007, Brazílie je zemí, jejíchž 200 milionů obyvatel hovoří jedním z evropských jazyků, který patří mezi nejrozšířenější jazyky světa, tedy portugalsky, a jejíž historické, civilizační a kulturní tradice jsou blízké evropským tradicím. To dokazuje i řada politických dohod uzavřených v průběhu celé historie až dodnes. Tento vztah nám pomůže budovat další vzájemné vazby s Latinskou Amerikou.

Vzhledem k uznávanému potenciálu Brazílie a její současné hospodářské a politické výkonnosti na regionální a globální úrovni nesmí být na toto strategické partnerství pohlíženo jako na budoucí překážku v dalších partnerstvích se sdružením Mercosur. Ve skutečnosti by mělo být považováno za příklad, ve kterém EU získala potřebný konsenzus ohledně společných obchodních a politických zájmů. Je třeba poznamenat, že obě strany považují multilaterální činnost za nepostradatelnou. Tato multilaterální činnost vyplývá ze systému OSN a z rámce Světové obchodní organizace.

Na závěr musím říci, že jsem trochu zvědavý na to, jaký rozsah bude v budoucnu přiřčen protokolům o spolupráci v oblasti vzdělávání a kultury.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní poslankyně Koppaové o strategickém partnerství Evropské unie a Brazílie. Role tohoto partnerství je velice významná; partnerství by mělo být novým podnětem k uzavření dohody o přidružení mezi EU a sdružením Mercosur, která je sama o sobě strategickým cílem EU k prohloubení hospodářských a obchodních vztahů, stejně jako k rozšíření politického dialogu a spolupráce mezi oběma regiony. Strategické partnerství by navíc mělo být nástrojem podporujícím demokracii a lidská práva, právní stát a řádnou veřejnou správu na globální úrovni.

  Flaviu Călin Rus (PPE-DE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch návrhu doporučení Evropského parlamentu Radě ke strategickému partnerství Evropské unie a Brazílie, protože se domnívám, že je toto partnerství pro obě strany přínosné a může přispívat k rozvoji vztahů mezi těmito dvěma subjekty s cílem podporovat všeobecné blaho v obou oblastech a po celém světě.

- Zpráva: José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (A6-0028/2009)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Vzhledem ke skutečnosti, že Mexiko a Evropská unie spolu udržují vztahy založené na spolupráci od sedmdesátých let, sdílím naději, že bude toto strategické partnerství představovat nástroj, který v souladu s prohlášením ze San Salvadoru posílí spolupráci mezi těmito partnery na mezinárodních fórech, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond, OECD a jako jsou skupiny G20, G8 a G5, při řešení světové finanční krize a při formulování společného řešení pro obnovení důvěry ve finanční instituce.

Geografická pozice Mexika mu zajišťuje strategické postavení v podobě mostu mezi Severní a Jižní Amerikou a mezi karibskou a tichomořskou oblastí. Doufáme, že toto nové strategické partnerství umožní zavést konání každoročních summitů EU-Mexiko a dá nový podnět globální dohodě mezi EU a Mexikem v různých politických oblastech, včetně lidských práv, bezpečnosti, boje proti obchodování s drogami, životního prostředí a technické a kulturní spolupráce.

S ohledem na usnesení ze dne 11. října 2007 o vraždách žen v Mexiku a ve Střední Americe a úloze Evropské unie v boji proti tomuto jevu doufáme, že dojde k hlubšímu dialogu, hlubší spolupráci a výměně nejlepších postupů.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, vítám zprávu pana poslance Salafranca Sánchez-Neyry o strategickém partnerství EU-Mexiko. Je zásadní, aby díky tomuto strategickému partnerství došlo k významnému posílení vztahů mezi Mexikem a EU, a to jak na multilaterální úrovni, pokud jde o otázky celosvětového významu, tak na bilaterální úrovni, pokud jde o rozvíjení těchto vztahů.

Z tohoto důvodu jsem si naprosto jistý, že tato dohoda umožní posílit koordinaci postojů ke krizím a otázkám celosvětového významu na základě zájmů a obav obou stran. Na závěr doufám, že bude dohoda spatřována jako příležitost k diskuzi o tom, jak lépe uplatňovat doložku o lidských právech a demokracii, neboť lidská práva a demokracie představují základní hodnoty ve všech dohodách obou stran, a jak lépe vyhodnocovat její plnění, včetně rozvoje pozitivního rozměru této doložky.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − EU se musí více zajímat o zvyšující se násilí v Mexiku způsobené drogovými válkami. Dvojnásobný počet vražd souvisejících s drogovým násilím představuje znepokojivý stav.

- Návrh usnesení (RC-B6-0135/2009)

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Skutečné soucítění prezentované různými politickými skupinami s patrnou výjimkou komunistů (z jasného důvodu) je pouze odezvou politické korektnosti prosazované pacifisty mezinárodního showbyznysu. Případ Tibetu, skutečného boje za osvobození, byl přiškrcen moderními Evropany, kteří postrádají spiritualitu. Je to dokonalým příkladem toho, čím se nemá vnitřní a mezinárodní politika zabývat.

Poslanci chtějí s co největší slušností odsoudit násilné postupy čínských komunistů, zatímco prohlašují, že podporují nezávislost regionu, který z historického hlediska není Tibetem. Myšlenka nezávislosti Tibetu v pojetí „Save Tibet“ (Zachraňte Tibet) je pouze máváním řemenem před nosem bezmocné elity a lidí, kteří byli týráni jak duchovně, tak fyzicky.

Tibet ukazuje stejně jako ostatní utlačované národy, co se stane, když je nastolena komunistická diktatura, a jako prostředek proti jejímu zvrácení jak na politické, tak na etnické, kulturní a duchovní úrovni je použita invaze ozbrojených sil.

Tibet bezpochyby propásl svoji příležitost získat zpět svoji svrchovanost tím, že nedokázal pokračovat v ozbrojeném boji poté, co jeho vůdce odešel do exilu. Nyní je třeba vydat se cestou boje za nezávislost, za „Free Tibet“ (Svobodný Tibet), a nikoli cestou otroctví zakrývaného maskou pouhé „papírové nezávislosti“.

  Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Pane předsedající, bezvýhradně podporuji návrh usnesení o 50. výročí tibetského povstání a dialogu mezi dalajlámou a čínskou vládou. Zneužití moci, ať k němu dojde kdekoli, musí být odsouzeno. Na druhé straně je nutné uvést, že čínská vláda má morální povinnost mimo jiné neprodleně a bezpodmínečně propustit všechny osoby, které jsou zadržovány pouze za účast na pokojných protestech, a podat vysvětlení ke všem případům zabití a zmizení a ke všem případům zadržování osob s uvedením povahy obvinění, která proti nim byla vznesena.