Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2175(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0094/2009

Předložené texty :

A6-0094/2009

Rozpravy :

PV 23/03/2009 - 21
CRE 23/03/2009 - 21

Hlasování :

PV 26/03/2009 - 4.5
CRE 26/03/2009 - 4.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0191

Rozpravy
Pondělí, 23. března 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

21. Ceny potravin v Evropě (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0094/2009) paní Batzeliové za Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o cenách potravin v Evropě (2008/2175(INI)).

 
  
MPphoto
 

  Katerina Batzeli, zpravodajka. (EL) Pane předsedající, chtěla bych zahájit poděkováním stínovým zpravodajům ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a čtyřem společně příslušným výborům Evropské komise, s nimiž jsme intenzivně spolupracovali na této zprávě.

Pane komisaři, nejprve bych vám položila jednoduchou otázku: Když jdou spotřebitelé do supermarketu, aby si koupili mléko nebo jogurt, proč si je kupují? Kvůli mléku a jogurtu, nebo kvůli lahvi či tubě? Ptám se vás na to, protože jsou spotřebitelům velmi obratně sdělovány dojmy a názory, že nakupovat potraviny tam, kde se nalézá odvětví, jež je zpracovalo, uvedlo na trh nebo kam ho dopravilo, je nyní mnohem důležitější než zemědělský produkt, než samotná surovina. Před 15 lety činil podíl zemědělství na konečné hodnotě produktu okolo 50 %, dnes to nepřesahuje 20 %.

Zemědělci, ať již pěstitelé či chovatelé, jsou nyní pro spotřebitele „anonymními“ osobami. Jejich vyjednávací pozice, nejen v otázce konečné ceny, ale rovněž zachování kvalitativních a výživových prvků v konečném produktu, nedosahuje úrovně, kterou by měli mít.

Nepokoušíme se o rozdělení, o klasifikaci výrobních odvětví v dodavatelském řetězci, zemědělců, výrobců, velkoobchodníků a maloobchodníků na „dobré“, „zlé“ a „ošklivé“, protože nejsem přesvědčena, že nežijeme ve společnosti a ekonomice „Divokého západu“; jsem přesvědčena, že žijeme v ekonomice založené na předpisech vnitřního trhu Evropské unie, trhu, který poskytuje příležitost pro růst a konkurenceschopnost, pokud funguje transparentně, ale který vytlačuje či eliminuje výrobce a hospodářské činnosti, když na něj proniknou nespravedlivé nebo neprůhledné praktiky.

Proto má otázka, kterou se dnes i v budoucnu budeme zabývat, dva aspekty:

– zaprvé je to sblížení spotřebitelů a výrobců prostřednictvím politiky kvality v potravinářském průmyslu a posilováním a společným formulováním způsobů, jak spotřebitelům poskytnout bezprostřednější přístup k produktivním zemědělským oblastem a zemědělským výrobcům,

– zadruhé aspekt zajištění – tím nemyslím určení – zisku výrobců a spotřebitelů pomocí transparentní cenové politiky, která bude zahrnovat mandatorní dohody týkající se kontroly a dohledu nad zprostředkovatelským výrobním sektorem v rámci celého dodavatelského řetězce.

Tím samozřejmě myslíme zejména malé a střední podniky na místní a vnitrostátní úrovni a také velké mateřské a dceřinné společnosti usazené v Evropě a pracovníky, kteří musí pracovat v podmínkách transparentního vnitřního trhu, a nikoliv v podmínkách ekonomických odnoží, jako jsou kartely a oligopoly.

Proto je dnes, kdy (mimo jiné):

– reálné výrobní ceny nebezpečně klesají,

– jsou spotřebitelské ceny skoro pětkrát až desetkrát vyšší než ceny zemědělských podniků a spotřebitelské ceny zůstávají velmi vysoké, i přes snížení inflace,

– stupeň koncentrace v maloobchodním prodeji i v dalších zpracovatelských společnostech se během posledních pěti let zečtyřnásobil, a tato koncentrace narůstá v důsledku hospodářské krize a bankrotů malých a středních a místních podniků, a tento stav věcí nadále ztěžuje vyjednávání mezi výrobci, společnostmi a spotřebiteli,

– špatné fungování dodavatelského řetězce a jeho praktiky očividně ohrožují zdravou hospodářskou soutěž,

zcela nezbytná existence koordinovaného evropského plánu a integrovaných zásahů v potravinářském odvětví, a to od zemědělského hospodářství až ke konečnému spotřebiteli. Nebylo by přehnané, kdyby se příští zásah Komise, po regulaci a dohledu nad finančním systémem, odehrál v potravinářském průmyslu, který je kromě toho přímo spojen se spekulativními posuny uvedeného sektoru.

Občané mají dojem, že spotřební koš domácností regulují dodavatelské řetězce, výrobní odvětví a maloobchod, nikoliv příjmová politika státu a Evropské unie.

Proto jsem přesvědčena, že bychom se při hlasování o zprávě Výboru pro zemědělství a při čekání na hlasování o závěrečných návrzích Evropské unie týkajících se této záležitosti měli zabývat trvalými problémy fungování trhu s potravinami, který musí naopak fungovat nestranně ku prospěchu evropských občanů, evropských zemědělců a rozvojových zemí a vytvářet důvěru v předpisy v oblasti trhu a instituce.

 
  
MPphoto
 

  Louis Michel, člen Komise.(FR) Nejprve chci poděkovat paní Batzeliové a členům Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kteří předložili tuto zprávu. Diskutujeme o ní v době závažných obtíží, v době zásadní pro potravinářský dodavatelský řetězec Evropské unii.

Jak všichni víte, recese způsobila náhlé zpomalení činnosti ve většině hospodářských odvětví Evropské unie. Odvětví zemědělství zažívá skutečný kolaps tržních cen, což klade závažné otázky v oblasti příjmů zemědělců. Situace je obzvláště závažná v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, například u produktů z masa a mléka.

Za těchto okolností je zásadní, aby potravinářský dodavatelský řetězec fungoval efektivně, chceme-li zmírnit dopady této krize na příjmy zemědělců a zajistit, že spotřebitelé budou dostávat potraviny za příznivější ceny. Proto zůstává otázka potravinářských dodavatelských řetězců a cen potravin v popředí zájmu Komise.

Kromě toho se v důsledku analýzy strukturálních faktorů obáváme dalšího navýšení cen zemědělských surovin v dlouhodobém a střednědobém výhledu. Zlepšením činnosti potravinářského dodavatelského řetězce bude možné zabránit tak vysokým cenám a omezit nestabilitu spotřebitelských cen. Sdílím většinu obav uvedených ve zprávě, které se týkají potřeby zlepšit celkové fungování potravinářského dodavatelského řetězce. Zejména je třeba zvýšit transparentnost v celém řetězci, čímž spotřebitelé získají lepší informace a zlepší se způsob rozdělení přidané hodnoty v uvedeném řetězci.

Od loňského roku Komise zahájila řadu iniciativ zaměřených na zlepšení fungování potravinářského dodavatelského řetězce. V jejich důsledku skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu předložila soubor strategických doporučení. Navíc byla loni představena zelená kniha o jakosti zemědělských produktů.

Ve svém sdělení o cenách potravin přijatém loni v prosinci Komise rovněž formou plánu navrhla několik řešení pro zlepšení fungování evropského potravinářského dodavatelské řetězce. Je naprosto nezbytné pokročit s realizací tohoto plánu. Zejména musíme dále pracovat na zřízení stálého Evropského střediska pro sledování potravinářského dodavatelského řetězce a cen potravin. Poskytováním spolehlivých informací o cenách z jednoho konce řetězce na druhý budeme schopni přispět k boji proti nedostatečné transparentnosti a současně zlepšíme naše chápání fungování tohoto řetězce.

Musíme rovněž dále analyzovat, jak je v rámci dodavatelského řetězce distribuována přidaná hodnota. Této otázce přikládám obzvláštní význam. Jak je uvedeno ve sdělení o cenách potravin, nerovnováha mezi vyjednávacími pozicemi zemědělských výrobců a zbytkem řetězce má závažný dopad na marže v odvětví zemědělství. Není pochyb, že úsilí o zvýšení srozumitelnosti a pochopení otázky, jak se přidaná hodnota dělí, by bylo prvním krokem k obnovení rovnováhy vyjednávacích pozic v rámci celého řetězce. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že konkurenceschopnost potravinářského dodavatelského řetězce nemůže být vybudována na úkor některých jeho článků. Je klíčové, aby výrobci potravin a prodejci v zemědělsko-potravinářském průmyslu mohli nadále spoléhat na udržitelnou a konkurenceschopnou zemědělskou výrobní základnu v rámci Evropské unie.

Jsem přesvědčen, že jakmile dojde k úplné realizaci uvedeného, plán navržený Komisí nám umožní reagovat na většinu otázek a obav uvedených ve zprávě paní Batzeliové.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Přednesení je ukončeno.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 26. března 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Roselyne Lefrançois (PSE), písemně.(FR) Zpráva, o níž musíme rozhodnout ve čtvrtek, se pokouší prakticky reagovat na potíže milionů našich občanů, kteří trpí vysokými cenami potravin.

V souvislosti s nižší evropskou kupní silou bylo důležité, aby Parlament rozhodl o problému, jehož řešení jsou však známá. Ve skutečnosti může být rozdíl mezi začátkem a koncem potravinářského dodavatelského řetězce vysoký až v poměru jedna ku pěti a, i když to liberálové stále odmítají uznat, problémy trhu je třeba řešit kvůli zajištění spravedlivých cen pro spotřebitele a důstojných výnosů pro zemědělce. Sama jsem navrhla, aby byl v textu potvrzen význam nástrojů regulace trhu – o to naléhavější, že právě procházíme krizí.

Avšak kvůli tomu, abych zajistila, že se „dostupné ceny“ nestanou jiným označením pro „nekvalitní výrobky“, požádala jsem rovněž o to, aby byl do zprávy vložen koncept pobídek pro ekologické zemědělství. Je žádoucí, aby měli spotřebitelé možnost přístupu ke kvalitním produktům za spravedlivou cenu, a to díky ambiciózní politice finančních pobídek zaměřených n tento druh zemědělské výroby.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Petre (PPE-DE), písemně.(RO) Ceny potravin v poslední době prudce vzrostly. To má dva důvody: zaprvé celosvětová krize zemědělství a potravinářských produktů a zadruhé koncentrace trhu, která se zvýšila z 21,7 % v roce 1990 na více než 70 % v současnosti.

Ceny, které platí spotřebitelé, jsou v průměru pětkrát vyšší než ceny vyplácené výrobcům. Obchodní řetězce si často kladou nespravedlivé podmínky a ztěžují přístup na trh zemědělcům a drobným dodavatelům.

Podporuji myšlenku Evropské komise ohledně vytvoření evropského systému pro sledování trhu. Rovněž podporuji myšlenku vytvoření Evropské sítě pro hospodářskou soutěž.

Prostředky z Programu pro rozvoj venkova by měly zvýšit platby výrobcům.

Myšlenka obnovení konceptu „místních produktů“ a účinnější podpora trhů s tradičními potravinami jsou řešení, která velmi podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE), písemně.(RO) Vítám zprávu paní Batzeliové, která zdůrazňuje velké nepoměry mezi cenami potravinářských produktů v supermarketech a cenami vyplácenými výrobcům. To je naneštěstí také případ zemí, jejichž životní úroveň je daleko nižší než evropský průměr, například Rumunska.

Odmítneme-li všechny návrhy na kontrolu cen, potom nebude možné nepozorovat, že je vyjednávací pozice supermarketů výrazně silnější než u výrobců. To je rovněž oblast, kde můžeme podniknout rozhodnější opatření jako součást politiky ochrany hospodářské soutěže a spotřebitelů.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí