Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 23. března 2009 - Štrasburk

23. Aktivní dialog s občany o Evropě (krátké přednesení)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0107/2009) pana Hegyiho za Výbor pro kulturu a vzdělávání o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)).

  Gyula Hegyi, zpravodaj. – (HU) Evropa je zemí zaslíbenou pro obyvatele vzdálených kontinentů nebo Balkánu, kteří si přejí dostat se do Evropy. Současně je pro ty, kteří do ní již vstoupili, Evropa v mnoha ohledech symbolem zklamání, nudy nebo byrokracie: občanů EU, ať již intelektuálů utvářejících veřejné mínění či běžných občanů.

Když jsem tuto zprávu dostal, začal jsem ji číst s obrovským nadšením. Musím říci, že mé nadšení na konci do určité míry opadlo, protože jsem sám zjistil, kolik překážek stojí v cestě účasti na aktivním dialogu s občany a jak moc je byrokratická mašinerie Evropské unie vzdálená každodennímu životu a přáním jejích občanů. V každém případě jsem si díky zprávě uvědomil, že – možná to není překvapení – čím nižší je úroveň vzdělání nebo postavení našich občanů, tím méně rozumí integraci a tím více jsou euroskeptičtí.

Proto se domnívám, že se jedná o nejdůležitější část mé zprávy, že kromě mladých lidí – které lze snáze získat pro evropskou integraci vzdělávacími prostředky – bychom se měli zaměřit především na ty, které dosud nebylo možné zasáhnout. Sem patří obyvatelé malých vesnic, pracující třídy, důchodci a obecně ti, kdo mají skromnější prostředky a pochází ze skromnějších poměrů. Je třeba, abychom se jim pokoušeli přinášet myšlenku Evropy a hodnoty evropské jednoty.

Ve své zprávě doporučuji, aby mělo v porovnání se současností mnohem více studentů možnost získat stipendium Erasmus, samostatný návrh v tomto ohledu navrhla mládežnická organizace Maďarské socialistické strany. Pouze malé procento studentů maďarských univerzit má možnost využít výhody tohoto studentského výměnného programu, přestože by bylo žádoucí, aby každý, kdo získá univerzitní diplom, strávil aspoň půl roku studiem v zahraničí.

Moje vlastní myšlenka byla taková, že by mělo existovat společné jednoleté evropské studium historie. Studenti by se měli alespoň jeden rok učit stejnou evropskou historii ve všech 23 úředních jazycích a všech 27 členských státech. Komise tento návrh příliš nepodpořila a do textu zahrnula jeho oslabenou verzi.

Na základě doporučení vyučujících z maďarských vysokých škol jsem navrhl vytvoření Evropské otevřené univerzity, jinými slovy „Volkshochschule“, lidové vysoké školy. Evropští občané by měli mít možnost zapsat se kdekoliv v Evropě a bez ohledu na jejich vysvědčení či diplomy do relativně otevřeného vzdělávacího programu nabízejícího výuku historie Evropské unie, jejího vytvoření a fungování.

Poslanci Evropského parlamentu si to již dlouho přejí, jejich přání by však někdo mohl nazvat požadavkem, aby Euronews, které jsou minimálně zčásti financovány z peněz EU, vysílaly programy ve všech úředních jazycích členských států. Na skutečnosti, že se program Euronews vysílá arabsky nebo rusky, ale nikoliv maďarsky či v jiném úředním jazyku členského státu, je něco absurdního. Mimochodem jsem velmi smutný, pane komisaři, že musím podat zprávu – předpokládám, že to uslyšíte poprvé – o tom, jak nabídka vysílání kabelové televize v Budapešti přišla o anglické vysílání Euronews a byla nahrazena programem v čínském znění, protože je po čínském vysílání naneštěstí větší poptávka než po Euronews, vzhledem k tomu, že nejsou vysílány v maďarštině a vzhledem k tomu, že v naší zemi nyní žije významný počet Číňanů.

Hodně se diskutovalo o tom, a chtěl bych informovat pana komisaře, pokud je přítomen, že bych chtěl rovněž doporučit, aby byli úředníci Evropské unie schopni komunikovat se sdělovacími prostředky otevřeněji, než jak tomu bylo v tomto případě. Problémem však často je, že není nikdo, kdo by byl schopen kompetentně vyjádřit stanovisko Komise, a proto je slyšet pouze názor jejích oponentů.

Protože se můj čas chýlí ke konci, bude moje poslední věta znít, že doporučuji, aby se místní nevládní organizace zapojily do kampaní EU, aby je tak lépe přijímaly místní komunity, a hovořily jazykem, kterému jejich obyvatelé rozumí.

  Louis Michel, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, dovolte mi jednu drobnou, ale zcela osobní odbočku, která nemá co do činění s otázkou položenou mým kolegou. Docela nechápu vaše přání ohledně účasti nevládních organizací na volební kampani. Nechápu to, ale předám tuto žádost svému kolegovi.

Současná politická a hospodářská situace samozřejmě zvyšuje potřebu aktivního dialogu s občany. Ti musí být informováni o změnách Evropské unie, které přímo či nepřímo ovlivňují jejich každodenní životy a u nichž musí mít možnost účasti.

To tvořilo základ práce Komise během posledních čtyř let. Velmi vítám zprávu pana Hegyiho nazvanou Aktivní dialog s občany o Evropě. Usilujeme o to, aby občané 27 členských států Evropské unie dostávali podrobnější informace o Evropské unii, aby pochopili nejen to, jak může Evropská unie pomáhat reagovat na významné problémy, jimž Evropa a dnešní svět čelí, ale rovněž aby si mohli vyměňovat a sdělovat názory na toto téma.

Zabýváme se také vytvořením dalších přístupných fór, kde se bude tato diskuse odehrávat, přičemž se využívají všechny dnes dostupné prostředky a technologie: on-line fóra, sdělovací prostředky a prostředky na místní úrovni.

I když souhlasíme s mnoha doporučeními této zprávy, moje kolegyně nemůže podpořit názor, že dosud nefunguje žádná komunikace. Rovněž říká, že zatímco se naše komunikace během posledních let určitě zlepšila, musíme být stále realističtí ohledně toho, čeho lze dosáhnout s rozpočtem pouhých 100 milionů EUR pro 27 členských států, 23 jazyků a 500 milionů lidí.

Kromě toho Komise určitě nemůže zůstat osamocena v otázce komunikace o Evropě s občany. Je nezbytné společné úsilí všech institucí a všech členských států. Proto jsme vyjednali dohodu s členskými státy a Parlamentem o společné komunikaci o Evropě. Tato politická dohoda nazvaná Partnerství pro komunikaci o Evropě byla podepsána 22. října 2008. Je to poprvé, kdy se členské státy Evropské unie společně zavázaly komunikovat o Evropě s občany Evropské unie. Nyní je důležité, abychom tuto dohodu plně realizovali. Zcela souhlasím s významem tohoto procesu pro konzultování občanů a s potřebou rozšíření tohoto dialogu na všechny úrovně společnosti.

Pravidelný dialog mezi Komisí a zástupci občanské společnosti začal před třiceti lety. Přihlíží k politice otevřenosti a zapojení všech, kterou Komise uplatňuje již mnoho let a která dokresluje velkou různorodost oblastí činnosti a rozmanitost zúčastněných stran.

Rád bych zdůraznil, že spolupráce mezi zastoupeními Komise a informačními kancelářemi Parlamentu v členských zemích funguje celkově velmi dobře.

Nadcházející evropské volby jsou velmi dobrým příkladem politické vůle obou orgánů ke spolupráci s cílem stanovit společné komunikační priority.

Pokud se týká potřebné informovanosti na místní a regionální úrovni, zaměřené zejména na mladé lidi, prvovoliče a ženy, s uspokojením beru na vědomí blahopřání, jichž se Komisi dostalo za výběr projektů v rámci Plánu D.

Využiji této příležitosti a oznámím, že Komise rovněž v souvislosti s evropskými volbami zamýšlí zahájit zvláštní činnosti v rámci iniciativy Debate Europe – Plán D. K vytvoření nové internetové stránky a propojení s místními televizními stanicemi bych rád uvedl, že Komise právě vytváří sítě rozhlasových a televizních operátorů, které budou vysílat programy o evropské problematice. Jakmile budou vytvořeny a v provozu, pokryjí každý týden společně s Euronews 60–90 milionů občanů ve všech jazycích Evropské unie.

Pokud se týká významu zavádění kurzů evropského práva a evropských dějin do školních osnov, Komise sdílí názor, že by se mladí lidé měli ve školách učit o zásadních faktech o Evropské unii. Doufáme, že členské státy budou následovat tento návrh o tak důležité otázce.

Je zde mnoho dalších zajímavých doporučení, které si zaslouží vaši pozornost, ale naneštěstí je náš čas omezen.

Dovolte mi uzavřít tím, že se vrátím k zásadnímu rámci činnosti evropských orgánů: účinná komunikace je možná pouze za úzké spolupráce všech zúčastněných stran. Komise si cení neutuchající podpory Parlamentu. Za sebe tleskám vašemu osobnímu závazku jakožto poslanců Evropského parlamentu.

  Předsedající. – Přednesení je ukončeno.

Hlasování se bude konat v úterý 24. března 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. – Jedná se o jednu z nejdůležitějších otázek, kterou je třeba řešit. Obyvatelé Evropy se necítí být evropskými občany. Pojem občanství EU je stále nejasný, takže občanství jednotlivých států převažuje.

Většina občanů se nepovažuje za součást tohoto procesu a vnímá Evropskou unii jako vzdálenou instituci. Pozitivní opětovné propojení zahrnuje zlepšený dialog mezi občany a evropskými orgány, potřebu ratifikace Lisabonské smlouvy, význam konzultačního procesu a společné otevřené diskuse.

Před rokem, v dubnu 2008, jsme přišli s myšlenkou Debate Europe, která poskytuje příležitost překonat často umělé rozdělení mezi vnitrostátními a evropskými otázkami.

Nakonec však musí mít evropští občané jasnou představu o směru, kterým se bude evropský proces ubírat. Existují dva přístupy, které již nemohou nadále existovat společně. Je třeba se rozhodnout. Jsme pro plně integrovanou Evropskou unii, nebo jsme pro bezproblémové fungování současného stavu. Když občané vidí, jak jejich vlády lavírují od jednoho k druhému, kdo by je mohl obviňovat, že se v tomto procesu cítí jako cizinci?

  Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. – (HU) Zpráva Gyuly Hegyiho se věnuje významnému současnému problému. Ratifikaci Lisabonské smlouvy, která zaručí efektivnější a demokratičtější Evropskou unii, odmítlo irské referendum. Od té chvíle je zdrojem a původcem nejistoty a dezorientace v Evropě.

Evropským občanům musíme umožnit účinnější vliv na vytváření politik Evropské unie. Aby tomu tak bylo, potřebujeme vhodnou výchovu, protože velkými odpůrci integrace jsou lidé s nižším vzděláním. Například je zásadní poskytovat vzdělání o obecných záležitostech EU a záležitostech občanství na otevřených univerzitách nebo jako součást středoškolských osnov. Je důležité, aby lidé znali svá práva, aby věděli, že EU nefunguje nad nimi, ale mezi nimi. Musíme zajistit dostupnost vhodných informačních zdrojů v méně rozvinutých oblastech. Garantem fungování demokracie není byrokracie, ale samotní občané – to je jádro demokratické kultury. Je nezbytné, aby sdělovací prostředky pomáhaly rozvíjet komunikaci mezi institucemi a občany, stejně jako komunikaci mezi občany.

Nemůžeme od občanů očekávat odpovědná rozhodnutí, nebo vlastně vůbec žádná rozhodnutí, pokud jim neposkytneme vhodné informace. Podávání informací je naším úkolem a naší povinností, zatímco rozhodování je právem občanů. Letos v květnu uplyne pět let od vstupu Maďarska do Evropské unie a můžeme vidět, že Evropská unie není bez tváře, ale že EU jsme my, všichni jednotliví občané. Je třeba, abychom věděli, že rozhodování je na nás. Využijme této příležitosti.

  Sirpa Pietikäinen (PPE-DE), písemně. – (FI) Moje poděkování patří zpravodaji a jeho vynikající práci. Cením si, že uvedl mnoho důležitých aspektů a problémů souvisejících se vzájemnou komunikací mezi EU a jejími občany.

V žádném z členských států není EU u občanů favoritem číslo jedna. Irské referendum loni v červnu podle všeho alespoň ukázalo, že si Irové nepřejí větší vliv Unie. Z nějakého důvodu se negativní poselství a obavy ze státu pohlceného neosobním Bruselem šíří lépe než zprávy o tom, co se Unii povedlo. Velká neznámá je také vždy jednoduše považována za hrozbu a je jednoduché přidat se k tomuto konkrétnímu směru.

Větší účast ze strany jednotlivců a nevládních organizací na všech činnostech Unie by ji mohla učinit přijatelnější. Zejména v právních záležitostech by měli mít jednotlivci a organizace větší vliv a měli by vyjadřovat své názory ve všech fázích legislativního procesu.

Zpravodaj také uvádí zajímavou skutečnost týkající se nedávných referend v EU: ženy hlasovaly proti EU mnohem častěji než muži. Zřejmě se z nějakého důvodu EU jeví ženám jako nepřátelštější.

Jeden důvod je jasný: Unie má velmi mužskou tvář. Předseda Komise je muž, stejně jako 70 % komisařů. Podobně místo předsedy Evropského parlamentu zastává muž a muži stojí v čele většiny parlamentních výborů. Je důležité, aby byla v nadcházejícím volebním období při naplňování postů v EU co nejvíce uplatňována rovnost mezi ženami a muži. Do jedné z uvedených funkcí by měla být jmenována žena.

Pro podporu legitimity Evropské unie je nejdůležitější dialog s občanskou společností.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Jako vždy se před evropskými volbami dostává do popředí otázka množství poskytovaných informací a nedostatků v dialogu s občany.

Proto vítám návrh usnesení o aktivním dialogu s občany, které podtrhuje význam zapojení evropských orgánů, celoevropského vzdělávacího systému a masových sdělovacích prostředků. Odmítnutí Ústavní smlouvy ve Francii a v Nizozemsku a irská opozice vůči Lisabonské smlouvě vyjádřená referendem ukázaly, že zahájení kampaně zacílené na občany s nižším vzděláním je klíčovou a nezbytnou strategií, kterou plně podporuji.

Vzhledem k většímu rozšíření internetu v členských státech Evropské unie bychom měli využít tohoto nástroje a jeho prostřednictvím zefektivnit dialog s občany. To by umožnilo zaznamenávat názory lidí, jež by mohly být později vyhodnoceny a začleněny do našeho rozhodovacího procesu. Také se domnívám, že by historie EU, způsob jejího fungování a občanská práva měly tvořit základní složku evropských osnov.

Jsem proto opravdu přesvědčena, že lze zajistit podmínky pro soudržný dialog s občany, kteří budou na Evropu a Evropskou unii na základě přesných informací a znalostí nahlížet z jiné perspektivy.

  Dushana Zdravkova (PPE-DE), písemně. – (BG) Dámy a pánové, chtěla bych poblahopřát panu Hegyimu za jeho úžasnou zprávu, která podle mne výrazně přispěje k zahájení dialogu mezi občany Evropské unie.

Úspěšné splnění komunikačních priorit evropských orgánů v partnerství s členskými státy bude významným krokem k lepší informovanosti občanů Evropské unie. Pouze dobře informovaný občan může využívat příležitostí, které se mu nabízí, a zapojit se do aktivního dialogu o Evropě. Všichni jsme zažili důsledky problémů nedostatečné informovanosti lidí: zamítavá hlasování v referendech a zablokování rozvoje Evropy.

Jako předsedkyně bulharského občanského sdružení jsem pevně přesvědčena, že zapojení občanů do rozhodování jim umožní přímo ovlivňovat politické procesy na úrovni EU. Jsem přesvědčena, že se jedná o jednu z velmi důležitých oblastí, která musí být rychle reformována a zdokonalena.

Jsem přesvědčena, že tato zpráva umožní Evropskému parlamentu předat nezbytné pokyny a nezbytná doporučení ostatním orgánům, ale také organizacím občanské společnosti, protože občané jsou klíčovým prvkem budoucího rozvoje Evropy. Bez jejich spolupráce a účasti bychom nemohli dosáhnout cílů, které jsme si sami stanovili.