Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0183(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0091/2009

Předložené texty :

A6-0091/2009

Rozpravy :

PV 26/03/2009 - 2
CRE 26/03/2009 - 2

Hlasování :

PV 26/03/2009 - 4.2
CRE 26/03/2009 - 4.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0188

Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 26. března 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

2. Rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství (změna jednotného nařízení o společné organizaci trhů) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0091/2009) pana Sierkierskiho, jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství (KOM(2008)0563 – C6-0353/2008 – 2008/0183(CNS)).

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski, zpravodaj. (PL) Paní předsedající, paní komisařko, dnes projednáváme velmi závažné téma – program rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství. Tento program je důležitý, protože se týká milionů lidí, kteří žijí v chudobě a potřebují konkrétní pomoc. Podporujeme návrh Evropské komise na navýšení rozpočtu o dvě třetiny, to znamená z 305 milionů EUR na téměř 500 milionů EUR ročně, a na rozšíření nabídky produktů dostupných v rámci tohoto programu.

Tento program samozřejmě nevyřeší problémy podvýživy a chudoby občanů Společenství, jistě však pomůže tyto problémy zmírnit. Jsme proti návrhu na okamžité zavedení – opakuji okamžité zavedení – spolufinancování ze strany vnitrostátních rozpočtů, protože by to mohlo omezit účast některých zemí na programu, případně je zcela vyloučit. Týká se to zejména zemí s nízkým příjmem na obyvatele a zemí, které mají problémy v oblasti rozpočtu. Je to zvláště důležité s ohledem na současnou hospodářskou krizi. Jsem přesvědčen, že Rada v této záležitosti dokáže dosáhnout kompromisu.

Rovněž podporujeme návrh, aby potraviny určené k rozdělování v rámci tohoto programu pocházely z Evropské unie. Mělo by se přednostně jednat o čerstvé potravinové výrobky z místní produkce, čímž podpoříme domácí výrobce potravin prostřednictvím zvýšení poptávky. Zároveň tak zajistíme, že rozdělované potraviny budou mít odpovídající jakost.

Značnou polemiku vzbudila otázka právního základu tohoto programu. Jak víme, právní služba Rady zpochybnila stanovisko Komise. V této záležitosti paní komisařka může spoléhat na podporu Parlamentu. V otázce jednoznačných priorit a dlouhodobého plánování sdílím stanovisko Komise. Rozšíření programu na tři roky pomůže zefektivnit nakládání s dostupnými zdroji.

Přijetím této zprávy vyšle Parlament našim občanům pozitivní signál. Jelikož EU poskytuje pomoc nejchudším zemím Afriky, což samozřejmě podporujeme, nesmí zapomínat ani na své vlastní občany. Potravinové programy EU pro nejchudší osoby v Evropské unii, jako jsou programy Ovoce do škol a Mléko do škol, mění postoj veřejnosti vůči EU a společné zemědělské politice, které řada lidí silně kritizuje. Naši občané by měli vědět, že potraviny, které dostávají, pochází z programů EU a z prostředků EU.

Tento program je potvrzením toho, že EU vnímá svou odpovědnost vůči nejpotřebnějším občanům. Do této skupiny patří zejména lidé bez domova, rodiny v obtížné situaci, nezaměstnaní, svobodní rodiče, přistěhovalci, uchazeči o azyl a lidé v pokročilejším věku nebo osoby s omezenými zdroji. Často se jedná o lidi s postižením, nebo dokonce o děti.

Nesmíme zapomínat, že transformace, která proběhla v zemích nedávno přičleněných k EU, měla za následek značné rozvrstvení příjmů těchto společností. V některých těchto zemích kromě toho rozdíly v příjmu a životní úrovni stále rostou. Chudobou jsou postiženy zvláště rodiny z malých měst a obyvatelé venkova. Roste počet lidí, kteří si nemohou dopřát ani zajištění základních životních potřeb.

V Radě jsme dospěli do jakési slepé uličky, kdy každý čeká na stanovisko Parlamentu, a já jsem přesvědčen, že přijetí mé zprávy přesvědčí Českou republiku, která je v současnosti předsednickou zemí, aby obnovila v Radě rozpravu a nalezla rozumný kompromis. Doufejme, že legislativní práce bude zakončena v květnu nebo v červnu tohoto roku. Rád bych vybídl ty členské státy, které se programu neúčastní, aby se do něj zapojily. Na závěr bych rád jménem milionů občanů, kteří mají prospěch z tohoto programu, jménem charitativních organizací, které rozdělují potraviny, i jménem svým poděkoval všem poslancům Evropského parlamentu, a to nejen těm, kteří mou zprávu podpořili.

 
  
MPphoto
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, dříve než se vyjádřím k obsahu návrhu, ráda bych poděkovala zpravodaji, panu Siekierskimu, a členům Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za vypracování této zprávy.

Ráda bych úvodem upozornila na kontext dnešní rozpravy, protože tento návrh se netýká paragrafů, politické moci nebo slibů: týká se lidí. Miliony Evropanů jsou postiženy obtížnou hospodářskou situací a rychlým růstem cen potravin, kterého jsme svědky od roku 2007. Neuvědomujeme si, kolik je lidí, pro které znamená nedostatek odpovídajících potravin každodenní starost: 43 milionu Evropanů si nemůže dopřát maso, kuře nebo rybu ani obden. Podle mého názoru je to překvapivé číslo.

Program pro nejchudší se zaměřuje na ty příslušníky naší společnosti, kteří nejvíce potřebují potravinovou pomoc: lidi, kteří nevědí, čím zítra nakrmí své děti; lidi, kteří nepřemýšlejí nad tím, co budou mít ten který den k večeři, ale nad tím, zda vůbec budou mít co jíst; lidi, pro které je jedinou restaurací restaurace zvaná Resto du Cœur.

S více než třinácti miliony chudých lidí, využívajících tento program, s devatenácti členskými státy, které se jej účastní, a jakožto režim, který představuje stabilní příležitost pro produkty, na něž se vztahuje intervence, již tento program nepochybně prokázal svou hodnotu. Parlament to uznal už v roce 2006, kdy vyzval Radu a Komisi, aby z tohoto programu učinily v budoucnu trvalý nástroj a rozšířily rozdělování potravin, aniž by jej omezovaly na produkty, na něž se vztahuje intervence.

S radostí konstatuji, že ve zprávě pana Siekierskiho se podporuje přístup Komise a vyjadřuje souhlas s tím, že je nezbytné zachovat tento program v rámci společné zemědělské politiky. To je zvlášť důležité v době, kdy se ozývají tvrzení, že posláním naší zemědělské politiky není sytit lidi.

Doposud je program financován výhradně z prostředků Společenství. Náš návrh zahrnuje spolufinancování. To je významná změna, jsem však přesvědčena, že představuje zásadní zlepšení tohoto schématu. Spolufinancování umožní, aby prostředky, které jsou k dispozici na toto opatření, více odpovídaly skutečným potřebám; povzbudí členské státy, aby přijaly větší odpovědnost za řízení programu a je to rovněž prostředek k posílení prvku soudržnosti, neboť země, které čerpají z Fondu soudržnosti, budou mít nižší míru spolufinancování.

Zároveň sdílím názor, že bychom neměli riskovat, aby členské státy z tohoto režimu odstupovaly. Navrhujeme proto postupné zavádění tarifů spolufinancování s cílem zachovat rozdíl mezi členskými státy, které čerpají z Fondu soudržnosti, a státy, které z něho nečerpají.

Souhlasím s tím, že bychom se měli více snažit o zlepšení nutriční hodnoty potravin poskytovaných v rámci programu. Jak už řekl pan zpravodaj, to znamená poskytovat například čerstvé potravinové výrobky pocházející převážně z místní produkce. Není však vhodné vylučovat zahraniční produkty nebo produkty pocházející ze zemí mimo Evropskou unii, jak se navrhuje ve vaší zprávě. To by znamenalo další nákladné kontroly a mohlo by to být vnímáno jako signál protekcionismu ze strany EU a tento postup by mohli zpochybnit i naši partneři ve WTO. Přesto však většina rozdělovaných potravin bude ve skutečnosti vyprodukována v Evropské unii, zejména z intervenčních zásob, s největší pravděpodobností prostřednictvím veřejných zakázek, které nyní zadáváme zejména v odvětví mléčných produktů.

Vzhledem k tomu, že na režimu se významně podílejí charitativní organizace, náš návrh umožňuje uhradit nevládním organizacím dopravu a administrativní náklady. Navrhujete, aby byly rovněž uhrazeny náklady za skladování. Tuto myšlenku v zásadě podporuji, nemohu však souhlasit s tím, abychom stanovení sazby výše náhrad ponechali na členských státech. Musíme stanovit stejnou maximální výši náhrad pro všechny zúčastněné země, zejména proto, abychom zajistili, že program bude účinný a bude se zaměřovat na poskytování potravin.

Závěrem mi dovolte upozornit na to, že Rada čeká na výsledek dnešní rozpravy a hlasování, než bude sama pokračovat v diskusi. Doufám, že ministři využili tuto dobu čekání účelně. Z dnešní rozpravy by proto měl vzejít jasný signál: nezapomínejte na ty, kteří čekají ve frontě u jídelen pro chudé nebo na další potravinový balíček. Nečekejte tedy příliš dlouho! Musíme z tohoto režimu potravinové pomoci učinit do budoucna trvalý nástroj.

 
  
MPphoto
 

  Florencio Luque Aguilar , navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. (ES) Paní předsedající, současná hospodářská krize v Evropě povede v příštích letech k nárůstu počtu lidí, kteří se ocitnou pod hranicí chudoby. Počet těchto lidí již dosáhl 80 milionů, což je 16 % světové populace.

Během současné krize je důležité především, abychom zajistili nepřetržité poskytování potravin lidem ve stavu nejvyšší nouze. Intervenční zásoby byly dosud nástrojem, který byl velmi užitečný z hlediska zásobování nejchudších obyvatel Společenství potravinami a který současně zajišťoval evropským výrobcům stálé ceny. Tyto zásoby se však postupně likvidují.

Bylo by vhodné, aby nový program pomoci pro nejchudší sloužil rovněž jako odbytiště pro produkci potravin Evropského společenství. Napomohli bychom tak setrvání zemědělců ve venkovských oblastech.

Návrh Evropské komise nepožaduje, aby potraviny poskytované v rámci tohoto programu byly produkovány výhradně ve Společenství, protože je to v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace. Rád bych však Komisi připomněl, že Spojené státy věnují celých 67 % svého zemědělského rozpočtu potravinovým programům určeným na pomoc nejvíce znevýhodněným občanům, který přináší ještě další prospěch tím, že zvýhodňuje americké zemědělce a chovatele dobytka.

To je v příkrém rozporu s výdaji navrhovanými v novém programu Společenství, který má dosahovat výše pouhého 1 % rozpočtu v rámci společné zemědělské politiky (SZP).

 
  
MPphoto
 

  Agnes Schierhuber, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, i já bych ráda vyjádřila upřímné díky panu Siekierskimu za jeho zprávu. Dovolím si dokonce říct, že odvedl vynikající práci.

Evropská unie má program rozdělování potravin nejchudším obyvatelům již 20 let. Proto v roce 2006 bylo například možné poskytnout pomoc přibližně 13 milionům lidí z 15 členských států prostřednictvím různých opatření. Jsem přesvědčena, že tento program – jak to již paní komisařka i pan zpravodaj řekli – bude hrát významnou úlohu při zachovávání a prosazování solidarity v rámci našeho Evropského společenství, protože EU je podle mého názoru nejen společný hospodářský trh, ale především společenství hodnot a solidarity a tím také zůstává. Rovněž s ohledem na ekologické a sociálně tržní hospodářství spočívající na třech pilířích hospodářství, životního prostředí a sociálních záležitostí, které jsou všechny stejně významné, takže všechny členské státy se mohou na tomto programu podílet, podporuji stanovisko zpravodaje, že tento program by měl být tak jako doposud v plné míře financován Evropskou unií.

Ráda bych zdůraznila, že i když je pro nás důležité používat především produkty vyrobené v rámci Společenství, neměl by se program – bude-li to třeba – omezovat výhradně na tyto produkty.

Závěrem bych ráda uvedla, že pro mě osobně je samozřejmé, že bychom měli pomáhat těm nejchudším do té míry, do jaké jsme schopni. Upřímně doufám, že dnes, jak řekla paní komisařka, bude velká většina poslanců hlasovat pro tuto zprávu, abychom tak dali jasné znamení Radě.

 
  
MPphoto
 

  María Isabel Salinas García, jménem skupiny PSE. (ES) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, úvodem bych ráda poblahopřála panu zpravodaji, se kterým sdílíme, pokud jde o tento program, podobné názory a na druhém místě bych ráda poblahopřála všem, kteří se na této zprávě podíleli, protože v době hospodářské krize má zachování takového programu zásadní význam a představuje zjevný přínos v oblasti sociální.

I když se podílíme pouze na postupu konzultací, musíme v této době hospodářské nejistoty vyslat z Evropského parlamentu jednoznačné poselství. Musíme z Bruselu a ze Štrasburku vyslat signál, že se nezabýváme pouze obnovou finančního systému, ale že jsme si taky plně vědomi potřeby rozvíjet naše sociální politiky, zejména politiky, které podporují lidi ve stavu nejvyšší nouze – nejchudší obyvatele Evropské unie.

Jsme zajedno s Komisí v tom, že program rozdělování potravin by měl být nadále považován za součást společné zemědělské politiky, a to z řady důvodů: protože evropské zemědělství má významný sociální rozměr, protože tento program je nástroj, který funguje, protože nyní jej potřebujeme více než kdy předtím a protože je zapotřebí, aby fungoval i nadále.

My, příslušníci skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, stejně jako pan zpravodaj, jsme proti tomu, aby byl tento program spolufinancován Evropskou unií a jejími členskými státy, protože by to znamenalo diskriminaci mezi jednotlivými státy podle jejich bohatství, což by v důsledku mohlo vést k tomu, že by tento program nemohl být realizován právě v těch nejvíce znevýhodněných zemích.

Je obtížné pochopit, proč právě v době nejvyšší nouze chce Komise ušetřit prostředky na nejsociálnějším aspektu společné zemědělské politiky, zejména když zemědělský rozpočet vykazuje každoročně přebytek.

Úplné financování ze strany Společenství je pro nás zásadní. Musíme zajistit, že tento program bude fungovat ve všech zemích, zejména v těch, které jsou ve stavu největší nouze. 43 milionů potenciálních příjemců tohoto programu si žádá, abychom vyvinuli značné úsilí a nesnažili se za žádných okolností bránit rozpočtovým výdajům. Šetřit ano, ale ne na těch nejchudších.

Tento program musí zahrnovat celou dráhu rozdělování potravin, aby se potraviny mohly dostat k občanům ve všech členských státech. V zájmu tohoto cíle jsme my, příslušníci skupiny sociálních demokratů, jejichž stínovou zpravodajkou jsem, předložili pozměňovací návrh, v němž navrhujeme, aby veškeré výdaje spojené s rozdělováním, skladováním a administrativou byly hrazeny z finančních prostředků Společenství.

Rovněž souhlasíme se zpravodajem, že potraviny by měly mít vysokou jakost a pokud možno by měly pocházet ze Společenství. Tento přístup je v souladu se stanoviskem Parlamentu k ostatním podobným programům, o nichž jsme v této sněmovně v poslední době jednali, jako je například plán distribuce ovoce ve školách.

To je vše, děkuji. Doufáme, že Komise vezme při svém hlasování v úvahu stanovisko Parlamentu, a především doufáme, že tento plán uvede v rámci Evropské unie co nejdříve do praxe.

 
  
MPphoto
 

  Willem Schuth, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte mi úvodem vyjasnit, že otázku rozdělování potravin nejchudším osobám v nadcházejícím hlasování o zprávě pana Siekierskiho nepovažuji za spornou, zejména v těchto hospodářsky tak obtížných dobách. Zároveň bych proto hned na začátku také rád vyjasnil, že nebylo snadné nalézt společný postoj v rámci naší skupiny. Respektuji proto osobní rozhodnutí každého člena odchýlit se a nepodpořit plánované odmítnutí této zprávy.

Z jakého důvodu nemohu podpořit výsledek hlasování výboru v jeho stávající podobě? Vede mě k tomu řada důvodů, které nemají naprosto nic společného s pomocí nejchudším osobám v Evropské unii v těchto hospodářsky obtížných dobách. Naopak, pozměňovací návrhy mého kolegy, pana Buska, předložené jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, měly za cíl, i když se bohužel nakonec ukázaly jako nepřijatelné, dát stávajícímu systému základ pro budoucnost. Stávající systém je anachronismem ještě z dob zemědělské nadprodukce, která je v současnosti naštěstí už věcí minulosti. Díky úspěšnému oddělení přímých plateb od produkce klesají v posledních letech intervenční zásoby tak, že až 85 % potravin musí být nakupováno na trhu.

Tím se však mění základní povaha tohoto programu a ztrácí se jeho zemědělský rozměr. Jelikož se už jedná o sociální program, musíme pro něj vytvořit odpovídající právní základ. V tomto ohledu sdílíme stanovisko právní služby Rady, že jediným možným právním základem, který může nahradit článek 37 Smlouvy o ES vztahující se na společnou zemědělskou politiku, je článek 308, protože jinak by se jednalo o zásah do vnitrostátních pravomocí členských států. Vzhledem k tomu, že náš pozměňovací návrh je nepřípustný, může být jediným řešením vypracování nového návrhu ze strany Evropské komise. Komise by měla rovněž zvážit zásadu spolufinancování, protože smysluplnost programů lze uspokojivě posoudit pouze na místní úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski, jménem skupiny UEN. (PL) Paní předsedající, v Evropské unii v současné době čelíme rostoucímu sociálnímu rozvrstvení. Miliony lidí žijí v chudobě a jejich počet stále roste. Děje se tak navzdory tomu, že ve Společenství a v řadě členských států jsou již léta u moci socialisté, kteří tvrdí, že jsou citliví vůči otázkám chudoby a nerovnosti. EU jako celek byla považována za region všeobecné prosperity. Řada lidí byla naivní a uvěřila tomu, nyní však nadchází čas reflexe.

Musíme pomoci těm lidem v Evropě, kteří se nejsou schopni sami vypořádat s chudobou a odmítáním. Je řada takových lidí v původních zemích EU a mnohem více v nových. Kromě ničivého vlivu hospodářské krize jsme rovněž svědky dopadů koloniálního přístupu původních členských států EU vůči podnikům a bankám v nových členských státech z minulosti. Stále jsou rušena pracovní místa a například loďařský průmysl v Polsku byl zničen.

Vynikající zpráva pana Siekierskiho se zabývá tím, jak rozdělovat potraviny těm, kteří to nejvíce potřebují. Plně s ním souhlasím v tom, že Společenství jako celek by mělo financovat pomoc pro ty nejchudší a že potraviny by měly pocházet výhradně ze zemí EU. Pomoc by měly dostat sirotčince, střediska pro bezdomovce a hladové děti ve školách, a měly by ji rozdělovat především místní orgány, protože ty jsou nejlépe informovány o tom, čeho a kolik je v daném místě potřeba.

 
  
MPphoto
 

  Witold Tomczak, jménem skupiny IND/DEM. (PL) Paní předsedající, paní komisařko, program potravinové pomoci má dnes zásadní význam. Jak uvádí pan zpravodaj, trpělo v EU-25 v roce 2006 podvýživou 79 milionů osob, přičemž 43 milionů osob bylo ohroženo chudobou, což je více než 20 % celkové populace v EU. Tento program už pomohl každému šestému člověku v nouzi. Jedná se tedy o vážný problém, který se po posledním rozšíření EU ještě zhoršil.

Ze statistik vyplývá, že tento program pouze zmírňuje problém podvýživy, ale neodstraňuje jej. Je to program, který řeší důsledky, neodstraňuje však příčiny. Není paradoxní, že jsou to právě obyvatelé venkova, kdo jsou ohroženi chudobou a podvýživou? Ti, kteří by měli produkovat potraviny, potřebují potravinovou pomoc, není to však jejich vina, ale důsledek politiky. Je to důsledek nesprávné zemědělské politiky, která způsobuje krach rodinných zemědělských podniků a nárůst počtu lidí, kteří jsou závislí na potravinové pomoci.

Udržitelný evropský model zemědělství z roku 1997 je propagandistický výmysl. Klíčovou složku tohoto modelu měly představovat rodinné zemědělské podniky, ve skutečnosti je tomu však právě naopak. Právě tyto zemědělské podniky jsou vylučovány, i když tvoří nejméně 95 % všech zemědělských podniků v Evropské unii. Není paradoxem, že nejvíce peněz v zemědělství dáváme těm, jejichž produkce je drahá? Dostávají je zemědělské podniky zaměřené na chov zvířat, které ničí životní prostředí, zatímco podniky, které produkují levně, dostávají jen symbolickou podporu? Obchodní politika EU nás vystavuje prudkému nárůstu cen a politika hospodářské soutěže vedla ke vzniku monopolů a přemrštěných cen. Je nejvyšší čas na změnu těchto politik. Právě tyto politiky učinily potraviny drahými a jejich vinou narůstá počet chudých a podvyživených občanů v EU.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Claude Martinez (NI). (FR) Paní předsedající, paní komisařko, Lisabonská strategie představuje velký úspěch přinejmenším v jedné oblasti: Evropská unie se stala jedním z nejvíce konkurenceschopných regionů světa, pokud jde o vytváření chudoby. Dokázali jsme vytvořit 80 milionů chudých lidí a 43 milionů hladovějících Evropanů, což je číslo, jež zahrnuje i starší občany, kteří v důsledku toho budou patrně umírat dříve, čímž se omezí veřejné výdaje a to napomůže účinnějšímu naplnění maastrichtských kritérií.

Pouze ve Francii podává charitativní organizace Restos du Cœur 80 milionů jídel denně. Na nasycení chudých máme od roku 1987 program rozdělování potravin s ročním rozpočtem ve výši 300 milionů EUR, což děleno 80 a děleno 12 znamená, že jsou každý měsíc rozdělovány každému z 80 milionů chudých potraviny v hodnotě 25 centů. Tyto potraviny pocházely z intervenčních zásob, ale od reformy z roku 1992, kdy se hory másla a řeky mléka v napěchovaných lednicích staly terčem kritiky, byly tyto zásoby vyčerpány.

V letech 2010–2012 bychom kvůli WTO a v rámci boje proti protekcionismu měli nakupovat potraviny na trhu, kde se rovněž nachází jiné než evropské zboží. To znamená, že od roku 1962 krmíme naše stáda dobytka dováženými olejnatými semeny a od roku 2010 budeme dováženými potravinami živit i naše chudé. A to vše je spolufinancováno ve jménu univerzality.

Problémem však, paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, – skutečným problémem – je, že po 22 letech potravinového programu máme stále 80 milionů chudých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Albert Deß (PPE-DE). (DE) Paní předsedající, paní komisařko, pan Siekierski odvedl skvělou práci a za to bych mu rád vyjádřil upřímný dík. Rovněž sdílím jeho názor, že mnoho lidí, zejména nyní v době hospodářské krize, ohrožuje chudoba. Pokud by lidé zde v Evropě měli trpět hladem, byla by to obžaloba Evropy.

Musím však nesouhlasit s dojmem, který se tu vytváří, že potraviny se staly dražšími. To možná platí v některých zemích, ale v Německu tomu tak rozhodně není. Například výkupní ceny mléka a másla, i když zčásti v důsledku chybných rozhodnutí na evropské úrovni, jsou nižší než dříve a dosahují úrovně, která ohrožuje existenci řady zemědělských podniků.

Mám zde některé statistiky ukazující ceny potravin. V roce 1970 musel dělník pracovat 243 minut, aby si mohl koupit kilo vepřových řízků, kilo hovězího masa, kilo pšeničné mouky a žitný chléb, 10 vajec, 250 gramů másla, kilo brambor a litr mléka; v roce 2008 si na to vydělal za 82 minut. To znamená, že potřeboval pouze třetinu času, aby si mohl tyto potraviny nakoupit.

Ve vysvětlujícím prohlášení se uvádí, že jen v Německu je chudobou ohroženo 9 milionů lidí. To je také třeba uvést na pravou míru. V Německu má každý občan, každá osoba nárok na minimální dávku od státu, a proto nikdo z těchto devíti milionů lidí nemusí trpět hladem.

Je proto důležité, aby peníze, které jsou k dispozici pro potravinovou pomoc, byly využity na těch místech Evropy, kde jsou lidé skutečně ohroženi hladem. Byla by to pro Evropu ostuda, kdybychom to nedokázali napravit.

 
  
MPphoto
 

  Luis Manuel Capoulas Santos (PSE).(PT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a panové, rád bych se zúčastnil rozpravy, jejímž cílem by bylo odstranit všechny podpory pro nejchudší, jelikož by už byly zbytečné.

Tak tomu však bohužel v Evropě ani ve světě není. V Evropské unii řadě rodin postižených nezaměstnaností nebo sociálním vyčleněním nestačí příjem ani na zajištění nejzákladnějších potřeb, a proto jim dlužíme svou solidaritu.

Návrh Komise, který dnes projednáváme, si zaslouží naši podporu, tím spíše, že v současnosti musíme, stejně jako v minulosti, dělat víc, než se jen zbavovat přebytků. Tak tomu dnes není. Bylo by dokonce na místě, abychom navýšili finanční prostředky přidělené na tento program.

Rovněž blahopřeji Komisi k návrhu, aby pomoc pocházela z rozpočtu zemědělství. Žádná ze skupin neprojevuje solidaritu více než zemědělci a žádné společenství se více nepodílí na vzájemné pomoci, než venkovská společenství. Jsem si jist, že evropští zemědělci budou velmi hrdí na to, že budou moci sdílet část svého zemědělského rozpočtu s těmi, kteří to nejvíce potřebují.

Moje politická skupina proto odmítá návrh skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která zpochybňuje právní základ tohoto nařízení. Návrh Komise však přesto může a musí být vylepšen.

Siekierskiho zpráva stejně jako pozměňovací návrh, který Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu předloží v plénu, jsou dobrými příspěvky ke zlepšení tohoto návrhu, zejména v oblasti způsobilosti nákladů na skladování a úplného financování programu ze strany Společenství.

Žádám proto plénum, aby přijalo tuto zprávu, a Komisi, aby přijala příspěvky Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE).(LT) Zprávu o změně nařízení Rady o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství předkládá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova.

Ráda bych však zdůraznila, že za současné finanční a hospodářské krize dostává podpora nejchudším obyvatelům Společenství nový rozměr – rozměr sociálně-politický.

Potravinová pomoc EU je v době krize velmi důležitá, neboť počet nezaměstnaných roste a výše podpory klesá.

Počet nezaměstnaných na Litvě letos v únoru šestnáctkrát převyšoval počet volných pracovních míst. 20 % obyvatel Litvy v současnosti žije pod hranicí chudoby.

V roce 2006 čerpalo 13 milionů obyvatel Evropské unie potravinovou pomoc. Podle předpokladů bude žít v nejbližší budoucnosti 16 % či 80 milionů obyvatel EU pod hranicí chudoby.

Zpráva pana Siekierskiho navrhuje ponechat stávající postupy financování programu potravinové pomoci, rozdělovat pouze prostředky z rozpočtu EU a odmítnout návrh Evropské komise na financování programů z rozpočtů EU a členských států.

Návrh Komise skutečně neodpovídá hospodářské realitě.

Pro řadu chudších států EU potýkajících se s důsledky krize by bylo v této době obtížné podílet se na financování programu potravinové pomoci. Zatímco financování z rozpočtu EU, které se provádí od roku 1987, by bylo účinnou pomocí pro chudší spoluobčany a projevem skutečné solidarity.

 
  
MPphoto
 

  Giovanni Robusti (UEN).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, konečně lidé vidí, že díky nové zemědělské politice jsou sklady prázdné, a co víc, všechny prostředky byly přesunuty na přímou pomoc, a my nyní chceme od rozpočtu, aby nakrmil hladové.

Pokud bychom však zavedli určité změny a získali něco z těch dobře utajených osob, které dostávají ročně více než 300 000 EUR přímé pomoci, možná bychom dnes měli více peněz pro naše nejchudší občany. Možná, pokud bychom rozhodli, kolik je třeba vyčlenit pro chudé před produkcí, by nás to stálo mnohem méně, než nakupovat na trhu, a mohli bychom tak vytvořit politiku na podporu určitých trhů, které procházejí krizí, jako například trh s mlékem. Možná, pokud bychom dokázali využít produkty, které jsou vyhazovány proto, že se blíží konec doby jejich spotřeby nebo že nebyly prodány na běžném trhu, bychom mohli zabít dvě mouchy jednou ranou.

Nechci si ani představovat, jak se za ušlechtilými důvody skrývá rostoucí rozsáhlý trh s pomocí, který vytahuje peníze z kapes evropských daňových poplatníků navzdory všem těm chudákům, kteří umírají hladem.

 
  
MPphoto
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Paní předsedající, nasytit hladové je základní zásadou. O této potřebě mluvíme v souvislosti se třetími zeměmi, což je v pořádku, málokdy však bereme na vědomí skutečný hlad v Evropě. Avšak trýznivý hlad a vážná podvýživa, třebaže bez skutečného hladu, jsou skutečností i v těch nejvíce prosperujících členských státech.

Hlad uprostřed nadbytku je a vždy byl pohoršujícím a v této zprávě se snažíme zlepšit režimy, které tento problém účinněji řeší. Jako chudá matka jsem měla důvod být vděčná za bezplatné mléko rozdávané rodinám s malými dětmi v 70. letech dvacátého století v Irsku a za levné mléko, které mé děti dostávaly ve školách v 80. letech.

Ráda bych však přednesla jeden návrh, i když nespadá do rámce společné zemědělské politiky. V důsledku některých politik společné rybářské politiky se u našich břehů vysypává z našich rybářských lodí tisíce tun jedlých ryb mrtvých do moře. Je nejvyšší čas toto plýtvání zarazit. Měli bychom tyto tzv. „výměty“ dopravit na břeh a dát ryby těm, kteří je potřebují, ale nemohou si dovolit koupit kvalitní bílkoviny. Stěží bychom našli lepší a výživnější potravu. Paní komisařko, mohla byste promluvit s komisařem pro rybolov o rozšíření tohoto režimu i na ryby?

 
  
MPphoto
 

  Luca Romagnoli (NI).(IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, plně podporuji zprávu pana Siekierskiho o společné organizaci zemědělských trhů a zvláštních ustanoveních, pokud jde o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství. Tato otázka nabývá ještě většího významu s ohledem na finanční krizi, jejíž důsledky dopadají na evropské hospodářství.

Evropský parlament s vědomím nezbytnosti uspokojit potravinové potřeby nejchudšího obyvatelstva vyzval Komisi a Radu, aby z evropského programu potravinové pomoci učinily trvalý nástroj. Ostatně, dámy a pánové, loni v březnu jsme při přijímání usnesení o růstu cen v EU a v rozvojových zemích v této sněmovně uvedli, že právo na dostatečnou a pestrou stravu a na zdravý a aktivní životní styl je základním právem, které musí být trvale zaručeno všem.

Jsem přesvědčena, že program rozdělování potravin nejchudším osobám by měl nadále představovat významnou složku společné zemědělské politiky, a to právě proto, že účelem SZP je stabilizace cen, a tím ochrana lidí s nižšími příjmy před jejich kolísáním.

Nesouhlasím však s podílem spolufinancování navrhovaným v některých pozměňovacích návrzích, protože by to mohlo vést k tomu, že některé členské státy svou účast v tomto programu omezí. Proto odmítám pozměňovací návrhy, jejichž cílem je změnit právní základ. Ráda bych zdůraznila, že je zapotřebí plného financování programu potravinové pomoci ze strany Evropské unie; proto podporuji přijetí návrhu legislativního usnesení.

 
  
MPphoto
 

  Struan Stevenson (PPE-DE). – Paní předsedající, dnes ráno jsme v této sněmovně vyslechli některá rozdílná stanoviska k této otázce. Blahopřeji samozřejmě panu Siekierskimu.

V době zhoršujícího se hospodářského poklesu musíme jako Parlament pochopitelně nalézt způsob, jak pomoci desítkám milionů lidí, kteří žijí v chudobě a mají hlad, a poskytnout jim potravinovou pomoc. Jak však paní komisařka zdůraznila, na tomto projektu se podílí 19 členských států. To znamená, že 8 členských států se jej neúčastní. Jedním z nich je Spojené království a důvodem je, že uplatňují vlastní sociální politiku na pomoc chudým. Opustili tento režim již před řadou let.

Otázka, kterou si řada členských států a Komise klade, je: proč používáme k financování sociální politiky společnou zemědělskou politiku? To bylo v pořádku v době, kdy jsme měli rozsáhlé přebytky – jezera mléka, hory másla a hory hovězího – a tyto potraviny bylo třeba rozdělit mezi chudé, a toto rozdělování bylo financováno z rozpočtu společné zemědělské politiky. Avšak nyní, kdy se intervenční zásoby ztenčily – a dozvídáme se, že nyní bychom měli kupovat potraviny dokonce i mimo Evropskou unii a z rozpočtu společné zemědělské politiky hradit uskladňování a rozdělování těchto potravin –, se tato záležitost skutečně stává něčím, co by měly řešit spíše sociální politiky členských států.

Když si uvědomíte, že v některých členských státech, jako například v Rumunsku, žijí lidé v naprosté chudobě, a mimochodem k nejchudším patří právě zemědělci, kteří dostávají podporu. My jim potenciálně ubíráme prostředky – prostředky z rozpočtu společné zemědělské politiky, která by jim mohla pomáhat – na rozdělování této potravinové pomoci, jejíž hlavní příjemci se nacházejí především ve starých členských státech, jako je Francie, Itálie a Španělsko. Doposud se při rozdělování této pomoci neuplatňovaly rovné podmínky a v budoucnu bychom měli důkladně zvážit, jak postupovat dále.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Denanot (PSE). (FR) Paní předsedající, jsem přesvědčen, že otázka rozdělování potravin nejchudším osobám je velmi aktuální, domnívám se však, že návrh Komise tento problém v důsledku neřeší.

Zajímá mne otázka spolufinancování a domnívám se, že se v podstatě jedná o otázku liberalismu, kterou se řídí hodnocení společné zemědělské politiky v posledních letech, kterou bychom měli přezkoumat. Nepokoje související s potravinami a náhlé změny cen potravin jsou trvalými ukazateli omezení liberalizace zemědělského trhu. Tato liberalizace ohrožuje křehké obyvatele, křehké výrobce a křehké oblasti.

Žádám proto, aby si zemědělská politika zachovala svá práva, obnovila jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni ve strategických oblastech zemědělství kontrolu z hlediska kvantitativního i kvalitativního a aby potraviny nepodléhaly v plné míře tržním silám.

Jedná se pochopitelně o naléhavou záležitost a zpráva pana Siekierskiho na tuto naléhavou potřebu reaguje, což mne těší. Doufám však, že v rámci rozprav, které začínáme vést o budoucnosti společné zemědělské politiky, bude zdůrazněno, že hlavním cílem je přijmout strukturální přístup k boji proti hladu a chudobě, s nimiž se setkáváme v EU i ve světě. Venkovské oblasti jsou připraveny uspokojit naši potřebu po potravinách dostatečným množstvím kvalitní produkce; jestliže mají přijmout tuto odpovědnost, musí se jim dostat finančních a lidských zdrojů.

 
  
MPphoto
 

  Leopold Józef Rutowicz (UEN).(PL) Paní předsedající, potraviny a bydlení představují pro řadu lidí 90 % výdajů jejich osobních rozpočtů. Zachování cen potravin na nejnižší možné úrovni má značný sociální a humanitární význam. V roce 2006 trpělo 79 milionů lidí v Evropské unii chudobou a podvýživou. Nyní, v důsledku krize a rostoucího počtu obyvatel tento problém významně narůstá a počet lidí, kteří potřebují přímou podporu, v roce 2009 rozhodně přesáhne 25 milionů.

Pomoc je významnou složkou společné zemědělské politiky, protože uvolňuje intervenční zásoby a přitom udržuje poptávku po potravinách. Podporuji financování potravinové pomoci zejména z prostředků EU, kterou by však doplňovaly konkrétní země v závislosti na svých možnostech, stanovení jednoznačných zásad pro poskytování pomoci, navýšení prostředků určených na pomoc přinejmenším o 200 milionů EUR v roce 2009, rozšíření seznamu potravinových produktů a stanovení zásady nákupu potravin. Pomoc má značný politický význam, protože je dokladem soudržnosti činností EU pro občany. Blahopřeji panu Siekierskimu k vynikající zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Christa Klaß (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, paní komisařko Fischer Boelová, dámy a pánové, už 22 let přispívá program rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství k realizaci nesmírně důležitých cílů společné zemědělské politiky. Tím se na jedné straně stabilizuje trh snižováním intervenčních zásob, zatímco na druhé straně se poskytuje podpora nejchudším obyvatelům Společenství ve formě potravin. Jen v roce 2006 13 milionů lidí z 15 členských států obdrželo podporu v rámci některého z opatření tohoto programu, což je hodnotná pomoc, která by měla být zachována.

Nyní však vzbuzuje oprávněné obavy návrh Komise, který se odchyluje od starých zásad a nechce již pro účely programu používat výhradně potraviny z intervenčních zásob, ale rovněž potraviny pocházející z trhu. Zde se, paní komisařko, jednoznačně dostáváme do oblasti sociální politiky a nikoli politiky zemědělské. Argumentace, že pouze prostřednictvím nákupu dalších potravin je možné zajistit vyváženou stravu v rámci nabízených potravin, je podle mého názoru překročením pravomoci.

Zpravodaj, pan Siekierski, nyní navrhuje zrušit spolufinancování. To však pouze znovu vyzdvihuje hledisko sociálně politické odpovědnosti, což je důvod, proč bych podpořila spolufinancování. Evropská unie musí jednoznačně usilovat o blaho svých občanů. V EU nesmí být hlad ani nouze: tuto skutečnost dnes ráno opět všichni mluvčí jednoznačně potvrdili. Musíme však zajistit jasné rozdělení pravomocí. Není tomu tak, že by zemědělská politika chtěla bránit pomoci a podpoře chudých. Avšak při spravedlivém a správném rozdělení úkolů a pomoci jsou vyhlídky na koordinaci a optimalizaci rovněž dobré.

Evropská zemědělská politika v současnosti čelí velkým výzvám a budeme jim čelit i v budoucnosti. Změny jejího obsahu však musí být vždy vnímány v kontextu celku. Ráda bych proto požádala Komisi a Radu, aby přijaly odpovídající rozhodnutí a zajistily koordinaci sociální a zemědělské politiky.

 
  
MPphoto
 

  Rosa Miguélez Ramos (PSE). (ES) Paní předsedající, ráda bych na úvod poblahopřála panu Siekierskimu podle mého názoru ke skvělé zprávě, která si ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova získala značnou podporu.

Jak všichni víme, intervenční zásoby Společenství byly používány k poskytování potravinové pomoci potřebným po více než 20 let. Problémem je, pane Stevensone, že díky postupným reformám společné zemědělské politiky byly tyto zásoby výrazně omezeny.

Ráda bych rovněž zdůraznila, že pokud bychom tento program omezili nebo se pokusili jej omezit, vyslali bychom tak velmi špatný signál v tomto velmi citlivém období, kdy řada Evropanů nemá dostatek potravin. V tomto ohledu je jasné, že jakmile budou zásoby vyčerpány a – jak jsem řekla – zásoby se postupně tenčí, budeme se muset obrátit na trh.

Ráda bych zde vyzdvihla jeden – podle mého názoru velmi pozitivní – prvek zprávy, totiž že v případě, kdy se obrátíme na trh, měla by být stanovena povinnost, aby nakoupené potravinové produkty pocházely z produkce EU, z místních zdrojů a aby byly čerstvé. Rovněž považuji za vhodné, aby tento režim zůstal v plné míře financován z prostředků EU, protože se domnívám, že v době, jako je tato, by neměla pomoc záviset na možnostech každého členského státu, pokud nechceme podrobně rozebírat tyto možnosti. Rovněž považuji za dobrý nápad rozšířit trvání programu na tři roky.

Závěrem bych ráda zdůraznila, že Evropská komise má ještě dostatek času na využití intervencí, bude-li to potřebné nebo možné, a že nejedno zemědělské odvětví by to ocenilo. Mám konkrétně na mysli výrobce mléka v mém regionu, Galícii, kterým by intervence pomohla vyřešit obtížnou situaci, v níž se nyní nacházejí, a zároveň by pomohla také poskytnout potraviny nejchudším.

 
  
MPphoto
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Paní předsedající, přibližně 80 milionů lidí v Evropské unii žije v chudobě, což představuje 16 % obyvatel EU. V důsledku hospodářské krize hrozí, že se tato skupina ještě rozroste. Ve Varšavě vidím každý den fronty lidí čekajících na talíř polévky. Z tohoto důvodu je důležité, abychom zajistili pokračování programu Společenství rozdělování potravin nejchudším osobám. Přímé dodávky potravinových produktů zajistí rozmanitost stravy.

Návrh Komise však obsahuje podmínku spolufinancování, což by mohlo v případě nejchudších členských států znamenat, že z tohoto programu odstoupí, to by však bylo v rozporu s důvodem zavedení tohoto programu a zejména s cílem omezení hospodářských a sociálních nerovností mezi regiony, a narušila by se tak zásada solidarity. Doufám, že pozměňovacími návrhy 17, 18 a 19 se tato chyba napraví. Vyzývám Komisi, aby vypracovala program na odstranění strukturálních příčin chudoby a nikoli pouze jejích důsledků, a rovněž, aby sledovala, do jaké míry se pomoc dostává až k chudým a kolik z těchto prostředků zůstává u zprostředkovatelů. Gratuluji panu zpravodaji.

 
  
MPphoto
 

  Filip Kaczmarek (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, paní komisařko, rozdělování potravin nejchudším osobám je velmi důležitá oblast činnosti EU. Děkuji proto Komisi za její návrh k této záležitosti a děkuji panu Siekierskimu za zprávu, kterou dnes projednáváme.

Členské státy dosáhly značného pokroku ve zlepšování kvality života svých obyvatel. V současné Evropě však chudoba stále ještě představuje jeden z nejzávažnějších problémů. Podle odhadu je 43 milionů občanů EU ohroženo podvýživou – což je otřesné číslo. Program rozdělování potravin pomáhá řadě těchto Evropanů. Vím, že ne každý má tento program v oblibě. Chápu, že člověk může mít pochybnosti právní, hospodářské či politické povahy, rád bych však věděl, jaká se nabízí alternativa tohoto programu, zejména s ohledem na to, že program rozdělování potravin je prospěšný i pro zemědělský trh, který je díky němu stabilnější.

Evropská unie zaujímá přední místo mezi poskytovateli pomoci chudým ve světě. Neumím si představit, že by Společenství zároveň zastavilo pomoc těm svým občanům, kteří čelí vážným problémům, a proto doufám, že Rada tuto záležitost pochopí.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). (HU) Rád bych poblahopřál Evropské komisi a zpravodaji panu Siekierskimu ke skvělé iniciativě, která je potvrzením sociálního cítění Evropské unie a Komise.

Mám dvě prosby, které bych rád adresoval Evropské komisi. První souvisí se spolufinancováním: souhlasím se zprávou, ale chtěl bych požádat paní komisařku Fischer Boelovou, aby zvážila skutečnost, že požaduje spolufinancování od chudších členských států, členských států s napjatými rozpočty, tedy států, kde je potřeba potravinové pomoci nejnaléhavější.

Má druhá žádost: náklady na dopravu by neměly být stanoveny ve výši 4,5 %, ale s ohledem na zásadu subsidiarity by mělo být její stanovení ponecháno na členských státech, protože na pokrytí dopravy, by měly stačit i nižší sazby.

Závěrem: logo EU by mělo zůstat i nadále na značkách produktů, protože tyto produkty jsou poskytovány z prostředků EU. Nakonec bych rád, protože se domnívám, že už nebudu vystupovat v rozpravě, poděkoval paní Fischer Boelové za její pětileté úsilí. Zapsala se do dějin evropského zemědělství.

 
  
MPphoto
 

  Maria Petre (PPE-DE).(RO) Jakožto rumunská poslankyně Evropského parlamentu podporuji společně se svými kolegy návrhy našeho zpravodaje a oznamuji, že pro ně hodláme hlasovat.

Chudobou jsou nejvíce postiženy rodiny z malých měst a venkovských oblastí. Rozšíření potravinového programu a jeho financování z rozpočtu Společenství je za současné krize plně odůvodněné.

Všichni víme, že opatření přijatá v roce 2008 a vyčleněné rozpočtové prostředky byly nedostatečné. Zemědělská a sociální hlediska mohou odůvodnit ponechání tohoto programu v rámci společné zemědělské politiky.

V nových členských státech, jako je Rumunsko, lze správu programu jednoznačně zlepšit. Skladování produktů a administrativní náklady musejí být účinně řízeny tak, aby nepřekračovaly 20 až 25 % tržní ceny.

Závěrem bych ráda poděkovala panu Sikierskimu a poblahopřála mu k jeho návrhům.

 
  
MPphoto
 

  Francesco Ferrari (ALDE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, v první řadě je tento návrh – jak ze strany zpravodaje, tak ze strany Komise – důležitou smlouvou o poskytnutí prostředků na zmírnění dopadů rostoucích cen potravin ve Společenství, díky nimž se stále větší počet lidí ocitá v obtížné situaci a které činí zásobování potravinami stále nákladnější.

Tento nový režim, který podporuji, učiní program účinnější a modernější jak z hlediska zemědělské politiky, tak z hlediska sociálního. Navíc souhlasím s tím, aby tato iniciativa zůstala součástí společné zemědělské politiky, jako to navrhuje Komise.

Jak víme, společná zemědělská politika v současnosti poskytuje potraviny těm skupinám obyvatelstva, které žijí v zoufalých podmínkách. Opatření, která hodláme zavést, vždy vytvářela široký konsenzus, takže v roce 2006 13 milionů lidí a 15 zemí v roce 2008, přesněji řečeno 19 zemí, myslím, že z tohoto hlediska … (Předsedající řečníka přerušil).

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN).(PL) Pane předsedající, rád bych v této rozpravě obrátil pozornost ke třem otázkám. Za prvé, rád bych vám připomněl, že jeden z hlavních cílů společné zemědělské politiky je zajistit přístup k potravinám pro obyvatele Evropské unie za přístupné ceny, což pro lidi s nízkým příjmem nebo bez příjmu znamená zajistit bezplatné potraviny.

Za druhé, příjem obyvatel EU a zejména obyvatel nových členských států má ještě mnoho nedostatků. Ve všech nových členských státech dosahuje počet obyvatel s příjmy nižšími než 40 % průměru EU 50 %, takže téměř polovina obyvatel těchto zemí má tyto nízké příjmy. Tyto údaje pocházejí z doby před krizí. V příštích několika letech se v důsledku krize situace ještě zhorší.

Podporuji proto pokračování programu bezplatného rozdělování potravin nejchudším obyvatelům, pro který EU v roce 2009 vyhradí téměř 500 milionů EUR, jež budou zahrnovat rovněž 100 milionů EUR pro mou zemi, Polsko. Doufám, že české předsednictví dokáže dosáhnout konsenzu ohledně konečné podoby programu v Radě… (Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Ljudmila Novak (PPE-DE). (SL) Zatímco se usilovně snažíme vymýtit hlad v Africe a dalších chudých zemích, hlad a chudoba nás zasahuje doma na zápraží.

Tak je tomu i v případě mé vlastní země Slovinska, kde potřeba pomoci v rámci solidarity bohužel roste navzdory vysoké životní úrovni. Podle zpráv sdělovacích prostředků jsou zásoby potravin humanitárních organizací téměř vyčerpány.

Vzhledem k tomu, že většina členských států EU má stále dostatek potravin, bylo by skutečně nelidské, pokud by naši občané měli trpět či dokonce umírat hladem. Přežití musí mít jednoznačně přednost před jakoukoli jinou investicí, kterou lze odložit na lepší časy.

Pokud členské státy nemohou zajistit prostředky pro zásobování potravinami, bylo by pravděpodobně nejvhodnějším opatřením uvolnění nouzových zásob. Podporuji tento program, zároveň bych však ráda vyzvala nás všechny a všechny občany, abychom byli pozorní k utrpení lidí kolem nás.

 
  
MPphoto
 

  Donato Tommaso Veraldi (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval panu Siekierskimu za jeho zprávu o programu Společenství o rozdělování potravin nejchudším osobám, který představuje hodnotný nástroj regulace trhu, a proto musí zůstat součástí společné zemědělské politiky.

Přestože průměrná kvalita života v Evropské unii patří k nejvyšší na světě, někteří občané si nemohou koupit dostatek potravin. Podle odhadů je riziku potravinové chudoby v EU vystaveno 43 milionu lidí, což je číslo, které v posledních letech soustavně roste.

Rostoucí ceny, které již delší dobu postihují širokou škálu zboží, zvyšují i náklady na poskytování potravinové pomoci, což činí podporu ze strany tohoto evropského programu ještě naléhavější.

 
  
MPphoto
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, ráda bych poděkovala všem za jejich komentáře. Obecně zaznamenáváme velmi kladný přístup k návrhu pro ty nejpotřebnější občany.

Pane předsedající, mohu se ve svém příspěvku soustředit na některé komentáře, které jsme zde dnes vyslechli? Za prvé, domnívám se, že nesmíme zapomínat na to, že chudoba se neomezuje jen na určité oblasti nebo regiony v rámci členských států. Naneštěstí je to problém, se kterým se musíme potýkat ve všech členských státech. Je pravda, že rozsah tohoto problému a dostupné prostředky k jeho nápravě nejsou v rámci celého Evropského společenství stejné. Přidělování rozpočtových prostředků jednotlivým členským státům, stejně tak jako rozdílné sazby spolufinancování u států, které čerpají prostředky z Fondu soudržnosti, a u států, které z nich prostředky nečerpají, už samozřejmě zohledňuje finanční možnosti každé jednotlivé země. To znamená, že nakonec zůstane tzv. „novým“ členským státům k dispozici více prostředků, než je tomu nyní.

Pokud jde o rozpočet, ráda bych vám jen připomněla, že jsme ve skutečnosti navýšili rozpočet tohoto programu pro nejpotřebnější o dvě třetiny – na 0,5 miliardy EUR –, což podle mého názoru společně s nově zavedeným spolufinancováním pomůže zmírnit některé z těchto problémů. Domnívám se rovněž, že nesmíme zapomínat na to, že tento režim je dobrovolný. Členské státy, které mají ve své zemi zavedený určitý sociální systém, nemusejí samozřejmě tento režim využívat. Nesnažíme se nahradit sociální politiky, které jsou již v členských státech zavedené, a do jisté míry rovněž řízené nevládními organizacemi. Naším záměrem poskytovat podporu ve formě potravin, což nadále považuji za ústřední cíl zemědělské politiky.

Jsem přesvědčena, že změny, které navrhujeme, směřují správným směrem. Považuji tato ustanovení za rozumná a vyvážená. Tento program – pokud jej dnes schválí i Parlament – se dokáže utkat s obtížemi v budoucnosti. Bude obtížné postavit se proti tomuto programu v situaci, kdy stále výrazně narůstá nezaměstnanost v celé Evropě, a tím se značně zvyšuje počet lidí ohrožených chudobou. Proto se těším na hlasování tohoto velmi zodpovědného Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski, zpravodaj. (PL) Rád bych reagoval na některé problémy, o nichž byla řeč. Za prvé, řekl jsem, že jsem proti spolufinancování, ale rovněž jsem zdůraznil, že se právě nacházíme v období hospodářské krize, kdy narůstá počet chudých a nezaměstnaných. V roce 2011 nebo 2012 provedeme hodnocení tohoto programu a zvážíme, zda pokračovat v režimu spolufinancování, či nikoli. Dopřejme si čas a počkejme, až krize pomine.

Za druhé, sdílím stanovisko paní komisařky, že je obtížné omezovat se na rozdělování pouze potravin vyprodukovaných v EU, protože by se tím zvýšily náklady a administrativní složka programu. Za třetí, inspirujme se příkladem USA, kde jsou vyčleněny v rámci zemědělského zákona velké částky finančních prostředků na podporu zemědělství prostřednictvím financování bezplatných karet pro elektronické převody dávek. Za čtvrté, vyzývám země, které se tohoto programu neúčastní, aby se k němu připojily. Program je otevřený. Za páté, prostředky vyčleněné na tento program neomezují přístup zemědělců ke společné zemědělské politice, protože v SZP existují úspory.

Závěrem bych se rád vrátil k pramenům. Jak vidíme, cíle společné zemědělské politiky byly formulovány v rámci Římských smluv. Hovoří se v nich o potřebě zajistit přístup společnosti k potravinám za přijatelné ceny a zajistit zemědělcům odpovídající příjmy. Můžeme říci, že se v první řadě jedná o cíle produkce, které stanoví nezbytné množství produkovaných potravin. Za druhé se jedná o cíle sociální, protože hovoříme o přiměřených cenách – aby tak spotřebitelé byli schopni kupovat potravinové produkty, čímž Římské smlouvy stanoví i jisté sociální cíle. Za třetí, jsou zde rovněž hospodářské cíle související se zajištěním odpovídajícího příjmu pro zemědělce.

Pokud hovoříme o dostupných cenách potravin pro chudé, často nezaměstnané spotřebitele, měly by být potraviny dostupné za výrazně nižší ceny nebo poskytované bez jakéhokoli poplatku, a to samozřejmě v rámci zvláštních programů a za zvláštních podmínek. Závěrem je třeba říci, že společná zemědělská politika obsahuje rovněž určité prvky sociální politiky.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. (PL) Zpráva pana Siekierskiho o rozdělování potravin nejchudším osobám vzbuzuje otázky obsažené v nařízeních Rady týkajících se financování společné zemědělské politiky a konkrétních ustanovení v tomto textu. Nacházíme se v situaci, ve které se projevuje, že v Evropské unii je značná chudoba a nedostatek. Ty postihují zejména lidi žijící ve vesnicích a na malých městech, včetně mnoha dětí. Podle úředních statistik žije přibližně 80 milionů Evropanů pod hranicí chudoby. Obávám se, že současná krize a rostoucí nezaměstnanost toto znepokojivé číslo ještě zvýší.

Skutečnost, že prostředky vyčleněné na tento program potravinové pomoci pro nejchudší obyvatele EU budou navýšeny z 305 milionů EUR na 500 milionů EUR, je sama o sobě pozitivním signálem. Domnívám se však, že je nezbytné změnit systémy v členských státech a odstranit nebo alespoň významně omezit tento ostudný stav. Hlavní příčinou této chudoby je nezaměstnanost a nadměrné ceny potravin (porovnejme odměnu, kterou dostávají zemědělci za své produkty, s maloobchodními prodejními cenami). Náš systém sociální péče také není zdaleka dokonalý.

Závěrem bych rád jednoznačně zdůraznil, že je nezbytné, aby potraviny používané v rámci programu potravinové pomoci, byly kvalitní, nejlépe čerstvé, a aby pocházely z místních zemědělských podniků.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí