Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 1. dubna 2009 - Brusel

15. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti: ustanovení ohledně finančního řízení – Nové typy nákladů způsobilé pro příspěvek z ESF – Investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení (změna nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem společné rozpravy je:

– doporučení (A6-0127/2009) paní Garcíe Pérezové, jménem Výboru pro regionální rozvoj, k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení (17575/2008 – C6-0027/2009 – 2008/0233 (AVC))

– zpráva (A6-0116/2009) paní Jönsové, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu s cílem rozšířit druhy nákladů způsobilých pro příspěvek z ESF (KOM(2008)0813 – C6-0454/2008 – 2008/0232 (COD)) a

– zpráva (A6-0134/2009) pana Angelakase, jménem Výboru pro regionální rozvoj, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení (KOM(2008)0838 – C6-0473/2008 – 2008/0245 (COD)).

  Iratxe García Pérez, zpravodajka. − Pane předsedající, úvodem bych ráda poděkovala všem svým kolegům poslancům ve Výboru pro regionální rozvoj, kteří svým úsilím přispěli k tomu, že dnes máme před sebou důležitou dohodu. Tato dohoda se týká úprav některých předpisů s cílem umožnit okamžitou realizaci některých změn.

Evropská unie čelí nebývalé hospodářské krizi, která ve většině členských států vyvolala hospodářský pokles. V rámci Plánu evropské hospodářské obnovy přijala Evropská komise řadu opatření s cílem zavést změny v předpisech týkajících se strukturálních fondů a fondu soudržnosti v zájmu povzbuzení investic. Tyto změny zahrnují dvě jednoznačné priority: zvýšení výdajů s cílem zlepšení likvidity a zjednodušení pravidel, které umožní rychlejší schvalování projektů.

Tento balíček úprav byl pojat jako dočasná reakce na kritickou situaci, i když ve skutečnosti rovněž odpovídá výzvě Evropského parlamentu k většímu zjednodušení a pružnosti, opakované při mnoha různých příležitostech.

Ráda bych stručně nastínila navrhované úpravy, abychom všichni pochopili jejich význam s ohledem na dosažení stanovených cílů:

– Zvýšení podpory z Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, stejně jako větší finanční podpora technickým činnostem, které souvisejí s přípravou a realizací projektů;

– Zjednodušení způsobilosti výdajů;

– Zvýšení předběžného financování pro Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF); celková výše dalších záloh získaných tímto opatřením bude 6,25 miliard EUR;

– Urychlení výdajů na velké projekty prostřednictvím úpravy současné maximální hranice pro zálohové platby ve výši 35 %, a umožnění zálohové platby pro příjemce státní podpory až do výše 100 %.

V Parlamentu jsme si vědomi toho, že navržená opatření je nutno rychle schválit, aby se reagovalo na bezprostřední potřebu hotovosti v členských státech, a jsme si jisti, že tato opatření budou mít kladný dopad ve všech regionech a obcích Evropy.

Minulý týden jsme jednali o budoucnosti politiky soudržnosti a jednomyslně jsme se shodli na tom, že je velkým přínosem pro hospodářský a sociální rozvoj mnoha našich regionů.

V tomto okamžiku velké nejistoty je důležitější než kdy dříve, abychom hájili tyto zásady solidarity a spolupráce mezi územími, neboť lidé musí vidět, že jsme v Evropě schopni pomoci nalézt cestu z krize, která přivádí miliony lidí do skutečně obtížné situace. Dnes více než kdy dříve potřebujeme silné nástroje, s jejichž pomocí můžeme tyto problémy řešit.

Realizací těchto úprav usnadníme urychlení projektů, které budou rovněž důležité z hlediska tvorby pracovních míst, stejně jako investice do těchto projektů.

Navíc díky Evropskému sociálnímu fondu můžeme rozvíjet iniciativy v oblasti odborné přípravy a rekvalifikací s cílem přivést příslušníky nejzranitelnějších částí společnosti, stejně jako ty, kteří se ocitnou v nesnadné situaci, na pracovní trh. Sem patří například ženy, lidé se zdravotním postižením či dlouhodobě nezaměstnaní. Nesmíme zapomínat na to, že tito lidé jsou v době krize nejzranitelnější.

A rovněž bych ráda znovu zopakovala, jak jsme to uvedli ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, že i když si je Parlament vědom naléhavosti řešení tohoto problému, býval by rád hrál větší a lepší roli v tomto dialogu.

A proto při vědomí problémů, kterým Evropa v současnosti čelí, plně podporujeme tento návrh opatření na úpravu strukturálních fondů s cílem nalézt řešení stávající situace.

  Karin Jöns, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, je to výjimečná událost, která podtrhuje význam těchto rozprav, tohoto přezkumu a naléhavé potřeby jednat, neboť je to poprvé, kdy budeme přijímat návrh nařízení Evropské komise o strukturálních fondech, k němuž nejsou téměř žádné pozměňovací návrhy.

S úlevou konstatuji, že jsme v diskusi k tomuto návrhu nařízení Komise o Evropském sociálním fondu tak jednomyslní, a ráda bych vám všem poděkovala za to, že jste se řídili mým doporučením a nepředkládali žádné pozměňovací návrhy týkající se Evropského sociálního fondu. Je zřejmé, že finanční a hospodářská krize vyžaduje, abychom opět všichni přijali odpovědnost za co nejlepší a především rychlé zlepšení odborné způsobilosti našich pracovníků, zejména nyní. Stále více lidí trpí důsledky této mezinárodní finanční krize na pracovní trh. Očekávají od nás odpověď, očekávají ochranu a především potřebují odpověď nyní a nikoli za několik měsíců.

Přezkum nařízení o Evropském sociálním fondu, který bude zítra přijat, proto vstoupí v platnost okamžitě. Tím se významně omezí administrativa spojená s Evropským sociálním fondem. Přidělení finančních prostředků bylo zjednodušeno, což rovněž urychlí čerpání fondů. Schvalovací postupy, které se vlekly měsíce, a složité metody výpočtu, které byly doposud vyžadovány při prokázání způsobilosti jednotlivých účastníků na každý lístek na autobus nebo tramvaj, se stanou minulostí.

Někdy se však musím sama sebe ptát, proč musela přijít tak dramatická krize, než jsme tento krok učinili. Samozřejmě nikdy není pozdě a prostřednictvím tohoto přezkumu alespoň zajišťujeme, že fondy budou moci být plně využity a snad budou i rychle a co nejlépe dostupné těm, kteří jsou nejvíce postiženi. Nesmíme dopustit, aby upadli do dlouhodobé nezaměstnanosti, protože v současnosti se tak mohou dostat do nejisté situace nebo do chudoby.

Co se změnilo? Či lépe řečeno, co se změní, až zítra tento návrh schválíme? V budoucnu budou moci žadatelé pro výpočet používat paušálních plateb a rovněž budou moci pro každé opatření uplatnit jednorázové částky až do výše 50 000 EUR. Všem skeptikům bych ráda znovu připomněla, že kontroly přidělování finančních prostředků se nemění, protože, za prvé, jak paušální platby, tak jednorázové částky budou stanovovat samy členské státy, a za druhé, Komise předem přezkoumá, zda jsou výpočty – cituji – vyvážené a ověřitelné. Tento postup je ve skutečnosti podle všeho v pořádku, neboť naši rozpočtoví revizoři nemají k tomuto nařízení překvapivě žádné výhrady.

Proto měníme postupy, avšak neměníme hlavní priority Evropského sociálního fondu. V současnosti to není zapotřebí, protože žadatelé o projekty mají dostatečný prostor, aby mohli na specifické potřeby pracovního trhu vhodně reagovat sami.

Závěrem bych ráda řekla, že jsme členským státům navýšili zálohové prostředky pro tento rok o dalších 1,8 miliard EUR na opatření v oblasti odborné přípravy a dalšího vzdělávání, a jsem přesvědčena, že je to zřetelný signál, že tato sněmovna jedná během krize rychle a že je to projev solidarity.

Ráda bych se omluvila za skutečnost, že se nemohu zdržet až do závěru této rozpravy, protože se nyní musím zúčastnit jednání dohodovacího výboru pro směrnici o pracovní době.

  Emmanouil Angelas, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych poděkoval svým kolegům poslancům ve Výboru pro regionální rozvoj za ovzduší spolupráce, v němž jsme pracovali.

Jak všichni víme, v reakci na úvěrovou krizi, která propukla před několika měsíci, vydala Komise dne 26. listopadu 2008 sdělení o Plánu evropské hospodářské obnovy členských států a jejich regionů, založené na posílení evropského hospodářství a znovuoživení základních hodnot Lisabonské strategie růstu a tvorby pracovních míst.

Tento program mimo jiné vyzývá členské státy, aby upravily operační programy pro své strukturální fondy a odvětví energetiky a věnovaly přitom zvláštní pozornost zvýšení energetické účinnosti budov s ohledem na skutečnost, že odvětví stavebnictví patří k těm průmyslovým odvětvím, která vytváří velký počet pracovních míst.

Bylo proto zapotřebí přepracovat nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu. V tomto rámci a konkrétně s ohledem na energetickou účinnost budov jsem jako zpravodaj Evropského parlamentu zmíněné nařízení přepracoval.

Jako zpravodaj bych proto rád zdůraznil, že doposud se za způsobilé výdaje na bydlení, zejména těch, které se týkají energetické účinnosti a obnovitelné energie v odvětví bytové výstavby v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, považovaly pouze výdaje členských států, které přistoupily k Evropské unii po květnu 2004.

Za prvé, považoval jsem za vhodné, aby se rámec přezkumu nařízení v mé zprávě zaměřil na usnadnění energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v odvětví bytové výstavby ve všech 27 členských státech. Jsem přesvědčen, že tento návrh má velký význam vzhledem k tomu, že vychází z hospodářské situace daného státu nebo regionu, a nikoli z data přistoupení. Chtěl bych zdůraznit, že v oblasti přístupu k bydlení se s vážnými problémy potýkají i lidé v řadě měst a regionů v Evropě, které neleží nutně na území některého nového členského státu.

Dále jsem považoval za vhodné podpořit strop výdajů na uvedené investice ve výši 4 % celkového rozpočtu EFRR a odstranění odkazu na domácnosti s nízkými příjmy, což je doporučení obsažené v původním návrhu Komise, a ponechat na rozhodnutí členských států, které kategorie domácností budou způsobilé. Proto jsem považoval za důležité ponechat rozhodování o kategoriích způsobilých domácností v rukou členských států s tím, že členské státy mohou stanovit konkrétní kritéria jako například finanční situace vlastníků nebo geografické oblasti (jako např. ostrovy, horské oblasti, oblasti bez hor). Rovněž zvýšení jednorázové částky na 50 000 EUR je důležité, protože odráží provozní náklady.

Chtěl jsem v této zprávě vyjádřit stanovisko Evropského parlamentu k této otázce, které zároveň představuje kompromis dosažený Radou v rámci postupu spolurozhodování ohledně změn, které jsme provedli v původním návrhu.

Přezkum příslušného nařízení se netýká způsobilých výdajů na bydlení a podporuje činnost důležitých odvětví hospodářství, jako je stavební průmysl a odvětví, která vytváří energetické systémy a systémy obnovitelné energie.

Obecně řečeno nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity, protože poskytuje podporu členským státům; je v souladu se zásadou proporcionality, protože se vztahuje na všechny členské státy; podporuje cíle politiky soudržnosti stanovené v článku 158 Smlouvy o ES a nezvyšuje rozpočet Společenství na období 2007–2013, ale zrychluje výplaty záloh a dočasných plateb.

Rád bych zde jasně řekl, jak je důležité, že jsme doplnili 3 dodatečné formy způsobených nákladů: nepřímé náklady, paušální částky a jednorázové částky.

Závěrem bych rád řekl, že je zde dnes přítomen pan komisař Barrot, který zastupuje komisařku pro regionální politiku, paní Hübnerovou, a podle dohody přednese závazné prohlášení Komise o hodnocení nových opatření do roku 2010 souvisejících se všemi třemi nařízeními.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní Garcíi Pérezové, paní Jönsové a panu Angelakasovi. Vyhotovili jste tři kvalitní zprávy o návrzích přezkumu nařízení o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti, které v listopadu předložila Komise Radě a Evropskému parlamentu v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy.

Tyto tři zprávy – týkající se nařízení o obecných ustanoveních, nařízení o Evropském sociálním fondu a nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj – jsou dokladem zájmu Parlamentu na zajištění dostatečných zdrojů pro Evropskou unii, které jí umožní co nejrychleji a nejúčinněji bojovat s dopady krize v oblasti růstu a zaměstnanosti.

Politika soudržnosti je mocnou pákou, která se může stát pobídkou pro reálné hospodářství. 347 miliard EUR na období 2007–2013: je to prostředek k vytvoření pevného základu rozpočtové stability a veřejných investic v členských státech a regionech Evropské unie.

Právě z tohoto důvodu sehrává politika soudržnosti v Plánu evropské hospodářské obnovy tak významnou úlohu. V plánu hospodářské obnovy Komise doporučila přijetí opatření spadající do čtyř prioritních oblastí lisabonské strategie: jednotlivci, podniky, infrastruktura a energie a výzkum a inovace.

Komise rovněž připomíná, že uvážlivým spojením strategie a lidských zdrojů lze dosáhnout spuštění klíčových investic, které Evropskou unii nasměrují k budoucí udržitelné prosperitě. Pokud jde o politiku soudržnosti, hlavním cílem této strategie je urychlit realizaci programů a investic do projektů, z nichž mají prospěch občané EU, a do hospodářské činnosti.

Zpravodajové právě hovořili o konkrétních podrobnostech těchto regulačních pozměňovacích návrhů, které máte před sebou. Zaměřím se na jeden či dva z nich.

Za prvé, zlepšit řízení fondu: členským státům se nabízí finanční nástroje, zejména dodatečné zálohy ve výši 2 % či 2,5 % v celkové výši 6,25 miliard EUR na rok 2009. Je důležité, aby se tyto peníze dostaly rychle k příjemcům a aby tak měly prioritní projekty k dispozici více finančních prostředků.

V oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vyplývá ze změny nařízení o Evropském regionálním rozvojovém fondu, že až 4 % celkového rozpočtu Evropského regionálního rozvojového fondu mohou být investována do bydlení. To činí dohromady celkem 8 miliard EUR a pro všechny členské státy. Zvýší se tak podíl politiky soudržnosti na boji proti změně klimatu.

V oblasti velkých projektů se předložené pozměňovací návrhy k nařízení o obecných ustanoveních zaměřují na uvolnění předpisů v oblasti finančního řízení, které umožní řídícímu orgánu zahrnout do výkazu výdajů pro Komisi výdaje spojené s velkým projektem ještě před schválením tohoto velkého projektu Komisí.

Finanční hospodářská krize má rovněž významný dopad na malé a střední podniky. Bylo proto nezbytné, aby byl v rámci plánu obnovy usnadněn i jejich přístup k využívání nástrojů finančního inženýrství, které jim umožní provádět své projekty, a to zejména díky programu JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky). Další pozměňovací návrhy k přezkumu nařízení o obecných ustanoveních směřují stejným směrem: možnost přímo zadávat zakázky Evropské investiční bance, větší finanční podpora pro technické činnosti a v případě finančního inženýrství se u velkých projektů uznávají jako způsobilé výdaje i věcné příspěvky.

Komise ve svém návrhu usilovala o zjednodušení kritérií pro přidělování pomoci v rámci Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu. Díky souběžně předloženým pozměňovacím návrhům Parlamentu a Rady budou nařízení týkající se Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu změněna stejně, takže nové druhy způsobilých nákladů, vypočítávaných na základě paušálních plateb, budou přidány ke spolufinancování ze strany Společenství.

Tyto změny zjednoduší postup zdůvodnění výdajů. Omezí pracovní zatížení a počet předkládaných dokumentů, aniž by narušily zásadu řádného finančního řízení. Tento racionální přístup usnadní absorpci prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu, aniž by narušil zásady těchto dvou fondů, které jsou v těchto dobách krize stále významné. Jedná se tedy o víc než jen o včasnou reakci na krizi; je to reakce na opakované výzvy po zjednodušení strukturálních fondů ze strany Evropského parlamentu a Soudního dvora.

Pane předsedající, jsem vděčný všem třem zpravodajům za jejich podporu těchto opatření, které nám umožní urychlit realizaci projektů v praxi. Tato legislativní opatření budou doprovázet doporučení členským státům. Tato doporučení jsou obsahem sdělení Komise, které bylo přijato dne 16. prosince. Komise zdůrazňuje, že zaměření operačních programů může být změněno s ohledem na priority vyplývající z krize.

Evropský parlament rovněž vyjádřil svůj zájem reagovat na naléhavost situace tím, že zajistí, aby byla tato tři nařízení přijata co nejrychleji a aby byla příslušná opatření v členských státech urychleně uplatněna. Jsem vděčný, že Parlament má stejné přání, protože to zejména znamená, že mohou být vyplaceny zálohy členským státům na květen.

Komise bere na vědomí žádost Parlamentu. Zajistila, aby opatření přijatá v rámci plánu obnovy byla důsledně sledována a aby byla Evropskému parlamentu předložena zpráva o realizaci opatření a jejich skutečných výsledcích.

Proto předloží ve druhém pololetí roku 2010 Komise zprávu o realizaci opatření přijatých v rámci plánu obnovy v oblasti politiky soudržnosti v EU. Tato zpráva, která bude předložena – opakuji – ve druhém pololetí roku 2010, bude vycházet z výročních zpráv o pokroku předložených členskými státy v červnu roku 2010. Členské státy předloží v těchto zprávách přezkum realizace opatření přijatých v rámci plánu obnovy a budou informovat o výsledcích dosažených v rámci politiky soudržnosti.

Pane předsedající, Komise tedy přijala prohlášení v tomto smyslu a já jej Evropskému parlamentu tlumočím. Děkuji všem poslancům, a zejména našim třem zpravodajům, za pozornost. Těším se na plodnou rozpravu a na vaše komentáře k návrhům přezkumu nařízení, které vám byly předloženy.

místopředseda Komise – (FR)

Prohlášení Komise

Zpráva pana Angelakase

Komise vítá úsilí vyvinuté ve velmi krátké době za účelem přijetí pozměňovacích návrhů k nařízení o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti předložených v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy.

Je to výsledek plodné a účinné spolupráce mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí s podporou Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru v zájmu národních a regionálních ekonomik Evropské unie.

Legislativní balíček pomůže usnadnit provádění operačních programů a urychlit investice ve prospěch evropského hospodářství, zejména pomocí několika zjednodušujících opatření.

Během druhé poloviny roku 2010 vypracuje Komise návrh zprávy o provádění opatření přijatých v rámci plánu obnovy v oblasti politiky soudržnosti v Evropské unii. Tato zpráva bude založena zejména na ročních zprávách o provádění vypracovaných členskými státy v červnu 2010. Členské státy jsou proto vyzývány, aby do svých práv začlenily přezkum provádění opatření přijatých v rámci plánu obnovy a ukázaly výsledky obdržené v souvislosti s politikou soudržnosti.

  Nathalie Griesbeck, navrhovatelka stanoviska Rozpočtového výboru. – (FR) Pane předsedající, jako stálá zpravodajka pro strukturální fondy v rámci Rozpočtového výboru mám dva důvody, proč tyto zprávy dnes vítám.

První důvod je, že strukturální fondy představují hlavní položku v rozpočtu Evropské unie, a druhý důvod, který bych spolu se svými kolegy dnes zdůraznila, je rychlost, jakou jsme se snažili, navzdory těsnému rozpočtu, zajistit praktická a pohotová řešení hospodářské krize, která samozřejmě budeme muset znovu projednat s členskými státy, až na to přijde čas.

Navíc bych v tomto ohledu také zopakovala, že musíme být skutečně ochotni vybrat si evropskou půjčku pro podpoření těchto opatření. V této velmi nejisté době potřebujeme k oživení evropského hospodářství nástroje pro zlepšení hotovostního toku, pro urychlení využívání fondů a nouzová opatření, která už dlouho hledáme.

K tomu slouží evropská opatření, k tomu slouží Evropa: podpora sektorů s vysokou přidanou hodnotou a příprava, nyní větší než kdy jindy, na konec krize prostřednictvím investování do tradičních oblastí, ale zejména do všech odvětví, která mohou pomoci zmírnit riziko nezaměstnanosti našich spoluobčanů.

Nicméně, a to je dnes má hlavní myšlenka, přestože Parlament dokáže reagovat rychle a správně, je nyní důležité, aby se členské státy vzchopily a dokázaly čelit výzvám, protože v administrativní netečnosti samotných členských států, neschopných rozhodnout o svých strategických cílech a odmítajících spolufinancovat projekty, dochází ke zpožděním, která představují miliardy z pomocných fondů.

A protože v Evropě je vše připraveno, jak říkáme v mé zemi, „moudrému napověz“ – nyní je to na členských státech.

  Gabriela Creţu, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (RO) Finanční krize si vyžaduje mnohem opatrnější úvěrové politiky, které jsou nezbytné pro banky, ale tvrdé pro hospodářství. Nepříznivé dopady pociťuje reálná ekonomika, zejména malé a střední podniky a veřejné orgány. Ty mají projekty, které mají vylepšit sociální a regionální soudržnost, vytvářet pracovní místa, využívat místní zdroje a usnadnit vstup nebo návrat na pracovní trh.

Společný rozpočet, který je obvykle důležitý, je nyní rozhodujícím zdrojem financí pro zastavení hromadění negativních dopadů. Z toho důvodu Výbor pro zaměstnanost a sociální věci podporuje zjednodušení pravidel a rychlejší přístup ke strukturálním fondům a Evropskému sociálnímu fondu. To poskytuje zemím s menšími zkušenostmi dvojnásobný užitek při získávání těchto financí.

Domníváme se, že je nezbytné a přínosné, aby se evropské finanční instituce podílely na financování opatření, změnách ve složení způsobilých výdajů, odstraňování stropů pro zálohové platby nebo předchozí oznámení. Nicméně samotným přístupem k fondům to nekončí. Finanční dopad se převyšuje 6,3 miliard EUR. To je nepochybně významná částka.

Jako zástupci našich občanů máme zájem na tom, aby byly fondy využívány k dosažení cílů, pro něž byly vytvořeny. Dnes vystavujeme bianko šek a požadujeme nezbytnou transparentnost ve způsobu vynakládání peněz. Také doufáme, že vytvoříme pozitivní precedens. V minulosti bylo mnoho iniciativ, zejména sociálních, zamítnuto kvůli tomu, že neměly právní základ. Změna tohoto nařízení dokazuje, pokud to někdy bylo třeba, že kde je politická vůle, tam je také právní základ. Nezapomínejme na tuto skutečnost.

  Jamila Madeira, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, v reakci na světovou finanční krizi říká Plán evropské hospodářské obnovy, že politika soudržnosti významně přispívá k veřejnému investování členských států a regionů a měla by působit jako prostředek k zotavení ze současné krize. Konkrétně doporučuje přijetí opatření v oblastech, které upřednostňuje Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost. Všechny zaváděné nástroje mají sloužit ke splnění tohoto cíle a rychlejšímu získání výsledků.

Z toho důvodu je hlavním cílem rozšiřování pole působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a modernizace Evropského sociálního fondu reagovat na mnohé sociálně a ekonomicky naléhavé situace, které si vyžadují podporu. Jsem si jistá, v současnosti stejně jako v minulosti, že čím více se jejich činnosti a pole působnosti doplňují, tím účinnější budou. Nicméně vzhledem k tomu, že nebylo nařízeno zpřístupnit nové fondy nebo podniknout nové kroky, je obzvláště důležité, aby byl Evropský sociální fond plně využíván v boji proti nezaměstnanosti a rychlému zvýšení konkurenčního tlaku na evropské hospodářství, který je následkem současné finanční krize a zpomalení hospodářského růstu.

Ráda bych zdůraznila, že Výbor pro regionální rozvoj opakovaně označil zjednodušení, které navrhuje Evropská komise, za nezbytné pro zlepšení správy a provádění strukturálních fondů. Byli jsme požádáni, abychom se tím urgentně zabývali, což jsme vzali v úvahu při přijímání balíčku předpisů; tato sněmovna se nikdy nevyhýbala svým politickým povinnostem. Z toho důvodu, přestože neobvyklost situace vynesla na povrch mnoho různých názorů, nyní nebudeme předkládat další pozměňovací návrhy, abychom umožnili rychlý postup a skutečné přínosy pro veřejnost, které jsou smyslem návrhu. Nicméně zdůrazňujeme, že je třeba hned zahájit hodnocení tohoto fondu, aby byl co možná nejdříve vypracován dodatečný posudek.

  Iosif Matula, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Pane předsedající, dámy a pánové, předně bych chtěl vyjádřit uznání zprávě paní Garcíi Pérezové.

Reformy jako součást politiky soudržnosti jsou velmi důležité a mají za cíl zmírnit negativní dopady finanční krize. Flexibilita, kterou umožňuje rozdělování fondů Společenství, poskytne vnitrostátním hospodářstvím okamžitý tok hotovosti, což jim umožní investovat do reálné ekonomiky. To bude mít okamžitý účinek a my nepochybně v následujících měsících uvidíme první výsledky.

Evropská komise podporuje ekonomiky členských států na základě čtyř hlavních priorit, z nichž nejdůležitější je zvýšení předběžných financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a zvýšení podpory z Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Ve skutečnosti mohou v roce 2009 předběžné platby, které obdrží zejména členské státy, pomoci překonat krizi a vybudovat sociální a územní soudržnost.

Velkou důležitost je třeba přisoudit také zprávě o způsobilosti investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie pro bytovou výstavbu. Významné místo mezi prioritami Evropské unie musí mít renovace topných systémů v obydlích s přihlédnutím k přidané hodnotě, kterou toto opatření přinese.

V době, kdy náklady na vytápění neustále rostou, musí členské státy do svých programů pro boj proti finanční krizi začlenit také projekty, které berou ohled na energetickou účinnost. Ty nabízejí hospodářství a obyvatelům následující důležité přínosy: injekci hotovostního toku do hospodářství spolu s vytvořením nových pracovních příležitostí, snížením nákladů na vytápění, ochranou životního prostředí prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, zajištěním sociální soudržnosti a podporou rodin s nízkými příjmy.

V Rumunsku naléhavě potřebuje investici do renovace 1,4 milionu bytů.

  Constanze Krehl, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, o těchto třech zprávách diskutujeme kvůli největší a nejobtížnější hospodářské a finanční krizi v historii Evropské unie. Je samozřejmě správné, že roli při zmírňování dopadů této hospodářské krize má hrát politika soudržnosti. Nicméně bych ráda využila této příležitosti, abych znovu zdůraznila, že přestože je správné, že rozpočet politiky soudržnosti je největší jednotlivý rozpočet v Evropské unii, bohužel je také pravda, že členské státy přispívají mírně více než 1% částkou svých HDP do rozpočtu Evropské unie. To znamená, že i když vydáme přes 6,25 miliardy EUR na financování prozatímních a zálohových plateb, je to jen kapka v moři a prostě to nestačí. Zmírní to dopady, umožní pákový efekt, ale stále budou nutné i vnitrostátní snahy. Možná bychom to měli mít na paměti v souvislosti s příští rozpravou o finančním výhledu.

Naše skupina o těchto třech zprávách diskutovala velmi intenzivně a mohla do rozpravy vnést několik jiných dobrých nápadů. V mnoha případech – jak již řekla paní Jönsová – nás překvapilo, že musela přijít hospodářská krize, abychom konečně umožnili omezení byrokracie v Komisi. Nebudeme předkládat žádné pozměňovací návrhy, protože víme, že nyní je třeba v regionech urychleně jednat, a protože také víme, že budeme muset hovořit o změnách strukturální politiky jinde.

Proto podporujeme celý balíček, který navrhuje Komise, a doufáme, že se co možná nejrychleji dostane do regionů a že peníze pomohou v boji proti finanční krizi.

  Jean Beaupuy, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, já a moji kolegové ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu budeme samozřejmě hlasovat ve prospěch těchto tří zpráv. Budeme pro ně hlasovat nikoli proto, že by byly naprosto vyhovující – jak již řekli moji kolegové, rádi bychom předložili několik pozměňovacích návrhů –, ale proto, že je třeba jednat urychleně. Na to právě poukázala paní Krehlová.

Odpusťte mi však, pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, když řeknu, že jsme trochu odtrženi od reality. Sedíme zde v příjemně vytopeném a dobře osvětleném prostředí. Víte, že právě teď má v Evropě 30 milionů domácností protékající střechu a vlhké zdi?

Jistě, se 4 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj budeme moci tuto situaci pro více než 1 milion domácností napravit. Tato činnost, pokud na ni budeme dohlížet, pane komisaři – o což vás za chvilku požádám –, vytvoří 250 000 pracovních míst a vylepší situaci v 1 milionu domácností. Tím se ušetří 40 milionů tun CO2 a účet každé rodiny za energie se sníží o 450 EUR ročně. To jsou údaje, které vám dávám k dispozici a které schválila důležitá evropská organizace známá především svým seriózním přístupem.

To tudíž znamená, že význam rozhodnutí, které se chystáme přijmout nejen pro zajištění obnovy, ale také pro blaho našich spoluobčanů, podléhá jedné zásadní podmínce: že rozhodnutí, která dnes Parlament přijme v souladu s Komisí, budou mít v následujících týdnech a měsících praktický dopad.

Pane komisaři, bedlivě jsme vám naslouchali. Řekl jste nám – a my vám věříme –, že do 30. června požádáte každý členský stát, aby předložil Komisi zprávu. Já a moji kolegové všech politických přesvědčení z Výboru pro regionální rozvoj jsme pro. Ve všech zemích byly operační programy právě přijaty a víme, že většina správních orgánů v těchto zemích je nebude chtít změnit. Za 15 měsíců, 30. června, nepověřujte, pane komisaři, mnoho zaměstnanců navrhováním zpráv, analýz toho, co je hotovo, protože budete-li čekat, až se členské státy, výkonné orgány a partneři pustí do práce, nedosáhnete mnoha cílů.

Takže máme na jedné straně k dispozici 8 miliard EUR a na druhé straně 30 milionů obzvláště nevyhovujících domů. Co je třeba udělat?

Pane komisaři, já a moji kolegové vám nyní něco navrhneme. Evropská komise by měla překročit svá práva a zakročit rázně – skoro jsem chtěl říci násilně – vůči vládám a výkonným orgánům a nařídit jim, aby tato nařízení uplatnily co možná nejdříve. Poslanci EP rádi hlasují o dokumentech. Je to naše práce. Nicméně nejraději jsme, když jsou tyto dokumenty uplatňovány. Potřebujeme Komisi a doufáme, že nás Komise bude poslouchat.

  Mieczysław Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, dnes hodnotíme zprávy o regionální politice, které zavádějí kladné změny a zjednodušení. Můžeme jen litovat, že nás k rychlé, a doufejme že účinné reakci na současný vývoj donutila až krize. Vítám příležitost zavést větší flexibilitu, protože je vyloučeno, že by se rozpočet Evropské unie zvýšil. To bych rád zdůraznil. Slyšeli jsme dnes zmínky o kvótách. To představuje pouhou kapku v moři, protože rozpočet Evropské unie dosahuje přibližně 1 % HDP členských států. Můžeme jen doufat, že ta malá kapka bude oživující. Potřebujeme, aby byla!

Vítám také zvýšení flexibility umožněné díky podpoře od Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Jsem rád, že bude se zpětnou účinností zavedeno zjednodušení způsobilosti výdajů. Je dobré, že zvyšujeme splátky a urychlujeme výdaje na velké projekty odevzdané s předstihem a že bude možné provádět platby před schválením. Mohu jen zopakovat, že doufám, že to vše bude nakonec oživující.

  Elisabeth Schroedter, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, my, Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, vnímáme finanční krizi a krizi klimatu jako vzájemně propojené, protože negativní dopady změn klimatu na regiony jsou dlouhodobé a vyžadují si ohromné výdaje. Způsobují tlak na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Proto musíme ihned přijmout opatření.

Prvním krokem v tomto ohledu je zateplování budov a využívání obnovitelné energie v bytové výstavbě v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). K čemu však je tento pokrok, když členské státy zároveň mohou investovat finance z ERDF do silničního plánování a obrovských spaloven odpadu, jejichž využívání znovu prohlubuje změny klimatu a škodí životnímu prostředí? To je polovičaté a rozporuplné.

Vaše dynamická řeč, pane komisaři, neodpovídá ani na otázku, proč Komise zamítá náš návrh nasměrovat regionální politiku jako celek výrazněji na ochranu životního prostředí a klimatu. Nemá Komise dost odvahy prosadit vůči členským státům revizi nařízení o ERDF, které je zaměřené na cíle z oblasti klimatu? Proč neexistuje žádný akční plán Komise pro regionální politiku? Výhrady k ochraně klimatu ze strany generálního ředitelství pro regionální politiku zabránily, aby naše pozměňovací návrhy dostaly většinovou podporu ve výboru. Nicméně my je budeme předkládat znovu a požadovat jmenovité hlasování. Potom uvidíme, jestli vám voliči mohou také důvěřovat v podpoře ochrany klimatu.

  Bairbre de Brún, jménem skupiny GUE/NGL. – (GA) Pane předsedající, ráda bych dnes vyjádřila souhlas se zprávou pana Angelakase. Pan Angelakas v ní podporuje návrh Evropské komise poskytnout členským státům finance z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energetickou účinnost a na obnovitelnou energii ve vztahu k bytové výstavbě.

Potýkáme se s nouzovou hospodářskou situací. Lidé, kteří pracují ve stavebním průmyslu – například v mé zemi, Irsku –, se ocitli v obzvláštních nesnázích. Doufám, že v důsledku tohoto rozhodnutí EU budeme schopni zajistit částečné financování renovačního programu pro energetickou účinnost. Takový program posílí stavební průmysl v Irsku – severním i jižním –, který pomůže zachovat pracovní místa a splnit naše povinnosti ve vztahu ke změnám klimatu a, jak již v této rozpravě zaznělo, ohledně zastavení energetické chudoby. To znamená pomoc lidem, kteří vynakládají značnou část svého příjmu na poplatky za energii.

Podle mého názoru je správné, že se Komise zaměřila na výstavbu bydlení pro lidi s nízkými příjmy jako na cílovou skupinu této změny kritérií. Většinou právě lidé s nízkými příjmy budou trpět, když se naše hospodářství zhorší. Zároveň tito lidé nebudou schopni bez finanční pomoci renovovat své domovy v zájmu energetické účinnosti. Tento plán by byl tudíž úspěšný v řešení těch nejhorších důsledků energetické chudoby, které mají na mnoho lidí extrémně negativní dopad – pokud by byl tento plán řádně využit.

Doufám, že místní, regionální a vnitrostátní orgány využijí této příležitosti a nebudou odpírat zajištění příslušných zdrojů, které již mají, aby návrh zavedly do praxe.

  Fernand Le Rachinel (NI). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, mezi roky 2007 a 2013 se regionální politika s 347 miliardami EUR přiděleným strukturálním fondům stane hlavní položkou v rozpočtu Evropské unie.

Pomůže tento vývoj ochránit naše hospodářství před dopady světové hospodářské krize, jak tvrdí Komise? Odpusťte mi mé pochyby.

Zaprvé, nárůst regionálních výdajů trestá některé členské státy, a zejména Francii. Tento nárůst je na úkor společné zemědělské politiky, a tudíž na úkor francouzského zemědělství, které donedávna bylo hlavním příjemcem prostředků ze společné zemědělské politiky.

Navíc podíl strukturálních fondů vyplácený francouzským regionům se stále snižuje a velkou většinu dostává východní Evropa zničená více než 40 lety komunismu.

Takže Francie, která přispívá 16 % k evropským rozpočtovým příjmům, dává Bruselu stále více peněz, ale dostává stále méně. A především, evropská regionální politika, která své příjemce velmi málo ochraňuje před hospodářskou krizí, ještě situaci zhoršuje, protože tvoří část logiky radikálně volného trhu Lisabonské strategie.

Komisí navrhované změny správy strukturálních fondů tudíž neumožní našim zemím vypořádat se s touto krizí, která je důsledkem neuváženého otevření hranic a deregulace finančních trhů.

Nyní potřebujeme více než kdy jindy vybudovat novou Evropu, Evropu nezávislých národů založenou na následujících třech zásadách: hospodářský a sociální patriotismus, evropský protekcionismus a upřednostňování Společenství.

  Richard Howitt (PSE). – Pane předsedající, světový hospodářský pokles postihuje všechny naše země a regiony. Je správné, že dnes sjednáváme mimořádná opatření pro urychlené zajištění evropských fondů pro chudé v době nedostatku. Zejména vítám zredukování administrativy povolením paušálních a jednorázových plateb, které umožňují vynakládání peněz na energetickou účinnost v bytové výstavbě, přinášejí kolem 6 miliard liber výdajů na začátku tohoto roku a usnadňují nakládání s půjčkami Evropské investiční banky. Když telefonní středisko jedné stavební společnosti v Hertfordshiru, mém volebním obvodu, propouštělo, do 24 hodin jsme byli schopni přivolat pomoc z evropských fondů jako podporu pro nadbytečné pracovníky, čímž jsme dokázali, jak Evropa může pomoci našim místním komunitám.

Pokud jde o změny, o nichž dnes jednáme, Agentura pro rozvoj východní Anglie vítá skutečnost, že bude umožněno poskytování na míru šitého vzdělávání vedeného podniky, a říká, že nám pomůže rychleji splnit závazek našeho regionu pomoci 124 000 lidí pouze prostřednictvím evropských sociálních fondů.

A konečně, byl jsem velmi hrdý, že paní komisařka Hübnerová osobně přijela do Lowestoftu v mém volebním obvodu, aby zahájila evropský program regionálního rozvoje v hodnotě 100 milionů liber, který je zaměřen zejména na pomáhání podnikům v našich komunitách při přizpůsobování nízkouhlíkovému růstu. Hospodářská krize nesmí nikoho z nás odvádět od plnění dlouhodobých úkolů v oblasti změn klimatu. Úsilí o obnovu by mělo být vedeno investováním do environmentálních technologií v řízení. Východní Anglie se hodlá tohoto cíle pevně držet.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, i já vítám tento návrh, protože je to přímá a jasná odpověď EU na současnou hospodářskou krizi. Reagujeme využitím nástrojů, které máme k dispozici, ale já naprosto souhlasím s kolegou panem Beaupuyem, když říká, že se musíme vzchopit a urychleně udělat něco pro rodiny a společenství.

Zadruhé, vítám zjednodušení a flexibilitu, které tento návrh představuje. Ty nutně potřebujeme v každém případě. Často slýchám od skupin, které mají přístup k financování, stížnosti na velkou míru byrokracie. Tento balíček sice nevyřeší všechny problémy, ale pomůže.

Zatřetí, obzvláště mě těší, že materiální příspěvky jsou nyní uznávány jako způsobilé výdaje. K zavedení tohoto opatření jsem vyzýval ve své zprávě o příspěvku dobrovolnictví k hospodářské a sociální soudržnosti, kterou tento Parlament schválil. To znamená, že příspěvky dobrovolníků a ostatních budou nyní brány jako příspěvky k různým projektům a to velmi oceňuji, i když musela přijít současná hospodářská krize, abychom se tímto směrem vydali.

Toto opatření prakticky uzná způsob přispívání dobrovolníků a dobrovolnického času a také to, že může být součástí naší reakce na současnou krizi. Tímto způsobem spolupracujeme s našimi občany a partnery. Ze satelitních účtů, které zveřejnily různé členské státy, víme, že neziskový sektor tvoří pět až sedm procent HDP. Nyní to uznáváme a oceňujeme a říkáme občanům: vaše úsilí, váš čas a vaše odhodlání jsou důležité a my pracujeme s vámi.

  Guntars Krasts (UEN). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Podporuji změny navrhované výborem odpovědným za návrh Komise o energetické účinnosti a investicích do obnovitelné energie v bytové zástavbě. Návrh výboru podpoří zvýšení poptávky a rychlejší tok hotovosti do opatření pro zvýšení energetické účinnosti. Členské státy mají nyní příležitost nasměrovat tyto zdroje tak, aby dosáhly maximálního účinku ve zvyšování energetické účinnosti. Nejúplnějších výsledků by bylo dosaženo využitím těchto zdrojů pro cíle, které by nechaly volnou ruku iniciativám spotřebitelů pro zvýšení energetické účinnosti, a nejvíce povzbudivými opatřeními by byla ta, která snižují rizika pro lidi, kteří sami uvažují o investování do energetické účinnosti. Nicméně uznávám, že výbor měl k této záležitosti vydat nějaké pokyny pro další jednání členských států. Takový přístup by nejen znásobil stimulaci hospodářství, ale také by napomohl rychlejšímu pochopení úsporného nakládání s energií v členských státech. Množství dostupných zdrojů bude však vyžadovat, aby členské státy omezily počet příjemců podpory, a v tomto smyslu by bylo rozumné řídit se návrhem Komise a nasměrovat tyto finance přednostně k domácnostem s nízkými příjmy. Děkuji vám.

  Jan Olbrycht (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, dnes diskutujeme o obzvláště důležitých změnách. Nejsou důležité jen z hlediska reakce na obtíže spojené s finanční krizí, ale také proto, že mohou ovlivnit povahu politické soudržnosti v období po roce 2013. Je zjevné, že zavedení tak významných změn nemůže být vnímáno pouze jako dočasné opatření.

Vůbec poprvé jsme byli svědky, jak Evropská komise po dohodě s Parlamentem a Radou přijala opatření, které bylo dlouho předmětem diskusí a které se jevilo jako velmi obtížné. V podstatě jsme byli svědky skutečného zjednodušení, skutečného zrychlení a samozřejmě změny strategie prostřednictvím zahrnutí investování do oblasti opatření pro úsporu energie. To je velmi pozitivní signál, že jsme schopni reagovat na situaci ve fázi plánování, a nelpíme dogmaticky na dříve stanovených zásadách.

Na Evropský parlament se často nahlíží spíše jako na mladšího partnera Rady a Komise. Sněmovna je však odhodlána svými kroky dokázat naši schopnost spolupracovat na urychlené reakci na nové výzvy.

  Gábor Harangozó (PSE). – (HU) Domnívám se, že bychom měli dnes oslavovat. Parlament mnoho let obhajoval názor, že bychom neměli jen zajišťovat financování falešných opatření v oblasti bytové výstavby, ale že bychom se měli odhodlat k zavedení skutečných opatření.

Značná část obyvatelstva EU žije v bytových domech. Rozvojem těchto projektů bytové výstavby můžeme konkrétně zlepšit materiální podmínky obyvatel a snížit spotřebu energie budov a také vytvářet a ochraňovat pracovní místa. Současné změny umožňují v mé zemi renovovat 90 % bytových domů, což je v každém případě ohromný krok.

Nicméně vzhledem k tomu, že tyto fondy budou nadále financovat renovace pouze v městských oblastech, nemůžeme se radovat bezvýhradně. Ochuzovaní obyvatelé venkovských oblastí, kteří potřebují finance nejvíce, jsou opět ponecháni svému osudu. Protože nechceme ohrozit program pro bytové domy, který je pro nás všechny důležitý, dohodli jsme se, že tentokrát nebudeme předkládat pozměňovací návrhy. Ovšem očekáváme, že Komise za to před letní pauzou zahrne naše doporučení do svého balíčku.

První a nejdůležitější krok k účinné a udržitelné sociální integraci nejvíce znevýhodněných oblastí je jednou pro vždy ukončit vyloučení a ghetta. Renovování sídlišť, která jsou izolována, zkrátka nemá smysl. Namísto renovace je řešením rekonstrukce podpořená komplexními programy, které vytvářejí sociální zaměstnanost.

Vážení kolegové, skutečně budeme mít důvod k oslavě, až se v místech vykořeněných venkovských ghett lidé pracující v nově vytvořených sociálních družstvech vrátí do svých nových domovů a řeknou svým dětem, že mohou studovat a snažit se, protože se mohou stát, čímkoli chtějí.

  Samuli Pohjamo (ALDE). – (FI) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve chci poděkovat zpravodajům za jejich skvělou přípravnou práci. Navrhované změny pravidel strukturálních fondů urychlí využívání fondů a zjednoduší pravidla, takže si skutečně zaslouží podporu. Tak můžeme zajistit, aby peníze ze strukturálních fondů byly vynakládány na obnovu a zabraňovaly negativnímu vlivu recese na hospodářství a zaměstnanost. Je to také dobrý začátek reformy strukturální a regionální politiky EU, jejímž cílem musí být zjednodušit a urychlit postupy a posílit flexibilitu a dosahování výsledků.

Při snižování byrokracie s ohledem na nařízení Evropské unie a zaměření se na dosahování lepších výsledků je třeba se ujišťovat, zda členské státy míří také tímto směrem. Je třeba dát větší pravomoci regionům a místním subjektům a centrální vláda by měla povolit ve své kontrole.

PŘEDSEDAJÍCÍ: paní ROURE
Místopředsedkyně

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, současná krize vyžaduje stimulaci hospodářské činnosti, podporu ochrany pracovních míst a ochranu těch, kteří ztratili zaměstnání. Návrh Komise rozšířit škálu výdajů krytých z Evropského sociálního fondu je krokem správným směrem.

Začlenění financování paušálních částek a také přímých nákladů a smíšených nákladů a neurčení horní hranice plateb jsou všechno velmi užitečná opatření, pokud jde o lepší využití financí Evropského sociálního fondu. Zavedení paušálních částek pro přímé náklady a pro nepřímé náklady do 50 000 EUR zjednoduší administrativní postupy a odstraní zpoždění v provádění cílů fondu. Vzhledem k naléhavosti zavedení těchto opatření podporuji přijetí návrhu bez pozměňovacích návrhů. Ráda bych poděkovala paní Harkinové za upozornění na uznání hodnoty dobrovolnické práce.

  Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Úvodem bych ráda ocenila myšlenku těchto koordinovaných opatření. Také bych chtěla zvláště poděkovat zpravodajům za vykonanou práci.

Všichni jsme si vědomi toho, jaké jsou dopady krize ve všech našich zemích, od poklesu hospodářského růstu a pracovních možností po zvýšení rozpočtového deficitu a hospodářského poklesu. Politika soudržnosti EU může být v této souvislosti také stejně spolehlivý a účinný nástroj. Jak velmi dobře víme, Evropa je touto krizí těžce postižena a skutečnost, že EU byla schopna tak rychle zareagovat při hledání řešení, je povzbudivá.

Rozhodnutí upravit předpisy pro existující fondy, které již prokázaly účinnost, je velmi vhodné. Postup pro vytvoření specifického krizového fondu by byl příliš dlouhý. Zjednodušení kritérií pro způsobilost výdajů, zvýšení předběžného financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu a urychlení výdajů za velké projekty jsou opatření, která, jak doufám, pomohou členským státům dostat se z hospodářské a finanční krize.

Zatímco Evropa prochází současnou hospodářskou krizí, jsme si vědomi, že prožívá také energetickou krizi. Opatření umožňující, aby byl ERDF využíván k investování do energetické účinnosti a využívání obnovitelné energie pro bytovou výstavbu, by mělo mít podle mého názoru velký vliv. Rumunsko, stejně jako další země střední a východní Evropy, má mnoho problémů s mnohopatrovými obytnými bloky domů. Staré budovy jsou extrémně špatně izolovány a mnoho obyvatel je neschopno zaplatit za zateplení svých domů z vlastní kapsy.

Doufáme, že toto opatření pomůže obyvatelům Evropy uspořit energii, takže jim zbude více peněz a zároveň pomohou vylepšit situaci v oblasti globálního oteplování. Současná rumunská vláda rozhodla, že toto opatření je prioritní, a služby, které již byly schváleny, znamenají, že tato priorita je již zajištěna.

  Stavros Arnaoutakis (PSE). - (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, dnešní balíček pozměňovacích návrhů ustanovení pravidel strukturálních fondů je důležitý krok ke zjednodušení a přímé aktivaci zdrojů jak na evropské, tak na vnitrostátní a místní úrovni.

Je to důležitý krok pro povzbuzení evropského hospodářství uprostřed nebývalé krize, která poškozuje reálnou ekonomiku na všech úrovních každý den stále víc. Je to krok, který odpovídá na dlouhodobý požadavek Evropského parlamentu na jednodušší postupy a větší flexibilitu při uplatňování pravidel strukturálních fondů.

Jaká je reakce dnešních vůdců na ohromnou krizi, kterou právě prožíváme? Kde jsou evropské politiky? Abychom zajistili, že požadovaná likvidita dosáhne svých příjemců a provádění projektů okamžitě začne, je třeba, aby členské státy reagovaly na okolnosti. Zdroje politiky soudržnosti musí být okamžitě a včas zpřístupněny skutečným příjemcům na regionální a místní úrovni. Účelem aktivování operačních programů by měla být ochrana pracovních míst, podnikání a konkurenceschopnosti a využívání přírodních, kulturních a lidských zdrojů každého regionu.

Jedině okamžité spuštění programů pomůže ochránit soudržnost a zabránit vytváření nových nesrovnalostí.

Přejeme si, aby byla dnešní krize příležitostí sjednotit náš hlas, aby zde pro řešení všech problémů, které prožíváme, byl jednotný evropský hlas.

  Toomas Savi (ALDE). - Paní předsedající, přistoupením k EU jsme získali přístup k strukturálním fondům a fondům soudržnosti Evropské unie, z nichž Estonská republika získala v letech 2004–2006 kolem 800 milionů EUR, přičemž dalších 3,4 miliardy bylo přiděleno v rámci finančního výhledu na období 2007–2013.

Navzdory závažnosti hospodářské krize je splnění cíle fondů Evropské unie, tedy vyrovnání rozdílů v rozvoji jednotlivých států Unie, blíže.

Velmi vítám návrh Komise Radě věnovat dalších 6,3 miliardy EUR na zmírnění negativních dopadů hospodářské krize, což znamená urychlit provádění fondů ve prospěch reálné ekonomiky.

Nicméně souhlasím s paní zpravodajkou Garcíou Pérezovou, že je třeba jednotného přístupu ve všech členských státech, abychom zabránili zvětšení nerovností v rámci Evropské unie a špatnému zacházení s penězi daňových poplatníků.

  Rolf Berend (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, existuje mnoho způsobů, jak zmírnit trvající dopady nepředpokládané finanční a hospodářské krize. Tento opravný balíček, toto legislativní opatření v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy, byl vymyšlen jako dobrá – třebaže ne zcela dostačující – reakce na tuto přechodnou, ale výjimečně kritickou, situaci.

Reaguje mimo jiné na požadavek na zjednodušení postupů a zvýšení flexibility při uplatňování stávajících pravidel v rámci ustanovení strukturálních fondů, který v nedávných letech opakovaně vznášel Evropský parlament. Rád bych zdůraznil, že je také třeba ocenit, že pozměňovací návrh k článku 7 – „Způsobilost výdajů“ – umožní členským státům EU a regionům investovat do energetické účinnosti a opatření pro obnovitelnou energii v bytové výstavbě s podporou strukturálních fondů EU a že toto opatření není zaměřeno jen na domácnosti s nízkými příjmy. Příslušný pozměňovací návrh tedy správně odstraňuje zmínku o „domácnostech s nízkými příjmy“ a navrhuje strop 4 % z celkového přídělu Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) pro každý členský stát na takové výdaje. To je jen jedno z navrhovaných vylepšení.

Ve zkratce, uskutečnění tohoto celkového balíčku by urychlilo výdaje, a tak zpřístupnilo další likviditu z ERDF, Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti a strukturálních fondů pro plnění nezbytných cílů a zjednodušilo by pravidla umožňující rychlé provádění programů.

Podle mého názoru to představuje účinný, ačkoli ne zcela dostatečný, příspěvek k řešení současné krize.

  Lidia Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie čelí rozsáhlé krizi, jejíž dopady nyní není možné předvídat. Zaregistrovali jsme snížení tempa růstu, zvýšené rozpočtové deficity a dramatický nárůst nezaměstnanosti. Evropská politika soudržnosti s rozpočtem 347 miliard EUR pro období 2007–2013 se jeví jako jeden z nejúčinnějších nástrojů, s nimiž můžeme znovu podnítit investování a poskytnout další veřejné finance pro vnitrostátní hospodářství.

Komise již přijala řadu opatření zaměřených na zavedení změn v stávajícím balíčku nařízení týkajících se strukturálních fondů. Změny jsou zaměřeny na zrychlení výdajů, zvýšení likvidity ve vztahu k provádění projektů a zjednodušení opatření usnadňující urychlené provádění projektů v regionech. Hlavní oblasti jednání zahrnují zvyšování podpory z Evropské investiční banky (EIB), Evropského investičního fondu (EIF) a zjednodušení způsobilosti výdajů. Obhajovány jsou také paušální částky a urychlení výdajů na velké projekty.

Vítám rychlé jednání ze strany Evropské komise a navrhované legislativní změny. Další důležitá změna byla dosud přehlížena, ale je vyžadována. Je jí vytvoření systému řízení a kontroly, který by zaručoval skutečnou likviditu v celém hospodářském systému Evropské unie.

  Oldřich Vlasák (PPE-DE). – (CS) Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, návrhem Evropské komise se všem členským státům otevřela příležitost investovat strukturální fondy do úprav a oprav panelových a dalších budov. To je pro Českou republiku obzvláště důležité, protože v zastaralých panelových domech žije až 26 % obyvatel. Pokud bude návrh zítra odhlasován a formálně ho v dubnu schválí také Rada ministrů, otevře se nejenom České republice možnost investovat dalších 16 miliard korun do zateplování bytů a domů. Osobně vítám také odstranění odkazu na použití pouze pro domácnosti s nízkými příjmy, který považuji za problematický už proto, že jej vnitrostátní pravidla definují různým způsobem.

Podle mého názoru by členské státy měly mít možnost rozhodnout o tom, které kategorie budov budou způsobilé k financování, podle svých pravidel a stanovit vlastní kritéria podle svých potřeb. Zvýšit si kvalitu a zlevnit bydlení musíme umožnit všem, nejen těm, kdo žijí v sociálních bytech. Je politováníhodné, že k podpoře větších investic do bydlení a zavedení tohoto opatření v celé Unii nás dohnala až finanční krize. Rozhodnutí však jednoznačně vítám, protože lidé dnes musí vážit každou korunu, každé euro, a touto cestou jim pomáháme ušetřit na účtech za vytápění a teplou vodu a snížit tak cenu bydlení. Podle odhadu organizace CECODHAS může totiž Evropská domácnost na těchto výdajích ročně ušetřit v průměru 450 euro, a to už je hmatatelná pomoc.

  James Nicholson (PPE-DE). – Paní předsedající, předně bych chtěl blahopřát zpravodajům k dobré práci, kterou na těchto zprávách, jež Parlamentu chválím, odvedli. Domnívám se, že tato podpora by měla být vřele vítána.

Pokud členské státy využijí tuto příležitost použít až 4 % financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) k usnadnění investování do energetické účinnosti v odvětví bytové výstavby, bude to pozitivní příspěvek jak pro naše hospodářství, tak pro životní prostředí. Je dobré vidět, že z Komise vzešel návrh, jako je tento, který řeší problémy hospodářské krize a životního prostředí současně.

Zpráva je dobrou novinkou zejména pro mnohé staré členské státy a já rád vidím, že staré členské státy EU budou nyní moci využít část fondů ERDF pro zásahy, které podporují energetickou účinnost v sektoru bytové výstavby. Jsem rád, že byla rozšířena kritéria pro způsobilost, takže nebudou omezena na domácnosti s nízkými příjmy.

Nicméně musíme si také uvědomit, že to neznamená žádné navýšení financí. Nyní je na vnitrostátních a regionálních orgánech, aby využily této příležitosti a přesměrovaly část svých financí z ERDF na financování těchto projektů. To může znamenat změnu priorit u částí jejich operačních programů. Domnívám se, že se to z dlouhodobého hlediska vyplatí.

  Luca Romagnoli (NI). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, tato opatření navrhovaná Komisí se jeví více méně jako rozumná. Přímé zadávání zakázek Evropské investiční bance a Evropskému investičnímu fondu vypadá jako dobrý nápad stejně jako zjednodušení postupů a zrychlení plateb.

Nicméně, je zde především jedno základní doporučení: vnitrostátní a regionální transparentnost ve využívání fondů, která podle mého názoru v některých případech chybí. Měly by být prováděny okamžité kontroly, stejně jako by měly být okamžitě prováděny platby. V některých regionech Itálie, jako je Lazio, jsou finance zemědělcům vypláceny měsíce, v některých případech roky po převedení z Evropské unie a já nemám dostatek času uvést další příklady. Zmírněme tedy krizi tím, že zvážíme nejen různé druhy zásahů, ale také účinné, včasné a praktické využití financí.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Strukturální fondy nám pomáhají vyrovnat se s novou ekonomickou realitou. Umožňují členským státům optimalizovat investice EU jako účinný lék proti probíhající hospodářské krizi.

Evropský parlament stále intenzivněji prostřednictvím Výboru pro regionální rozvoj vyzývá ke zjednodušení administrativních pravidel. Těší mě, že Komise si toho konečně všimla a že našla s Radou společnou řeč.

Nákladná administrativa, opožděné platby, složité ověřování způsobilosti plateb komplikují finanční situaci konečných příjemců. Mnozí úředníci v mé zemi, Slovensku, často svádějí vinu na Brusel, když kladou mimořádný důraz na byrokracii a přehnaně podrobnou kontrolu účtů. Zapomínají, že důležitý je správný výběr aktivity, obsah a kvalita, účinné provádění a přínos projektu.

Lidé v projektových týmech se musí soustředit na vysoce kvalitní projekty s přínosem pro vytváření konkurenčního prostředí, a ne celé hodiny sedět v účtárnách a ztrácet drahocenný čas a energii, nemluvě o stozích papíru potřebných na výpisy z účtů. Kontrola zanedbatelných položek stojí často mnohem více než samotná položka.

Proto souhlasím s rozšířením používání jednorázových částek a paušálních sazeb v nařízeních Evropského fondu pro regionální rozvoj a se zavedením tří nových forem způsobilých plateb: nepřímé náklady do výše 20 % přímých nákladů, jednorázové částky do výše 50 000 EUR a paušální standardní stupnice jednotlivých nákladů.

Z toho důvodu považuji balíček rozhodnutí přijatý Evropskou komisí s cílem zvýšit flexibilitu při čerpání strukturálních fondů členskými státy za pozitivní reakci na probíhající hospodářskou krizi.

Věřím, že zjednodušení pravidel a flexibilita financování pomůže členským státům připravit dobré projekty zaměřené na sektory, které přinesou vysokou návratnost. Musíme nasměrovat investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bytové výstavby s cílem vytvořit nová pracovní místa a energetické úspory. Podporou čistých technologií můžeme přispět k oživení automobilového i stavebního průmyslu.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, vítám návrh na změnu nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF), aby bylo možné požadovat finance ERDF na energetickou účinnost a investice do obnovitelné energie v bytové výstavbě. Také bych chtěla ocenit pozměňovací návrh k původnímu návrhu Komise, který odstraňuje omezení způsobilosti na domácnosti s nízkými příjmy a omezuje způsobilost na zásahy, které podporují sociální soudržnost, přičemž nechává na uvážení členských států, aby učily přesné kategorie způsobilého bydlení.

Nicméně, mám konkrétní otázku, pokud mohu, pro Komisi. Co myslíme energetickou účinností (a hovoříme o ní v rámci financí z ERDF)? Bude existovat jednotná metoda vypočítávání energetické účinnosti v celé EU-27, nebo se bude v různých členských státech vypočítávat a zvažovat různě? Když hovoříme o energetické účinnosti a investování do energetické účinnosti například v soukromé výstavbě domů, bude to znamenat totéž, co to znamená v rámci směrnice o energetické náročnosti budov, o které se v současnosti diskutuje a vede se debata o potřebě harmonizovat – nebo jednotlivě určit – kalkulaci, vedení čísel o energetické účinnosti, abychom si byli jisti, že investice jsou vynakládány na skutečnou energetickou účinnost nebo zvyšování energetické účinnosti nebo na případy snižování emisí CO2?

To je část diskuse, kterou jsme dnes vedli na snídani s Unií malých a středních podniků vedené mým kolegou panem Rübigem, když nám bylo velmi jasně řečeno, že je omezená propustnost při získávání výdajů za energetickou účinnost budov: omezená propustnost pro finance kvůli nedostatku prostředků na půjčky. Je třeba podívat se na podpory a různé daňové pobídky. Potřebujeme jednodušší administrativu, abychom přiměli řadové domácnosti využívat těchto fondů, ať již jde o ERDF nebo fondy členských států. V této souvislosti musím poznamenat, že naše vláda nedávno zahájila plán na zlepšení energetických úspor v domácnostech.

Ale my potřebujeme jednoduchou administrativu. Potřebujeme podporu, aby investice pouze nesnižovaly dovoz fosilních paliv a nesnižovaly emise oxidu uhličitého, ale aby si domácnosti také uvědomily snížení výdajů za energie.

  Ljudmila Novak (PPE-DE). – (SL) Plně podporuji navrhované opravy nařízení, které rozšíří paušální financování a umožní využívání systému paušálních plateb. Je to vhodné opatření, které by mohlo zmírnit obtíže, kterým čelí nezaměstnaní za daných ekonomických okolností.

Nicméně dříve než tyto pozměňovací návrhy přijmeme, ráda bych upozornila, že tři ze čtyř obyvatel Evropské unie zastávají názor, že Parlament má důležitou roli ve společném formování evropských politik. Ve stejném průzkumu bylo také zjištěno, že Parlament vzbuzuje v respondentech nejvíce důvěry. Padesát jedna procent respondentů řeklo, že mají v Evropský parlament důvěru, zatímco 47 % vyjádřilo důvěru Komisi a 42 % vyjádřilo důvěru Radě. Kromě toho tato sněmovna vzbuzuje více důvěry než Evropská centrální banka.

Proč uvádím tato statistická data? Evropský parlament zjistil již v roce 2005, že evropské strukturální fondy obecně naléhavě potřebují zjednodušení, a to zejména Evropský sociální fond. Nicméně Komise teprve nyní, když čelíme krizi, začala provádět naše doporučení zlepšit podmínky, v nichž naši občané a společnosti podnikají.

Přestože budu ráda, pokud budou naše závěry a doporučení alespoň částečně realizovány, mrzí mě, že se nesnáze řeší, až když naplno propukly. Doufám však, že tato zkušenost přiměje Komisi, aby v budoucnu přijímala opatření rychleji a aby mnohé zásadní a opodstatněné poznámky a návrhy Parlamentu zavedla do praxe dříve.

  Colm Burke (PPE-DE). – Paní předsedající, já tyto nové návrhy vítám. Nyní žijeme v době krize. Jsme svědky vysoce rostoucí nezaměstnanosti v celé EU.

Dnes byly v Irsku zveřejněny nejnovější údaje o nezaměstnanosti. Její míra je nyní 11 % – 5,4 % před pouhým rokem – což je více než zdvojnásobení míry v reálných hodnotách. Tyto údaje jsou šokující a hrozivé. Nicméně při těchto neradostných vyhlídkách musíme hledat tvůrčí řešení, jak tyto nezaměstnané vyškolit, dát jim šanci a naději na lepší budoucnost.

Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti v tom mohou hrát klíčovou roli. Zacílením těchto fondů můžeme vybavit naše hospodářství na cestu z propadu. Měli bychom na to my všichni – jak jako poslanci EP, tak jako občané – upoutávat pozornost veřejnosti, která je právě plná obav. Měli bychom všichni předat toto poselství našim domácím vládám: že tyto finance musí být zacíleny a rozděleny co možná nejrychleji a nejúčinněji. Také vítám omezení administrativy. To je krok správným směrem.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Rok 2010 je rokem, kdy budeme vypracovávat přezkum v polovině období způsobu, jakým jsou využívány strukturální fondy, a já se domnívám, že je třeba upřednostňovat energetickou účinnost. Mrzí mě, že nebyly přijaty pozměňovací návrhy k těmto zprávám.

Jako zpravodajka pro směrnici o energetické náročnosti budov jsem navrhovala až 15% navýšení sazby v Evropském fondu pro regionální rozvoj, což může být využito pro zlepšení energetické účinnosti budov. Vlastně jde o zajištění větší flexibility a je na členských státech, aby určily, jestli a kolik chtějí této oblasti přidělit.

Chápu naléhavost celé věci. Státy EU-15 musí být schopny využívat strukturální fondy na energetickou účinnost. Domnívám se, že to umožní výměnu ověřených postupů a umožní podporu nových členských států. Nabádám Komisi, aby do 30. června 2010 přišla s novým legislativním návrhem, aby mohl být maximální strop zvýšen na 15 %, nebo nastaven na minimální 10% hranici sazby ERDF pro energetickou účinnost budov.

  Fiona Hall (ALDE). – Paní předsedající, čas od času se diskuse o energetické účinnosti zaměří na skutečnost, že by se dalo dosáhnout více – a rychleji –, kdyby bylo dostupné jen přímé financování. Proto je tak důležité umožnit, aby finance z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) mohly být vynakládány na energetickou účinnost, a to nejen v EU-12, ale také v EU-15.

Navzdory značným pokrokům připustila britská ministryně pro bydlení, že pouze 1 % stávajících budov je dostatečně energeticky účinných na to, aby předcházely energetické chudobě. V mém regionu, na severovýchodě Anglie, každý desátý dům spadá do první kategorie zdravotního rizika, protože jsou chladné a plné průvanu.

Proto vítám tuto změnu a vyzývám členské státy a regiony, aby plně využívaly nové flexibility. V zájmu zastavení změn klimatu, energetické chudoby, nezaměstnanosti a v zájmu energetické bezpečnosti, stejně jako paní Ţicăuová, nabádám Komisi, aby v pravý čas výrazně zvýšila současné procentní limity, k čemuž ve svém úterním hlasování o přepracování vyzval Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

  Catherine Stihler (PSE). – Paní předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajům. Hledání způsobů, jak můžeme účinněji využívat evropské strukturální fondy, abychom pomohli těm, které zasáhla světová hospodářská krize, je jedno z mnoha opatření, která by měly zavést členské státy, aby pomohly lidem, kteří přišli o práci, dostat se co možná nejrychleji zpět do zaměstnání.

Je zajímavé, že o tomto tématu diskutujeme v předvečer setkání G20. G20 má potenciál nastartovat proces vytváření celosvětových pravidel pro financování, která potřebujeme, abychom mohli zabránit další takové hospodářské pohromě.

Je třeba, abychom ze zaměstnanosti a sociální agendy učinili klíčová témata evropských voleb. Měli bychom svou práci zde ve sněmovně soustředit na 25 milionů lidí v celé Evropě, kteří do konce roku přijdou o práci, abychom znovu rozpohybovali hospodářství a dostali lidi zpět do práce.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. −(FR) Paní předsedající, předně bych rád poděkoval paní Garcíi Pérezové, paní Jönsové a panu Angelakovi, kteří předložili vynikající zprávy, a všem poslancům, kteří zde vystoupili.

Naprostá většina těchto projevů podpořila opatření navrhovaná Komisí tím, že zdůraznily jejich význam pro účinný boj proti dopadům krize na evropské hospodářství. Jménem Komise bych vám za to rád poděkoval.

Ve svých projevech jste zdůrazňovali vůli Evropského parlamentu poskytnout Evropské unii zdroje pro zmírnění dopadů krize. Trvali jste na potřebě jednat rychle, což je naším cílem. České předsednictví, kterému bych zde rád poděkoval za podporu, je také rozhodnuto umožnit co možná nejrychlejší konečné přijetí nařízení.

Podle umírněně optimistických odhadů by mohla nová nařízení vejít v platnost v následujících týdnech a mít tak okamžitý vliv na operační programy. Zejména zálohy by mohly být plně vyplaceny začátkem května.

Kromě toho další projevy trvaly na zavedení pečlivého monitorování uplatňování těchto opatření a na předložení zprávy o dosažených výsledcích v roce 2010. Komise se k tomu zavázala a její závazek je zahrnut v prohlášení, které jsem předal předsednictví.

Tudíž bude evropským orgánům trvat sotva čtyři měsíce, než připraví a schválí tento legislativní balíček. Rád bych se zmínil o otázce energetické účinnosti, která byla nadnesena v mnoha projevech.

Rád bych upozornil Parlament, že kurz na toto téma proběhne v červnu, během semináře s výkonnými orgány členských států. Žádáme členské státy, aby nám popsaly své záměry, pokud jde o dobu zpracování strategických zpráv, které mají vypracovat do konce roku 2009.

Vzhledem k současnému stavu věcí je zjevně na členských státech, aby definovaly kritéria a způsobilá opatření pro energetickou účinnost. V tom spočívá subsidiarita. Je však pravda, že je zvažována směrnice o energetické účinnosti, a jakmile bude tato směrnice přijata, bude samozřejmě muset být uplatňována. Kromě toho s radostí přidám svůj hlas k těm poslancům, kteří zdůrazňovali, že výzkum v oblasti energetické účinnosti má dvojí přínos – vytváří pracovní místa a následně nám umožňuje připravit se na budoucnost a zároveň nám pomáhá vyřešit problémy globálního oteplování.

Také bych rád řekl, že, ponecháme-li stranou tuto krizi, která svým způsobem zapříčinila těsnou spolupráci mezi orgány, je zjevně stále důležitější, abychom dokázali navázat partnerství mezi Komisí a Parlamentem, které je založeno na vysokém stupni vzájemné důvěry. Komise se snaží účinně postavit výzvě, kterou nastolila hospodářská a finanční krize, a zároveň chtěla využít této interaktivní diskuse s členskými státy a Evropským parlamentem, aby odpověděla na volání po zjednodušení těchto postupů a politik.

Do rámce plánu obnovy samozřejmě mohly být zahrnuty další návrhy. Nebyly zahrnuty všechny, ale přispějí k diskusi, kterou se Komise chystá započít, aby posílila účinky plánu obnovy a poskytla další prostředky vnitrostátním orgánům, které řídí projekty. Komise proto v listopadu zřídila pracovní skupinu pro zjednodušování. Její činnost již vedla k návrhu revize prováděcího nařízení Komise. Mohou následovat další návrhy opravující obecné nařízení a nařízení specifická pro jednotlivé fondy.

Paní předsedající, dámy a pánové, všechny postřehy vyřčené během této debaty budou nepochybně velmi užitečné a budou vítány i další. Obzvláště rád bych poděkoval Evropskému parlamentu za jeho závazek řešit vážné problémy, které přináší krize, rychleji.

Pokud jde o pozměňovací návrhy k návrhu nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, které předložil pan Schroedter, tři se vztahují k jednotlivým bodům a jeden k obsahu. Pokud jde o body – pozměňovací návrhy 8 až 10 –, jejich začlenění by nezměnilo obecný smysl návrhů předložených Komisí, ale prodloužilo by postup přijímání nařízení.

Co se týče změny smyslu, Komise není proti tomuto pravidlu. Nicméně, jeho cílem je zavést mechanismus, který nebyl začleněn do výsledného textu Komise, protože tento text působil obtíže při provádění v členských státech.

Toto jsem musel objasnit a udělal jsem tak na konci svého projevu. Znovu bych rád poděkoval Parlamentu, že nám umožnil rychleji jednat při omezování bolestivých dopadů krize, na které někteří z vás upozorňovali a velmi správně je popsali.

  Iratxe García Pérez, zpravodajka. – (ES) Pane komisaři, ráda bych vám poděkovala za vaše vysvětlení ohledně dnešní rozpravy. Předpokládám, že si uvědomujete, že téměř naprostá jednomyslnost dnes v této sněmovně v otázce právě probíraného návrhu není jen náhoda.

Ve skutečnosti, jak řekla naše kolegyně, paní Creţuová, je to důkaz politické vůle a toho, že můžeme nalézt řešení současné krize. Tato krize dostává evropské obyvatele do obtížných situací a chudoby.

Je to však také cvičení v odpovědnosti, jak jste sám upozornil, a já opakuji, cvičení v odpovědnosti, protože jsme si byli vědomi, že tento návrh, který nám byl dnes předložen, mohl být lepší. Mohli jsme do něj začlenit další součásti, abychom urychlili nebo zjednodušili postupy, ale byli jsme si vědomi, že aby tato opatření mohla být co nejrychleji provedena, je nezbytné, aby zprávy zůstaly tak, jak jsou.

Proto bych jen ráda vznesla ke Komisi požadavek: nyní, když máme revidovaný plán na zjednodušení formalit, jak bylo řečeno, doufám, že Parlament bude mít významnější roli v diskusi a v plánování těchto nových aktivit. Žádám o to jménem této sněmovny i jménem místních správ, které jsou zapojeny do těchto projektů na oblastní úrovni a rozumějí svým vlastním potřebám, pokud jde o provádění různých iniciativ.

  Emmanouil Angelakas, zpravodaj. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, děkuji vám. Mám několik poznámek k tomu, co jsme právě slyšeli.

Potěšil mě, pane komisaři, váš výrok, že zálohy se pravděpodobně začnou vyplácet začátkem května, a tudíž předpokládám, že pozměňovací návrhy budou za přiměřenou dobu dvou tří čtyř týdnů publikovány v Úředním věstníku, aby mohly být použity, jak jste řekl. To je má první poznámka.

Zadruhé bych rád řekl, že musíte rychle v novém volebním období pokračovat v opravování a zjednodušování dalších nařízení, jak již řekli ostatní poslanci, a že Evropský parlament chce aktivně přispívat ke zkoumání, hodnocení a navrhování těchto nařízení.

Musím říci, že jsme měli několik návrhů a nápadů, ale vzhledem k naléhavosti této záležitosti většina z nás ve výboru i v Parlamentu měla za to, že by nebylo dobré takové opravné návrhy prosazovat.

Protože jsme slyšeli, že míra čerpání prostředků na obnovitelné zdroje energie v obydlích bude růst, musím říci, že podle údajů, které máme k dispozici, nové členské státy v současnosti využívají pouze 1 až 1,5 %, což znamená, že je zde zřejmě řada potíží. Domnívám se, že 4 %, která představují maximální částku vyčleněnou Evropských fondem pro regionální rozvoj, jsou dostačující a já doufám, že se věci zlepší.

Rovněž vítám váš výrok, že v druhé půli roku 2010 předložíte zprávu o plánech obnovy založenou na programech, které vám dodají členské státy.

A konečně, rád bych, pane komisaři, uzavřel svůj projev zdůrazněním, že složitost postupů je prvním problémem, kterému čelí členské státy a regiony, které tyto postupy uplatňují. Naléhavě potřebují zjednodušit. Věřím, že i v tomto směru pomůžete, a Evropský parlament bude stát při vás.

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Šarūnas Birutis (ALDE), písemně. – (LT) Současná finanční krize a hospodářská recese mají negativní dopad na veřejné rozpočty. Ve většině členských států došlo k výraznému poklesu hospodářského růstu, některé dokonce prožívají hospodářskou stagnaci. Ukazatele nezaměstnanosti se začaly zhoršovat. Když se objeví taková situace, jako je hospodářská recese, je velmi důležité, aby se naplno využíval Evropský sociální fond, abychom řešili problémy nezaměstnaných, zejména těch, kteří jsou postiženi nejhůře.

Je velmi důležité, aby zůstaly zachovány čtyři hlavní oblasti činnosti Evropského sociálního fondu:

– zvýšená přizpůsobivost pracovníků a podniků;

– vytvoření lepších podmínek pro zaměstnanost, předcházení nezaměstnanosti, prodlužování pracovních aktivit a podpora aktivnější účasti na trhu práce;

– zlepšení sociální integrace podporou zapojení lidí, kteří dostávají sociální podporu, do práce a boj proti diskriminaci;

– podpora partnerství při provádění reforem oblastí zaměstnanosti a integrace.

  Sebastian Bodu (PPE-DE), písemně. – (RO) Rozšířený Plán evropské hospodářské obnovy nebo, přesněji řečeno, přezkum nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF) skýtá členským státům EU řadu příležitostí, o to víc, že světová hospodářská krize vede ke zpomalování vnitrostátních ekonomik. Nové opatření, které navrhuje zpráva o přezkumu nařízení o ERDF, týkající se investování do energetické účinnosti a do využívání obnovitelné energie v bytové výstavbě ve všech členských státech, vede jak k vytváření nových pracovních míst, tak k zlepšování energetické účinnosti v bytové výstavbě. Plnění cílů strategie Společenství v oblasti energetiky a klimatu je velmi závažná záležitost, která by neměla podléhat hospodářské krizi nebo jiným okolnostem. V tomto ohledu návrhy z přezkumu ERDF účinně kombinují opatření pro boj proti dopadům hospodářské krize (vytvářením nových pracovních míst, navyšováním investic atp.) s opatřeními pro ochranu životního prostředí (pomocí zateplování obytných budov a investic do obnovitelné energie). Z těchto důvodů jsem přesvědčen, že zpráva o investování do energetické účinnosti a obnovitelné energie v obytných budovách je pro EU důležitým krokem, a věřím, že členské státy dokážou z této příležitosti vytěžit maximum.

  Corina Creţu (PSE), písemně. – (RO) Členské státy stále intenzivněji pociťují bolestné sociální důsledky krize. Zejména pokud jde o pracovní místa, čelíme situaci, která se ve všech členských státech rychle zhoršuje. Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zdůrazňuje skutečnost, že míra nezaměstnanosti v EU a USA by podle odhadů mohla v letošním roce dosáhnout 10 %. To je znepokojující nárůst, vzhledem k tomu, že v lednu byla průměrná míra v EU 8 %.

V Rumunsku, přestože oficiální míra nezaměstnanosti je pod evropským průměrem, byl minulý rok zaznamenán 1% nárůst, na 5,3 %. Nicméně očekáváme, že tato čísla porostou rychleji, protože stále více podniků bude nuceno propouštět a protože se naši krajané, kteří pracují v zahraničí, budou vracet domů, až tam o práci přijdou.

Hrozí tedy výrazné zvýšení sociálních nerovností, které se může stát nekontrolovatelným, a proto chci zdůraznit potřebu zaměřit větší pozornost na problémy nezaměstnaných, kteří jsou nejvíce současnou krizí zasaženi a zranitelní.

  Dragoş David (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám návrh Komise pozměnit nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF), aby všechny členské státy a regiony mohly investovat do opatření vztahujících se k energetické účinnosti a obnovitelné energie pro obytné budovy s pomocí strukturálních fondů.

Stávající nařízení o ERDF již podporuje zásahy do odvětví bytové výstavby, což zahrnuje také energetickou účinnost, ale jen pro několik členských států (EU-12) a za určitých podmínek.

Je důležité, aby členským státům bylo umožněno měnit své priority a upravovat své operační programy tak, aby mohly financovat opatření v této oblasti, pokud chtějí.

Vzhledem k tomu, že strop byl stanoven na 4 % celkového objemu prostředků ERDF přidělovaných jednotlivým členským státům na náklady související se zvyšováním energetické účinnosti a využíváním obnovitelné energie v existujících obytných budovách, musí být tento strop zvýšen na 15 %, aby investice do této oblasti měly největší možný vliv pro občany Evropské unie.

Závěrem musím blahopřát panu zpravodaji Angelekasovi za jeho příspěvek k této zprávě.

  Rumiana Jeleva (PPE-DE), písemně. – (BG) Společně jsme se dostali do této krize a společně ji musíme překonat. To znamená, že musíme spolupracovat jak v rámci Evropy, tak na celosvětové úrovni. Nicméně nejprve musíme dokončit svou práci zde, v Evropské unii, přesněji řečeno v Evropském parlamentu, kde jsou zastupovány zájmy všech evropských občanů.

Návrhy Evropské komise, které dnes zkoumáme, jsou zaměřeny na dodání nového impulsu evropským ekonomikám a také na to, aby jim pomohly dostat se z recese. Pozměňovací návrhy k nařízení o strukturálních fondech, které berou v úvahu politiku soudržnosti, nám umožní poskytnout nový impuls pro investování a pomohou obnovit důvěru v ekonomiky.

Tyto pozměňovací návrhy jsou zvláště vhodné pro země, kde je míra využívání evropských prostředků nízká. Nicméně toho budeme moci dosáhnout, jedině pokud odpovídající vnitrostátní administrativy budou také uplatňovat obecné dobré správy a partnerství. Musíme skoncovat s neúčinnými pracovními metodami a korupčními praktikami, které se bohužel stále používají.

Musíme reagovat nyní a společně. Jako zpravodajka za skupinu PPE-DE vás vyzývám k podpoře návrhu Evropské komise opravit nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, který se týká některých ustanovení souvisejících se správou financí.

  Zbigniew Kuźmiuk (UEN), písemně. – (PL) V souvislosti s rozpravou o evropských fondech bych rád upozornil na čtyři návrhy Komise namířené na urychlení využití finančních zdrojů a strukturálních fondů příjemci.

1. Zvýšení podpory z Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF) pro projekty spolufinancované ze strukturálních fondů.

2. Zjednodušení postupů týkajících se způsobilosti výdajů zpětně až do 1. srpna 2006, včetně například zahrnutí příjemcova materiálního příspěvku ve formě věcného plnění u způsobilých výdajů.

3. Zvýšení splátkových plateb ze strukturálních fondů o 2 %, což umožní platbu dalších splátek do výše 6,25 miliardy EUR v roce 2009.

4. Urychlení výdajů na velké projekty kromě dalších opatření tím, že umožníme příjemcům předkládat požadavky na platby před schválením projektů Evropskou komisí.

Všechny zmíněné změny zahrnují zvýšení likvidity příjemců. Zaslouží si plnou podporu a měly by být provedeny co možná nejdříve. Totéž platí pro zjednodušení podmínek.

  Adrian Manole (PPE-DE), písemně. – (RO) Podle průzkumu patří Rumunsko mezi největší spotřebitele elektřiny ve střední a východní Evropě. Zlepšení energetické správy by mohlo být přímým faktorem ovlivňujícím hospodářský růst, snižujícím znečištění a šetřícím prostředky, aby mohly být využívány produktivnějším způsobem.

Abychom toho v Rumunsku mohli dosáhnout, je třeba, aby byli obyvatelé informováni o hospodářských přínosech, které správa energetické účinnosti může zajistit, a za tímto účelem poskytovat konzultace těm, kteří mají zájem o přístup k prostředkům ERDF, ohledně nejnovějších metod úspor energie.

To pomůže usnadnit život domácím spotřebitelům a zároveň snížit účty za energie a posílit účinné využívání energie v celém energetickém řetězci, stejně jako ověřovat součinnost se současnými předpisy pro energetickou účinnost. Právě to zásadně ovlivní přesměrování energetické politiky založené na výrobě energie na aktivní energetickou politiku založenou na úsporách energie, s cílem šetřit prostředky pomocí uchovávání energie.

  Alexandru Nazare (PPE-DE), písemně. – (RO) Těší mě, že konečně podnikáme konkrétní kroky ke snížení byrokracie při získávání přístupu k evropským fondům. Je ovšem škoda, že návrhy na jednodušší a flexibilnější předpisy pro správu evropských fondů jsou předkládány pouze v době krize.

Rád bych zdůraznil jeden důležitý aspekt těchto předpisů: zvýšení hranice pro investování do energetické účinnosti budov. V zemích, které prošly zkušeností systematické urbanizace a nucené industrializace, je problém energetické účinnosti budov problémem, který postihuje miliony obyvatel. Z těchto fondů byla zatím využita velmi malá část, ale já se domnívám, že pouhé dva roky současného finančního plánovacího období je příliš krátká doba na to, abychom měli přesnou představu o míře absorpce. Z toho důvodu bylo nezbytné, vzhledem k vysokému počtu příjemců a příležitostem vytvářet pracovní příležitosti, tuto hranici zvýšit. Tento problém však v Rumunsku přetrvá, dokud budou tato opatření na žádost Komise způsobilá pouze pro města vybraná jako póly rozvoje. Doufám, že Komise také dodrží svůj slib znovu projednat některé osy operačních programů, které již byly schváleny, aby mohly být fondy přidělovány na opatření skýtající větší potenciál pro hospodářský růst.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Návrh nařízení, který je předmětem této zprávy, je příkladem způsobu, jak mohou být využity evropské prostředky, aby přinášely větší užitek evropským obyvatelům.

Takto lze dosáhnout významných výsledků, aniž bychom zvyšovali přidělené prostředky nebo přijímali opatření, která by se odrazila na rozpočtu Společenství, jinými slovy prostým vylepšením pravidel hry.

Rád bych zdůraznil, že zemi, kterou zastupuji, Rumunsku, pomohou tyto změny zdvojnásobit prostředky ze Společenství, které mohou být investovány do topných systémů v obytných budovách.

Tyto prostředky doplní vysoce ambiciózní program na renovaci topných systémů v obytných budovách, který zahájila rumunská vláda.

Co to všechno znamená? Zaprvé, snížení množství nevyužité energie. Zadruhé, jako důsledek, snížení dovozu energie. A konečně, také jako důsledek, snížení nákladů na vytápění obytných budov pro obyvatele.

Doufám, že to je pouhý začátek a že Evropská unie bude podporovat i další investice do energetické účinnosti.

Podporoval jsem tuto myšlenku od samého začátku svého mandátu jako poslanec EP. Proto budu zítra hlasovat ve prospěch zprávy pana Angelakase a ve prospěch návrhu na nařízení, které iniciovala Komise.

  Nicolae Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva pana Angelakase poskytuje vítané zjednodušení podmínek způsobilosti pro investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie pro obytné budovy. Rozšíření využití jednorázových částek a paušálních sazeb bude mít pozitivní dopad na každodenní správu strukturálních fondů.

Pozměňovací návrh k článku 7 nařízení o ERDF, který umožňuje všem členským státům EU investovat do opatření týkajících se energetické účinnosti a obnovitelné energie pro obytné budovy s pomocí strukturálních fondů, je vítaný krok nejen v kontextu současné hospodářské krize. Usnadnění přístupu EU-27 k ERDF představuje další krok k dosažení 20% cíle pro evropskou energii pocházející z obnovitelných zdrojů do roku 2020.

Od přistoupení k EU se obnovitelná energie a energetická účinnost staly povinnými cíli také v Rumunsku. Důsledkem toho budou právní předpisy pro renovaci topných systémů v obytných budovách pozměněny tak, aby 50 % potřebných prostředků bylo pokryto státem, majitelé zaplatili pouze 20 % nákladů a místní orgány 30 %. Abych uvedl několik čísel, do konce roku byly renovovány topné systémy v 1 900 bytech. Pro rok 2009 rumunské ministerstvo pro regionální rozvoj a bydlení přidělí 130 milionů EUR na renovaci topných systémů, přičemž mezi příjemci budou mateřské školky, školy a domovy důchodců.

  Theodor Stolojan (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám snahu Evropské komise změnit některé finanční podmínky pro strukturální fondy a Fond soudržnosti, aby se členským státům rychleji dostalo více peněz. Domnívám se, že tato snaha Evropské komise musí pokračovat také navýšením finančních prostředků přidělených nástrojům JASPER, JEREMIE, JESSICA a JASMINE, které se jeví jako účinné pro urychlení přístupu členských států k evropským fondům.

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Revize tří nařízení spravujících strukturální fondy poskytne regionům Evropské unie více flexibility ve správě a plánování rozpočtů, které dostanou v rámci evropské hospodářské a sociální politiky soudržnosti.

Tato nařízení, aniž by zvýšila objem financí poskytovaných regionům, jim umožní přesměrovat své priority, aby mohly soustředit evropské příspěvky na projekty, které poskytují největší potenciál pro růst a zaměstnanost.

Regiony budou moci využívat spolufinancování Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) pro investice do energetické účinnosti pro všechny kategorie obytných budov, aby mohly vyvinout programy, které poskytnou domácnostem izolaci nebo solární panely.

Vzhledem ke zpomalení evropského hospodářství vítám novou možnost urychlení vyplácení regionálních podpůrných prostředků a zjednodušení pravidel pro jejich využívání s cílem uvolnění likvidity, které umožní brzké provedení nových projektů v reálné ekonomice.

Je nutné, aby États généraux de l’Outre-mer, které odpovídá za objevování nových původních příležitostí k rozvoji ve francouzských zámořských departmentech, podporovalo místní orgány v našich nejvzdálenějších regionech, aby těchto příležitostí využívaly a bez prodlení maximalizovaly vliv politik Společenství na jejich území.

  Csaba Tabajdi (PSE) , písemně. – (HU) Následkem hospodářské krize několik stovek tisíc lidí v Evropské unii a více než dvacet tisíc lidí v Maďarsku přišlo o práci. V každé zemi v Evropě roste nezaměstnanost mílovými kroky. Hospodářská krize se postupně mění v krizi nezaměstnanosti a podle průzkumů je nyní nebezpečí ztráty zaměstnání největší obavou mezi evropskými obyvateli. Nejúčinnějším nástrojem Evropské unie pro boj proti nezaměstnanosti je Evropský sociální fond, jehož pravidla se nyní značně zjednodušují v zájmu urychlení plateb.

Strop 50 000 EUR, dříve odsouhlasené paušální platby a přísné dodatečné ověřování snižují rizika zneužití na minimum. Tímto opatřením Evropská komise znovu ukázala, že navzdory omezeným finančním zdrojům umí být kreativní.