Předsedající. – Dalším bodem je krátké přednesení zprávy (A6-0182/2009) paní Gacekovou jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Tato zpráva se týká problémů a perspektiv spojených s evropským občanstvím (2008/2234(INI)).
Urszula Gacek, zpravodajka. - Pane předsedající, je mi potěšením přednést zprávu o problémech a perspektivách spojených s evropským občanstvím, která byla minulý měsíc jednohlasně přijata Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
Evropské občanství není alternativou vnitrostátního občanství. Evropské občanství je přidanou hodnotou poskytující občanům EU jednotná práva. Zejména právo na volný pohyb, právo na konzulární ochranu a petiční právo k Evropskému parlamentu a k evropskému veřejnému ochránci. Zpráva Parlamentu bere v úvahu zprávu Komise nazvanou Pátá zpráva o občanství Unie (1. května 2004 – 30. června 2007). Toto období je výjimečné tím, že před pěti lety, dne 1. května 2004, vstoupilo do Evropské unie 10 nových členských států. Výsledkem tohoto připojení, zejména zemí střední a východní Evropy, byla do té doby nevídaná míra migrace uvnitř Evropské unie. Noví občané Evropské unie využili svých nově získaných práv, zejména práva na volný pohyb. Využili příležitosti vzdělávat se v zahraničí a začali legálně pracovat v zemích, které otevřely svůj pracovní trh.
Míra migrace však přináší hostitelským zemím mnoho problémů na úrovni státních i místních orgánů. Zejména místní orgány, které zajišťují služby spojené s bydlením, zdravotní péčí a primárním a sekundárním vzděláváním, se často potýkají s každodenními problémy nových přistěhovalců.
Na podporu integrace a na pomoc nově příchozím využívat stejných práv jako občané z hostitelských zemí bylo podniknuto mnoho kroků. Příklady diskriminace nicméně stále přetrvávají. Někdy jsou tyto příklady výsledkem právních mezer, jindy výsledkem neznalosti uplatnění práva.
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zvolil v rámci své činnosti velice konstruktivní a praktický přístup. Dohodli jsme se, že naší prioritou je zviditelnit problémové oblasti a provést kroky k nápravě poskytnutím potřebných zdrojů a podpory vnitrostátním a místním vládám členských států. Především máme zájem na tom, aby žádnému občanovi nebylo jakýmkoli způsobem zabráněno využít jeho práv.
Druhé zmiňované právo, právo na konzulární ochranu, je zatím bohužel málo uplatňované. Tuto skutečnost jsme si zřetelně uvědomili tehdy, když se naši vlastní kolegové ocitli v dramatické situaci během teroristických útoků v Mumbaí. Jestliže člen Evropského parlamentu měl problém domáhat se svého práva na konzulární ochranu v takové extrémní situaci, jakou šanci by pak měl průměrný občan za méně dramatických podmínek?
Zvyšování povědomí občanů o jejich právech bylo klíčové téma této zprávy. Je také navrženo několik opatření pro výraznější budování tohoto povědomí. Vzhledem k tomu, že pouze 31 % občanů se domnívá, že je dostatečně informováno o svých právech, máme stále co dělat.
Věřím, že Komise vezme doporučení Parlamentu v úvahu a bude ve své šesté zprávě informovat o konkrétním pokroku. Nakonec bych chtěla poděkovat svým stínovým zpravodajům, členům politických skupin a sekretariátu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci za jejich pilnou práci. Zvláštní dík patří všem, kteří se zúčastnili veřejného slyšení o této zprávě, zejména zástupcům neziskových organizací. Je dobře, že při vytváření závěrečné zprávy o občanství byl vyslyšen hlas neziskových organizací, potažmo občanů.
Günter Verheugen, místopředseda Komise. – (DE) Pane předsedající, paní Gaceková, zdá se, že jsme nyní v budově skoro sami. Jménem Komise bych vám rád poděkoval za tuto důležitou a působivou zprávu a připojil i naše blahopřání.
Téma evropského občanství je velice důležité. Mnozí na něho nahlížejí jako na prázdný a nicneříkající pojem, ale vaše zpráva docela jasně ukazuje, že tomu tak není. Evropské občanství je umožněné prostřednictvím práv, které jsou přesně definované ve Smlouvě, to znamená právo na volný pohyb a právo pobytu, právo volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, právo na konzulární ochranu, petiční právo k Evropskému parlamentu, právo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci a právo písemně se obracet na evropské instituce.
Komise se domnívá, že je nejvyšší čas vytvořit konkrétní politický program týkající se evropského občanství. V tomto smyslu má v úmyslu zahájit komplexní konzultační proces, jehož cílem je sběr specifických informací o problémech evropského občanství. Tento krok může vést k novým návrhům, které by mohly tvořit základ šesté zprávy Komise o občanství Unie plánované na rok 2010.
Vedle toho však Komise každodenně pracuje a nadále bude pracovat na tom, aby zajistila, že občané jsou skutečně schopni výkonu svých občanských práv a mohou je vykonávat v každodenním životě. Paní Gaceková, na mnoha místech vaší zprávy, kde vyzýváte Komisi k aktivitě, již Komise podniká kroky, aby zajistila posilování a šíření těchto práv. Rád bych uvedl příklad akčního plánu Komise o konzulární ochraně a dodávám, že s Vámi plně souhlasím, pokud jde o potřebu učinit konkrétní kroky v této oblasti. Nakonec, před několika týdny jsme zde vedli na toto téma velice poučnou rozpravu, která zrovna v případě práva na konzulární ochranu odhalila propast mezi realitou a tím, čeho chceme dosáhnout.
Komise zajistila, aby byli občané informováni o svých právech prostřednictvím informačních kampaní, a usiluje o to, aby byl zaručen skutečný výkon těchto práv, zejména tím, že přijala zprávu o uplatňování směrnice o volném pohybu členskými státy.
Blížící se volby do Evropského parlamentu jsou jednou z priorit v rámci vztahů mezi institucemi. Komise podporuje a doplňuje parlamentní kampaň tím, že zavádí informační opatření ke zvýšení povědomí občanů o těchto volbách a vyzývá občany k uplatnění svého volebního práva.
Je dobře, že Komise takto jedná, ale také bych rád zdůraznil, že Komise není jediná, kdo se snaží o provedení evropského občanství v každodenním životě. I další aktéři, tento Parlament, všech 27 členských států, regionální orgány, vnitrostátní parlamenty, místní orgány a každá obec Evropské unie hrají důležitou roli pro skutečný rozvoj evropského občanství.
Jsem potěšen, že do zprávy paní Gacekové, vydané přesně před volbami do Evropského parlamentu 2009, se zapojili někteří z těchto velmi důležitých aktérů. Všichni tito aktéři by si měli přisvojit problémy spojené s evropským občanstvím a učinit tak z Evropy realitu pro miliony jejích občanů. Myslím, že všichni chápeme tento problém jako společnou zodpovědnost a snažíme se, aby na evropské občanství nebylo nahlíženo pouze jako na bezvýznamný symbol, ale jako na specifické právo, které se může a musí promítat v každodenním životě.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra.
Písemná prohlášení (článek 142)
Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Transparentnost a demokratické vztahy mezi občany a institucemi jsou základními evropskými principy a představují základní práva evropských občanů. Přesně na těchto principech musí být postaveny volby do Evropského parlamentu. Problém kupování hlasů v Bulharsku však ukazuje na pravý opak.
Poté, co byly předešlé místní volby opakovaně ohroženy nehoráznými případy kupování hlasů stranou GERB (Občané za evropský rozvoj Bulharska), DPS (Hnutí za práva a svobody) a BSP (Bulharská socialistická strana), zůstali běžní občané s pocitem, že nemají právo volby. V důsledku toho mají mnohem menší motivaci jít k volbám znovu.
Přes existenci trestního zákoníku a navzdory mnoha známkám porušení zákona zatím nebyla žádná z osob uvedených ve zprávě Komise odsouzena, neboť příslušné orgány prosazující právo viditelně nechtějí zabránit kupování hlasů. Bulharská justice stále selhává a předvolební kampaně znovu připravují všeobecně známé a již jednou odsouzené osoby. Vedle toho ti, kteří prodali své hlasy, teď hledají nové kupce nabízející co nejvyšší cenu.
Chtěl bych zdůraznit, že dokud bude v Bulharsku umožněno porušování zákona a stát proti tomu nebude aktivně bojovat, budou poctiví voliči fakticky zbaveni svého základního lidského práva – práva volby, což je pro evropské občany nepřijatelné. Žádám Parlament, aby se k tomuto problému postavil aktivně a čelem.
Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. – (HU) Ve Smlouvě o Evropské unii se uvádí, že všichni občané jsou si rovni. Tento princip však bohužel není vždy skutečně naplněn. Důvody rozdílů mezi občany jsou šíření extrémní chudoby, sociální vyloučení nebo úmyslné vyloučení, různými způsoby znevýhodněné regiony, které se nacházejí mimo informační společnost a od jejichž občanů ani nemůžeme očekávat, že mají společné evropské povědomí. Vítám fakt, že se zpráva zmiňuje konkrétně o Romech, neboť tato 10 až 12ti milionová menšina žije izolovaně a bez dostatečného vzdělání a naděje na zaměstnání, což Romy jako občany degraduje.
Ukazuje se, že toto rozdělení společnosti bude mít rovněž dopad na volby do Evropského parlamentu. Nejvíce znevýhodnění občané ztrácejí vůli jít k volbám, neboť mají nedostatek informací. Lidé na okraji společnosti mají malé povědomí o důležitém faktu, že ze všech evropských orgánů mohou přímo ovlivnit pouze složení Evropského parlamentu. Je škoda, že lhostejnost panuje zejména v zemích střední a východní Evropy. Původ této lhostejnosti je opět nutno hledat v nedostatečné informovanosti, ale jejím dalším důvodem je také zklamání z toho, že se zpomalilo tempo dosahování úrovně ostatních zemí po velké vlně rozšíření Evropy.
Doufáme, že volný pohyb občanů, pracovníků a služeb dokáže prolomit hranice v představách a myšlení lidí. Pokud si lidé zvyknou, že větší míra svobody se projevuje pohybem v rámci hranic rozšířené Evropy, pak může být mnohovrstvá a národnostně rozmanitá Evropská unie domovem pro velký počet odlišných, přesto však soudržných a vzájemně se tolerujících evropských občanů.