Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/0198(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0213/2009

Rozpravy :

PV 21/04/2009 - 17
CRE 21/04/2009 - 17

Hlasování :

PV 22/04/2009 - 6.27
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0243

Rozpravy
Úterý, 21. dubna 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

17. Vnitřní trh s elektřinou - Agentura pro spolupráci regulačních orgánů v odvětví energetiky - Přístup do sítě: přeshraniční obchod s elektřinou - Vnitřní trh se zemním plynem - Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám - Označení pneumatik v souvislosti s palivovou účinností - Energetické vlastnosti budov (Přepracování) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. Dalším bodem programu je společná rozprava o následujících bodech:

– doporučení pro druhé čtení (A6-0216/2009) o společném postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (14539/2/2008 – C6-0024/2009 – 2007/0195(COD)), které přednese jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku paní Morganová;

– doporučení pro druhé čtení (A6-0235/2009) ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (14541/1/2008 – C6-0020/2009 – 2007/0197(COD)), které přednese jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pan Chichester;

– doporučení pro druhé čtení (A6-0213/2009) ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (14546/2/2008 – C6-0022/2009 – 2007/0198(COD)), které přednese jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pan Vidal-Quadras;

– doporučení pro druhé čtení (A6-0238/2009) ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (14540/2/2008 – C6-0021/2009 – 2007/0196(COD)), které přednese jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pan Mussa;

– doporučení pro druhé čtení (A6-0237/2009) ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (14548/2/2008 – C6-0023/2009 – 2007/0199(COD)), které přednese jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pan Paparizov;

– zpráva (A6-0218/2009) pana Beleta, zpravodaje Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (KOM(2008)0779 – C6-0411/2008 – 2008/0221(COD));

– zpráva (A6-0254/2009) paní Ţicăuové, zpravodajky Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (KOM(2008)0780 – C6-0413/2008 – 2008/0223(COD));

 
  
MPphoto
 

  Eluned Morgan, zpravodajka. − Paní přesedající, tento energetický balíček představuje výsledek několika let tvrdé práce, v souvislosti s níž může být Parlament velmi hrdý na změny, které budou nyní zavedeny. Měli bychom být hrdí zejména na to, že spotřebitelé energie v EU jsou nyní poprvé v centru diskuse o energetice a že byla nyní na evropské úrovni uznána problematika energetické chudoby. Řeší se zásadní konflikt zájmů, který vzniká, když jedna společnost vlastní soustavu jak pro přenos, tak pro výrobu elektřiny, a byl posílen regulační režim, kterým se řídí trhy s energií.

Směrnice o elektřině, u níž jsem byla zpravodajkou, je částí balíčku pěti opatření, jehož cílem je zlepšit způsob, kterým fungují v rámci celého kontinentu trhy s elektřinou a plynem, a zajistit, aby byly trhy lépe integrované a fungovaly spravedlivěji a méně diskriminačně.

Chtěla bych říci, že jsem velmi vděčná za intenzivní spolupráci ze strany ostatních zpravodajů, kteří se věnovali tomuto balíčku, jakož i stínových zpravodajů, Komise a českého předsednictví, díky které jsme mohli po někdy velmi náročných diskusích dospět k závěru.

Právní řád doznal spousty nových opatření na ochranu spotřebitele včetně toho, že spotřebitelé mohou v rámci tří týdnů změnit dodavatele a že je v každém členském státě stanoven nezávislý a silný systém pro stížnosti a právo na náhradu, pokud není dodržena úroveň služeb. Tato právní úprava také zajistí, že do roku 2022 bude každá domácnost v EU vybavena tzv. inteligentními měřiči. Tyto inteligentní měřiče umožní zákazníkům lépe kontrolovat jejich spotřebu energie a zvýšit svou energetickou účinnost, pomohou snížit náklady na energii a omezit emise uhlíku.

Nová právní úprava zahrne z iniciativy Evropského parlamentu také zvláštní opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů energie a poprvé se nyní bude muset vážně nakládat s problematikou energetické chudoby.

Ráda bych se zeptala komisaře Piebalgse, zda nyní učiní závazek, že v budoucnu bude součástí energetického rámce EU a všech budoucích návrhů z oblasti energetické politiky vedle řešení bezpečnosti dodávek, trvalé udržitelnosti a konkurenceschopnosti ještě čtvrtý pilíř – otázka dostupnosti. Nedávno bylo ve zprávě, kterou zaštítila Evropská unie, konstatováno, že energetická chudoba postihuje až 125 milionů občanů. Členské státy musí nyní přijmout odpovídající opatření, díky nimž by se dalo předejít stovkám – pokud ne tisícům – úmrtí v těch nejchudších domácnostech celého kontinentu. Také bude učiněna přítrž diskriminačnímu stanovování cen na základě měřičů pro zálohové platby.

Nejkontroverznější část balíčku byla zaměřena na to, zda je třeba úplného oddělení vlastnictví na trzích s energiemi – jinak řečeno, zda je nutné úplné oddělení přenosových soustav od výrobních. Struktura trhu v některých členských státech znamená, že monopol, který mají někteří provozovatelé přenosových soustav, kteří také vlastní prostředky k výrobě elektřiny, neposkytuje jiným subjektům na trhu žádné pobídky, které by je povzbudily, a tím podkopává hospodářskou soutěž. Parlament přijal kompromis, který umožní vlastnictví jak přenosových, tak výrobních soustav za podmínky, že dojde k nárůstu v oblasti kontrol a hodnocení, aby se zajistilo odstranění zásadního střetu zájmů, který zde nastává. Mnozí z nás se zdráhali přijmout tento kompromis, neboť se domníváme, že je třeba jít cestou úplného oddělení a že se tyto integrované společnosti pravděpodobně rozdělí bez ohledu na tuto směrnici.

Úsilí Komise o odhalování případů zneužití se začíná vyplácet, neboť například společnosti jako E.ON a RWE v důsledku protitrustového šetření souhlasí, že prodají své přenosové soustavy. Také budou posíleny vnitrostátní regulační orgány.

Ráda bych všem poděkovala za spolupráci a myslím si, že bychom měli být hrdí na to, co jsme pro spotřebitele v EU učinili.

 
  
MPphoto
 

  Giles Chichester, zpravodaj. − Paní předsedající, doufám, že tento balíček ilustruje spíše rčení „do třetice všeho dobrého“ než „práce probíhají“. Považuji budoucí úlohu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za zásadní pro dobudování vnitřního trhu s plynem a elektřinou, o které se již dlouhou dobu usiluje.

Při třístranných jednáních jsem jasně pochopil, že zlepšení, která jménem Parlamentu prosazuji, jsou pro spravedlivé a účinné trhy s energiemi zásadní. Mým cílem je vytvořit agenturu s větší nezávislostí a rozhodovacími pravomocemi. Zejména jde o to, že pokud má Agentura účinně přispět k rozvoji jednotného konkurenceschopného trhu s energiemi, musí být vybavena více pravomocemi k řešení otázek spojených s přeshraničním rozměrem a k povzbuzování účinné spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav a vnitrostátními regulačními orgány.

S většími pravomocemi by však měla jít ruku v ruce větší odpovědnost a transparentnost. Mám na mysli obecnou zásadu, že bychom měli posílit nezávislost Agentury, aby byla efektivnější a zároveň důvěryhodnější, tím způsobem, že zvýšíme odpovědnost Agentury zejména tomuto Parlamentu. Věřím, že se tak stane.

Měl bych říci, že značný počet úloh, které jsme agentuře svěřili, má více konzultativní než konkrétní povahu, avšak tím, že jsme upozornili na oblasti, kde je nutná činnost, avšak Agentura nemá odpovídající pravomoci k jednání, jsme se snažili vytvořit příležitosti k inovačnímu nařízení.

Dovolte, abych nejprve zdůraznil formy zvýšené odpovědnosti, které jsme vyjednali. Ředitel Agentury předstoupí před svým jmenováním a dále v průběhu svého mandátu před dotčený výbor tohoto Parlamentu, učiní prohlášení a zodpoví dotazy. Obdobně předseda rady regulačních orgánů může navštívit dotčený výbor a podat přehled o práci této rady. Parlament získal právo nominovat dva členy správní rady. Všechny tyto prvky umožňují agentuře, aby veřejně uplatnila svůj hlas ve věci témat, která uzná za vhodná.

Pokud jde o ony úlohy, které jsem zmínil, domnívám se, že monitorování vnitřních trhů s plynem a elektřinou, účast na rozvoji kodexů sítě, účast na provádění pokynů v oblasti transevropských energetických sítí, monitorování pokroku v provádění projektů tvorby nových kapacit vzájemného propojení, pravomoc rozhodovat o výjimkách z požadavků na investice do infrastruktury, monitorování provádění desetiletých plánů na investice do sítí a pravomoc vydávat stanoviska a doporučení provozovatelům přenosových soustav – společně s dalšími aspekty, které nyní nestihnu všechny vyjmenovat – dá agentuře mnoho příležitostí přispět ke změně.

Konečně chci uvést, že jsme zavedli požadavky na racionalizované rozhodování. Doufám, že Agentura se bude umět vyrovnat s výzvami, které jsme jí stanovili. Vytvořili jsme také příležitost k tomu, aby mohla Komise předkládat vlastní zprávu o práci Agentury a podle postupně získaných zkušeností činit návrhy, pokud jde o další úkoly, které by Agentura mohla plnit.

Chtěl bych poděkovat kolegům a kolegyním zpravodajům a zpravodajkám, ostatním dvěma orgánům a zejména panu komisaři za intenzivní a konstruktivní práci na dosažení konečného kompromisního balíčku. Doufám, že to, že jsem byl vyzván, abych mluvil jako druhý, a nikoli jako pátý, je jasným uznáním skutečného významu a důležitosti tohoto návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Alejo Vidal-Quadras, zpravodaj. − Paní předsedající, rád bych na úvod upřímně poděkoval zpravodajům, stínovým zpravodajům, panu komisaři Piebalgsovi a paní velvyslankyni Reinišové za vynikající spolupráci v průběhu prvních tří měsíců tohoto roku. Tato spolupráce byla hlavním motorem, který umožnil dosažení úspěšného výstupu, o kterém budeme tento týden hlasovat. Jednání byla dlouhá, složitá a občas tvrdá, avšak domnívám se, že se nám podařilo dospět k dohodě, která je pro všechny zúčastněné strany uspokojivá.

Pokud jde o celkový balíček, jak byl vyjednán, může být Parlament na konečné znění hrdý. Velmi silná dohoda, k níž jsme dospěli v prvním čtení ve věci oddělení vlastnictví, totiž dala vyjednávacímu týmu pro tato jednání značný vliv. To nám umožnilo dohodnout se na mnohem těsnějším regulačním rámci, zejména pak v zemích s fungujícím modelem nezávislých provozovatelů přenosových sítí, kde budou posíleny pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, které budou nezávislé jak na vládách, tak na průmyslové sféře. Tato nová úloha sníží riziko chování poškozujícího hospodářskou soutěž, a to zejména v situacích, kdy vertikálně integrované společnosti zneužívají své pozice k zastavení investic do nových kapacit.

Dále bylo dosaženo dohody ve věci doložky o přezkumu, která nám umožní za několik málo let kontrolovat, zda všechny modely uspokojují náš cíl dosažení plně konkurenceschopného a legalizovaného trhu. Navíc jsme významně posílili ustanovení o ochraně spotřebitelů, pokud jde mimo jiné o zpřístupňování informací a zlepšené podmínky pro změnu dodavatele.

Jiným velkým úspěchem je konečně zavedení nového ustanovení o doložce třetí země, která stanoví, že nyní lze odepřít certifikaci provozovateli přenosové soustavy ze třetí země, pokud by tím byla ohrožena bezpečnost dodávek v Unii jako celku či v některém jiném z jejích členských států než v tom, kde bylo o certifikaci požádáno.

Pokud jde o nařízení o elektřině, rád bych vyjasnil, že toto nařízení má zásadní úlohu, neboť dává členským státům nástroj nezbytný k výraznému zvýšení kapacit vzájemného propojení v rámci Unie prostřednictvím rozvoje a zakládání závazných kodexů sítě, které použijí k výměnám všichni provozovatelé přenosových soustav, a bude tak odstraněna jedna z hlavních fyzických překážek k dokončení vnitřního trhu s elektřinou.

Dohodnuté znění také zvyšuje úlohu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů v tomto procesu, což je v souladu s výsledky prvního čtení v Evropském parlamentu. Musím přiznat, že Parlament doufal v mnohem ambiciózněji definovanou Agenturu. Chápeme však, že to je pouze první krok v dlouhém procesu integrace regulačních rámců.

Podařilo se nám vložit nové ustanovení, díky němuž bude Agentura moci navrhovat základní kritéria, která se mají zohlednit při povolování výjimek pro nová vzájemná propojení. To je obzvláště důležité zejména z toho důvodu, že jde o jednu z hlavních překážek, se kterou se v jednotlivých členských státech potýkají investoři do nových kapacit. Povinnost řídit se několika různými regulačními postupy může někdy vést k matoucím výsledkům a odradit investory – vezměte si jako příklad plynovod Nabucco.

Tímto nařízením se rovněž zřizuje Evropská síť provozovatelů přenosových soustav (ENTSO) a definuje se její úloha; tato síť bude pověřena navrhováním kodexů sítě, které se předloží agentuře, a rozvíjením koordinovaných mechanismů pro nouzové situace, jako je výpadek energie v celé Evropské unii, který jsme zažili v nedávné minulosti.

Na závěr bych chtěl poděkovat veškerému technickému personálu, díky jehož práci jsme mohli dospět k dohodě, o které jsme na samém počátku vyjednávání někdy ani nedoufali, že jí dosáhneme.

 
  
MPphoto
 

  Antonio Mussa, zpravodaj. (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat českému předsednictví, Komisi, paní Nieblerové jakožto předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, kolegům a kolegyním zpravodajům a zpravodajkám, kteří pracovali na tomto energetickém balíčku, stínovým zpravodajům a sekretariátu výboru včetně všech jeho úředníků za spolupráci a za schopnosti, které prokázali při práci na tomto tématu.

Všichni můžeme – a měli bychom – být hrdí na výsledek, kterého jsme dosáhli; já hrdý zajisté jsem, když pomyslím na práci, kterou jsem odvedl, když jsem zdědil práci na směrnici o vnitřním trhu s plynem, a to s problémy, u nichž neexistovala žádná jednoduchá řešení. Jsem rád, že se tento můj druhý mandát poslance Evropského parlamentu časově shodoval se závěrečnou fází práce na tomto balíčku, o němž se domnívám, že představuje jedno z nejvýznamnějších témat, která jsme v tomto volebním období projednávali, a to takové, z nějž budou mít naši voliči, občané Evropy, prospěch.

Směrnice o plynu, která vstoupí v platnost od roku 2011, přináší tomuto odvětví významné inovace – jedním z důležitých výsledků, který bych chtěl zdůraznit, je ten, že bylo dosaženo možnosti nezávislých provozovatelů přenosových sítí. To otevře trhy a zajistí skutečný pokrok směrem k systému, který umožní Evropské unii doopravdy mluvit v energetických otázkách jedním hlasem. Systém nezávislých provozovatelů přenosových sítí představuje v tomto balíčku skutečnou inovaci a oblast, v niž může Evropský parlament říci, že dosáhl toho nejlepšího výsledku.

Nová směrnice o plynu přináší orgánům v oblasti plynu a agentuře velký význam. Směrnice svěřuje orgánům v jejich úloze legitimitu, a to zejména v těch zemích, kde mají zahájit svou činnost na zelené louce. Je tedy naprosto zásadní, že jsme určili úlohu a odpovědnost těchto orgánů a že jsme jim svěřili širší pravomoci, neboť tyto orgány mají náročný úkol spočívající v kontrole společného trhu s energiemi.

Jiný detail, který byl vložen ve fázi trojstranného jednání, je vynětí tzv. „uzavřených“ systémů, jako jsou letiště, nemocnice, nádraží, průmyslová zařízení atd., ze společných pravidel, neboť tyto systémy jsou z důvodu jejich specifických individuálních charakteristik podřízeny příznivějšímu systému. To je příkladem toho, jakou pozornost věnuje nová směrnice potřebám evropských občanů.

Podle mého názoru budou totiž z této směrnice skutečně těžit evropští občané, neboť budou mít díky používání inteligentních měřidel přístup k veškerým informacím týkajícím se jejich účtů, budou moci vyhodnotit, která nabídka je na trhu nejlepší, a vybrat si svého dodavatele podle nejvýhodnější ceny, neboť třebaže je pravda, že než se důsledky liberalizace projeví, bude to ještě nějaký rok trvat, nelze popřít, že vstup nových provozovatelů na trh povede ke snížení cen a k tržním podmínkám příznivějším pro občany EU.

Jiným významným prvkem je uznání evropské sítě přenosových soustav, která zajistí všem evropským občanům bezpečnost dodávek. Toto vše souvisí také s posilováním a budováním nových infrastruktur, jako jsou zařízení na znovuzplyňování a skladování, které budou hlavním motorem, na němž bude založen třetí balíček. Je tudíž třeba otevřít trh, který bude konkurenceschopný, zajistit dlouhodobé investice a smlouvy ze strany firem působících v odvětví, a to zejména v nových členských státech, kde by vybudování nových infrastruktur rovněž umožnilo vyřešit dlouhodobé problémy spojené s energetickou závislostí.

Tím, že mají vnitrostátní a regionální orgány možnost zajistit v nejkritičtějších dobách dodávky plynu, je zohledněna ochrana zranitelnějších spotřebitelů. Úspěšný výsledek ve věci této směrnice o plynu a energetického balíčku jako celku opět potvrzuje úlohu Evropy a jejích orgánů v oblasti práce ve prospěch evropských občanů.

 
  
MPphoto
 

  Atanas Paparizov, zpravodaj.(BG) Paní předsedající, pane komisaři, ze všeho nejdříve bych chtěl říci, že mě velmi těší, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ve věci třetího energetického balíčku, a to včetně nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, kterému se věnuji jako zpravodaj. Rád bych zmínil podíl českého předsednictví a aktivní podporu Evropské komise, které přispěly k nalezení společných řešení.

Pokud jde o přístup k soustavám pro přenos plynu, cílů třetího energetického balíčku je dosaženo. Byl položen základ pro vytvoření společného evropského trhu s energií založeného na pravidlech, která se podrobně stanoví v závazných kodexech sítě. Došlo ke zvýšení příležitostí pro rozvoj regionální spolupráce, v níž bude hrát významnou motivační úlohu vedle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav a vnitrostátních regulačních orgánů také Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

Tím se výrazně zvýší bezpečnost dodávek a povzbudí se budování nové infrastruktury, neboť Evropská síť provozovatelů přenosových soustav vypracuje desetiletý plán na investice do sítí, jehož provádění budou kontrolovat vnitrostátní regulační orgány a monitorovat Agentura. To dává všem subjektům na trhu příležitost zapojit se na základě jasně definovaných postupů do vypracovávání kodexů sítě a navrhování jejich změn, pokud se v praktickém použití ukáže, že je to nezbytné. Podmínky, kterými se řídí hospodářská soutěž mezi dodavateli, se v důsledku použití striktnějších pravidel na informování a na transparentnost činností provozovatelů přenosových soustav zpřísňují.

Chtěl bych vyslovit zvláštní poděkování těm, kteří se účastnili jednání, za podporu návrhů, které jsem přednesl ve věci desetiletých plánů na investice a rozvoje iniciativ regionální spolupráce. Dále mě těší, že jako výsledek proběhlých jednání bylo dosaženo lepší rovnováhy mezi pravomocemi Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav, Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a Evropské komise, a to s cílem vytvoření účinného konkurenceschopného trhu, který bude schopen hladkého fungování.

Chtěl bych zejména zdůraznit, že při práci na pěti právních předpisech, které tvoří třetí energetický balíček, probíhala úzká vzájemná spolupráce. Byl také vytvořen obecný rámec, v němž se mohou jednotlivé dílčí prvky vzájemně doplňovat a posilovat. Chtěl bych uvést, že spolupráce s kolegyní Morganovou a kolegy Mussou, Vidal-Quadrasem a Chichesterem, kteří fungují jako zpravodajové u ostatních předloh, vedla k významným výsledkům. Děkuji také stínovým zpravodajům, kteří přispívali ve všech fázích jednání s konstruktivními a velmi užitečnými podněty. Zvláštní poděkování musím vyslovit také předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a jeho sekretariátu.

Paní předsedající, rok 2009 začal přerušením dodávek plynu do Bulharska a Slovinska, a to zároveň se zásadním snížením objemu plynu dodaného do dalších zemí střední a východní Evropy. Domnívám se, že Evropská unie bude na základě třetího energetického balíčku, neočekávaných návrhů Evropské komise týkajících se nového obsahu směrnice o bezpečnosti dodávek plynu a projektů propojení soustav pro přenos plynu, které jsou podpořeny v plánu hospodářské obnovy, do konce roku připravena čelit jakémukoli případnému přerušení dodávek, a to díky většímu objemu materiálních zdrojů a větší solidaritě. Cítím se na základě dosažených výsledků oprávněn vyzvat všechny poslance a poslankyně, aby ve druhém čtení podpořili společné znění, jejž bylo dosaženo ve spolupráci s Radou a které vám bylo předloženo.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet, zpravodaj. (NL) Třebaže je označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost v dnešním pořadu jednání zlomyslně vloženo mezi elektřinu a plyn, jedná se o významná a velmi hmatatelná opatření, která mají pro každého spotřebitele, pro každého řidiče, tedy pro většinu z nás v Evropě, přímý význam.

Jde o konkrétní opatření, které bude stát velmi málo nebo vůbec nic a které bude znamenat výrazný přínos k dosažení našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu. Pneumatika vozu – nejsem si jistý, zda to víte – je zodpovědná za 20–30 % celkové spotřeby paliva daného vozidla. Je tedy logické, že zde existuje obrovský potenciál k úsporám a ke zlepšení energetické účinnosti.

Jaké konkrétní kroky zamýšlíme učinit? Budeme se snažit povzbudit všechny řidiče automobilů, což znamená skoro každého, aby od nynějška u pneumatik sledovali energetickou účinnost a emise hluku. Nebudeme nikoho nutit, pouze budeme lidi informovat prostřednictvím jasného označení či nálepky, stejně jako činíme již dnes například v případě ledniček. Kdo by chtěl jezdit s pneumatikami třídy B- nebo C, když může použít verzi v třídě A, která je ohleduplná k životnímu prostředí? Pneumatika třídy A je navíc v dlouhodobém horizontu nákladově efektivnější. To se označuje za čistý zisk, zisk pro spotřebitele, avšak zejména pro životní prostředí.

Rád bych zde uvedl jedno číslo: bylo provedeno vyhodnocení dopadu, které ukázalo, že potenciální úspora zde dosahuje jednoho a půl milionu tun CO2. To odpovídá úspoře, které by se dosáhlo, kdyby se z evropských silnic odstranil zhruba milion osobních vozidel. Až toto opatření dosáhne svého plánovaného účinku, dojde k odstranění stejného množství emisí, jaké vyprodukuje milion osobních automobil, což je celkem impozantní!

Výrobci pneumatik budou mít z tohoto opatření také prospěch. Nemusím připomínat – a je to jen logické –, že když jsme přišli s tímto opatřením, přikročili jsme ke konzultacím se zástupci dotčeného odvětví. Zajisté nemá smysl vnucovat nové právní předpisy průmyslovému odvětví, které je v rámci automobilového odvětví obzvláště těžce zasaženo krizí, pokud by to znamenalo nárůst nákladů a byrokracie. Tyto argumenty jsou zcela zásadní a nelze je nebrat v potaz. Tato směrnice o označování prospěje také výrobcům kvalitních automobilových pneumatik, a proto přikládáme takový význam monitoringu jejího provádění, které vedle toho, že je na vysoké úrovni, je zásadní pro vytvoření rovných podmínek.

Rozumí se samo sebou, že ohleduplnost k životnímu prostředí by se neměla prosazovat na úkor bezpečnosti, a proto jsme za tímto účelem předložili pozměňovací návrhy. Pokud jde o pneumatiky, je samozřejmě naší hlavní prioritou i nadále bezpečnost.

Rád bych připojil krátký komentář o kritériích pro emise hluku. Ta jsou zahrnuta také, neboť jak víte, hluková zátěž je jedním z prokletí naší doby. Z toho důvodu jsem velmi rád, že jsme do textu zabudovali prozíravé a životaschopné kritérium za účelem dalšího snižování hlukové zátěže, avšak, jak jsem již zmínil, že toto kritérium neomezuje bezpečnostní parametry vozidla a pneumatiky.

Rád bych na závěr řekl něco k časovému harmonogramu. Podle mého názoru jsme dosáhli ambiciózního, avšak rozumného kompromisu. Samozřejmě spoléháme na výrobce pneumatik, že výrobky, které budou splňovat environmentální standardy, uvedou na trh mnohem dříve, jak tomu bylo i v případě emisí CO2 u samotných automobilů.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău, zpravodajka.(RO) Pane komisaři, dámy a pánové, budovy jsou zodpovědné za spotřebu 40 % primární energie a za vznik 40 % emisí skleníkových plynů. Z toho důvodu je nejspolehlivějším, nejrychlejším a nejméně nákladným způsobem, jak omezit emise skleníkových plynů, urychlené provedení opatření ke snížení energetické náročnosti budov. Snižování energetické náročnosti budov však také skýtá velký potenciál pro hospodářskou obnovu EU, a to cestou vytvoření více než 250 000 nových pracovních míst, cestou investic nezbytných k podpoře obnovitelných zdrojů energie a energeticky účinných budov a v neposlední řadě cestou zlepšování kvality života evropských občanů tím, že se jim sníží náklady na energie.

Nový návrh Komise na změnu stávající směrnice ruší limit 1 000 m2, stanoví některé minimální požadavky na energetickou náročnost budov a zavádí postup sbližování minimálních požadavků stanovených na vnitrostátní úrovni, přičemž podporuje budovy, které v místním měřítku produkují takové množství obnovitelné energie, které se rovná množství spotřebované primární energie, a financování z veřejných prostředků připouští pouze u výstavby takových budov, které splňují minimální požadavky na energetickou náročnost.

Díky Parlamentu byly do textu vloženy tyto významné pozměňovací návrhy: rozšíření oblasti působnosti směrnice tak, aby zahrnul systémy ústředního vytápění a chlazení, posílení úlohy certifikátů energetické náročnosti budov a standardizace jejich formátu, navržení společné metodiky pro definování minimálních požadavků na energetickou náročnost, v případě veřejných institucí provedení doporučení obsažených v certifikátu energetické náročnosti, a to v období jeho platnosti, nová ustanovení o poskytování informací spotřebitelům a výcviku auditorů a expertů, jakož i ustanovení o udělování stavebních povolení pro budovy, které v místním měřítku produkují takové množství obnovitelné energie, které se rovná množství energie vyrobené z konvenčních zdrojů, a to od roku 2019, a dále nová ustanovení o inspekcích systémů vyhřívání a chlazení.

Vyzývám poslance a poslankyně, aby navštívili výstavu o budovách tohoto typu – tzv. energeticky nulových domech – která je umístěna v Evropském parlamentu a je pořádána společně se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF).

Třebaže směrnice o energetické náročnosti budov platí od roku 2002, její provedení v některých členských státech není uspokojivé. Členské státy identifikovaly jako hlavní překážku, která brání v řádném provedení této směrnice, nedostatek finančních prostředků. Evropský parlament z toho důvodu navrhl, aby opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov byla financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, navrhl zřízení evropského fondu pro energetickou účinnost budov a podporu obnovitelných zdrojů energie, na které by se podílela EIB, Evropská komise a členské státy, navrhl možnost, aby se snížená sazba DPH mohla používat na služby a výrobky spojené s energetickou účinností budov a na rozvíjení vnitrostátních programů, které pomáhají snižovat energetickou náročnost budov cestou přijímání finančních nástrojů a některých specifických rozpočtových opatření.

V neposlední řadě bych ráda poděkovala stínovým zpravodajům, technickému personálu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jakož i personálu uvedeného výboru, který se zabývá SZBP a s nímž se mi pracovalo mimořádně dobře. Se zájmem očekávám komentáře svých kolegů a kolegyň.

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Paní předsedající, není snadné reagovat v pěti minutách jménem Komise na sedm vynikajících zpráv, avšak nechtěl bych si nechat ujít tuto příležitost, abych poděkoval všem zpravodajům a zpravodajkám – paní Morganové, paní Ţicăuové a pánům Chichesterovi, Vidal-Quadrasovi, Mussovi, Paparizovovi a Beletovi. Také bych chtěl poděkovat paní Nieblerové, která odvedla skutečně velký kus práce, abychom měli tuto zprávu k dispozici v tak krátkém časovém intervalu.

Nejprve se budu věnovat vnitřnímu trhu s energiemi, neboť jsme práci před dvěma lety zahájili s ambiciózním cílem – vytvořit skutečně konkurenceschopný a skutečně evropský trh s energiemi, z kterého by měli prospěch občané Evropské unie. Nástrojem k dosažení tohoto cíle je třetí balíček o vnitřním trhu s energiemi pro plyn a elektřinu.

Dnes máme přijetí tohoto balíčku, a tudíž i dosažení tohoto cíle, na dosah. Během třístranného jednání se podařilo nalézt kompromis. Komise tento kompromis plně podporuje. Pokud bude zítra na plenárním zasedání přijat, dostane Evropská unie jasný regulační rámec, který potřebuje k zajištění řádného fungování vnitřního trhu a na podporu tolik potřebných investic.

Tento právní předpis zaprvé usnadní přeshraniční obchod, neboť jím bude zřízena agentura pro spolupráci vnitrostátních energetických regulačních orgánů s pravomocí vydávat závazná rozhodnutí, která doplní vnitrostátní regulační orgány. Tím se zajistí řádné vyřizování přeshraničních případů a Evropská unie bude moci vyvinout skutečnou evropskou síť.

Zadruhé tento nový právní předpis podpoří přeshraniční a regionální spolupráci a investice, neboť jím bude zřízena také Evropská síť provozovatelů přenosových soustav. Provozovatelé rozvodných sítí v EU budou spolupracovat a vyvinou kodexy sítí a bezpečnostní standardy, jakož i plán a koordinaci investic, které jsou na úrovni EU třeba.

Za třetí, tento právní předpis umožní účinnější regulační dohled ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, které budou mnohem více nezávislé a budou mít veškeré nezbytné prostředky.

Za čtvrté, bude zajištěno skutečné oddělení výroby a přenosu energií, s cílem zamezit jakýmkoli konfliktům zájmů, podpořit investice do sítí a zabránit diskriminačnímu chování.

Tento právní předpis také zajistí větší transparentnost, a tím i lepší přístup k informacím, neboť v jeho důsledku bude tvorba cen transparentnější, zvýší se důvěra v trh a pomůže se zamezit jakýmkoli manipulacím na trhu.

Zde nejde pouze o řádné fungování vnitřního trhu, nýbrž obecněji o zajištění toho, aby mohla Evropská unie zvládnout výzvy, jimž v oblasti energetiky čelíme – změnu klimatu, zvýšenou závislost na dovozu, bezpečnost dodávek či konkurenceschopnost v globálním měřítku.

Fungování vnitřního trhu je zejména klíčovým prvkem v úsilí EU o řešení problematiky změny klimatu. Bez konkurenceschopného trhu s elektřinou nebude systém obchodování s emisními povolenkami nikdy fungovat tak, jak má, a nám se nepodaří splnit cíle týkající se obnovitelné energie, které jsme si stanovili.

Dosažený kompromis také svědčí o vyváženosti postojů Parlamentu a Rady. Zpravodajové vám již představili klíčové prvky, v nichž dosažený politický kompromis posiluje společný postoj, který přijala Rada v lednu 2009.

Chtěl bych zdůraznit několik klíčových momentů.

V legislativních textech se projevila výzva Parlamentu k silnější ochraně spotřebitele a k boji proti energetické chudobě. Je stanoveno použití inteligentních měřidel, která umožňují, aby byli spotřebitelé přesně informováni o své spotřebě, a podporují energetickou účinnost, a to s cílem 80% pokrytí do roku 2020. Pravomoci a nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů byly posíleny, stejně jako pravomoci Agentury, a pravidla pro skutečné oddělení jsou nyní účinnější.

Co je však nejdůležitější, došlo také k vývoji v oblasti aplikační sféry. Mnoho společností přikročilo ke změně svého podnikání a způsobu, jak nakládají se sítěmi a spotřebiteli. Dnes jsem se na hannoverském veletrhu mohl přesvědčit, že v používání inteligentních měřidel dochází k pokrokům a že společnosti se s těmito rozhodnutími ztotožňují.

Energetická účinnost je každopádně jednou z klíčových politických oblastí v rámci evropské energetické politiky. Stavebnictví má ještě velký potenciál k dalšímu zlepšování své energetické účinnosti a zároveň k vytváření nových pracovních míst a stimulaci růstu.

Srdečně děkuji Parlamentu za podporu, kterou poskytl návrhu Komise na přepracování směrnice o energetické účinnosti budov. Diskuse a návrhy ukazují, že Parlament sdílí politický cíl a přání zásadně snížit současnou energetickou náročnost. Jelikož se v této oblasti ve značné míře uplatňuje subsidiarita, nejde o jednoduchou oblast a musíme dosáhnout co nejlepší vyváženosti. Směrnice stanoví rámec ke snížení energetické náročnosti budov v EU.

Obsahuje řadu vysvětlujících prvků, jako například zásadu „nákladově optimální" metody, požadavky na kontrolní mechanismy a mnoho definic, což posiluje její účinek.

Je zde také otázka finančních nástrojů, které jsou velmi důležité pro účely podpory opatření energetické účinnosti, avšak těmito nástroji se bude muset zabývat odpovídající právní předpis a iniciativy. V důsledku toho může směrnice o budovách řešit finanční a rozpočtová opatření pouze v omezené míře.

Energeticky velmi účinné budovy, ať už se nazývají nízkoenergetické či energeticky nulové budovy nebo budovy příští generace, jsou novým prvkem, který do směrnice vložila Komise.

Je naprosto nezbytné, aby bylo toto ustanovení ambiciózní, avšak zároveň realistické, a aby se také vzhledem k rozmanitým klimatickým a ekonomickým podmínkám v EU vyznačovalo určitou pružností. Jednotné požadavky, jako např. energeticky nulové budovy, by tomuto požadavku zcela neodpovídaly, a byly by tudíž přehnané.

Pro vnitřní trh je zásadní dosáhnout harmonizace. Plně podporuji přání Parlamentu zavést jednotnou metodiku pro výpočet nákladově optimální úrovně požadavků. Předepisování společné metodiky pro výpočet energetické náročnosti samotné by však mohlo být kontraproduktivní, neboť by mohlo vzhledem ke složitosti stavebních předpisů členských států způsobit několikaleté zpoždění v provedení směrnice.

Jde tudíž o velmi složitý a náročný právní předpis, avšak velmi spoléhám na to, že Parlament tento právní nástroj posílí.

Zpravodaj také hovořil o pneumatikách, které mohou hrát významnou úlohu při snižování spotřeby energie při silniční dopravě a emisí z této dopravy. Tento návrh by měl společně s právním předpisem o schvalování typů pneumatik přinést do roku 2020 dopad spočívající dohromady ve zhruba 5% úspoře paliva v rámci celého vozového parku EU. Tento návrh také zajistí spotřebitelům standardizované informace o palivové účinnosti. Budou poskytovány také informace o přilnavosti za mokra, což je další zásadní parametr u pneumatiky, a o vnějším hluku odvalování pneumatik. Tímto způsobem označování pneumatik posune trh směrem k výkonnějším pneumatikám, přičemž se zamezí tomu, aby ke zlepšení jednoho aspektu docházelo za cenu zhoršení jiného.

Zpráva, o níž se bude tento týden hlasovat, přidá k původnímu návrhu některá další významná zlepšení, jako je změna směrnice v nařízení, čímž se omezí náklady na provádění do vnitrostátních právních řádů a zajistí se, že bude pro všechny platit stejné datum použití. Těm, kdo řídí na ledu či sněhu, prospěje také to, že byly do rozsahu označování zahrnuty sněhové pneumatiky, přičemž bude co nejdříve přijato zvláštní stupňování.

Je důležité, abychom našli optimální způsob, jak označování zobrazovat. Na toto téma probíhá diskuse. Byli bychom velice rádi, kdybyste podpořili náš návrh na zahrnutí označení do nálepek, které se v současné době dodávají s každou pneumatikou a slouží k uvedení jejího rozměru, indexu zatížení atd.

Domnívám se, že jsme v tomto volebním období skutečně dosáhli v oblasti energetiky pozoruhodného pokroku, a – co je nejdůležitější –, že tento pokrok podporují jak občané, tak aplikační sféra. Když jsme byli na hannoverském veletrhu, viděli jsme, že výrobci velmi usilují o energetickou účinnost, a to nikoli pouze v oblastech, v nichž nyní vytváříme právní předpisy, nýbrž také v jiných odvětvích průmyslu, jako jsou různá zařízení určená ke koncové spotřebě a nástroje pro různé druhy výroby.

Energetická účinnost, energie a Evropa – to jsou klíčová slova označující, čeho jsme v tomto volebním období dosáhli. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se zapojili, a především poslancům a poslankyním Evropského parlamentu za jejich podporu.

Konečně bych se chtěl omluvit – mohl bych hovořit dalších pět minut, avšak až dostanu podruhé slovo, budu hovořit pouze jednu minutu. Děkuji, že jsem mohl dokončit tento projev.

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (DE) Paní předsedající, děkuji panu Piebalgsovi za jeho soustředěný projev. Domnívám se, že pokrok, kterého jsme dosáhli, můžeme nejlépe změřit, když se podíváme, jaké cíle jsme si stanovili na počátku diskuse. Pamatuji si, že situace na počátku byla taková, že paní Kroesová představila analýzu, která ukazovala, že navzdory několika liberalizačním balíčkům na evropské úrovni je trh v čím dál větším počtu členských států EU v rukou čím dál menšího počtu subjektů – velkých energetických podniků –, jinak řečeno, koncentrace v energetice vzrůstala jak ve vztahu k elektřině, tak ve vztahu k plynu. Byla jsem tedy na počátku diskuse ráda, že jak Komise, tak později také Evropský parlament řekly, že nejúčinnějším nástrojem k boji s touto koncentrací – zejména v odvětví elektřiny – je oddělení výroby a přenosu.

Dnes bych se s vámi vsadila, že bez tohoto oddělení – jak bylo zprvu z vaší strany prosazováno – se nám skutečné ochrany spotřebitelů před svévolnou tvorbou cen na trhu s energiemi nepodaří dosáhnout. Také se klidně vsadím, že tento Parlament bude o tomto nástroji v dohledné době diskutovat znovu, neboť to, o čem nyní rozhodujeme, nebude k omezení síly a dominantní pozice některých velkých energetických společností stačit. Nebude dostatečné bránit tomu, aby ještě více rostly ceny elektřiny a plynu, třebaže se marže v energetice stále zvyšují. Nebude již dostatečné stanovit transparentnost a ochranu spotřebitelů, jak zde s dobrými úmysly slibuje řada poslanců a poslankyň tohoto Parlamentu.

Musím uznat, že tito poslanci a poslankyně v tomto směru tvrdě bojovali. Musím však také říci, že zde uspěly velké společnosti a některé členské státy, a nikoli předvídaví evropští politici. Doufám, že mou sázku přijmete a že poté za čtyři roky přistoupíme k diskusi o dalším liberalizačním kroku a začneme mluvit o skutečném oddělení.

 
  
MPphoto
 

  Gunnar Hökmark , jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat paní Morganové za její zprávu o trzích s elektřinou. Bylo mi potěšením pracovat s ní jako stínový zpravodaj a myslím, že je spravedlivé říci, že se nám podařilo dosáhnout liberalizace trhů s elektřinou. Přinejmenším jsme učinili několik důležitých kroků, a tím jsme otevřeli trh. Myslím, že je spravedlivé říci, že zpráva o elektřině také hraje vedoucí úlohu v procesu, o kterém zde dnes diskutujeme.

Myslím, že je důležité říci, že to je také v rozporu s přáním těch, kdo by v různých zemích chtěli silnější ochranu hranic, pokud jde o trhy s energiemi. U nás ve Švédsku probíhá diskuse, které se účastní ti, kdo by si přáli určitý druh protekcionismu, pokud jde o vývoz elektřiny. To by ovšem zhatilo a zničilo všechny prvky, kterých můžeme dosáhnout díky otevřenému trhu s elektřinou.

Pouze otevřením trhů můžeme nějak ovlivnit změnu klimatu a optimálním způsobem využít obnovitelné a nukleární zdroje energie. Provázáním zemí a trhů můžeme také zajistit, že budeme mít v celé Unii k dispozici kvalitní dodávky energie. Myslím, že kroky, které přijetím tohoto balíčku o trhu s energiemi podnikáme, by měly být považovány za významné. Třebaže je nutno podniknout ještě další kroky, přispěli jsme k energetické bezpečnosti Evropy a k boji proti změně klimatu.

 
  
MPphoto
 

  Edit Herczog , jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, cílem třetího energetického balíčku je vyzbrojit odvětví tak, aby vykazovalo větší bezpečnost a transparentnost a aby poskytovalo všem evropským občanům a podnikům trvale udržitelnou a dostupnou energii. Jeho cílem je čelit změně klimatu, které stojíme tváří v tvář. Jeho cílem je snížit závislost členských států na monopolních zdrojových zemích. Jeho cílem je větší spokojenost zákazníka a spotřebitele. Jeho cílem je zamezit deformacím trhu, zejména mezi těmi zeměmi, které vyrábějí levně, a mezi těmi, kteří chtějí levně nakupovat, což nemusí být nezbytně tytéž. Jeho cílem je přilákat investory v oblasti energetiky.

Evropské agentuře připadne klíčová úloha a jak řekl kolega zpravodaj pan Chichester, podařilo se nám prosadit silnou a nezávislou Agenturu a posílit úlohu Evropského parlamentu za účelem splnění cílů, které jsem uvedla. Bylo báječné pracovat společně. Je tak trochu škoda, že s tímto energetickým balíčkem již končíme.

 
  
MPphoto
 

  Anne Laperrouze, jménem skupiny ALDE. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v září 2007 předložila Evropská komise třetí energetický balíček týkající se fungování vnitřního trhu. Diskuse se velmi rychle začala soustředit na důležité, třebaže nikoli jediné téma, a to na oddělení výroby a přenosu energií.

Zdá se, že otázka vlastnictví sítí, která byla podle mého názoru v prvním čtení projednána nedostatečně, se nyní bere vážněji.

Domnívám se, že současná existence různých řešení, včetně dobře známé třetí cesty, která je posílena a vyjasněna, je pozitivním jevem, což je pochopitelné, neboť jsem byla spoluautorkou tohoto pozměňovacího návrhu.

Naštěstí by však bylo chybou redukovat význam tohoto třetího balíčku pouze na oddělení vlastnictví. Dosáhli jsme skutečného pokroku – více práv pro spotřebitele, více pravomocí pro regulační orgány, lepší spolupráce mezi regulačními orgány, desetileté plány investic, větší transparentnost, díky níž bude usnadněn rozvoj obnovitelných zdrojů energie, lepší technická spolupráce mezi provozovateli sítí a také nástroje pro lepší spotřebu, jako jsou inteligentní měřiče.

Je to další krok směrem k evropské solidaritě. Doložka „o třetí zemi“, přestože není tak úžasná, jak ji původně navrhla Komise, výslovně říká, že členský stát má právo odepřít certifikaci provozovateli, pokud by tím byla ohrožena bezpečnost dodávek v tomto či v některém jiném z členských států.

Lituji snad jediné věci, pokud jde o Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů – byli bychom si přáli, aby byla vytvořena silná a nezávislá Agentura, která by byla schopná rozhodovat bez závislosti na našem orgánu. Narazili jsme na známý rozsudek ve věci Meroni. Nenechme se mýlit – vybudování skutečné evropské energetické politiky bude vyžadovat ještě další kroky, a to zejména institucionální povahy.

Bezpečnost dodávek, boj proti změně klimatu, regulace trhů – všechny tyto cíle by se měly sledovat s pragmatickým a nikoli dogmatickým přístupem.

Evropští občané neočekávají aplikaci ekonomických teorií, nýbrž konkrétní důkaz, že budou mít z otevření trhů prospěch, že jim dá možnost zvolit si svobodně dodavatele, jakož i rozumné, stabilní a předvídatelné ceny.

Jsem vděčná kolegům a kolegyním poslancům a poslankyním, našemu komisaři a Radě za toto konstruktivní úsilí.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. (PL) Paní předsedající, pane komisaři, jménem skupiny Unie pro Evropu národů bych rád v této rozpravě obrátil vaši pozornost ke čtyřem bodům.

Zaprvé, měli bychom pozitivně vyhodnotit řešení, která směřují k oddělení výroby a prodeje elektřiny a plynu od jejich přenosu. To by mělo umožnit hospodářskou soutěž mezi výrobci zdrojů energie, a tím i snížení ceny služeb.

Zadruhé je důležité, že jednotlivé členské státy, které jsou povinny zavést oddělení výroby energie od jejího přenosu, si pro ten účel mohou vybrat jeden ze tří modelů – nejširší možné oddělení vlastnictví, převedení provozu sítí na nezávislého provozovatele a zabránění sloučení výroby a přenosu energie, avšak pouze za podmínky, že budou splněny podmínky zaručující, že tyto dvě části podnikání budou v praxi provozovány na sobě nezávisle.

Zatřetí by měla být zdůrazněna řešení týkající se posílení pozice spotřebitele na trhu s elektřinou a plynem, a to zejména možnost změnit do tří týdnů dodavatele energie, aniž by byly účtovány jakékoli další poplatky.

Začtvrté, což je poslední bod, jsou hodna zvláštní pozornosti také řešení se sociálním rozměrem, která na členských státech požadují, aby poskytly pomoc těm spotřebitelům elektřiny a plynu, kteří nezvládnou platit účty.

 
  
MPphoto
 

  Claude Turmes , jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, nejprve, pokud jde o zprávu paní Ţicăuové – Zelení budou hlasovat pro. Je psána v zeleném duchu a já děkuji všem, kdo se na jejím vzniku podíleli.

Chtěl bych se chvíli zastavit u problematiky vnitřních trhů. Dnes je již jasné, že bude nutný čtvrtý liberalizační balíček, který zahrne pět bodů: zaprvé, oddělení vlastnictví u potrubí a rozvodných sítí; zadruhé, přístup ke skladování elektřiny a plynu; zatřetí, více pravomocí pro Agenturu EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů; začtvrté, veřejné vlastnictví energetických burz, protože jinak nebudou nikdy fungovat; a zapáté, je nutný zvláštní právní předpis o kartelech pro ekonomiky založené na infrastruktuře.

Třebaže Eluned Morganová tvrdě bojuje za zájmy spotřebitelů, mohou spotřebitelé získat pouze tehdy, bude-li fungovat trh ve velkoobchodním rozměru. Společnost Enel přebírá společnost Endesa, společnost RWE přebírá společnost Nuon a společnost Vattenfall přebírá společnost Essent. Nakonec budeme mít pouze deset megasubjektů, které nebudou nijak zainteresovány ani v ochraně životního prostředí, ani ve výhodách zákazníků. Bude to kartel, a abychom mohli tomuto kartelu čelit, potřebujeme přísnější zákony. V tomto smyslu dnes utrpíme porážku, kterou připravil pan Reul, paní Nieblerová a jim podobní. Je to velké vítězství energetických oligopolů a porážka spotřebitelů v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Remek, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Vážení přítomní, v omezeném čase není možné se věnovat celému tzv. energetickému balíčku. Přesto chci v první řadě poděkovat všem těm, kteří se zasloužili o vznik materiálů, které máme na stole. Buďme však realisty. Výsledek má k dokonalosti ještě daleko. Nicméně si myslím, že v dané chvíli nebylo možné dosáhnout více. Určitě to ovlivnil i fakt, že se chýlí ke konci mandát současného Parlamentu. Osobně se chci vyjádřit především k materiálu o zřízení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů předkládanému kolegou Chichesterem. Jako stínový zpravodaj jsem se mimo jiné zasazoval o to, aby agentura přispěla k vytváření regionálních trhů. Zatím nebylo možné naplnit ambici, která by byla ještě prospěšnější. Tou by byl vznik nadnárodního celoevropského regulátora.

Prosazoval jsem také potvrzení původního návrhu Komise, aby byl při rozhodování v Radě regulátorů zachován princip jeden člen, jeden hlas. To je velice důležité pro malé členské země Unie. Snaha především velkých států, jako je Německo a Francie, prosadit tzv. vážený poměr hlasů by malé země znevýhodňovala. Kupříkladu České republice, ale i dalším zemím zachování principu umožní lépe čelit snahám některých velkých provozovatelů přenosových sítí o dominanci. V tomto směru jsem rád, že moje úsilí nebylo marné, a považuji to i za úspěch českého předsednictví.

Ne všechno ohledně Agentury pro spolupráci regulátorů se podařilo dotáhnout do konce. Otevřená je například stále otázka sídla. Osobně by se mi líbilo, kdyby agentura byla na Slovensku, které o ni má zájem. Nejnešťastnějším řešením by však byla tzv. dočasná varianta a agentura by zůstala v Bruselu. Tam už je jich – i jako výsledek původní dočasnosti – až dost.

 
  
MPphoto
 

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, občas slyším, že jednotný trh s elektřinou na ostrově Irsko je příkladem takových konceptů v praxi. Mám-li tento trh posoudit podle toho, na čem záleží spotřebitelům nejvíce – tedy podle cen –, musím říci, že to není žádný úspěch. Když ministr Dodds tento trh spouštěl, slíbil, že úspory energie a zvýšená hospodářská soutěž pomohou minimalizovat celkové náklady na elektřinu, přičemž spotřebitel bude těžit z řady výhod. Tyto sliby dnes zní dost nevěrohodně, a to nejen pro spotřebitele ze Severního Irska, kteří tuto rozpravu sledují z galerie pro veřejnost.

Podle mého názoru je součástí problému neúčinný regulační proces, který je příliš přizpůsoben potřebám průmyslových odvětví a příliš snadno omlouvá trvalý růst cen, třebaže ceny ropy výrazně poklesly. Situace na trhu, která je typická nákupy za nadmíru vysoké ceny, není přiměřeně vyvažována tlakem ze strany regulátora. Ten ponechává utlačované spotřebitele bez ochrany, kterou by jim měl poskytovat.

 
  
MPphoto
 

  Herbert Reul (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, shodli jsme se, že chceme zajistit, aby se občané těšili, pokud jde o energii, větší bezpečnosti dodávek, aby měli k dispozici dostatek energie a aby ji mohli nakupovat za rozumné ceny. Neshodli jsme se však na nástroji, jímž bychom toho mohli nejlépe dosáhnout.

Dospěli jsme však k výsledku, na nějž můžeme být hrdi; je konstruktivní a odstupňovaný, jelikož celá záležitost je složitá a neexistuje zde žádné jednoduché řešení. Řešením je, že musíme zajistit, aby se do energetiky investovalo více peněz – do rozvodných soustav, vzájemných propojení a nových elektráren. To je velmi důležitá úvaha a je nutné, aby byl pro její realizaci zajištěn nezbytný kapitál.

Na druhou stranu musíme také zajistit, aby společnosti, které dodávají energii, byly monitorovány, a aby vznikla skutečná hospodářská soutěž. Domnívám se, že bylo správným řešením, že jsme schválili různé modely organizace podniků a zároveň zajistili účinné monitorování, silnou Agenturu a pevnou spolupráci mezi vnitrostátními orgány, a zajistili také, že společnosti nebudou moci jednoduše dělat, co budou chtít. To, že lze vytvořit zcela odlišná ustanovení – včetně takových, která jsou uzpůsobena zvláštním vnitrostátním podmínkám – je moudré řešení. Pokud bude tento rámec správně používán, může fungovat jako řešení způsobilé pro budoucnost a přenést nás o velký kus dopředu. Navíc – a to je pravda – jsme během projednávání a diskusí, které probíhaly v členských státech, mohli již pozorovat, jak se dějí změny. Situace již dlouho není tatáž, jaká byla, když Komise zahájila práce na své analýze. Údaje a fakta jsou nyní mnohem více různorodá a učinili jsme již významný pokrok, avšak to, co nyní hodláme přijmout, nás přenese o další krok vpřed.

 
  
MPphoto
 

  Norbert Glante (PSE).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, již jsem řekl v užším kruhu, že tato diskuse o energetickém balíčku není nezbytně věcí protikladu mezi černým nebo červeným, mezi levicí a pravicí. Přesto je však plná ideologie. Dnes jsme toho opět svědky. Chtěl bych se vsadit se svou německou kolegyní paní Harmsovou, že za čtyři roky nebudeme předkládat čtvrtý balíček, nýbrž budeme situaci zvládat s nástroji, které máme k dispozici – regulace trhu, zajištění větší přístupnosti rozvodných soustav –, což jsou prvky, které již úspěšně fungují ve Spolkové republice Německo. Je možné uvádět pozitivní příklady. Jsem pro to, abychom prostě zachovali věci, jak jsou, a využívali nástrojů, které nám byly dány k dispozici, a abychom zajistili, že budou skutečně provedeny.

Za druhé bych se rád vyslovil pro to, aby nově založená Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů získala a používala rozhodující pravomoci a aby používala osvědčené postupy, ke kterým se v členských státech dospělo. Pokud se tak stane, pak nepochybuji, že dosáhneme dobrých výsledků.

 
  
MPphoto
 

  Leopold Józef Rutowicz (UEN).(PL) Paní předsedající, diskuse o energetickém balíčku pro vnitřní trh s elektřinou a plynem je velmi potřebná. Aby tento trh dobře fungoval, měla by nařízení přinést odpověď na několik otázek, mezi něž patří i ty následující. Bude v budoucnu v EU existovat jeden společný trh s energiemi, nebo budeme muset koordinovat vnitrostátní trhy? Která forma výroby energie bude schopna v budoucích třiceti letech zajistit stabilní a dostatečné dodávky energie za poměrně nízké ceny? Protože toto je pro ekonomiku EU a její občany důležité. Které zdroje energie budou nejlepší k tomu, aby se omezil skleníkový efekt a snížily se náklady na jeho sledování?

Dosud podniknuté kroky však bohužel nejsou transparentní a přesvědčivé, což může vést v následujících patnácti letech k důsledkům nepříznivým pro občany a pro ekonomiku.

 
  
MPphoto
 

  Jerzy Buzek (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, třetí energetický balíček byl od počátku zamýšlen v první řadě k podpoře zákazníků na našem kontinentu, a toho bylo dosaženo – zákazník je nejdůležitější. Bylo však také nezbytné zohlednit základní zájmy výrobců energie. Potýkali jsme se se dvěma důležitými problémy.

Zaprvé, bezpečnost dodávek – toho bylo dosaženo. Podle mého názoru byl ve srovnání s prvním a druhým balíčkem učiněn značný pokrok. Zavedení společného trhu s energiemi se stává skutečností a zásada solidarity je dnes samozřejmá. Také můžeme, vyžadují-li to naše bezpečnostní zájmy, investovat mimo hranice EU.

Zadruhé, zásada otevřené soutěže na evropském trhu s energiemi. Toho plně dosaženo nebylo, a bude možná třeba přemýšlet o dalších, specifičtějších řešeních. Již nyní však musíme zajistit, aby byly podmínky na evropském trhu pro investory ze třetích zemí stejné, a nikoli lepší než pro investory z členských států, a aby se mohly naše energetické koncerny účastnit rovné hospodářské soutěže a svobodně investovat také mimo Evropskou unii.

Rád bych zdůraznil, že třetí balíček znamená zásadní politickou událost, a nikoli pouze technickou a ekonomickou, a že bychom se měli shodnout, že jde o velký úspěch Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda (PSE). (DE) Paní předsedající, domnívám se, že v tomto případě – byl jsem stínovým zpravodajem své skupiny pro oblast plynárenství – byl nalezen kompromis, na němž se můžeme shodnout i v jiných oblastech, protože jsme se na trh nedívali ideologicky, nýbrž prakticky. Společný evropský trh znamená především to, že dáme vnitrostátním regulačním orgánům více příležitostí a pravomocí a že nastavíme společná evropská kritéria, aby žádný regulační orgán nemohl činit rozhodnutí zcela odlišná od ostatních, abychom nedospěli do stavu, kdy by byl jeden regulační orgán závislý na vládě, zatímco jiné by nebyly, a aby vznikla evropská agentura, která bude moci ve spolupráci s Komisí skutečně pracovat směrem k vytvoření evropského trhu.

Druhým velmi důležitým aspektem je to, že je posílena úloha spotřebitele, což se odráží v několika ustanoveních, třebaže bych byl rád, kdyby takových ustanovení bylo více. Jde o to, aby měli spotřebitelé příležitosti a práva a aby byla v tomto významném odvětví dodávek nalezena transparentnost. Obě tyto podmínky jsou splněny, a já tudíž budu hlasovat pro tento balíček.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere (UEN).(LV) Pane komisaři, dámy a pánové, v uplynulé zimě se jednoznačně ukázalo, jak moc jsme závislí na dovozu plynu a jak je tato závislost využívána jako politický nástroj. Ráda bych tudíž zdůraznila, že je v Evropské unii potřeba zejména co nejdříve rozvinout spojený, otevřený a skutečný vnitřní trh s zemním plynem a vypracovat kodexy pro regulaci sítí, aby byl zajištěn transparentní přeshraniční přístup k soustavám pro přenos dodávek a aby bylo umožněno dlouhodobé plánování a rozvoj. Dlouhodobý plán by měl zahrnout jak sítě pro dodávku plynu, tak regionální propojení. Je nutno zlepšit pravidla, aby byl zajištěn nediskriminační přístup k sítím. Zároveň bych ráda zdůraznila zejména tu skutečnost, že je třeba diverzifikovat zdroje energie, a to cestou rozvoje skutečných pobídek k zavádění obnovitelných zdrojů energie v širokém rozsahu. Jelikož se na celkové spotřebě energie v EU podílejí ze 40 % budovy, má prvořadý význam pro jejich energetickou účinnost, úspory a izolace položení důrazu na používání obnovitelné energie. Evropská unie, vnitrostátní a místní orgány veřejné správy musí být společně s finančními pobídkami navzájem propojeny do jednotného systému. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Ján Hudacký (PPE-DE). Dříve, než přistoupím k některým aspektům této zprávy, dovolte, abych poděkoval zpravodajce paní Ţicăuové a dalším stínovým zpravodajům za korektní spolupráci při zpracovávání této zprávy.

Mým zájmem, jakož i zájmem mé politické skupiny bylo, aby tato zpráva představovala dobrý předpoklad pro téměř finální dohodu mezi Evropskou komisí, Evropskou radou a Parlamentem ve prospěch pragmatických opatření ke zlepšení situace v oblasti energetické účinnosti budov v jednotlivých členských státech.

V této souvislosti musím říci, že jsem byl kritický k některým návrhům, které představují zbytečně byrokratická opatření a také příliš ambiciózní závazné cíle pro jednotlivé členské státy a které by v konečném důsledku představovaly vážné překážky v praktickém provedení nevyhnutelných projektů. Významným aspektem této zprávy je dohoda na jednotné harmonizované metodice pro výpočet nákladově optimální energetické účinnosti, na jejímž základě budou členské státy stanovovat své minimální standardy, přičemž budou respektovány také regionální klimatické rozdíly.

Závěrem bych se chtěl zmínit také o aspektech finanční podpory, která je nevyhnutelná pro realizaci opatření ke zvyšování energetické účinnosti v jednotlivých členských státech. Souhlasím s návrhem, který uvažuje o zřízení evropského fondu ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, který by vytvářel podmínky pro vznik finančních zdrojů k tvorbě vnitrostátních či regionálních fondů prostřednictvím tzv. pákového efektu. Oceňuji též návrh, který by měl podpořit lepší využívání strukturálních fondů pro účely zlepšování energetické účinnosti v jednotlivých členských státech.

Na závěr mi dovolte zdůraznit velmi důležitou skutečnost, která se týká včasného důsledného prozkoumání opatření směřujících k zlepšování energetické účinnosti v jednotlivých členských státech. Oživení sektoru energetické účinnosti budov kromě výrazného snížení...

(Předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Reino Paasilinna (PSE).(FI) Paní předsedající, chtěl bych obzvláště poděkovat zpravodajům, kteří si tamhle povídají. Dosáhli jsme významného mezníku. Jsme na správné cestě, třebaže, jak bylo řečeno, dnes není nic snadné. Máme před sebou mnoho práce.

Inteligentní měřiče, potřeba životaschopného a otevřeného energetického systému, potřeba skutečné hospodářské soutěže – to jsou hlavní slova a věty, které považujeme za důležité, a to platí také o právech spotřebitele. Energetická chudoba se stala vážným problémem. Ceny energií stoupají; je to drahá komodita, a lidé proto potřebují záruky svých práv. Z toho důvodu se energie stanou v důsledku tohoto legislativního balíčku veřejnou službou. Pokud jde o mou skupinu, Skupinu sociálních demokratů v Evropském parlamentu, ukazuje se tak, že hájíme zájmy spotřebitelů, a tudíž zařizujeme, aby byl trh co nejtransparentnější. Pojďme pokročit dále na této cestě. Děkuji vám. (Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Neena Gill (PSE). – Paní předsedající, od počátku jednání o Beletově zprávě jsme viděli, že všechny zúčastněné subjekty – od výrobců pro lobbyisty v oblasti životního prostředí – se velice shodovali na potřebě tohoto právního předpisu. Chtěla bych poblahopřát zpravodaji k tomu, jakým způsobem se s touto konkrétní zprávou vyrovnal a jak pracoval se stínovými zpravodaji.

Domnívám se, že tento právní předpis je nyní prostě nezbytný. V této velmi složité době podpoří automobilový průmysl. Nedávno jsem navštívila závod Michelin ve městě Stoke a závod Jaguar Land Rover ve svém volebním obvodě, kde jsem viděla, že výzkum a vývoj v oblasti zelených technologií se v praxi již ve velké míře uplatňuje. Veškerá podpora, kterou průmyslová sféra obdrží v období recese, musí odpovídat požadavku přizpůsobení se environmentálním výzvám.

Právní předpis, jako je tento, zajistí, že se naši výrobci stanou světovou špičkou v oblasti technologií, které tak naléhavě potřebujeme. Je to všestranně výhodný návrh, neboť tím, že stanoví tolik potřebnou jasnost, pomůže také spotřebiteli. Pneumatiky nejsou levné, avšak většina jednotlivců, kteří je nakupují, je nucena k nakupování stále stejných typů. Tato informovanost pomůže zajistit přesun směrem ke zboží, které omezuje emise a hlukovou zátěž. Cestou tohoto návrhu můžeme podpořit skutečně konkurenceschopný trh se zbožím příznivějším životnímu prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Dragoş Florin David (PPE-DE).(RO) Pane komisaři, první přínos, který občané zaznamenají na nově zřízeném volném trhu, spočívá v samotné podstatě konceptu demokracie. Mám na mysli svobodu. Účinně provozovaný trh, který nabídne nově příchozím subjektům příležitost poskytovat občanům energetické služby, bude pro spotřebitele výhodnou alternativou. Jejich role se totiž změní z pasivního příjemce služby v aktivní subjekt přítomný na trhu. Pokud například zjistí, že služby, které dostávají, jsou nekvalitní, dodávky elektřiny jsou přerušovány nebo jsou příliš vysoké ceny, budou moci změnit dodavatele. Svoboda volby umožní spotřebitelům aktivní zapojení do boje proti změně klimatu, neboť si budou moci vybrat dodavatele, který nabídne energii z obnovitelných zdrojů s nízkými emisemi uhlíku. Nový balíček opatření povede k nižším cenám, inovačním produktům a ke zvýšení kvality služeb. Dalším aspektem toho, že občané budou po deregulaci energetiky ve výhodnější pozici, je bezpečnost dodávek. Vítám, že jsou do nového právního předpisu zahrnuta ustanovení na ochranu zranitelných spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE-DE).(SL) Evropský parlament správně postavil do centra svého vyjednávání spotřebitele, neboť vnitřní trh potřebuje spotřebitele s více právy a s přístupem k jasným informacím. Spotřebitel musí mít možnost vybrat si svého poskytovatele služeb, a proto potřebuje také inteligentní měřiče.

Jsem ráda, že jsme v této rozsáhlé a odborně náročné problematice dosáhli dohody. Myslím si však, že vyjednaný kompromis o oddělení vlastnictví stále ještě umožňuje významné organizační rozdíly mezi trhy s elektřinou a plynem v různých členských státech. Doufám však, že se nám s pomocí mechanismů a ustanovení obsažených v tomto balíčku, jako je větší nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, podaří tyto rozdílnosti překonat a znovu ustavit jednotný trh s elektřinou a plynem.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, aby byl takový krok, jakým je vytvoření jednotného energetického prostoru, úspěšný, jsou nutné společné a koordinované investice do energetické infrastruktury. Klíčovým úkolem je zvýšení výrobní kapacity evropských elektráren a vyvinutí přeshraniční sítě. Zároveň bychom měli mít na paměti přínos pro životní prostředí a pokyny obsažené v klimatickém a energetickém balíčku. Další výzva, která se objevuje při harmonizaci trhu EU s energií, je otázka zajištění bezpečnosti dodávek ze zdrojů energie mimo EU.

Z hospodářských důvodů, jakož i z důvodů bezpečnosti je nezbytné usilovat o diverzifikaci dodávek a zvýšit úsilí o vybudování evropského energetického systému. Panují konečně také obavy z toho, že plné otevření trhu s energiemi hospodářské soutěži může představovat nebezpečí pro ty nejchudší obyvatele EU, kteří často nejsou schopni platit pravidelně své účty. V tomto bodě je vhodné zvážit možné nástroje, které by zajistily, že takovým lidem nebude elektřina odpojena.

 
  
MPphoto
 

  Iliana Malinova Iotova (PSE).(BG) Paní předsedající, byla jsem za Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele stínovou zpravodajkou pro trh s plynem. Domnívám se, že se všichni shodnete na tom, že největším úspěchem třetího energetického balíčku je ochrana, které se budou těšit evropští spotřebitelé a občané. Je to poprvé, co byla taková znění jasně navržena . Chtěla bych upozornit zejména na definici palivové chudoby a na znemožnění přerušení dodávek, jakož i na možnost bezplatné změny dodavatele a na snadno srozumitelné a transparentní dohody. Budoucnost této právní úpravy však tkví v poskytnutí ještě silnějších záruk spotřebiteli, v ochranných opatřeních pro zranitelné osoby a ve větší transparentnosti a srovnatelnosti v oblasti smluvních vztahů. Další základní otázka, která nás, poslance a poslankyně Evropského parlamentu, bude čekat, se bude týkat cen a opatření k jejich regulaci v době, kdy setrvale stoupají. Věřím, že tato právní úprava v budoucnu nadále půjde tímto směrem.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, chtěl bych vám obzvláště k tomuto balíčku poblahopřát. Představuje pro naše občany v Evropě významný krok vpřed. Všichni pocítíte jeho důsledky na svých vlastních peněženkách a bankovních účtech. Je to také významný krok vpřed pro malé a střední podniky, protože se zejména nyní za hospodářské a finanční krize potřebují stát více konkurenceschopnými, a tento typ energetického balíčku je správným způsobem, jak toho dosáhnout.

To, že budeme mít evropský regulační orgán, který napomůže podnikům ve všech členských státech v tom, aby s nimi bylo zacházeno v ostatních 26 členských státech rovnoprávně, a že dodavatelé energie na ostatních 26 trzích budou mít nové příležitosti, je významným aspektem tohoto nařízení, a výsledkem bude vytvoření zcela nových příležitostí.

Pokud jde o právní úpravu energeticky pasivních a aktivních budov, rád bych také řekl, že bedlivá pozornost, kterou jsme věnovali energetické účinnosti budov, v budoucnu přinese, doufejme, v této oblasti nová pracovní místa.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Pane Stolojane, jelikož jste se této diskuse takovým způsobem účastnil, myslím si, že přestože jsem vám řekla, že počet řečníků byl překročen, měl by se váš zodpovědný přístup a účast ocenit, a proto vám výjimečně uděluji na jednu minutu slovo.

 
  
MPphoto
 

  Theodor Dumitru Stolojan (PPE-DE) . – (RO) Paní předsedající, chtěl bych poblahopřát všem zpravodajům k vynikající práci, kterou odvedli. Jsem si jistý, že se všichni ptáme, proč ještě stále nemáme jednotný trh s elektřinou nebo jednotný trh se zemním plynem. V této souvislosti myslím, že každý členský stát, který ještě plně nedostál ustanovením evropské směrnice, by tak měl učinit.

Zadruhé, vítám rozhodnutí zřídit Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů a chtěl bych oznámit Evropskému parlamentu, že Rumunsko se přihlásilo, aby mohlo hostit sídlo této agentury.

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Paní předsedající, slibuji, že budu hovořit velmi stručně. S balíčkem, který má být přijat, jsem spokojen. Neexistuje ideální právní úprava. Tato právní úprava je přijímána cestou diskuse a tvrdých kompromisů. Na počátku mezi námi byly veliké rozdílnosti, avšak nakonec Rada schválila návrh prakticky jednomyslně.

V parlamentním Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku byla pro tento kompromis velká většina. To znamená, že jsme to udělali správně.

Vím, že teď zbývá vykonat spoustu práce v oblasti provádění, monitorování a potřeb Agentury, avšak základní nástroje jsme našim občanům již skutečně poskytli.

Velice vám děkuji za vykonanou práci. Můžeme na ni být skutečně hrdi.

 
  
MPphoto
 

  Eluned Morgan, zpravodajka. − Paní předsedající, ráda bych kolegům a kolegyním poděkovala za jejich spolupráci. Chtěla bych též poděkovat Bethan Robertsové a René Tammistovi, kteří mi při přípravě této zprávy vydatně pomohli.

Toto je po patnácti letech v Evropském parlamentu moje labutí píseň a jsem ráda, že jsme dospěli jménem evropské veřejnosti k tak významným zlepšením v oblasti trhů s energiemi. Tato zlepšení mají daleko k dokonalosti, ale v každém případě představují krok vpřed.

Myslím, že energetická krize získá v příštích letech na naléhavosti, a proto je naprosto nezbytné zavést tržní rámec a vytvořit správný typ pobídek pro správný typ investic. Abychom v budoucnu předešli zhasnutí světel, potřebujeme investice v odhadované výši jednoho bilionu EUR.

Ale je třeba udělat mnohem více. Víte, že ve dvanácti zemích Evropské unie ovládá 70 % trhu pouze jedna společnost. V současnosti jsme svědky toho nejhoršího z obou světů. Myslíme si, že máme hospodářskou soutěž, ale ve skutečnosti tu je ohromná síla obrovských společností, které zcela ovládají některé trhy. Aby se zajistilo, že vývoj nebude pokračovat tímto směrem, bude třeba aktivity ze strany vnitrostátních regulačních orgánů a orgánů pro hospodářskou soutěž.

Skutečnou výzvu bude v budoucnu představovat provedení. Nezapomeňme, že v oblasti trhů s energiemi již existuje mnoho právních předpisů EU a že právě proto, že tyto předpisy nebyly dodržovány, bylo nutno přistoupit k revizi právní úpravy. Zda budeme potřebovat čtvrtý balíček, bude záležet na tom, jakým způsobem Komise zajistí provedení a dobré zvládnutí těchto nových právních předpisů ze strany vnitrostátních regulačních orgánů a orgánů pro hospodářskou soutěž. Dejme tedy Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům trochu času, aby mohly vykázat v tomto směru nějakou činnost.

 
  
MPphoto
 

  Giles Chichester, zpravodaj. − Paní předsedající, mohu nejprve říci, že kolega Vidal-Quadras se omlouvá? Nemůže pronést svůj projev. Musí zařizovat neodkladné záležitosti, avšak požádal mě, abych řekl – což od něj bylo velmi milé –, že jsme se my dva dohodli, že promluvím jménem naší skupiny.

Rád bych se vrátil k jednomu nebo dvěma bodům, které zazněly v rozpravě. První z nich nadnesl kolega, který vyjádřil obavu, že nakonec dojde ke koncentraci moci ve velmi malém počtu společností. Pokud by se tak mělo stát, má Komise podle pravidel o hospodářské soutěži k dispozici pravomoci, kterými může takovou situaci řešit, a v jiných částech světa včetně Spojených států již došlo k precedentním případům, kdy byla řešena problematika etablovaných monopolů nebo dominantní pozice na trhu. Jde tedy o nejzazší opatření, pokud by měla tato právní úprava selhat.

Měli bychom se začít zabývat čtvrtým balíčkem? Musím připomenout panu komisařovi, že jsem jej na začátku cesty ke třetímu balíčku žádal o obezřetnost – že by bylo lepší počkat a posoudit, co se podařilo dosáhnout druhému balíčku poté, co byl proveden. Myslím, že nyní musíme nechat dostatek času, aby mohl být tento balíček proveden – realizovat opatření, která stanoví, zjistit, jak fungují, a teprve poté se rozhodnout, zda je potřeba něco dalšího.

Musím říci, že mé zklamání z nedostatečného úspěchu při řešení problematiky oddělení vlastnictví vyrovnal optimismus pramenící z naděje, že Agentura bude využívat nápaditě pravomoci, které jsme jí svěřili, aby řešila situaci, a chtěl bych poděkovat svému kolegovi, který požaduje pro energetické regulační orgány větší pravomoci.

Tržní síly se již pohybují tímto směrem. Dvě německé společnosti se zbavují svých rozvodných soustav, jelikož si uvědomily, že to má větší cenu.

Konečně, mohu říci to samé o hospodářské soutěži? Znamená to vyšší hodnotu a lepší služby pro spotřebitele a účinnější využívání zdrojů. Proto jde o cestu správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Antonio Mussa, zpravodaj. (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, odnáším si z této společné rozpravy jeden velmi silný pocit – pocit velkého uspokojení nad tím, že jsme v podobě tohoto třetího balíčku, jak vzešel z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, vytvořili balíček důležitý pro evropské občany. Přirozeně to nebude poslední balíček, protože – jak víte – je silná tendence k používání alternativních zdrojů energie, jako jsou obnovitelné zdroje a jaderná energie. V příštích deseti, patnácti či dvaceti letech však bude zajisté sloužit k uspokojení poptávky po energiích a k ochraně spotřebitelů, a to zejména těch nejvíce zranitelných.

Domnívám se, že paní Morganová, já a ostatní poslanci a poslankyně, kteří se do prací zapojili, jsme sehráli významnou úlohu v ochraně zranitelných spotřebitelů, neboť byly svěřeny významné pravomoci jak vnitrostátním, tak regionálním orgánům, které mohou v časech krize provádět změny – neříkám, že mohou rozdávat energii zadarmo, ale budou moci každopádně provádět změny a zajistit trvalou dodávku energie.

Dalším zásadním bodem je toto: obyvatelstvo Evropy neví, co vše jsme pro tento balíček v Komisi, Radě a Parlamentu učinili, a že to má pro spotřebitele energie zásadní význam – viděli jste, co se dělo v zimě. Domnívám se, že není nic horšího, než nechat ty, kteří mají prospěch z rozsáhlého projektu, v nevědomosti o této věci. Myslím, že Komisi, Radě a Parlamentu by měl připadnout úkol uvědomit spotřebitele o tom, že existuje balíček, o tom, co pro ně bylo vykonáno, vykonáno jejich jménem, a – ještě jednou zdůrazňuji – vykonáno pro ně, a to ještě předtím, než se začneme zabývat provedením tohoto balíčku.

 
  
MPphoto
 

  Atanas Paparizov, zpravodaj. − Paní předsedající, stejně jako kolegové, také já bych rád řekl, že třebaže třetí energetický balíček není dokonalý, představuje velmi dobrý základ pro rozvoj našeho společného trhu, zejména s plynem, a pro zvýšení bezpečnosti dodávek plynu.

Pro země, jako je ta moje, která je malou zemí Evropské unie, je velmi důležité dosáhnout kompromisu ve věci oddělení vlastnictví, neboť tak získáme záruku, že si můžeme v kontextu celého balíčku zdokonalených pravidel, transparentnosti, doložky o třetí zemi a jiných prvků balíčku, které nám dají příležitost postavit otázku energetické bezpečnosti do středu pozornosti, tuto bezpečnost stále zajistit.

Balíček také poskytuje záruku spotřebitelům, že mohou využívat svých práv, a vytváří lepší rámec hospodářské soutěže pro rozvoj trhů s energiemi a pro jejich účinné fungování. Jak právě řekla kolegyně Eluned Morganová, osud tohoto balíčku závisí na tom, jak bude proveden, a já se nedomnívám, že by byl řešením čtvrtý balíček. Řešením je namísto toho přesné provedení a solidarita mezi členskými státy při vytváření trhu, zejména při rozvoji nových iniciativ regionální spolupráce, a to především v zemích nejvíce ohrožených nestabilitou dodávek energie a v zemích, které v tuto chvíli tvoří energetické ostrovy.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet, zpravodaj. (NL) Pokud jde o směrnici o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost, tedy opatření, které se nakonec ocitlo v tomto balíčku, rád bych připojil ještě pár slov o nákladech. Jde o opatření, které po odvětví výroby pneumatik, a tím ani po spotřebiteli nevyžaduje téměř žádné náklady. Náklady pro výrobce byly odhadnuty na méně než 0,01 EUR na pneumatiku, což je zcela zanedbatelné – zmiňuji pro případ, že by snad kdokoli zamýšlel vystupovat s nějakou kritikou. Veškeré dodatečné náklady vyplývající z nákupu energeticky účinných automobilových pneumatik se podle výpočtů vrátí do osmi měsíců. V tomto okamžiku pak začne pociťovat skutečný přínos jak životní prostředí, tak řidič automobilu.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že je naprosto nezbytné, aby bylo toto opatření provedeno stejným způsobem ve všech členských státech a rovněž u všech výrobců v EU i mimo ni. Z toho důvodu bychom dali přednost nařízení namísto směrnice.

Závěrem chci říci, že si uvědomujeme, že mezi některými skupinami v tomto Parlamentu stále přetrvávají v řadě otázek názorové rozdíly, avšak doufáme, že toto opatření zítra podpoří široká většina. Až toto jednoduché opatření dosáhne svého plánovaného účinku, předejdeme díky němu vypouštění emisí CO2 v témže objemu, jako kdybychom odstranili milion osobních automobilů. Rozumí se samo sebou, že čím dříve toto opatření zavedeme, tím lépe.

Chtěl bych na závěr poděkovat stínovým zpravodajům, paní Chambrisové z Evropské komise a panu Sousovi de Jesus ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů za vynikající pracovní vztahy, které jsme navázali.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău, zpravodajka.(RO) Dámy a pánové, návrh na změnu směrnice o energetické náročnosti budov je jedním z nejvýznamnějších opatření jak v oblasti zvyšování kvality života evropských občanů, tak v oblasti podpory hospodářského oživení EU, která Parlament přijal. Evropští občané očekávají akci a konkrétní řešení svých problémů a velmi specifických potřeb.

Osobně se domnívám, že je nezbytné zvýšit podíl podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, kterou mohou členské státy použít ke zvyšování energetické účinnosti obytných budov, až na 15 %. To by poskytlo členským státům větší flexibilitu; příležitost k tomu bude příští rok, kdy dojde k přezkumu využívání strukturálních fondů v polovině období, jejž budou moci členské státy využít k příslušné redefinici operačních programů s cílem dosáhnout lepší absorpce prostředků ze strukturálních fondů.

Chtěla bych zdůraznit, že tato směrnice s sebou nese velký potenciál tvorby nových pracovních míst – v celé EU by mohlo vzniknout zhruba 500 000 pracovních míst, což by mělo významný dopad na trh práce na regionální a vnitrostátní úrovni.

Pane komisaři, doufám, že budete tyto prvky nadále podporovat, včetně zavedení minimálního příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energetickou účinnost budov, a to alespoň v budoucnu. Chtěla bych ještě jednou poděkovat stínovým zpravodajům, členům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a kolegům a kolegyním zpravodajům a zpravodajkám, kteří nás podporovali a s nimiž mi bylo radostí takto výborně spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu dne 22. dubna 2009.

Hlasování o zprávě paní Ţicăuové se bude konat ve čtvrtek 23. dubna 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (PSE), písemně. – (PL) Ještě před nedávnem znamenalo pro mnoho milionů lidí přestěhování do domu z prefabrikovaných panelů postup na společenském žebříku a zlepšení životního standardu. Díky levné energii se nikdo nestaral o náklady na vytápění.

Dnes žije v budovách z prefabrikovaných dílů téměř 100 milionů lidí. Chtěl bych požádat Evropskou komisi, aby z fondů Evropské unie poskytla rozsáhlou podporu na modernizaci těchto budov a celých sídlišť, a to zejména ve střední a východní Evropě. K tomuto účelu by se měly najít finanční prostředky při příležitosti přezkumu v polovině období pokrytého finančním rámcem na léta 2007–2013. Stávající limity výdajů na sektor bydlení, které tvoří 3 % z celkového přídělu na Evropský fond pro regionální rozvoj, jsou rozhodně nastaveny příliš nízko.

V důsledku široce koncipované modernizace a revitalizace budov z prefabrikovaných dílů v EU, jakož i sídlišť, se sníží výdaje na vytápění, zvýší se životní standard, vytvoří se desítky tisíc pracovních míst a sníží se spotřeba energie. To se přímo projeví ve snížení emisí skleníkových plynů, čímž se dostaneme blíže ke splnění jednoho z cílů 3x20.

Podporu modernizace stávajících panelových budov by si měl vzít Evropský parlament v novém volebním období za jeden ze svých úkolů. Požadavek takovéto služby může hrát významnou úlohu při překonávání současné hospodářské krize a nezaměstnanosti, jakož i v boji proti chudobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (PSE), písemně. – Náklady na energie rostou závratnou rychlostí a přispívají tak k alarmujícímu růstu energetické chudoby v EU. Tržní cena energií je však pouze jednou stranou tohoto problému. Existuje zde významná dodatečná finanční zátěž spotřebitelů, která vzniká v důsledku neúčinnosti a narušení trhů s energiemi. Například na Maltě byli spotřebitelé a podniková sféra svědky neuvěřitelného nárůstu cen na svých účtech za energie, když byla cena ropy na svém vrcholu, avšak když cena ropy klesla o více než polovinu, žádný pokles cen na účtech nezaznamenali. Potřebujeme evropskou politiku ochrany spotřebitelů a malých a středních podniků před přemrštěnými cenami, které stanovují společnosti poskytující služby veřejného zájmu. Jedním řešením může být nezávislý vnitrostátní regulační orgán, který by nastavil nezbytné kontroly a hodnocení, jimiž by bylo možné postupovat proti zneužívání či netransparentnímu chování ze strany soukromých obchodníků a/nebo subjektů ve vládním vlastnictví, pokud jde o jakékoli zvyšování cen veřejných služeb, jako jsou dodávky plynu, elektřiny či vody, letištní poplatky a jiné.

Mělo by se tak stát cestou zdokonalení stávajících právních předpisů a směrnic EU, které se týkají ochrany spotřebitele, a to s cílem zajistit zejména:

- lepší standardy v transparentnosti a racionalitě při zvyšování cen, jakož i lepší přístup a informovanost, pokud jde o práva spotřebitelů, a

- nižší náklady a méně byrokracie pro spotřebitele, který má skutečný důvod usilovat o nápravu.

 
  
MPphoto
 
 

  András Gyürk (PPE-DE), písemně. – (HU) Podle našeho názoru je velmi významné, že může Evropský parlament schválit třetí energetický balíček již ve druhém čtení. Nové nařízení může podpořit hospodářskou soutěž na trhu EU s elektřinou a zemním plynem. Nemůžeme však postupovat tak, že bychom přijali návrh, aniž bychom zmínili, že konečné nařízení pozbylo ve srovnání s původním návrhem Komise velkou část své ambicióznosti.

Při vyjednávání balíčku vyvolala nejvzrušenější diskuse otázka oddělení výroby a provozování soustav. Konečný výstup v této věci bude mít zásadní dopad na strukturu trhu s energiemi v EU. Podle mého názoru nepovede v této oblasti kompromis, se kterým členské státy souhlasily, k transparentní regulaci, a to vzhledem k tomu, že členské státy mohou použít tři různé modely oddělení. To povede k výrazným rozdílnostem, které rozbijí trh EU s energiemi.

Zároveň však vítám, že kompromis Rady odráží řadu návrhů Parlamentu v oblasti ochrany spotřebitele. Opatření, jako je možnost změnit ve třech týdnech dodavatele, podrobnější informace při účtování a zjednodušení kompenzačních postupů, umožní, aby přínosy deregulace trhu pocítil větší počet občanů. Dalším významným prvkem je, že v důsledku nového nařízení bude nákup energie ze strany třetích zemí pro tyto země obtížnější. Také díky této skutečnosti bude nadcházející přijetí energetického balíčku znamenat důležitý krok na cestě k vytvoření společné energetické politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE) , písemně. Cena a spolehlivost dodávek energie jsou klíčové faktory nejen pro konkurenceschopnost EU, nýbrž zejména pro blahobyt jejích občanů. Z toho důvodu postavil EP ve svém třetím energetickém balíčka spotřebitele do středu pozornosti. Aby měl spotřebitel z této důležité právní úpravy užitek, Parlament revidoval a vylepšil směrnici o energetické náročnosti budov, která představuje kolem 40 % celkové spotřeby energie v EU.

Projektantům a stavebním inspektorům se prostřednictvím této směrnice dostane přiměřeného usměrnění. Za velmi důležitou pokládám metodiku výpočtu optimálních nákladů a určování minimálních požadavků na hospodárnost konstrukčních prvků obvodového pláště a technických systémů budov, jakož i jejich uplatňování v nových i existujících budovách. Významným prvkem přepracovaného znění směrnice jsou cíle pro budovy s nulovou čistou spotřebou energie.

Vítám vytvoření Evropského fondu pro energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů na podporu provádění této směrnice. Dosud bylo povoleno omezené využívání strukturálních fondů pro účely energetické účinnosti budov pouze v nových zemích EU-12. Nyní se tato možnost rozšíří na všechny členské státy. Zároveň se zvýší maximální podíl prostředků z ERDF na takovéto projekty z 3 % na 15 %.

Pro účely úspěšného provedení směrnice je nezbytné, aby členské státy konzultovaly všechny aspekty vycházející ze směrnice se zástupci místních a regionálních orgánů, jakož i se sdruženími na ochranu spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Katrin Saks (PSE), písemně.(ET) Chtěla bych poděkovat zpravodajům, kteří se věnovali návrhům obsaženým v energetickém balíčku, a to zejména paní Morganové, která odvedla veliký kus práce v oblasti ochrany spotřebitele. Obzvláště mě těší, že nový balíček věnuje pozornost také otázce energetické chudoby. Členské státy, které dosud nepřipravily státní akční plán k boji proti energetické chudobě, jako moje země Estonsko, by tak měly učinit, aby se snížil počet lidí, kteří energetickou chudobou trpí. To je obzvláště důležité za stávající hospodářské situace. V Estonsku existuje vážná potřeba tyto otázky řešit, jelikož v posledních letech výrazně stouply ceny vytápění. Jedním z významných opatření je přímá podpora méně zámožným spotřebitelům, jak se poskytuje ve Spojeném království, třebaže lze též zlepšit energetickou účinnost budov, a to by bylo v Estonsku obzvláště účinné opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE) , písemně. – (PL) Evropa čelí mnoha výzvám, které jsou v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu spojeny s dodávkou energie a poptávkou po ní.

My v Evropském společenství jsme si stanovili velice ambiciózní úkol. Do roku 2020 omezíme emise skleníkových plynů o 20 % a spotřebu energie také o 20 %.

V této souvislosti se domnívám, že bychom měli věnovat obzvláštní pozornost otázce energetické náročnosti budov, neboť jsou zodpovědné za 40 % naší celkové spotřeby energie, což je významný díl.

Toto uvádím proto, že chci vyjádřit podporu zpravodajce. Myslím, že bychom měli uspořádat informační kampaň s cílem uvědomit občany o možnosti úspory peněz cestou izolace budov, a měli bychom také apelovat na vlády všech zemí Společenství, aby pro účely této iniciativy uvolnily finanční prostředky. Měli bychom sestavit seznam jednotných minimálních standardů pro izolaci budov, který by platil v celé EU.

Rovněž podporuji rozšíření využití strukturálních fondů tak, aby do způsobilých výdajů spadaly také práce spojené se snižováním energetické náročnosti budov ve všech zemích Společenství, a navýšení částky, kterou lze alokovat na projekty v této oblasti z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze 3 % na 15 %.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí