Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0142(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0233/2009

Předložené texty :

A6-0233/2009

Rozpravy :

PV 23/04/2009 - 3
CRE 23/04/2009 - 3

Hlasování :

PV 23/04/2009 - 8.12
CRE 23/04/2009 - 8.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0286

Rozpravy
Čtvrtek, 23. dubna 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

3. Práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva, kterou předložil John Bowis jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)0414 – C6-0257/2008 – 2008/0142(COD)) (A6-0233/2009).

Jak mnozí z vás víte, John Bowis nedávno v Bruselu onemocněl a byl hospitalizován. Podstoupil operaci a těší mě, že mohu sdělit, že byla úspěšná a že se nyní zotavuje, takže je i příkladem takové přeshraniční zdravotní péče. Jeho místo dnes zaujal můj přítel a kolega, Philip Bushill-Matthews.

 
  
MPphoto
 

  Philip Bushill-Matthews, zpravodaj. Pane předsedající, mám dnes velmi obtížný i velmi lehký úkol. Je velmi obtížný, protože tento dokument je velmi složitý a velmi citlivý a je to dokument, na němž jsem já osobně odvedl velmi málo práce. Je to velmi snadné, protože se jedná o zprávu, jíž předložil můj vážený kolega, John Bowis, jenž se, jak jste řekl, v současnosti zotavuje po operaci srdce, kterou podstoupil v Bruselu před několika týdny.

Odvedl úžasnou práci tím, že tuto záležitost dnes dovedl do úspěšného konce a zároveň i tím, že tomuto úspěchu položil základy již v červnu 2005 ve své původní zprávě o pohybu pacientů. Jsem si jist, že by si přál, abych osobně poděkoval paní komisařce za její podporu, stínovým zpravodajům a sekretariátu naší skupiny a samozřejmě také jeho osobnímu asistentovi výzkumu, za obrovské úsilí, které všichni vynaložili na zajištění široké shody v tolika kontroverzních otázkách. S jejich pomocí se John snažil vnést světlo do něčeho, co bylo velmi zamlženou oblastí a vnést jasno tam, kde dříve panovala nejistota. Důsledně se řídil dvěma zásadami, a sice že pacient vždy musí být na prvním místě a že pacientova volba má být určena potřebami, a ne prostředky.

V posledních 10 letech se evropští občané obracejí na soudy, a bojují tak za své právo jít za léčbou do jiného členského státu. Je jasné, že pacienti takové právo chtějí, že si ho zasluhují a jsou k němu oprávněni. Neměli by se obracet na soud, aby svého práva dosáhli. Návrh, jenž před námi nyní leží, nám dává příležitost toto uskutečnit. Nyní je čas, abychom jako politici převzali odpovědnost a nahradili dřívější potřebu soudců vytvořením právní jistoty.

Většina lidí bude chtít podstoupit léčbu v blízkosti domova. Vždy se ale najdou pacienti, kteří si budou přát za léčbou cestovat do jiného členského státu, a to z jakéhokoliv důvodu. Pokud si pacienti takovou možnost opravdu vyberou, musíme zajistit, aby byly podmínky transparentní a spravedlivé. Musíme zajistit, že budou vědět, kolik jim bude účtováno, jaké normy z hlediska kvality a bezpečnosti mohou očekávat a jaká mají práva, když se něco nezdaří. Zpráva se zabývá všemi těmito otázkami.

Chci ale, aby bylo jasné, že takové právo pacientů by v žádném případě nemělo být v neprospěch schopnosti členských států poskytovat kvalitní zdravotní péči všem svým občanům. Tato zpráva neříká členským státům, jak by měli zorganizovat své vlastní zdravotnictví. Nepředepisuje, jak kvalitní péči by měly poskytovat. Ve skutečnosti vytváří pro členské státy záruky, které jim pomohou chránit vlastní národní zdravotní systémy například tím, že si za jistých okolností zvolí systém předchozího povolení.

Takové předchozí povolení ale nesmí být používáno k omezení pacientovi volby. Ve skutečnosti by zvýšená dostupnost přeshraniční zdravotní péče měla naopak povzbudit národní systémy k tomu, aby ve zvýšené míře samy poskytovaly lepší standardy zdravotní péče.

Těším se na komentáře kolegů v rozpravě, která nyní navazuje.

 
  
MPphoto
 

  Daniela Filipiová , úřadující předsedkyně Rady. − Vážené poslankyně, vážení poslanci, je mi velkou ctí, že zde mohu být dnes s vámi a účastnit se diskuze k několika závažným otázkám z oblasti veřejného zdraví, jejichž projednání máte na dnešním programu. Jedná se o uplatňování práv pacientů při poskytování přeshraniční péče, zajištění bezpečnosti pacientů a o společnou akci EU v oblasti vzácných onemocnění.

Na úvod mi dovolte říci, že všechna tato tři témata patří mezi priority českého předsednictví a budou také na programu jednání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele 9. června 2009 v Lucemburku. Proto velmi vítáme nadcházející diskuzi.

České předsednictví si je plně vědomo významu, který Evropský parlament hraje v legislativním procesu v oblasti veřejného zdraví, a vnímá nezbytnost úzké spolupráce mezi Radou a Parlamentem. Přijetí vašich zpráv ke třem uvedeným tématům tedy přichází v pravý čas.

Nyní bych již ráda řekla několik slov o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů při poskytování přeshraniční zdravotní péče z pohledu Rady.

České předsednictví si plně uvědomuje nutnost zajistit právní jistotu pacientům, kteří čerpají zdravotní péči v jiném členském státě, a v tomto smyslu také navázalo na výsledky práce francouzského předsednictví. Našim cílem je snaha o schválení takového textu, který bude pro občany Evropské unie srozumitelný a jasný, bude respektovat primární právo, včetně zásady subsidiarity, a naplní deklarovanou snahu o nastolení právní jistoty občanů EU v uplatňování jejich práv při čerpání přeshraniční zdravotní péče. Současně však musí být důsledně brány v úvahu možné dopady implementace tohoto návrhu na stabilitu zdravotních systémů členských států Evropské unie.

Vzhledem k zásadnímu významu návrhu jsou diskuze v pracovních orgánech Rady velmi intenzivní a stále probíhají. V současné době vám tedy ještě nejsem schopna říci, zda Rada dosáhne na konci českého předsednictví, tj. v červnu na Radě EPSCO, politické dohody. Již nyní si však dovolím učinit několik obecných závěrů. Budoucí směrnice by měla kodifikovat veškerou judikaturu Evropského soudního dvora, která se týká uplatňování zásady volného pohybu zboží a služeb v oblasti veřejného zdraví, dále doplňovat nařízení o koordinaci sociálních systémů a poskytnout členským státům možnost podmínit čerpání zdravotní péče v jiném členském státě předchozím souhlasem či možnost aplikovat systém „gate-keepingu“.

Tyto principy nalézáme i ve zprávě europoslance Johna Bowise k návrhu směrnice, o níž budete diskutovat. Stejně tak je možné identifikovat i další témata, která jsou v Evropskému parlamentu i Radě společná: význam poskytování úplných a správných informací pro pacienty o možnostech čerpání přeshraniční zdravotní péče či důraz na zajištění vysoké kvality a bezpečnosti poskytované péče.

České předsednictví oceňuje důslednost Parlamentu při přípravě této zprávy, jejíž znění vychází z četných nelehkých, ale přínosných jednání několika věcně příslušných výborů. Uvědomuji si, že znění zprávy představuje kompromis mezi jednotlivými politickými frakcemi a jeho dosažení nebylo nikterak jednoduché. Proto bych ráda poděkovala všem, kteří se na jejím vzniku podíleli, a zejména pak zpravodaji Johnu Bowisovi, kterému samozřejmě přejeme všichni brzké uzdravení. Jedná se o významný příspěvek, díky němuž dále pokročí legislativní proces schvalování návrhu směrnice. Rada podrobně přezkoumá text zprávy i všechny schválené pozměňovací návrhy a důkladně zváží jejich zohlednění ve společné pozici Rady, aby tak podpořila dosažení dohody ve druhém čtení.

Vážený pane předsedo, vážení přítomní, jak jsem se již zmínila, v současné době je stále předčasné říci, zda Rada EPSCO dosáhne v červnu politické dohody o návrhu směrnice, neboť diskuze založené na kompromisním návrhu předloženém českým předsednictvím ještě nejsou u konce. V každém případě bude Rada o tomto tématu dále jednat, a to již s ohledem na schválenou zprávu Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Jsem si jist, že paní Filipiová nebude protestovat proti tomu, když oznámím sněmovně, že ona sama je vozíčkářka.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. − Pane předsedající, než začnu hovořit o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči, dovolte mi, abych vzdala hold zpravodaji, panu Johnu Bowisovi, který zde dnes s námi bohužel není, ale jemuž jsme za tento dokument tolik zavázáni. Přeji mu rychlé uzdravení a také zdraví a štěstí po tolika letech vynikající služby pro evropské občany.

(Potlesk)

Ráda bych také poděkovala všem stínovým zpravodajům za jejich konstruktivní práci a samozřejmě také panu Bushill-Matthewsovi, který dnes hovoří jménem pana Bowise.

Včera jsme zde ve Štrasburku oslavili Evropský den práv pacientů. Tím jsme uznali rostoucí úlohu pacientů ve zdravotní péči a uznali jsme, že je důležité, aby pacienti měli důvěru ke zdravotní péči, které se jim dostává, a byli s ní obeznámeni.

Ústřední otázkou v této souvislosti je: co může Evropská unie pro pacienty udělat? Dnes dopoledne máme příležitost učinit významný krok směrem k budování Evropy pro pacienty, pro každého jednotlivého evropského občana, kterého vy, vážení poslanci, zastupujete.

Zaprvé musím říci, že velmi oceňuji tvrdou práci, kterou Parlament odvedl při posuzování návrhu směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která vám bude brzy předložena k hlasování. Dovolte mi poděkovat a blahopřát vám všem k zajímavým a často podnětným rozpravám a k velmi efektivnímu procesu.

Dovolte mi krátce připomenout odůvodnění navrhované směrnice i její hlavní cíle a zásady. Původ návrhu leží v desetiletí judikatury Evropského soudního dvora, jenž rozhodl, že pacienti mají právo na uhrazení zdravotní péče, kterou obdrželi v zahraničí, a to i v případě, že mohli získat stejnou zdravotní péči doma.

To je důležité. Jedná se o právo, které Smlouva občanům EU přímo zaručuje. I když ale byla rozhodnutí pro dotčené jednotlivce jasná, zůstalo nejasné, jak tato rozhodnutí použít ve všech ostatních případech. Proto se ukázalo, že je nutný právní rámec, aby všichni pacienti v Evropě mohli své právo na uhrazení přeshraniční zdravotní péče uplatňovat.

Toto právo by mělo být nejen pro pacienty, kteří mají přístup k informacím, jež nejsou veřejně dostupné, a kteří si mohou dovolit právníka. Proto, po důkladné diskuzi a obsáhlých konzultacích, přijala Komise 2. července loňského roku svůj návrh směrnice.

Jejím celkovým cílem je především poskytnout pacientům lepší možnosti a přístup ke zdravotní péči v celé Evropě. Pacienti jsou ve středu zájmu tohoto návrhu zákona, který také plně respektuje různost systémů zdravotnictví v Evropě. Dovolte mi to vysvětlit. Vím, že byly vyjádřeny mnohé obavy, ale tato právní úprava nebude nařizovat změny v organizaci a financování národních zdravotních systémů.

Navržená směrnice má tři hlavní cíle: zaprvé vyjasnit podmínky, za nichž bude pacientům v domovské zemi nahrazeny náklady na přeshraniční zdravotní péči; zadruhé poskytnout záruky týkající se kvality a bezpečnosti péče v Evropě; a zatřetí podpořit evropskou spolupráci mezi systémy zdravotní péče.

Na základě třech pilířů může být pro naše občany učiněno mnohé, zejména pro ty, kdo chtějí vyhledat přeshraniční zdravotní péči, ale i pro všechny pacienty napříč Evropou. Těším se na vaši rozpravu.

 
  
MPphoto
 

  Iles Braghetto, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jak tuto směrnici můžeme definovat? Představuje příležitost pro pacienty, aby si mohli vybrat vhodnou léčbu a měli rychlý přístup ke službám; příležitost pro regionální systémy zdravotní péče ke zlepšení kvality a účinnosti jejich zdravotních služeb; příležitost k větší evropské integraci v odvětví osobních pečovatelských služeb. Evropské referenční sítě, technologické normy a rozvoj telemedicíny posílí přeshraniční spolupráci, která již probíhá.

To vyžaduje vhodný informační systém, kontrolu kvality a účinnosti zdravotnických zařízení, záruky týkající se profesní etiky zdravotníků a nebyrokratické procedury upravující přeshraniční mobilitu. Směrnice na tyto potřeby vyváženě reaguje.

 
  
MPphoto
 

  Françoise Grossetête, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.(FR) Pane předsedající , paní Vassiliouová, i když zde pan Bowis není, ráda bych nejdříve našemu kolegovi pogratulovala. Lituji jeho nepřítomnosti o to více, že je na své zprávě o právech pacientů tak zainteresován, že si opravdu zaslouží, aby zde dnes byl.

Je zřejmé, že nejde o novou směrnici týkající se služeb. Jde o odmítnutí myšlenky, že evropské právo namísto politiků vytváří Evropský soudní dvůr. To je nepřijatelné.

Občané Evropy mají právo obdržet péči v jiném členském státu, v závislosti na podmínkách. Ráda bych ujistila ty poslance, kteří se obávají možného zneužití v budoucnosti: tato směrnice zcela respektuje svrchovanost členských států ohledně jejich systémů zdravotnictví. Narozdíl od toho, co někteří odpůrci této směrnice řekli, se tento text týká všech pacientů a opět zavádí větší spravedlnost a rovnost, protože doposavad měli přístup k přeshraniční péči jen ti nejbohatší.

Díky této směrnici by mohl takovou péči obdržet každý občan, za předpokladu, že v případě nemocniční péče obdrží předchozí povolení z vlastního členského státu, čímž bude umožněno uhrazení nákladů v platných sazbách členského státu původu.

Za předpokladu, že se učiní vše proto, aby bylo zamezeno zdravotní turistice, jednalo by se podle mne o pokrok. Směrnice je velký krok směrem k Evropě pro zdraví, je spravedlivější, poskytuje našim spoluobčanům více informací o dostupné péči a zvyšuje spolupráci v souvislosti s novými zdravotnickými technologiemi.

 
  
MPphoto
 

  Bernadette Vergnaud, navrhovatelka stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.(FR) Pane předsedající, paní Vassiliouová, dámy a pánové, vyslovíme názor o textu, ve který jsem doufala a za nějž jsem se dlouho modlila, zejména v rámci mé zprávy o dopadu vyjmutí zdravotnických služeb ze směrnice o službách.

Bohužel však ve mně nedávné hlasování zanechalo rozhořčení. Zpráva tak, jak byla přijata ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin s podporou většiny politických skupin kromě socialistů je ve skutečnosti, s některými vylepšeními, pouhou odpovědí na rozhodnutí Soudního dvora. Nejenže nereaguje na hlavní výzvy politik zabývajících se zdravotnictvím v Unii, neřeší ani otázku právní nejistoty pacientů a ponechává tržní přístup ke zdravotní péči.

Co se týče právní nejistoty, je podle mne zřejmé, že neurčitost, která převažuje v podmínkách pro uplatnění této směrnice a nařízení (EHS) č. 1408/1971 a brzy i nařízení (ES) č. 883/2004, přijatého včera, vyvolá jen nová rozhodnutí ze strany Soudního dvora.

Co se týče tržního přístupu, hlavní myšlenka této zprávy je již obsažena ve shrnutí právního základu, jinými slovy v článku 95, který upravuje pravidla vnitřního trhu. Zdraví se tedy stane zbožím jako cokoliv jiného a bude podléhat těm samým pravidlům nabídky a poptávky.

To může vést jen k nerovnému přístupu k péči, kdy si zazobaní a dobře informovaní občané mohou vybrat tu nejlepší péči, která je v EU dostupná, zatímco ostatní si budou muset vystačit se službami, které jsou již v mnoha členských státech omezené a které se touto směrnicí rozhodně nezlepší.

To samé platí o pozměňovacím návrhu 67, který zavádí hospodářskou soutěž mezi vnitrostátními systémy veřejného zdravotnictví, protože každý by měl možnost, samozřejmě za předpokladu, že budou platit, vstoupit do systému, který si v EU vyberou.

A na závěr bych se ráda zmínila o otázce předchozího povolení nemocniční péče, jehož zavedení podléhá celé řadě omezení vůči členským státům, i když tato zásada umožňuje jak kontrolu finanční rovnováhy sociálních systémů, tak záruky pro pacienty týkající se podmínek úhrady.

Ze všech těchto důvodů a protože mám ani nejmenší iluze o výsledku dnešního hlasování, s ohledem na nádhernou jednomyslnost...

(Předsedající zarazil řečnici)

 
  
MPphoto
 

  Diana Wallis, zpravodajka stanoviska Výboru pro právní záležitosti. Pane předsedající, jménem Výboru pro právní záležitosti jsme chtěli tento návrh uvítat a podtrhnout to, co přináší z hlediska právní jistoty, což velmi schvalujeme, a také z hlediska zdůraznění pacientovy volby. Ale jako výbor jsme také cítili – a myslím, že je to s ohledem na obavy, které zazněly dnes ráno, důležité – že respektuje subsidiaritu a že tudíž respektuje integritu vnitrostátních zdravotnických systémů.

Jedinou oblastí, kde se patrně odchylujeme od hlavní zprávy, je to, že bychom uvítali, kdyby se dělalo víc pro ty pacienty, v jejichž případě se věci bohužel nepovedly. Cítíme, že uplatnitelný právní režim a vytyčená pravidla jurisdikce nejsou dostatečně jasná: mohlo to být více orientované na pacienty, aby se zajistilo, jako jsme tak učinili v jiných oblastech, že by pacienti mohli podávat žaloby v zemi svého bydliště a mohli by obdržet náhradu podle zákonů této země. Bylo by vhodné se této otázce znovu věnovat.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská, navrhovatelka stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. – (SK) Jako zpravodajka výboru FEMM chci poděkovat kolegovi Bowisovi za úzkou spolupráci a opakované diskuze při přípravě této zprávy. Zároveň mu přeji vše nejlepší.

Zpráva se přímo dotýká práv pacientů a zde evropští zákonodárci musí dbát na bezvýhradné uplatnění rovnosti při poskytování zdravotní péče pro ženy a muže. Jakákoliv diskriminace na základě pohlaví způsobená zdravotnickými zařízeními, pojišťovnami nebo státními úředníky je nepřípustná. Hrozbou navrhovaného systému je, že přeshraniční zdravotní péči, a tím i přednostní ošetření, budou využívat především finančně lépe zajištění občané.

Jedním z řešení takto vzniklé situace je potenciál, který poskytuje meziregionální spolupráce. Přeshraniční regionální smlouvy mezi finančními institucemi a zdravotnickými zařízeními by mohly pomoci sladit požadavky pacientů, kontinuitu veřejných financí, ale hlavně prioritu státu, aby zůstal zdravotní stav jeho občanů dobrý.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, od roku 1998 Evropský soudní dvůr určuje, že pacienti mají právo obdržet úhradu za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státu. Tato zpráva na podporující návrh paní komisařky objasňuje, jak uplatnit zásady stanovené v případech ESD.

Vítám vynikající zprávu Johna Bowise a jeho obratné řešení mnoha oprávněných obav, které se týkaly původního návrhu. Zpráva je založena na potřebách pacientů a ne na jejich prostředcích. Byla prodiskutována definice nemocniční péče a předchozího povolení, a jak já tomu rozumím, odsouhlasena Radou a Komisí. Standardy kvality zůstanou v kompetenci členského státu, zatímco normy upravující bezpečnost v kompetenci Evropy. Bude důležité, aby v každém členském státu byly na jednom místě k dispozici informační zdroje určené pacientům tak, aby byla pacientům umožněna informovaná volba. Myslím si, že opatření ohledně vzájemného uznání lékařských předpisů bude velmi důležitým doplňkem tohoto právního předpisu a je třeba, aby bylo přijato brzy.

Zatímco zdravotní služby byly původně zahrnuty do návrhu Bolkesteinovy směrnice o přeshraničních službách, bylo brzy zřejmé, že bude zapotřebí samostatná směrnice věnovaná tomuto vysoce důležitému tématu týkajícího se zdraví – jež má dopady na všechna hlediska zdravotní péče v 27 členských státech. Pacienti vždy upřednostní zdravotní péči poskytnutou blízko místa, kde žijí. V současnosti se na přeshraniční zdravotní péči utratí jen jedno procento našich rozpočtů. Mějme toto na paměti.

Za určitých okolností však může být užitečné získat zdravotní péči v jiné zemi EU – zejména v příhraničních oblastech, kde například může být nejbližší zdravotnické zařízení v jiné zemi, nebo kde je k dispozici větší odbornost, například v případech vzácných onemocnění a nebo kdy by konkrétní péče nebo léčba mohla být poskytnuta rychleji v jiné zemi. Musím potvrdit, že hlavní pravomoc v oblasti zdravotní politiky a financování zdravotní politiky zůstává a i nadále zůstane na úrovni členského státu.

Ke zprávě pana Trakatellise mám jedinou poznámku. Hodně obav a nepřesných interpretací je kolem pozměňovacího návrhu č.15 a vítám příležitost, že dílčí hlasování umožní hlasovat proti konceptu „vyhlazení” vzácných onemocnění, jenž způsobil značné znepokojení. Budu ale podporovat zbytek pozměňovacího návrhu a vynikající práci, kterou vykonal můj kolega, profesor Antonios Trakatellis, na téma vzácných onemocnění.

 
  
MPphoto
 

  Dagmar Roth-Behrendt, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, především bych ráda jménem své skupiny popřála panu Bowisovi rychlé uzdravení. Vím, že ve výboru až do posledního dne hlasování tvrdě pracoval, a nyní doufám, že se po operaci zotaví a bude mu brzy lépe a že ho zde znovu uvidíme ještě před letními prázdninami.

Ráda bych na úvod řekla, že si naše skupina myslí, že se jedná o velmi dobrou zprávu. Vidíme, že byl návrh Komise zásadně vylepšen řadou pozměňovacích návrhů ze strany Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a dohodami, jichž jsme společně dosáhli. Paní komisařko Vassiliouová, vy a váš tým odvedl dobrou práci, ale byl zde ještě prostor pro zlepšení, a nám se podařilo váš návrh ještě vylepšit.

Dokázali jsme zajistit, že všichni pacienti budou nyní vědět, že mají v Evropské unii práva stejně jako všichni ostatní. Mohou se volně pohybovat, tak jak je to samozřejmé pro každého pracovníka, studenta nebo pro zboží, služby a ostatní věci. Pacienti v rámci vnitřního trhu také musejí mít svá práva. To je to, co tato právní úprava určuje, a z toho důvodu ji bezvýhradně podporujeme.

Musíme ale také zdůraznit, s kterými oblastmi zprávy zejména souhlasíme. Jedná se například o skutečnost, že pacienti budou mít zajištěný volný pohyb za účelem mimonemocniční péče. Myslíme si ale také, že by si členské státy měly ve své kompetenci ponechat systémy zdravotnictví. Měly by mít možnost plánovat nemocniční péči, specializovanou péči a investice v dotčených členských státech by měly být dostupné. Nesnažíme se tuto pravomoc, tyto kompetence členským státům odebrat. Ani si nepřejeme, aby byly finančně vysávány. Je proto správné, aby existovalo předchozí povolení určitých typů léčby. I tomu dává naše skupina ochotně plnou podporu a k tomuto tématu se ještě na konci vrátím. Jedná se o dobrý přístup, což je něco, co charakterizuje zprávu jako celek.

Osobně vítám ještě jednu věc, konkrétně skutečnost, že mají konečně existovat referenční sítě. Jak dlouho jsme požadovali, aby bylo jasné, kde se v Evropské unii vyskytuje nejlepší praxe? Kde je nejlepší léčba? Kde jsou nejúspěšnější? Který tým v které nemocnici a v kterém členském státě zavádí novinky? Momentálně je to ponecháno náhodě. Možná o tom ví malá část vědecké veřejnosti, ale už ne každý místní doktor. Skutečnost, že jsme schopni tuto situaci zlepšit pomocí užití referenčních sítí, je velkým úspěchem. Tyto informační zdroje umožní každému pacientovi v každém členském státě přijít nebo zavolat a zeptat se: „Jaká jsou má práva?”. V jejich vlastním jazyce jim bude sděleno, jaká mají práva a tam, kde budou mít problém, dostanou odpověď. To je pozitivní vývoj.

Jak se dostávám ke konci stanovené řečnické doby, musím také zmínit ty oblasti, které většina mé skupiny považuje za nežádoucí. Z hlediska valné většiny mé skupiny se to týká zejména dvou bodů, které jsou velmi důležité pro nás a naše vystupování při dnešním hlasování. Prvním z nich je to, že zde chceme vidět dvojí právní základ. Musíme použít článek týkající se veřejného zdraví, článek 152, abychom zajistili, že zpráva, kterou vysíláme do světa je, že se jedná o otázku zdravotní politiky a také svobody pohybu. Toto potřebujeme a je to i podmínkou naší podpory.

Dále jsme přesvědčeni, že předchozí povolení tak, jak je uvedeno v článku 8 odstavce 3, není odpovídajícím způsobem definováno. Pokud zde nedojde ke zlepšení prostřednictvím předložených pozměňovacích návrhů, moje skupina bohužel nebude moci odhlasovat tuto zprávu, což mě osobně mrzí, i když to možná bude působit jako podnět k tomu, abychom se ve druhém čtení více snažili, pokud si tedy dnes dostatečně nepřipravíme půdu.

 
  
MPphoto
 

  Jules Maaten, jménem skupiny ALDE. – (NL) Tato směrnice se týká pacientů. To je nutné neustále zdůrazňovat, protože jsme samozřejmě v souvislosti s přeshraniční zdravotní péčí hovořili o spoustě jiných věcí: svobodném pohybu zdravotních služeb a o tom, co v souvislosti s trhem ve zdravotní péči dělat. To je přesně to, o čem dnes nehovoříme.

Hovoříme o pragmatickém přístupu. Jak můžeme systém vytvořit tak, aby z něj pacienti měli prospěch? A pokud to neuděláme my, kdo tedy? Pacienti jsou ve velmi oslabené pozici. Nechcete, aby nemocní lidé museli ve zdravotnictví bojovat s chladnými byrokraty, kteří se dívají na zdravotní politiku přes tabulky, přes své počítače s čísly a statistikami. To se nesmí stát.

Proto je tato směrnice i směrnicí sociální. Přeshraniční péče byla samozřejmě již dlouho možná pro kohokoliv, kdo za ní může zaplatit, ale něco je nutné udělat i pro ty, kdo nemohou platit. To je to, o čem zde dnes hovoříme, pane předsedající.

Také z těchto důvodů naše skupina přikládá důležitost předchozímu povolení, což je zde přirozeně důležitým prvkem, paní Filipiová. Mimochodem velmi oceňuji, že je dne zde přítomna Rada. Předchozí povolení musí existovat ne proto, aby učinilo přeshraniční péči nemožnou – to v žádném případě – ale spíše proto, aby se předešlo vážnému podkopání vnitrostátních systémů. S tím souhlasíme, a v této záležitosti jdeme dále, než bychom patrně běžně šli. Je proto nutný kompromis. Máme za to, že musí existovat výjimky na čekacích listinách pro vzácná onemocnění nebo situace ohrožující život Rádi bychom stanovili definici nemocniční péče na evropské úrovni, a ne odděleně pro každý členský stát, jednoduše proto, aby byla pacientům poskytnuta právní jistota a aby byla zaručena jistota uvnitř vnitrostátních systémů.

Navíc jsme toho názoru, že pacienti, kteří jsou již velmi nemocní, by neměli být v případech, kdy se něco nepovede, zapojeni do zdlouhavých právních sporů; místo toho by měl být zaveden systém evropského ochránce práv pro pacienty.

V tomto bodě nebyla samozřejmě ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin shoda a vyzývám všechny levicové poslance, aby pro tentokrát ideologii odložili stranou a zajistili, že přijmeme dobrou směrnici pro pacienty a zaujmeme pragmatický postoj. S velkým uznáním jsme poslouchal, co zde o této záležitosti řekla paní Roth-Behrendtová.

A na závěr velmi děkuji zpravodaji, panu Bowisovi. Odvedl ohromnou práci a upřímně doufám, že se brzy uzdraví.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Tatarella, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes schvalujeme směrnici značné důležitosti, směrnici, která se dotýká pacientů – a jak již bylo zdůrazněno – všech evropských občanů. V předvečer evropských voleb mohou opět všichni evropští občané vidět, jak může mít Parlament pozitivní vliv na život každého z nich.

Listina základních práv Evropské unie stanovuje právo na zdravotní péči a touto směrnicí nyní tomuto právu dodáváme obsah. Jedná se o záležitost, která se dotýká obrovského počtu občanů: nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že je v současnosti 50 % evropských občanů ochotno cestovat za léčbou do zahraničí, neboť doufají , že jim bude poskytnuta lepší a rychlejší léčbu nemoci, a 74 % občanů se domnívá, že když vyjedou do zahraničí za léčbou, měla by být léčba hrazena jejich členským státem.

Tato oblast je v současnosti regulována národními právními předpisy a občané jsou nedostatečně informováni ohledně možností, hrazení nákladů a možné léčby v zahraničí. V současnosti se doopravdy v zahraničí léčí jen 4 % evropských občanů. Evropská unie má jednotné předpisy jen pro případy naléhavé zdravotní péče v zahraničí, a to na základě nařízení o evropském průkazu zdravotního pojištění.

Dnes Parlament splňuje požadavek evropských občanů na ochranu zdraví, a v oblasti zdravotní péče se Evropa chystá odstranit hranice a umožnit všem pacientům, aby si vybrali, kde podstoupí léčbu.

 
  
MPphoto
 

  Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE. (FR) Pane předsedající, směrnice, jíž se dnes zabýváme, musí být především považována za doplněk spolupráce, která existuje mezi členskými státy a jejich systémy sociálního zabezpečení již tři desetiletí.

Dnes v mé zemi, Lucembursku, je více než 30 % zdravotní péče poskytováno za hranicemi a navíc, případ pana Bowise, jemuž přeji brzké uzdravení, je dokonalým příkladem správného využití existujícího nařízení, protože byl přijat do nemocnice v Bruselu jako naléhavý případ. Bylo o něj dobře postaráno a jako britský občana nebude mít s úhradou nákladů žádný problém.

Co tedy tato směrnice má zlepšit? Musí především zlepšit informace, které jsou poskytovány občanům: informace o nabízených službách, informace o střediscích nejvyšší kvality, která tak dobře vysvětlila paní Roth-Behrendtová, a především informace o kvalitě zdravotní péče. Věřím, že mnoho členských zemí, včetně té mé, musí udělat pokrok v kritériích kvality a v informacích o kvalitě péče. A kromě toho, samozřejmě, když jsem v zahraničí a mám problém, musím mít kam se obrátit.

Toto všechno je dobře upraveno ve stávajícím textu, ale myslíme si, že se musí zlepšit tři věci. Zaprvé věříme, že systém předchozího povolení nemocniční péče má dvojí výhody: zaprvé se jedná o velkou výhodu pro evropské občany, protože budou přesně vědět, kdy jim bude péče uhrazena a péče také bude předfinancována. Navíc toto umožní plánování významných nemocničních struktur, protože dobrý zdravotní systém nebude vytvořen neviditelnou rukou trhu. Musí být plánován.

Druhý požadavek Skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance se týká dvojího právního základu, protože nechceme, aby byla zdravotní péče považována za trh. Musí být naprosto jasné, že je systém organizován především členskými státy.

Třetí bod se týká vzácných onemocnění: chceme zvláštní legislativu, protože toto je velmi důležité a klamali bychom občany Evropy, pokud bychom říkali „jděte a porozhlédněte se někde v Evropě, bude o to postaráno“. Chceme zvláštní právní předpis. Nechceme tedy směrnici Bolkenstein II, chceme text, jenž poskytuje právní jistotu a který slouží většině občanů Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Také bych ráda panu Bowisovi upřímně poděkovala. Na této zprávě velmi tvrdě pracoval a doufám, že se brzy uzdraví.

Musím ale říci, že se Evropská komise pod zavádějícím termínem „práva pacientů“ snaží o zavedení tržních principů do zdravotní péče pro celou Evropu. Je naprosto samozřejmé, že je má skupina pro více práv pacientů a pro mobilitu pacientů v příhraničních oblastech. My sami jdeme dále. Domníváme se, že každý, bohatý nebo chudý, má právo na odpovídající přístup k vysoce kvalitní zdravotnické péči.

Pro mne je ale velký problém v tom, že se návrh zakládá na článku o vnitřním trhu, což samo o sobě ukazuje, že mají přednost zájmy ekonomické před zájmy pacientů. Navíc je návrh zbytečný. Proplácení nákladů je již zavedeno. Skutečnost, že některé pojišťovny a členské státy tato opatření nedodržují, musí být řešena lépe.

Návrh se také nerovnoměrně zabývá záležitostí, která spadá do kompetence členských států a výsledkem je, že lidé s naditou peněženkou mají přístup k lepší péči. Navržený systém kompenzací a nákladů, v souladu s pravidly domovské země, zavádí formu mobility pacientů, která je v rozporu se zásadou rovného přístupu všech ke zdravotní péči. Za návrhem se také skrývá velké riziko, že brzy to nebude pacient, kdo má právo vyhledat léčbu v zahraničí, ale spíše pojišťovny nebo členské státy, kdo budou moci přinutit pacienty, aby šli k nejlevnějšímu poskytovateli péče. Stane se to tak povinností, a nikoliv právem pacienta.

Vzhledem k tomu, že máme 27 zemí s 27 odlišnými zdravotními systémy, návrh Komise založený výhradně na článku 95 – slavný harmonizační článek – povede k rozložení vnitrostátních systémů zdravotní péče a tím i k sejmutí odpovědnosti z členských států. Upřednostňujeme jako výchozí bod rovný přístup pacienta, a nikoliv poskytnutí významnější úlohy trhu ve zdravotní péči.

 
  
MPphoto
 

  Hanne Dahl, jménem skupiny IND/DEM. (DA) Pane předsedající, jedním důsledkem, který může mít směrnice pro pacienty ve stávající podobě na odvětví zdravotnictví je, že bude obtížné kontrolovat veřejné výdaje. Ráda bych proto požádala, abychom hlasovali pro pozměňovací návrh 122, jenž se zabývá předchozím povolením. Myslím, že je nevyhnutelné, aby všichni občané měli volný a rovný přístup k léčbě, ve správném momentě a podle vlastní potřeby. To znamená, že by to měl být doktor, kdo rozhodne, jakou léčbu obdržíte – a kdy.

Bohužel tato směrnice jde velmi jasným směrem, a to tím, že ze všech občanů vytváří spotřebitele. Namísto toho, abychom byli občany ve společnosti, která je založena na principu oboustranných povinností, stali jsme se spotřebiteli na velkém vnitřním trhu. Být občanem ale znamená být lidskou bytostí a my jsme všichni občany stejně tak, jako jsme všichni lidmi. Ale jako spotřebitelé se z nás stávají objekty marketingové kampaně. To znamená, že jsme spíše objekty než subjekty. Pacienti by měli být subjekty, nikoliv objekty marketingové kampaně.

 
  
MPphoto
 

  Jim Allister (NI). - Pane předsedající, připojuji se k přáním všeho nejlepšího našemu zpravodaji a přeji mu rychlé uzdravení a návrat.

Jsem si jist, že získání nejlepších služeb pro naše voliče je v zájmu nás všech. Pro mě je ale velmi důležité, aby tato směrnice našla správnou rovnováhu mezi svobodou pohybu a bezpečností a odpovědnosti pacienta. Nemám žádný zájem na tom, abych propagoval zdravotní turistiku, a proto věřím, že musí být ochráněna národní autonomie před regulačními hledisky a že musíme předejít co největší harmonizaci norem. Musíme také ochránit místní služby před zvýšeným tlakem na úkor místních pacientů, a to se vztahuje především na oblasti se specializacemi, které by lidé vyhledávali.

Musí být také odpovídajícím způsobem řešena následná péče po absolvování léčby v zahraničí, protože se obávám, že takové služby, jakými jsou například fyzioterapie a další, by mohly být nadměrně vyhledávané v důsledku potřeb následné péče.

 
  
MPphoto
 

  Colm Burke (PPE-DE). - Pane předsedající, rád bych vřele přivítal zprávu, kterou předložil můj vážený kolega, pan Bowis, o právech pacientů na přeshraniční zdravotní péči. Je mi líto, že zde dnes dopoledne pan Bowis s námi ve sněmovně není, a přeji mu po nemoci rychlou rekonvalescenci.

Bylo pro mě ctí podílet se na práci, která je zaměřena na zlepšení práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Sám jsem příjemcem přeshraniční zdravotní péče. Měl jsem štěstí, že jsem si ji mohl dovolit zaplatit. Nyní chci, aby i ti, kdo nemají to štěstí jako jsem měl já a mohou využívat práva cestovat za účelem zdravotní péče, aniž by se museli obávat nákladů, byli plně informováni o svých právech a o kvalitě péče, kterou mohou očekávat.

Otázka práv pacientů na přeshraniční zdravotní péči byla diskutována a zveřejňována prostřednictvím Evropského soudního dvora během několika posledních let. Je proto načase a je vhodné, abychom my, zástupci lidí, lidem jasně a jednoznačně definovali nepopiratelné právo pacientů na přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči, a to bez ohledu na jejich prostředky a zeměpisné umístění.

Měli bychom také mít právo na přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči poblíž domova. Musíme ale také uznat, že toto není vždy možné, a to zejména v případě vzácných onemocnění, kdy nemusí být léčba v příslušné členské zemi vůbec k dispozici

Pokud je nutné cestovat do zahraničí za účelem zdravotní péče, neměli bychom být sužováni jakoukoli nejistotou, co se týče naší možnosti proplatit účet za často nákladnou léčbu. Proto jsem rád, že tato nejistota a zmatek jsou jednou provždy vyjasněny. Ihned po poskytnutí povolení za běžných okolností, budou pacienti hradit pouze náklady za léčbu, které jdou nad rámec toho, co by je stála stejná nebo podobná léčba doma.

Informace o kvalitě a standardech péče v jiných členských státech je dalším důležitým faktorem, který je důležitý pro ty z nás, kdo potřebují cestovat do zahraničí za účelem léčby. Pilně jsme pracovali na zajištění toho, aby byly k dispozici informace pacientům, kteří musejí nebo si přejí cestovat do zahraničí za účelem léčby. Národní kontaktní místa navržená v tomto dokumentu jsou tak jednou z klíčových inovací a budou hrát obrovskou úlohu při podpoře a umožnění mobility pacientů. Vítám tuto zprávu a doufám, že dnes hlasováním projde.

 
  
MPphoto
 

  Guido Sacconi (PSE).(IT) Pane předsedající , dámy a pánové, paní Roth-Behrendtová odvedla při vysvětlení stanoviska naší skupiny vynikající práci, zejména dokonale nastínila, proč tolik oceňujeme rozsah toho, co bylo při zlepšování tohoto textu pokryto. Také ale objasnila, že je důležité dovést věci do konce, zejména v otázce dvojího právního základu a jasnější a silnější legitimní možnosti členských států udílet předchozí povolení u nemocniční péče.

Vzhledem k tomu, že jsme o této směrnici diskutovali měsíce, nepokračujme dál v diskuzi, protože jsme s touto směrnicí již dobře obeznámeni. Rád bych položil dvě politicky orientované otázky, vzhledem k tomu, že je čas rozhodování. První otázka je na paní komisařku Vassiliouvou: co si přesně Komise o dvojím právním základu myslí? Zadruhé se obracím především na Skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropské demokraty – je mi líto, že zde není můj přítel, John Bowis, protože jsme v průběhu tohoto parlamentního období vyřešili společně s ním, jako koordinátorem hlavních skupin Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, velmi mnoho záležitostí a i já mu samozřejmě přeji rychlou rekonvalescenci – zeptal bych se skupiny PPE-DE a také myslím Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu: považujete za lepší pokračovat do druhého čtení bez hlasování Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu? Bez velké většiny?

Vyzývám vás proto, abyste odpovědně zvážili pozměňovací návrhy 116 a 125 týkající se dvojího právního základu a pozměňovací návrhy 156 a 118 týkající se předchozího povolení. Pokud budou tyto dokumenty schváleny, budeme hlasovat pro; bez toho to nijak jinak nepůjde. Je na vás, abyste to zvážili a zvolili výsledek, který chcete vidět.

 
  
MPphoto
 

  Karin Riis-Jørgensen (ALDE). - (DA) Pane předsedající, jsme uprostřed evropské volební kampaně – volební kampaně, ve které musíme vytvářet užší vztah s evropskými občany. Zde máme právní úpravu, která vytváří užší vztah s evropskými občany. Chopme se tohoto zákona a postavme pacienta do středu zájmu. Jako jedna ze zpravodajek pro Skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je mou cílovou skupinou typ lidí, které všichni ze svých volebních obvodů znáte. Pocházím ze země v níž, kdykoliv zajdu do supermarketu, vidím muže řídícího moped s dřevěnou krabicí vzadu. Tento muž je jádrem mobility pacientů, protože každý by měl mít umožněno cestovat do zahraničí a získat léčbu, pokud si to přeje, bez ohledu na svou mzdu nebo úspory. Ti pacienti, kteří si přejí vyjet, tvoří ale početně malou skupinu. Do zahraničí vyjíždějí jen ti, kdo jsou zoufalí.

Protože ale můj muž na mopedu je skutečně schopen cestovat, neznamená to, že by měl za cestu utrácet své vlastní peníze. Naštěstí je ve sněmovně široká shoda v tom, že by pacienti neměli platit z vlastní kapsy. Jedná se o skutečné vylepšení návrhu Komise. Hlavním pozměňovacím návrhem skupiny ALDE je ustanovení evropského veřejného ochránce práv pro pacienty. Děkuji, že to podporujete. Konkrétní úlohou veřejného ochránce práv pro pacienty bude zajistit, aby občan EU, pacient, mohl uplatňovat právo, které mu nebo jí bylo tímto právním předpisem uděleno. Nyní je na tahu Rada. Na tahu jsou ministři, kteří nám neustále říkají, že musíme být více v kontaktu s občany EU. Já však říkám, že EU musí být více v kontaktu s občany EU. Zde je případ, který je vám přímo předložen. Chopte se ho! Nepromarněme tuto příležitost!

 
  
MPphoto
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Pane předsedající, definovat práva občanů v přeshraniční zdravotní péči je naléhavým úkolem. Pacienti mají právo znát, na základě čeho získají lékařskou pomoc, a to bez ohledu na to, zda cestují a neočekávaně potřebují pomoc, a nebo zda se rozhodnou cestovat do zdravotnických zařízení v jiné zemi Evropské unie, protože mají problém získat specifické lékařské služby ve své vlastní zemi.

Měli by být informováni o možných poplatcích, které budou muset zaplatit, a také o možnostech předfinancování. Měli by také mít zajištěný přístup k důvěryhodným informacím o kvalitě služeb v doporučených zdravotnických zařízeních. Mám zde na mysli referenční sítě a informační místa. Pacienti by měli mít zaručeny informace o svých právech v případech újmy v důsledku nesprávné léčby, a také informace o oboustranném uznávání lékařských předpisů. Kontrolování přeshraniční zdravotní péče bude užitečné při vyhodnocování situace v této oblasti. Ráda bych panu Bowisovi popřála rychlé uzdravení.

 
  
MPphoto
 

  Margrete Auken (Verts/ALE). - (DA) Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu Bowisovi za odvedení vynikající práce při vedení těchto nelehkých jednání. Jednou z obtížných oblastí byla pomoc pacientům se vzácným onemocněním – téma, které zde dnes budeme projednávat později dopoledne. Všichni chceme těmto pacientům poskytnout nejlepší dostupné léčebné možnosti a přirozeně vidíme, že úzká evropská spolupráce v tomto ohledu přinese obrovské výhody. Nicméně nebude se jednat o žádnou pomoc, pokud jim jen umožníme cestovat po Evropě, aniž bychom umožnili zemím jejich původu takovou cestu regulovat, jak lékařsky, tak finančně. Pokud bude text přijat ve stávající podobě, poskytne všem pacientům, kteří trpí vzácným onemocněním, možnost cestovat do zahraničí a získat zde jakoukoliv léčbu, kterou jejich země původu potom musí uhradit. Jak ale budeme kontrolovat výdaje a jak zajistíme, že pacienti nepodstoupí nevhodnou nebo nadstandardní léčbu? Jsou ostatně vydáni na milost poskytovatelům zdravotní péče. Také se vystavují riziku, že se dostanou do vážného konfliktu se zeměmi svého původu, které mohou odmítnout platit, pod záminkou, že onemocnění, kterým trpí, není dostatečně vzácné. Ještě jsme nedospěli k žádné dohodě v tom, jak určit tuto oblast populace pacientů. V této oblasti bychom opravdu upřednostnili zvláštní právní úpravu, abychom byli schopni pomoci lidem s vzácným onemocněním nejlepším možným způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Adamos Adamou (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, také bych rád popřál našemu příteli, Johnu Bowisovi, rychlé zotavení a vše nejlepší, a zároveň bych mu rád poděkoval za jeho práci.

Dovolte mi začít tím, že nemáme vůči přeshraniční zdravotní péči vůbec žádnou výhradu. Naopak, uznáváme, že členské státy musejí využít pravomocí, které jim zaručuje článek 152 Smlouvy o Evropské unii. Bohužel je ale tato směrnice založena na článku 95 a čekám, až nám komisařka vysvětlí právní základ.

Nechceme, aby byla uplatněna politika, která upřednostňuje finančně zvýhodněné pacienty na úkor nižších společenských tříd. Pan Maaten zde není, ale nemyslím si, že jde o „ideologickou nepružnost”, když řeknu, že můžeme skončit s dvojkolejnou zdravotní péčí.

Naším cílem musí být poskytnout rovnou zdravotní péči, aniž by Evropská unie zasahovala do systémů sociálního zabezpečení a aniž by se směřovalo ke komercializaci zdravotnictví.

 
  
MPphoto
 

  Urszula Krupa (IND/DEM).(PL) Pane předsedající, regulace možností podstoupit léčbu v jiných členských státech Evropské unie, která vstoupí v platnost po přijetí směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, vyústí v zasahování Společenství do systémů zdravotnictví, což je v rozporu s předchozími ustanoveními. Dále budou vytvořeny léčebné příležitosti, zejména pro bohaté pacienty, a zároveň bude omezen přístup ke zdravotní péči, a to hlavně v chudých členských státech. V současné době se liberální vláda v Polsku zabývá strategií poskytování výhod elitě ve smyslu přístupu ke kvalitní zdravotní péči, a to vede k privatizaci státních zdravotnických zařízení a upírá většině společnosti možnost léčbu získat. Bez ohledu na názor Soudního dvoru by lidské zdraví nemělo být tržním zbožím, ale nezcizitelným právem, které musí být zaručeno státní zdravotní službou v souladu se zásadou úcty a ochrany práva na život a zdraví a s nezcizitelnou hodnotou každé lidské bytosti.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, penzijní nároky, pojištění v nezaměstnanosti a pojištění v nemoci – téměř 25 let od nástupu Schengenské dohody za ní sociální opatření stále pokulhávají. Turisté na svých dovolených jsou často bezostyšně vykořisťováni a musejí na místě platit přemrštěné účty, které jim jsou po návratu do domovské země v rámci Unie buď jen částečně proplaceny, a nebo nejsou proplaceny vůbec.

Evropský průkaz zdravotního pojištění bohužel často není akceptován a zároveň vyrovnání plateb mezi členskými státy příliš nefunguje. Zejména ale v době omezených rozpočtů musí být pacient v centru opatření týkajících se zdravotní péče. Za tímto účelem musejí být samozřejmě posílena práva pacientů. Je nutno považovat za sporné, zda je pacient v naléhavé zdravotní situaci schopen získat předchozí povolení k uhrazení nákladů za nemocniční léčbu. Pokud budeme díky tlaku nákladů neustále šetřit na zdravotním personálu, pak bych řekl, že náš systém zdravotnictví jde špatným směrem. Lepší spolupráce proto dává smysl, ale naprosto se nesmí připustit, aby se to zvrhlo v byrokratické překážkové závody.

 
  
MPphoto
 

  Péter Olajos (PPE-DE).(HU) Jak praví jedno přísloví: „Ten, kdo je zručný v zacházení s kladivem, má sklon si myslet, že všechno jsou hřebíky“. Tím by se daly popsat mé názory na současnou krizi: ve všem vidím růst a zotavení.

Myslím si, že tato právní úprava nám otevře řadu možností. Kromě převratu ve zdravotní péči to také může poskytnout nový podnět pro vznik pracovních míst a ekonomický rozvoj. Zavedení mobility pacientů nebude mít vliv jen na zdravotní péči. Může to mít pozitivní vliv nejen na kulturní nabídku hostitelské země, ale také na restaurační služby. Vlastně to může vést ke vzniku tisíců pracovních míst i v pohostinství. Vedlo by to tedy nejen k růstu příjmů v sektoru zdravotní péče, ale i v souvisejících službách.

Podobně můžeme růst očekávat i v sektoru finančních služeb. Provoz nového systému jistě bude také vyžadovat velký počet zúčtovacích středisek, zprostředkovatelů zdravotní péče, poradců, pojišťovacích odborníků, tlumočníků a překladatelů. V průběhu rehabilitace by tak měl prospěch celý řetězec „zdravotní turistiky“. Hlavní výhodou, kterou tato úprava navrhuje, je, že navozuje situace, v níž vítězí každý. Například pokud členský stát nebude chtít, aby jeho občané tuto novou příležitost využívali, zlepší úroveň svého vlastního systému zdravotní péče i čekací doby. Pokud členský stát přitahuje pacienty ze zahraničí, přináší to peníze do země a do zdravotnictví, což vede k zvyšování úrovně péče o pacienty v dané zemi.

Jako maďarský poslanec Evropského parlamentu vidím výjimečnou příležitost v podpoře „zdravotní turistiky“ založené na mobilitě pacientů v Evropě. Řada pacientů již do mé země ze zahraničí za léčbou přichází, ale panovalo značné zmatení ohledně pojištění. Hodně záleželo na nejnovějších předpisech vysílající země. Jsem si jist, že toto nařízení zlepší kvalitu života každého z nás. Přeji panu Bowisovi rychlé zotavení. Mimochodem i on dříve v Maďarsku podstoupil dlouhodobou léčbu. Také gratuluji k této právní úpravě. Velmi rád tento vynikající dokument podpořím.

 
  
MPphoto
 

  Anne Van Lancker (PSE). (NL) Nejdůležitější věcí v dobré politice zdravotní péče, vážení poslanci, je, že by každý měl mít možnost získat dobrou a dostupnou zdravotní péči, nejlépe poblíž domova. Ale pokud jde za léčbou do zahraničí pouhé 1 % pacientů, je to výhradně z důvodu nejistoty ohledně kvality a uhrazení nákladů.

Přesně z toho důvodu je tato směrnice dobrou zprávou, zejména pro lidi v příhraničních oblastech, pro pacienty, jejichž jména figurují na dlouhých čekacích listinách, pro lidi pro něž je lepší léčba k dispozici v zahraničí. Nicméně právo těchto pacientů na léčbu v zahraničí by nemělo ohrozit možnost členských států řádně zorganizovat a financovat své vlastní zabezpečení zdravotní péče, protože to je nezbytné k zajištění zdravotní péče pro každého. Proto Parlament správně navrhl zásadních bodů. Tři z nich uvedu.

Zaprvé tato směrnice správně upravuje pouze mobilitu pacientů, a nikoliv zdravotnického personálu. Cílem nemůže být vytvoření trhu pro služby v oblasti zdravotní péče. V tomto bodě je zpráva naprosto v pořádku.

Zadruhé musí mít členské státy možnost rozhodnout, jakou zdravotní péči budou poskytovat a co může být propláceno. Ve směrnici je toto dobře ošetřeno.

Zatřetí musí být zjednodušeno proplácení ambulantní péče, ale v případě nemocniční a specializované péče musejí členské státy získat předchozí povolení, protože taková péče je drahá. Země, která chce zaručit zdravotní péči pro všechny, musí mít možnost péči takto plánovat. V tomto bodě je, pane Bushill-Matthewsi, zpráva nedostatečná: stále ukládá příliš mnoho podmínek pro předchozí povolení, čímž to členským státům ztěžuje. Ráda podpořím své kolegy, kteří jasně řekli, že toto je opravdu pro mou skupinu velmi důležitý bod, pokud máme tuto směrnici schválit.

Nakonec bych ráda promluvila ve prospěch dvojího právního základu, protože zdravotní péče je skutečně veřejnou odpovědností členských států vůči svým obyvatelům, a proto nemůže být jednoduše ponechána volnému trhu. Věřím, že se tyto dva významné body setkají v tom finálním.

 
  
MPphoto
 

  Elizabeth Lynne (ALDE). - Pane předsedající, proč by například pacient měl v průběhu čekání na operaci šedého zákalu ve Velké Británii přijít o zrak, když by mohla být operace celkem snadno provedena v jiném členském státě? Proč by měla osoba trpící bolestmi čekat na výměnu kyčle a nemohla využít kratších čekacích dob v jiných členských státech – někdy i za nižší náklady, než v zemi původu? A proč někteří pacienti s nemocí srdce musejí měsíce zbytečně čekat na operaci, která jim uvolní cévy? Pokud klinický lékař doporučí léčbu, která nemůže být poskytnuta doma, pak opravdu potřebujeme právní rámec, jenž zajistí, že ji mohou pacienti vyhledat jinde.

Příliš často – jak již bylo řečeno – jsou to ti nejchudší lidé, kteří čelí diskriminaci a nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Proto mě těší, že pan zpravodaj přijal můj pozměňovací návrh, který objasňuje, že členský stát má odpovědnost povolovat a platit za léčbu v jiné zemi.

Nesmíme omezovat přeshraniční zdravotní péči jen na ty, kdo si ji mohou dovolit. Ani nesmíme vyloučit postižené lidi, a proto mě těší, že mnoho z mých pozměňovacích návrhů bylo v tomto ohledu přijato. Práva a bezpečnost pacientů musí mít přednost. Proto mě těší, že zpravodaj podpořil moje pozměňovací návrhy týkající se nařízení o zdravotních pracovnících. Poslancům této sněmovny bych připomněla, že tyto návrhy poskytují záruky toho, na co mají podle rozhodnutí Evropského soudního dvora vyneseného již před několika lety občané EU právo.

Nakonec bych Johnu Bowisovi chtěla popřát rychlé zotavení. Jeho zkušenost ukazuje důležitost spolupráce mezi členskými státy EU.

 
  
MPphoto
 

  Jean Lambert (Verts/ALE). - Pane předsedající, s touto směrnicí mám již nějakou dobu problém, protože její název ve skutečnosti neodráží to, o v ní jde. Některé projevy, které jsme dnes zde slyšeli, týkající se vzniku pracovních míst atd., mé obavy potvrzují. Jak víme, je mnoho těchto záležitostí otázkou volby a placení, a tak se to týká stejně sociálního zabezpečení, jako zdravotní péče.

Tento týdne jsme aktualizovali nařízení, které je součástí našeho systému, jenž již zajišťuje spolupráci a zaručuje, že pokud existuje naléhavá potřeba, nemůže být v jiném státě zdravotní péče odmítnuta. Naléhám na poslance, aby si přečetli, jak toto nařízení v současnosti zní.

Tato směrnice se týká volby. Týká se peněz, které vycházejí z pacientových rozhodnutí, a velmi bych na lidi naléhala, aby nesměšovali dva rozdílné systémy, jak to některé pozměňovací návrhy dělají. Podle mého názoru právě proto, že máme tyto dvě odlišné filozofie, potřebujeme dvojí právní základ.

 
  
MPphoto
 

  Jens Holm (GUE/NGL). - (SV) Pane předsedající, celý základ této zprávy je špatně. Je založena na článku 95 Smlouvy, která zaručuje tržní svobody, a tedy se nevztahuje na veřejné zdraví nebo pacienty. Právo na dobrou zdravotní péči ve všech členských státech by mělo být nejvyšší prioritou, ale namísto toho je pro Komisi základním bodem trh, v němž se se zdravotní péčí zachází jako s každým jiným zbožím. Tato směrnice dává přednost těm občanům, kteří mohou platit velké sumy za cestování a ubytování a těm, kteří mají dobrou znalost zdravotnické byrokracie a kontakty uvnitř ní. Je to o těch, kdo hodně vydělávají a jsou vzdělaní, ne o těch s největší potřebou.

Někteří lidé si mohou myslet, že pozměňovací návrh předložený Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin týkající se toho, že by členské státy měly mít možnost udělovat předchozí povolení ještě předtím, než je péče poskytnuta, je dobrý. Problémem ale je, že je plný omezení, a uvaluje na členské státy obrovské důkazní břemeno, aby ho mohly udělit. Veřejné plánování bude ztíženo a hrozí riziko, že vnitrostátní zdravotní systém bude vyčerpán.

Bude to nakonec Komise a Soudní dvůr, kdo rozhodne, zda jsou předchozí povolení členských států přiměřená. Pokud je směrnice založena na článku 95, jenž se vztahuje k trhu, bude řídícím faktorem trh a nikoliv dobrá zdravotní péče.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Blokland (IND/DEM). (NL) V průběhu několika posledních měsíců bylo této zprávě o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči věnováno hodně práce. Děkuji zpravodaji, panu Bowisovi, za všechnu práci, kterou vykonal, a přeji mu rychlé uzdravení.

Přeshraniční zdravotní péče je skutečností a v tomto směru musejí být práva pacientů chráněna. Musíme ale dát pozor, aby to nezašlo příliš daleko. Zdravotní péče musí být ponechána v kompetenci členských států. Spolupráce na úrovni EU nesmí být na úkor kvality péče nebo zásadních etických voleb, které členské státy učinily. Etická různost musí být zaručena, a proto jsem rád, že je tato otázka obsažena i ve zprávě.

Považuji právní základ za velmi obtížný bod. Je podle mne nešťastné, že byl pro tento účel zvolen článek 95. I Výbor pro právní záležitosti se takto vyjádřil. Podle mého názoru to odporuje zásadě subsidiarity v dané oblasti politiky a členské státy mají ztíženou možnost nezávislé volby bez zasahování Soudního dvora.

 
  
MPphoto
 

  Lydia Schenardi (NI).(FR) Pane předsedající, 2. července 2008 představila Komise návrh směrnice o uplatňování práv pacientů v případech přeshraniční péče, a to ve snaze překonat existující překážky.

Tato záležitost je prioritou pro všechny členské státy. Nicméně ne všechny mají prostředky k tomu, aby mohly zaručit danou úroveň kvality a bezpečnosti pro pacienty, ať již je to na úrovni péče nebo dokonce na úrovni profesní kvality lékařů. Je tedy zřejmě nezbytné, aby byly stanoveny odpovědnosti členských států v této oblasti.

Při konfrontaci s rozličnými způsoby organizace systémů péče v Unii nesmíme ztratit ze zřetele skutečnost, že zdraví musí zásadně zůstat v kompetenci členských států a že každý stát si svobodně určuje svou vlastní zdravotní politiku.

Když ale vezmeme v úvahu mobilitu evropských pracovníků – i když se to týká jen 3 % až 4 % občanů a o něco méně než 10 miliard euro ročně – zůstává mnoho nejasností týkajících se kvality a bezpečnosti péče, práv pacientů, ochrany dat a způsobů vyrovnání v případě škod.

Bohužel ale směřujeme k nevyhnutelné harmonizaci směrem dolů, a v tomto ohledu musíme zůstat ostražití při naší podpoře této zprávy, abychom lépe bránili sociální acquis našich spoluobčanů.

 
  
MPphoto
 

  Pilar Ayuso (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, zaprvé bych ráda vyjádřila své uznání úsilí pana Bowise o zajištění široké dohody v této záležitosti a popřála bych mu brzké zotavení.

Navržený dokument, o němž budeme hlasovat, bude znamenat velký krok vpřed, protože se členské státy pouštějí do projektu společné zdravotní péče. Zabývá se velmi složitou záležitostí, a to vzhledem k tomu, že v Evropské unii je zdravotnictví kompetencí podléhající zásadě subsidiarity. S navrhovaným dokumentem jsme ale tuto hranici porušili a udělali jsme to kvůli potřebě postarat se o pacienty.

To je skutečně velký úspěch, vzhledem k tomu a aniž bychom uvažovali o právním základě, že tato směrnice uznává nepopiratelná práva pacientů a otevírá jim novou škálu možností přístupu k lepší léčbě.

Jedná se o směrnici určenou pacientům a o pacientech.

Jedná se o velmi komplexní směrnici, jíž některé země, jako například ta moje, nedůvěřují, směrnici, v níž se zabýváme všeobecným zdravotním systémem pro více než milion občanů Společenství.

V tomto ohledu zdravotní systémy, jako je ten náš, celkem jasně požadují uznání skutečnosti, že hostující pacienti by neměli mít více práv než pacienti z členské země, kde léčba probíhá.

Z tohoto důvodu jsme připravili pozměňovací návrh, jenž má být do návrhu začleněn a jenž vyžaduje, aby pacienti, kteří cestují z jiné členské země, museli splňovat pravidla a předpisy členského státu, kde probíhá léčba, zejména s ohledem na výběr lékaře a nemocnice.

Takto je nám všem celkem jasné, že situace, kdy pacient přichází z jiné členské země, nesmí vést k žádné diskriminaci občanů členského státu, kde probíhá léčba.

Nemůžeme pacientům ani zaručit právo na neomezené cestování.

Také podporujeme navržené vyjmutí transplantací orgánů z rámce této směrnice.

Myslím si, že jsme udělali důležitý krok vpřed, a z tohoto důvodu Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů tuto směrnici podporuje, i když jsme přesvědčeni, že by měla jít o něco dále, zejména s ohledem na postavení evropských občanů, kteří bydlí v jiném členském státě a zejména těch, kteří trpí chronickými problémy.

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela (PSE).(PT) Pane předsedající, moji kolegové, paní Roth-Behrendtová a pan Sacconi, již velmi jasně vysvětlili postoj naší skupiny. V souladu s tím jsme toho názoru, že je důležité změnit právní základ.

Paní komisařko, zdravotní péče není zboží. Nechápeme proto, proč Komise nezahrnula článek 152 Smlouvy ES. Také je důležité vyžadovat předchozí povolení pro nemocniční a specializovanou péči, aby byli pacienti chráněni. Jen s povinností předchozího povolení může být zajištěna bezpečná a vysoce kvalitní péče.

Na závěr bych chtěla popřát panu Bowisovi rychlé uzdravení. Jeho případ potvrzuje, že přeshraniční služby již fungují i bez této směrnice.

 
  
MPphoto
 

  Siiri Oviir (ALDE) . (ET) Pane předsedající, dámy a pánové, právníci mají přísloví, které říká, že tam, kde jsou dva právníci, budou existovat tři možnosti. Nechci vrhat stín pochybností na rozhodnutí Evropského soudu, ale nemohu souhlasit, že právníci do současnosti rozhodovali o politice týkající se mobility pacientů. Veškerá lékařská pomoc, bez ohledu na její zvláštní rysy, spadá do působnosti uplatňování Smlouvy zakládající Evropskou unii.

Cíl programu sociálních opatření, jenž jsme schválili v loňském roce, nebude uskutečněn, pokud neschválíme jeho podstatnou část, to jest práva pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Je naší povinností jako volených zástupců lidu vytvořit právní a politickou bezpečnost v této velmi důležité oblasti. Diskutovaná směrnice nezruší nerovnosti ve zdravotní péči v členských státech, ale je velkým krokem směrem ke spravedlnosti a rovných práv pacientů.

Je nepřijatelné, že teoreticky přijmeme rovnost, ale v praxi na ní nedbáme kvůli domácím finančním omezením. Bez ohledu na to, jak jsou odůvodněné, nemohou finanční omezení legalizovat přehlížení práv pacientů nebo ohrozit práva pacientů. Závěrem bych ráda poděkovala zpravodaji, panu Bowisovi, za jeho odpovědnou a vysoce kvalifikovanou práci.

 
  
MPphoto
 

  Roberto Musacchio (GUE/NGL).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych rád poslal Johnu Bowisovi upřímné přání všeho nejlepšího. Lakmusovým testem této směrnice je její právní základ.

Pokud jde o to zaručit všem právo kdekoliv obdržet nejlepší možnou péči, co s tím má co dělat právní základ trhu? Právo na zdraví by mělo právní základ vytvářet. Navíc právo na zdraví by především mělo poskytovat právo na nejlepší možnou léčbu ve vlastní zemi, což by podléhalo evropským normám kvality a neskrývalo se to za subsidiaritou.

Pokud je ale právním základem trh, můžete si myslet, že je záměrem bolkesteinizovat zdraví a starat se o zájmy zdravotních pojišťoven nebo těch, kdo chtějí na zdraví vydělávat.

Je proto neuvěřitelné, že u parlamentních pozměňovacích návrhů týkajících se tak významné záležitosti jakou je právní základ hrozí, že budou považované za nepřijatelné, což si nutně žádá vysvětlení také od paní komisařky, a to ještě předtím, než ve sněmovně proběhne hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - Pane předsedající, bylo odvedeno mnoho práce k zajištění toho, aby lidem, kteří onemocní, byla poskytnuta potřebná léčba, bez ohledu na to, kde jsou a kým jsou.

Bohužel ale bylo také mnoho učiněno proto, aby takovou pomoc nezískali. V této směrnici předchozí povolení zdravotnickými orgány namísto lékařské diagnózy práva pacientů redukuje. Přesouvá nás to tam, kde jsme začínali. Především předchozí povolení je důvodem, proč pacienti šli k Evropskému soudu a rozhodnutí Soudu jsou důvodem, proč se zde dnes touto směrnicí zabýváme.

Nyní jsme tam, kde jsme začali: úmrtí díky zeměpisnému umístění zůstane pravidlem. Zdravotnické orgány, jako ty v mé zemi, Irsku, opět budou mít podle této směrnice možnost odmítnout povolení, stejně jako tak činí podle stávajícího formuláře E112, jež jsme se chystali zlepšit.

 
  
MPphoto
 

  Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE).(NL) Pane předsedající, především bych ráda popřála vše nejlepší panu Bowisovi. V této směrnici je ve středu pozornosti pacient, zplnomocněný občan, jenž si může a také chce zvolit tu nejlepší léčbu, nejlépe blízko, ale pokud je k dispozici o něco dál, tak i tam.

Za tento předpis musíme poděkovat odvážným občanům Evropské unie, kteří se obrátili k Soudnímu dvoru, aby jim mohla být poskytnuta dobrá léčba a péča v jiném členském státě, když je jejich vlastní země zklamala. Soud vyhlásil, že měli pravdu. Dnes v právním předpisu stanovujeme to, co Soudní dvůr rozhodl, a také formulujeme zvláštní podmínky, na jejichž základě může občan práva na přeshraniční péči dosáhnout.

Pane předsedající, tato směrnice je fantastickou novinkou pro každého, kdo žije v příhraničních oblastech, fantastickou novinkou pro lidi se vzácnými nemocemi, fantastickou novinkou pro lidi, kteří jsou na čekacích listinách, protože do září jejich kyčle nevydrží. Tito lidé mají nyní volbu.

Udělali jsme lepší opatření k informovanosti, přesněji jsme definovali pravidla pro proplácení nákladů a stanovili jsme evropské referenční sítě, které zajistí, že se kvalita péče zlepší. Umožnili jsme řešení sporů prostřednictvím veřejného ochránce práv, i když zde byly i jiné možnosti. Odkázala bych na nizozemský model řešení sporů ve zdravotnictví, jenž byl nedávno přijat. Můžeme využít zkušebních regionů, a my v příhraničním regionu Limburg, odkud pocházím, bychom se rádi zapojili. Také jsme zaznamenali, že zdravotní systémy v členských státech zůstaly nezměněny. Občané získávají právo výběru a já považuji toto právo výběru za velmi důležité.

 
  
MPphoto
 

  María Sornosa Martínez (PSE). - (ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, ráda bych nejdříve poděkovala panu Bowisovi a stínovým zpravodajům za jejich práci a přeji panu Bowisovi brzké uzdravení.

Věřím, že tato směrnice je snahou vytvořit právní rámec širší, než jsou současné předpisy, které již chrání práva občanů na získání zdravotní péče v jiném členském státě tím, že zahrnuje precedenční právo Evropského soudního dvora. Tohoto cíle ale nedosahuje, protože dvěma kanály mobility, které se vzájemně nevylučují, nařízeními a směrnicemi, vytváří více právní nejistoty. Protože navíc neexistuje jasná definice základních práv, jako portfolia služeb, sociálních dávek nebo nezbytného a nepostradatelného předchozího povolení, má jen jeden právní základ, a tím je vnitřní trh.

Dámy a pánové, je nepřijatelné, aby taková základní všeobecná zásada, jakou je dostupnost zdravotní péče, byla založena výhradně na pravidlech pro vnitřní trh. To může podkopat systémy zdravotnictví v mnoha členských státech, a navíc našim občanům nedáváme skutečnou odpověď, co se týče základního práva, na něž máme všichni nárok.

 
  
MPphoto
 

  Holger Krahmer (ALDE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, rozhodnutím, že pacienti mají právo na úhradu nákladů léčby realizované v zahraničí, nám Evropský soudní dvůr dal jasné poslání. V tomto ohledu, komisařko Vassiliouová, je návrh Komise vynikající. Je to návrh, který stojí za to podpořit. Mrzí mě, co se kolem této směrnice v uplynulých několika týdnech ve sněmovně dělo. Byly vyvolány přízraky trhu a byly vytvořeny absurdní vazby ke směrnici o službách. Z některých pozměňovacích návrhů – a říkám to jako někdo, kdo vyrostl v bývalé Německé demokratické republice – mi tuhne krev v žilách. Jeden příklad uvádí, že členské státy mohou přijmout odpovídající opatření a zarazit příliv pacientů. Co je to za lidi? Zdálo by se, že se má spustit nová železná opona. Je to o to pozoruhodnější, že takové návrhy přicházejí zrovna od Skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance.

Hovoříme o sociální Evropě, což je něco, o čem v těchto dnech hovoříme hodně – zejména tak rádi činí poslanci ze Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu. Dnes v poledne máme možnost podrobit se zkoušce a vyjasnit si, zda se nám jedná o práva pacientů, nebo zda upřednostňujeme zúžený pohled národních zdravotnických byrokratů.

 
  
MPphoto
 

  Frieda Brepoels (PPE-DE). - (NL) Zdraví se v Evropě stává čím dál tím důležitějším a myslím si, že pacienti jasně očekávají větší jistoty ve svých právech, ale očekávají také správné a spolehlivé informace. Tento návrh týkající se mobility pacientů tak přichází právě včas. Všichni jsme na něj dlouho čekali. Je proto politováníhodné, že muž, jenž věnoval této záležitosti velkou část své kariéry, nyní sám ze zdravotních důvodů chybí, a z celého srdce se připojuji k přáním, aby se John brzy ozdravil.

Chci se soustředit hlavně na řadu pozitivních bodů, které jsou v zájmu pacientova. Zřízení kontaktního místa v domovské zemi pacienta, kam se pacient může obrátit s žádostí o informace různého druhu, stejně jako veřejného ochránce práv pro pacienty a zajisté také zvýšení rozsahu díky lepší spolupráci mezi členskými státy rozhodně pacientům nabízí přidanou hodnotu, zejména těm, kteří trpí vzácným onemocněním.

Myslím, že na tak ožehavou otázku předchozího povolení nemocniční péče bylo dosaženo velmi tvůrčího kompromisu, jenž je ku prospěchu jak pacienta, tak zdravotního pojišťovatele. Nicméně aby bylo možné mít pod kontrolou opačný jev, to jest nadměrný příliv, a to je důležité pro můj region Flandry, zpráva jasně uvádí, že nemocnice nemůže být nikdy nucena k tomu, aby přijímala pacienty ze zahraničí, pokud by v důsledku toho měli vlastní občané čekat na pořadových listinách.

Jako obyvatelku příhraničního regionu mezi Flandry, Nizozemím, Německem a Valonskem mě velmi těší požadavek směřovaný na Komisi, aby označila určité příhraniční regiony za zkušební oblasti inovativních projektů týkajících se přeshraniční zdravotní péče. Myslím, že výsledky takového pokusu budou mít pro ostatní regiony vysokou informativní hodnotu. Doufám, že Euregion může v tomto ohledu posloužit jako příklad.

 
  
MPphoto
 

  Dorette Corbey (PSE). - (NL) Začnu slovy díků panu Bowisovi za jeho velmi energické a horlivé úsilí v zájmu veřejného zdraví a mobility pacientů a ráda bych mu popřála rychlé zotavení.

Zdravotní péče spadá do pravomoci členských států, ale existují styčné body s Evropou. Pacienti jsou si vědomi možností léčby v jiných zemích a přejí si využít služeb v jiných zemích. To je zajisté případ pacientů v příhraničních oblastech nebo tam, kde jsou v jejich vlastních zemích dlouhé čekací lhůty.

Není nic špatného na tom vyhledávat péči a léčbu v jiných zemích, ale praxe potřebuje řádnou regulaci. Zaprvé by neměla existovat vynucená zdravotní turistika. Nemělo by se stát, aby pojišťovatelé nutili pacienty jít jinam za levnější péčí.

Zadruhé musejí existovat nějaké záruky minimální kvality. Kdokoliv, kdo nechá pacienty léčit v zahraničí, musí poskytnout dostatečné informace a musí si být jist, že kvalita je taková, jaká by měla být.

Zatřetí – a to je velmi důležité – členské státy si musí vyhradit právo vyžadovat předchozí souhlas. Zdraví není volným trhem. Abychom mohli udržet naše služby, je nutné plánování a nemocnice musí vědět, jaké množství pacientů mohou očekávat.

Co se mě týče, nejdůležitější věcí je, že tato směrnice přispěje k zajištění toho, že dojde také k přeshraniční výměně léčebných metod. Mezi členskými státy existují nerovnosti, ale to není něco, co se dá vyřešit tím, že pošlete pacienty za hranice, ale výměnou léčebných metod, a také v tomto ohledu může mít směrnice přínos.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Milá paní ministryně, dámy a pánové, řadu let kritizuji, že práva pacientů na placení výloh v zahraničí určuje Evropský soudní dvůr. Ten garantuje, že občané nemusí čekat na povolení od své pojišťovny a mohou jít za lékařem, když to potřebují, rovnou a že jim patří úhrada alespoň taková, kolik to stojí doma, protože to nesmí být překážkou pro volný pohyb osob. Je to ve Smlouvách, ale pět let socialisté bojují proti tomuto právu. Mezitím vlády prohrávaly další soudy se svými občany. Stokrát jsme slyšeli lobby pojišťoven, že se zhroutí. Bojí se, že pacienti půjdou do země, kde nemusí čekat měsíce či léta na operaci jako doma. Proto tedy před nákladným ošetřením bude muset pacient získat předem povolení u své pojišťovny. Pacienti, ale i lékaři v celé Unii potřebují jednoduché pravidlo, kdy se musí žádat o povolení. Proto nepodpořím návrh, aby vzniklo 27 definic specializované a nákladné péče pro tento účel. Je to pokrytectví, protože jde o výše nákladů, které budou ochotny vydat pojišťovny za ošetření občanů v zahraničí. Tak proč to rovnou nestanovit v eurech?

Prosazovala jsem návrhy na rozvoj systému zvyšování kvality a bezpečnosti zdravotní péče, zpřístupnění výsledků objektivního hodnocení kvality zdravotnických zařízení. Jde o národní či mezinárodní akreditace nemocnic. Kompromisní návrh je sice obecnější, ale i tak je to důležitý podnět pro země, které takové systémy dosud nemají. Věřím, že brzy všechny nemocnice získají dobrovolnou národní či evropskou akreditaci, tedy prověření své kvality, jako ji již mají třeba nemocnice v České republice. Myslím si také, že by Komise neměla určovat, ale jen koordinovat příhraniční regiony jako pilotní oblasti, kde mohou být testovány projekty přeshraniční zdravotní péče. Lituji, že socialisté zde pokrytecky bojují dál proti vyjasnění práv pacientů v Evropské unii pod falešnými záminkami.

 
  
MPphoto
 

  Genowefa Grabowska (PSE).(PL) Pane předsedající, není dobré, když Soudní dvůr rozhoduje o právech občanů, ale je velmi špatné, když se tato situace opakuje a když tak Evropský soudní dvůr činí neustále, namísto Parlamentu a Rady. Proto vítám zprávu pana Bowise a přeji jejímu autorovi rychlé uzdravení. V této zprávě vidím naději na zlepšení standardů zdravotní péče v mé vlastní zemi, v Polsku.

Ráda bych ale obrátila pozornost ke třem důležitým prvkům v této zprávě. Zaprvé si myslím, že zacházet se zdravotní péčí výhradně jako s obchodovatelnou službou je chybné. Občané mají zaručeno právo na zdravotní péči jak vnitrostátními ústavami, tak právem Evropské unie. Proto by měl být právní základ změněn. Zadruhé musí být využívání přeshraniční zdravotní založeno na informované volbě pacienta, a nikoliv na nátlaku. Zatřetí musí být rozhodnutí se léčit v jiném členském státě založeno na potřebě, a ne na naditosti pacientovy peněženky.

Jsem si jistá, že evropský prostor otevřený zdravým pacientům musí být také otevřen těm občanům, kteří jsou nemocní a potřebují pomoc v jiném členském státě.

 
  
MPphoto
 

  Christofer Fjellner (PPE-DE). - (SV) Pane předsedající, z rozhodnutí, které v Evropském parlamentu přijímáme, je to dnešní jedním z těch, na něž jsem nejvíce hrdý. Je to rozhodnutí o otevření Evropy a zaručení svobody pohybu těm, kdo jsou nemocní a potřebují zdravotní péči, pro ty, pro něž může být svoboda pohybu záležitostí života nebo smrti, rozhodnutí, které každému dává možnost se rozhodnout o zdravotní péči, a tuto možnost nebudou mít jen ti, kdo jsou dobře informovaní nebo bohatí, ale každému umožníme vyhledat zdravotní péči kdekoliv si budou přát.

Vy sociální demokraté chcete nutit lidi, aby žádali o předchozí povolení. Jednoduše řečeno to znamená, že chcete nutit ty, kdo jsou nemocní, aby žádali o povolení předtím, než půjdou k doktorovi, alespoň tedy pokud tak chtějí udělat v jiném členském státě EU. Proč to děláte? Samozřejmě, abyste mohli říci „ne“! Chcete mít možnost kontrolovat, regulovat a plánovat – odejmout pacientům moc. My ale nepotřebujeme předchozí souhlas, aby lidé sami nemuseli platit. Pokud dnes jdu k doktorovi ve Stockholmu, nemusím žádat o povolení ani platit. Pravda je, že jste byli proti tomuto návrhu hned od počátku. Snažili jste se ho omezit, blokovat a zničit. Teď děláte to samé znovu.

Když jsme na toto téma diskutovali ve Švédsku, snažili jste se, aby lidé nemohli vyhledávat zdravotní péči kdekoliv ve Švédsku. Nyní nechcete, aby lidé mohli vyhledat zdravotní péči, kdekoliv chtějí v Evropě. Říkáte, že návrh podporujete, ale když jsme o něm ve výboru hlasovali, zdrželi jste se. Existuje něco zbabělejšího? Dokonce ani nevíte, jak budete dnes hlasovat. Dokonce ani nevíte, o čem budete hlasovat.

Dnes máme všichni volbu. Máme možnost se buď postavit za práva pacientů, nebo za práva byrokratů a politiků rozhodovat a regulovat. Vím, jak dnes budu hlasovat já. Budu hlasovat za zaměření se na pacienty. To je něco, co si myslím, že by každý v této sněmovně měl udělat, pokud si chcete dnes večer jít lehnout s čistým svědomím.

 
  
MPphoto
 

  Åsa Westlund (PSE). - (SV) Pane předsedající, všichni pacienti by měli mít právo na zdravotní péči, když ji potřebují. My sociální demokraté věříme, že je důležité, aby lidé měli možnost vyhledat lékařskou péči v zahraničí, například když jsou čekací listiny v jejich domovské zemi příliš dlouhé. Proto to také byla sociálně demokratická vláda ve Švédsku, kdo se ujal iniciativy na směrnici v této oblasti. Nikdy to ale nesmí být naditost něčí peněženky, co určuje, kdy jim bude poskytnuta zdravotní péče, a rozhodnutí o zdravotní péči musí být učiněno blízko pacientům, a nikoliv byrokraty v systému EU.

Návrh Evropské komise na směrnici dává byrokratům EU hodně moci. Mimoto nebere ohled na všechny ty lidi, kteří nemohou platit velké sumy peněz. Nicméně švédští středopravicoví poslanci zde v Parlamentu návrh Komise nekriticky vychvalovali. Na druhé straně my jsme přišli s návrhy a pracovali jsme tvrdě na tom, aby bylo pro lidi bez naditých peněženek snazší cestovat do zahraničí za účelem zdravotní péče. Také jsme pracovali na vyjasnění skutečnosti, že zdravotní péče je v odpovědnosti členských států a není to něco, o čem by měli rozhodovat byrokraté EU. Nedosáhli jsme to, co jsme si přáli. Naléhám proto na všechny poslance, aby podpořili náš pozměňovací návrh k článku 8 odstavce 3. Budeme pak moci podpořit tuto směrnici a budeme mít rychlé řešení pro všechny pacienty Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, paní komisařko, paní Filipiová, chci začít tím, že pogratuluji komisařce Vassiliouové k její iniciativě na návrh směrnice a zpravodaji, panu Bowisovi, k jeho vynikající práci a přidávám přání brzkého uzdravení.

Vím, že není snadné dosáhnout výsledku, jenž dále podpoří přeshraniční zdravotní péči, když vezmete v úvahu zaprvé rozdíly v sociálním zabezpečení členských států, zadruhé různé ekonomické úrovně členských států a zatřetí různé úrovně zdravotních služeb, které každý členský stát poskytuje. Za těchto okolností odvedl pan zpravodaj vynikající práci.

Zpráva, o které dnes diskutujeme, nastoluje otázku mobility pacientů, zejména za účelem jejich léčby ve specializovaných zdravotnických střediscích. Jisté je, že toto neposílí zdravotní turistiku, ale poskytne evropským občanům možnost získat tu nejlepší možnou zdravotní péči, budou znát svá práva a náklady jim nebudou muset být zpětně nahrazeny, protože členské státy zavedou jasný systém předchozího povolení příslušných nákladů.

Nezapomeňme, že byl tento bod předmětem řady rozsudků Evropského soudního dvora. Tato zpráva se zabývá důležitými otázkami: definování zdravotní péče zůstává na straně členských států, náklady jsou hrazeny na té samé úrovni, jako by byla péče poskytnuta v členském státě, zabývá se také otázkou zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním, a to bez ohledu na to, zda jsou pokryty pacientovým členským státem původu, návrhy na ustanovení pozice Evropského veřejného ochránce práv, jenž bude zkoumat stížnosti pacientů, jsou kroky správným směrem a je také zdůrazněna potřeba informační kampaně, která by pacienty informovala o jejich právech.

Zbývá ještě několik otázek, zaprvé, další mapování mechanismu kalkulace nákladů; zadruhé, seznam nemocí, které budou systémem pokryty; zatřetí, uznávání lékařských předpisů s ohledem na skutečnost, že ty samé léky nejsou k dispozici ve všech členských státech; a začtvrté, propagace elektronického zdravotnictví.

Ať je to jak chce, celkové úsilí je krokem správným směrem a je škoda, že se socialisté dnes stáhli. Věřím, že rozpravy budou rychle pokračovat, a mám pocit, že příspěvek Evropského parlamentu reaguje na důležitý požadavek doby a evropských občanů.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (PPE-DE). - Pane předsedající, většina mých londýnských voličů se jen málo zajímá nebo má představu o tom, co poslanec Evropského parlamentu vlastně dělá nebo jakému účelu EU slouží. Tento týden jsou zde ale dvě plenární zprávy, s jejichž obsahem se veřejnost může upřímně ztotožnit. První je limit za roaming v telekomunikačním balíčku a druhou jsou práva pacientů na výběr léčby v jiné členské zemi EU.

Také bych rád podpořil zprávu svého londýnského kolegy, Johna Bowise. Dnes s námi z důvodu zdravotních problémů být nemůže a já mu přeji brzké uzdravení a samozřejmě jej budeme v příštím Parlamentu velmi postrádat.

Ve Velké Británii je léčba poskytovaná v rámci národního pojištění často odkládaná a v porovnání s jinými zeměmi EU je velmi drahá. Pružnější trh EU s rozumně nastavenými zárukami povolení na zdravotní péči představuje situaci, ze které získává jak široká veřejnost, tak vnitrostátní rozpočty členských států vyčleněné pro zdravotnictví.

 
  
MPphoto
 

  Catiuscia Marini (PSE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes se zabýváme důležitou směrnicí o zásadním zajištění práva na mobilitu evropských pacientů, práva na zdravotní péči v zemích Evropské unie.

Nicméně zdravotní péče nemůže být považována za rovnocennou s jinými službami, které jsou poskytovány na vnitřním trhu, a občané, jako pacienti, nemohou být přirovnáváni k běžným spotřebitelům; právo na zdraví je realizováno v právu na získání léčby a péče. Práva pacientů na mobilitu nemohou být záminkou pro to, aby některé členské státy se vyhýbaly investování do národního zdravotnictví, a tím v podstatě donutily občany ke zdravotní turistice, a ne k výběru.

Bylo by lepší, kdyby se směrnice zabývala nerovnostmi v přístupu a kvalitou služeb v zemích, kde pacienti žijí. Zdravotní péče není zbožím, je to sociální právo. Právní otázka a otázka předchozího povolení jsou v podstatě způsobem, jak právo na zdraví zamítnout.

 
  
MPphoto
 

  Marios Matsakis (ALDE). - Pane předsedající, tato zpráva znamená přelom v poskytování zdravotní péče občanům EU. Jasně a rozhodně klade zdraví pacientů na první místo a určuje zdravotním systémům v různých členských státech úlohu, aby se snažily o zlepšení na zdraví prospěšném základě. Tato právní úprava bude nepochybně sloužit k zásadnímu zlepšení zdravotní péče v Evropě. Do péče o pacienty vnese rovnost pro všechny občany, bohaté nebo chudé, známé nebo neznámé, kteří budou mít přístup k lepší léčbě v zahraničí podle potřeby.

Mé původní obavy týkající se možných škodlivých důsledků na národní systémy menších a chudších členských zemí zmizely se začleněním opatření předchozího povolení jako záruky. Nyní mohu s jistotou říci, že je tento právní předpis dobrý jak pro pacienty, tak pro systémy zdravotnictví napříč všech členských států a zasluhuje naši plnou a jednomyslnou podporu. Udivuje mě negativní postoj, jenž v tomto ohledu zaujali moji socialističtí kolegové.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, naprosto nesouhlasím s panem Matsakisem, protože návrh Komise ve skutečnosti neposkytuje právní jistotu pacientům, kteří podstoupí léčbu mimo své domovské země. Dále nevnáší jasno do oblastí systémů sociálního zabezpečení, které jsou nejasné, podle nařízení (ES) č. 883/2004. Pacientům poskytne záruku úhrady nákladů pouze jasný systém předchozího povolení v případech, kdy půjde o drahou léčbu.

Směrnice je také nejasná v případě právního základu – jak již vysvětlili jiní poslanci – i pokud se týče rozdělení pravomocí mezi členské státy a Evropu. Zdravotní systémy členských států jsou solidárními systémy, které zaručují tentýž přístup všem, bez ohledu na to, jak hluboko do kapsy mají nebo kde žijí. Legislativa EU nesmí tyto solidární systémy ohrozit. Také v tomto ohledu je návrh Komise nedostatečný, a pokud máme pro tento návrh hlasovat, bude zapotřebí, aby byly přijaty naše pozměňovací návrhy.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, je nepřijatelné, že pod záminkou uplatňování práv pacientů ve zdravotnictví chce ve skutečnosti Evropská komise a většina Parlamentu zpochybnit národní a veřejné zdravotní služby, jako se to děje v Portugalsku.

Tím, že požadují, aby byl tento návrh přijat na základě článku 95 Smlouvy, jenž umožňuje harmonizaci vnitřního trhu, se ve skutečnosti pokoušejí o liberalizaci tohoto odvětví, což je nepřijatelné. Jedná se o odvětví, kde nesmí vítězit logika trhu a zisku v zájmu ekonomických a finančních skupin. Zdraví nesmí být obchodem. Z tohoto důvodu máme v úmyslu tento návrh Komise odmítnout.

Nařízení a dohody o poskytování přeshraniční zdravotní péče již existují a mohou být vylepšeny, aniž by se zpochybňovaly odpovědnosti a práva členských států ohledně vlastnictví a řízení vnitrostátních zdravotních systémů, o nichž si myslíme, že musejí zůstat veřejné, všeobecné a přístupné všem.

 
  
MPphoto
 

  Christel Schaldemose (PSE). - (DA) Pane předsedající, celé dopoledne jsme strávili tím, že jsme hovořili o tom, jak je neuvěřitelně důležité vytvořit kvalitní zdravotnictví a poskytnout tímto návrhem občanům odpovídající záruky. V návrhu je jistě mnoho dobrých věcí, například mnoho požadavků, které upravují přístup pacientů k informacím a podobné věci. Ale buďme nyní naprosto upřímní. Zaručit pacientům bezpečnost budeme schopni, pouze pokud zajistíme, že bude nejprve uděleno předchozí povolení, dříve, než pacient vycestuje. To pacientům poskytne 100% záruku, že mají nárok na léčbu podle výše nákladů a také, že přijedou na správné místo a bude jim poskytnuta odpovídající léčba. Pro mě je taková záruka naprosto zásadní. Předchozí povolení bude také sloužit jako nástroj, jenž zdravotním orgánům umožní zajistit bezpečnost těch pacientů, kteří zůstanou ve svých domovských zemích.

 
  
MPphoto
 

  Olle Schmidt (ALDE). - (SV) Pane předsedající, paní komisařko, konečně! Paní komisařka a pan Bowis odvedli vynikající práci. Vášnivá rozprava, která tuto směrnici předchází, je udivující. Evropská unie a my zde v této sněmovně máme v tomto směru výjimečnou příležitost „znovu se spojit s lidmi“, jak si tak lyricky přejeme a jak jsme opakovaně zdůrazňovali. Ale co se teď děje? Váháme a mnozí v tomto Parlamentu – včetně švédských sociálních demokratů – to chtějí pacientům ztížit a zkomplikovat jejich naděje na získání zdravotní péče v zahraničí. Proč? Domnívám se, že se jedná o přání zachránit raději systémy než pacienty, kteří potřebují péči. Jsem rád, že jsme se dostali až takto daleko, paní komisařko. Přijala jste svou odpovědnost. Nyní máme možnost my převzít odpovědnost v této sněmovně. Kéž převezme svou odpovědnost i Rada.

 
  
MPphoto
 

  Proinsias De Rossa (PSE). - Pane předsedající, poskytnutí a financování dostupné zdravotní péče je odpovědností každého členského státu. Úloha Evropy je koordinační. Vždy existují důvody pro lepší koordinaci našich zdravotních služeb napříč Evropskou unií a zejména v příhraničních oblastech, ale tato směrnice o to usilovat nemůže. Měla by zajistit, aby právo občana na zdravotní péči v jiném členském státě bylo pečlivě upraveno tak, aby schopnost každého členského státu financovat a zorganizovat vlastní domácí služby nebyla podkopána zdravotní turistikou.

Musím říci, že paní Sinnottová se svými katastrofickými projevy dnes ve sněmovně jako obvykle nemá pravdu. Nikdo v Irsku nezemřel proto, že by mu bylo odepřeno právo cestovat za péčí do jiného členského státu – ve skutečnosti existuje fond, který je k dispozici těm, kdo takovou péči potřebují.

Nakonec jsou to zdravotní potřeby pacientů, které hrají roli, nikoliv volba spotřebitele. Předchozí povolení a náležitý právní základ jsou zásadní, a pokud toto nebude zakomponováno, nemohu tuto směrnici podpořit.

 
  
MPphoto
 

  Daniela Filipiová, úřadující předsedkyně Rady. − Vážení přítomní, děkuji všem poslancům a poslankyním za jejich komentáře, návrhy a připomínky. Mohu říci, že v řadě věcí se názor Rady a Evropského parlamentu shoduje, i když stále existují otázky, o nichž musíme dále společně diskutovat. Pan poslanec Bushill-Matthews, zpravodaj za pana poslance Bowise, v úvodu zmínil, že jde o těžké a citlivé téma. Jak řekl pan poslanec Maaten, je zde potřeba dosáhnout kompromisu nejen v Evropském parlamentu, ale samozřejmě i v Radě. Jsem ráda, že výbor JURI přivítal navrhované zvýšení právní jistoty. Rovněž musím vyslovit souhlas s panem poslancem Braghetto, že návrh představuje šance pro národní zdravotní systémy. Návrh současně zvýší práva pacientů, jak konstatovala paní poslankyně Roth-Behrendt. Musím ovšem shrnout, že směrnice musí být i prakticky proveditelná, a proto musí reflektovat finanční, legislativní a organizační možnosti jednotlivých členských států. Dále je zřejmé, že vzhledem k množství pozměňovacích návrhů bude Rada potřebovat nějaký čas k jejich přezkumu. Diskuze mezi Radou a Evropským parlamentem bude pokračovat. Je zapotřebí nalézt tu správnou rovnováhu mezi jednotlivými názory a návrhy, ale domnívám se, že ve vzájemné spolupráci to nakonec dokážeme.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. − Pane předsedající, jak jsme dnes opět viděli, rozpravy Parlamentu na toto téma jsou bohaté i vášnivé. Diskuze velkou měrou přispívají k iniciativě Komise a pozměňovací návrhy, o nichž se má hlasovat, rovněž představují velmi cenný příspěvek k řadě klíčových aspektů.

Co se týče práv pacientů na kvalitní a bezpečnou zdravotní péči, mnoho z vás potvrdilo, že má zajištění srozumitelnosti a záruk zcela zásadní důležitost. Zcela souhlasím a velmi doufám, že bude toto přání schváleno.

Co se týče otázky přijetí nákladů léčby v zahraničí, byly vyjádřeny jasné obavy týkající se neschopnosti významného počtu pacientů dovolit si přeshraniční zdravotní péči. To je samozřejmě důležitý a velmi odůvodněný bod. Nerovnosti v příjmech existují v celé Evropě, a to má vážné dopady na přístup k řadě základních služeb, včetně zdravotní péče. Musíme se tím zabývat. Snižování takových nerovností je ale velmi obtížným problémem, a to zejména v souvislosti se současnou ekonomickou krizí. Bude to vyžadovat ze strany EU a členských států značné a koordinované úsilí, a to na všech úrovních.

Bohužel to, co můžeme v souvislosti s návrhem směrnice udělat, je omezené. Návrh Komise ponechává otevřené dveře členským státům, aby mohly nabídnout přímé převzetí nákladů přeshraniční péče, například v podobě písemného potvrzení částky, která bude uhrazena. Pokud Parlament požaduje, aby toto bylo v textu jasné, mohu to jen přivítat. Návrh směrnice neměl v úmyslu toto znemožnit, ale důsledně respektuje odpovědnost členských států za organizaci své zdravotní péče. Proto jsme obezřetně omezovali finanční dopad přeshraniční zdravotní péče na národní systémy zdravotnictví a fondy zdravotního pojištění. Tyto dva cíle ale nejsou neslučitelné. Bude na členských státech, aby je co nejvíce srovnali ve prospěch pacientů, zejména těch, kteří mají skromné příjmy.

Co se týká vztahu této směrnice k nařízení o sociálním zabezpečení, věřím, že souhlasíme s potřebou jasné srozumitelnosti, což bude znamenat, že jakmile pacient požádá o předchozí povolení, a pokud budou splněny podmínky nařízení – jinými slovy, dojde-li k nepřiměřenému zpoždění – bude se nařízení na tento případ vztahovat. Musí být naprosto jasné, že to znamená, že budou platit sazby nařízení tak, aby pacient mohl mít prospěch z nejvýhodnějšího systému.

Co se týče předchozího povolení nemocniční péče, navržená opatření jsou založena na dvou typech úvah. Zaprvé judikatura: Soud rozhodl, že takový systém by mohl být oprávněný za určitých okolností. Toto jsme kodifikovali v článku 8 odstavec 3. Zadruhé by nebylo vhodné jít za tato opatření s volnějším – nebo dokonce nepodmíněným – systémem předchozího povolení, právně nebo skutečně zobecněným ve všech členských státech. Všichni víme, že mobilita pacientů bude i nadále velmi omezeným jevem. To znamená, že dopad na rozpočet bude také omezený. Proto není nutné vytvářet pacientům zbytečné překážky. Předchozí povolení nemocniční léčby musí být zachováno jako mechanismus záruky, který bude uplatněn v oprávněných případech.

V této souvislosti by systémy předchozího oznámení, jak to navrhl zpravodaj, mohly vyústit v nepřímou – a opravdu zbytečnou – kontrolu pacientů, která by proces spíše ztěžovala než usnadňovala. Chápu, že důvod, jenž byl v pozadí tohoto návrhu, takový výsledek nesledoval, ale věřím, že by to ve skutečnosti omezilo práva pacientů, jak jsou definována Soudem. U takových správních mechanismů hrozí, že budou jak těžkopádné, tak i svévolné.

Jsem znepokojena návrhem týkajícím se definice nemocniční péče. Tato definice je skutečně klíčovou pro práva pacientů, protože stanovuje hranice systému předchozího povolení. Navrhli jsme definovat pojetí nemocniční péče prostřednictvím seznamu Společenství, jenž je založen na společném chápání odborníků, kteří by vzali v úvahu vývoj technologií. To by umožnilo rozumný a moderní přístup k pojetí nemocniční péče.

Někteří z vás žádáte, aby byly národní seznamy sestaveny nezávisle, a žádá to i většina členských států. Definice založená na národních seznamech by ve skutečnosti vedla k nesrovnalostem v tom, co v každém členském státě zakládá nemocniční péči, což by znamenalo značné riziko narušení práv pacientů. Pokud bychom touto cestou měli jít, potřebovali bychom mít takové seznamy založené na jasně definovaných kritériích, která by musela podléhat přezkumu. Jinak by byla práva pacientů, tak jak jsou definována evropskými soudci, podkopána.

Někteří z vás řekli, že pokud tuto navrhovanou směrnici přijmeme, mělo by z ní prospěch jen málo pacientů, a že by se jednalo jen o několik málo informovaných pacientů. Naopak věřím, že touto směrnicí dáváme příležitost a právo každému pacientovi nebo pacientce, ještě než opustí domov, získat úplné informace tak, aby byl nebo byla schopen nebo schopna učinit informovanou volbu.

Chápu obavy týkající se obtížnosti získání jasných informací o zdravotních pracovnících při vyhledání zdravotní péče v zahraničí. Jedná se totiž o otázku bezpečí pacientů. Zde se musíme dohodnout na praktických řešeních, která také respektují řadu klíčových zásad, jako je právo na ochranu osobních údajů a presumpce neviny. Jsem si jistá, že můžeme najít společné východisko, a to na základě vašich předběžných návrhů.

Zazněla poznámka týkající se doplňujícího návrhu 67 o uvolnění pravidla pro vztahy k systémům sociálního zabezpečení. To bohužel nemůže být přijato.

Co se týče právního základu navržené směrnice, mnozí z vás by rádi přidali článek 152 k článku 95. Chápu, že se pro některé politické skupiny jedná o důležitou záležitost, ale je obtížné v této fázi zkoumání směrnice dojít ke konečnému stanovisku. Je důležité toto téma vyhodnotit na základě vývoje textu, abychom mohli rozhodnout, který právní základ je vhodný. Pokud to obsah konečného textu ospravedlní, je jasné, že přidání článku 152 k článku 95 by zajisté mohlo být zváženo. Jsem připravena to v jakékoliv další fázi spolurozhodovacího procesu zvážit.

(Potlesk)

Někteří z vás opět nadnesli otázku možného nadměrného přílivu pacientů z jiných členských států, a jak bude chráněn přijímající zdravotní systém. Má odpověď je stejná jako ta, kterou bych dala těm, kdo se obávají nadměrného odlivu v případě absence předchozího povolení nemocniční péče, tedy, že záměrem tohoto návrhu není podpora mobility pacientů. Jak jsem již řekla, mobilita pacientů je omezeným jevem a neočekáváme, že se to změní. Proto by prostě bylo nepřiměřené dát členským státům volnou ruku v tom, aby mohly přijmout opatření na odmítnutí pacientů za účelem kontroly jejich přílivu. Členské státy musejí zajistit, aby pacienti z jiných členských států nebyli diskriminováni. Jakákoliv forma kontroly příchozích pacientů by musela být hodnocena v tom smyslu, zda se jedná o přijatelnou výjimku ze zásady nediskriminace na základě státní příslušnosti tak, jak je uvedeno ve Smlouvě o Evropské unii.

Co se týče pacientů, kteří trpí vzácným onemocněním, chápu, že hledáte nejlepší možný přístup tak, aby mohli mít prospěch ze zdravotní péče, kterou potřebují, ale někdy je to nejlepší nepřítelem toho dobrého. Dnes budete hlasovat o zprávě pana Trakatellise, týkající se nedávné strategie, kterou již Komise vytyčila a která se týká vzácných onemocnění a obsahuje doporučení navržená Radou. Jak víte, v těchto případech je rychlá diagnóza a přístup k léčbě složitý a ne vždy možný nebo dostupný doma. Aby bylo možné poskytnout výhody evropské spolupráce pacientům s vzácným onemocněním, musejí být zahrnuti do této směrnice o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Myslím, že například panuje široká shoda ohledně potřeby evropské spolupráce na referenčních střediscích pro vzácná onemocnění. Proto naléhám, abyste vzácná onemocnění v rámci této směrnice ponechali.

Co se týče navrženého vyjmutí transplantací orgánů, nemohu zkrátka souhlasit. Transplantace je lékařský postup a je obtížné obhájit, proč by pacienti neměli mít právo na prospěch z přeshraniční zdravotní péče, jak rozhodl i Soud. Otázka přidělení orgánu je ale jinou záležitostí. Požádala jsem proto odborníky v Komisi, aby se na tuto věc podívali a zvážili, jak by se s přidělením orgánu mělo v odlišné souvislosti zacházet.

Dnes můžeme učinit důležitý krok vpřed směrem k přijetí této směrnice. Nyní, když nás dělí jen několik málo týdnů od příštích evropských voleb, mi dovolte, abych poděkovala tomuto parlamentu a jeho správě za veškeré úsilí vynaložené k tomu, aby se dnešní hlasování mohlo uskutečnit, za což vám všem děkuji. Dovolte mi také ještě jednou poděkovat panu Bowisovi a stínovým zpravodajům za jejich úsilí a těžkou práci, a panu Bowisovi přeji brzké uzdravení. Doufáme, že bude brzy zpět, aby se ujal svých povinností a vrátil se k běžnému životu.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Philip Bushill-Matthews, zastupující za zpravodaje. − Pane předsedající, rád bych poděkoval všem kolegům za – pokud mi prominou slovní hříčku – velmi zdravou rozpravu. Rád bych zejména osobně poděkoval – a omlouvám se, že jsem to nezmínil již dříve – zpravodajům ze šesti výborů, kteří přinesli tak cenné názory, za jejich připomínky a jejich vhledy z dnešního rána. Musím také poděkovat všem kolegům napříč sněmovnou za jejich srdečné poklony Johnu Bowisovi, a to jak profesní za jeho práci, tak osobní přání brzkého uzdravení, což mu s potěšením předám.

Jako všechny zprávy i tato je založena na kompromisech a není vždy možné, aby každý souhlasil se vším. Uznávám a respektuji skutečnost, že pro některé politické skupiny a také některé delegace stále existují některé problémy, a tak stále ještě zůstává řada pozměňovacích návrhů, o nichž je nutné dnes dopoledne v plénu rozhodnout.

Rád by proto poděkoval komisařce zejména za její závěrečné poznámky, které doufejme některým kolegům v ostatních skupinách usnadní rozhodování o tom, jak hlasovat. Upřímně doufám, že v důsledku těchto poznámek celková zpráva získá širokou pozitivní podporu napříč politickými skupinami i uvnitř nich, protože učinit z potřeb pacientů prioritu by jistě mělo být nad partajní politikou.

Připouštím, že jakákoliv dnešní shoda přijde pro formální dohodu v prvním čtení v průběhu českého předsednictví příliš pozdě, ale usuzuji, že již v zásadě existuje významná politická shoda uvnitř Rady, a to díky práci, kterou již předsednictví vykonalo a rád bych mu za to poděkoval.

Vím, že John by byl rád, kdyby byla tato dohoda co nejdříve proměněna v činy a stejně tak i mnoho pacientů napříč EU, kteří příliš dlouho čekali. Jménem zpravodaje vyzývám Komisi, nově nastupující předsednictví Rady a také samozřejmě nově nastupující poslance Evropského parlamentu v příštím období, aby projednání ve druhém čtení učinili svou prioritou, a to již ve druhé polovině tohoto roku tak, aby jakékoliv zbývající problémy mohly být rychle vyřešeny. Nechceme teď ztratit energii. Tato zpráva nejen že přinese skutečný prospěch skutečným lidem napříč EU, ale ukáže, že ze spolupráce na úrovni EU mohou mít prospěch jednotlivci, ať již žijí kdekoliv a bez ohledu na své prostředky. Dnešní hlasování osvětlí cestu vpřed. Pusťme se touto cestou společně tak rychle, jak fakticky můžeme, protože koneckonců podobně jako zpravodaj, ani kolegové nikdy nemohou vědět, kdy náhle mohou takovou přeshraniční zdravotní péči sami potřebovat.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně.(RO) Rád bych poděkoval zpravodajům z různých výborů za jejich pozoruhodnou práci, kterou vykonali. Tato zpráva určuje významný krok vpřed ve smyslu zlepšení mobility pacientů v rámci EU.

V Evropě, kde je svoboda pohybu základní hodnotou, zajištění mobility pacientů je něco normálního a naprosto životně důležitého k tomu, aby bylo možné nabídnout lékařskou pomoc nejvyššího možného standardu těm, kdo takové služby potřebují. To by mohlo také vést, v dlouhodobém horizontu, ke zlepšení národních systémů zdravotní péče, a to díky určitému stupni vzájemné konkurence.

Navzdory významným zlepšením existují ale i nadále některé problémy, které nejsou tímto návrhem řešeny. Myslím, že je zapotřebí více srozumitelnosti co do podmínek uhrazení nákladů a předpisů, které tvoří základ systému předchozího schválení tehdy, když je nezbytné. Také lituji toho, že nebyla do tohoto návrhu zahrnuta mobilita zdravotního personálu, protože mobilita pacientů a mobilita zdravotního personálu jsou úzce propojeny. Aby bylo možné účinně reagovat na potřeby pacientů, požadujeme také nějaká pravidla, které umožní mobilitu lékařskému personálu s tím, že je zároveň nutné zachovat rovnováhu na úrovni národních systémů zdravotní péče, aby žádný stát neskončil s nedostatkem zdravotnického personálu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. – Návrh na systém přeshraniční zdravotní péče musí být především systémem, který respektuje práva pacientů, jenž je založen na veřejném zdraví stejně jako na zásadách vnitřního trhu a který nediskriminuje pacienty na základě schopnosti za léčbu platit. Z mého pohledu věřím, že Národní zdravotní služba ve Spojeném království musí mít právo trvat na předchozím povolení pacientova přání využít lékařské péče v zahraničí. Britští pacienti, kteří si nemohou dovolit cestovat za léčbou do zahraničí nesmějí být diskriminováni těmi, kdo si mohou dovolit platit zálohy na léčebné výdaje a pak plánují si je nechat po návratu do Spojeného království uhradit Národní zdravotní službou. Tyto praktiky vnímám jako nespravedlivé, protože umožňují pacientům získat přednostní léčbu v zahraničí, čímž “přeskakuji frontu” v rámci systému Národní zdravotní služby.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE-DE), písemně.(RO) Nové příležitosti, z nichž se mohou pacienti v Evropě těšit jsou důležitým krokem v harmonizaci zdravotních systémů v Evropě a v zajištění kvalitní lékařské péče pro všechny evropské občany. Návrh směrnice určuje zásady společné všem zdravotním systémům: stanovení modelu evropských sítí, poskytování informačních kontaktních míst pro pacienty v každém členském státě a elektronické zdravotnictví.

Tato zpráva nabízí všem členským státům významné výhody, což v důsledku zahrnuje Rumunsko. Směrnice lépe vyhovuje potřebám pacientů, protože mohou obdržet lékařskou pomoc v jiném členském státě v situaci, kdy tato nemůže být poskytnuta v nemocnici v jejich zemi původu nebo když se její poskytnutí oddaluje. Náklady budou uhrazeny zemí původu.

Jiné důležité hledisko se vztahuje k výměně dobré praxe a mobilitě specializovaného lékařského personálu stejně jako k poskytnutí volného přístupu k informacím o přeshraniční pomoci občanům. Státy musí zajistit, že jsou občané obeznámeni s nezbytnými procedurami a kritérii uznatelnosti a zároveň i s cestovními náklady a lékařskými standardy v léčebných střediscích v zahraničí. To je přesně ten důvod, proč podporuji vznik informačních středisek, aby si občané mohli vybrat jak metodu, tak místo své léčby.

 
  
MPphoto
 
 

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. – Členské státy mají odpovědnost vůči svým lidem za plánování a poskytnutí zdravotní péče.

Zdraví není zbožím, které lze koupit a prodat na vnitřním trhu.

Tento návrh je ostudou. Ukazuje, že Komise slepě prosazuje svůj zdiskreditovaný a zastaralý liberalizační program. Chce privatizovat všechno, co lze a dále soustřeďovat moc do svých vlastních rukou. Diskriminuje méně bohaté lidi v bohatých zemích a všechny kromě těch nejbohatších v méně bohatých zemích. Jedná se o listinu zničení služeb veřejného zdravotnictví v členských státech.

Evropská komise by měla ostudou svěsit hlavy a měla by tento návrh okamžitě stáhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně.(RO) Návrh směrnice o uplatnění práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči se pokouší vytvořit konzistentní rámec Společenství a nabídnout pacientům jistotu v této oblasti, kde dodnes byla pravidla položena Evropským soudním dvorem. Ačkoliv jsou zásady Soudu plně uplatnitelné, byly nyní výše zmíněnou zprávou některé “šedé” zóny objasněny.

V průběhu procesu transpozice rozhodnutí Evropského soudního dvora týkajících se práv pacientů na získání lékařské pomoci v jiném členském státě do předpisů Společenství, návrh směrnice zachovává nezbytnou rovnováhu co se týče odpovědností členských států v této oblasti.

Ustanovení směrnice mají také za cíl umožnit přístup k lékařským službám tím, že požadují zavedení systému přímých úhrad mezi financujícím orgánem v zemi původu a hostitelskou nemocnicí.

Další zajímavý bod v této zprávě se týká vzájemného uznávání lékařských předpisů. Text pouze nabízí doporučení týkající se možnosti, aby lékárna v zemi původu respektovala předpis vystavený lékařem v jiné členské zemi s tím, že je na rozhodnutí členské země, které léky budou k dispozici na lékařský předpis.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) Dohoda, jíž bylo dosaženo ke zlepšení mobility pacientů je celkově dobrá. Zjednodušení poskytování přeshraniční zdravotní péče představuje důležitý krok směrem ke skutečně svobodnému pohybu lidí. Řečeno i ekonomicky, lepší využití kapacit specializovaných klinik přinese užitek. Když položíme všechna tato pozitiva na jednu stranu, nesmíme ale ani přehlížet obrovské výzvy, které se týkají lepšího propojení národních systémů. Zaprvé musí existovat větší jistota týkající se otázky nákladů. Nesmí dojít k znevýhodnění členského státu, který realizuje léčbu, díky nedostatečné vyjasněnosti toho, zda má účet zaplatit pacient nebo vysílající stát.

Pravidla pro systém vyrovnání musí být přesně stanovena a musí se také vzít v úvahu různé národní podmínky.

Mimo to musí být zabezpečeno vnitrostátní poskytování služeb a není záměrem, aby vnitrostátní poskytování služeb trpělo díky větší mobilitě pacientů. Těší mě, že je toto v textu potvrzeno. Do budoucna je přeshraniční poskytování zdravotních služeb dalším milníkem na cestě k evropské integraci. Co se ale týče provádění, je nutno věnovat pozornost tomu, aby lepší mobilita pacientů nevedla ke zdravotní turistice.

 
  
MPphoto
 
 

  Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. (FI) V členském státě jako je Finsko, kde chudí lidé, zeměpisné podmínky a jazyk představují bariéry k získání zdravotních služeb za hranicemi země, by takováto směrnice mohla zvýšit nerovnost v přístupu k službám. Jen bohatí mohou zvolit alternativní služby v jiných zemích, a tím také podkopávají systém veřejné zdravotní péče, který pro chudé znamená záchrannou síť. Veřejné peníze odtékají do služeb poskytovaných bohatým v zahraničí. Proto nemohu přijetí této směrnice podpořit. Je navíc nesmyslné, aby právní základ směrnic tvořila životaschopnost vnitřního trhu a ne práva pacientů.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí