Doslovný záznam ze zasedání

Pátek, 24. dubna 2009 - Štrasburk

3. Přeshraniční platby ve Společenství – Činnost institucí elektronických peněz (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o:

– zprávě (A6-0053/2009) paní Starkevičiūtėové předložené jménem Hospodářského a měnového výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách ve Společenství (KOM(2008)0640 – C6-0352/2008 – 2008/0194(COD)) a

– zprávě (A6-0056/2009) od pana Purvise předložené jménem Hospodářského a měnového výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, kterým se mění směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a ruší směrnice 2000/46/ES (KOM(2008)0627 - C6-0350/2008 - 2008/0190(COD)).

  Margarita Starkevičiūtė, zpravodajka. − (LT) Dnes, kdy hospodářství Evropské unie prochází obdobím recese, je nesmírně důležité podpořit hospodářský růst. Jedním ze zdrojů hospodářského růstu Evropské unie je rozšiřování společného trhu, který je stále velmi roztříštěný, především v oblasti finančních služeb. Návrh, který před námi leží, by měl tento problém vyřešit a vytvořit jednotnou oblast pro platby v eurech.

Tento dokument již prošel určitým vývojem. Jakmile bylo zavedeno euro a v zemích eurozóny byly zrušeny směnné kurzy, bylo evidentní, že ceny za přeshraniční platby se stále liší od cen za místní platby. Z tohoto důvodu bylo přijato nařízení (ES) č. 2560 Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách v eurech, které vstoupilo v platnost na konci roku 2001. Zavedlo stejné poplatky pro odpovídající místní, vnitrostátní a přeshraniční platby a posílilo tento princip. Účelem bylo snížit ceny pro spotřebitele a zajistit větší konkurenceschopnost na trzích platebních služeb.

Zavedením tohoto nařízení se snížily poplatky za platby; přeshraniční převod částky 100 EUR například stával v Evropské unii průměrně 24 EUR, dnes stojí 2,50 EUR. Na druhé straně dokument odhalil určité nedostatky. Proto jsme rozhodli, že bude přepracován.

Dokument, který máme před sebou, je vylepšenou verzí nařízení č. 2560. Co je v dokumentu nového? Za prvé byl princip rovnosti poplatků za přeshraniční a odpovídající domácí platby rozšířen na přímé inkaso. To předtím nebylo možné. Po vytvoření jednotného prostoru pro platby v eurech a přijetí směrnice o platebních službách se platební prostředí v Evropě změnilo; proto je důležité, že od listopadu 2009 bude možné používat populární metodu elektronických plateb, přímého inkasa, na přeshraniční bázi. Směrnice, jejímž účelem je pomoci tento společný model přímého inkasa vytvořit, stanoví, že pokud neexistuje dvoustranná dohoda mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemcem, bude na přechodné období do roku 2012 stanoven standardní prozatímní vícestranný mezibankovní poplatek za přímé inkaso ve výši 0,08 EUR.

Dokument také ukazuje, jak lze zlepšit obranu spotřebitelských práv a odstranit překážky podnikání. Navrhuje se v něm, aby členské státy jmenovaly kompetentní orgány, které budou dohlížet na provádění tohoto nařízení. Tyto orgány by měly také ve spolupráci s jednotlivými státy aktivně pracovat na tom, aby obchodování bránilo méně překážek, a měly by také stanovit zásady pro hodnocení postupů, aby zjistily míru souladu s příslušným principem.

Další novinkou, kterou přináší revize tohoto dokumentu, je návrh na postupné rušení povinností bank v některých státech týkající se poskytování statistik platební bilance, a vytvoření odlišných postupů pro poskytování statistik platební bilance.

Je mi velice líto, že v tomto bodě nelze s Radou dosáhnout dohody a že je prozatím stále nutné definovat revizní postupy a postupy provádění statistik platební bilance. Parlament a Komise vyhlásily, že se stanoví přesný termín.

  John Purvis, zpravodaj. − Paní předsedající, tato směrnice reaguje na rostoucí význam elektronického obchodu a elektronických peněz a na potřebu jasného legislativního rámce. Jejím účelem je usnadnit používání elektronických peněz pro on-line platební účty, předplacené účty mobilních telefonů, hrazení jízdenek a dárkových kuponů.

Elektronické peníze nejsou jiné než ostatní formy peněz v tom, že je v nich uložena peněžní hodnota a představuje vhodné prostředky směny. Na rozdíl od platebních nástrojů spojených s bankovními účty, jako jsou kreditní a debetní karty, však fungují jako předplacený nástroj jejich vlastníka. Používají se k platbám – obvykle relativně malých částek – za jiné než uživatelské záležitosti, čímž se liší od jednoúčelových předplacených karet, jako jsou telefonní karty. Za účelem využívání elektronických peněz není nutné mít bankovní účet, což je obzvlášť významné pro ty, kdo nemají nebo nemohou mít bankovní účty.

Již před osmi lety napsal Benjamin Cohen ve svém článku „Elektronické peníze: nový den, nebo falešný úsvit?“, že nás brzy čeká éra elektronických peněz. Tato prognóza byla bohužel příliš optimistická a předčasná, přinejmenším pro Evropu. Elektronické peníze zatím nejsou pro Evropu tolik výhodné, jak se očekávalo, když o nich byla v roce 2001 přijata první směrnice.

Důvodem byly pravděpodobně příliš velké požadavky na počáteční kapitál a jiná příliš velká bezpečnostní omezení. Počet institucí elektronických peněz se v jednotlivých členských státech značně liší. Například Česká republika má více než 40 institucí elektronických peněz, zatímco Francie a Německo jich mají dohromady celkem 12. Dvě německé instituce elektronických peněz byly dokonce nuceny fungovat v rámci britské jurisdikce z důvodu obrovských rozdílů v předpisech, a to i po přijetí této směrnice. V srpnu 2007 – před dvěma lety – představoval objem nevyčerpaných elektronických peněz pouhou 1 miliardu EUR, zatímco objem hotovosti v oběhu byl 600 miliard.

Elektronické peníze tedy ještě evidentně čeká dlouhá cesta, než se stanou věrohodnou alternativou hotovosti. Jejich vliv však i přes omezení výrazně roste a tato nová směrnice by měla umožnit vznik nových, inovativních a bezpečných služeb elektronických peněz, zajistit přístup na trh novým subjektům a podpořit skutečnou a účinnou hospodářskou soutěž mezi účastníky trhu. Možnost vstoupit na trh budou mít noví a menší operátoři, protože výše potřebného počátečního kapitálu bude snížena z 1 milionu EUR na 350 000 EUR. Hospodářský a měnový výbor by nepochybně chtěl méně.

Poskytovatelé mohou rozšířit prodejní místa, kde lze elektronické bankovnictví provádět. Například zákazník, který si elektronickými penězi kupuje lístek na metro, by si mohl na stanici ve stánku koupit i kávu, noviny nebo pugét květin. Takto to již velmi úspěšně funguje například v Hongkongu.

Spěchali jsme s legislativním procesem, abychom dosáhli souhlasu v prvním čtení a aby bylo možné toto opatření uzákonit před evropskými volbami. Velmi upřímně děkuji Ivovi a Melanii z týmu Hospodářského výboru, stínovým socialistickým a liberálním zpravodajům panu Pitellovi a paní Raevové, útvarům Komise a českému předsednictví, především Tomáši Trnkovi a jeho týmu, za jejich konstruktivní spolupráci. Nikdo z nás nedosáhl všeho, čeho jsme chtěli dosáhnout, ale domnívám se, že jsme učinili významný krok vpřed a chtěl bych poděkovat Parlamentu za podporu tohoto projektu.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, především bych chtěl uvést, že si Komise cení rychlosti, s jakou se Parlament chopil těchto dvou otázek, které jsou tak důležité, a v tomto ohledu bych chtěl poděkovat jak zpravodajům, tak paní Berèsové, předsedkyni Hospodářského a měnového výboru, za její zásadní přispění k rychlosti práce.

Jsme nyní jen pár měsíců od konečné lhůty, do kdy musí členské státy směrnici o platebních službách provést do své legislativy. Tato dvě opatření jsou společně s pozoruhodným úsilím institucí působících v sektoru plateb zaměřeným na vytvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) zásadním a dobře načasovaným krokem k dokončení jednotného platebního trhu. Tato opatření společně se směrnicí vytvoří právní základ, který je nutný pro zajištění transparentnosti, jistoty a stability trhu. Jednání, která jsme vedli v posledních týdnech, mám umožnila dosáhnout o těchto otázkách velmi rychle dohody.

Pokud jde o revidované nařízení o přeshraničních platbách, s velkou radostí oznamuji, že Komise podporuje navrhovanou úpravu, která je výsledkem kompromisu. Komise vítá zejména to, že byl do textu zahrnut její původní návrh článků regulujících otázku vícestranných mezibankovních poplatků pro přímé inkasní platby. Trh tato ustanovení očekává a považujeme za nepostradatelné pro to, aby mohly evropské banky spustit přímé inkaso v SEPA.

Podle těchto pravidel budou mít instituce působící v sektoru plateb tři roky na to, aby předložily dlouhodobý obchodní model zautomatizovaných inkas, která budou v souladu s pravidly konkurence. Komise je v duchu kompromisu ochotná nahradit bezpodmínečné odstranění těchto povinností doložkou o přezkumu, jak navrhuje Parlament a Rada.

Pokud jde o revidovanou směrnici o elektronických penězích, jde o obzvlášť ambiciózní právní předpis, který poskytne vítanou druhou šanci na vytvoření trhu s elektronickými penězi, který bude opravdu užitečný. Účelem směrnice je poskytnout trhu jasný a vyvážený právní a obezřetnostní rámec, kdy dojde k odstranění nadbytečných, neadekvátních a nepřiměřených překážek, bránících přístupu na trh, a podaří se zatraktivnit podnikání s vydáváním elektronických peněz.

Nová směrnice by měla podpořit skutečnou a efektivní konkurenci mezi všemi subjekty na trhu a současně zajistit rovné podmínky pro všechny poskytovatele platebních služeb a vysokou úroveň ochrany občanů. Dosažený kompromis vytváří vynikající rovnováhu, plně chrání naše původní cíle a současně poskytuje vhodnou odpověď na legitimní obavy vyjádřené během procesu přijímání. Proto tento návrh plně podporujeme.

  Aloyzas Sakalas, autor stanoviska Výboru pro právní věci. − Paní předsedající, Výbor pro právní věci podporuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách ve Společenství.

Cíle iniciativy Komise jsou tyto: za prvé nahradit stávající nařízení a přizpůsobit ho vývoji trhu; za druhé, zlepšit ochranu práv spotřebitele a poskytnout adekvátní právní rámec pro rozvoj moderního a efektivního platebnímu systému v rámci EU a za třetí docílit vnitřního trhu platebních služeb v eurech.

Výbor pro právní věci byl určen, aby přeložil stanovisko hlavnímu Hospodářskému a měnovému výboru. Ve stanovisku se navrhuje, aby členský stát mohl určit, že existující instituce budou působit jako příslušné orgány a budou používat nebo rozšiřovat existující postupy týkající se přeshraničních platebních služeb. Je důležité použít a zlepšit již existující opatření a subjekty pro řešení sporů, aby bylo možné efektivně řešit stížnosti a spory týkající se tohoto návrhu.

Důležité je také zdůraznit, že principy proporcionality, subsidiarity a především rozšířený princip rovnosti poplatků za přeshraniční platby budou splňovat Smlouvu o ES, článek 95(1). Přeshraniční platby v eurech vyžadují globální přístup na úrovni celého Společenství, protože pravidla a principy musí být ve všech členských státech stejná, aby se dosáhlo právní jistoty a rovných podmínek pro všechny účastníky evropského trhu plateb.

  José Manuel García-Margallo y Marfil, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Paní předsedající, chci se vyjádřit jen k nařízení o přeshraničních platbách a zprávě paní Starkevičiūtėové.

Jak velmi dobře vysvětlila, nařízení odpovídá potřebám, které byly zaregistrovány jako výsledek zavedení eura, a stanovuje relativně jasný princip: poplatky musí být pro domácí platby i pro přeshraniční platby stejné. Na interním trhu jde o rozumné pravidlo, které se ale před tímto nařízením zdaleka nedodržovalo.

Nařízení se tak stalo odpalovací rampou pro jednotnou oblast pro platby v eurech, o které se pan zpravodaj také zmiňoval, a proto mám několik dalších poznámek.

Nařízení se časem přežilo a bylo ho nutné zrevidovat, aby se přizpůsobilo změnám na finančních trzích a také směrnici o platebních službách.

Komise si stanovila tři cíle revize: za prvé zahrnout do rámce předpisu přeshraniční přímé inkaso; za druhé vytvořit postupy pro mimosoudní řešení problémů, které se mohou při uplatnění tohoto nařízení objevit; a za třetí usnadnit oznamovací povinnosti pro účely statistiky platební bilance.

Evropský parlament celkově s tímto přístupem souhlasil, ale udělal tři významné změny: vyjasnil právní definice stanovené nařízením, varoval nebo připomenul členských státům, že musí účinněji než v minulosti toto nařízení plnit a za třetí vyzval k větší spolupráci mezi členskými státy.

Mě znepokojovala otázka oznamovací povinnosti pro účely statistiky platební bilance, která byla vyřešena dohodou mezi jednotlivými institucemi. Proto mohu říct, že jsem s dosaženým výsledkem naprosto spokojený.

  Pervenche Ber ès, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, chtěla bych pohovořit o zprávě pana Purvise o elektronických penězích.

Především se domnívám, že pokud přemýšlíme o důvodech, proč jsou zde elektronické peníze méně rozvinuté než v Hongkongu, je to bezpochyby proto, že evropští občané se naučili velmi snadno využívat bankovní karty.

Parlament měl při přípravě tohoto právního předpisu dvě obavy: za prvé, v době, kdy všichni mluví o otázce dohledu, nechceme deregulovat dohled nad institucemi elektronických peněz jen z důvodu tlaku jejich lobby. Evropský parlament proto trval především na tom, aby instituce, vydávající elektronické peníze a spravující elektronické peníze mohly být předmětem řádného dohledu, a myslím, že v tomto ohledu jsme získali řadu záruk. Jsem za to ráda.

Stejně tak jsme měli obavy, aby se vzaly v úvahu zájmy občanů a uživatelů elektronických peněz, zejména když chtějí ukončit smlouvy, aby jim instituce spravující elektronické peníze nenutily restrikce a poplatky, které by se nám zdály přehnané.

V tomto duchu jsme tedy tento návrh podpořili a doufáme, že usnadní život našich spoluobčanů, kteří budou moci využívat elektronické peníze, a doufáme také, že výsledkem nebudou excesy, zejména pokud jde o mechanismus dohledu.

  Mariela Velichkova Baevŕ, jménem skupiny ALDE. – (BG) Návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách ve Společenství, jehož účelem je nahradit současné platné nařízení, je spojen s vytvořením integrovaného evropského platebního trhu. Účelem návrhu je také zvýšit ochranu zájmů a práv spotřebitelů a zmírnit zátěž spojenou s oznamovací povinností pro účely statistiky.

Článek 5 o platební bilanci a článek 12 o doložce o přezkumu jsou předmětem kompromisu, o něhož usiluje naše zpravodajka paní Margarita Starkevičiūtėová a který Bulharsko podporuje. Kompromis nabízí možnost pro správně načasované a přiměřené hodnocení.

Současná globální finanční krize soustřeďuje pozornost na potřebu náležitých statistických dat. Bulharsko je pro zrušení oznamovací povinnosti založené na zúčtování uložené poskytovatelům platebních služeb u statistik platební bilance do 50 000 EUR.

Bulharsko podporuje zrušení článku 5(2), vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny výhrady, pokud jde o potenciální ztrátu informací a zhoršení kvality statistik platební bilance, stejně tak v souvislosti s nutností technické lhůty pro přechod na systém přímého oznamování.

  Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, ještě jednou chci ocenit, jak se Parlament s těmito dvěma otázkami vypořádal. Znamená to, že nové nařízení o přeshraničních platbách vstoupí v účinnost dle plánu 1. listopadu tohoto roku a trh s elektronickými penězi bude tak mít druhou možnost se rozvinout.

Toto nařízení bude současně se směrnicí o platebních službách představovat dva evropské předpisy, jež umožní vytvořit moderní, komplexní právní rámec pro platební trh Společenství a vyšlapou cestu k tomu, aby instituce působící v sektoru plateb byly schopny plně rozvinout jednotnou oblasti pro platby v eurech. Tento projekt nabídne evropským spotřebitelům a firmám plně integrovaný platební trh, který bude zdatný z hlediska nákladů a vysoké úrovně kvality.

Komise proto děkuje – a já tak činím s obzvlášť velkou radostí – Evropskému parlamentu za jeho nejnovější signál závazku vůči jednotné oblasti pro platby v eurech.

  Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Paní předsedající, elektronické peníze, které lze používat v přeshraničním styku, představují značný pokrok. Pro EU je takovéto vylepšení vnitřního trhu cestou podpory jejich využití důležité. Chtěl bych však využít této příležitosti a připomenout, o čem ve skutečnosti mluvíme.

Když jsme ve velké řadě evropských zemích zavedli euro, bylo to na základě analýz významu měnové unie. Význam tkví v tom, že jsme snížili náklady spojené se směnou peněz a další náklady na transakce. Díky společné měně jsme omezili náklady na informace. Cena, kterou za to platíme, je ta, že máme více nestabilní úspory. Je pro nás obtížnější udržet stabilní a vysoké míry nezaměstnanosti a udržet stabilní státní finance. Právě teď jsme svědky tomu, že jde nyní v zemích jako je Irsko, Španělsko, Itálie a Řecko všechno od desíti k pěti.

Všimněte si, že oběti by měly být vyváženy zisky z nižších nákladů na transakce z důvodu společné měny, ale zisky se neustále zmenšují právě proto, že pokrok týkající se platebního systému je tak rychlý. Zakrátko budeme v pozici, kdy zjistíme, že máme tak dostatečně účinný platební systém, že náklady budou zanedbatelné. Pak budeme mít společnou měnu, která je pro nás momentálně jen zárukou nestability našeho evropského hospodářství. Toto jsem říkal dříve a nyní můžete vidět, že se to děje. Žádám vás, abyste o tom přemýšleli.

  Margarita Starkevičiūtė, zpravodajka. − (LT) Chtěla bych říct, že text, který před sebou máme, je kompromis, kterého bylo dosaženo složitými jednáními mezi Radou, Komisí a Parlamentem.

Jde však o pozitivní výsledek a chtěla bych poděkovat zástupci Rady panu Trinkovi a zástupcům Komise za jejich spolupráci a chci také poděkovat pracovníkům Hospodářského a měnového výboru, kteří pomáhali tento dokument připravit. Odpovím na otázky pana Lungrena, tedy že se tím podpoří celá eurozóna, protože se posílí postupy pro euro transakce. Jako zástupce země, která není součástí eurozóny, mám radost, že toto nařízení lze na přání členských států mimo eurozónu uplatnit i na platby v národní měně, což je v Litvě litas.

Prozatím se ceny za přeshraniční platby a ceny za domácí platby v národní měně v našich zemích stále liší. Částečně je to dáno tím, že nejsme zeměmi eurozóny. Myslím, že prvním krokem směrem ke vstupu do eurozóny by pro nás, členské země, které nejsou členy eurozóny, mělo být to, že začneme využívat tento princip u národních měn. Důležité je i to, že tím, že toto nařízení podporuje přeshraniční platby, otevírá se cesta k modernizaci evropského bankovního odvětví, protože banky mají tříleté přechodné období na přípravu nového obchodního modelu, který by měl zefektivnit platby.

Je to velmi důležité, vzhledem k tomu, jak často mluvíme o inovacích, nových iniciativách a modernizaci. Tento dokument vytváří přesně správné podmínky pro toto všechno.

  John Purvis, zpravodaj. − Paní předsedající, abych uklidnil obavy paní Berèsové, týkající se obezřetnostního dohledu, chtěl bych uvést, že jsme v této směrnici trvali na tom, že elektronické peněžní prostředky nejsou vklady a nelze je využívat k úvěrování. Jen jsme o něco víc otevřeli dveře k elektronickým penězům.

Základní kapitálové požadavky se snížily na 350 000 EUR; Hospodářský a měnový výbor by raději upřednostnil částku 200 000 EUR. Kapitálový požadavek je 2 % neuhrazených elektronických finančních prostředků; byli bychom raději za 1,6 %, ale s 20 % flexibilitou nahoru a dolů mohou jít liberálnější členské státy dolů na 1,6 % a konzervativní členské státy nahoru na 2,4 %.

Není ideální, že máme před sebou v Evropské unii stále perspektivu tak nevyrovnané hrací plochy, především s ohledem na to, že jsme trvali na tom, aby byly prostředky uživatelů elektronických peněz plně ochráněny, a existují i další důležité komfortní ochrany jako je například zpětné odkoupení, o němž se zmínila paní Berèsová. S ohledem na výši kapitálových požadavků se také musela nastavit úroveň výjimek pro čistě národní poskytovatele služeb elektronických plateb na 5 milionů EUR místo 2 milionů EUR.

Dohromady jde o velmi umírněný krok vpřed. Není dokonalý. To jsou kompromisy zřídkakdy. Téměř určitě bude nutné otázku za tři či čtyři roky přezkoumat a doufám, že do té doby vstoupí na trh víc provozovatelů. Uživatelé a obchodníci se budou dožadovat většího výběru. Nejvíce pochybující regulační orgány, banky, paní Berèsová – a dokonce Evropská centrální banka – se smíří s tím, že jde o užitečnou a uživatelsky přívětivou službu, která neznamená riziko pro evropské hospodářství. My v Evropě můžeme konečně využít všech možností, které elektronické peníze nabízejí.

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes.