Předsedající. − Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení týkajících se podpory pro Zvláštní soud pro Sierra Leone(1).
Corina Creţu, autor. – (RO) Jeden z problémů, které postihují systémy soudnictví v mnoha zemích světa, není ani tak absence řádně strukturovaného právního rámce, ale spíše nedostatečné prosazování soudních rozhodnutí. V zemích postižených pohromou občanské války, neustálého konfliktního stavu nebo masakrů jsou důsledky této situace z humanitárního hlediska a z hlediska rozvoje katastrofické.
V případě Zvláštního soudu pro Sierra Leone je zdaleka nejdůležitější, aby se prosadila právní rozhodnutí, protože tento soud vydává v mezinárodním právu řadu významných precedentů. Není to jen první dvůr tohoto druhu zasedající v zemi, kde se souzené věci staly, ale jde o první soud, který v osobě Charlese Taylora obvinil a odsoudil bývalého prezidenta Libérie, hlavu afrického státu, který byl stále ve funkci, když soud začal.
Tyto aspekty společně s nedávným odsouzením tří bývalých vůdců rebelů z období občanské války jsou výraznými ukazateli odhodlání mezinárodního společenství a vlády Sierra Leone tvrdě zakročit proti pocitu beztrestnosti, který dávali najevo ti, kdo po celé desetiletí prováděli zvěrstva.
Mezinárodní společenství musí zcela dokončit uskutečnění projektu, navrženého pro posílení soudního a právního stavu v Sierra Leone. Mandát Soudu brzy, tedy v roce 2010, skončí a vláda v Sierra Leone upřímně přiznala, že není schopná zajistit prosazení rozsudků.
Je proto nesmírně důležité, aby Evropská unie a mezinárodní partneři zapojení do mírového procesu podpořili a prosadili provedení rozsudků, které Zvláštní soud vydal. Nezáleží na tom jen postup směrem k míru a stabilitě v regionu, ale také důvěryhodnost zvláštních dvorů založených s podporou mezinárodního společenství v dalších zemích.
Charles Tannock, autor. − Pane předsedající, mezinárodní humanitární právo je relativně nová a poněkud nedokonalá součást právní vědy, která ale dosáhla několika velkých úspěchů. V Evropě sehrál Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii nesmírně významnou roli, neboť přinesl spravedlnost do regionu poničeného řadou surových válek. Podobně stíhal soud v Tanzánii osoby odpovědné za genocidu ve Rwandě v roce 1994.
Známe tudíž potenciál takovýchto soudů pomáhat válkou poničeným regionům skoncovat s ovzduším beztrestnosti a pohnout se dál. Takto zajištěná spravedlnost je v mnoha ohledech stejně cenná jako finanční pomoc Evropské unie. Mezinárodní společenství by proto mělo dál podporovat Zvláštní soud pro Sierra Leone tím, že v případě nutnosti a na vyžádání poskytne bezpečná vězeňská zařízení v členských státech pro uvěznění odsouzených tyranů.
Jedním z mých úspěchů, na něž jsem v tomto Parlamentu nejvíc hrdý, byla moje role v usnesení Parlamentu, vyzývajícím Nigérii, aby vydala Charlese Taylora před soud, což se nakonec prostřednictvím OSN podařilo. Bez silného a plně fundovaného Zvláštního soudu pro Sierra Leone však unikne mnoho dalších zločinců nepotrestaných.
Mikel Irujo Amezaga, autor. − (ES) Pane předsedající, před dvěma lety jsem měl možnost jako člen mise vedené mou kolegyní paní Isler Béguinovou, která je zde přítomna, navštívit Sierra Leone, zúčastnit se jednání Zvláštního soudu a uvědomit si, jak obrovský úkol plní, nejen pro Sierra Leone, ale pro celé lidstvo.
Zvláštní soud pro Sierra Leone pochopitelně vytvořil precedens, jak zde již bylo zmíněno. Vytvořil precedens v tom, jak uvádí usnesení, že byl prvním mezinárodním soudem financovaným z dobrovolných příspěvků, prvním, který byl vytvořen v zemi, kde se údajné zločiny odehrály, a také prvním soudem – jak zde již bylo zdůrazněno – který obvinil bývalou hlavu státu.
Ze všech těchto důvodů, nejen protože vytvořil precedens, ale také protože je měřítkem, ke kterému se vztahují ostatní soudy, jež vznikly a vytvářely se podle něj – jako jsou soudy ve Rwandě, bývalé Jugoslávii, Kambodži nebo Libanonu – považujeme za nesmírně důležité, aby bylo toto usnesení, na němž společně se soudem již několik měsíců pracujeme, přijato.
Před dvěma lety jsme přijali usnesení na podporu jeho financování, protože v té době procházel Zvláštní soud obtížným obdobím, byl bez financí a neměl potřebnou podporu – a i zde bychom měli poděkovat také Evropské komisi, která soudu poskytla finanční podporu.
Nyní žádáme především o dvě věci: za prvé, aby ti, kdo byli odsouzeni, mohli své tresty nastoupit – tady nejde o fungování Zvláštního soudu, který svou práci ukončí příští rok, ale o dědictví, které nám nechává – a za druhé, aby bylo na tyto účely k dispozici víc prostředků.
Krátce řečeno, Zvláštní soud pro Sierra Leone je skvělým příkladem a měřítkem pro nás pro všechny a pro všechny soudy, které řeší válečné zločiny. Jde o skvělý příklad a měřítko a o lekci, kterou nám dala druhá nejchudší země planety: po vstupu do budovy soudu jsme spatřili heslo „bez spravedlnosti není míru“. A přesně proto máme morální povinnost nejen my jako Evropané, ale jako lidské bytosti, zajistit, že dědictví tohoto Zvláštního soudu nechá v historii svou stopu.
Erik Meijer, autor. − (NL) Pane předsedající, Sierra Leone zažila stejně jako sousední Libérie obrovská zvěrstva, kvůli nimž přišlo mnoho obyvatel o život nebo zůstali vážně zranění, duševně či fyzicky.
Zločinci, kteří posílali dětské vojáky uřezávat nevinným lidem končetiny, by měli být potrestáni, a ne aby dostali možnost své zločiny zopakovat. Zdá se, že se pokus zajistit v období let 2000 a 2010 toto potrestání, nezdaří. Zvláštní soud OSN pro Sierra Leone je neschopen fungovat. Nikdo, kde je shledán vinným, nemůže být v Sierra Leone zavřen do vězení na jakoukoliv slušnou dobu.
Otázka zní, co ještě můžeme udělat pro zajištění lepšího výsledku? Soud nebude úspěšně fungovat bez financí zvnějšku, bez prodloužení svého mandátu nebo bez míst ve vězeních mimo území Sierra Leone. Usnesení na tyto možnosti právem upozorňuje. Toto prohlášení musí rychle vést k přijetí opatření. Jinak bude příliš pozdě.
Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, v Polsku se někdy říká, že „když se řekne A, musí se říct i B“. To je pro naši dnešní rozpravu, která se týká především finanční podpory pro Zvláštní soud pro Sierra Leone, velmi důležité. Je pravda, že prožíváme krizi a Soud, který je udržován z dobrovolných příspěvků z různých zemí, spolyká velké sumy peněz. Nesmíme však dopustit, aby tento svým způsobem jedinečný orgán musel ukončit svou práci mezinárodní ostudou – a ostudou by bylo, kdyby soud přestal pracovat z finančních důvodů a odsouzení by byli propuštěni.
Evropská unie a podle mého názoru především OSN jsou povinny dovést práci Soudu do konce, zajistit finanční podporu a provedení rozsudků, které Soud vydá.
Práce soudu a jeho vysoké náklady jsou předmětem mnoha výměn názorů v samotné Sierra Leoně, protože zde velké množství lidí čeká na odškodnění, a Sierra Leone je jednou z nechudších zemí světa. Proto bychom při souzení minulosti neměli zapomínat na budoucnost.
Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, Zvláštní soud pro Sierra Leone odsoudil Issu Hassana Sesaye, velícího důstojníka Jednotné revoluční fronty (RUF), k 52 letům vězení. Odsouzen byl i jeden z velitelů RUF Morris Kallon, a to ke 40 letům vězení, a Augustine Gbao, odpovědný za bezpečnost RUF, ke 25 letům vězení.
Zorganizovali jedno z nejkrutějších povstaleckých hnutí moderní doby. Drastické mrzačení civilního obyvatelstva a především amputace končetin v masovém měřítku, sexuální násilí jako zbraň, přijímání dětí do armády – to jsou jen některé z brutálních metod, které Jednotná revoluční fronta pod velením odsouzených používala.
Přísný trest v jejich případě je výrazným signálem, který by měl zamezit ostatním, aby páchali podobné činy, a signálem toho, že civilizovaný demokratický svět nebude mlčet a má mocný nástroj vzepřít se pachatelům takovýchto zvěrstev. Tímto nástrojem je Soud a Soud by měl dostat podporu, jak finanční, tak politickou.
Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, jsem skutečně ráda, že se tato rozprava koná, protože se ji snažíme dostat na program jednání už po několik zasedání.
Takže dnes, nedlouho před koncem tohoto volebního období, bychom skutečně chtěli zdůraznit, že Sierra Leone – jedna z nechudších zemí světa – které se skutečně podařilo vytvořit tento Zvláštní soud pro souzení osob odpovědných za krutosti, by měla dostat podporu.
Byla jsem v čele evropské volební pozorovací mise v Sierra Leone a myslím, že je skutečně naším politickým a morálním úkolem podpořit tento soud, protože by bylo skutečně nepřijatelné a nemyslitelné, kdyby tento soud nemohl možná z finančních důvodů pokračovat.
Vyzývám proto Komisi, aby ho podpořila, pochopitelně finančně. Kdysi nás ostatně soudci těchto soudů prosili o finanční podporu na zajištění další práce tohoto Zvláštního soudu.
Dnes jde však o politickou rovinu, protože bude v roce 2010 končit. Musíme…
(Předsedající řečnici přerušil)
Antonio Tajani, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská Komise se pevně zavázala pomoci Sierra Leone v přechodu z poválečné situace do stavu růstu a rozvoje. Komise bezpochyby podporuje závazek země upevnit mír, stabilitu a především demokracii.
Komise v této souvislosti uznává a oceňuje základní úlohu, kterou znamenal a stále znamená Zvláštní soud pro Sierra Leone v kontextu obnovení míry a stability v Sierra Leone. Jsme přesvědčeni, že činnosti Zvláštního dvora mohou všem předat sdělení, že žádný závažný zločin proti humanitě, žádná genocida a žádný válečný zločin nezůstanou bez potrestání.
Zvláštní soud pro Sierra Leone sehrál totiž základní funkci v rozvoji mezinárodního práva, díky precedenčnímu právu, které se vytvořilo u otázek jako je verbování dětských vojáků a vynucených sňatků, které byly předmětem prvních rozsudků Zvláštního soudu. Komise za tímto účelem od roku 2003 podporovala aktivity Zvláštního dvora. Z prostředků Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva jsme Zvláštnímu dvoru věnovali 2 700 000 EUR. Účelem těchto financí je podporovat aktivity Zvláštního dvora, rozšiřovat jeho cíle podpory právního řádu, mezinárodního humanitárního práva a lidských práv v Sierra Leone a v celém regionu západní Afriky.
Komise kromě toho přijala v roce 2008 projekt, připravený společně se Zvláštním dvorem a vládou Sierra Leone, financovaný 1 milionem EUR z 10. Evropského rozvojového fondu. Projekt, který se má uskutečnit během roku 2009 a 2010, zahrne předchozí činnosti a má v úmyslu zajistit trvalé dědictví, o které se půjde opřít i po ukončení činnosti Zvláštního soudu, zejména díky posílení kompetencí právních profesí a institucionální kapacity celkového právního systému v Sierra Leone.
Komise byla informována o rozpočtových problémech Zvláštního soudu a v roce 2008 mu poskytla nouzovou pomoc ve výši 2,5 milionu EUR z Nástroje stability určených na pokrytí finančních nákladů a především mezd zaměstnanců Zvláštního soudu. V tomto ohledu se Komise s potěšením dozvěděla, že se Zvláštnímu dvoru podařilo pokrýt několikaměsíční rozpočtový deficit. Věříme, že i přes světovou hospodářskou krizi se mezinárodnímu společenství podaří najít prostředky nutné k tomu, aby Zvláštní soud úspěšně plnil své úkoly a ukončil soud s bývalým prezidentem Libérie Charlesem Taylorem.
Na závěr chci vyjádřit podporu požadavku dalšího posouzení a zkoumání úkolů a funkcí různých zvláštních soudů a s radostí vás mohu jménem Komise informovat, že budou v této oblasti financovány dvě iniciativy z položky lidských práv „konflikty a bezpečnost“ v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum.