Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 4. května 2009 - Štrasburk

2. Prohlášení předsednictví

  Předseda. − Dámy a pánové, před několika dny jsme si připomněli páté výročí největšího rozšíření v dějinách Evropské unie. Dne 1. května 2004 sedmdesát pět milionů lidí z deseti zemí střední a východní Evropy, ale i z oblasti Středozemního moře – jmenovitě z Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Malty a Kypru – vyjádřilo svou radost z toho, že se stali občany Evropské unie. Po tomto rozšíření následovalo v roce 2007 přistoupení Rumunska a Bulharska.

Skutečnost, že k tomuto mohlo dojít, je jedním z nejúžasnějších vývojů naší doby. Poté, co lidé ve střední a východní Evropě trpěli šedesát let pod útlakem, představuje rozšíření EU završení opětovného sjednocení našeho kontinentu na základě sdílených hodnot svobody, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a lidské důstojnosti. Výsledkem tohoto procesu je, že EU nabyla na síle, rozmanitosti a kulturním bohatství. Proces rozšíření byl, a stále je, zkušeností obohacující každý jednotlivý členský stát, i EU jako celek.

Pět let po tomto historickém okamžiku se ukazuje, že rozšíření bylo velkým úspěchem EU. Jeho význam v běžném životě našich občanů nadále roste. Po porobě komunismu přispěl proces rozšíření k tomu, že se na našem kontinentu stala demokracie realitou a posílila se stabilita. Rozšíření zlepšilo životní standard v nových členských státech a poskytlo mocný impuls celému evropskému hospodářství, neboť i staré členské státy měly prospěch z nových vývozních a investičních příležitostí i z rozšířeného trhu. Rozšíření o dvanáct nových zemí ve své podstatě posílilo celosvětové postavení EU a přidalo jí na váze jako mezinárodnímu politickému a hospodářskému aktérovi.

V pěti letech, které již od rozšíření uplynuly, jsme zde v Evropském parlamentu i v ostatních orgánech Evropské unie úspěšně začlenili do svých řad nové členy. Naučili jsem se vycházet si vstříc na půl cesty a úžeji spolupracovat. Větší a rozmanitější EU však vyžaduje užší spolupráci a větší akceschopnost.

Lisabonská smlouva obsahuje klíčové reformy potřebné k tomu, aby se orgány EU přizpůsobily důsledkům rozšíření a dostaly se do postavení, kde by mohly čelit výzvám, před nimiž stojíme. Přestože diskusi o ratifikaci Lisabonské smlouvy je třeba ještě dovršit, měli bychom mít důvěru v dosažení kladného výsledku začátkem příštího roku a doufáme v kladný výsledek i v českém senátu příští středu.

(Potlesk)

Dámy a pánové, měli bychom mít velkou radost, že dnes tvoříme součást tohoto společenství a – jak je krásně řečeno v Berlínské deklaraci z 25. března 2007 – „jsme sjednoceni k našemu prospěchu“. Máme důvod mít radost a být vděční.

Nyní se ale musíme zabývat jednou poněkud znepokojivou skutečností: vyjadřuji hluboké znepokojení nad tragickou situací novinářky americko-íránského původu Roxany Saberiové, která byla odsouzena k osmi letům vězení za údajnou špionáž ve prospěch USA a v současnosti se nachází v teheránské věznici Evin. Chtěl bych se za Evropský parlament připojit k předsedovi Evropské rady a prezidentovi USA a k jejich požadavku na okamžité a bezpodmínečné propuštění Roxany Saberiové.

(Potlesk)

Případ Roxany Saberiové odráží celkově dramatickou situaci lidských práv v Íránu, která se od roku 2005 – zejména pokud jde o občanská a politická práva – neustále zhoršuje i přesto, že se Írán v rámci stávajících mezinárodních nástrojů zavázal lidská práva podporovat a chránit. Odsouzení Roxany Saberiové přichází v kritickém okamžiku: dva měsíce před prezidentskými volbami v Íránu a krátce poté, co USA a EU vynaložily značné úsilí na zlepšení vztahů s Íránem.

Jsem hluboce znepokojen tím, že ve světle nadcházejícího politického vývoje by mohla být paní Saberiová zneužita k vyjednávání, a zásadně toto odsuzuji jako jasně politicky motivovaný tah. Chtěl bych ubezpečit rodinu paní Saberiové o naší solidaritě a pevném odhodlání Evropského parlamentu zajistit bezpodmínečné dodržování lidských práv a demokracie v Íránu i na celém světě.

(Potlesk)

Dodávám, že jsme byli informováni o případu mladé ženy, která byla v Íránu obviněna z toho, že jako nezletilá spáchala zločin, a byla nyní popravena. To je zločin v rozporu s veškerými pravidly mezinárodního práva a my proti němu protestujeme.

(Potlesk)

Závěrem bych vás chtěl informovat o tom, že po tragických událostech, k nimž došlo minulý týden v nizozemském Appeldoornu, jsem vyjádřil za Evropský parlament upřímnou soustrast nizozemské královně, rodinám obětí a občanům Nizozemska a ujistil jsem je, že celá Evropa stojí s našimi nizozemskými přáteli bok po boku.

Tolik k novinkám. Nyní se vrátíme k obvyklé práci.