Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 6. května 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0231/2009).

Následující otázky byly položeny Radě.

Pan Kohout zde zastupuje Radu. Rád bych této příležitosti využil k tomu, abych ocenil rozhodnutí, které dnes učinil český Senát a které nám dává velké naděje na budoucí ratifikaci Lisabonské smlouvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 1, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0205/09)

Předmět: Ochrana evropských tvůrčích děl

Vzhledem k tomu, že evropská tvůrčí díla jsou ohrožena vzrůstajícím množstvím pirátských kopií, jaká navrhuje Rada opatření, aby zajistila jejich skutečnou ochranu?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, děkuji vám za vaše milá slova adresovaná České republice a Senátu. Velmi nás také těší, že zelená pro Lisabonskou smlouvu svítí nyní mnohem jasnějším světlem, než tomu bylo ještě před několika hodinami.

Abych odpověděl na první otázku, rád bych řekl, že Rada sdílí obavy váženého pana poslance týkající se potřeby komplexního řešení problému pirátského kopírování chráněných děl. Tento problém chápe jako svou politickou prioritu jak Evropský parlament, tak Rada v kontextu celkové snahy o ochranu a podporu inovací evropských tvůrců a potažmo i konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

Evropský parlament a Rada přijaly směrnici č. 2004/48/ES, která stanoví rámec Společenství pro vymáhání práv duševního vlastnictví, a v současné době pracují na návrhu směrnice o trestních opatřeních, jejímž cílem je zajištění vymáhání těchto práv.

V tuto chvíli platný legislativní rámec vytváří pevný základ umožňující členským státům účinně prosazovat ochranu práv duševního vlastnictví včetně boje proti pirátství. Evropské společenství a členské státy spolu navíc vedou pokračující jednání, jako například ohledně návrhu obchodní dohody proti padělání, jejichž cílem je dosažení větší účinnosti ochrany práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni.

Rada dne 25. září 2008 přijala usnesení, v němž stanovila konkrétní kroky, které mají členské státy a Komise v rámci komplexního evropského plánu boje proti padělání a pirátství podniknout. V listopadu 2008 v návaznosti na sdělení Komise z ledna 2008 o tvůrčím obsahu online na jednotném trhu Rada navíc přijala řadu závěrů, v nichž zdůrazňuje mj. potřebu podporovat a usnadňovat oprávněné nabídky online materiálu chráněného autorským právem jako důležitého prostředku účinného boje proti pirátství.

V oblasti cel přijala Rada nařízení (ES) č. 1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo. Toto nařízení stanovuje podmínky, za jakých mohou celní orgány zasáhnout v případech, že je zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví, a kroky, které orgány podnikají v případě, že bylo zjištěno, že zboží je nelegální.

Společenství pak především uzavřelo řadu dohod o celní spolupráci, jako je nedávno uzavřená dohoda s Čínou, s cílem zlepšit a zjednodušit spolupráci s celními orgány třetích zemí, mj. kvůli boji proti padělanému a pirátskému zboží. Tyto dohody představují praktické prostředky a metody spolupráce mezi Evropským společenstvím a celními orgány partnerských zemí. Tyto dohody jsou soustavně prováděny a aktualizovány v rámci smíšených výborů pro celní spolupráci v souladu s těmito dohodami.

Na mnohostranné úrovni Rada aktivně přispívá k práci prováděné pod záštitou Světové celní organizace.

Konečně pak dne 16. března 2009 Rada přijala usnesení o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2009 až 2012, který navazuje na výše zmíněné usnesení Rady ze dne 25. září 2008.

Rada zůstává i nadále otevřená ke zkoumání jakýchkoliv budoucích podnětů zaměřených na posílení boje proti padělání a pirátství ve snaze poskytnout držitelům práv ještě komplexnější ochranu. Rada oceňuje všechny obdobné snahy Evropského parlamentu zaměřené k témuž cíli.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Děkuji vám za odpověď, pane předsedající. Domnívám se, že Rada skutečně chápe, o jaký problém se jedná, ale dovolte mi, abych znovu připomněl, co jsem říkal, a zeptal se vás, pane úřadující předsedo Rady, zda si je Rada vědoma toho, že v současné době je evropská kulturní produkce pod úrovní naprostého minima.

Právní předpisy Evropské unie týkající se ochrany tvůrčích děl jsou na úrovni málo rozvinuté země, v důsledku čehož se naše kulturní produkce propadá na úroveň málo rozvinutých zemí. Obzvláště patrné je to v audiovizuálním odvětví, kde se většina současné produkce odehrává mimo Evropu, především ve Spojených státech, protože tato země chrání tvůrčí díla. Pakliže Evropa tvůrčí díla chránit nebude, nebudeme je mít. Je si Rada vědoma odpovědnosti, kterou v této době nese?

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Moje otázka se týká následující věci: paní Trautmannová byla dnes tady v Parlamentu přehlasována se svým kompromisním pozměňovacím návrhem o telekomunikačním balíku. To znamená, že president Sarkozy se se svým řešením „třikrát a dost“ dostal do výhodné pozice. Jak české předsednictví hodnotí dnešní hlasování v Parlamentu s ohledem na evropské tvůrčí umělce, kteří chtějí mít zaručenu ochranu svých práv na internetu?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. Pane předsedající, jenom bych chtěl ubezpečit ctihodného pana poslance, že Rada si uvědomuje, že se jedná o závažnou činnost, která skutečně ohrožuje kulturní bohatství Evropanů a Evropské unie. Myslím, že z toho výčtu opatření, kterými se Rada v minulých měsících a v minulých letech zabývala, je evidentní, že tato problematika byla a zůstává další prioritou, a to i v rámci toho komplexního evropského plánu, který stanovil konkrétní akční cíle, jako je např. zřízení Evropské observatoře k monitorování padělatelství a pirátství. Myslím si, že v tomto smyslu je třeba říci, že Rada si uvědomuje svoji odpovědnost, uvědomuje si závažnost problému a je odhodlána v této věci konkrétně pracovat. Pokud jde o telekomunikační balíček, předsednictví předchozí i naše investovalo do této otázky velmi mnoho energie. Vyjadřujeme lítost nad tím, že nebyl schválen kompletní kompromis včetně tohoto protipirátského ustanovení, a dovolte mi jenom, abych vyjádřil naději, že po dalších řízeních nakonec ke schválení tohoto dohodnutého telekomunikačního balíčku dojde. Nicméně je mi z těchto důvodů, které byly zmíněny váženým panem poslancem, líto, že dnes tento balíček neprošel.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. Otázka č. 2, kterou položil Gay Mitchell (H-0207/09)

Předmět: Změna klimatu

Jak hodlá Rada vzhledem k dobře známému skeptickému stanovisku českého prezidenta Václava Klause ke změně klimatu zajistit, aby byly respektovány názory převážné většiny členských států a občanů EU uznávajících vědeckou pravdivost toho, že změnu klimatu způsobil člověk, a to konkrétně ve vztahu k přípravám na kodaňský summit o klimatu a nadcházející švédské předsednictví?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Letos v březnu doladila Rada a jarní Evropská rada nové stanovisko k mezinárodním jednáním o změně klimatu, a to se zvláštním zřetelem ke kodaňské konferenci.

Na tomto setkání, které se konalo 19.–20. března 2009 zdůraznila Rada své přesvědčení, že hospodářská krize a politická opatření, která na ni reagují, představují příležitost k uskutečnění nezbytných hospodářských reforem a zároveň urychlují tempo reforem směřujících k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému a z hlediska využívání zdrojů účinného hospodářství.

V závěrech předsednictví Evropské rady z března tohoto roku se prohlašuje, že Evropská unie zůstává i nadále věrna svému závazku hrát v Kodani v prosinci tohoto roku vedoucí úlohu a dospět k celosvětové a komplexní dohodě o klimatu, která bude počítat s omezením globálního oteplování pod úroveň 2 °C.

Za tímto účelem připomněla Evropská rada závazek EU snížit emise o 30 % jako příspěvek k takovéto dohodě za předpokladu, že ostatní rozvinuté země se zaváží ke srovnatelným snížením emisí a že příslušnou měrou přispějí i rozvinutější země s ohledem na své zodpovědnosti a možnosti. Evropská rada se těmito otázkami bude zabývat na svém červnovém setkání.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE), zastupující autora. – Rád bych poděkoval českému předsednictví za výkon funkce předsedy výboru a za jejich názory na tuto věc.

Tázal jsem se na to již předtím jednoho z vašich kolegů – mohl bych nyní, když se blížíme ke kritickému setkání, jímž bude Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCC) COP­15 v Kodani v tomto prosinci, dostat záruku, že budeme mít od české vlády entuziastickou podporu pro sjednání přiměřené a všestranně spravedlivé celosvětové dohody, která povede ke snížení emisí uhlíku na celém světě?

Své předsednictví jste nastoupili s pověstí klimaskeptiků. Můžete nyní potvrdit, že se z vás stali konvertiti a že plně souhlasíte s legislativním balíkem o klimatu a energii, který byl tímto Parlamentem přijat drtivou většinou hlasů loni v prosinci?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. Pane předsedající, v odpovědi na položenou otázku bych především chtěl říci, že jsme nikdy nebyli, pokud jde o českou vládu a Českou republiku, skeptičtí vůči klimatické změně. Myslím, že to, co jsem řekl ve svém vystoupení, tzn. že březnová Evropská rada přijala jakési závěry, že předchozí Evropské rady za účasti české vlády přijaly určitá opatření a že vláda s těmito závěry souhlasila, v žádném případě nemůže indikovat, že by tato vláda, ta, která je v demisi i ta nová, která bude nastupovat v pátek tohoto týdne, v této věci jakýmkoli způsobem měnila názor. V tomto smyslu můžu říci, že budeme sledovat cestu, která byla předložena nebo nastíněna předchozími Radami, a je naší ambicí, aby na příštím červnovém summitu Evropská unie, pokud jde o přípravu mandátu Evropské rady nebo rámce pro jednání do Kodaně, skutečně udělala maximum, aby se Evropská unie při všech problémech nebo obtížích, které s tím souvisejí, posunula na červnovém summitu dopředu. Já jsem v otázce cítil jistý odkaz na pana prezidenta, ale můžu vám říci se vší rozhodností a ctí, že před dvěma dny v Praze proběhl summit s Japonskem, kterému za Evropskou unii předsedal pan prezident Klaus. A pokud jste zaznamenali cokoli, co by narušilo jednotnou Evropské unie v oblasti klimatu, dejte mi prosím vědět, ale nic takového nenastalo. Proto považuji tyto obavy za pochopitelné, ale v zásadě ne zcela oprávněné a doufám, že jsem tyto obavy rozptýlil.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 3, kterou pokládá Avril Doyle (H-0210/09)

Předmět: Lisabonská smlouva a české předsednictví

Mohla by se Rada laskavě vyjádřit k možnému časovému plánu ratifikace Lisabonské smlouvy Českou republikou?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. Pane předsedající, ale už v úvodu svého dnešního vystoupení jste oznámil a gratuloval České republice k tomu, že Senát dnes výraznou většinou schválil Lisabonskou smlouvu, čili si myslím, že to je v tuto chvíli nejlepší odpovědí na položenou otázku.

 
  
MPphoto
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Děkuji českému ministru a blahopřeji jeho prostřednictvím předsedovi a všem členům českého Senátu. Jak horní, tak dolní sněmovna tedy hlasovaly pro schválení ratifikace.

Můžete se na mne dívat jako na irského poslance této sněmovny a říkat si: že mi to povídáte zrovna vy. V Irsku to máme teprve před sebou. Poláci a Němci se s tím také ještě budou muset trochu potýkat.

Mohu vás nicméně požádat, abyste naznačil, kdy a zda by váš prezident Klaus asi tak mohl akceptovat přání horní a dolní sněmovny a schválit – či chcete-li, naopak neschválit – úplnou ratifikaci Smlouvy? Ještě jednou vám děkuji. Výsledek dnešní hlasování ve vašem Senátě mě potěšil.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, blahopřeji českému předsednictví k rozhodnutí v Senátu. Musím nicméně říci, že my v Evropě jsme přirozeně nespokojení s mnoha oblastmi souhry mezi institucemi Evropské unie a z tohoto důvodu jsme o této reformní smlouvě jednali celých posledních osm měsíců. Nebylo by možné, aby se v České republice vedla debata o tom, co komu na této smlouvě vlastně vadí a jaké alternativy by prezident Klaus mohl lidem v Evropě nabídnout, aby se překonala současná nespokojenost, na kterou tak hlasitě upozorňuje, a jaká by si představoval řešení? V tuto chvíli je známo jen tolik, že chce reformě zabránit, ale že nepřichází s žádnými pozitivními návrhy.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, jakkoliv prezident Klaus svým bezbřehým egocentrismem poškodil národní pověst své země, chtěl bych i já poblahopřát českému předsednictví a říci, že to bylo předsednictví prvotřídní. Jsem rád, že co se týče parlamentu, skončilo ratifikací smlouvy.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. Pane předsedající, děkuji za slova uznání a gratulace ke schválení Lisabonské smlouvy Senátem. Pan prezident Klaus má své názory a my je v České republice respektujeme jako názory, které patří k tomu demokratickému spektru názorů. Pokud jde o diskusi k Lisabonské smlouvě, ta probíhala velmi intenzivně, a proto Senát schválil Lisabonskou smlouvu až teď a právě na základě té dlouhé diskuse, která se k této věci vedla. Ta většina, tzn. že 54 senátorů z 80 přítomných hlasovalo ve prospěch této smlouvy včetně senátorů za stranu ODS, to je za stranu, kterou kdysi pan prezident Klaus zakládal, svědčí o tom, že je zde v rámci České republiky eurorealismus, je zde velmi silný pocit spoluodpovědnosti za Evropu, za Evropskou unii a vůle pokračovat v procesu evropské integrace a aktivně se na ní podílet. Pokud jde o ústavní pořádek, schválení oběma komorami Českého parlamentu je skutečně předpokladem k ratifikaci, která je završena podpisem pana prezidenta. Ústava v této věci nedává žádné termíny, ale já bych nerad, aby se o termínu, kdy bude Smlouva podepsána panem prezidentem, v tuto chvíli spekulovalo. Situace je pro nás v tuto chvíli výrazně nová i v samotné České republice. Nám spadl velký kámen ze srdce a máme samozřejmě velikou radost a budeme samozřejmě vést další konzultace, jednání o tom, aby finalizace ratifikace byla dokončena v co nejkratší možné době.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 4, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0213/09)

Předmět: Chorvatsko, Makedonie a jihovýchodní Evropa

Jak Rada vidí pravděpodobnost uzavření jednání o přistoupení Chorvatska a stanovení konečného termínu pro jednání s Makedonií před koncem tohoto roku a zhmotnění vyhlídek na členství v EU v případě jihoevropských států, mj. Kosova, které leží mezi Chorvatskem a Makedonií?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, vyjednávání s Chorvatskem se dostalo do významné a náročné fáze. Bylo zahájeno jednání o 22 kapitolách a u sedmi z nich byla jednání předběžně uzavřena. Předpovědi o uzavření vyjednávacího procesu nelze činit. Jak víte, pokrok v jednání se řídí hlavně pokrokem Chorvatska v jeho přípravách na vstup do EU projevujících se v plnění zahajovacích a konečných kritérií a požadavků vyjednávacího rámce a chorvatských závazků uložených dohodou o stabilizaci a přidružení.

Pro přípravu na integraci do Evropské unie je rovněž důležité uskutečnit revidované přístupového partnerství. Důsledná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii včetně zpřístupnění dokumentů je i nadále tím podstatným v souladu s vyjednávacím rámcem. V této souvislosti stojí za připomenutí, že Rada opakovaně prohlásila, že v souladu s vyjednávacím rámcem a přístupovým partnerstvím je třeba pokračovat v úsilí o dobré sousedské vztahy – zejména pak hledat řešení dvoustranných problémů se sousedními zeměmi, a to především problémů hranic.

Předsednictví lituje, že otázka hranic se Slovinskem nepříznivě ovlivňuje tempo chorvatských jednání o vstupu do EU a že pokrok v této oblasti neodpovídá pokroku, který zde byl zaznamenán dříve. Jak víte, předsednictví společně s předchozím a následným předsednictvím a Komisí vyvinulo značné úsilí, aby usnadnilo pokrok v tomto sporném bodě. V dubnové Radě ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy navíc proběhla užitečná diskuse o tom, jak provést inventuru dané situace.

Co se týče Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, rád bych připomněl rozhodnutí Evropské rady z prosince 2005, které jí uděluje status kandidátské země se zvláštním zřetelem na proces stabilizace a přidružení a kritéria členství a uplatňování priorit v partnerství, zásadní pokrok dosažený při plnění legislativního rámce týkajícího se Ohridské rámcové smlouvy, jakož i zaznamenané výsledky provádění dohody o stabilizaci a přidružení včetně jejích obchodních ustanovení od roku 2001.

Podle Evropské rady z června 2008 bude Bývalá jugoslávská republika Makedonie schopna učinit další pokrok na cestě k EU, budou-li splněny podmínky stanovené v závěrech Evropské rady z prosince 2005, kodaňská politická kritéria a nejdůležitější klíčové priority přístupového partnerství. Podstatným bodem je i nadále zachovávání dobrých sousedských vztahů, mj. sjednaného a vzájemně přijatelného řešení hlavního problému. Zásadní význam má konání svobodných a spravedlivých voleb. Podle předběžného hodnocení volební pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (OSCE / ODIHR) byla organizace voleb konaných 22. března a 5. dubna důkladná a splňovala většinu mezinárodních závazků a norem.

To je důležitý krok směrem k demokracii v zemi. Podporujeme nového prezidenta a vládu v jejich úsilí o dosažení pokroku v zemi ku prospěchu všech občanů a vládu pak v jejím soustředění na reformní agendu, jako je posilování právního státu, hospodářského pokroku a boje proti korupci a organizovanému zločinu.

Co se týče ostatních zemí západního Balkánu, bylo během posledních let dosaženo značného pokroku na cestě k členství v EU, avšak stále zde existují rozdílné a velké výzvy. Rada je ochotná podporovat úsilí tyto výzvy zvládat, a to zejména prováděním dohod o stabilizaci a přidružení a poskytováním značné finanční podpory. Proces stabilizace a přidružení je na západním Balkánu i nadále základním rámcem evropské perspektivy. Zbývající možní kandidáti na západním Balkánu by měli dosáhnout kandidátského statusu s konečnou vyhlídkou na členství v EU úměrně svým vlastním zásluhám podle toho, jak se jim daří pokračovat v hospodářských a politických reformách a jak plní nezbytné podmínky a požadavky.

V prosinci 2008 podala přihlášku k členství Černá Hora. Dne 23. dubna t. r. požádala Rada Komisi o přípravu jejího stanoviska k žádosti, aby Rada mohla přijmout další rozhodnutí. Dnes 28. dubna podala žádost o členství v EU Albánie. K přijetí žádosti z dalších zemí může dojít v další fázi.

Rada připomíná ochotu Evropské unie pomoci v hospodářském a politickém rozvoji Kosova otevřením jasné evropské perspektivy, která bude v souladu s evropskou perspektivou tohoto regionu. Rada vítá záměr Komise představit na podzim roku 2009 studii zabývající se prostředky dalšího politického a společensko-hospodářského rozvoje Kosova. Rada se zavazuje k posilování kontaktů mezi jednotlivými lidmi, například zrušením vízové povinnosti, budou-li splněna kritéria určená v plánech liberalizace víz, jako i další podporou výměnných pobytů studentů a mladých odborně vzdělaných pracovníků.

EU dbá o posilování vlastnického principu, stejně jako zdůrazňuje význam regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi západobalkánskými zeměmi. Regionální spolupráce a evropská agenda spolu souvisejí. Čím více spolu budou západobalkánské země spolupracovat, tím více se budou integrovat do evropských struktur. Je to z toho důvodu, že regionální spolupráce přispívá ke společnému porozumění v regionu a k nalézání řešení otázek společného zájmu, jako je pole energetiky, dopravy, obchodu, boje proti organizovanému zločinu a korupci, navracení uprchlíků a ostraha hranic.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Mnohokrát děkuji za velmi dobrou a velmi vyčerpávající zprávu.

Mám tři velice krátké doplňující otázky:

Za prvé, zda je podle vašeho mínění představitelné, že by české předsednictví otevřelo v jednání s Chorvatskem nějakou novou kapitolu.

Za druhé, sdělíte letos datum pro Makedonii?

Za třetí, jaký je časový rámec pro zvolnění vízových povinností?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. – Pane předsedající, pokud jde o první otázku týkající se odblokování negociačního procesu. Jak už jsem v úvodním vystoupení řekl, na minulém zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy byl jeden z bodů věnován právě této problematice. My si myslíme a jsme přesvědčeni, že ještě během stávajícího předsednictví dojde k takovému pokroku, k takové dohodě, která by skutečně umožnila, aby ty negociační kapitoly, které jsou již připraveny k uzavření, byly uzavřeny. Pohnout s tou zablokovanou situací je od samého počátku jedním z velkých úsilí tohoto předsednictví. Rýsuje se zde cesta ven, my doufáme, že akceptovatelná pro všechny zúčastněné, která by umožnila, aby negociační pokrok mohl pokračovat.

Pokud jde o otázku týkající se Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM), je třeba říci, že v tuto chvíli nepředpokládáme, že by během stávajícího předsednictví k něčemu takovému, jako je stanovení data či jiné upřesnění, mohlo dojít. Nepředpokládáme, že by k vízové liberalizaci došlo ještě během prvního semestru tohoto roku, ale věříme, že do konce tohoto roku nebo od počátku příštího roku nastane situace, kdy občané řady zemí západního Balkánu, které jsou blízké splnění či splňují předpoklady, tzv. benchmarks, budou moci cestovat z některých zemí západního Balkánu do Evropské unie bez víz. Bylo to zde několikrát zdůrazněno, že přibližování zemí západního Balkánu Evropské unii je jednou z priorit našeho předsednictví. Věnujeme tomu velké úsilí a v těch dvou měsících, které nám zbývají do konce, chceme této prioritě věnovat stále stejné, ne-li větší úsilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 5, kterou pokládá Claude Moraes (H-0215/09)

Předmět: Ochrana nejzranitelnějších v době hospodářské krize

Ve svých závěrech ze schůze konané 19. a 20. března Evropská rada prohlašuje, že při řešení sociálních dopadů současné hospodářské krize „by měla být věnována zvláštní pozornost těm nejzranitelnějším skupinám a novým rizikům vyloučení“.

Jakými způsoby se Rada zaměřuje na ochranu nejzranitelnějších skupin, jako jsou noví přistěhovalci, starší osoby, usazené národnostní menšiny, lidé zdravotně postižení a bezdomovci, aby nebyly vytlačeny na okraje společnosti?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Jak velmi dobře řekl vážený pan parlamentní poslanec, společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování, která byla předložena na schůzi Evropské rady 19.–20. března, zdůrazňuje potřebu vhodných sociálních politik, které nejenže zmírní nepříznivé sociální dopady na nejzranitelnější skupiny, ale ztlumí dopady krize na hospodářství jako celek.

Předpokladem toho je vyrovnání výhod tam, kde je to potřeba, aby příjemci měli zabezpečenu odpovídající podporu. Zvláště pak je třeba provádět komplexní strategie aktivního začleňování, které budou spojovat a vyvažovat opatření a otevřený přístup ke kvalitním službám na trhu práce a odpovídající minimální příjmy.

Musí být výrazně podpořeno úsilí členských států o provádění komplexních strategií proti chudobě a sociálnímu vyloučení dětí, zahrnující i přístupnou a finančně dostupnou kvalitní péči o děti.

Řešení situace bezdomovců, která je krajně závažnou formou vyloučení, podpora sociálního začleňování přistěhovalců a řešení například nejrůznějších znevýhodnění, s nimiž se potýkají Romové, a zmírňování jejich zranitelnosti, pokud jde o sociální vyloučení, vyžaduje soustavnou práci.

Bdělost je nezbytná i s ohledem na to, že se objevují nové rizikové skupiny, mezi něž patří mladí pracovníci a nové subjekty vstupující na pracovní trh, a současně i nová rizika.

Co se týče specifické situace starších osob, národnostních menšin a osob zdravotně postižených, Rada již přijala legislativu zaměřenou na ochranu těchto a dalších zranitelných skupin před diskriminací. Směrnice Rady 2008/78/ES stanovuje obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a zakazuje v rámci zaměstnání či povolání diskriminaci na základě víry či náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Směrnice Rady 2000/43/ES provádí zásadu rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na rasový či národnostní původ v široké škále oblastí, mj. v oblasti zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, profesní přípravy, sociální bezpečnosti, vzdělávání a přístupu ke statkům a službám včetně ubytování.

Rada navíc v současné době zkoumá nový návrh Komise, jehož cílem je ještě důkladnější rozšíření ochrany před diskriminací. Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na víru či náboženské vyznání, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci by rozšířil ochranu před diskriminací založenou na víře či náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku či sexuální orientaci na oblasti mimo zaměstnání. Dne 2. dubna 2009 Evropský parlament hlasoval v rámci postupu konzultace ve prospěch návrhu Komise a diskuse o návrhu směrnice probíhají i nadále v Radě.

Dovolte mi rovněž připomenout, že loni na jaře Rada a Parlament dospěly úspěšně již při prvním čtení ke shodě stran návrhu Komise vyhlásit rok 2010 rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V tuto chvíli by asi jen málo z nás dokázalo odhadnout rozsah přicházející hospodářské krize. Ohlédneme-li se nicméně zpět, je zřejmé, že Komise, Rada a Parlament měly naprostou pravdu, když se rozhodly zaměřit na problémy chudoby a sociálního vyloučení.

Rada konečně také zkoumá soubor navrhovaných závěrů o rovných příležitostech pro ženy a muže u ročníků starších 50 let, které předložilo české předsednictví. Předpokládá se, že tyto závěry budou přijaty Radou v červnu. Rada tak bude mít další příležitost k utvrzení své snahy zajistit, aby naši starší občané mohli žít aktivním životem a mít důstojné stáří.

V rámci současného předsednictví EU se v Praze letos v dubnu konala konference o sociálních službách nazvaná Sociální služby: nástroj mobilizace pracovních sil a posilování sociální soudržnosti. Konference zdůraznila důležitost sociálních služeb pro aktivní začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením a vyloučených z trhu práce.

Odvětví sociálních služeb se na jedné straně vlivem hospodářských a demografických změn stává důležitým polem nových pracovních příležitostí, zejména pro ženy a starší pracovníky, a na straně druhé pomáhá vlastním uživatelům těchto sociálních služeb k tomu, aby si udrželi svá pracovní místa.

Konference vytyčila základní východiska pro další celoevropské diskuse o úloze sociálních služeb ve společnosti. Přestože poskytování sociálních služeb, sdílení pravomocí a koncepce finanční udržitelnosti se od sebe v jednotlivých členských státech EU liší, řečníci na konferenci se převážně shodli o úloze a cílech sociálních služeb.

V závěrech konference, které budou dále rozpracovány a stanou se předmětem jednání s cílem jejich přijetí na červnové Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), je zdůrazněna úloha sociálních služeb jako základního nástroje sociálních politik.

Podtržena je zde rovněž nezbytnost integrovaného způsobu chápání a poskytování sociálních služeb, jakož i zohledňování individuálních potřeb klientů. Zmíněna je rovněž významná úloha orgánů veřejné správy při zaručování kvality, přístupnosti a udržitelnosti sociálních služeb a prohlašuje se zde, že investice do sociálních služeb se zejména v době současné finanční a hospodářské krize vyplatí a může posílit růstový potenciál a soudržnost jednotlivých ekonomik a společenství. Poukazuje se na důležitost neformální péče, přičemž jako optimální a nejúčinnější se jeví tzv. sdílená péče, která spojuje péči formální i neformální.

V závěrech konference se zmiňuje také důležitost podpory systému celoživotního vzdělávání a budování kapacit pro zajištění kvality služeb. V neposlední řadě je zdůrazněna rovněž ochrana práv, důstojnosti a zvláštních potřeb uživatelů sociálních služeb.

 
  
MPphoto
 

  Emine Bozkurt (PSE), zastupující autora. – (NL) Pane předsedající, rád bych českému předsednictví vřele poděkoval za zodpovězení mé otázky. Těší mne, když slyším, že problém rozšíření antidiskriminační směrnice na zboží a služby se ve vašich odpovědích na otázky ohledně boje proti rostoucí chudobě a sociálnímu vyloučení mezi nejzranitelnějšími skupinami dostal na přední místo. Dovolte mi říci, že si toho velice cením.

Moje otázka na vás je následující: znamená to také, že české předsednictví plně podporuje znění, které bylo v této sněmovně schváleno v dubnu, a jaké praktické kroky jste jako úřadující předseda podnikl k tomu, abyste zajistil, že tato směrnice bude také co nejdříve přijata v členských státech a v Radě? Velice vám děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Rád bych vám také poděkoval za vaši obsáhlou odpověď. Problém sociálního vyloučení je velmi rozšířený a má mnoho podob, protože mnoho lidí dnes podle mého názoru řeší prostě otázku přežití. Je Rada připravena zvýšit potravinovou pomoc? Potraviny dnes představují se stále tíživějšími dopady krize také velmi důležitý problém a zdá se mi, že bychom tomu měli věnovat větší pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. Děkuji za ocenění mé předchozí odpovědi i za to, že jsem se snažil dát skutečně vyčerpávající odpověď na položenou otázku. K doplňující otázce je třeba říci, že v tuto chvíli nejsem v situaci, kdy bych mohl zcela jasně odpovědět, nicméně je třeba říci, že všechny otázky, které souvisejí se sociální exkluzí, a ty, které souvisejí s bojem proti chudobě právě v období krize, jsou samozřejmě na agendě a jsou velmi intenzívně projednávány v pracovních skupinách Rady, a to včetně směrnice, kterou jste zmínila. Pokud jde o potravinovou pomoc, možná jsem úplně přesně nepochopil zaměření otázky, na Radě hovoříme o potravinové pomoci především rozvojovým zemím, tzn. těm, na které má hospodářská a finanční krize a i ta předchozí potravinová krize největší dopad. Pokud jde o situaci v rámci Evropské unie, nic takového diskutováno není. Nicméně uvědomujeme si odpovědnost Evropské unie ve vztahu k těm nejméně úspěšným nebo těm, kteří potřebují pomoc právě v této situaci daleko více, a bude to i na agendě zasedání ministrů pro rozvojovou spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. Otázka č. 6, kterou položila Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0217/09)

Předmět: Evropský pakt zaměstnanosti

Jak Rada pohlíží na návrh přijmout Evropský pakt zaměstnanosti, který by se mohl stát významným nástrojem udržování sociální soudržnosti a napomáhání růstu a hospodářské obnovy EU, jež trpí důsledky celosvětové krize?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Rada od Komise nepřijala žádný návrh evropské zaměstnanecké daně. Rada tudíž není v situaci, kdy by mohla odpovídat na specifické dotazy, které zde stran této záležitosti vznesla vážená paní poslankyně. Rada nicméně sdílí obavy, které ve své otázce vyjadřuje vážená paní poslankyně, a domnívá se, že je důležité udržet sociální soudržnost a napomáhat růstu a hospodářské obnově Evropské unie, jež trpí důsledky celosvětové krize.

Předsednictví by v tomto rámci chtělo připomenout, že jsou to i nadále členské státy, kdo v první řadě odpovídá za plánování a provádění politik zaměstnanosti. Rada nicméně těmto politikám zaměstnanosti věnuje zvláštní pozornost, a to zvláště nyní, když se Evropa potýká s finanční hospodářskou krizí a v souladu se Smlouvou přijímá nové pokyny pro zaměstnanost.

Předsednictví by v tomto smyslu chtělo připomenout, že v prosinci loňského roku Evropská rada přijala rozhodnutí o celkovém plánu obnovy evropského hospodářství, který by řešil mj. i problémy zaměstnanosti vyplývající z finanční krize. Plán tvoří okamžitá rozpočtová opatření ve výši 200 miliard EUR, jež zahrnují na jedné straně opatření Společenství ve výši 30 miliard EUR a na straně druhé vnitrostátní opatření, které dosáhnout výše 170 miliard EUR.

Evropská rada rovněž podpořila myšlenku rychlé akce na podporu zaměstnanosti ze strany Evropského sociálního fondu, zejména ve prospěch nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jako je podpora politik flexikurity a politik na usnadnění přechodných období při změně zaměstnání, a dala členským státům příležitost k tomu, aby v případě nutnosti nově rozplánovaly výdaje z prostředků Evropského sociálního fondu, a mohly tak posílit své strategie zaměstnanosti.

Je třeba rovněž připomenout, že vedle Evropského sociálního fondu poskytuje Společenství pomoc na doplnění vnitrostátních opatření, včetně opatření na regionální a místní úrovni, také Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Tento fond, vytvořený Radou v roce 2007, se zabývá řešením specifických krizí evropského rozměru zapříčiněných globalizací a poskytuje jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou přímo na nadbytečné pracovníky.

V současnosti probíhá přezkum Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a Evropská rada v březnu 2009 vyzvala k rychlému dosažení dohody. Rada vítá souhlas s přijetím této revize, jehož bylo dosaženo při prvním čtení, a postupuje v souladu s dnešním hlasováním v plénu.

Březnová Evropská rada se rovněž shodla na několika doplňujících opatřeních, mezi nimiž je například: odstraňování bariér a předcházení vzniku nových a vytvoření plně funkčního vnitřního trhu; další snižování administrativní zátěže; zlepšování rámcových podmínek pro průmysl, které umožní silnou průmyslovou základnu, a pro obchod se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a na inovaci; podpora partnerství mezi podniky výzkumem, vzděláváním a odbornou přípravou; zvýšení a zlepšení kvality investic v oblasti výzkumu, znalostí a vzdělání.

Předsednictví by konečně chtělo připomenout, že v Praze se bude 7. května konat z iniciativy současného předsednictví summit o zaměstnanosti. Včera měl příležitost promluvit o této otázce na tomto plenárním zasedání jménem předsednictví místopředseda české vlády pro evropské záležitosti, pan Vondra.

 
  
MPphoto
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE).(EL) Pane předsedající, děkuji panu úřadujícímu předsedovi Rady za odpověď. Má otázka se nesla na úplně stejné vlnové délce. Měly by být všechny tyto prostředky, které se čas od času v podobě nějakého programu uvolní – především v důsledku krize – koordinovány v rámci jednoho zastřešujícího plánu, který nazývám „dohodou o zaměstnanosti“, aby přinesly užitek evropským občanům, kteří sice slyší o milionech eur – zmínil jste částku 200 miliard – avšak nevidí, že by tyto peníze přinesly nějakou účinnou akci, jež by občanům nabídla východisko z nezaměstnanosti a chudoby?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. – (CS) Pane předsedající, já mám plné sympatie pro to, co tady bylo řečeno, a jsem přesvědčen, že nastávající summit, tzv. job summit v Praze, bude dalším momentem, který vytvoří a přinese jisté iniciativy, ke kterým se bude moci vrátit červnová Evropská rada a které budou směřovat právě k tomu, o čem jsme mluvili, tj. otázkám dopadů ekonomické a hospodářské krize na zaměstnanost.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 7, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0219/09)

Předmět: Zdravotní péče v zahraničí

Nová směrnice o pohybu pacientů (KOM(2008)0414), která bude na pořadu jednání Parlamentu v dubnu, stanoví společná ustanovení o hrazení zdravotní péče poskytnuté v zahraničí. Poslanci Evropského parlamentu se snaží zajistit, aby pacienti ze zemí EU měli při pobytu v zahraničí co nejvíce možností lékařského ošetření (například cestou hrazení nákladných lékařských služeb, které jsou jinak dostupné pouze bohatým, formou předem čerpané zálohy), Rada naopak navrhuje, aby tato práva byla omezena a aby členské státy samy rozhodovaly o tom, jaký druh lékařské péče by jejich občany opravňoval k čerpání úhrady. Jak lze podle názoru Rady tato protichůdná stanoviska Parlamentu a Rady sblížit? Jaké případné kompromisní návrhy Rada chystá?

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout , úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, předsednictví, které zde staví na práci odvedené francouzským předsednictvím, aktivně sleduje diskuse o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů při využívání zdravotní péče v zahraničí.

Cílem předsednictví je nalézt řešení, které by vyváženě zohledňovalo na jedné straně práva pacientů při využívání zdravotní péče v zahraničí a odpovědnost členských států za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

Jak předsednictví prohlásilo během plenární rozpravy 23. dubna 2009, pacienti cestující do jiných členských států by měli obdržet veškeré informace a zdravotní péči v nejvyšší kvalitě. Je však rovněž důležité zajistit, aby směrnice odpovídala zásadám jednoznačnosti, právní jistoty a subsidiarity. Diskuse v Radě nadále pokračují, takže není možné předem říci, zda se podaří dosáhnout politické dohody během současného českého předsednictví. Ze současných diskusí v Radě nicméně vyplývá, že systém předběžného schvalování úhrady bude pravděpodobně omezen na některé specifické typy zdravotní péče. Členské státy budou mít takovou možnost, ale bude na nich, jestli ji využijí či nikoliv. Tato možnost byla za určitých podmínek uznána Evropským soudním dvorem.

Rada rovněž zvažuje doplnění systému předběžného schvalování, ať už bude mít jakoukoliv podobu, opatřeními, jejichž cílem bude transparentnost a plná informovanost pacientů o jejich právech vztahujících se k využívání zdravotní péče v zahraničí.

Směrnice na druhé straně stanoví, že členské státy budou zaručovat svým pacientům minimální úroveň hrazení poplatků za poskytnutí zdravotní péče v zahraničí. Jedná se o stejnou částku, která by byla účtována za stejný typ ošetření v jejich vlastním členském státě. Členským státům nic nebrání v tom, aby svým pacientům, kteří využívají zdravotní péče v zahraničí, poskytovaly výhodnější formu hrazení, a to i hrazení předem. Záleží však na vnitrostátní politice členského státu.

Nicméně v případě, že osoba skutečně potřebuje využít plánovaného ošetření v jiném členském státě a existují k tomu objektivní lékařské důvody, platí v současnosti již nařízení (ES) 883/2004, podle něhož bude pacientovi poskytnuta lékařská péče bez toho, aby sám musel aktuálně hradit poplatky.

Podle zprávy odhlasované na plenárním zasedání Parlamentu dne 24. dubna 2009 uznal rovněž Evropský parlament systém předběžného schvalování jako plánovací a správní nástroj, pakliže je transparentní, předvídatelný, nediskriminační a poskytuje pacientům jasné informace.

Rada pečlivě prozkoumá všechny pozměňovací návrhy a zváží, jakým způsobem by je mohla zohlednit ve svém společném stanovisku, aby bylo možné dospět k dohodě při druhém čtení.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Ještě jednou vám děkuji za komplexní a, řekl bych, nadějnou odpověď. Je to velmi dobře, že dochází k harmonizaci podmínek poskytování lékařské pomoci, a to jak doma, tak v zahraničí. Zároveň je však nepochybně špatně, že hodně závisí na pacientově solventnosti. Pacientům, kteří nejsou schopni zvládnout rozdíl mezi poplatky doma a v zahraničí, to nepřinese žádnou výhodu.

Česká republika, která převzala předsednictví od Francie, je stále mladou zemí a rád bych se zeptal: lišily se mezi sebou nové a staré členské státy v tom, jak tento problém hodnotily?

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Kohout , úřadující předseda Rady. – Pane předsedající, děkuji za doplňující komentář pana poslance. My ho bereme na vědomí a budeme ho brát v potaz. Myslím, že upozornil na jeden důležitý problém, ale v tuto chvíli danou otázku nelze nějakým způsobem jednoznačně a jednoduše vyřešit, ale vnímám to jako problém, kterému by se měla Rada v dalších jednáních k těmto otázkám věnovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

 
  
 

Tím končí doba vyhrazená pro otázky Radě.

Jménem Parlamentu chci poděkovat českému předsednictví a panu ministrovi za jejich spolupráci.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:00 a obnoveno ve 21:00.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ:  pan MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí