Seznam 
Rozpravy
PDF 1950k
Středa, 6. května 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – Program na podporu hospodářského zotavení poskytnutím finanční pomoci Společenství na projekty v oblasti energetiky – Změna Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 (rozprava)
 3. Směrnice o kapitálových požadavcích (2006/48/ES a 2006/49/ES) - Program Společenství pro finanční služby, účetní výkaznictví a audity
 4. Hlasování
  4.1. Příslušnost stálých výborů (B6-0269/2009)
  4.2. Počet meziparlamentních delegací, delegací u smíšených parlamentních výborů a delegací u výborů pro parlamentní spolupráci a u vícestranných parlamentních shromáždění (B6-0268/2009)
  4.3. Zrušení směrnice a 11 zastaralých rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky (A6-0203/2009, Philippe Morillon)
  4.4. Zrušení 14 zastaralých nařízení v oblasti společné rybářské politiky (A6-0202/2009, Philippe Morillon)
  4.5. Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (A6-0259/2009, Petya Stavreva)
  4.6. Postup při projednávání petic (úprava hlavy VIII jednacího řádu) (A6-0027/2009, Gérard Onesta)
  4.7. Změna Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o víceletém finančním rámci (A6-0278/2009, Reimer Böge)
  4.8. Návrh opravného rozpočtu č. 4/2009 (A6-0281/2009, Jutta Haug)
  4.9. Návrh opravného rozpočtu č. 5/2009 (A6-0282/2009, Jutta Haug)
  4.10. Uvádění spotřeby energie na televizních přijímačích (B6-0260/2009)
  4.11. Uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (B6-0259/2009)
  4.12. Program roční činnosti na rok 2009 pro tematický program „nestátní subjekty a místní úřady v rozvoji“ (Část II: zaměřené činnosti) (B6-0285/2009)
  4.13. Revize jednacího řádu (A6-0273/2009, Richard Corbett)
 5. Proslov předsedy Parlamentu
 6. Hlasování (pokračování)
  6.1. Sítě a služby elektronických komunikací, ochrana soukromí a ochrana spotřebitele (A6-0257/2009, Malcolm Harbour)
  6.2. Sítě a služby elektronických komunikací (A6-0272/2009, Catherine Trautmann)
  6.3. Zřízení Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Kanceláře (A6-0271/2009, Pilar del Castillo Vera)
  6.4. Frekvenční pásma vyhrazená pro mobilní komunikace (A6-0276/2009, Francisca Pleguezuelos Aguilar)
  6.5. Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné (A6-0258/2009, Astrid Lulling)
  6.6. Těhotné zaměstnankyně (A6-0267/2009, Edite Estrela)
  6.7. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (A6-0242/2009, Gabriele Stauner)
  6.8. Program na podporu hospodářského zotavení poskytnutím finanční pomoci Společenství na projekty v oblasti energetiky (A6-0261/2009, Eugenijus Maldeikis)
  6.9. Směrnice o kapitálových požadavcích (2006/48/ES a 2006/49/ES) (A6-0139/2009, Othmar Karas)
  6.10. Program Společenství pro finanční služby, účetní výkaznictví a audity (A6-0246/2009, Karsten Friedrich Hoppenstedt)
  6.11. Ochrana zvířat při usmrcování (A6-0185/2009, Janusz Wojciechowski)
  6.12. Obnovená sociální agenda (A6-0241/2009, José Albino Silva Peneda)
  6.13. Aktivní začlenění osob vyloučených z trhu práce (A6-0263/2009, Jean Lambert)
 7. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis.
 8. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 9. Složení Parlamentu: viz zápis
 10. Závěry konference OSN o rasismu (Durban II – Ženeva) (rozprava)
 11. Výroční zpráva o dodržování lidských práv ve světě za rok 2008 a politika Evropské unie v této oblasti (rozprava)
 12. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES) – Minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (přepracované znění) – Žádost o mezinárodní ochranu podaná v některém z členských států státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti (přepracované znění) – Zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů (přepracované znění) – Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (rozprava)
 13. Dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahující se na rozhodné právo ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích – Dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o rozsudcích a rozhodnutích ve věcech manželských, rodičovské zodpovědnosti a vyživovacích povinností – Rozvoj v oblasti trestního soudnictví EU (rozprava)
 14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
 15. Nová úloha a odpovědnost Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy - Institucionální rovnováha v Evropské unii - Rozvoj vztahů mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty v rámci Lisabonské smlouvy - Finanční aspekty Lisabonské smlouvy - Uplatňování občanské iniciativy (rozprava)
 16. Vysvětlení hlasování
 17. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 18. Ukončení zasedání


  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

 
1. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
  

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00)

 

2. Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – Program na podporu hospodářského zotavení poskytnutím finanční pomoci Společenství na projekty v oblasti energetiky – Změna Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předseda − Dalším bodem je společná rozprava o:

– zprávě (A6-0259/2009) paní Petyi Stavrevy jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova týkající se návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [KOM(2009)0038 – C6-0051/2009 – 2009/0011(CNS)],

– zprávě (A6-0261/2009) pana Eugenijuse Maldeikise jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku týkající se návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady o vypracování programu na podporu hospodářského zotavení poskytnutím finanční pomoci Společenství na projekty v oblasti energetiky [KOM(2009)0035 – C6-0049/2009 – 2009/0010(KOD)] a

– zprávě (A6-0278/2009) pana Reimera Bögeho jménem Rozpočtového výboru týkající se upraveného návrhu rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady, kterým se mění Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec [KOM(2009)0171 – C6-0508/2008 – 2008/2332(ACI)].

 
  
MPphoto
 

  Petya Stavreva, zpravodajka. – (BG) Dnes v Evropském parlamentu zahajujeme důležitou rozpravu o poskytnutí dodatečných zdrojů z evropského rozpočtu venkovským oblastem ve Společenství s cílem pomoci jim vypořádat se s důsledky hospodářské krize. Musíme zmínit, že částka ve výši 1,02 miliardy EUR podpoří zemědělské odvětví Evropské unie v těžké době. Domnívám se, že zemědělci a obyvatelé Společenství pochopí toto důležité poselství, pokud jde o poskytnutí finančních prostředků na dodatečnou podporu.

Částka, kterou každá země obdrží, je určena na rozvoj širokopásmového připojení k internetu a vyřešení nových úkolů, které byly stanoveny v pravidelném přezkumu společné zemědělské politiky pro rok 2008. Věřím, že investice do infrastruktury připojení k internetu, restrukturalizace odvětví mléka a mléčných výrobků, obnovitelných zdrojů energie, ochrany biologické rozmanitosti a vodních zdrojů jsou klíčem k řešení velké částí problémů v těchto oblastech a poskytnou lidem, kteří zde žijí, alternativní možnosti.

Ve své zprávě navrhuji, aby ve vztahu k rozpočtu finančních prostředků vyhrazených na rok 2009 byla pro rozpočtovou linii určenou na rozvoj venkova poskytnuta dodatečná částka ve výši 250 milionů EUR. V důsledku této změny by celková částka prostředků, které jsou k dispozici pro rok 2009, dosáhla téměř 850 milionů EUR. Vzhledem k nutnosti reagovat na současnou hospodářskou krizí rychle by bylo dobrým nápadem začít s uskutečňováním plateb naplánovaných na rok 2010 a 2011 v roce 2009.

Chci zdůraznit možnost rozdělení zdrojů mezi členské státy podle jejich zvláštních požadavků. Tato pružnost jednotlivým zemím umožní, aby využily finanční prostředky podle potřeb svých zemědělců a obyvatel venkova.

Vzhledem k omezené dostupnosti úvěrů během finanční krize a s přihlédnutím k překážkám, které brání využití finančních prostředků z programů pro venkovské oblasti, se domnívám, že to představuje dobrou příležitost k tomu, aby byly některé z těchto zdrojů vyhrazeny pro fondy poskytující půjčky a úvěrové záruky. Pak můžeme skutečně pomoci lidem, kteří chtějí provádět projekty, nemají však potřebný počáteční kapitál.

Je důležité, aby členské státy dodržely naplánované časové rámce a zahrnuly do programů rozvoje venkova další činnosti, a tak umožnily využití těchto finančních prostředků. Čím rychleji se peníze dostanou zemědělcům a regionům, tím větší bude přínos této finanční pomoci. Další důležitou podmínkou úspěšného využití těchto zdrojů je, aby každá země poskytla regionálním a místním orgánům a možným příjemcům rychle příslušné, snadno dostupné informace o nových možnostech pro projekty v rámci revidovaných programů rozvoje venkova.

Ráda bych zdůraznila, že pro mě bylo velkým potěšením pracovat na zprávě, která vyzdvihuje aktivní přístup a podporu evropských orgánů pro budoucnost zemědělství a venkovských oblastí ve Společenství. Vždy jsem se domnívala, že pomoc je nejcennější v době, kdy ji lidé nejvíce potřebují, a v současnosti venkovské oblasti potřebují více zdrojů na rozvoj a modernizaci. To je jediný způsob, jak zastavit migraci, chránit přírodu a zaručit zaměstnanost a nové pracovní příležitosti.

Závěrem chci poděkovat svým kolegům z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kteří se podíleli na vypracování zprávy, a rovněž zástupcům Evropské komise a Rady za jejich užitečnou spolupráci. Rovněž chci poděkovat odvětvovým organizacím za předložené návrhy. Žádám vás, abyste tuto zprávu podpořili, abychom mohli poskytnout rozvoji venkovských oblastí v Evropské unii nový impulz.

 
  
MPphoto
 

  Eugenijus Maldeikis, zpravodaj.(LT) Komise předložila mimořádně důležitý dodatečný balíček k Plánu hospodářské obnovy pro projekty v oblasti energetiky, což je mimořádně důležité, jelikož hospodářská krize představuje výzvu pro evropskou energetiku.

Balíček se skládá ze tří částí. První z nich se týká plynárenské a elektrizační infrastruktury a projektů souvisejících s obzvláště důležitým propojením plynárenských a elektrizačních soustav. Víme, že to je velmi citlivý a starý problém. Vzhledem k současné krizi by financování projektů propojení soustav poskytlo velkou podporu regionálnímu rozvoji energetiky a spolupráce mezi regiony a posílilo by vytvoření společného evropského energetického trhu.

Druhá část balíčku se týká projektů v oblasti větrných elektráren na moři a třetí projektů v oblasti zachycování a ukládání uhlíku, které přihlížejí k potřebám v souvislosti se změnou klimatu a obnovitelnými zdroji energie, domnívám se, že vzhledem k hospodářské krizi musí evropské energetické odvětví zásadně reformovat svou strukturu a systémy. To bude skutečně velmi vhodným okamžikem k posouzení současné situace a novému uvážení mnoha problémů v oblasti energetiky.

Domnívám se, že tento balíček, tyto tři programy, významně posílí evropské energetické odvětví, budou mít dopad na ostatní odvětví a velmi napomohou hospodářskému oživení v Evropě.

Věřím, že hodnota tohoto balíčku ve výši 3,9 miliard EUR představuje velkou částku, která pomůže vyřešit obzvláště naléhavý problém související se zabezpečením dodávek energie v Evropě. Spolu s důsledky energetické krize a sociálně-ekonomickými důsledky existuje velké politické nebezpečí, že se jednotlivé evropské země budou potýkat s problémy v oblasti dodávek plynu. Toto riziko je vysoké i v současnosti.

Financování projektů propojení soustav významně posílí postavení Evropy a poskytne dodatečné záruky dodávek. Rád bych dodal, že při rozpravě o tomto dokumentu Evropský parlament navrhl doplnit do balíčku následující.

Parlament se za prvé zaměřil na možné přerozdělení finančních prostředků, které nebudou využity pro projekty. Jelikož navrhujeme stanovit pro přípravu a vypracování projektů velmi přísné lhůty, domníváme se, že pokud by měly určité peněžní prostředky zůstat nevyužity, měly by být přerozděleny na projekty, které jsou navrženy v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Ve velmi krátkém čase se uskutečnily třístranné rozhovory a byli jsme s to dospět k dohodě s Radou. Rada zvážila návrhy Parlamentu a začlenila je do tohoto balíčku. Jsem tím velmi potěšen a chci zástupcům Rady, českému předsednictví a komisaři Piebalgsovi poděkovat za velmi úzkou a plodnou spolupráci. Ve velmi krátkém čase se nám podařilo dosáhnout dobrého výsledku.

 
  
MPphoto
 

  Reimer Böge, zpravodaj. (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, jakmile bylo dosaženo dohody o rozpočtu na rok 2009, předložila Komise návrh na revizi víceletého finančního rámce s cílem financovat transevropské energetické sítě a projekty širokopásmového připojení k internetu v rámci Evropského plánu hospodářské obnovy.

Zpětně musíme nejprve uvést, že to zkomplikovalo postup, jelikož jsme nepovažovali za správné a vhodné, aby byly nové návrhy předloženy jen pár dnů po dosažení dohody o rozpočtu, a za druhé, že při dokončení rozpočtu na rok 2009 bylo prakticky nemožné dosáhnout s Radou dohody jak o nástroji pro potravinovou pomoc, tak i těchto prvcích balíčku pro hospodářské oživení. V původním návrhu na poskytnutí pěti miliard prostřednictvím revidovaného finančního výhledu ve dvou tranších – 3,5 miliardy EUR v roce 2009 a 2,5 miliardy EUR v roce 2010 – se Komise poučila z rozpočtového krachu návrhu týkajícího se nástroje pro potravinovou pomoc. To, co Komise při této příležitosti předložila, neodpovídalo tomu, co bylo dohodnuto v rozpočtu. Stejně tomu je i v tomto případě.

Vítám skutečnost, že Komise přijala návrh Rozpočtového výboru, který jsme předložili v první rozpravě, a to omezit přezkum a ponechat záležitosti týkající se venkovských oblastí a širokopásmového připojení k internetu a modernizace těchto struktur ve venkovských oblastech v okruhu 2 rozpočtu na zemědělství a nepřesunovat je do okruhu 1a. To byl správný návrh, který přišel z Parlamentu a podle něhož jsme jednali.

V druhém kole jsme zjistili, že to byla Rada, která původně řekla, že Komise nemůže předložit tento návrh týkající se nástroje pro potravinovou pomoc a že se v zásadě jedná o přezkum. Rada jednoduše chtěla obejít rozpočtové podmínky a dohody. V jednání a třístranných rozhovorech dne 2. dubna jsme to napravili. Domnívám se, že svým návrhem poskytnout v první fázi částku ve výši 2,6 miliard EUR, zvýšit strop položek závazků pro rok 2009 v rámci položky 1a o částku 2 miliardy EUR, snížit strop okruhu 2 o stejnou částku a poskytnout částku ve výši  600 milionů EUR na rozvoj venkova jsme učinili první správný krok. Vynasnažíme se zajistit zbývající částku ve výši 2,4 miliardy EUR prostřednictvím vyrovnání při dohodovacím řízení o rozpočtu na rok 2010 a 2011 pomocí všech – cituji, jelikož je to důležité – „pomocí všech prostředků stanovených v příslušném právním rámci, aniž by byly dotčeny finanční obálky programů schválených postupem spolurozhodování nebo roční rozpočtový proces“.

Bylo pro nás rovněž důležité, aby přijaté závazky nebyly dotčeny a kráceny napříč jednotlivými okruhy. Proto bylo rozdělení, o němž jsme rozhodli, tím, co bylo možno vyjednat v daném časovém rámci, jelikož jsme se všichni zavázali, že ještě v tomto volebním období posuneme kupředu téma energetické solidarity a modernizace infrastruktur ve venkovských oblastech, včetně opatření v rámci kontroly zdravotního stavu.

Je však rovněž jasné, že to, co jsme uvedli na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 25. března ohledně přezkumu víceletého finančního rámce, se musí ještě naléhavěji objevit na programu jednání. Žádáme Komisi, aby vzala v úvahu všechny tyto úvahy o flexibilitě a lepším vedení jednání v rámci rozpočtové politiky na ročním a víceletém základě při zvažování revize víceletého finančního plánování na podzim. Tato každoroční vleklá jednání s Radou o stejných záležitostech, do kterých zabředáváme, protože jedna strana nechce ustoupit, musí skončit, jelikož tomu nikdo zvenčí nerozumí. Ve víceletém rozpočtovém procesu potřebujeme větší pružnost, větší manévrovací prostor. Komise se tímto vyzývá, aby vyvodila ponaučení z těchto zkušeností za poslední dva tři roky a předložila na podzim příslušné návrhy. Neočekáváme nic jiného!

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Pane předsedo, současný hospodářský pokles vyžaduje impulz rovněž na úrovni EU. To je naším společným přesvědčením od vypuknutí krize v minulém roce.

V listopadu 2008 Evropská komise navrhla ucelený Evropský plán hospodářské obnovy, který byl hlavami států a předsedy vlád schválen v prosinci. V návaznosti na to byl v lednu navržen „pětimiliardový balíček“ k zajištění okamžitého impulzu pro hospodářství EU. Balíček směruje tento impulz na hlavní cíle, například rozvoj širokopásmového připojení k internetu, zabezpečení dodávek energie a nízkouhlíkové technologie.

Komise velmi vítá dohodu ohledně balíčku, jíž bylo dosaženo po obtížných, avšak konstruktivních jednáních ve velmi krátkém časovém rámci.

Chci poděkovat Parlamentu za podporu našeho návrhu a rovněž za jeho flexibilitu a smysl pro kompromis, který prokázal v průběhu interinstitucionálních jednání. Tento případ ukazuje, že EU je schopna jednat velmi rychle, vyžaduje-li krize okamžitou reakci.

Co se týká rozpočtové stránky – a nyní hovořím jménem místopředsedy pana Kallase – Komise může přijmout řešení v podobě, jak je nyní dohodnuto třemi orgány, ačkoli se jeho přístup liší od našeho původního návrhu z prosince 2008. Jsme přesvědčeni, že projekty budou realizovány podle plánu.

Rovněž chci potvrdit, že Komise náležitě zaznamenala očekávání Parlamentu, co se týká revize rozpočtu a posouzení fungování interinstitucionální dohody. Jak víte, na těchto záležitostech pracujeme a na podzim nebo nejpozději na konci roku předložíme své závěry.

Nyní se vrátím ke svému tématu: energetice. Nařízení o projektech v oblasti energetiky představuje významný nástroj k dosažení dvou cílů: reakce na klíčové záležitosti související se zabezpečením dodávek a environmentální problémy v odvětví energetiky a současně přispění k oživení naší ekonomiky. Balíček je rovněž příkladem solidarity v rámci Evropské unie. Zejména krize v souvislosti s dodávkami plynu vyžadují rychlou odezvu.

Nikdy předtím Evropská unie neschválila vyčlenění tak významné částky na klíčové projekty v oblasti energetiky.

Vím, že někteří z vás by v balíčku raději viděli více opatření pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, domnívám se však, že kompromis, k němuž se nakonec v této záležitosti podařilo dospět, je dobrý. Komise v celkovém prohlášení poskytuje opětovné ujištění, že v roce 2010 situaci znovu posoudí a výslovně odkáže na možnost navrhnout využití nepřidělených finančních prostředků na opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Prohlášení bylo zasláno Parlamentu a bude zveřejněno v Úředním věstníku spolu s nařízením, takže je zde nebudu číst.

Vítám skutečnost, že zásada spočívající v navrhování nových projektů, zjistíme-li vážná rizika při provádění stávajících projektů, je uvedena rovněž v bodech odůvodnění a v jednom článku nařízení.

Mimoto vás mohu ujistit, že pokročíme rychle kupředu s mnoha dalšími iniciativami v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, jak jsou uvedeny v našem prohlášení.

Po úspěšném a rychlém ukončení legislativního procesu se Komise zaměří na provádění balíčku. Mohu vám sdělit, že co se týká projektů v oblasti energetiky, do konce května hodláme zveřejnit výzvu k předkládání návrhů a první rozhodnutí o podpoře očekávám do konce tohoto roku.

Rád bych poděkoval zejména zpravodajům, paní Stavreva, panu Maldeikisovi a panu Bögemu, za jejich účast na hledání rychlého řešení pro tento velmi důležitý návrh.

 
  
MPphoto
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedo, chci se zmínit pouze o té části balíčku, která se týká rozvoje venkova. Především chci stejně jako pan Piebalgs poděkovat Parlamentu za jeho spolupráci, zejména Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. V posledním měsíci to byl velmi dobrý a konstruktivní dialog a je zřejmé, že pro úspěšný výsledek je zásadní vaše podpora v této záležitosti.

Právní předpisy musí být přijaty co nejdříve, aby bylo možno tyto peněžní prostředky investovat do rozvoje venkova v roce 2009 a aby je bylo možno vynaložit dobře, tj. programování i vynaložení peněžních prostředků.

Konečný výsledek nám ponechává o něco méně peněz na rozvoj venkova, než jsme chtěli. Původně jsme požadovali částku ve výši 1,5 miliardy EUR a skončili jsme s částkou ve výši 1,02 miliardy EUR. Prostor pro investice do širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech se rozšířil a členské státy mají nyní naprostou pružnost při výběru mezi širokopásmovým připojením a novými úkoly. Myslím, že to je dobrý nápad, jelikož neomezujete lidi, kteří se v některých částech Evropské unie potýkají se zvláštními problémy s ohledem na nové úkoly.

Komise rovněž vzala patřičně na vědomí pozměňovací návrhy. Požadujete rozšíření okruhu způsobilých činností souvisejících se širokopásmovým připojením k internetu na měkká opatření jako vzdělávání v oblasti IKT a investice do služeb a zařízení spojených s IKT. Chci poukázat na skutečnost, že tyto investice a činnosti jsou již široce podporovány v rámci strukturálních fondů i finančních prostředků určených na rozvoj venkova. Pozornost se soustředí na širokopásmové připojení k internetu, jelikož se má za to, že nejlepším možným způsobem podpoří technologický rozvoj a růst.

Co se týká podpory balíčku pro hospodářské zotavení, Komise souhlasí s tím, že je zapotřebí, bylo by však možno jej provést v rámci stávajících nástrojů v oblasti rozvoje venkova. Současný politický rámec rovněž umožňuje vynakládat peněžní prostředky na projekty již v roce 2009.

Prostudovali jsme taktéž návrh zahrnout do financování částku ve výši 250 milionů EUR, která byla Parlamentem přidána do rozpočtu na rok 2009 na rozvoj venkova v jeho závěrečném hlasování o rozpočtu minulý rok. Tento návrh však nebyl součástí dohody o financování balíčku pro hospodářské zotavení, jíž bylo dosaženo v třístranných jednáních. Aby se zamezilo případné prodlevě při konečném přijetí tohoto balíčku, domnívám se, že bychom měli využít příležitost vrátit se k tomu později v tomto roce, kdy bude nutno dohodnout zbytek financování balíčku pro hospodářské zotavení.

Jelikož se jedná o poslední plenární zasedání před volbami do Parlamentu, chci vyslovit své upřímné poděkování za vaši velmi dobrou spolupráci a výměnu názorů – někdy s přílišným patriotismem a přílišnou dynamikou, byla to však radost. Těm z vás, kteří nekandidujete znovu, chci říci, že mi bylo potěšením s vámi spolupracovat.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předseda. − Velmi vám děkuji, paní komisařko. Je od vás velmi milé, že to zmiňujete. Vždy to byla a je radost spolupracovat s vámi a vašimi kolegy v Komisi. Samozřejmě existují určité rozdíly, avšak s vámi a s panem komisařem Piebalgsem to byla vždy radost a chci vám velmi poděkovat jménem Parlamentu i osobně.

 
  
MPphoto
 

  Mario Mauro, navrhovatel stanoviska Rozpočtového výboru. (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, v průběhu třístranných jednání dne 2. dubna bylo nakonec dosaženo dohody mezi Parlamentem a českým předsednictvím. Jako navrhovatele stanoviska Rozpočtového výboru mne tato dohoda, která umožní pokračovat v legislativním procesu u plánu obnovy v předpokládané lhůtě, velmi těší.

Způsoby financování pro rok 2009 jsou velmi jasné: z celkové částky ve výši 3,98 miliardy EUR budou 2 miliardy EUR vyčleněny na energetiku prostřednictvím vyrovnání v rámci okruhu 2 „Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi“. O zbývající částce ve výši 1,98 miliardy EUR přidělené na energetiku bude rozhodnuto v rámci rozpočtového procesu pro rok 2010 a v případě potřeby se k závěru dospěje v rámci rozpočtového procesu pro rok 2011.

Považuji však za důležité, aby vyrovnávací mechanismus uplatněný u různých okruhů neohrozil finanční balíček pro programy, na něž se vztahuje proces spolurozhodování, nebo roční rozpočtový proces. Domnívám se také, že vzhledem k nedostatku, který vyzdvihla stávající interinstitucionální dohoda, se musíme tématem zabývat hlouběji, abychom zajistili větší pružnost dohody, a mohli tak reagovat na další finanční potřeby.

 
  
MPphoto
 

  Vicente Miguel Garcés Ramón, navrhovatel stanoviska Rozpočtového výboru. (ES) Pane předsedo, předkládám stanovisko Rozpočtového výboru, jehož jsem navrhovatelem, k návrhu na změnu nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Návrh je součástí Evropského plánu hospodářské obnovy.

Evropská rada na zasedání koncem března 2008 navrhla přidělit odvětví energetiky částku ve výši 3,98 miliardy EUR a Fondu pro rozvoj venkova částku ve výši 1,02 EUR s cílem vytvořit novou infrastrukturu pro širokopásmové připojení k internetu na venkově, zlepšit stávající infrastrukturu a reagovat na nové úkoly: změnu klimatu, obnovitelné zdroje energie, biologickou rozmanitost a restrukturalizaci odvětví mléka a mléčných výrobků.

Rozpočtový výbor jednomyslně rozhodl, že referenční částka uvedená v legislativním návrhu je v souladu se stropem okruhu 2 stávajícího víceletého finančního rámce na období 2007–2013.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Rumiana Jeleva, navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (BG) Jako navrhovatelka stanoviska Výboru pro regionální rozvoj bych ráda vyjádřila, jak jsem potěšena konečným zněním Evropského programu oživení energetiky. Parlament si během jednání s Radou uhájil silné postavení a získal pro evropské občany nejlepší možný výsledek.

Program oživení energetiky je mimořádně významný pro budoucnost našich evropských hospodářství. Stávající hospodářská a finanční krize ohrožuje různé programy v oblasti zabezpečení dodávek energie, což je škodlivé pro náš budoucí hospodářský růst a úspěch.

V důsledku toho je správným přístupem poskytnutí dodatečných finančních pobídek vztahujících se na projekty z odvětví energetiky, které napomohou k oživení našeho hospodářství a podpoří zabezpečení dodávek energie a které jsou rovněž zaměřeny na snižování emisí skleníkových plynů.

Tento nový program účinně posílí zabezpečení dodávek energie rovněž v mojí zemi, Bulharsku, a to díky ustanovení o financování plynovodu Nabucco a našemu propojení se sítěmi infrastruktury v Řecku a Rumunsku. To nás učiní méně zranitelnými v případě krizí obdobných té, která nás zasáhla minulou zimu.

Vážení kolegové poslanci, naše evropská hospodářství a naše infrastruktura závisí na dobrém přístupu k energii. V tomto ohledu představuje Evropský program oživení energetiky správnou cestu k účinnější a efektivnější energetické infrastruktuře v Evropě. Proto bych ráda ještě jednou zdůraznila potřebu společné energetické politiky Evropské unie. Pouze společně budeme moci dosáhnout většího úspěchu a našim občanům zabezpečíme dodávky energie, jaké si zaslouží. Na závěr bych ráda poblahopřála zpravodajce za její skvělou práci.

 
  
MPphoto
 

  Domenico Antonio Basile, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Výbor pro regionální rozvoj byl vyzván Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, aby předložil své stanovisko k návrhu nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), který má být nyní předmětem rozpravy v Parlamentu v souvislosti s obecnějším balíčkem, který se týká částky 5 miliard EUR.

Dotčené opatření může být považováno za včasnou reakci Komise na potřeby, které tvoří základ rozhodnutí, jež bylo přijato Radou dne 11. a 12. prosince 2008 a jež schvaluje Plán evropské hospodářské obnovy, který obsahuje zvláštní opatření v mnoha odvětvích pravomoci Společenství a pravomoci členských států zaměřená na vypořádání se s hospodářskou a finanční krizí, kterou jsou evropské trhy postiženy od roku 2007.

V odvětví rozvoje venkova navrhuje opatření Komise, aby byly představeny odpovídající aktualizace nařízení Rady č. 1698/2005, které jsou zaměřeny na uplatňování pokynů stanovených v uvedeném evropském plánu.

Jako celek má návrh Komise, – který stanoví rozpočet ve výši 1,5 miliardy EUR, jež má být prostřednictvím evropského fondu pro rozvoj venkova dostupný všem členským státům za účelem rozvoje přístupu k širokopásmovému připojení k internetu ve venkovských oblastech a za účelem postavit se novým úkolům identifikovaným v rámci střednědobého hodnocení reformy společné zemědělské politiky a jež byl dohodnut v listopadu 2008 – plnou podporu Výboru pro regionální rozvoj, který se domnívá, že pokud budou navržená opatření uplatněna rychle a v plné míře, budou jistě moci přispět k zotavení vnitrostátních hospodářství a k tomu, že spotřebitelé znovu získají důvěru v daný systém, přičemž budou rovněž účinně sledovány cíle územní a sociální konvergence v regionech Unie. To vše platí především tehdy, pokud jsou daná opatření kombinována s požadavkem, který vyjádřila Rada a který usiluje o maximalizaci možnosti výdajů během prvních let.

Při vyjádření svého stanoviska se výbor neomezoval na pouhé hodnocení opatření navržených Evropskou komisí, ale rozhodl se sestavit svůj vlastní návrh tím, že do znění, které mu bylo předloženo, vložil určité pozměňovací návrhy. Hlavním aspektem, který si Výbor pro regionální rozvoj přál zdůraznit, je ten, jenž odkazuje na potřebu zvýšit transparentnost a informovanost o výsledcích dosažených v průběhu období 2009–2011 a poskytnout nástroje vhodné ke koordinaci projektů širokopásmového připojení k internetu financovaných z EZFRV a ze strukturálních fondů.

Výbor tak učinil prostřednictvím žádosti adresované Komisi, aby do každoroční monitorovací zprávy, která má být vypracovávána v souvislosti s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, zařadila část věnovanou výhradně ověřování výsledků získaných v souvislosti s touto činností, a to v podobě zvláštního pozměňovacího návrhu začleněného do znění navrhovaného opatření.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj, jménem skupiny PPE-DE. (SL) Vypořádání se s finanční a hospodářskou krizí představuje pro Evropu významnou zkoušku jednoty a solidarity. Musíme ukázat dvě věci: zaprvé, že budeme postupovat koordinovaně a že z toho dokážeme těžit, a zadruhé, že jsme schopni zachovat strategické priority, jež jsme stanovili v několika posledních letech: jsou to priority usnadňující posun směrem ke znalostní společnosti a inovativní společnosti s nízkými úrovněmi emisí skleníkových plynů.

Těší mě, že Evropa odpověděla na tuto výzvu rychlým a jednotným způsobem. Otevřeně jsme se vyjádřili proti protekcionismu a zřídili vnitřní trh, což představuje jeden z důležitých úspěchů Evropy, který musí být rovněž v době krize chráněn. Díky tomu jsme rovněž zvládli ochránit naši vizi a přijmout náležité kroky, aniž bychom pustili ze zřetele naše dlouhodobé úkoly, které zahrnují samozřejmě také změnu klimatu.

Dovolte mi rovněž stručně zmínit projekty v oblasti energetiky. V poměrně krátkém čase jsme zajistili dodatečné finanční zdroje, které chceme vyčlenit na budoucí vývoj nových, čistších technologií a na účely zvýšení spolehlivosti dodávek energie. Co je zde důležité, je to, že do tohoto balíčku zahrnujeme technologie zachycování a ukládání uhlíku, podporu větrné energie na moři a propojení plynárenských a elektrizačních přepravních soustav.

Ráda bych vás však upozornila na skutečnost, že navzdory velkému množství dobrých projektů, jimž bude udělena dodatečná pomoc, některé významné projekty v tomto dokumentu chybí. Z tohoto důvodu bych ráda požádala, aby byly tyto projekty pečlivě sledovány, aby bylo jejich uplatňování kontrolováno, a abychom rovněž nalezli dodatečné prostředky, jejichž prostřednictvím bychom financovali projekty, které podporují účinné využívání energie a dalších obnovitelných zdrojů energie.

Dovolte mi rovněž, abych v této souvislosti dodala, že geotermální energie je jistě další z hlavních možností, která je doposud nevyužitá. Považuji to za jeden z našich nejdůležitějších úkolů pro samotný začátek našeho příštího mandátu.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, zdá se, jakoby se zde rozléval klid Vánoc – všechno probíhá tak klidně. Bohužel musím tomuto jednání dodat trpkou příchuť.

Rada, která zde dnes není zastoupena, celé měsíce revidovala a znovu zvažovala návrhy předložené Komisí a k řešení dospěla v situaci, kdy máme obrovskou a rostoucí nezaměstnanost. Není to tedy chyba Parlamentu. V tomto případě byly osoby odpovědné za rozpočet dokonce o krok před námi v oblasti energetiky. To nám život jistě příliš neusnadnilo. Běžně jsou to oni, kdo postup blokuje. Poté jsme se ale snažili nalézt řešení a komisař nám byl velmi nápomocný, Rada však byla neústupná.

Naší obavou – a to by mělo být skutečně samozřejmé – je to, že veškeré rozpočtové prostředky, jež nemohou být vyčerpány, by měly být přiděleny na projekty, které podpoří vytváření pracovních míst, zejména pak na projekty zaměřené na zabezpečení dodávek energie, energetickou účinnost a úsporu energie. To by mělo být skutečně samozřejmé. Kdybychom se zeptali evropských občanů, zda by souhlasili s vyčleněním prostředků, které nejsou vyčerpány, na tuto zvláštní oblast, velká většina by řekla ano. Pouze Rada ještě neuznala, že je to opravdu to, co je třeba. V této souvislosti by měli všichni z nás – včetně poslanců Parlamentu v novém složení – trvat na tom, aby to bylo přesně to, co je třeba uplatnit.

Nevím, zda bude pan Piebalgs stále komisařem a zda bude stále odpovědný za tuto oblast, ale doufám, že Komise je rovněž toho názoru, že musíme zajistit, aby byly všechny rozpočtové prostředky, které nemohou být vyčerpány, převedeny do ostatních oblastí na projekty související se zaměstnaností týkající se energetické účinnosti a zabezpečení dodávek energie.

Na závěr bych rád poděkoval oběma komisařům za jejich spolupráci, a to jak osobně, tak jménem mojí skupiny. Zda byla tato spolupráce vždy potěšením, je jinou otázkou, ale vždy jste byli připraveni vést dialog, a doufám, že to můžete říci i vy o nás. Nacházíme se uprostřed volební kampaně, ale situace je pro vás nyní o něco klidnější. Domnívám se však, že bez nás, poslanců Evropského parlamentu, se obejdete.

 
  
MPphoto
 

  Donato Tommaso Veraldi, jménem skupiny ALDE. (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, návrh, který projednáváme, je součástí balíčku 5 miliard EUR vyčleněných na Plán evropské hospodářské obnovy, z toho je 1 040 EUR určeno na výstavbu a dokončení infrastruktur pro pokrytí širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech a na vývoj v souvislosti s novými výzvami, které vyšly najevo při kontrole stavu společné zemědělské politiky.

S cílem odpovědět na stávající finanční krizi musíme ve venkovských oblastech přijmout především taková opatření, která využijí nástroje určené k tomu, aby těmto oblastem pomohly vynořit se ze strukturální izolace, ve které se nacházejí. Je proto zásadní zajistit využití dostupných finančních prostředků Společenství, přičemž bude posílena jejich efektivita a přidaná hodnota. V oblasti rozvoje venkova musí být přijata jakákoli možná taktika, která zajistí větší finanční pružnost a účinnost.

Domnívám, se, že pro Komisi je důležité, aby se zavázala pomoci členským státům při přijímání vnitrostátních strategií a programů rozvoje venkova zaměřených na podporu zaměstnanosti. Musím však říct, že podle pravidel fondu pro rozvoj venkova jsou prováděcí projekty týkající se širokopásmového připojení spravovány především orgány veřejné správy – provinciemi, obcemi a horskými oblastmi – které ale nemohou zahrnout DPH do svého účetnictví. Tak tomu není u jiných programů, u ostatních nařízení, která jsou základem pro strukturální fondy, v jejichž případě je takový výdaj považován za způsobilý.

Hospodářská krize jednoduše zdůraznila potíže, kterým již tyto místní orgány čelily, a dopad DPH na rozpočty v souvislosti s uplatňováním různých činností je tedy tak velký, že je zde riziko, že veřejné orgány selžou při investování a nevyčerpané prostředky budou navráceny do rozpočtu Společenství. Na závěr, co se týče rozdělení prostředků, domnívám se, že se musíme zaměřit na využití historického kritéria, jak navrhla Komise.

 
  
MPphoto
 

  Guntars Krasts, jménem skupiny UEN.(LV) Děkuji, paní předsedající, domnívám se, že dohoda, které bylo dosaženo, co se týče podpory energetické politiky Evropské unie v dlouhodobém horizontu, která v krátkodobém horizontu zajistí pobídky pro zotavení hospodářství, dosáhne obou cílů. Jedinou výjimkou, která nemůže v krátkodobém horizontu dosáhnout hospodářské návratnosti, je financování projektů na zachycování a ukládání uhlíku. Nepochybně to však splňuje dlouhodobé výzvy energetické politiky tím, že je zvyšována konkurenceschopnost technologií podniků EU na světových trzích, kde v dohledné budoucnosti alternativní formy energie nebudou moci nahradit spalování uhlí. Velmi vítám zaměření většiny finančních prostředků na projekty na propojení evropských energetických soustav. Těší mě, že značná část prostředků byla vyčleněna na integraci pobaltských států, které jsou nejizolovanějším regionem EU, do evropských elektrizačních soustav. Ačkoli nemají tyto investice za následek plnou integraci trhů tří pobaltských států do evropských soustav, je to nicméně významným posilujícím faktorem, který podpoří zabezpečení dodávek energie. Doufám, že tento krok poslouží jako pobídka pro to, aby pobaltské státy pokračovaly ve strukturálních reformách svých energetických systémů a ve vytváření tržních podmínek, jež zlepší situaci spotřebitelů energie v daném regionu. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, pro důvěryhodnost Evropské unie je toto smutný den. Balíček týkající se hospodářského zotavení, o kterém budeme hlasovat, je ve skutečnosti plánem na nezotavení, který nepovede k téměř žádnému okamžitému hospodářskému stimulu. Zažili jsme měsíce někdy intenzivního vyjednávání s Radou EU. Bohužel než abychom se postavili vládám, jako je Německo, Nizozemsko a Spojené království, které přijaly krátkozraký přístup „chci své peníze zpět“, většina v tomto Parlamentu a Komise jednoduše ustoupila jejich požadavkům.

Tento výsledek je velmi špatný a mohli jsme se mu vyhnout. Mohli jsme sestavit skutečný nástroj pro solidaritu, kde by velká většina finančních prostředků připadla těm hospodářstvím, která je nejvíce potřebují: našim přátelům ve východní Evropě. Využitím inovativních finančních nástrojů, jako jsou fondy úvěrových záruk a veřejné banky, nebo využitím služeb Evropské investiční banky jsme mohli posílit hospodářskou efektivitu tohoto balíčku. To by přeměnilo 5 miliard EUR na 50–80 miliard EUR v investicích, které v této chvíli pro evropské hospodářství potřebujeme. Naše investice jsme mohli zaměřit na oblasti, ve kterých dochází k okamžitému vytváření pracovních míst, jako jsou evropská města, jež investují do renovací budov a veřejné dopravy, nebo nezávislé energetické společnosti, jež investují do obnovitelných zdrojů energie, nebo naše evropská průmyslová odvětví, jež investují do ekologických technologií. Místo toho jste rozhodli, že bude převážná část těchto 5 miliard EUR zaměřena na zastaralou státní podporu určenou těm, kteří peněžní prostředky nejméně potřebují: energetickým oligopolům ve Spojeném království, Německu a Francii.

Namísto abychom vyslali silný signál, vysíláme signál nedostatečné politické odvahy: slabošské evropské orgány ustoupily rozmarům národně zaslepených vlád.

Bohužel nemáme nijak odvážného a vizionářského předsedu Komise. Liberálové a socialisté v tomto Parlamentu bohužel nebyli připraveni na boj se Zelenými, aby z tohoto balíčku na zotavení hospodářství učinili první skutečný krok k zelenému „New Deal“ (novému údělu). Aby mohlo v Evropě dojít ke změně, musíme změnit předsedu Komise. Aby došlo k této změně, musíme změnit většiny v Evropském parlamentu. „Stop Barrosovi – ano zelenému New Deal“: toto heslo je pro nadcházející evropské volby více než kdy jindy platné.

 
  
MPphoto
 

  Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Co se týče tzv. 5miliardového balíčku Evropské unie určeného pro Plán evropské hospodářské obnovy, je vhodné připomenout usnesení přijaté tímto Parlamentem týkající se přezkumu finančního rámce 2007–2013 v polovině období. Toto usnesení uvádí, že stropy vlastních zdrojů představují 1,24 % HND EU v platbách a že ve skutečnosti se tyto stropy pohybovaly pod 1 %; že každoročně jsou pod tímto stropem stanoveným ve víceletém finančním rámci ponechávány významné rezervy s více než 29 miliardami EUR v platbách za poslední tři roky; a že obrovské rezervy existují mezi stropem víceletého finančního rámce a stropem vlastních zdrojů EU, v období 2010 až 2013 jde o více než 176 miliard EUR.

Vzhledem k tomu se musíme zeptat sami sebe: proč, když čelíme zhoršující se hospodářské situaci, nevyužijeme alespoň finanční prostředky stanovené ve víceletém finančním rámci?

Proč se Evropská unie rozhodla odečíst 2 miliardy EUR z rezervy určené na zemědělství, když tisíce zemědělců čelí větším potížím než kdy jindy?

Potřebují zemědělci větší podporu, aby se vypořádali se zvyšujícími se náklady na výrobu a snižujícími se cenami na straně výrobců, nebo více potřebují širokopásmové připojení k internetu?

Aby bylo zajištěno, že je tato úprava neutrální, z jakých jiných rozpočtových okruhů budou odečteny téměř 2 miliardy EUR? Bude tato částka odečtena z politiky soudržnosti?

Jakým způsobem bude provedeno rozdělení téměř 4 miliard EUR na projekty v oblasti energetiky a téměř 1 miliardy EUR – zřejmě – na podporu širokopásmového připojení ve venkovských oblastech? Jak bude tato nespravedlivá výměna provedena?

Kde je tedy ta velmi proklamovaná solidarita napříč Evropskou unií? Nebo se nakonec velký problém znovu ukáže být malým problémem?

 
  
MPphoto
 

  Patrick Louis, jménem skupiny IND/DEM. (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, chtít sestavit plán hospodářské obnovy je dobrým záměrem. Abychom odpověděli na cyklický hospodářský pokles, je třeba využít keynesiánské oživení, ale tato krize je strukturální. Daný nástroj je tedy nevhodný.

Znovu nalít finanční prostředky do ničím neomezeného hospodářství je jako vyhazovat peníze z okna. Oživit hospodářství, aniž bychom nejprve obnovili preference Společenství na našich hranicích, je stejné jako snažit se vytopit dům, když musí všechna okna zůstat otevřena. Pak se stane to, že kotel přestane fungovat a účty za vytápění budou obrovsky vysoké.

Po těchto úvodních připomínkách mám tři poznámky. Zaprvé, trh s energií není relevantní. V této oblasti ve skutečnosti hospodářská soutěž nevede ke snížení cen, protože ceny jsou určovány na základě nákladů na výrobní prostředky. Proto se domníváme, že je zásadní investovat do skutečně účinných zdrojů energie, nenechat se zlákat zdroji energie, které jsou štědře dotovány, jako je například větrná energie, a upřednostnit solární a jadernou energii.

Zadruhé, jednotný trh s elektrickou energií není efektivní. Při velkých vzdálenostech je ztráta energie úměrná vzdálenosti, na kterou je energie přenášena. Pravděpodobnost poruch a výpadků se zvyšuje s geografickou složitostí sítě. Propojení evropských elekroenergetických sítí by se proto mělo vrátit ke svému základnímu účelu, jímž je sloužit jako vzájemný rezervní zdroj na hranicích a umožnit výměnu elektrické energie, ale pouze okrajově. Tato činnost by měla být naší prioritou.

Zatřetí, pokud jde o zprávu poslankyně Podimatové, která se týká této zprávy, doporučujeme, abychom nezohledňovali pouze energii potřebnou k fungování určitého produktu, ale také zvážili informace o množství energie potřebné k výrobě tohoto produktu.

Sdělení takových informací spotřebitelům posílí postavení těch produktů, které mají vysokou přidanou hodnotu a nízké požadavky na spotřebu energie. Využití těchto informací poskytne našim hospodářství, která čelí významné hrozbě nekalé hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku, velmi potřebnou konkurenční výhodu.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (NI). – (SK) Pane předsedo, dámy a pánové, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady přesunout balíček 5 miliard EUR nevyčerpaných prostředků z roku 2008 do roku 2009 a využít ho jako stimulační balíček na zmírnění důsledků finanční krize zároveň s částkou 4 miliard EUR na řešení některých potíží v evropské energetické soustavě považuji za rozhodnutí výjimečné, ale účinné. Na druhé straně rovněž projev pana Turmese byl v mnoha ohledech pravdivý, a to zejména, pokud jde o správu fondu.

Považuji za důležité, aby vlády členských států pružně reagovaly, a pokud je to možné, aby všechny prostředky vyčleněné na roky 2009–2010 čerpaly skutečně a efektivně. Krizová situace v dodávkách plynu, ke které došlo na začátku roku po sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, ukázala, jak je v kritických situacích zranitelná značná část Evropy. Opatření uplatněná a financovaná z tohoto balíčku by proto měla napomoci zabránit, aby se taková krize opakovala.

 
  
MPphoto
 

  Agnes Schierhuber (PPE-DE). (DE) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych ráda poděkovala paní Stavrevové za její vynikající zprávu. Je naprosto zásadní, aby tento hospodářský program, který jsme dnes přijali jako celek, mohl být uplatňován také ve venkovských oblastech. Širokopásmové připojení představuje nepostradatelný komunikační prostředek pro venkovské oblasti, zejména v Rakousku, nabízí nová a moderní pracovní místa a rychlé doručení informací. Nemělo by být přehlíženo, že více než 50 % obyvatelstva Evropské unie žije ve venkovských oblastech.

Dámy a pánové, blížím se ke konci své politické kariéry. Ráda bych vyjádřila své nejupřímnější poděkování všem mým kolegům, Komisi a všem orgánům Evropské unie, zejména úředníkům a zaměstnancům, za jejich pomoc a podporu. Bylo mi potěšením s vámi všemi pracovat. Na závěr bych ráda poděkovala tlumočníkům, kteří museli tlumočit moji rakouskou němčinu.

Jsem přesvědčena, že nadále musí být naprosto jasné, že společná zemědělská politika je se svými dvěma pilíři pro společnost Evropské unie zásadní. Zemědělci jsou si přirozeně vědomi své odpovědnosti vůči společnosti. Rovněž ale předpokládám, že společnost Evropské unie si je vědoma své odpovědnosti vůči všem, kteří zabezpečují její zdroje. S touto myšlenkou přeji Evropské unii vše nejlepší do budoucnosti.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Gábor Harangozó (PSE).(HU) Paní komisařko, dámy a pánové, rád bych začal poděkováním paní Stavrevové za její spolupráci a poblahopřál jí k její vynikající práci, která získala jednomyslnou podporu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Po rozpravě, která se konala v Radě, disponujeme částkou 1,02 miliardy EUR na to, abychom zmírnili bolestný dopad krize na venkovské oblasti. Úspěšně jsme dosáhli situace, kdy mohou být prostředky ve srovnání s původním návrhem využity mnohem pružnějším způsobem a ve vhodně širokém rámci s cílem rozvíjet ve venkovských oblastech širokopásmový přístup k internetu a vypořádat se s novými výzvami, které byly vymezeny během přezkumu společné zemědělské politiky.

Plány na rozvoj venkova členských států musí být co nejrychleji přezkoumány tak, aby mohly být co nejdříve uvolněny částky, jež byly nyní stanoveny. To možná představuje pro venkovské obyvatelstvo nejdůležitější aspekt, protože pomůžeme-li tomuto vývoji, bude možné zpřístupnit nová pracovní místa, nové kurzy odborné přípravy a nové trhy, což zároveň vyústí ve snížení nákladů a rozšíření nových inovativních technologií.

Venkovské obyvatelstvo je nejzranitelnější skupinou, na kterou dopadá hospodářská krize. Podíváme-li se do budoucnosti, je možné říct, že zde rovněž hrozí riziko dalšího územního a hospodářského vyloučení, které přesáhne hospodářskou krizi. Ještě před tím, než krize vypukla, muselo mnoho členských států čelit neustálému poklesu, k němuž docházelo ve venkovských oblastech. Naší odpovědností je co nejdříve sestavit a uplatnit nezbytná opatření zaměřená na ochranu našich venkovských hodnot.

Vážení kolegové poslanci, vzhledem k tomu, že se nepředpokládá, že moje strana sklidí ve volbách takový úspěch, abych mezi vámi mohl pracovat i příštích pět let, rád bych vám také poděkoval za vynikající spolupráci, které jsem se v tomto Parlamentu těšil. Jako mladý politik mohu pouze každému mladému politikovi přát to štěstí učit se, jak funguje evropská politika, v tak výborné organizaci.

 
  
MPphoto
 

  Lena Ek (ALDE). - (SV) Paní předsedající, ve světě a v Evropě nyní panují tři krize: finanční krize, z toho vyplývající krize zaměstnanosti a krize v oblasti klimatu. Balíčky opatření by měly být zaměřeny na hledání řešení na všechny tři krize, pochybuji však, že by to byl případ tohoto balíčku. Marilyn Monroeová jednou řekla: „Neuvádějte mne v pokušení, zvládnu to sama.“ Zdá se, že takto jednaly vlády členských států, co se týče použití finančních prostředků, které jsme mohli společně uvolnit na tento hospodářský balíček. Lze ho velmi kritizovat, protože se zabývá starým druhem energie, a zejména pak, pokud jde o časový faktor. Opatření obsažená v tomto balíčku jsou tak vzdálenou budoucností, že povedou k vytváření pracovních míst spíše během příští recese, než během té současné. Naším záměrem je pokusit se uplatnit nové technologie a nové myšlenky a také opatření zaměřená na vytváření pracovních míst nyní během této recese, která sužuje Evropu. Proto budeme (doufejme, že budeme znovu zvoleni) nadále sledovat to, co slíbila Komise prostřednictvím komisaře Piebalgse, konkrétně jde o řádný, spolehlivý monitoring uplatňování daných opatření a dohled.

Paní předsedající, na závěr bych chtěla poděkovat komisařce Fischer Boelové za její mimořádně konstruktivní práci, kterou odvedla, a komisaři Piebalgsovi, který velmi úzce spolupracoval s Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku a měl významný osobní podíl na sestavení energetického balíčku a klimatického balíčku a na tom, čeho jsme dosáhli v této oblasti v průběhu minulých pěti let. Ráda bych poděkovala zpravodaji, který odvedl dobrou práci, a mým kolegům poslancům. Opravdu se domnívám, že bychom měli ukončit činnost Evropského parlamentu ve Štrasburku a setkávat se v budoucnu pouze na jednom místě.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN).(PL) Paní předsedající, podpora pro venkovské oblasti je velmi důležitou činností bez ohledu na formu, jakou je prováděna. Tím více, když tato podpora přichází ve formě zavádění nových technologií ve venkovských oblastech v masovém měřítku. Pořadí priorit však podle mě vzbuzuje pochybnosti. Co je v této chvíli důležitější pro rozvoj venkovských oblastí – širokopásmové připojení k internetu, další modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury, nebo opatření spojená se zvyšováním počtu pracovních míst ve venkovských oblastech zejména v průběhu krize?

Podle mne je zřejmé, že finanční prostředky potřebné k zavedení širokopásmového připojení k internetu a vypořádání se se změnou klimatu ve venkovských oblastech budou poskytnuty především podnikům a firmám, které se touto činností zabývají, a nikoli zemědělcům nebo obyvatelům venkovských oblastí. Neměly být tyto prostředky možná určeny na snížení nepoměru v dotacích pro středně velké zemědělské podniky, zejména v nových členských státech? Za velké peníze nyní Evropská unie zemědělcům nabízí širokopásmové připojení k internetu namísto toho, aby naplňovala důležitější potřeby, jako je pozdvihnout zemědělské podniky, a nikoli zemědělské koncerny, na vyšší úroveň.

 
  
MPphoto
 

  Konstantinos Droutsas (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, záměrem programu hospodářské obnovy ve výši 5 miliard EUR je využít kapitalistické krize a napomoci kapitalistům, aby dosáhli svých cílů tím, že podpoří kapitalistickou restrukturalizaci strategických odvětví, jako je energetika a elektronické komunikace.

Širokopásmové připojení k internetu a sítě jsou nezbytné pro rozvoj venkovských oblastí, ale nejsou prioritou. Když se příjem vlastníků malých a středních zemědělských podniků snižuje a tito vlastníci čelí hrozbě vystěhování z jejich půdy a nezaměstnanosti, když je hospodářství celých oblastí v krizi kvůli společné zemědělské politice a příkazům ze strany Světové obchodní organizace (WTO), není to rozvoj sítí, co přispěje k rozvoji venkova; toto je výsměch na úkor nebohých zemědělců. Na rozvoj společností elektronických komunikací, a nikoli na rozvoj zemědělství a venkova, bylo vyčleněno 1,5 miliardy EUR.

Přesně totéž platí i v případě 3,5 miliardy EUR vyčleněných na dokončení integrované elektroenergetické sítě a dokončení jednotného trhu s elektrickou energií, což usnadní privatizaci, fúze a převzetí společností podporované třetím liberalizačním balíčkem a politikou zachycování a ukládání uhlíku; jde o vydřidušsky nákladný plán, který není šetrný k životnímu prostředí, je určený na zvýšení zisků produkčních jednotek a na to, aby umožnil další jimi způsobené znečišťování.

Pracovníci a zemědělci usuzují, že tato opatření jsou přijímána za účelem posílení kapitalistů a monopolů, proto je odmítají a bojují proti nim a požadují, aby byly zásadní změny učiněny tak, aby se z nich nestali tahouni břemena této krize.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel (Verts/ALE). (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, je pravda, že Evropská unie se k překonání této velké finanční a hospodářské krize snaží přispět vlastním podílem. Rovněž je pravda, že co se týče podpory širokopásmového připojení ve venkovských oblastech, měla by být oprávněna skutečně přispět k zajištění toho, aby byla překonána digitální segregace společnosti a aby mělo více lidí příležitost tohoto připojení využít a posílit vnitřní soudržnost Evropské unie.

Jako politička z rozpočtové oblasti bych však ráda zdůraznila, že i přes to, že bude mít vyhlášení tohoto programu veřejný dopad, není zřejmé, odkud budou finanční prostředky ve skutečnosti pocházet. Do určité míry je to nejisté. Nemohu to potvrdit, a pokud Rada takové rozhodnutí přijme a pokud Komise prostřednictvím pana Barrosa přijde s něčím takovým, je nutné vážně zajistit, že je zřejmé, odkud prostředky pocházejí. To je jediná skutečně přesvědčivá forma politiky, kterou můžeme prezentovat našim občanům. V této chvíli dané prostředky bohužel nemáme. Členské státy musí znovu zaujmout takový postoj, abychom skutečně objasnili, že je naše činnost příspěvkem k lepší strukturální politice a větší solidaritě v Evropě. Poté musíme vyvinout společné úsilí, aby se to opravdu mohlo stát skutečností.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI). (DE) Paní předsedající, ačkoli Evropská unie zavedla dotace pro rozvoj venkova, docházelo ve stejné době k vylidňování venkova zapříčiněnému podmínkami, jež stanovila Maastrichtská smlouva, což podpořilo nespoutané nadšení pro liberalizaci a s tím související rozpad venkovských infrastruktur.

Po krachu společnosti Chrysler a uzavření policejních stanic a škol budou brzy kvůli deregulaci nařízené Evropskou unií uzavřeny také pošty. Komise zcela jasně dále plánuje upravit otázku eutanazie. Kdyby se měla kritéria způsobilosti podprůměrné hospodářské síly a vylidňování venkova přestat uplatňovat od roku 2014, pro mnoho znevýhodněných oblastí by to mohl být polibek smrti. Podle mého názoru je to útok na venkovské oblasti, který bychom neměli připustit. Ve městech, velkoměstech a celé zemi musíme mít rovné životní podmínky. Jinak nebudou v Evropě opuštěny pouze jednotlivé oblasti, ale také celá údolí.

Pokud si přejeme zachovat vitální venkovské oblasti a nižší struktury střední třídy, snižování dotací je nepochybně špatným přístupem. Venkovské oblasti však nemohou být udržovány při životě pouze prostřednictvím zemědělských dotací. Úpadek zemědělství, ke kterému docházelo v posledních letech, to ukazuje jasně více než kdy jindy. Dotace pro znevýhodněné oblasti nesmí být sníženy, ale navýšeny. Malé, střední a ekologické zemědělské podniky musí přežít a soběstačnost v zásobování potravinami by měla být zachována. Pokud brzy nebude možné odradit EU od prosazování zejména intenzivních chovů a velkých vlastníků půdy – jako je například britská královna – pak nastal nejvyšší čas, aby bylo zemědělství znovu znárodněno nebo aby to bylo provedeno alespoň částečně.

 
  
MPphoto
 

  Neil Parish (PPE-DE). - Paní předsedající, chtěl bych velmi poděkovat komisaři za to, že nám tuto otázku dnes dopoledne představil, a chtěl bych velmi poděkovat paní Stavrevové za její zprávu.

Je velmi důležité, abychom se tímto „pětimiliardovým“ balíčkem zabývali. Dost nepokrytě bych rád řekl Komisi, že až se bude v budoucnosti angažovat v záležitostech týkajících se pětimiliardového balíčku, měla by pravděpodobně disponovat jasnějším souhlasem ze strany Rady před tím, než v této otázce pokročíme. Chápu, že není vždy jednoduché přesvědčit Radu, aby souhlasila s výdaji finančních prostředků, ale opravdu musíme vědět, zda tyto prostředky nakonec budou k dispozici. Věřím, že tomu tak pravděpodobně bude, a domnívám se, že budou moci být skutečně využity za velmi dobrým účelem.

Je nepochybné, že zemědělství je velmi důležité pro venkov, ale je tam také mnoho dalších podniků. Co se týče zejména malých zemědělských podniků, potřebujete další příjem. Širokopásmové připojení znamená zejména to, že ve venkovských oblastech se mohou vyvíjet spousty malých podniků. Pokud je širokopásmové připojení dostupné, mohou být spojení v některých nejodlehlejších venkovských oblastech, které v Evropské unii máme, velmi dobrá. Širokopásmové připojení může být rovněž zásadní pro to, aby pomohlo podnikům pokročit v oblasti zemědělství, cestovního ruchu a všem podnikům, jejichž činnost souvisí s využíváním internetu.

V této době skutečné recese v Evropské unii je to stimulační balíček, který – pokud dokážeme získat prostředky na správné oblasti a pokud je dokážeme získat včas – bude mít skutečný význam, protože je třeba podpořit podnikání. Zemědělství je důležité, ale ostatní druhy podnikání jsou pro venkovské oblasti rovněž důležité a tento balíček může být prospěšný.

Komisi tedy přeji úspěch v celém projektu. Doufám, že získáte dané prostředky, ale – jak jsem řekl – domnívám se, že v budoucnosti k tomu pravděpodobně musíme přistupovat mnohem jednotnějším způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Guy-Quint (PSE). (FR) Paní předsedající, v listopadu 2008 předložila Komise plán hospodářské obnovy, který nebyl pro svůj účel dostatečný ani svým objemem, ani obsahem. O šest měsíců později je třeba uznat, že o uplatňování plánu hospodářské obnovy nelze téměř hovořit a ráda bych zjistila, co se s těmito 30 miliardami EUR určenými na hospodářskou obnovu děje.

Co se stalo s 15 miliardami EUR oznámenými prostřednictvím nových akcí a svěřenými Evropské investiční bance (EIB)? Jak lze uvést do souladu stimul ve výši 7 miliard EUR oznámený prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti s oznámením o nedočerpání 10 miliard EUR ze strukturálních výdajů v roce 2009?

Co se týče 5 miliard EUR, o kterých dnes diskutujeme, ráda bych učinila čtyři poznámky. Navzdory tlaku ze strany Evropského parlamentu nebyla Rada ve složení ministrů financí schopna uvolnit na rok 2009 těchto 5 miliard EUR, ale pouze 2,6 miliardy EUR.

V žádném případě tedy nemáme jistotu, že Rada dokáže nalézt chybějící 2,4 miliardy EUR na rok 2010. Parlament je připraven nalézt prostřednictvím regulačních prostředků všechna možná řešení. Ostatní politické priority však nesmí být za žádných okolností zpochybněny. To Parlament nedovolí. Nesmíme připustit další přerozdělení; to je červená čára, kterou nepřekročíme.

Nalézt tyto 2,4 miliardy EUR bude složité, protože na základě prezentace předběžného návrhu rozpočtu Komise víme, že bude k dispozici maximálně 1,7 miliardy EUR. Rada navíc ještě musí odsouhlasit uvolnění těchto rezerv. V každém případě je tedy důležité, aby v zájmu krátkodobé rozpočtové ortodoxie a právního přístupu k úpravě rozpočtu již velký počet členských států nemohl zastavit celý tento plán hospodářské obnovy.

Pro budoucnost Unie musí být zachován silný rozpočet a můžeme pozorovat – a to je moje čtvrtá poznámka – že objem posledního finančního výhledu a způsob, jakým byl vyjednán a přijat, značně znevýhodňuje budoucnost Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Jan Mulder (ALDE). - (NL) Paní předsedající, když poslouchám tuto rozpravu, získávám pocit, že většina z nás je spokojena, ale já mám nicméně silný dojem, že tento balíček je nuzný. Domnívám se, že hlavní obavou zde bylo zachránit dobré jméno předsedy Barrosa a Komise. Navržená opatření budou jistě užitečná, ale financování je stále nejisté.

Ačkoli musí rozpočet vyčleněný na zemědělství zohledňovat nepředvídatelné situace i v případě přebytku, mám několik námitek k tomu, aby byl neustále používán jako „zlatý důl“, který slouží na úhradu nepředvídatelných událostí. Jsem toho názoru, že Komise a Evropská unie se z případů vypuknutí nakažlivých chorob zvířat, ke kterým došlo v minulosti, nedokázaly příliš poučit. Kdyby k nim mělo dojít znovu, museli bychom je financovat z rozpočtu na zemědělství.

Co bych rád věděl, je toto: čemu dáváme přednost? Financování opatření navržených pro boj s chorobami zvířat, nebo financování tohoto balíčku, který ještě musí být upraven? V této otázce přetrvává hlavní nejistota, ale chápu, že zde bude v každém případě vždy dostupná podpora příjmu, a to mě uklidňuje.

Co se týče aktuálních opatření, ta se v jednotlivých členských státech liší, ale jsou nepochybně užitečná. Jsem rovněž ve prospěch zabezpečení dodávek energie a domnívám se, že vše, co můžeme v tomto ohledu učinit, bude užitečné.

Na závěr bych rád poblahopřál oběma komisařům k jejich práci, kterou vykonali, a zejména paní Fischer Boelové, se kterou jsem měl tu příležitost velmi úzce spolupracovat v posledních pěti letech.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere (UEN).(LV) Dámy a pánové, iniciativa v celkové výši 5 miliard EUR je dobrým základem jak pro další rozvoj společné energetické politiky Evropské unie, tak pro rozvoj venkova v dlouhodobém horizontu. Posílení interních soustav je stejně významné jako zavedení propojení soustav tvořených jednotlivými soustavami. Podle mého názoru by měl být kladen větší důraz na energetickou účinnost a diverzifikaci, mělo by to být učiněno prostřednictvím vytvoření skutečných pobídek pro využívání větrné energie na moři, geotermální energie a dalších obnovitelných zdrojů energie. Plány členských států včetně plánů velkých států, jako je Německo, Francie a Spojené království, musí být sestaveny v souladu se společnou energetickou politikou Evropské unie. Pro ty státy, které jsou obzvláště vážně zasaženy hospodářskou krizí, by měly být stanoveny 50% stropy pro spolufinancování. Místní a regionální iniciativy, jejichž cílem je představit energii z obnovitelných zdrojů a podporovat využití této energie, musí být skutečně podporovány. Co se týče rozvoje venkova, větší pozornost musí být věnována skutečné situaci spíše než historickým ukazatelům. Neprobíhá pouze diskuse o zavedení širokopásmového připojení, ale také například o rozvoji silnic na venkově. Zdroje z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova by měly být zpřístupněny zejména pro hospodářsky slabší členské státy. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). (DE) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, tento plán hospodářské obnovy není žádným mistrovským dílem. Pro venkovské oblasti v něm toho především mnoho nezbylo. Dále vyžaduje převod finančních prostředků z rozpočtu zemědělství do oblasti rozvoje venkova. Paní komisařko, nevede to k nezávislému rozvoji venkovských oblastí, ale znovu to sleduje logiku, jejímž cílem je kompenzace.

Úsudek vytvořit kompenzační programy je pak zejména ponechán na členských státech. V Německu to má vliv na mléčný fond. Ztráta 15 centů na kile mléka znamená pouze pro samotné německé zemědělce produkující mléko schodek ve výši 4,2 miliardy EUR. Nyní by mělo dojít ke kompenzaci prostřednictvím 100 milionů EUR. Paní komisařko, dovolte mi říci to jasně. Toto je pouhý pakatel, nikoli plán hospodářské obnovy!

 
  
MPphoto
 

  Maria Petre (PPE-DE).(RO) Nejprve bych ráda poblahopřála paní Stavrevové za kvalitní zprávu, kterou nám dnes předložila.

Podporuji pozměňovací návrhy předložené zpravodajkou, jako je například uvolnění 250 milionů EUR na činnosti spojené s vypořádáním se s novými výzvami, ačkoli jak řekla samotná komisařka, budeme to muset zrevidovat. Vzhledem k tomu, že je třeba na současnou hospodářskou krizi reagovat rychle, bylo by prospěšné, a toho jsme si všichni dobře vědomi, aby byly provedeny platby, které jsou uskutečnitelné již v průběhu rozpočtového roku 2009. Tento přístup v podstatě odráží závěry, kterých bylo dosaženo předsednictvím Evropské rady dne 12. prosince 2008.

Jedním významným aspektem současné hospodářské krize je snížení v dostupných obecných zdrojích a v půjčkách společně s přísnějšími podmínkami stanovenými pro získání úvěrů od bank. V důsledku toho podporuji návrh zpravodajky, aby členské státy mohly uvolněné prostředky využívat na půjčky a úvěrové záruky, které by venkovským subjektům umožnily v tomto obtížném období investovat.

Vzhledem k tomu, jak široce je populace rozptýlena a vzhledem k vysokým nákladům v některých venkovských oblastech by ne všichni občané mohli získat soukromý přístup k infrastruktuře širokopásmového připojení. Podle mého názoru by tedy měly mít členské státy kromě navrhovaných operací spojených s infrastrukturou možnost podporovat přístupová místa, která by lidem žijícím ve venkovských oblastech umožnila přístup k internetu, např. ve veřejných knihovnách či na obecních úřadech.

V důsledku toho souhlasím s tím, že široká veřejnost a místní orgány odpovědné za provádění těchto nových opatření by měly mít k dispozici specifické informace. Aby mohly být dostupné zdroje využity co nejúčinněji a aby došlo k zásadnímu pokroku v rozvoji širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech, domnívám se, že při přidělování prostředků je třeba vycházet z rozdílů ve stávajícím širokopásmovém pokrytí v jednotlivých členských státech.

 
  
MPphoto
 

  Jutta Haug (PSE). - (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, není to ani dvě hodiny, co bylo přijato konečné rozhodnutí ohledně Plánu evropské hospodářské obnovy. Trvalo nám to pět měsíců – je zbytečné říkat, že to bylo způsobeno chytračením v Radě – pět měsíců, než jsme dospěli k rozhodnutí o balíčku, který nyní leží před námi.

Kdybychom brali název tohoto balíčku opravdu vážně, museli bychom být mnohem rychlejší. Samotný balíček je v pořádku; to nelze zpochybňovat. Avšak mám velké pochybnosti o tom, zda může vést v současné krizi k hospodářské obnově Evropy. Mohou určené finanční prostředky plynout na určené projekty v určeném čase?

Je správné, že členové Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku měli rovněž pochybnosti a vyjednali si prohlášení Komise, že přebytky nebudou převedeny do oblasti energetické účinnosti. Je zde tedy možnost, že 2,6 miliardy EUR, o kterých se má rozhodnout, bude využito přijatelným způsobem. Ale dokážeme se také na podzim shodnout na schodku 2,4 miliardy EUR 5miliardového plánu hospodářské obnovy s Radou?

Částka 5 miliard EUR na dva roky je výrazem evropské solidarity. To všechno je v pořádku. Avšak účinnější pomoc pro celé evropské hospodářství přichází ze společného rámce regionální a strukturální politiky: 38 miliard EUR – pouze na tento rok! Tyto zdroje jsou hnací silou, která se skrývá za evropským hospodářstvím.

 
  
MPphoto
 

  Roberts Zīle (UEN).(LV) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, kompromis o tom, že 5 miliard EUR nebude navráceno dárcovským státům, ale že budou využity na rozvojové projekty v oblasti energetiky a širokopásmového připojení, nese následující významné politické poselství. Ukazuje to, že i v době krize se evropská solidarita úplně nevytratila. Rozumím tomu, co řeklo několik mých kolegů poslanců, téměř většina finančních prostředků se jednoduše vrátila do těchto států a byla přidělena na jejich projekty z oblasti energetiky, ale domnívám se, že v tomto návrhu je zásada solidarity zřejmá. Rovněž se domnívám, že zahájení dlouhodobého projektu v oblasti energetiky, jako je napojení pobaltských států na severské elektrizační soustavy, je rovněž správným signálem, protože vyřešení otázek spojených s překonáním krátkodobé krize závisí spíše na samotných členských státech, jelikož mohou zohlednit své specifické situace. Dalším bodem, v jehož případě musíme být podle mého názoru velmi opatrní, je to, že tyto krátké lhůty pro zahájení projektu mohou vést k velkému rozhořčení, pokud nebudou projekty obsažené v tomto návrhu dokončeny. V tomto bodě musíme postupovat všichni společně a velmi odpovědným způsobem. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Esther de Lange (PPE-DE). - (NL) Paní předsedající, toto je třetí rok našeho finančního výhledu a je to rovněž třetí rok, kdy jsme se zde sešli, abychom projednali jeho střednědobou úpravu. V roce 2007 jsme zde měli projekt Galileo, který se vysvětloval velmi jednoduše. V roce 2008 jsme zde měli potravinový nástroj ve výši 1 miliardy EUR, v jehož případě jsme museli využít vše, co bylo v našich silách, abychom zajistili jeho financování, protože musel být financován v rámci existujících kategorií, třebaže byl pro jeho úpravu ponechán malý prostor. Nyní hovoříme o balíčku pro stimulaci hospodářství, což je v této oblasti jistě vítaný příspěvek k úsilí vyvinutému na vnitrostátní úrovni, a doufejme, že to bude stimulem pro projekty v oblasti energetiky a širokopásmového připojení v severní části mojí země.

Avšak domnívám se, že v tomto ohledu musím zopakovat dvě výhrady. Těší mě, že dodržujeme pravidla a skutečně upravujeme finanční výhled, ale znovu jsme se museli uchýlit k nečestnému jednání, abychom získali prostředky pro rozpočet na rok 2010, případně na rok 2011. Samozřejmě je dobré vědět, že to neovlivní programy související se spolurozhodováním, ale co zemědělství, které, jak víme, stále nespadá do spolurozhodování? Co se stane, když propukne další choroba zvířat, jak již bylo zmíněno, nebo když zažijeme vážnou tržní krizi a tyto prostředky pro zemědělství budeme stále potřebovat? Může nás Komise ujistit, že se těmto povinnostem nevyhne?

Moje druhá výhrada je taková, že musíme být schopni sledovat výdaje, na kterých jsme se jako celek shodli. Před dvěma týdny moje delegace odmítla udělit absolutorium rozpočtu za rok 2007 kvůli problémům týkajícím se dohledu a finanční odpovědnosti. V co tento balíček nesmí v žádném případě vyústit, je zhoršení odpovědnosti a dohledu. Jak by řekli Britové „pudink posoudíme jedině tím, že ho sníme“ (the proof of the pudding is in the eating) a já se domnívám, že tento plán bude úspěšný pouze, pokud splníme všechny podmínky.

Vím, že moje doba pro vystoupení vypršela, ale ráda bych ještě využila tři vteřiny, abych poděkovala komisařce za to, že zde s námi strávila mnoho pozdních večerů, diskutovala s námi dané otázky poté, co skončily rozpravy o zemědělství. Takže vám děkuji, paní komisařko, za vaši dostupnost a spolupráci.

 
  
MPphoto
 

  Costas Botopoulos (PSE). - (EL) Paní předsedající, zpráva a obecně iniciativa, o které dnes diskutujeme, je nezbytná, ale obávám se, že její účinnost je pochybná. Je to spíše jako pouhá jedna injekce nežli celá léčba. Evropa musela něco dělat, protože tato krize je vážná a bylo nutné s tím něco dělat, ale domnívám se, že toto není vůči dané výzvě dostatečné. Zaprvé, vzhledem ke krizi, jíž procházíme, to není dostatek prostředků, a není zaručeno, že tyto prostředky se dostanou k těm, kteří je nejvíce potřebují. Jak odvětví energetiky, tak širokopásmového připojení k internetu jsou významná, nemůžeme si však být jisti, že jsou těmi nejvíce prioritními odvětvími, a co je důležitější, že jsou odvětvími, která budou vytvářet dodatečná pracovní místa a hospodářský růst, jež potřebujeme.

Zadruhé, jak uvedli všichni moji kolegové poslanci, stále ještě nevíme, zda, kdy a odkud bude pocházet velká část, téměř polovina, prostředků, tedy přibližně 2,4 miliardy EUR. Nedávno jsme v Rozpočtovém výboru hovořili s komisařem Kallasem, který není v současnosti schopný nám odpovědět, odkud budou prostředky pocházet.

Zatřetí, a to je možná nejdůležitější, stanovili jsme řešení, která nám nepomohou reagovat na problémy v dlouhodobém horizontu. Stále si brát prostředky, které zbyly ze zemědělské politiky, není řešením; tajně přesouvat zůstatky mezi zemědělskou a regionální politikou a ostatními potřebami Unie není řešením. Evropa potřebuje globální plán, aby se mohla postavit krizi, a nezdá se, že by takový plán v současnosti měla. Obávám se, že Evropská unie tuto příležitost ztratila, a obávám se, že ji ztratila zejména samotná Komise.

 
  
MPphoto
 

  Salvador Garriga Polledo (PPE-DE).(ES) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady (ať je kdekoli, protože tady není), slova vyřčená v tomto Parlamentu jsou důležitá: nazývat 5 miliard EUR „Plánem Evropské hospodářské obnovy“ je humorným kouskem ze strany Evropské komise, ale nemá nic společného se skutečností; je to pouhá změna v rozpočtu, která je skromná, má omezený rozsah a omezené účinky.

Měli bychom ho však uvítat, nikoli kvůli vyčlenění finančních prostředků, ale kvůli tomu, co znamená v politickém a rozpočtovém ohledu: zaprvé, znamená uznání, že stávající finanční rámec, který jsme přijali na období 2007–2013, nedisponuje přiměřenými nástroji, díky nimž bychom se mohli vypořádat se situací hospodářské krize. Abychom nalezli 5 miliard EUR, bylo nezbytné, jak řekl Reimer Böge, prodrat se rozpočtovou procedurou, usilovat o interinstitucionální dohodu, a tři orgány EU musely vynaložit úsilí na šest měsíců práce; a to vše jen proto, jak bylo mnohokrát řečeno, aby byla polovina finančních prostředků ponechána riziku dalšího dohodovacího řízení.

Je to rovněž divný způsob ochrany zemědělství Společenství. Nedělejme žádné chyby: ukazuje se, že mimořádné finanční prostředky ze společné zemědělské politiky představují financování nevhodných položek z jiných kategorií výdajů. To je přímým důsledkem chyb učiněných při vyjednávání finančního rámce. Uvidíme, jaké budou výsledky, až budeme muset vyjednávat další dohodu o zemědělství v roce 2013.

Vítám tedy cíle tohoto balíčku, doufám však, že v budoucnosti nebudeme nuceni litovat prostředků, které jsme použili.

 
  
MPphoto
 

  Glenis Willmott (PSE). - Pane předsedající, naši občané od nás očekávají, že jim v těchto nepokojných časech poskytneme opravdovou pomoc. Opatření na evropskou hospodářskou obnovu, které nám bylo předloženo, představuje významný balíček, a já schvaluji, že je kladen silný důraz na pracovní příležitosti v odvětví ochrany životního prostředí a ekologicky šetrné technologie, které napomohou ke snížení našich emisí uhlíku a podpoří zabezpečení dodávek energie.

Rovněž jsem přirozeně velmi potěšena, že moje země získá až 500 milionů EUR financí na podporu projektů v oblasti větrné energie na moři a zachycování a ukládání uhlíku. Je však jasné, že jak objem, tak ambice navrhovaného balíčku jako celku jsou nedostatečné. Upřednostnila bych, kdyby byl kladen větší důraz na nezaměstnanost mladých lidí. Mladší generaci musíme dát naději do budoucnosti. Nicméně to, co nám dnes bylo předloženo, je bezpochyby lepší, než nedělat nic. Poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou představiteli Labour Party, proto tato opatření podpoří, ačkoli jsme si jisti, že je třeba sestavit nový plán hospodářské obnovy.

Doufám, že přítomní konzervativní poslanci Evropského parlamentu budou rovněž hlasovat ve prospěch těchto opatření, která nabízí skutečnou pomoc těm nejvíce zasaženým, a to navzdory přístupu „nicnedělání“, jenž prosazuje jejich izolacionistický vedoucí představitel, David Cameron, který důsledně oponuje opatřením Labour Party ve Spojeném království.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák (PPE-DE). – (CS) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, evropské státy přijímají miliardové záchranné balíčky pro své finanční instituce i průmyslová odvětví. Také Evropská unie jako celek usiluje o investice do evropské ekonomiky. Diskutovaný návrh na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky je součástí plánu evropské hospodářské obnovy, který předpokládá přidělení celkové částky 30 miliard EUR. Tento plán na veřejné investice ve výši 5 miliard EUR předpokládá směřování především do energetické infrastruktury, vysokorychlostního připojení k internetu, restrukturalizace zemědělství. Je potřeba si uvědomit, že evropští diplomaté se o konkrétní podobě balíčku přeli několik posledních týdnů. Předsednictví pod vedením České republiky i Komise se odpovědně snažily prostřednictvím tohoto balíčku mimo jiné reagovat na plynovou krizi a v tomto směru řešit některá bolavá místa především v oblasti střední a východní Evropy. Ano, je pravda, že některé věci stále nejsou vyřešeny. Některé státy, které jsou pomalejší při čerpání fondů Evropské unie, mohou doplatit na to, že nestačí do příštího roku všechny projekty připravit. Pochyby panují také ohledně financování tohoto balíčku. Tyto skutečnosti nás však podle mého názoru neopravňují k tomu, abychom odmítli těžce vyjednaný kompromis. Jeho odmítnutím totiž v konečném důsledku můžeme způsobit, že nejen že nebudou peníze na úsporné energetické projekty, ale nebudou ani peníze na zajištění bezpečných dodávek plynu do našich domovů. A to by nám při příští plynové krizi voliči pěkně spočítali.

 
  
MPphoto
 

  Margaritis Schinas (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, dnešní rozprava se vyznačuje dvěma významnými charakteristikami. Zaprvé jde o nespornou potřebu, abychom se v Evropě více zasadili o propojení elektrizačních soustav a o širokopásmové připojení k internetu. Zadruhé dnešní rozprava nepřímo vede k velmi důležité otázce týkající se současných a budoucích výdajů na zemědělství v rámci rozpočtu Společenství.

Pozitivní zprávou je samozřejmě to, že Evropa využívá rozpočet Společenství jako nástroj proti krizi. To je pozitivní a toho se musíme držet. Částka pěti miliard není mnoho, ale naše systémová metoda využívání rozpočtu Společenství jakožto nástroje pro boj s novými problémy je správnou metodou a přesně to byl důvod, proč hlavy států a vlád tuto částku schválily na nedávné vrcholné schůzce, kde tento přístup podpořily. Musíme však být opatrní. Pokud nás tato systémová metoda vede k příliš zjednodušujícímu deduktivnímu úsudku, že zemědělství bude vždy disponovat nevyužitými prostředky, které bude možné využít na úhradu nových požadavků, a na základě toho dospějeme na začátku významných rozprav o budoucnosti zemědělství po roce 2013 k závěru, že zemědělství má již více, než potřebuje, byla by to pro Evropu obrovská strategická chyba. Jinými slovy bychom se neměli domnívat, že bychom měli snižovat prostředky určené na zemědělství, protože rozpočet potvrdil, že až do roku 2013 disponujeme prostředky, které můžeme čerpat z projektu Galileo, jež lze využít na financování projektů v oblasti energetiky a širokopásmového připojení k internetu.

Zemědělství potřebuje zdroje a bude je potřebovat i po roce 2013. Zároveň musíme v Evropské unii objasnit něco, co je samozřejmé: nové priority budou vždy vyžadovat nové zdroje.

 
  
MPphoto
 

  Lutz Goepel (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane Graefe zu Baringdorfe, ten „pakatel“ znamenal, že v mojí malé vesnici s 450 obyvateli jsme mohli plnou parou vpřed zahájit práce na přemostění mezery v širokopásmovém připojení. Věřím, že nejpozději za tři až čtyři měsíce to bude hotové.

Paní Stavrevová, velice vám děkuji za vaši zprávu. Je velmi dobrá.

Dámy a pánové, 15 let jsem dokázal pracovat v tomto vznosném Parlamentu na otázkách rozvoje zemědělství, pomáhal jsem dávat tomuto rozvoji podobu bez ohledu na velikost zemědělského podniku a právní formu. Nyní nastal čas, abych dělal něco jiného. Rád bych poděkoval všem mým kolegům poslancům, úředníkům, panu Piebalgsovi a zejména vám, paní Fischerová Boelová.

 
  
MPphoto
 

  Atanas Paparizov (PSE).(BG) Nejprve bych rád poděkoval zpravodaji, panu Maldeikisovi, a zdůraznil významnost projektů souvisejících se zabezpečením dodávek energie. Tyto projekty budou vytvářet řádné podmínky pro větší solidaritu mezi členskými státy prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek plynu a současných dodavatelů.

Rád bych zmínil, že moje země, která byla energetickou krizí na začátku roku nejvíce zasažena, získala po jednáních určité zdroje a byla provedena napojení na řecké a turecké systémy. Zdroje vyčleněné na projekt Nabucco a tzv. zpětné toky dodávek plynu rovněž přispějí k zabezpečení dodávek v jihovýchodní Evropě.

Domnívám se, že tato opatření učiněná Komisí a tyto návrhy jsou správným začátkem, jak plánovat politiku zabezpečení dodávek energie. Očekávám, že bude sestavena strategie určená ke zdokonalení směrnice o bezpečnosti dodávek zemního plynu a že bude ve velmi blízké budoucnosti předložen návrh společné energetické politiky.

 
  
MPphoto
 

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE).(LT) Ráda bych hovořila o makroekonomickém dopadu tohoto balíčku. Často říkáme, že musíme řešit bankovní problémy a poskytnout bankám větší likviditu, více finančních prostředků. Tento balíček je důležitý, protože posiluje likviditu našeho společného trhu. Vzhledem k tomu, že kapitál cirkuluje mezi jednotlivými zeměmi, krize způsobila, že – a to je v hospodářském vývoji přirozeným procesem – společnosti v mnoha zemích zastavily svůj provoz kvůli nedostatku finančních prostředků.

Takový balíček je potřebný nikoli jako určitý druh podpory nebo pomoci. Je potřebný, aby udržel náš jednotný evropský trh, naši integraci, které jsme po mnoho let budovali.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád poděkoval paní komisařce Fischerové Boelové a panu komisaři Piebalgsovi. Toto je dobré znamení: zemědělství a energetika bok po boku, jejich spolupráce. To samé platí o panu Schierhuberovi a panu Karasovi, poslancích Parlamentu, kteří tak říkajíc riskovali ve prospěch malých a středních zemědělských podniků. To je dobrým znamením. Tato rozprava o balíčku 5 miliard EUR ukazuje, že jsme si zvolili správnou agendu a že musíme posílit kupní sílu ve venkovských oblastech. Zejména v době hospodářské a finanční krize je naším prioritním úkolem nikoli posílat finanční prostředky, které potřebujeme pro oblast energetiky, ruským oligarchiím a ropným magnátům, ale nechat si je v Evropě a posílit zde venkovské oblasti.

Rád bych vyjádřil svá blahopřání k této iniciativě a zejména mě těší, že je dnes můžeme přijmout.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE).(RO) Rovněž já bych chtěla poblahopřát našim zpravodajům. Tento dokument je důležitý, protože propojení energetické infrastruktury musí být prioritou.

Domnívám se však, že do modernizace infrastruktury na výrobu a přenos elektrické energie musí být investováno více. To říkám, přičemž mám na paměti výpadek proudu, k němuž došlo před několika lety a který zasáhl mnoho evropských států. Skutečně si však myslím, že na projekt Nabucco musí být vyčleněno větší množství prostředků. Nicméně je správné, že významnost tohoto projektu je uznávána i prostřednictvím tohoto dokumentu.

Co se týče energetické účinnosti budov, ve srovnání se sdělením Komise z října, v němž bylo 5 miliard EUR vyčleněno na tuto oblast, v tomto dokumentu nenacházíme nic o zdrojích. Toto opatření máme spojeno s inteligentními městy, ale tyto zdroje budou moci být použity, pokud zbudou nevyčerpané zdroje. Domnívám se, že tato situace je nepřijatelná, protože je třeba vytvářet pracovní místa a toto odvětví má obrovský potenciál.

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Paní předsedající, ve prospěch našeho návrhu zde vidím širokou podporu a domnívám se, že je velmi důležité vzpomenout si, kde jsme byli na začátku působení tohoto Parlamentu.

Máme přibližně 27 vnitrostátních energetických politik a 27 trhů v různém stavu liberalizace. Spolupráce mezi členskými státy v otázkách energetiky je poněkud složitá. Zabezpečili jsme ty nejdůležitější společné hnací síly, konkrétně balíček o energetice a změně klimatu a posílení evropského rozměru evropského vnitřního trhu s energií. Avšak otázka, odkud pocházejí finanční prostředky, zde stále přetrvávala a až doposud jsme skutečně na oblast energetiky nevyhradili podstatné částky. Kvůli finanční krizi samozřejmě čelíme problému zpoždění v mnoha energetických – a kapitálově náročných – projektech. Plynová krize na začátku roku nám navíc znovu připomněla, jak je Evropa zranitelná, co se týče jejích dodávek energie, a jak špatně jsme propojeni, což ztěžuje využití rozsahu a působnosti Evropské unie. Velký podíl tohoto balíčku je ve skutečnosti určen na tato tolik potřebná propojení.

Pan Paparizov zmínil Bulharsko. Kdyby Bulharsko disponovalo dalšími třemi propojeními soustav, bylo by méně sužováno, a nestojí to mnoho peněz. Otázkou je, proč nebyla propojení vybudována. Je zde mnoho faktorů. Propojení není vybudováno pouze jedním členským státem: potřebujete k tomu nejméně dva. Rovněž potřebujeme společnosti, které se tím zabývají. Tento balíček také v podstatě zabezpečuje hnací sílu na politické úrovni. Pobaltské státy hodně mluvily o spolupráci a propojeních se severským trhem, ale do té doby, než byl sestaven tento balíček, se skutečný vývoj pobaltských propojení jaksi náhle zastavil. Nedávná schůzka předsedů vlád pobaltských států a rozhodnutí, která byla v jejím průběhu přijata, jsou tak velmi důležitá, že pobaltské země již nadále nebudou energetickým ostrovem.

Domnívám se, že tento balíček nabízí přesně to, co Parlament hledá, aby dosáhl tří cílů: zabezpečení dodávek energie, udržitelnosti a konkurenceschopnosti EU. Rád bych tedy požádal poslance tohoto Parlamentu, aby tento návrh podpořili, protože je opravdu významnou změnou v evropské energetické politice.

 
  
MPphoto
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, pozorně jsem zde dnes při této rozpravě naslouchala mnoha pozitivním a konstruktivním poznámkám.

Jak někteří z vás uvedli, nejprve se musíme dobře ujistit, že nebudeme čelit situaci, kdy nebude rozpočet zemědělství disponovat naprosto žádnou rezervou. Máme přebytek, protože jsme neměli mimořádné výdaje – měli jsme velmi nízké náklady na intervenční opatření a velmi nízké náklady na vývozní náhrady – a proto můžeme tuto zvláštní situaci zvládnout. Neuchýlíme se ale k situaci, kdy nebudeme mít v rozpočtu žádnou rezervu, a to kvůli důvodům zmíněným panem Mulderem. Pokud se setkáme se situací chorob zvířat, mohu zde dnes zaručit, že nebudeme čelit situaci, kdy nebudeme disponovat žádnými finančními prostředky nebo jejich nedostatkem, abychom tyto situace vyřešili.

Rovněž je důležité zdůraznit solidaritu v rozdělení finančních prostředků. Podíváte-li se na rozvoj venkova, je zřejmé, že byly tyto prostředky přerozděleny podle prostředků dostupných v rozpočtu určeném na rozvoj venkova pro různé členské státy, což ve skutečnosti zvýhodňuje nové členské státy.

Je také důležité chápat tuto finanční podporu jako jednorázovou záležitost. V rozvoji venkova to jednoduše pokryje mezeru, které čelíme v roce 2009, protože kontrola stavu společné zemědělské politiky vstoupí v platnost až dne 1. ledna 2010, a proto jsme se ocitli v situaci, kdy nemáme žádné finanční prostředky, abychom čelili novým výzvám. Tyto výzvy jsou naprosto ve shodě s myšlenkami mého váženého kolegy pana Piebalgse, které se týkají zdrojů obnovitelné energie ve venkovských oblastech, využití nových technologií, využití odpadu z odvětví zemědělství k tomu, aby se přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů, změny klimatu, vody, biologické rozmanitosti a výzev, kterým nyní v Evropě čelíme v odvětví mléka a mléčných výrobků.

Na závěr naprosto souhlasím s tím, že širokopásmové připojení je výhodou nejen pro odvětví zemědělství, ale pro každého. Je však velmi důležité, abychom zajistili napojení na síť širokopásmového připojení ve venkovských oblastech s cílem podpořit malé a střední společnosti a usnadnit obyvatelům, aby tyto oblasti opustili, a přitom mohli používat své počítače, možná jeden nebo dva dny v týdnu, aby se věnovali zaměstnání, které by mohli mít ve městě. Širokopásmové připojení je tedy jednou z otázek budoucnosti.

Obecně a závěrem se domnívám, že jsme zde dosáhli široké podpory, a doufám, že investice, kterou věnujeme na tuto jednorázovou platbu, se ukáže jako dobře vynaložená.

 
  
MPphoto
 

  Petya Stavreva, zpravodajka. – (BG) Ráda bych vám poděkovala za váš pozitivní přístup a také za doporučení a názory, které jste vyjádřili. Rovněž děkuji paní komisařce Boelové za její pozitivní přístup a za podporu, kterou neustále věnuje zemědělcům a obyvatelům venkova. Zvláštní poděkování patří předsedovi pro zemědělství a rozvoj venkova, panu Parishovi a našemu koordinátorovi, panu Goepelovi, za jejich podporu a důvěru.

Dnes, kdy diskutujeme o budoucnosti společné zemědělské politiky a možnosti odpovídající podpory, je pro nás velmi důležité říct, že stovky milionů evropských občanů žijí ve venkovských oblastech, jež pokývají velkou část území Společenství. Je třeba, aby jim byla prostřednictvím naší solidarity poskytnuta podpora.

Velmi mě těší, že všechny zprávy, o kterých jsme zde v Evropském parlamentu ve Štrasburku v posledních měsících jednali a jejichž hlavním předmětem byla společná zemědělská politika, jsou navrženy ve stejném duchu a mají stejný obecný cíl: že musíme zohlednit a uznat potřeby a příležitosti zemědělců a obyvatel venkova ze všech členských států.

Jako zástupkyně Bulharska, jednoho z posledních členských států, které přistoupily k EU, se domnívám, že je pro evropské orgány, a zejména Evropský parlament, prvořadé, aby dnes obyvatelům Společenství vyslaly jasnou zprávu o tom, že je podpoří, aby ukázaly, že jsme zde pro to, abychom jim pomáhali v těžkých časech hospodářské krize. Těsně před evropskými volbami je pro evropské orgány důležité, aby ukázaly, že jsou občanům nablízku a že jim chtějí během těžkých časů, které v současnosti zažíváme, pomoci.

 
  
MPphoto
 

  Eugenijus Maldeikis, zpravodaj.(LT) Rád bych poděkoval všem mým kolegům za jejich podporu. Tato rozprava ukázala, že daný balíček je velmi důležitý a jednoduše nemůžeme zapomenout, jak bylo pro Komisi složité ho připravit a zajistit, aby byla tato dohoda přijata. Domnívám se, že musíme ocenit skutečnost, že členské státy dokázaly ve velmi krátké době dospět k dohodě a že je tento dokument nyní předložen Parlamentu a bude se o něm hlasovat.

Myslím, že bylo velmi složité nalézt geografickou rovnováhu pro financování těchto projektů a posoudit opatření na podporu hospodářské obnovy (čímž myslím, jak velký budou mít dopad na makroekonomické procesy a jednotlivá odvětví) a využít k financování různé projekty z energetického pododvětví. Proto se domnívám, že dokument, který zde nyní máme, musí přinést výsledek, a dnes jsem byl velmi potěšen, že komisař Piebalgs zmínil, že před koncem května by měla být vyhlášena nabídková řízení. To ukazuje, že reagujeme dostatečně strategicky a chápeme citlivost celé této otázky.

Domnívám se, že tento balíček je rovněž velmi důležitý v tom smyslu, že investiční procesy v Evropské unii se vzhledem k hospodářské krizi značně zpomalují, a tento balíček bude velmi dobrým podnětem a signálem jak pro členské státy, tak pro energetické společnosti, aby pokračovaly ve svých investičních činnostech, a našich strategických cílů v oblasti energetiky v rámci Evropské unie by tak mohlo být dosaženo.

Ještě jednou všem děkuji za jejich podporu a vyzývám vás, abyste hlasovali ve prospěch tohoto balíčku.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes.

 
  
MPphoto
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). (DE) Paní předsedající, během postupu „catch the eye“ jste mě přehlédla. Je to samozřejmě vaše privilegium, ale rád bych nyní učinil osobní prohlášení v souladu s jednacím řádem.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – To není možné, pane Graefe zu Baringdorfe, rozprava je ukončena. Velmi dobře víte, že na postup „catch the eye“ je volných pět minut, a poslanci, kteří nehovořili během rozpravy, mají přednost. Nyní vám tedy nemohu povolit mluvit, rozprava je ukončena. Je mi líto.

***

Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (PSE), písemně. – (PL) Nařízení zavádí program na podporu hospodářství EU během krize. Přidělení této podpory na projekty v oblasti energetiky povede k hospodářskému oživení, lepšímu zabezpečení dodávek energie a snížení emisí skleníkových plynů. Přinejmenším se předpokládá, že k tomu dojde.

Byla na to vyčleněna částka 3,5 miliardy EUR.

Přispěje tento program k tomu, aby byla krize překonána? Pochybuji o tom. S těmito finančními prostředky nebude okamžitě vytvořeno mnoho pracovních míst. Na přípravu každého z projektů je potřeba čas, takže tyto projekty zlepší hospodářskou situaci až s opožděním. Důležitost projektů se různí. Nejdůležitější jsou ty, které se týkají propojení energetických soustav. To posílí soudržnost v rámci EU.

Podle mého názoru by však projekty měly zahrnovat propojení energetických soustav mezi Polskem a Německem.

V oblasti technologie zachycování a ukládání uhlíku jsou kritéria způsobilosti příliš vysoká a je zde předpoklad, že tato technologie již byla na dané úrovni vyvinuta, ačkoli ve skutečnosti tomu tak není.

Udivuje mě lhostejný způsob, jakým Komise plýtvá penězi Společenství, a myslím, že je to výsledkem jak špatného úsudku, tak využití doktríny, která se skrývá za jejich přístupem. Peníze vyhozené z okna, tím samozřejmě myslím peníze vydané na zařízení pro zachycování a ukládání uhlíku, by k vyřešení krize přispěly více, kdyby byly využity na rozsáhlou renovaci a izolaci budov nebo na výstavbu stovek bioplynových stanic. Těžilo by z toho i životní prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN), písemně. – (PL) V rozpravě týkající se zprávy o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec (2007–2013), bych rád upozornil na tři záležitosti.

1. Měli bychom podpořit vyčlenění 5 miliard EUR na financování projektů z oblasti energetiky v roce 2009 a 2010 a na financování rozvoje infrastruktury připojení k internetu ve venkovských oblastech. Měli bychom vyčlenit 3,5 miliardy EUR na energetickou síť a 1,5 miliardy EUR na infrastrukturu připojení k internetu ve venkovských oblastech.

2. Poté, co jsem vyslovil svou podporu, bych rád vyjádřil obavu, že zdroj těchto dodatečných prostředků se nachází v okruhu 2, což znamená ve společné zemědělské politice, kde budou roční stropy předpokládané pro finanční výhled na období 2007 až 2013 sníženy o 3,5 miliardy EUR v roce 2009 a 2,5 miliardy EUR v roce 2010. Toto je obzvláště pobuřující, když je ohroženo zajišťování potravin pro Evropskou unii.

3. Rovněž musím vyjádřit moji obavu týkající se skutečnosti, že tento druh zásadní změny ve finančním výhledu na období 2007 až 2013 je proveden dva měsíce před skončením stávajícího volebního období Parlamentu ve velkém spěchu a bez možnosti objektivní rozpravy na dané téma.

 
  
MPphoto
 
 

  James Nicholson (PPE-DE), písemně. – Jako součást Plánu evropské hospodářské obnovy byla vyčleněna dodatečná 1 miliarda EUR na rozvoj infrastruktur širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Jako někdo, kdo se zaměřuje na otázky týkající se zemědělství a venkova, srdečně vítám tuto iniciativu. V mnoha členských státech, včetně toho mého, se zemědělci a obyvatelé venkova netěší téže úrovni širokopásmového připojení, což jim přináší zjevnou nevýhodu ve srovnání s lidmi, kteří žijí ve městech.

Měli bychom si pamatovat, že je tato iniciativa součástí balíčku, jehož cílem je stimulovat upadající evropská hospodářství. V této souvislosti doufám, že zlepšený širokopásmový přístup napomůže ke stimulaci malých a středních podniků ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE-DE), písemně. (FI) Je vynikající, že pětimiliardový balíček, který Komise přislíbila, když začala hospodářská krize, byl nakonec schválen. Peněžní prostředky byly naléhavě potřebné a domnívám se, že Komisí zvolené priority, které zahrnují podporu energetiky a venkova, což znamená zejména rozvoj sítí širokopásmového připojení, jsou užitečné. Částka 100 milionů udělená na projekt týkající se podmořského kabelu Estlink-2 bude mít zvláštní dopad na Finsko. Je výborné, že projekt Estlink zůstal na seznamu a jeho částka zůstala nezměněna od samotné chvíle, kdy Komise předložila svůj návrh.

Priority balíčku hospodářského zotavení prostřednictvím energetického odvětví jsou však skutečně velmi provokující – skutečnost, že původní myšlenka Komise podpořit pouze a jednoduše projekty zaměřené na elektrizační soustavy, zachycování a ukládání uhlíku a větrnou energii na moři nebyla změněna. Elektrizační soustavy a větrná energie na moři si samozřejmě zaslouží více prostředků. Bezdůvodný důraz na zachycování a ukládání uhlíku je však nepochopitelný zejména vzhledem k tomu, že tato oblast získá značný objem financí z výnosů z obchodování s emisemi.

Kromě projektů týkajících se větrné energie by určitě měly mít rovné příležitosti získat další finanční prostředky určené na hospodářské zotavení také jiné projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů. Namísto investování do technologie zachycování a ukládání uhlíku, což je nejistým hazardem, by měl být kladen důraz na obnovitelné zdroje energie. Finance by si zasloužily zejména různé projekty týkající se solární energie.

Společně s balíčkem přišlo prohlášení, které navrhovalo, aby mohly být nevyčerpané prostředky převedeny na projekty na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Podle původních plánů Komise měly být finanční prostředky na energetickou účinnost zvláště vyčleněny spíše, než aby byly využity „drobky“, které na to zbyly. Je velmi nešťastné, že původně plánovaná součást balíčku na oživení hospodářství týkající se „inteligentních měst“ byla nakonec vypuštěna.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE), písemně. – (PL) Paní předsedající, balíček evropské hospodářské obnovy známý také jako 5miliardový balíček je spojen s rozvojem venkovských oblastí v EU. Na zlepšení přístupu k internetu ve venkovských oblastech a na nové výzvy, které jsou upřesněny v revizi společné zemědělské politiky, vyčleníme dodatečnou částku ve výši více než 1 miliardy EUR. Je škoda, že dostupné finanční prostředky byly poněkud sníženy, ale nyní je nejvýznamnější věcí dokončit co nejrychleji celý legislativní proces. Tento postup nám umožní snížit nepoměr, který panuje mezi venkovskými a městskými oblastmi v otázce rozvoje infrastruktur širokopásmového připojení k internetu a otázce služeb souvisejících s novými technologiemi. Internet není pouze zvláštním druhem „okna do světa“, nástrojem pro výměnu názorů a pro získávání vědomostí, ale je také prostředkem na usnadnění mnoha administrativních záležitostí.

Přijetím tohoto balíčku vyšle EU pozitivní signál naší venkovské společnosti. Ve venkovských oblastech hraje významnou roli zemědělství, ale nachází se tam také mnoho druhů malých podniků, jako jsou obchody, dílny a sklady. Domnívám se, že rozvoj internetu přispěje v těchto oblastech k rozvoji vzdělání a malých společností, včetně služeb turistického ruchu. Rovněž to může napomoci k získání dodatečného příjmu, zejména pro malá rodinná hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimir Urutchev (PPE-DE), písemně. – (BG) Dámy a pánové, načasování evropského programu na podporu hospodářského oživení, včetně investice ve výši téměř 4 miliard EUR do energetických projektů, je ideální a bude mít přinejmenším dvojnásobně pozitivní účinek: podpoří oživení významných hospodářských odvětví a vyřeší zásadní energetické problémy.

Nedávná plynová krize velmi jasně ukázala, že zabezpečení dodávek energie je přímo závislé na propojení energetické infrastruktury mezi členskými státy, bez nichž nemůže být postiženým zemím poskytnuta pomoc. Bez zavedení dobrých napojení mezi systémy příslušných zemí není možné vytvořit ani jednotný trh s energií, ani uplatňovat zásadu solidarity v rámci EU.

Hospodářská krize vyžaduje rychlá řešení. Proto podporuji program, který je navrhován, ačkoli jsem si jasně vědom, že způsob, jakým jsou vybírány projekty a jakým jsou přidělovány zdroje, není tím nejlepším.

Zvláště bych rád zdůraznil podporu určenou na plynovod Nabucco, protože pro EU nastal nejvyšší čas, aby v otázce tohoto projektu vyvinula větší úsilí, nechceme-li ztratit příležitosti využívat plyn z Kaspického moře, abychom diverzifikovali naše zdroje. Vyzývám Komisi, aby se touto otázkou zabývala mnohem aktivnějším způsobem, abychom dosáhli skutečných výsledků a v projektu Nabucco co nejrychleji pokročili.

Děkuji vám za pozornost.

 

3. Směrnice o kapitálových požadavcích (2006/48/ES a 2006/49/ES) - Program Společenství pro finanční služby, účetní výkaznictví a audity
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

- zprávě (A6-0139/2009) předložené panem Karasem jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (KOM(2008)0602 – C6-0339/2008 – 2008/0191(COD)) a

- zprávě (A6-0246/2009) předložené panem Hoppenstedtem jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů (KOM(2009)0014 – C6-0031/2009 – 2009/0001(COD)).

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dnes mám příležitost předložit vám nejen zjištění Hospodářského a měnového výboru, ale také výsledky dlouhodobých jednání s Radou a Komisí. Minulý týden jsme dosáhli dohody při třístranné schůzce o společném přístupu k rozvoji nového rámce pro finanční trhy.

Říkám vám, žádám vás, abyste posoudili tyto návrhy, o kterých dnes jednáme, jako kompletní balíček. Někteří z nás v tomto Parlamentu, v Radě a v Komisi chtěli více, někteří méně. Mohu vám říct, že jsme se neshodli na nejmenším společném jmenovateli, ale pokusili jsme se shodnout na více než největším společném jmenovateli.

Navrhli jsme plán pro následující kroky, protože toto může být pouze prvním krokem. Nepřišli jsme s odpovědí na hospodářskou a finanční krizi. Jsme ale připraveni přijmout nový krok, dosáhnout průlomu ve vývoji nového rámce pro finanční trhy, což povede ke zjednodušení regulace finančního trhu a europeizaci, což bude vytvářet jistotu na finančních trzích a stabilitu pro všechny účastníky trhů, což představuje rozvoj finančních trhů, což je reakcí na finanční krizi a zajistí decentralizaci daného odvětví.

Rád bych poděkoval paní Berèsové, paní Bowlesové a mým kolegům poslancům z ostatních skupin za jejich podporu, a zejména pak sekretariátu a všem zaměstnancům.

Tento návrh vede k větší transparentnosti, větší právní jistotě a větší stabilitě, a proto vytváří větší důvěru v čase, který je nedostatkem důvěry charakteristický. Nenavrhujeme pouze soubor právních předpisů. Při posledním plenárním zasedání jsme rozhodli o regulaci ratingových agentur, přijali jsme nové struktury dohledu pro odvětví pojišťovnictví a Komise předložila nový návrh týkající se hedgeových fondů. Prostřednictvím dodatečném balíčku ukazujeme směr, jakým se vydat.

Je zde pět bodů. Prvním je dohled nad finančním trhem, kde jsme v prvním kroku posílili úlohu Střediska evropských politických studií (CEPS) a Evropské centrální banky. Rovněž jsme posílili rovnováhu mezi domácími a hostitelskými regulačními orgány. Druhým krokem je to, že nyní musíme dosáhnout silnější integrace dohledu nad finančním trhem. Všechny požadavky jsou obsaženy v této zprávě, protože je třeba vytvořit integrovanou strukturu dohledu, která nám umožní vypořádat se s novými výzvami.

Druhou oblastí je sekuritizace, poskytování úvěrů. Poprvé zavádíme pravidlo, že úvěr může být poskytnut pouze tehdy, pokud věřitel disponuje ponecháním podílu pro účely sekuritizace ve svých portfoliích. Stanovili jsme ponechání ve výši nejméně 5 %, ale pověřili jsme středisko CEPS, aby prozkoumalo, zda je vhodné jeho zvýšení, a aby do konce roku zveřejnilo svá zjištění v přezkumu Komise a zohlednilo při tom vývoj na mezinárodní úrovni. Pro trhy je to významný signál: bez ponechání to nemá smysl. Ponechání vede k transparentnosti a rovněž k lepší kontrole.

Zatřetí jsme provedli regulaci velké angažovanosti, pokud jde o poměr kapitálu vůči riziku. Velká angažovanost nesmí překročit 25 % kapitálu banky. Pokud si banky půjčují navzájem, nesmí být překročena částka 150 milionů EUR.

Čtvrtým bodem je to, že usilujeme o zlepšení kvality kapitálu a hybridního kapitálu. Zohledňujeme však stávající statutární právní úpravy v členských státech, protože nechceme během hospodářské a finanční krize dospět k procyklickým účinkům. To, že jsme sestavili korektní, profesionální přechodnou úpravu, je důležitým bodem zejména pro družstva, spořitelny a vklady tichých společníků v Německu. Nicméně ještě je před námi spousta práce.

Jako pátý bod bych chtěl zdůraznit procykličnost.

Tato zpráva uvádí, že Komise musí jasně identifikovat procyklické účinky stávajících směrnic velmi rychle a že musíme dohlédnout na to, aby byly do podzimu provedeny nezbytné změny.

Vyzývám vás, abyste tuto zprávu a návrh dohody, ke které se dospělo při třístranné schůzce, přijali, abychom si jako Evropská unie a Evropský parlament mohli zachovat vedoucí postavení v reformě finančních trhů. Rovněž je důležité, abychom uplatňovali všechny požadavky týkající se budoucího vývoje, abychom mohli otevřít dveře lepšímu, stabilnějšímu a spolehlivějšímu finančnímu trhu a znovu zaujali vedoucí postavení na příštím summitu skupiny G20. V této záležitosti vás žádám o podporu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Karsten Friedrich Hoppenstedt, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nedostatečný finanční dohled, který jednotně funguje v celé Evropě, a selhání tohoto systému na mezinárodní a evropské úrovni jsou jedněmi z příčin současné finanční a hospodářské krize. S cílem předejít další krizi proto musíme zajistit, aby byly informace do systému doplňovány koordinovaným způsobem a aby si jednotlivé organizace informace vyměňovaly.

Dobrý veřejný dohled, který funguje v některých členských státech, musí být optimalizován pro 27 členských států, aby byl zajištěn správný přenos informací. To vyžaduje finanční zdroje. Krizi musíme vyřešit nyní a zdroje musíme poskytnout nyní. To je přesně to, čeho program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů dosáhne.

Vítám skutečnost, že Komise vyhověla požadavkům Evropského parlamentu a ve prospěch Společenství navrhuje poskytnout finanční podporu odvětví finančních služeb i oblasti účetního výkaznictví a auditu a také na činnosti určitých evropských a mezinárodních subjektů, aby zajistila, že politiky Společenství v této oblasti jsou účinné. Bude předložen nový program Společenství, který umožní, aby byly na financování těchto jednotlivých subjektů vypláceny přímé příspěvky z rozpočtu Společenství.

Takové spolufinancování výborů a orgánů dohledu může ve značné míře přispět k tomu, že své činnosti budou plnit nezávisle a efektivně. Program musí být flexibilní a musí být přiměřeně financován, aby zajistil, že jsou splněny požadavky alespoň výborů na 3. úrovni, včetně Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) a Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS). Návrh Komise byl o 40 % nižší než částka, kterou výbory na 3. úrovni považovaly za nezbytnou na následující čtyři roky. Rada nevykazovala velký zájem na podstatném navýšení rozpočtu, přestože bylo jasné, že je nutné učinit v oblasti dohledu nad finančním trhem značná zlepšení.

Na konci jednání jsme se dohodli na částce přibližně 40 milionů EUR na čtyři roky: 500 000 EUR připadne výborům na 3. úrovni v roce 2009 a dalších 38,7 milionu EUR bude vyčleněno od roku 2010 do roku 2013, z toho je 13,5 milionu vyčleněno na tyto výbory. Co se týče výborů pro účetní výkaznictví a audity, byl původní návrh Komise týkající se reformy této organizace příliš slabý. To tedy znamená, že jsme jako Parlament dokázali dospět ke zlepšením a následně po třístranných jednáních jsme dosáhli přijatelného výsledku, pokud jde o jednotlivé referenční finanční částky a období pro financování. Nejnovější zjištění Larosièrovy skupiny a zjištění uvedená ve zprávě ukazují, že existují dobré důvody pro to, aby Komise do dne 1. června 2010 předložila Parlamentu a Radě zprávu a nezbytné legislativní návrhy pro další reformu regulace evropských finančních trhů a dohledu nad nimi, aby byl tento program přizpůsoben provedeným změnám.

Vzhledem k současné finanční krizi se zdá být nezbytné, aby posílení sbližování dohledu a spolupráce v oblasti finančních služeb, jakož i účetního výkaznictví a auditů mělo vysokou prioritu.

Na plenárním zasedání týkajícím se projektu Solventnost II, které se konalo před 14 dny, jsem uvedl, že je důležité, aby Evropa vyslala jasné signály, kterým by byla věnována pozornost ve zbytku světa. Domnívám se, že v posledních týdnech jsme vyslali jasné signály, to se týká i zprávy pana poslance Karase o ratingových agenturách, že nás naši mezinárodní partneři mohou brát vážně a že nejsme pouhými pasažéry, jak tomu bylo po několik posledních desetiletí. Je to dobrý signál.

Rád bych poděkoval mým stínovým zpravodajkám, paní Bowlesové a paní Berèsové. Vzhledem k tomu, že toto je můj poslední projev v tomto Parlamentu, rád bych poděkoval rovněž Komisi, mým kolegům poslancům a Radě za jejich spolupráci. Bylo mi potěšením s vámi všemi pracovat. Dovolte mi, abych vám dal příklad potěšujícího výsledku této spolupráce. České předsednictví Rady před 30 minutami rozhodlo o přijetí výsledku, který byl vyjednán při třístranných jednáních. Máme návrh, který můžeme dnes přijmout, a jsem si jistý, že velké skupiny v tomto Parlamentu budou rovněž hlasovat ve prospěch těchto návrhů.

Ještě jednou mnohokrát děkuji za vaši spolupráci.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Pane předsedající, dva týdny po naší poslední rozpravě o opatřeních proti finanční krizi vítám tuto příležitost projednat s vámi další kroky, které byly společně přijaty, aby bylo možné čelit této výzvě.

Dnes jsem obzvláště potěšen, že mohu uvítat vyhlídku dohody o dvou klíčových opatřeních, jež bude možná přijata v prvním čtení: jedná se o program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů a přezkum směrnice o kapitálových požadavcích. Obě tato opatření by představovala významné přispění nejen k úsilí souvisejícímu s hospodářským zotavením, ale také zásadní přispění k dlouhodobé účinnosti finančního dohledu a pevnému postavení finančního odvětví EU.

Nejprve bych rád uvedl, že vítám pozměňovací návrhy Parlamentu k návrhu programu Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů. Finanční krize ukázala, že je třeba více posílit režimy dohledu EU. Také nám připomněla významnost transparentnosti a nezávislosti subjektů působících v oblasti standardů účetního výkaznictví a auditů.

Pro Komisi je zásadním krokem k dosažení těchto cílů posílení úlohy klíčových subjektů v těchto oblastech, ale na evropské i na mezinárodní úrovni. Z toho důvodu Komise navrhla, aby jim byla poskytnuta finanční podpora.

Domníváme se, že zde panuje shoda na tom, že všechny tyto subjekty potřebují stálé, diverzifikované a přiměřené financování. Pokud bude program přijat, umožní jim plnit jejich poslání více nezávislým a účinnějším způsobem. Pro tři výbory orgánů dohledu bude tento program prvním krokem v posilování jejich schopností v souladu s doporučeními, která jsou stanovena v de Larosièrově zprávě.

Dostaly by tak příležitost vypracovat projekty, které podpoří sbližování dohledu v Evropě a spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu. Bude zjednodušena zejména výměna informací, a to zavedením nových nástrojů informačních technologií. Společné vzdělávání pracovníků vnitrostátních orgánů dohledu dá vznik společné kultuře v oblasti dohledu.

Program rovněž připraví podmínky pro následující kroky reforem v oblasti dohledu, kterými se bude Komise zabývat v nadcházejících týdnech. Také musíme zajistit vysokou kvalitu pravidel pro účetní výkaznictví a audity, která jsou harmonizována na mezinárodní úrovni. Musíme zajistit, aby se evropští uživatelé těšili rovným podmínkám a aby byla tato pravidla sestavována subjekty, které stanoví standardy.

To je důležitou podmínkou pro vytvoření příznivého podnikatelského prostředí pro podniky a ještě více to platí v současné hospodářské situaci. Tím, že se vyhneme závislosti Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy, Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a mezinárodní Rady pro veřejný dohled na dobrovolném nediverzifikovaném financování poskytovaném potenciálně zainteresovanými stranami, můžeme zlepšit kvalitu a spolehlivost postupu stanovování standardů.

Posílením Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví poskytneme Evropské unii lepší poradenství, když jsou mezinárodní standardy účetního výkaznictví sestavovány Radou pro mezinárodní účetní standardy. Tím, že pomáháme mezinárodní Radě pro veřejný dohled k posílení schopnosti dohledu, usilujeme o zajištění toho, že budou mezinárodní účetní standardy, až je budeme uplatňovat, vyhovovat požadavkům EU na kvalitu.

Navržené pozměňovací návrhy upravují návrh Komise o způsobu, jakým by mělo být finanční krytí přerozděleno mezi příjemce. S tím nejsme úplně spokojeni. Zejména bychom upřednostnili, aby žádné částky ze stany Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) nebyly přerozdělovány výborům orgánů dohledu EU.

EFRAG je evropským subjektem. Je zásadním prvkem vlivu EU při postupu stanovování standardů Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy. Rozdělování částek v rámci finančního krytí z EFRAG jiným evropským subjektům není tím správným signálem. Uznáváme však, že ze strany EFRAG bude výborům orgánů dohledu EU přerozdělena pouze velmi omezená částka.

Domníváme se rovněž, že stále můžeme dosáhnout většiny cílů, o které usilujeme v rámci tohoto programu, a z těchto důvodů můžeme pozměňovací návrhy podpořit. Jak již uvedl pan Hoppenstedt, těší mě, že mám tu příležitost oznámit, že Výbor stálých zástupců (COREPER) přijal dnes dopoledne navrhované pozměňovací návrhy, a to znamená, že jak Rada, tak Komise nyní mohou podpořit návrh Parlamentu.

Pokročím-li k přezkumu směrnice o kapitálových požadavcích, musím říci, že mě těší vyjádřit obecnou podporu Komise, co se týče pozměňovacích návrhů Parlamentu. Hovořím o obecné podpoře, ale nikoli úplné, protože Komise má stále určité obavy ohledně sekuritizace.

Návrh, který Komise přijala v minulém říjnu, je výsledkem rozsáhlé konzultace, tedy procesu, jenž začal před finanční krizí. V mnoha aspektech se tento přezkum směrnice o kapitálových požadavcích ukázal jako včasná a první velká reakce na krizi.

Evropský parlament reagoval chvályhodně pohotově, aby mohl být tento návrh přijat v prvním čtení. V důsledku toho nyní disponujeme přísnějšími zásadami pro řízení rizika likvidity, přísnými pravidly pro diverzifikaci rizika, posíleným dohledem, lepším kapitálovým základem a větší důvěrou v budoucnost tohoto odvětví spojenou s požadavky ohledně náležité péče týkající se sekuritizace. V každém případě je to významný pokrok.

Nyní ke slavnému 5% ponechání pro účely sekuritizace. Velmi mě těší, když vidím, že Parlament odolal výzvám daného odvětví, aby odstranil to, co teprve minulý rok označili za naprostý nesmysl. Rád bych řekl, že pravidlo ponechání vzniklo jako něco, co není nesmyslem, ale projevem zdravého rozumu. Skupinou G20 je to nyní uznáváno jako klíčové opatření na posílení finančního systému. Komise s potěšením a bez jakéhokoli stínu pochyb podpoří veškeré budoucí úsilí, které daný text ještě více upevní.

Komise zaujala přední místo v globálních iniciativách, jejichž cílem je vypořádat se s krizí. Basilejský výbor pro bankovní dohled bude tento příklad následovat. Proto velmi vítám odstavec navržený Evropským parlamentem, který stanoví, aby byl do konce roku 2009 proveden přezkum. Výbor posoudí potřebu navýšení požadavku na ponechání a zohlední mezinárodní vývoj.

Rovněž mě velmi těší, když vidím, že Parlament odolal výzvám daného odvětví k méně přísným pravidlům pro mezibankovní rizika. Připomeňme si pouze to, že banky nejsou bez rizika. Toto je zásadní ponaučení, které přináší finanční krize. Přiměřená diverzifikace a kolaterál jsou rozhodující pro zajištění finanční stability.

Co se týče kapitálu, chápu zdrženlivost některých poslanců k tomu, že by Parlament mohl zvážit omezení významnosti některých vnitrostátních nástrojů, které nesplňují kritéria způsobilosti pro kapitálovou složku Tier 1. Dovolte, abych byl přesnější. Chápu tuto zdrženlivost, ale pouze ve stávající hospodářské situaci. Dosažení většího hospodářského zotavení je na dobré cestě. Komise je silně oddána myšlence dalšího posílení kvality kapitálu, jak bylo dohodnuto na summitu skupiny G20.

Pokud jde o sekuritizaci, Komise se stále domnívá, že v některých aspektech by bylo přínosné lépe objasnit a upřesnit, jakým způsobem bude vypočítáváno 5% ponechání. Chápu, že Evropský parlament pracoval v časovém vypětí a těší mě, že Komise dostala druhou možnost, aby znění zprávy, která má být předložena do konce roku 2009, upevnila.

Dvě zprávy, o kterých dnes budete hlasovat, ukazují, že když poslanci Evropského parlamentu, ministři financí a komisaři uvažují daleko dopředu a poskytují politické vedení, je možné dosáhnout rychlé a účinné reakce na výzvy, kterým čelíme. Obě opatření, o kterých dnes jednáme, významně přispějí k přípravě vhodných podmínek pro revizi finančního rámce a rámce dohledu EU.

Kromě těchto opatření jsme navíc minulou středu předložili balíček zásadních iniciativ, které mají reagovat na finanční krizi a týkají se alternativních investičních fondů, struktur odměňování a strukturovaných retailových investičních produktů.

V neposlední řadě budou za tři týdny ve sdělení Komise uvedena její stanoviska k následným opatřením týkajícím se doporučení de Larosièrovy zprávy o finančním dohledu. Na základě schválení červnovým zasedáním Evropské rady budou další legislativní návrhy předloženy na podzim.

 
  
MPphoto
 

  Gary Titley, navrhovatel stanoviska Rozpočtového výboru. − Pane předsedající, chci reagovat na zprávu pana poslance Hoppenstedta, abych zde přednesl stanovisko Rozpočtového výboru. Stejně jako pro pana Hoppenstedta i pro mě to bude po 20 letech poslední projev v tomto Parlamentu.

Rozpočtový výbor uznává významnost těchto návrhů a jejich naléhavost. Je naprosto jasné, že některé klíčové politiky EU budou bez řádného financování poškozeny, a proto tento návrh s potěšením podpoříme. Rádi bychom však podotknuli, že tyto prostředky přicházejí z rezervy okruhu 1a, takže bude tato rezerva snížena, a proto bude snížena dostupnost financí na jiné projekty, které mohou být v budoucnosti důležité. Měli bychom to mít na paměti.

Zadruhé bychom měli rovněž zajistit, aby se tyto organizace v žádném případě nestaly agenturami, protože pokud by se tak stalo, podléhaly by samozřejmě interinstitucionální dohodě o agenturách.

Nechtěli bychom, aby byl postoj Rozpočtového výboru jakýmkoli způsobem podmíněn spěchem vedoucím ke schválení těchto návrhů. Proto Rozpočtový výbor s radostí podpořil návrh pana McCreevyho předložený v pondělí večer, který se týkal prozatímního financování, abychom mohli zajistit, že dojde k řádným postupům při zacházení s financemi a řádné třístranné schůzce ohledně finančního dopadu těchto návrhů.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Pane Titley, děkuji vám za 20 let, které jste věnoval evropským záležitostem.

 
  
MPphoto
 

  John Purvis, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, jevíme se jako řada odborníků, kteří se zde hlásí o slovo, ale kdyby tomu tak bylo, nepřednášel bych můj poslední projev v Evropském parlamentu v době nejhorší hospodářské situace v celém mém životě – a můj život začal ve zruinovaných 30. letech – a kdyby tomu tak bylo, nemusel bych rovněž hovořit v rámci této rozpravy o evropském právním předpisu, který není, obávám se, zcela uspokojivý: směrnici o kapitálových požadavcích.

Já a moje skupina podpoříme kompromis, jehož s velkou taktností a trpělivostí dosáhl zpravodaj Karas ve velké časové tísni a za stávajících horečnatých hospodářských okolností. Doufám ale, že moji kolegové, kteří se sem vrátí po volbách, se znovu uchýlí k úplnému procesu spolurozhodování, který může opravdu úplně otestovat a zdokonalit naše právní předpisy. Obávám se, že u velké části tohoto ukvapeného právního předpisu budou odhaleny nezamýšlené a nežádoucí důsledky. Například se obávám, že pravidla pro velkou angažovanost, která komisař McCreevy vychvaloval a která byla podnícena skutečnými obavami o rizika protistran, dosáhnou toho, že bude mnohem složitější znovu aktivovat mezibankovní peněžní trh v jeho plném a žádoucím rozsahu. Obávám se, že nové pravidlo ponechání, které komisař McCreevy rovněž vychvaloval, bude ve skutečnosti bránit oživení sekuritizace, která je zásadním a převážně prospěšným mechanismem pro financování hypoték, úvěrů na pořízení automobilu a spotřebitelských výdajů.

Všechny vládou podněcované stimuly, které si jen člověk dokáže představit, nemohou napravit skomírající sekuritizační trh. Pouze tedy doufám, že až nastane čas na přezkum této směrnice, budou provedena nezbytná posouzení dopadů, že budou konzultováni odborní poradci, že budou řádně a zcela zohledněny globální souvislosti a že budou nakonec uplatněna naprosto patřičná pravidla.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès, jménem skupiny PSE. (FR) Pane komisaři, lituji, že zde není přítomno předsednictví Rady. Pane McCreevy, váš mandát komisaře pro vnitřní trh probíhá ve znamení tzv. regulatorních prázdnin. Bohužel – nevím jak to vyjádřit – jste měl změnit názor a nakonec uposlechnout rady socialistické skupiny v Evropském parlamentu, která vám při předložení zprávy pana poslance Katiforise říkala, že je třeba sestavit právní předpisy týkající se ratingových agentur, nebo jste měl naslouchat našemu zpravodaji, panu Rasmussenovi, který vám říkal, že v bankovním odvětví je třeba zavést požadavky na ponechání pro účely sekuritizace.

Měl jste se také rozhodnout zavést záruky pro bankovní vklady. Jak vidíte, regulatorní prázdniny nejsou žádnou novinkou. Naštěstí se již těmito otázkami nebudeme muset v příštím volebním období Parlamentu zabývat společně. Říkám to, protože poslední návrh, který jste nám předložil a který se týkal alternativních fondů a investičních fondů, byl nepřiměřený, a skutečnost, že nebudete souhlasit ani s tím, abyste přišel a projednal to s Hospodářským a měnovým výborem, to dokazuje.

Co se týče zprávy pana poslance Karase, domnívám se, že je to významná zpráva, kterou bychom dnes měli přijmout, protože v rámci Unie vysílá signál našemu bankovnímu odvětví a všem našim partnerům ze skupiny G20, že pro účely sekuritizace musí být zavedeno ponechání. Kapitál musí být lépe vymezen. Do budoucna bude třeba posílit nadnárodní dohled nad skupinami a zajistit integrovaný dohled v duchu zprávy Jacquese de Larosièra. Na závěr musíme zorganizovat zúčtovací střediska pro deriváty a swapy úvěrového selhání.

Rovněž bych ráda poděkovala panu Karasovi za způsob, jakým jsme dokázali znovu zahájit třístranná jednání, abychom mohli před vstupem směrnice v platnost přezkoumat práh pro ponechání. Tím, že jsme zadali vypracování studií a zmocnili výbor CEBS, aby stanovil, za jakých podmínek by mělo být toto ponechání odborně plánováno, jsme si mohli ověřit, zda je 5% práh, o kterém dnes budeme hlasovat, přiměřeným prahem tím spíš, když jsme nyní upravili oblast působnosti ponechání tím, že jsme zrušili záruky, které prosazoval pan Purvis, o čemž si myslím, že to byla správná volba.

Co se týče zprávy pana poslance Hoppenstedta, ráda bych mu co nejupřímněji poděkovala, protože se domnívám, že zde jsme se zapojili užitečným a pozitivním způsobem. V minulosti by nám Komise řekla, že nemůže financovat výbory na 3. úrovni; dnes je to možné ještě před tím, než se tyto výbory stanou agenturami. Tento krok vítáme. Z podnětu zpravodaje budou jak provozní náklady, tak náklady na projekty způsobilé pro financování a Parlament bude moci mít jasný přehled o povaze projektů, které jsou tímto způsobem financovány. To můžeme jedině uvítat; zde se ubíráme správným směrem.

Na závěr, pokud jde o účetní standardy a podmínky, za jakých mezinárodní organizace přispívají k jejich sestavování, musíme na tyto organizace vyvinout nátlak, aby zlepšily své řízení a lépe vymezily své role. Domnívám se, že rovněž v této oblasti vykonal Evropský parlament prostřednictvím zprávy pana poslance Hoppenstedta užitečnou práci, a ráda bych poděkovala všem zpravodajům i tomuto Parlamentu, pokud tyto dvě zprávy za chvíli přijme, jak doufám, velkou většinou hlasů.

 
  
MPphoto
 

  Sharon Bowles, jménem skupiny ALDE. Pane předsedající, dohodnuté znění směrnice o kapitálových požadavcích je dobrým krokem vpřed ohledně hlavní kapitálové složky, expozic a dohledu. Ustanovení o sekuritizaci nyní s přiměřenými pokutami při selhání v otázce náležité péče není dokonalé, ale vyhovuje účelu – účelem je vybudování důvěry a posílení sekuritizačního trhu. Přezkum procentního podílu ponechání, ke kterému došlo na konci roku, značí, že jsme se zabývali všemi nezbytnými aspekty, včetně mezinárodní spolupráce.

Evropské problémy týkající se sekuritizace vznikly na straně kupujících ve Spojených státech, ale naši vlastní sekuritizaci přerušil strach. Banky ztratily hlavní nástroj, který jim umožňoval prodávat jejich úvěry – byl to významný nástroj, protože uvolňoval kapitál pro další poskytování půjček a byla to hlavní hnací síla pro růst. V letech 2006–2007 dosahovaly evropské sekuritizace celkové výše 800 miliard EUR: 526 miliard EUR bylo určeno na podporu evropských hypoték a desítky miliard na nákupy automobilů, úhrady kreditní kartou a úvěry pro malé a střední podniky – ano, včetně přibližně 40 miliard EUR úvěrů pro německé malé a střední podniky. Toto jsou přesně ty oblasti, které jsou úvěrovou krizí nejvíce postiženy. Není to žádná náhoda. Jelikož musíme čelit skutečnosti, že je poskytování bankovních úvěrů omezeno jejich kapitálem a jsou svázány, dokud není buď kapitál navýšen, nebo jejich úvěr prodán dále. Čím dříve tedy dosáhneme kontroly kvality evropské sekuritizace, tím lépe.

Může se zdát, že pokud 5% ponechání zaručí správné chování bank, pak 10% ponechání by to zaručilo lépe, ale podíl ponechání přitahuje kapitálové požadavky, takže se snižuje kapitál, který může být uvolněn, a opět je omezeno poskytování půjček. Zásah ve výši 10 % by se v průběhu stávající kapitálové krize dotknul pouze dlužníků a podniků, nikoli bank. Proto se ostatní fóra – která začala také s návrhy na vyšší podíl ponechání – přiklání rovněž ke stanovení 5% ponechání.

Tomu, aby v budoucnu nedocházelo k novým porušením, bude nakonec předcházet spíše uvážená kontrolní bdělost, nežli regulace starých a minulých porušení. Co se týče výborů na 3. úrovni, můžeme vidět, že navzdory problémům a selháním v oblasti dohledu je to Parlament, kdo spíše než členské státy uznal, že mezery nelze zacelit bez prostředků. Proto pro tyto výbory požadoval více prostředků. Mezinárodní účetní a kontrolní subjekty budou rovněž těžit z více diverzifikovaného a neutrálního financování a EU na tom může stavět, nikoli však natrvalo, pokud se do toho nezapojí ostatní země. Těší mě, že jsem to mohla objasnit. Financování by mělo být hledáno také na straně uživatelů, jako jsou například investoři.

 
  
MPphoto
 

  Konstantinos Droutsas, jménem skupiny GUE/NGL. (EL) Pane předsedající, současná hospodářská krize je krizí nadměrné produkce a nadměrné akumulace kapitálu. Je to, jak nyní každý připouští, krize samotného kapitalistického systému. Úsilí prezentovat tuto krizi jako krizi finanční, jako krizi likvidity, je vyvíjeno s cílem oklamat pracovníky a vyhnout se uznání skutečných příčin, které vedou ke zvýšení nezaměstnanosti, snížení příjmů, flexibilním pracovním vztahům a všemožným útokům na tyto oblasti.

Opatření, která jsou přijímána za účelem dohledu nad účetními standardy prostřednictvím kontrol úvěrů a kapitálu, nejen že neomezují neodpovědnost bank, ale jsou v podstatě opatřeními, o která usilují samotné banky, aby tuto neodpovědnost skryly za umělý dohled a kontrolu, za dohled, který namísto aby chránil zájmy malých vkladatelů, kteří byli a jsou ohrožováni hospodářskou krizí, zajistí podmínky hospodářské soutěže mezi bankami a umožní, aby byly ke zvýšení jejich zisků využity nové nástroje.

Odměřenost, kterou banky projevily i vůči spolufinancování ze strany státu na oplátku za pouze minimální kontroly, je pro jejich postavení typická, je to postavení neodpovědnosti, která v tržní džungli znovu vyústí ve zvýšení zisků a cen, zatímco pracovníci jsou znovu vyzýváni, aby zaplatili náklady krize. Pracovníci se nenechají oklamat nebo dezorientovat rozhodnutími Evropské unie o ukončení krize. Vědí, že tato rozhodnutí kladou plnou váhu této krize na jejich bedra a usilují o ještě větší zisky pro kapitalisty.

 
  
MPphoto
 

  Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. (SV) Děkuji, pane předsedo. Právě jsme zažili globální finanční selhání a tato událost nám stále způsobuje problémy. Musíme tedy analyzovat, proč k tomu došlo ještě před tím, než začneme na úrovni EU jednat. Rád bych řekl následující. Zaprvé zde máme nikomu nepatřící kapitalismus. Velké společnosti již nejsou řízeny svými podílníky, ale penzijními fondy, pojišťovacími společnostmi a jinými druhy fondů. To vede k situaci, kdy mají úředníci při řízení společnosti volnou ruku a využívají toho ve prospěch vlastních zájmů, které spočívají v enormním zvyšování zisků, a výsledkem je to, čeho jsme svědky. Máme banky, které jsou příliš velké na to, aby je potkal úpadek (too big to fail), jak říká známá fráze. Cílem dokumentu Glass-Steagall Act bylo tomu předejít, ale Spojené státy ho zrušily. Musíme zvážit, zda to nemohlo být součástí řešení. Máme pojištění vkladů pro malé spořitele a dokonce i pro celkem velké spořitele. To znamená, že lidé, kteří si uloží peníze v bankách, se vůbec nestarají o to, zda jsou banky bezpečné, protože vědí, že daňoví poplatníci je ochrání. Toto je problém. Vedoucí představitelé centrálních bank nesplaskávají bubliny, ale jsou spíše pochváleni, když nestále zajišťují, aby se mohly tyto bubliny stále do nekonečně zvětšovat.

Alan Greenspan získal velmi dobrou pověst díky něčemu, co je ve skutečnosti důležitým vysvětlením, proč se situace tolik zhoršila. Počátkem a podstatnou částí byly rizikové půjčky a ty byly zavedeny politiky, kteří nyní říkají, že tuto situaci vyřešíme, když trhům odebereme více pravomocí. O tom pochybuji. Systém regulace v rámci dohody Basilej II bylo možné obejít prostřednictvím stínového bankovnictví. Nyní hovoříme o nových pravidlech pro kapitál. Jedná-li se tu spíše o stínové bankovnictví, pak to nepomůže. Proto se domnívám, že bychom měli tuto situaci vyřešit jiným způsobem a že bychom si měli klást si otázku, co je třeba udělat. Poté zjistíme, že na úrovni EU by toho mělo být uděláno velmi málo. Tento problém je celosvětový a měl by se řešit jinde.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (NI). – (SK) Pane předsedající, dámy a pánové, za jeden z nejlepších kroků Evropského parlamentu ve stávajícím funkčním období považuji rozhodnutí o potřebě obezřetné regulace finančního systému a zvýšení jeho stability, které bylo přijato v minulém roce. Je škoda, že k tomu nedošlo již o tři roky dříve. Dalším praktickým výsledkem je v této souvislosti předložení návrhu směrnice o kapitálových požadavcích. Finanční krize upozornila na nedostatky v mechanismech dohledu, včetně konsolidovaného dohledu.

Souhlasím, že východiskem pro řešení tohoto problému by mohlo být vytvoření decentralizovaného evropského systému orgánů bankovního dohledu, který by vycházel z modelu evropských centrálních bank. Podporuji rovněž přísnější pravidla sekuritizace. Původci by měli nést určité procento rizika vyplývající z expozic, které drží, a po investorech by měla být požadována větší náležitá péče. Pouze tímto způsobem dosáhneme pokroku.

 
  
MPphoto
 

  Zsolt László Becsey (PPE-DE).(HU) Děkuji, pane předsedo, rád bych poblahopřál zpravodajům a stínovým zpravodajům skupin ke kompromisu, kterého bylo dosaženo. Ačkoli mnoho z nás nachází velký počet argumentů, které jsou daleko od ideálního nebo prospěšného řešení, domnívám se, že je důležité, aby byla regulace stanovena právě nyní před volbami.

Rád bych uvedl dvě poznámky. 1. Jako zpravodaj odpovědný za problematiku mikroúvěru vítám skutečnost, že zpráva uvedla požadavek, který se objevil rovněž v mojí zprávě a týkal se stanovení systému řízení rizika, jenž zohlední specifickou povahu mikroúvěrů – jako že například není tradičním kolaterálem a kapitálem. Doufám, že k tomu dojde co nejdříve. Rád bych poděkoval paní Berèsové za její pozměňovací návrh k předloženému textu. 2. I během rozpravy o pozměňovacím návrhu z roku 2005 jsem byl velmi kritický vůči režimu dohledu. To se vztahuje zejména na dohled nad mateřskými institucemi, které rovněž ve skutečnosti budí obavy ústavní povahy ohledně rozmístění dceřiných podniků v zemi, ačkoli jsou dceřiné podniky obecně umístěny v nových členských státech.

Tato zranitelnost je snížena, ne-li v podstatě potlačena kolegiálním systémem, který je podle mého názoru stále pouze krokem učiněným ve správném směru, ale není skutečným řešením. Nicméně kvůli kompromisu tuto situaci považuji za pokrok hlavně proto, že tento kompromis prosazuje také to, aby byl návrh nařízení o integrovaném systému dohledu sestaven rychle a na základě materiálů De Larosièra, což již bude podle našeho názoru správné a zajistí to velmi významný přínos pro komunitarizaci.

Rád bych vyjádřil zvláštní slova poděkování za solidaritu ukázanou zemím, které nespadají do eurozóny, ve spojitosti s pozměňovacím návrhem ohledně čl. 153 odst. 3, protože na základě přijetí mého návrhu se až do konce roku 2015 neuplatní zvláštní riziková prémie na úvěry pro tyto země, které většinou získávaly v eurech z veřejných financí nebo od centrálních bank. Pokud vezmu v úvahu všechny tyto body, navrhuji blokové hlasování o kompromisu, včetně 5% zachování, protože to samo o sobě značí určitý pokrok.

Na závěr, protože je toto můj poslední projev, také bych rád poděkoval vám, paní předsedající, a všem mým kolegům poslancům za práci, kterou jsem zde mohl za posledních pět let vykonávat.

 
  
MPphoto
 

  Elisa Ferreira (PSE).(PT) Tento rok evropské bohatství poklesne o 4 % a nezaměstnanost se zvýší až na 26 milionů. Co se týče regulace finančních trhů, svět a Evropská unie se tím měly zabývat více, měly pracovat lépe a začít dříve.

Vítám práci, kterou udělal tento Parlament, většina byla odvedena v naléhavé situaci, ale zdůraznila bych příspěvek učiněný socialistickou skupinou v Evropském parlamentu, které mělo být vyjádřeno větší uznání ve vhodné chvíli.

Lituji, že reakce Komise byla pomalejší, roztříštěnější a omezenější, než jak to vyžadovala a vyžaduje situace, což znázornil nedávný návrh týkající se hedgeových fondů.

Přijetí směrnice o kapitálových požadavcích je dalším krokem ve správném směru. Víme, že není dostatečně ambiciózní a neuspokojuje očekávání, ale dnes je nejdůležitější věcí poskytnout finančním institucím a trhům jasný signál, že jejich zaběhnutá praxe dospěla ke svému konci. Tleskám práci zpravodaje a stínových zpravodajek, zejména paní Pervenche Berèsové, kterou odvedli při hledání kompromisu.

Tato směrnice zavádí jasná pravidla, ale během příští revize ještě bude muset být udělána spousta práce, pokud jde o některé sporné otázky, zejména o úroveň ponechání za účelem sekuritizace.

Dnes je zásadní, aby Parlament zajistil přijetí této směrnice, a tak vyslal evropským občanům jasnou zprávu, že věci se mění a budou se měnit i nadále a že jsme jimi velmi znepokojeni.

 
  
MPphoto
 

  Wolf Klinz (ALDE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, finanční krize jasně ukázala, že rámec finančních trhů Evropské unie musí být přezkoumán. Moje skupina podporuje návrhy sestavené na základě třístranných jednání, zejména se jedná o návrhy ohledně směrnice o kapitálových požadavcích pro banky. V důsledku 5% ponechání za účelem sekuritizace bude dohled založený na riziku posílen, zneužívání společností zvláštního určení vymizí a kvalita strukturovaných produktů se zlepší. Lituji však, že pravidlo pro meziroční mezibankovní úvěry je velmi restriktivní a že vklady tichých společníků jsou považovány za plnohodnotný kapitál pouze po dobu přechodného období.

Pokrok dosažený prostřednictvím restrukturalizace rámce finančního trhu je dobrý, ale ještě není dostatečný. Práce na této záležitosti tedy bude pokračovat. Doufám, že banky budou spolupracovat více, než tomu bylo v několika posledních měsících, kdy jsem je spatřoval spíše v roli někoho, kdo celý proces brzdí, a nikoli jako partnery při hledání perspektivních řešení.

 
  
MPphoto
 

  Werner Langen (PPE-DE). (DE) Pane předsedo, nejprve bych rád řekl, že jsme tímto druhým projektem, který dnes projednáváme, zahájili úsilí o návrat regulace finančního trhu k normální situaci. Krize finančního trhu může být částečně přisouzena selhání trhů a částečně selhání regulace. Sestavili jsme seznam opatření, která musí být regulována ratingovými agenturami. Přijali jsme usnesení ohledně směrnice o kapitálových požadavcích, o platech manažerů, o hedgeových fondech, o účetních předpisech a o evropské struktuře dohledu. Dnes se zabýváme druhým bodem.

Jednání jsou vedena na základě hlasování ve výboru, nikoli v rámci běžného postupu prvního čtení, ale na základě dohody dosažené mezi Radou, Komisí a Parlamentem. Uznávám, že pan Karas dosáhl mnoha věcí. Spousta mých kolegů poslanců a já jsme však jiného názoru, jak zdůraznil pan Klinz. Jedná se zejména o ponechání za účelem sekuritizace. Krize sekuritizačního trhu a finančního trhu vznikly v neposlední řadě kvůli tomu, že byly vytvářeny produkty finančního trhu bez vlastního rizika. Proto si již banky nedůvěřují navzájem, protože žádná nemá cenné papíry, za které by se zaručila i navzdory riziku. Návrh prosazuje 5% ponechání. Podle mého názoru je 10% ponechání mnohem vhodnější, a proto jsem předložil pozměňovací návrh. Jsem si jistý, že Rada, pokud přijme všechny ostatní věci, bude muset zvážit toto 10% ponechání. My, jakožto Parlament, neseme odpovědnost za to, abychom občanům poskytli další záruky, že celosvětová krize finančního trhu tohoto druhu se již nikdy nebude moci opakovat.

Proto navrhuji a požaduji, abychom přijali kompromis, kterého dosáhl pan Karas kromě otázky 10% ponechání a vkladů tichých společníků.

 
  
MPphoto
 

  Ieke van den Burg (PSE). - Pane předsedající, účastním se v tomto Parlamentu poslední debaty a stojím zde se smíšenými pocity. Velmi mě potěšilo rozhodnutí, které jsme přijali ohledně zprávy poslance Hoppenstedta a které se týkalo zvýšení financování výborů na 3. úrovni. Je to krok směrem k silnému evropskému dohledu nad finančními trhy, které se rozvinuly daleko za vnitrostátní hranice. Byla jsem velkým zastáncem tohoto postupu a doufám, že rozprava na toto téma bude výrazným způsobem pokračovat i v příštím volebním období.

Další dokument týkající se směrnice o kapitálových požadavcích není podle mého názoru dobrým příkladem lepší regulace v rámci Lamfalussyho procesu, který jsme vyvíjeli po celých 10 let, kdy jsem zde působila. Výsledky podpořím, protože je třeba, abychom trhu vyslali silný signál, ale upřednostnila bych přístup, který by byl více založen na zásadách a na transparentnější konzultaci v rámci politického procesu. Je to následkem nátlaku na získání tohoto ukvapeného výsledku. Doufám, že na konci roku, kdy budeme mít podrobnější přezkum směrnice o kapitálových požadavcích, bude řádně zohledněn také Lamfalussyho proces. Důrazně doporučuji, aby Hospodářský a měnový výbor tento proces znovu obnovil.

V mém posledním projevu bych ráda navázala na to, co uvedla paní Berèsová, a ráda bych řekla panu McCreevymu, že je škoda, že to, co udělal pro regulaci těchto finančních trhů, je opravdu značně zanedbatelné a opožděné. Ráda bych vyjádřila své díky kolegům z Hospodářského a měnového výboru za jejich spolupráci, které jsem se těšila v průběhu těchto 10 let. Doufám, že v novém funkčním období získají komisaře, který se bude věnovat výhradně finančním trhům a bude se zabývat portfoliem, které se skutečně zaměřuje na toto velmi důležité téma, jež nás v této době přivedlo do velkých nesnází, a který se bude skutečně věnovat regulaci a řádnému evropskému dohledu nad finančními trhy.

 
  
MPphoto
 

  Udo Bullmann (PSE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, chcete-li vysušit bažinu, neptáte se nejtlustších žab, jak by si to představovaly. To přesně je problémem zprávy o směrnici o kapitálových požadavcích, o které dnes jednáme. Pokud si nepřejeme, aby i za deset nebo dvacet let byly stále zakládány špatné banky, pak musíme zajistit, aby bankovní a úvěrové instituce nesly podstatné obchodní riziko, budou-li nadále obchodovat s kritickými produkty. Pět procent není podstatných.

Komisař McCreevy navrhoval 15 %, ale daným odvětvím byl stlačen na 5 %. Rada s tím souhlasila a Evropský parlament opravdu toto číslo politováníhodným způsobem omezil. My, němečtí sociální demokraté, budeme hlasovat pro vyšší podíl ponechání a budeme rovněž hlasovat pro pokračování vkladů tichých společníků, protože politika hospodářské soutěže, která útočí na obchodní model a nemá nic společného s restrukturalizací bank, je nespravedlivá.

Doufám, že přijmeme přiměřené usnesení a že po 7. červnu budeme mít Parlament, který bude během restrukturalizace finančního trhu hovořit jasně a s větší odvahou a podnikavostí.

 
  
MPphoto
 

  Antolín Sánchez Presedo (PSE).(ES) Pane předsedající, jako první reakce na finanční krizi z října 2007 by nemělo být přijetí této směrnice odkládáno. S ohledem na okolnosti by měla být směrnice uplatňována s opatrností, abychom se vyhnuli zvratům, a měla by být doprovázena ambicióznější revizí v souladu s mezinárodním vývojem.

Finanční instituce vyžadují pevný kapitálový základ a musí si vyváženým způsobem konkurovat prostřednictvím harmonizovaného vymezení kapitálu, zejména pak hybridních nástrojů, a přiměřeného posilování řízení hlavních rizik. Je zásadní dosáhnout větší transparentnosti a uspořádat zájmy původců a investorů v procesu sekuritizace. Ponechávat alespoň 5 % sekuritizovaných produktů v rozvaze, vyhnout se vícenásobnému použití takových produktů a posílit náležitou péči investorů představuje kroky tímto směrem. Vytvoření kolegií orgánů dohledu pro přeshraniční skupiny a posílení role Evropského výboru orgánů bankovního dohledu představují kroky směrem k více integrovanému evropskému dohledu.

 
  
MPphoto
 

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE).(LT) Rovněž já bych ráda poděkovala mým kolegům za vynikajících pět let spolupráce, ačkoli musím říct, že pro příští legislativní období zde stále zůstávají nevyřešené otázky. Tato směrnice především neřeší problém posouzení činností bank.

Přístup založený na riziku nebyl pro daný účel vhodný a skutečně musíme uvážit jiný druh posouzení, a to možná tzv. přístup založený na výkonnosti. Navíc jsme ještě nerozhodli, kdo bude platit. Daňoví poplatníci které země budou riskovat své vlastní prostředky, má-li velká evropská skupina problémy?

Bude na evropské úrovni zřízen zvláštní fond? Budou jednotlivé země přispívat do společného fondu? Dokud nebudeme znát odpověď, nemůžeme říct, že disponujeme silnou a dobře připravenou regulací finančního odvětví.

 
  
MPphoto
 

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). – (CS) Pane předsedající, jsem přesvědčený, že naše opatření, které tady diskutujeme, musí mít také preventivní charakter, protože situace je opravdu vážná. Objem finančních derivátů na světovém trhu je pětkrát větší, než je světový hrubý domácí produkt, to je bublina, která splaskne, a rizikem je, že zejména ve Spojených státech se velmi dramaticky sníží hrubý domácí produkt. Trpěl by celý svět včetně našich evropských zemí. A také je tu riziko hyperinflace, protože ve Spojených státech převládla, jak se zdá, teze, že je možné všechny problémy přelít naléváním dalších a dalších peněz do systému bez ohledu na to, že ten systém vykazuje závažné nedostatky. Myslím si tedy, že právě tento preventivní záběr je velice důležitý a některé problematické instrumenty na finančním trhu je třeba jednoduše zakázat, jako je např. shadow banking.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Před tím, než se slova ujme pan komisař McCreevy, vzhledem k tomu, že dnes zde v Parlamentu vystoupilo několik poslanců naposledy, domnívám se, že je mou povinností, nikoli pouze jménem poslanců Evropského parlamentu, ale rovněž jménem všech evropských občanů a voličů, poděkovat jim za jejich několikaletou oddanost. Věřím, že jimi zvolený úkol usilovat o zlepšení otázek, které nás obklopují, si zaslouží vděčnost ze strany všech našich spoluobčanů.

 
  
MPphoto
 

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval zejména zpravodajům, panu Karasovi a panu Hoppenstedtovi, a ostatním za jejich horlivou práci při hledání kompromisů v těchto dvou zvláštních oblastech.

Co se týče zprávy poslance Hoppenstedta, pozitivní výsledek výboru COREPER z dnešního dopoledne připravuje podmínky pro přijetí zprávy v prvním čtení. Dohoda o této strategické iniciativě je velmi vítána, protože vysílá ten správný signál: signál naší odhodlanosti reagovat na finanční krizi, posílit finanční dohled a zlepšit běžný postup posuzování účetního výkaznictví a auditů. Je to však pouze první krok ve velmi dlouhém procesu. Těším se, že s vámi budu v nadcházejících měsících v této práci pokračovat v novém Parlamentu.

Co se týče sekuritizace, všichni souhlasíme, že požadavek 5% ponechání je prvním krokem. Basilejský výbor bude pracovat na kvantitativním ponechání. To je vyžadováno skupinou G20. Evropská unie má náskok a budeme usilovat o dosažení ještě lepší důslednosti na globální úrovni.

Dovolte mi ještě, abych se zmínil o sekuritizaci. Paní Bowlesová k této záležitosti velmi významně přispěla. Je velkou zastánkyní sekuritizace a zdůraznila její dobré aspekty a výši prostředků, která je na kapitálových trzích určena ve prospěch malých a středních podniků a poskytovatelů půjček obecně ve všech členských státech Evropské unie. V případě, že by zde měl někdo dojem, že za celé roky nevidím přínosy sekuritizace, bych rád řekl, že je opravdu vidím! V mé předchozí funkci, dlouho před tím, než jsem přišel sem, jsme si již byl vědomi přínosů sekuritizace. Avšak otázkou je, jaký podíl by měl původce držet v tomto zvláštním případě. Připouštím, co uvedla paní Bowlesová: že v budoucnu přiláká držba jakéhokoli podílu kapitálové požadavky. Nemůžeme si být jistí, kdy současná finanční krize skončí. Avšak bez ohledu na to, kdy tento konec nastane, se domnívám, že si můžeme být v nadcházejících letech naprosto jistí, že po finančních institucích na všech úrovních bude vyžadováno, aby držely oproti jejich půjčkám více kapitálu a více kvalitnějšího kapitálu. Já zde nebudu – ale mnoho z vás ano – ať je však konec jakýkoli, bude to nevyhnutelným výsledkem této konkrétní finanční krize – nikoli okamžitě, možná, že nikoli ve střednědobém horizontu, ale v dlouhodobém horizontu to bude jistotou. Kdybych se podíval do své křišťálové koule, je to právě to, co bych viděl v nadcházejících letech. Takže to je podíl ponechání, o kterém jednáme. Moje názory na tuto otázku jsou známé. Velmi výrazně jsem se k tomu vyjadřoval po dlouhou dobu.

V etapě projednávání v Radě ministrů a s Evropským parlamentem o různých záměrech k rozličným otázkám byly předloženy různé pozměňovací návrhy, se kterými moji úředníci na moji žádost zásadně nesouhlasí, protože na základě velmi jednoduchého tvrzení jsem pevně přesvědčen, že 5 % z něčeho je lepší než 55 % z nuly. Bylo zde více záměrů – že můžeme mít 5 %, 10 %, 15 % – 15 % z nuly je stále nula. Proto vítám příležitost, že se Komise ve své zprávě, která má být předložena na konci roku, vrátí k této konkrétní záležitosti, aby zajistila, že dané znění bude skutečně upevněno. Skutečně se tak domnívám, protože si nepřeji, aby byly sledovány zvláštní záměry. Bez váhání však oceňuji, co uvedla paní Bowlesová a ostatní ohledně přínosů sekuritizace kapitálovému trhu. Doufám, že jsem nikdy nebudil dojem, že si toho necením.

Na závěr bych se také rád připojil k panu předsedajícímu a popřál všem poslancům, kteří opouští své funkce, mnoho zdaru v jejich budoucí kariéře, ať je jakákoli. Za pět let mého zdejšího působení jsem většinu z nich poznal v některých funkcích nebo jinak a oceňuji jejich přispění, ačkoli jsem s nimi ne vždy souhlasil. Předpokládám, že bych neměl zdůrazňovat konkrétní osobu, ale rád bych v tomto ohledu zmínil zvláště pana Purvise. Jeho rady byly vždy moudré, promyšlené, dobře uvážené a nikoli dogmatické. Přeji mu zejména velmi úspěšnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych vám rád poděkoval za vaši podporu a za pozitivní signál, který vysíláme spořitelům, podnikům, bankám a finančnímu světu.

Rozprava byla velmi otevřená. Zdůraznila také slabá místa a potřebu dalšího vývoje. Mohu vám říci, že veškerá vaše přání i vaše kritika a výhrady hrály v jednáních svou roli, pokusili jsme se je začlenit do bodů odůvodnění a žádostí o přezkumy. Z toho, co zde bylo dnes řečeno, není nic, co by rovněž nehrálo svou roli v předložené dohodě – v některých případech nešlo o velmi významnou roli – ale všechno zde svoji roli mělo.

Je tedy naprosto jasné, že je to významný krok vpřed, ale není to poslední krok, protože předpovídáme, oznamujeme a podporujeme další kroky, které mají být ohledně této dohody učiněny, a určujeme směr této diskuse. Jinými slovy, diskuse bude pokračovat, musí pokračovat. Domnívám se však, že je důležité, abychom nyní, v tomto legislativním období, vyslali jasný signál, že jsme toho schopni, že si přejeme vytvářet prostředí důvěry, bezpečí a stability, že můžeme reagovat rychle a že víme, co ještě musí být uděláno v budoucnosti. Proto vás vyzývám, abychom tento krok učinili společně a za pomoci velké většiny hlasů.

Velice děkuji za tuto rozpravu.

 
  
MPphoto
 

  Karsten Friedrich Hoppenstedt, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, v prvním kole jednání jsem již své stanovisko k některým věcem vyjádřil. Rád bych však ještě jednou jasně řekl, že svět, včetně našich partnerů ve Spojených státech, Číně a na jiných místech, sleduje, jak bude Evropská unie, Rada, Komise a Parlament reagovat na krizi. Již jsem řekl, že to byla reakce, kterou jsme mohli zaznamenat v případě některých pravidel, která jsou přepracovávána. Ve Spojených státech dochází k určitému pokroku, pokud jde o směrnici o zajištění a ostatní věci, jako jsou například kolaterály. Ponaučení, které z toho navíc plyne, je takové, že pokud my, jakožto Evropané, nemáme připravené konkrétní opatření, pak naši partneři nebudou reagovat.

Minulý měsíc a tento měsíc jsme přijali rozhodnutí a začali je uplatňovat a společně s Radou jsme dokázali nalézt přiměřená řešení.

Ještě jednou bych rád využil příležitosti a poděkoval Komisi, která byla někdy poněkud těžkopádná, a Radě, ve které jsme se snažili nacházet přiměřená řešení i při večerních zasedáních a při mnoha třístranných jednáních, protože právě před hodinou schválila přiměřený kompromis, ke kterému jsme dospěli.

Samozřejmě děkuji mým spolubojovníkům z Hospodářského a měnového výboru, paní Berèsové, paní Bowlesové a ostatním, ale také ostatním zaměstnancům, kteří museli nést velkou část zátěže.

Domnívám se, že je důležité možná ještě jednou zdůraznit, že jsem se podílel na zavádění jednotného evropského trhu, působil jako koordinátor v průběhu zavádění eura a dalších podobných věcí. Jsou to milníky, které samozřejmě ovlivnily tuto práci a také vytváření politik. Bylo zábavné s vámi pracovat a ještě jednou bych rád poděkoval mým kolegům poslancům, Komisi a Radě – již jsem to říkal – za jejich spolupráci. Všem, kteří se z vlastní vůle nechtějí vrátit, přeji vše nejlepší do budoucna.

Je zde mnoho úkolů, včetně úkolu zprostředkovat, jak moc je Evropská unie důležitá a jak významnou práci dělá Evropský parlament. Pro volby, které se budou konat dne 7. června v Německu a od 4. do 7. června jinde, je rovněž důležité, aby se pozornost občanů zaměřila právě na to, jak významná je naše práce. Doufám, že pak budou volby ve znamení vysoké účasti. Ještě jednou mnohokrát děkuji vám všem a přeji vše nejlepší do budoucna. Jak jsem již uvedl, toto je můj poslední projev.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes, ve středu dne 6. května 2009.

Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Paolo Bartolozzi (PPE-DE), písemně. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, změnou směrnic o úvěrových institucích, jejich kapitálu, velké angažovanosti, režimech dohledu a krizovém řízení Evropská unie pokročí směrem k obecnému sladění celého systému.

Pozměněná směrnice by vyloučila diskreční pravomoci, kterými členské státy disponují vůči svému kapitálu, což by bránilo harmonizaci postupů dohledu a spravedlivé hospodářské soutěže mezi bankami. Tyto nesrovnalosti musí být překonány prostřednictvím společných pravidel, která kontrolním orgánům a centrálním bankám umožní čelit možné platební neschopnosti bankovního systému, zejména v zemích, které přijaly euro. Pozměňovací návrhy se týkají potřeby upevnit dohled nad přeshraničními bankovními skupinami.

Opětné zahájení interinstitucionálních jednání o dohodě, které bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou, se týkalo minimálního prahu, který má být stanoven pro jmenovitou hodnotu sekuritizace. To odkazuje na výši rizika, kterou si banky musí ponechat ve svých rozvahách, pokud spořitelům nabízí strukturované produkty.

V rámci Rady hlasovaly všechny členské státy pro zachování tohoto prahu na 5 %. Jeho navýšení by znemožnilo oživení sekuritizačního trhu a nepřispělo by k tomu, aby byly trhy opět důvěryhodné.

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno v 11:50 a pokračovalo ve 12:05.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI). - (DE) Paní předsedající, odkazuji na článek 145 jednacího řádu. Během zasedání dne 24. dubna, v době mé nepřítomnosti během hlasování, prohlásil Hans­Peter Martin, že z mého místa někdo neoprávněně použil mou hlasovací kartu k hlasování. Předsedající toto tvrzení ihned odmítl jako nesprávné.

Chápu, že v současnosti, v době předvolební kampaně, je řada mých kolegů poslanců nervózní. Jedná se však v podstatě o obvinění z podvodu, klamu a neoprávněného obohacení z mé strany. Je to obvinění z vážného trestného činu. Pan Martin očerňuje, pomlouvá, ostouzí Parlament, jeho poslance, a dokonce i úředníky, zejména své rakouské kolegy, přičemž překrucuje skutečnosti, říká polopravdy a nepravdy a už překročil míru, kterou jsem ochoten strpět. Požaduji odvolání tohoto obvinění, omluvu a odsouzení ze strany předsednictví.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Mölzere. Jak kolegové jistě vědí, hlasovací zařízení bylo zkontrolováno minule a bylo zjištěno, že nedošlo k jeho žádnému neoprávněnému použití, čímž byla věc vyjasněna.

Vidím, že pan Hans-Peter Martin se hlásí. Uděluji vám krátce slovo.

(Nesouhlasný šum)

 
  
MPphoto
 

  Hans-Peter Martin (NI). - (DE) Paní předsedající, můžete prosím požádat o klid ve sněmovně?

(Smích)

Nebo mi snad bude odebrán denní příspěvek, když si dovolím vyvolat referendum?

Podle článku 149 mám právo na osobní připomínku. Zcela odmítám, co zde právě pronesl můj kolega poslanec. Vzpomínám si, co jsem skutečně řekl během plenárního zasedání za nepřítomnosti řady pravicových extrémistů a toho davu za mnou. Stojím si za tím. A mám-li být obviňován....

(Protesty)

Můžete slyšet řadu dalších protestů, které jsou tak hrozné, že je ani nechci na veřejnosti opakovat. Avšak takoví už pravicoví extrémisté jsou. Víme to z historie a je to velké nebezpečí, které před námi leží.

Pokud jde o obvinění z nezákonného jednání, rád bych zdůraznil, že došlo k mnoha snahám mne kriminalizovat, nikdy však nedošlo k žádnému trestnímu stíhání, a to nikoli proto, že by byli rakouští soudci nebo prokurátoři předpojatí, ale proto, že viděli, jak nepodložená byla tato obvinění. Jestliže se pravicoví extrémisté pouští do útoku prostřednictvím těchto argumentů, musí to posoudit voliči.

(Předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Vyslechli jsme vás. Jak jsem řekla, celá záležitost byla vyjasněna. To stačí. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Beniamino Donnici (ALDE). (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, paní předsedající, jak víte, i když mnozí kolegové poslanci – v důsledku značného nedostatku informací ze strany předsednictví v této záležitosti, o níž se mlčí – nevědí, Evropský soudní dvůr dospěl k rozhodnutí ve věci vleklého sporu, kdy jsem bohužel já stál proti Evropskému parlamentu a panu Occhettovi.

Soud zrušil rozhodnutí této sněmovny ze dne 24. května nepotvrdit můj mandát v důsledku prohlášení vnitrostátních orgánů a Evropskému parlamentu bylo nařízeno uhradit náklady. Cílem rychlého rozhodnutí Soudního dvora bylo obnovit legitimní složení Parlamentu před skončením mandátu, avšak 4. května v 17:00 hodin pan předseda Pöttering přednesl této sněmovně jednostranný, dvojsmyslný a zmatený výklad celé záležitosti a opět požádal Výbor pro právní záležitosti, aby potvrdil mé pravomoci, i když věděl, že se jedná pouze o zápis. Kromě toho nepožádal o mimořádné zasedání Komise, protože se jednalo o poslední zasedání v tomto funkčním období Parlamentu, leda by chtěl prodloužit můj mandát i do příštího volebního období.

Žádám proto předsednictví, aby do zítřka napravilo tento další hrubý omyl s cílem vyhovět rozsudku Evropského soudního dvora. Paní předsedající, byl bych rád, kdyby byl Evropský parlament ušetřen této těžké právní porážky, a navzdory všemu projevuji vám i svým kolegům poslancům upřímný respekt.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Donnici. Vaše připomínka byla zaznamenána a pan předseda v pondělí odpoledne pronesl projev. Vaše připomínky budou předloženy na schůzi předsednictví dnes odpoledne.

 

4. Hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je hlasování.

(Ohledně výsledků hlasování viz zápis.)

 

4.1. Příslušnost stálých výborů (B6-0269/2009)

4.2. Počet meziparlamentních delegací, delegací u smíšených parlamentních výborů a delegací u výborů pro parlamentní spolupráci a u vícestranných parlamentních shromáždění (B6-0268/2009)
  

– Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, moje skupina požaduje samostatné hlasování o odst. 1 písm. a) posledním pododstavci, nazvaném, cituji: Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem. Podle našeho názoru se de facto jedná o uznání existence Kosova, což je pro nás nepřijatelné.

Byl bych proto rád, abychom mohli o tomto odstavci hlasovat samostatně.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Tato žádost je předložena už po lhůtě, ale pokud bude přijata … Jsou nějaké námitky?

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Paní předsedající, mám vážné námitky. Tato sněmovna schválila uznání nezávislosti Kosova tříčtvrtinovou většinou, stejně tak Komise a téměř všechny členské státy. Považuji to za nepřijatelné.

 
  
 

(Parlament odmítl žádost o oddělené hlasování.)

 

4.3. Zrušení směrnice a 11 zastaralých rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky (A6-0203/2009, Philippe Morillon)

4.4. Zrušení 14 zastaralých nařízení v oblasti společné rybářské politiky (A6-0202/2009, Philippe Morillon)

4.5. Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (A6-0259/2009, Petya Stavreva)

4.6. Postup při projednávání petic (úprava hlavy VIII jednacího řádu) (A6-0027/2009, Gérard Onesta)

4.7. Změna Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o víceletém finančním rámci (A6-0278/2009, Reimer Böge)

4.8. Návrh opravného rozpočtu č. 4/2009 (A6-0281/2009, Jutta Haug)

4.9. Návrh opravného rozpočtu č. 5/2009 (A6-0282/2009, Jutta Haug)

4.10. Uvádění spotřeby energie na televizních přijímačích (B6-0260/2009)

4.11. Uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (B6-0259/2009)

4.12. Program roční činnosti na rok 2009 pro tematický program „nestátní subjekty a místní úřady v rozvoji“ (Část II: zaměřené činnosti) (B6-0285/2009)

4.13. Revize jednacího řádu (A6-0273/2009, Richard Corbett)
  

Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 9:

 
  
MPphoto
 

  Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. Paní předsedající, žádám, aby byl návrh vrácen výboru, a ráda bych vysvětlila proč. Při projednávání této právní úpravy jsme často hovořili o posouzení dopadu. To znamená, že pokaždé, když zavádíme nový předpis, musíme být schopni říct, jaký bude jeho dopad. Pokud jde o nové předpisy, o nichž máme dnes hlasovat v rámci Corbettovy zprávy, nevíme, jaké budou dopady zásadní změny způsobu přijímání právních předpisů, jestliže umožníme, aby výbory a zpravodajové mohli k hlasování v plénu předkládat zcela protichůdné postupy a pozměňovací návrhy.

Z tohoto důvodu skupina Verts/ALE požaduje vrácení dokumentu výboru, nikoli proto, že bychom byli přesvědčeni, že nemůže zlepšit situaci, ale protože se jedná o prosazení reformy, která může naši legislativní práci v budoucnu velmi zkomplikovat.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen (PSE), předseda Výboru pro ústavní záležitosti. (DE) Paní předsedající, reforma Evropské unie je sama o sobě dost obtížná, avšak reforma Evropského parlamentu je patrně ještě obtížnější. Musím však připomenout paní Frassoniové, že tento reformní proces trvá už dva a půl roku. Byla zde skupina pro reformu, jíž byla paní Frassoniová členem. Náš výbor respektoval všechny závěry skupiny pro reformu. Jinými slovy to, co dnes předkládáme plénu, je výsledkem dvou a půl roku diskusí, rozprav a rozhodování. Nevidím proto žádný důvod, proč bychom měli tento bod vracet zpět k projednání ve výboru. Dnes bychom měli dokončit tento závěrečný akt a připravit se na nové legislativní období, které naší práci přinese mnohá zlepšení. Hlasuji proto proti návrhu, který předložila paní Frassoniová.

 
  
MPphoto
 

  Richard Corbett, zpravodaj. − Paní předsedající, myslím, že není třeba, abych cokoli dodával, snad s výjimkou toho, že odůvodnění paní Monicy Frassoniové k jednotlivým pozměňovacím návrhům může být důvodem pro to, aby proti těmto pozměňovacím návrhům hlasovala sama. Nepředstavují však rozhodně důvod pro to, aby byl celý dokument vrácen výboru, což by zabránilo přijetí všech dnes předložených pozměňovacích návrhů, a to by bylo velmi nešťastné.

 
  
 

(Parlament odmítl žádost.)

Před hlasováním o pozměňovacích návrzích 49 a 67:

 
  
MPphoto
 

  Richard Corbett, zpravodaj. − Paní předsedající, než budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích 49 a 67, rád bych vás požádal, zda bychom nemohli změnit pořadí hlasování a nehlasovali nejprve o pozměňovacím návrhu 67, který je pozdějším kompromisním návrhem dosaženým po hlasování ve výboru. Myslím, že by byl pro nás tento postup prospěšnější.

 
  
 

(Parlament schválil žádost.)

(Zasedání bylo krátce přerušeno.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

 

5. Proslov předsedy Parlamentu
MPphoto
 

  Předsedající. − Dámy a pánové, za několik týdnů, ve dnech 4. až 7. června, budou občané Evropské unie volit nový Evropský parlament. Poprvé se bude 375 milionů lidí ze všech 27 členských států moci společně účastnit voleb do Evropského parlamentu.

Pro mnohé z vás je to poslední týden ve Štrasburku. I pro mě je to poslední týden, kdy budu moci předsedat dílčímu plenárnímu zasedání.

Všichni víme, že stálá změna posiluje demokracii. Posiluje i nás. Společně jsme ušli kus cesty k progresivnímu Evropskému společenství. Společně jsme dosáhli mnohé.

Byli jsme úspěšní, a to nejen za posledních dva a půl roku mého funkčního období, ale rovněž i během funkčního období mého předchůdce, Josepa Borrella Fontellese. Čeho se nám podařilo dosáhnout za posledních pět let, je úspěchem nás všech.

Vám všem bych chtěl upřímně poděkovat za odhodlání a zanícení, s nímž jste bojovali za naši společnou evropskou věc.

My, Evropský parlament, jsme přímo volenými zástupci občanů Evropské unie. Dámy a pánové, my všichni ztělesňujeme bohatou rozmanitost našeho evropského kontinentu a prostřednictvím našich politických rodin odrážíme ohromnou rozmanitost přesvědčení a přístupů. Před pěti dny jsme navíc slavili páté výročí historického rozšíření Evropské unie, znovusjednocení našeho kontinentu na základě společných hodnot. Slovy Berlínské deklarace ze dne 25. března 2007: My, občané a občanky Evropské unie, jsme sjednoceni k našemu prospěchu.

(Potlesk)

Mezi největší úspěchy tohoto funkčního období patří úspěšné začlenění poslanců z členských států, které přistoupily k Evropské unii v letech 2004 a 2007, a přizpůsobení naší parlamentní práce Evropskému parlamentu, který je nyní větší a rozmanitější.

Nás 785 poslanců Parlamentu se naučilo vycházet si navzájem vstříc, učit se jeden od druhého, a tak lépe vzájemně spolupracovat. Během této doby získal Evropský parlament zkušenosti, sílu a kulturní bohatství.

Dámy a pánové, práci Parlamentu brzy obnoví noví poslanci. Připojí se k těm, kteří budou v červnu znovuzvolení. Doufám, že i nadále to bude vzájemný respekt, který nás bude spojovat napříč všemi politickými a vnitrostátními hranicemi.

V posledních dvou a půl letech jsem se nechal vést tímto základním chápáním parlamentní práce a všem vám musím poděkovat za vaši podporu, povzbuzení a radu. Předseda je odpovědný za dodržování všech předpisů Evropského parlamentu a musí zajistit, aby se všechny tyto předpisy uplatňovaly vůči všem poslancům stejně a jednotně a aby nebyla narušena důstojnost našeho Parlamentu. O to jsem se snažil.

(Potlesk)

Rád bych řekl těm, kteří přijdou do tohoto Parlamentu, že přesvědčiví můžeme být jen tehdy, pokud zachováme důstojnost Evropského parlamentu a budeme ji vždy hájit na základě našich společných zákonů.

Dnes je v Evropské unii přijímáno jen velmi málo usnesení bez souhlasu nebo účasti Evropského parlamentu. Evropský parlament se ve stále větší míře stává místem, kde se nacházejí politické kompromisy na evropské úrovni. Jako doklad může sloužit přijetí směrnice o službách nebo nařízení o chemických látkách, REACH, v posledních letech.

Průkopnickým počinem se stalo spolurozhodování Evropského parlamentu při přijetí finančního výhledu na léta 2007-2013. Evropský parlament napomáhal při zajištění potřebného financování pro programy, jako je Erasmus, na podporu mladé generace. Dámy a pánové, na vrchol našeho politického programu jsme rovněž zařadili řešení změny klimatu. Skutečnost, že jsme dosáhli přijatelných výsledků, propůjčuje Evropské unii značnou důvěryhodnost při jednáních v rámci konference, která se má konat v prosinci v Kodani.

Ve svém úsilí už dnes nejsme osamocení; nová vláda USA pod vedením prezidenta Baracka Obamy podporuje řadu našich návrhů. Naším úkolem je nyní získat naše partnery na celém světě a přesvědčit je, aby podpořili opatření v rámci boje proti změně klimatu. Často slýcháme, že je to někdo jiný, kdo stojí v čele úsilí v boji proti změně klimatu. Jsme to my, kdo stojí v čele boje proti změně klimatu a, dámy a pánové, to je něco, na co můžeme být hrdí.

(Potlesk)

K reformě finančního trhu na evropské úrovni v mnoha ohledech dochází právě na základě iniciativy Evropského parlamentu. Od roku 2002 požaduje Evropský parlament lepší dohled nad finančním trhem a jeho lepší regulaci. Všechny legislativní postupy v rámci zlepšování dohledu nad bankovním a finančním trhem a regulace zajišťovacích fondů a platů řídících pracovníků by měly být co nejrychleji dokončeny.

Evropský parlament již v důsledku přijatých usnesení stanovil mnoho důležitých měřítek. Je však před námi stále ještě mnoho práce. Nově zvolený Parlament bude v této práci muset pokračovat s odhodláním a rozhodností s cílem nalézt z krize cestu, založenou na sociálně tržním hospodářství, jak je definuje Lisabonská smlouva, a s cílem zajistit konkurenceschopnost evropského hospodářství ve prospěch společnosti v prostředí globalizace.

Dámy a pánové, převážná většina poslanců vidí v Parlamentu hnací sílu procesu evropského sjednocení. V posledních dvou a půl letech jsme obnovili rozpravu o institucionální reformě a posunuli vpřed proces vedoucí k podpisu Lisabonské smlouvy. Rovněž se nám podařilo zajistit, že základní zásady, které jsme vždy dodržovali, budou v Lisabonské smlouvě zachovány.

Lisabonská smlouva obsahuje nejdůležitější reformy, které učiní evropské orgány demokratičtějšími, transparentnějšími a akceschopnějšími. Měli bychom všechno své úsilí věnovat zajištění toho, že Lisabonská smlouva bude moci začátkem příštího roku vstoupit v platnost. Doufáme v pozitivní výsledek hlasování českého senátu v Praze.

(Potlesk)

Dámy a pánové, Parlament oslavuje své třicáté výročí jakožto přímo voleného demokratického orgánu Evropské unie. Dnes tvoří základ evropské parlamentní demokracie, jakou jsme si v roce 1979 neuměli ani představit. Společně jsme hnací silou parlamentní demokracie v Evropské unii i mimo ni.

Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty jsou nyní partnery. Naše práce se navzájem doplňuje. Prohloubili jsme spolupráci s vnitrostátními parlamenty a pořádáme pravidelná setkání, abychom mohli v důležitých aktuálních otázkách postupovat společně.

Naše úsilí bylo vždy vedeno snahou o rozvoj vztahů s parlamenty ve třetích zemích. Dnes je Parlament na celém světě vnímán jako respektovaný partner, obhájce lidských práv a demokracie. A tak to musí zůstat i nadále.

Dámy a pánové, snažil jsem se, aby byl tento Parlament – prostřednictvím svého předsedy a zástupců jednotlivých politických skupin – zastoupen ve všech důležitých orgánech pro naši společnou budoucnost. Předseda Evropského parlamentu se nyní účastní každoročních setkání hlav států a předsedů vlád zemí G8 a vrcholných schůzek se třetími zeměmi, jako jsou například summit EU-Afrika, summit EU-Latinská Amerika a summit EU-USA. Zítra ráno se mám účastnit setkání Trojky o zaměstnanosti a zítra odpoledne při příležitosti zahajovacího summitu Východního partnerství v Praze.

Je rovněž úspěchem tohoto volebního období, že úloha Parlamentu v Evropské radě se již neomezuje na zahajovací projev předsedy. Parlament se v současnosti rovněž účastní institucionálních a ústavních rozprav summitů. Přípravy mezivládní konference, která vedla k přijetí Lisabonské smlouvy, se Evropský parlament plně účastnil na úrovni hlav států a předsedů vlád prostřednictvím svého předsedy, a na vlastní mezivládní konferenci byla vyslána delegace tří poslanců. To je obrovský pokrok.

Dámy a pánové, reforma pracovních metod a postupů Evropského parlamentu byla a je nadále jedním z hlavních projektů. Za tímto účelem ustavila konference předsedů pracovní skupinu s přesně stanoveným mandátem, v němž byly zastoupeny všechny skupiny. Práce byla dokončena úspěšně. Většina toho – přibližně 80 % –, co bylo navrženo pracovní skupinou, bylo schváleno a realizováno. Sem se řadí reorganizace plenárních rozprav, reforma legislativního procesu, zlepšení práce prováděné ve výborech spolu s posílením spolupráce mezi jednotlivými výbory, stejně jako možnost zpráv o legislativních iniciativách nebo protikladná usnesení.

Konkrétně bych rád poděkoval předsedkyni pracovní skupiny, paní Dagmar Roth-Behrendtové, a jejím kolegům – našim – kolegům za jejich zvláštní nasazení.

(Potlesk)

Společně se nám podařilo přizpůsobit pracovní metody Evropského parlamentu měnícím se politickým okolnostem. Nyní máme k dispozici zmodernizované postupy a zreorganizované pracovní metody, což je dobrý základ práce Parlamentu v příštím volebním období.

V předsednictvu Evropského parlamentu jsme se rovněž snažili zlepšit správu Parlamentu, usnadnit každodenní práci poslanců a zmodernizovat infrastruktury pro komunikaci s občany Evropské unie prostřednictvím zavedení Web-TV, ceny pro novináře, ceny pro občany a ceny Karla Velikého pro mladé Evropany.

Nový statut poslanců Evropského parlamentu, na kterém jsme tolik let pracovali, vstoupí v platnost v novém volebním období. Je to důležitý příspěvek k politice v oblasti financování poslanců, transparentnosti a vztahů k veřejnosti.

Přijetí jednoznačného a transparentního statutu pro asistenty představuje významný pokrok a velký úspěch, za který musíme svým kolegům poslancům poděkovat.

Dámy a pánové, rád bych zopakoval a znovu potvrdil ústřední myšlenku, která z mého pohledu představuje souhrn úsilí o evropskou integraci. Jsme odhodlaní prosazovat důstojnost každého člověka. To je nejvyšší hodnota, která nás spojuje ve společenství sdílených hodnot Evropské unie. Lidská důstojnost musí být vždy respektována – je to etická odpověď na morální krize evropské minulosti.

(Potlesk)

To nás vede k pravidlu bezpodmínečné ochrany lidské důstojnosti a podpory dialogu kultur, což byly během mého funkčního období vůdčí zásady.

Trvalý dopad měl evropský rok interkulturního dialogu, ať už se jednalo o dialog s Evropsko-středomořským parlamentním shromážděním, o setkání mezi mladými lidmi různých vyznání – včetně Izraelců a Palestinců – nebo o arabské a africké týdny pořádané Evropským parlamentem.

Položili jsme základy trvalého dialogu, který nás musí vést, inspirovat a zavazovat i v budoucnosti.

Mírové uspořádání na Blízkém východě je rovněž důležité pro mírové spolužití mezi křesťany, židy a muslimy, stejně jako pro obyvatele Evropské unie a zemí celého světa. Gaza a západní břeh Jordánu nejsou vzdálená místa; leží v těsné blízkosti ve Středomoří. Musíme být na mezinárodní scéně rozhodnější a přispívat k míru a stabilitě na Blízkém východě.

Jakožto poslanci Evropského parlamentu můžeme vnést do blízkovýchodních vztahů nový pohled, protože můžeme myslet a jednat mimo rámec tradičních diplomatických postupů. Právě z tohoto důvodu jsem se zasazoval o vytvoření pracovní skupiny, která by se zabývala krizí na Blízkém východě. Zvláště s ohledem na nový vývoj na Blízkém východě je důležité, abychom rozhodně podporovali řešení založené na dvou státech – Izraeli v rámci bezpečných hranic a Palestinského státu v rámci bezpečných hranic. Nesmíme dovolit, aby byly tyto zásady zpochybňovány.

Dámy a pánové, rád bych řekl, že ve své každodenní práci se zabýváme řadou problémů, které někdy souvisejí s velmi specifickými okolnostmi. Neměli bychom však zapomínat na své kořeny a ztrácet ze zřetele hodnoty, kterými jsme vázáni. Dnešní svobodná, mírová a sociální Evropská unie má za sebou dlouhý vývoj.

Musíme vdechnout život základům, na nichž je Evropská unie založena. Z tohoto důvodu jsem vám zvláště vděčný za povzbuzení a soustavnou podporu mé iniciativy založení Domu evropských dějin. Rád bych poděkoval nejen panu místopředsedovi Migueli Angelu Martínez Martínezovi za jeho neutuchající podporu, ale i svým kolegům v této sněmovně. Dům evropských dějin se stane místem, kde si budeme moci připomenout a obnovit naši evropskou identitu. Zásadní rozhodnutí o zřízení tohoto domu byla již přijata.

Včera se konala zakládající setkání dvou dozorčích orgánů. S vaší podporou – pokud budu ovšem 7. června znovu zvolen poslancem Evropského parlamentu – věnuji své úsilí tomu, aby byl Dům evropských dějin do konce příštího funkčního období v roce 2014 dokončen.

V roce 2014 si budeme připomínat sté výročí vzniku první světové války. O 100 let později žijeme v nové Evropě míru, svobody a jednoty.

V našem stálém úsilí nás podporuje řada lidí. Zejména děkuji obětavým pracovníkům správních služeb Evropského parlamentu, zejména našemu novému generálnímu tajemníkovi Klausi Wellemu a jeho zástupci Davidu Harleymu, bez jejichž nasazení, zkušeností a odhodlání by nebyla naše politická práce možná.

(Potlesk)

Zasloužíte si naše poděkování, naši podporu a naše ocenění.

Upřímné poděkování patří rovněž pracovníkům mé kanceláře, ale především vám, kolegové poslanci, zejména v předsednictvu, a vám, předsedům politických skupin, za vaši spolupráci. Právě jsme měli další schůzi konference předsedů. V pondělí večer se konalo setkání předsednictva a další se bude konat dnes. V zásadních otázkách evropské demokracie nebyla přijímána žádná sporná či skutečně kontroverzní rozhodnutí a na základních otázkách jsme se shodli. Vytvořili jsme pouto důvěry, za což jsem upřímně vděčný.

Společně jsme dokázali mnohé a musíme opět získat důvěru našich voličů. Činíme tak s pevným přesvědčením, že se z historického hlediska vydáváme správným směrem ke sjednocení Evropy. Nadcházející volební kampaň nám dává příležitost hovořit s občany o tom, proč je Evropská unie důležitá. Rád bych vyzval všechny občany, aby se voleb zúčastnili a dali svůj hlas budoucnosti Evropy 21. století.

Na nově zvolený Parlament čeká množství práce. K jeho úkolům patří pomoci překonat hospodářskou a finanční krizi, realizace Evropské energetické politiky, pokrok směrem k vytvoření hospodářství s nízkými emisemi CO2, zajištění větší bezpečnosti evropských občanů a mír a stabilita na celém světě. Naše práce vytváří dobrý základ, na němž nově zvolený Parlament bude moci stavět.

Moje práce za posledního dva a půl roku v pozici předsedy Evropského parlamentu byla ohromnou výzvou a já jsem ji vykonával s radostí a s odhodláním, a budu tak činit až do 14. července. Sloužit Evropě je velkou poctou.

Děkuji vám upřímně za důvěru, kterou jste ve mě vložili, a za každý okamžik spolupráce v úsilí o jednotnou Evropu. Přeji vám do budoucna vše nejlepší.

(Dlouhý potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. (FR) Pane předsedající, drahý pane Pötteringu, dámy a pánové, tento Parlament je hlasem 500 milionů Evropanů, kteří si toho nejsou dostatečně vědomi.

Ještě méně jsou si vědomi toho, že tento Parlament má srdce a duši. Pane Pötteringu, během dvou a půl let svého předsednictví jste byl nejen mluvčím občanů, ale zosobňoval jste také srdce, velkorysost a solidaritu Evropy. Někteří tvrdí, že Evropu si nelze zamilovat; vy jste dokázal opak.

Přestože se toto funkční období chýlí ke konci, rád bych zdůraznil, do jaké míry evropská integrace pokročila a jak k tomu přispěl náš Parlament pod vaším vedením. Uvedu jen ty nejpozoruhodnější případy, o nichž jste již hovořil: opatření v oblasti energetiky a změny klimatu, směrnice o službách, finanční výhled na léta 2007 až 2013 a v nedávné době nařízení o finančních trzích.

Avšak spíše než vyjmenovávat nudný seznam směrnic a nařízení chci zdůraznit, jaký význam má společná práce, která se často skrývá za velmi technickými právními předpisy, o nichž zde vedeme rozpravy a které přijímáme. Tento význam je v obecném zájmu všech Evropanů. Často se říká, že Evropa je vzdálena svým občanům, avšak jsou snad otázky jako bezpečnost hraček, výzkum prevence vzácných chorob nebo Alzheimerovy choroby, ochrana spotřebitele, opatření na ochranu životního prostředí a boj proti globálnímu oteplování, energetická politika nebo obrana lidských práv ve světě skutečně vzdálené od každodenního života občanů?

Během vašeho předsednictví zaznamenal tento Parlament další významné pokroky. Mám na mysli vnitřní reformu, kterou jste pomohl uskutečnit a která učiní tento náš orgán transparentnější a účinnější, a nový statut poslanců Evropského parlamentu a jejich asistentů. Během vašeho předsednictví znásobil tento Parlament počet iniciativ v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu a ukázal velké bohatství kultur a vyznání naší společnosti, a ukázal tak to nejlepší z Evropy: její otevřenost a toleranci. Během vašeho předsednictví vnímal Parlament význam, který připisuje budoucnosti středomořského regionu a touze nastolit mír na Blízkém východě.

Pane předsedo, 25. března 2007 jste naším jménem podepsal Berlínskou deklaraci u příležitosti padesáti let Evropské unie. Tato deklarace připomíná těm, kteří snad zapomněli, cíl naší každodenní práce, jinými slovy integraci svobodné, demokratické a tolerantní Evropy, která respektuje právní stát. Tím, že jste se chopil iniciativy založení Domu evropských dějin, dáváte trvalý rozměr své práci i práci svých předchůdců a všech těch, kteří svým způsobem přispěli do naší společné historie.

Za to vše bych vám chtěl, pane předsedo, poděkovat.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, rád bych vám, pane předsedo, poděkoval za vaši těžkou práci. Chtěl bych jménem své skupiny říci, že jste svůj úřad vykonával s velkou důstojností. Svým vedením této sněmovny jste dal Parlamentu důstojnost.

Teď není čas na posuzování vaší práce. Odkaz předsedy Evropského parlamentu je vždy záležitostí politického zkoumání. Člověk může souhlasit či nesouhlasit s tím či oním. Posouzení práce předsedy se musí soustředit na to, co předseda učinil pro úspěch této sněmovny. Předložil jste své závěry. K tomu není co dodat. Otázka proto zůstává: co předseda jako člověk udělal pro tuto sněmovnu? Pro mě a mé kolegy ve skupině sociálních demokratů v Evropském parlamentu je zřejmé, že jste této sněmovně – uvnitř i navenek – propůjčil důstojnost.

Tato sněmovna se nechová vždy důstojně. To však lze říci o všech parlamentech na celém světě. Důstojnost mnohonárodního parlamentního shromáždění s více než 700 poslanci z 27 zemí, kteří náležejí k osmi různým parlamentním skupinám, s odlišným vyznáním, různé barvy pleti, z různých politických tradic, s rozdílnou historickou zkušeností, musí být zachována. Spojit je a dát jejich zastoupení pocit jednoty, je obtížné. A právě to se vám povedlo. A za to si zasloužíte náš upřímný dík.

(Potlesk)

Pane předsedo, ve svém dvou a půlletém funkčním období jste se zabýval řadou činností. Abych podpořil, co jsem právě řekl o způsobu, jímž jste vedl svůj úřad, bych jménem své skupiny rád vyzdvihl jedno téma, v němž jsme plně sdíleli názor a kdy jste propůjčil této sněmovně hlas, který přesahoval politické hranice, a propůjčil jste tak hlas lidem, kteří nemají volební právo, na místě, kde je jím upíráno. Povstal jste proti skandálu na Guantanamu v době, kdy to nebylo snadné. To zůstane, pane předsedo, trvalým mezníkem ve vašem funkčním období. Ukázal jste, že požadavek, který jste na sebe kladl, být tolerantní a kosmopolitní osobou, zároveň také oddanou svému křesťanskému přesvědčení, jste naplnil.

Avšak proto, že jste jádrem veškeré své činnosti učinil lidskou důstojnost v plném rozsahu, ať už vychází z tradice osvícenství, nebo jako ve vašem případě, z vašeho náboženského přesvědčení, zasloužíte si být označen za dobrého předsedu Evropské unie a jako takového si vás budeme pamatovat. Děkuji vám mnohokrát.

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, vaše dnešní slova dobře vystihují období, kdy jste byl předsedou. Naše skupiny spolu vždy nesouhlasily, avšak během svého mandátu jste prokázal, že jste důstojnou, spravedlivou a jednotící postavou, za jehož skromností se skrývají mnohé úspěchy.

Byl jste zvolen na základě slibu, že zapojíte tuto sněmovnu do mezikulturního dialogu, avšak výčet vašich činů je mnohem větší. V oblasti příspěvků pro poslance jste dokončil důležité dílo, které začal Pat Cox. V oblasti parlamentních postupů jste vedl reformu, po které mnozí z nás řadu let volali, a prostřednictvím iniciativ jako Europarl TV jste podpořil moderní metody komunikace s občany. To jsou výsledky, na které lze být hrdý, a dědictví, na které by vaši nástupci měli navázat.

Doufám, že o svých zkušenostech a dojmech napíšete. Jsou jistě příliš zajímavé na to, aby zůstaly ponechány napospas mrazivému a mocnému zapomnění. Kromě toho básník Emerson řekl: „Neexistují dějiny, pouze biografie“. Tento Parlament se za poslední roky stal mocnějším. Bude ještě mocnější díky Lisabonské smlouvě, pokud bude konečně ratifikována. Bude zajímavé sledovat, s jakými plány se budoucí předseda bude snažit pokračovat v úloze, kterou jste sehrával při prosazování společných hodnot a zásad, které jsou nám drahé.

Dnes však myslím že hovořím za mnohé z nás, když řeknu, že jste si získal náš respekt a naše sympatie. I pro mne, stejně jako pro vás, je toto moje poslední řeč v plénu v mé stávající úloze. Vedl jsem svou skupinu od roku 2002. Pociťuji něco jako krizi po sedmi letech manželství. I když už neusednu do tohoto křesla, jistě víte, že bych rád vyzkoušel vaše místo. Pane předsedo, jménem své skupiny vám děkuji. Děkuji službám a tlumočníkům i všem zaměstnancům, kteří přispěli k tomu, jak skvělou práci jste jako předseda této sněmovny odvedl.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, během tohoto volebního období posílil Parlament – zejména během vašeho předsednictví – svůj politický vliv na budoucnost Evropské unie, i když budeme muset počkat na novou smlouvu, než se uskuteční ambice těch, kteří vždy doufali v potřebu větších legislativních pravomocí tohoto orgánu, který je ve světě jedinečný, protože je volený občany 27 zemí.

V tomto volebním období na nás ze všech stran přicházelo množství událostí – v řadě případů tragických – a to zejména za posledního dva a půl roku. Parlament vaším prostřednictvím, pane předsedo, dokázal sehrát klíčovou úlohu při zprostředkování návrhů. Připadla nám politická úloha, která nám musí pomáhat překonávat rozdíly mezi jednotlivými stranami, které nás rozdělují v našich zemích, abychom tak mohli dosahovat společných cílů v obecném zájmu našich národů a zajistit větší spravedlnost, mír a bezpečnost ve světě.

Na začátku tohoto volebního období jsme se konečně začali rozšiřovat o státy, které byly celá desetiletí zbaveny svobody, a přistoupení Rumunska a Bulharska v průběhu volebního období posílilo ve světě obraz Evropy, která dokáže vytvářet jednotu a přitom respektovat rozdíly.

Zakončujeme toto volební období v situaci hospodářské krize, která nás přiměla si uvědomit, že musíme řešit systémovou krizi a že nový Parlament se musí stát hnací silou, která pomůže společnosti znovu objevit hodnoty, které jsou v současnosti příliš často opomíjeny. Parlamentní demokracie na evropské i vnitrostátní úrovni představuje více než kdy dříve záruku svobody.

Pane předsedo, děkuji vám jménem své skupiny i jménem svým za vaše nasazení – zastupoval jste nás všechny – a za obrovský příspěvek, kterým jste pomohl upevnit pověst tohoto orgánu, a proto požadujeme nejen větší transparentnost, ale také větší pozornost ze strany některých sdělovacích prostředků, které se Evropě věnují jen tehdy, pokud jde o okrajové záležitosti, místo aby přispívaly k růstu sdíleného vědomí a společného pokroku.

Pane předsedo, strávila jsem v tomto Parlamentu 20 let a považuji za svou povinnost připojit se k vám, který jste mne tak skvělým způsobem v této sněmovně zastupoval, a poděkovat milionům evropských občanů, kteří svou každodenní prací a respektováním zásad solidarity, spravedlnosti a kořenů naší minulosti přispívají k rozvoji společnosti, která více respektuje práva a je si vědoma svých povinností.

 
  
MPphoto
 

  Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Herr Präsident, dostalo se vám ohromné výsady, že jste mohl předsedat nejoriginálnějšímu orgánu na světě, a my, Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, jsme přesvědčeni, že jste se této úlohy zhostil se zájmem a zanícením a děkujeme vám za to.

Když jsem před dvěma a půl lety kandidovala proti vám na funkci předsedkyně Evropského parlamentu jménem své skupiny, kladla jsem důraz na to, že je zapotřebí, aby předseda Parlamentu, který má zastupovat a svobodně řídit orgán, který nebude podléhat tlakům členských států a různých finančních lobby, byl volen na základě zásluh a nikoli politické příslušnosti, aby mohl promlouvat k veřejnosti, která je stále více rozdělená a lhostejná. Tehdy jsme rozhodně kritizovali rozhodnutí, které jste přijal společně se skupinou sociálních demokratů v Evropském parlamentu, neumožnit další pokus o obnovení rozpravy o ústavě po referendech v roce 2005, což byla velká chyba, která umožnila jednotlivým státům přivlastnit si proces reformy Evropy.

Po dvou a půl letech hodnotíme my, jako Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, vaši práci, pane předsedo Pötteringu, jako práci, která měla své klady i nedostatky. Schvalujeme a podporujeme vaši činnost na Blízkém východě, zejména vaši činnost v předsednictví Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění. Oceňujeme vaše neochvějné proevropské přesvědčení, myšlenku Parlamentu otevřeného občanům, skupinám, sdružením a smělým kulturním iniciativám a vaše nasazení v otázce statutu asistentů.

Rovněž jsme kladně pohlíželi na vaše rozhodné odhodlání vůči základním právům, a to i na místech, která nebyla po chuti většině Evropského parlamentu, od Ruska po Čínu, i na vaše nové ekologické zásluhy v podobě vašich nedávných projevů ke změně klimatu.

Zároveň je však zřejmé, pane předsedo, že pod vaším vedením se náš Parlament postupně měnil z orgánu, který kladl požadavky a bojoval za demokracii, na shromáždění, které je příliš často poddajné a snaží se nerozbouřit vlny, na nichž pluje loď té či oné vlády. Parlament sám se smířil s tím, že tento boj či transparentnost nebudou přednostními oblastmi, jež by byly voličům patrné – stačí si jen vzpomenout na dokonale zorganizované selhání pracovní skupiny o lobbyingu, která ukončila svou činnost a nedokázala nic navzdory otevřenému usnesení schválenému před rokem, nebo na mlčení v záležitosti dvou sídel ve Štrasburku a v Bruselu a mrhání finančními prostředky nebo CO2, což je pro naše voliče nepochopitelné.

Už budu končit, pane předsedo. Prostřednictvím postupných reforem pravidel byla s přispěním vašeho předsednictví soustředěna moc do rukou několika jednotlivců v našich orgánech, ve snaze o posílení práce výborů a úlohy jednotlivých poslanců Evropského parlamentu a větší podpory rozmanitosti a pluralismu.

Pane předsedo, možná, že v novém Parlamentu bude nová většina, jsme si však jisti jednou věcí: dlouhodobý boj za silnou, respektovanou, pluralitní a soucitnou evropskou demokracii ještě není za námi a přinejmenším v tomto ohledu budete vždy stát po našem boku.

 
  
MPphoto
 

  Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. (FR) Pane předsedo, vaše předsednictví – jak jste právě zdůraznil – bylo poznamenáno závažnými politickými událostmi, které představovaly v nejednom ohledu výzvu jak pro Evropu, tak pro náš Parlament.

Některé z těchto výzev se přímo týkají Evropské unie, jedná se zejména o to, co mnozí nazývají institucionální krizí, přičemž já bych raději hovořil o dalším příznaku krize důvěry v současný evropský model – či krizi jeho legitimity – u stále většího počtu našich spoluobčanů.

Jiné výzvy mají rozměr mezinárodní, jako je konflikt na Blízkém východě, o němž jste hovořil. Tento konflikt se – místo, aby směřoval ke spravedlivému a udržitelnému míru – prohlubuje a zhoršuje i mezinárodní vztahy, přičemž téměř ohrožuje soudružnost našich společností.

Další výzvy otřásají celou planetou, jako například ekologická krize a konečně i finanční, hospodářská, sociální a politická krize, která nás nutí přijmout určitá společenská a vlastně i civilizační rozhodnutí.

Byl jste pověřen vedením Evropského parlamentu a jeho zastupováním před našimi členskými státy i před světem v tomto výjimečně složitém kontextu. Podle mé skupiny i podle mne jste splnil svou povinnost se ctí.

Samozřejmě naše politická rozhodnutí jsou zřetelně odlišná a někdy jsou navzájem v rozporu. Avšak je to právě schopnost zvládat tyto nezbytné a zdravé střety názorů při zachování vzájemného respektu, na základě které je posuzován držitel tak vysokého úřadu, jako je ten váš.

Nyní mohu říci, že jako předseda menšinové skupiny, která podle názoru mnohých vyjadřuje myšlenky, které nelze zařadit do hlavního proudu, jsem se cítil pod vaším předsednictvím volně. A navíc, i když naše politické rozdíly zůstávají samozřejmě nezměněny, naše mezilidské vztahy byly zjevně obohaceny.

Pane předsedo, známe se už 30 let. Blíže jsme se navzájem poznali především za posledních 10 let naší skvělé spolupráce v rámci konference předsedů. Velmi oceňuji vaši osobní etiku, která vám, jak alespoň předpokládám, umožnila pochopit, že člověk může být zároveň komunistou, demokratem, Evropanem a humanistou. Děkuji vám.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Wurtzi. Dámy a pánové, jménem vás všech bych rád poděkoval panu Wurtzovi, který byl poslancem od roku 1979 a nyní Parlament opouští. Naše poděkování rovněž patří třem dalším kolegům poslancům, kteří zde byli od roku 1979 a budou odcházet: Klausi Hänschovi, někdejšímu předsedovi, Ingo Friedrichovi, někdejšímu místopředsedovi a kvestorovi, a Karlu von Wogau, někdejšímu předsedovi Hospodářského a měnového výboru, který je v současnosti předsedou Podvýboru pro bezpečnost a obranu. Rád bych jménem vás všech poděkoval všem těmto čtyřem i všem dalším odcházejícím kolegům poslancům za jejich odhodlání. Děkuji vám mnohokrát.

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Nigel Farage, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, Skupina Nezávislosti a demokracie se v celém tomto volebním období snažila být nápomocná, pozitivní a konstruktivní.

(Smíšené reakce)

Ano, protože jsme byli hlasem opozice a v demokracii je opozice nezbytná. Je životně důležitá. Vy si však bohužel nemyslíte, jak zde při své návštěvě uvedl prezident Václav Klaus, že by měl být nějaký alternativní názor, a v důsledku toho bylo vaše předsednictví poznamenáno předpojatostí, s níž jste jednal s těmi poslanci, kteří vystoupili proti ústavě/Lisabonské smlouvě.

Rozhodujícím okamžikem pro mě v této sněmovně bylo, když Francouzi řekli „ne“, Nizozemci řekli „ne“ a nakonec i Irové řekli „ne“, a tento Parlament nadále svévolně ignoroval přání lidí. Stále vám to ještě nedochází? Ne znamená ne, a je skutečně neuvěřitelné, že 499 poslanců této sněmovny se rozhodlo pomíjet irské „ne“ a hlasovat pro pokračování smlouvy. Co je to za Parlament? Pokud byste věřili v demokracii, nemohli byste tak jednoduše odstranit výsledky těchto tří referend.

A co hůř, natolik se bojíte veřejného mínění – protože víte, že nemáte argumenty –, že jste se uchýlili k podvodu. Pan Watson na mou adresu řekl, že se chovám jako anglický fotbalový chuligán, když jsem mírně upozornil na to, že pan komisař Barrot je obviněn z defraudace. Gary Titley řekl, že jsem paranoidní reakcionář žijící na okraji společnosti. Možná má pravdu, já nevím; ale Danny Cohn-Bendit, velký bojovník za svobodu projevu, řekl, že odpůrci Lisabonské smlouvy jsou duševně nemocní, a Martin Schulz, vůdce socialistů, řekl po jednom ze záporných hlasování, že se nesmíme sklánět před populismem a že hlasování proti smlouvě otevírá dveře fašismu.

Doufám, že v příštích čtyřech týdnech této kampaně prohlédnou evropští voliči skutečnou tvář tohoto projektu. Jste nacionalisté; zastrašujete, vyhrožujete; jste protidemokratičtí, jste naprostá sebranka!

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Skutečnost, že můžete pronést takovýto projev, je dokladem toho, že toto je svobodný a demokratický Evropský parlament!

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (NI). - Pane předsedající, někteří kolegové tomu asi stěží uvěří, ale budete mi chybět. Po celou dobu, co vás znám, nejprve jako vůdce křesťanských demokratů a potom jako předsedu tohoto Parlamentu, jste byl vzorem důstojnosti, zdrženlivosti a zdvořilosti. Jste anglofil stejně jako eurofil a představujete to nejlepší z tradice integracionismu. Určitě si oddechnete, když uslyšíte, že si nevzpomínám, že bych s vámi kdy souhlasil.

(Smích)

Avšak v dráze, pro kterou jsme se oba dva rozhodli, je, jak víme, oddanost ideálu nedostatkovým zbožím a vážíme si jí, i když se s ní setkáme u protivníka.

Jistě si vzpomenete na naše střety ohledně výkladu jednacího řádu této sněmovny. Ti z nás, kteří požadovali referenda o ústavní smlouvě, vyjadřovali svůj názor prostřednictvím klidného vysvětlení hlasování. Naše právo v tomto smyslu je jednoznačně zakotveno v jednacím řádu. Rozhodl jste se svévolně tato pravidla neuplatňovat – nesnažil jste se je změnit, což by vyžadovalo určitý čas, prostě jste je pominul. Teď není čas otevírat celou diskusi znovu. Dovolte mi však říci toto: předseda této komory by měl zosobňovat celou sněmovnu, včetně těch, kteří zastávají menšinový názor, a jestliže s námi zacházíte odlišně, otevíráte dveře despotismu. Téměř každý měsíc se zde například konají demonstrace proti tomu či onomu a jsou tolerovány, když jsme však zdvihli plakáty s jediným slovem referendum, poslal jste na nás zřízence, aby nám transparenty odebrali, a řadě z nás byla později uložena pokuta.

Chápu, proč slovo referendum vyvolává v této sněmovně takové znepokojení: voliči tří zemí odmítli váš ústavní model. Cítíte se zranitelní a podráždění, a jelikož nemůžete útočit přímo na voliče, vybíjíte si svůj pocit marnosti na nás, viditelné euroskeptické menšině v této sněmovně.

Kolegové, neočekávám, že změníte svůj názor na potřebu centralizování moci v Bruselu. Ale rád bych vás požádal, abyste byli ze svého vlastního pohledu poněkud vyváženější ve svém přístupu k těm z nás, kteří tvoří menšinu. Pokud byste dokázali překonat vlastní reflexivní odpor vůči nám, zjistili byste, že tak můžete posílit svou demokratickou legitimitu. Všechny organizace potřebují kritiky. To, jak trváte na tom, že EU je absolutním dobrem a že jakákoli kritika je buď nepoctivá, nebo xenofobní, vám nijak neprospívá, protože bez kritiky se orgány v Bruselu stávají přebujelými, sobeckými a zkorumpovanými.

Přátelé, doufám, že v červenci zde bude mnohem více nás souverainistes. Poprvé za 50 let bude mít tento Parlament něco jako oficiální opozici. Bude záležet na vašem nástupci, Hansi-Gerte, jak bude s touto opozicí nakládat, doufám však, že bude respektovat hodnotu tolerance, kterou tato sněmovna, jak často prohlašuje, hájí.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Bereme to na vědomí.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedo, jsem vám vděčný za tuto příležitost, že se mohu několika slovy jménem předsednictví a jménem Rady vyjádřit k vám a k vystoupením zástupců politických skupin. Je pro nás zvláště významné, že funkční období tohoto zákonodárného sboru se shodovalo s prvními pěti lety členství České republiky a dalších zemí, které k Evropské unii přistoupily během této doby. Tím spíše, že Česká republika má tu výsadu být na konci tohoto volebního období předsedající zemí Rady.

V první řadě bych rád projevil úctu vám, pane předsedo, za příkladný způsob, kterým jste vedl tuto instituci po dva a půl roku. Skutečnost, že vás má tento Parlament v takové úctě, a to napříč všemi stranami politického spektra, je mocný doklad vašich kvalit, zejména spravedlnosti a čestnosti. Jakožto jeden z mála poslanců, kteří byli zvolení už v roce 1979, jste tomuto úřadu propůjčil zkušenosti, moudrost a znalosti. Hovořím zejména jménem předsednictví, a mohu říci, že jsme velmi ocenili vaše kvality během našich setkání, a to jak před naším předsednictvím, tak v jeho průběhu. Dovolte mi, abych vám jménem Rady popřál do budoucna vše nejlepší.

Doufám, že mi dovolíte – ohlížíme se přece za celým pětiletým obdobím – ocenit i vašeho předchůdce, pana Borrella, který projevil stejné kvality nestrannosti a vůdcovských schopností. Díky vám oběma se na tento úřad předsedy pohlíží s respektem a úctou. Tento Parlament a celá Evropská unie obecně mají důvod být vám oběma vděční.

V posledních pěti letech tento Parlament účinně využíval své pravomoci a výsady, zejména v důležité oblasti spolurozhodování, kdy se Rada a Parlament nacházely na opačných stranách stolu a to často s velmi odlišnými názory a cíli. Navzdory těmto rozdílům však oba orgány spolupracují s cílem zajistit, že systém bude fungovat. Můžeme spolu nesouhlasit, můžeme se konstruktivně přít, činíme tak ale v rámci dohodnutých pravidel a postupů. Domnívám se, že oba orgány mohou být hrdé na naše společné odhodlání zajistit fungování systému, a posledních pět let může poskytnout řadu příkladů, že tento systém funguje a funguje účinně.

Pane předsedo, vážení poslanci, za necelé tři měsíce bude zahajovat činnost nový Parlament. Bude zde řada nových poslanců. Zvolíte si nového předsedu, Radě bude předsedat jiný členský stát. Jsem si jist, že všichni budeme za pět let vzpomínat s vděčností a respektem na dědictví, které jste vy, pane předsedo, tomuto orgánu zanechal. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. (DE) Pane předsedo, během vašeho předsednictví se vztahy mezi Evropským parlamentem a Komisí vyvíjely velmi dobře, ne-li hladce. Je to vaší zásluhou, že i během předvolební kampaně, kdy – jak je obecně známo – je potenciál konfliktu největší, se běžná politická rozprava neproměnila v krizi mezi orgány.

Pokud si mohu dovolit osobní komentář, ráda bych vám srdečně poděkovala za to, jak přátelsky a zdvořile jste ke své práci vždy přistupoval. Nejenže jste vždy vystupoval slušně, ale v případě potřeby jste také dokázal zajistit nápravu. Vždy jste vystupoval jako gentleman. Ráda bych rovněž zdůraznila, jak důležité bylo pro tento Parlament a pro celou Evropskou unii, že jste měl, když to bylo třeba, odvahu a ochotu hájit demokratické zásady a výsady tohoto Parlamentu, a to i proti hlavám států.

(Potlesk)

Ráda bych vám rovněž poblahopřála ke třiceti letům, kdy jste byl zvoleným poslancem Evropského parlamentu. Vaše osobnost na těchto desetiletích zanechala svou stopu a významně jste přispěl k formování vývoje Parlamentu.

Pan předseda Barroso by rád přišel osobně, ale jak víte, účastní se summitu EU-Kanada v Praze. Jménem předsedy Komise i celé Komise bych vám ráda srdečně poděkovala za úspěšné předsednictví. Děkuji.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, srdečně vám děkuji za vaše většinou příznivé posudky. Přeji všem svým kolegům poslancům, kteří nebudou kandidovat ve volbách, do budoucnosti vše nejlepší a doufám, že se opět setkáme. Všem svým kolegům poslancům, kteří budou opět kandidovat a budou znovu zvoleni, bych rád řekl, že doufám, že – za předpokladu, že i já budu znovuzvolený – budeme pokračovat v naší dobré práci. To, co zde dnes zaznělo z úst předsedů politických skupin, mě povzbudilo, abych pokračoval v úsilí o jednotnou Evropu. Mnohokrát vám všem děkuji a doufám, že se všichni opět shledáme.

(Hlasitý potlesk)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Thomas Mann (PPE-DE). (DE) Paní předsedající, mám dotaz ohledně pořádku ve sněmovně. Krátce předtím, než jsme mohli hlasovat a kdy bylo zasedání na krátkou dobu odročeno, se podařilo jednomu z poslanců této sněmovny propašovat dovnitř jednu z kandidátek do sněmovny, která si odnesla několik troufalých propagačních fotografií, což je podle mě zneužití tohoto orgánu. Neměl by být tento poslanec pohnán k zodpovědnosti?

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Manne. Záležitost bude prošetřena.

 

6. Hlasování (pokračování)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. − Nyní budeme pokračovat v hlasování.

 

6.1. Sítě a služby elektronických komunikací, ochrana soukromí a ochrana spotřebitele (A6-0257/2009, Malcolm Harbour)
  

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Hanne Dahl (IND/DEM). - Paní předsedající, chci říci jednu věc k nadcházejícímu hlasování. Z hlasovacího seznamu vyplývá, že budeme nejprve hlasovat o kompromisním návrhu výboru, a nikoliv o pozměňovacích návrzích. Očekávala bych, že nejprve budeme hlasovat o těch pozměňovacích návrzích, které se nejvíce odchylují od původního návrhu, a žádám vás proto, abyste využila své pravomoci, kterou máte podle článku 19 jednacího řádu, a změnila pořadí hlasování tak, abychom hlasovali nejprve o pozměňovacích návrzích. Jedná se zde o změny v právech občanů. Ty se týkají jak Harbourovy zprávy, tak zprávy paní Trautmannové.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Paní Dahlová, nevidím v tom žádný problém. Nepovažuji za problém pořadí hlasování o Harbourově zprávě. Budeme pokračovat v pořadí, které je stanoveno v hlasovacím dokumentu.

 

6.2. Sítě a služby elektronických komunikací (A6-0272/2009, Catherine Trautmann)
 

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, požádala jsem o slovo, protože nesouhlasím s pořadím hlasování o zprávě paní Trautmannové. Žádám o slovo před hlasováním o kompromisním pozměňovacím návrhu 10, abych mohla vysvětlit, proč by mělo být pořadí hlasování změněno.

 
  
 

Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 10:

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, ráda bych požádala, aby bylo změněno pořadí hlasování a aby byl kompromisní pozměňovací návrh 10 zařazen na pořad hlasování až poté, co budeme hlasovat o řadě jiných stejných požadavků jednotlivých skupin, o nichž jsme měli hlasovat až po pozměňovacím návrhu 10.

K tomuto požadavku mě vede přesvědčení, že pozměňovací návrhy předložené jednotlivými skupinami se mnohem více odchylují od původního návrhu než kompromisní pozměňovací návrh v otázce práva občanů na ochranu proti zásahům v přístupu na internet nebo omezení přístupu na internet. Jsem přesvědčena, že by bylo dobré, kdyby se Parlament, který tak jednoznačně projevil podporu neblaze proslulému pozměňovacímu návrhu Bona Cohn-Bendita, vyslovil opět ve prospěch nejvyšší ochrany práv občanů.

Lituji, že po tak dobrých konzultacích s paní Trautmannovou nemohu vznést takový požadavek, avšak tato přátelská konzultace, úspěšný výsledek souboru opatření v oblasti telekomunikací, by neměl v důsledku jen tak mimochodem znamenat zkrácení práv občanů.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Alexander Alvaro, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, na základě článku 154 a čl. 155 odst. 2 jednacího řádu by skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu ráda podpořila žádost skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance na změnu pořadí hlasování, aby se tak hlasovalo o pozměňovacích návrzích 1 c, p, 2, 5, 6 a 9 dříve než o kompromisním pozměňovacím návrhu 10. To také mimo jiné souvisí – a možná máte na svém hlasovacím seznamu něco jiného – se skutečností, že po návrhu, který včera naše skupina přijala, už skupina ALDE nadále nepodporuje kompromisní pozměňovací návrh 10. Pokud jde o postup hlasování, článek 154 vysvětluje, o kterých pozměňovacích návrzích se má hlasovat nejdříve v případě stejných nebo protichůdných požadavků. Pro nás je důležité, aby veškeré zásahy do chování jednotlivců byly prováděny na základě rozhodnutí soudu. To je důvod, proč stahujeme tento pozměňovací návrh.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Niebler, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Paní předsedající, nehovořím jako předsedkyně výboru, ale jako zpravodajka své skupiny pro zprávu paní Trautmannové. Naléhavě žádám tuto sněmovnu, aby odmítla tento procedurální návrh a umožnila hlasování ve vámi navrženém pořadí.

Paní Harmsová, nikdo v této sněmovně si nepřeje omezovat právo svobodného přístupu k internetu. Začlenili jsme toto hledisko do kompromisu, o kterém jsme řadu měsíců jednali s českým úřadujícím předsedou Rady. Těchto diskusí se aktivně účastnily všechny politické strany. Žádám, aby bylo zachováno pořadí hlasování, aby byla zamítnuta žádost skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance a skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Trautmann, zpravodajka. − (FR) Paní předsedající, v první řadě bych ráda zdůraznila, že pokud jde o žádost o změnu pořadí hlasování, jestli to dobře chápu, důvodem, proč služby zařadily kompromisní návrh před pozměňovací návrhy skupin, je, že na základě střízlivého úsudku dospěly k názoru, že tento pozměňovací návrh se více odklání od původního textu než pozměňovací návrh 46. Obsahuje ustanovení, která se neomezují pouze na omezení přístupu na internet, ale zahrnují rovněž nařízení, která mohou negativně ovlivnit práva uživatelů.

Za druhé bych rovněž ráda řekla poslancům, že tento kompromis byl předložen k článku 1, který se vztahuje na oblast působnosti, a má proto dopad na celý návrh, zatímco pozměňovací návrhy předložené skupinami se vztahují k článku 8, který se týká cílů vnitrostátních regulačních orgánů.

Během jednání o tomto kompromisu jsem pracovala přátelsky a v souladu se všemi politickými skupinami. Konstatuji, paní předsedající, že právě v této chvíli jedna ze skupin stáhla svůj podpis z tohoto kompromisu. Ráda bych proto řekla, že jako zpravodajka nadále samozřejmě podporuji tento kompromis a že jsem rovněž hlasovala pro přijetí pozměňovacího návrhu 46.

Ráda bych řekla, že za okolností, v nichž vedeme tuto rozpravu, by bylo rozumnější, aby o hlasovacím pořadí rozhodla sněmovna, než abychom toto rozhodnutí nechávali na vás nebo na zpravodajce samotné. Přesto bych ráda tuto žádost předložila přímo vám, protože si musíme uvědomit, co se stane, jestliže se změní pořadí hlasování.

Jestliže se pořadí hlasování nezmění, zůstane seznam stejný. Bude-li pořadí hlasování změněno, pozměňovací návrh 46 bude přijat, pokud získá kvalifikovanou většinu. V takovém případě vás, paní předsedající, požádám, abyste poté předložila k hlasování i kompromisní návrh – který se více odklání od původního textu. Pokud pozměňovací návrh 46 nezíská kvalifikovanou většinu, budeme hlasovat o kompromisním návrhu a sněmovna rozhodne.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Vystoupila zde řada lidí a pozorně jsem naslouchala i naší zpravodajce.

Poradila jsem se před hlasováním s našimi službami a rovněž jsem velmi pečlivě naslouchala tomu, co zde bylo řečeno. Jakožto předsedající mám podle čl. 155 odst. 2 pravomoc rozhodnout o pořadí hlasování. Zdá se mi, že se jedná o natolik důležitou otázku, a to nejen pro tuto sněmovnu, že by bylo vhodné, abychom nejdříve hlasovali o pozměňovacích návrzích, avšak činím tak rovněž z procedurálních důvodů, neboť jestli se nepletu, pozměňovací návrh 10 byl kompromisem, který byl předložen až po hlasování výboru. Domnívám se proto, že existují jak procedurální, tak další důvody k tomu, abychom změnili pořadí hlasování.

(Parlament přijal žádost Rebeccy Harmsové)

(Potlesk)

 

6.3. Zřízení Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Kanceláře (A6-0271/2009, Pilar del Castillo Vera)
 

O zprávě paní Trautmannové (A6-0272/2009)

 
  
MPphoto
 

  Catherine Trautmann, zpravodajka.(FR) Paní předsedající, žádala jsem, abychom mohli rovněž hlasovat o kompromisním návrhu, protože se více odklání od původního návrhu než samotný pozměňovací návrh 46. Rozhodla jste se, že tento kompromisní návrh k hlasování nepředložíte, aniž byste nám poskytla jakékoli vysvětlení a aniž byste odpověděla zpravodajce. Chci jen, abyste si byla této skutečnosti vědoma, a chci vám říci, že lituji, že naše doporučení nebylo zohledněno stejně tak jako doporučení zpravodajky k hlasování sněmovny.

Rovněž bych ráda řekla – jako vysvětlení k hlasování, které právě proběhlo –, že pokud kterákoli část celého kompromisu nebude přijata, bude muset být projednán celý soubor opatření. Takový je důsledek dnešního hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Děkuji vám, paní Trautmannová, domnívám se, že sněmovna chápe důsledky toho, co učinila, ale přesto vám děkuji za to, že jste to zdůraznila. Myslím, že by nebylo vhodné přijímat další kompromis, ostatně hlasování bylo více než zřejmé.

 

6.4. Frekvenční pásma vyhrazená pro mobilní komunikace (A6-0276/2009, Francisca Pleguezuelos Aguilar)

6.5. Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné (A6-0258/2009, Astrid Lulling)
 

- Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 14:

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling, zpravodajka.(FR) Paní předsedající, souhlasila jsem s panem Cocilovo, který byl navrhovatelem stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, abychom vložili do důležitého článku 6 větu, která zní: „Jestliže právní předpisy členského státu nestanoví povinnost samostatně výdělečně činným osobám přihlásit se do systému sociálního zabezpečení, mohou se vypomáhající manželé přihlásit na požádání.“

Vysvětlím, co se tím myslí. Požadujeme, aby vypomáhající manželé byli povinně pojištěni, stejně jako osoby samostatně výdělečně činné. Avšak u zemí, kde nejsou osoby samostatně výdělečně činné povinně pojištěny, nemůžeme požadovat, aby byli povinně pojištěni vypomáhající manželé, protože se nemohou připojit k pojištění, které neexistuje. Proto by měl být přijat další odstavec. V tomto ohledu jednám i jménem pana Cocilovo.

 
  
 

(Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat.)

 

6.6. Těhotné zaměstnankyně (A6-0267/2009, Edite Estrela)
 

– Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela, zpravodajka.(PT) Paní předsedající, ráda bych požádala služby, aby zohlednily skutečnost, že pro všechny pozměňovací návrhy je původní verzí verze portugalská.

Za druhé bych ráda požádala, abychom změnili pořadí hlasování a abychom v zájmu soudržnosti hlasovali o pozměňovacím návrhu výboru 43 před pozměňovacím návrhem 83.

Rovněž bych ráda zdůraznila, že směrnice, kterou se chystáme pozměnit, je 17 let stará a jednoznačně zastaralá. Revidovaná směrnice nevstoupí v platnost dříve než na konci příštího volebního období. Jinými slovy, tvoříme právní předpisy pro budoucnost, nikoli pro současnost.

Především však tvoříme právní předpisy pro dobro občanů, a dáváme jim tak další důvod k účasti v červnových volbách.

Na závěr chci proto požádat své kolegy poslance, aby mou zprávu podpořili.

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Paní předsedající, v této chvíli máme k této zprávě 89 pozměňovacích návrhů. Je to zcela chaotické a hlasování, které má proběhnout, nám neumožní vést skutečně objektivní diskusi s Radou a s Komisí. Těchto 89 pozměňovacích návrhů je navzájem zcela neslučitelných. Navrhuji, abychom zprávu vrátili výboru, protože, jak řekla paní Estrelaová, máme na to dostatek času.

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Paní Lullingová, mohla byste mi laskavě potvrdit, zda předkládáte tuto žádost jménem své politické skupiny, či nikoli?

 
  
MPphoto
 

  Astrid Lulling, jménem skupiny PPE-DE. – Ano, paní předsedající, nikdy nedělám nic, co by nebylo jménem politické skupiny!

(Smích a potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela (PSE).(PT) Paní předsedající, vracet tuto zprávu nebo její návrh zpět výboru je nesmyslné, protože byla projednána všemi skupinami. Lze předpokládat, že ji podporuje většina této sněmovny. Byla rovněž projednána s Komisí a s Radou.

Lidé mají přirozeně různé názory. Víme, že Rada pod českým předsednictvím bohužel k podpoře rovného postavení mužů a žen zaujala velmi konzervativní postoj.

Žádám proto sněmovnu, aby hlasovala pro návrh a podpořila mou zprávu, protože tím může dát občanům další důvod k tomu, aby hlasovali ve volbách do Evropského parlamentu.

 
  
 

(Parlament se rozhodl vrátit záležitost zpět výboru.)

 

6.7. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (A6-0242/2009, Gabriele Stauner)

6.8. Program na podporu hospodářského zotavení poskytnutím finanční pomoci Společenství na projekty v oblasti energetiky (A6-0261/2009, Eugenijus Maldeikis)
 

Před hlasováním o legislativním usnesení:

 
  
MPphoto
 

  Reimer Böge, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, po krátké konzultaci se zpravodajem jsme se dohodli, že body 2, 3 a 5 legislativního usnesení by měly být upraveny. Navrhuji proto, aby anglické znění bodu 2 bylo:

„domnívá se, že referenční částka uvedená v legislativním návrhu je v souladu s víceletým finančním rámcem, jelikož tento rámec byl přezkoumán;“

V bodě 3 by měla být vypuštěna první věta, zbytek zůstává nezměněný: „připomíná, že nesmí dojít k žádnému přerozdělení prostředků...“ atd.

Bod 5: „připomíná, že legislativní proces byl dokončen, jakmile bylo dohodnuto financování programu;“.

 
  
 

(Ústní pozměňovací návrhy byly přijaty.)

 

6.9. Směrnice o kapitálových požadavcích (2006/48/ES a 2006/49/ES) (A6-0139/2009, Othmar Karas)
 

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Udo Bullmann, jménem skupiny PSE. (DE) Paní předsedající, tuto zprávu jsme intenzivně projednávali v řadě skupin a s ohledem na zajištění spravedlivého hlasování bych rád požádal o slovo před hlasováním o bodu odůvodnění 3, abych mohl vyjádřit své stanovisko k pořadí hlasování.

 
  
 

Před hlasováním o bodu odůvodnění 3:

 
  
MPphoto
 

  Udo Bullmann, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, zpráva předkládá různé představy o tom, jak mají být regulovány hlavní kapitálové složky, a pozměňovací návrhy 91 a 92 jdou ještě dále, když představují jednoznačnou a přesnější definici hlavní kapitálové složky, což nám do budoucna ušetří práci. Žádám proto, abychom nejprve hlasovali o nich a teprve poté o pozměňovacím návrhu 89 k bodu odůvodnění 3. Doufám, že kolegové poslanci budou souhlasit, a rovněž vás žádám, aby hlasování o pozměňovacím návrhu 89 k bodu odůvodnění 3 bylo provedeno formou jmenovitého hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas, zpravodaj. (DE) Paní předsedající, rád bych zdůraznil, že v rozpravě bylo jednoznačně řečeno, že pozměňovací návrhy jsou v dostatečné míře zohledněny v kompromisním pozměňovacím návrhu. Žádám proto, aby bylo pořadí zachováno. Nemám žádné námitky proti jmenovitému hlasování.

 
  
 

(Parlament přijal žádost Uda Bullmana.)

 

6.10. Program Společenství pro finanční služby, účetní výkaznictví a audity (A6-0246/2009, Karsten Friedrich Hoppenstedt)

6.11. Ochrana zvířat při usmrcování (A6-0185/2009, Janusz Wojciechowski)
 

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Janusz Wojciechowski, zpravodaj. − Paní předsedající, mám dvě nebo tři technické, avšak důležité připomínky.

Máme celý soubor pozměňovacích návrhů předložených Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, mimo jiné pozměňovací návrh 64. O tomto pozměňovacím návrhu by se mělo hlasovat samostatně. Zaměřuje se na otázku vytvoření národního referenčního centra, což je velmi důležitá součást celého nařízení. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova navrhuje odstranit povinnost vytvoření referenčních center na vnitrostátní úrovni. Podle mého názoru jakožto zpravodaje je to v rozporu s obecnou logikou celého nařízení. Navrhuji proto, abychom o pozměňovacím návrhu 64 hlasovali samostatně.

Za druhé, všimněte si prosím pozměňovacího návrhu 28, který se týká kontroverzního a emocionálního problému rituální porážky. Schválení tohoto pozměňovacího návrhu by odstranilo možnost úplného zákazu rituální porážky na vnitrostátní úrovni. Zamítnutí tohoto pozměňovacího návrhu 28 možnost zákazu zachová.

Moje třetí připomínka se týká pozměňovacího návrhu 85. Komise navrhla omezit celkovou dobu přepravy a dobu mezi vykládkou a porážkou na 24 hodin. Hlasováním pro pozměňovací návrh 85 zabráníte omezení doby přepravy. Hlasováním proti pozměňovacímu návrhu 85 podpoříte návrh Komise na omezení doby přepravy.

 
  
 

(Žádost byla zamítnuta, protože více než 40 poslanců vyslovilo námitku.)

 

6.12. Obnovená sociální agenda (A6-0241/2009, José Albino Silva Peneda)
 

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Philip Bushill-Matthews, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, jen stručně, doufám, že mi sněmovna odpustí tento ústní pozměňovací návrh, který předkládám na poslední chvíli k bodu 14. Kolegyně a kolegové poslanci jsou si patrně vědomi, že se v některých jazycích jedná o citlivou otázku, která představuje pro některé členské státy problém. Je důležité, abychom nakonec získali pro tuto zprávu co nejvyšší možnou podporu.

Navrhuji, abychom celý bod 14 v jeho stávajícím znění nahradili bodem, který byl již ve sněmovně jednou přijat. Jedná se o bod 23 usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o příspěvku k jarnímu zasedání Evropské rady 2009 ohledně Lisabonské strategie a týká se úplně stejné oblasti. Přečtu jej, je to jen několik vět:

„konstatuje, že některé členské státy již zavedly pojem minimální mzdy; domnívá se, že by z jejich zkušeností mohly čerpat ostatní členské státy; vyzývá členské státy, aby zajistily podmínky pro zapojení všech občanů do společnosti a hospodářského života a zejména aby vytvořily předpisy upravující záležitosti, jako je minimální mzda, nebo v závislosti na vnitrostátních tradicích jinou zákonnou a obecně závaznou úpravu či kolektivní smlouvu, které pracovníkům na plný úvazek umožňují vést ze svých příjmů důstojný život;“.

Jak jsem již uvedl, tento návrh byl již v minulosti schválen politickými skupinami. Omlouvám se, že návrh předkládáme až nyní. Zpravodaj s tím souhlasí, a já doufám, že sněmovna alespoň umožní, aby byl předložen tento ústní pozměňovací návrh.

 
  
 

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

 
  
MPphoto
 

  Jan Andersson (PSE). - (SV) Děkuji vám mnohokrát. Rád bych jen něco stručně řekl ke švédskému překladu. V bodech 13 a 36 se obrat „minimální příjem“ překládá švédským slovem „minimilön“, což znamená „minimální mzda“. Mělo by zde být „minimiinkomst“. Mezi „minimiinkomst“ a „minimilön“ je rozdíl, a proto je v bodech 13 a 36 švédský překlad chybný.

 

6.13. Aktivní začlenění osob vyloučených z trhu práce (A6-0263/2009, Jean Lambert)
 

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Dnes výjimečně, kolegyně a kolegové poslanci a ti, kteří hodláte přednést vysvětlení k hlasování, jistě uznáte, že je velmi pozdě. Všichni jsme tu již dlouho a zejména naši tlumočníci. Máme zde značný počet vysvětlení hlasování a obávám se, že bychom s nimi nebyli hotovi do 15:00. Proto jsem se rozhodla, jak jsme už učinili i dříve, přesunout tento bod na konec dnešního večerního jednání.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (NI). - Paní předsedající, jednací řád velmi jasně stanoví, že po hlasování má každý poslanec právo k vysvětlení hlasování v délce do šedesáti vteřin. Jsem si vědom toho, že naši tlumočníci jsou zde již dlouho. Jsem si vědom toho, že zdržujeme řadu lidí od oběda. Mohl bych proto navrhnout kompromis, který uplatnil váš kolega místopředseda, Alejo Vidal-Quadras, naposledy, kdy nastala podobná situace, a sice umožnit poslancům vysvětlení hlasování jednomu po druhém, což výrazně celý postup zrychlilo.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Děkuji, pane Hannane. Zvažovali jsme i tuto možnost, vysvětlení je však tolik, že jsem přesvědčená, že by to nefungovalo. Budete mít po hlasování příležitost vysvětlit své hlasování, bude to však dnes večer. Omlouvám se, ale je skutečně příliš pozdě – a vy víte, že mám vaše příspěvky ráda!

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

- Návrh rozhodnutí (B6-0268/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  José Ribeiro e Castro (PPE-DE), písemně. (PT) Ve sdělení Evropské komise KOM(2007) 281 je evropským orgánům vytyčen úkol: „Nastala doba, abychom začali na Brazílii pohlížet jako na strategického partnera, jakož i na hlavního hospodářského aktéra a zemi s vůdčím postavením v regionu Latinské Ameriky.“ Toto partnerství bylo vytvořeno 4. července 2007 v Lisabonu během portugalského předsednictví Evropské unie. 12. března 2009 přijal Evropský parlament doporučení Radě, v němž se požaduje, „aby strategické partnerství zajistilo navázání pravidelného strukturovaného dialogu mezi poslanci brazilského Národního kongresu a poslanci Evropského parlamentu“.

Navzdory uvedené zásadě a mým výzvám předsedovi této sněmovny s lítostí zjišťuji, že Parlament setrval u své anachronické volby a ponechal Brazílii jen jako jednu z ekonomik BRIC bez samostatné parlamentní delegace. Je to v rozporu s rozhodnutím samotného Parlamentu a ukazuje to na odsouzeníhodnou netečnost a krátkozrakost vzhledem ke skutečnému významu Brazílie pro svět. Doufám, že budoucí poslanci tohoto Parlamentu, zejména portugalští poslanci, pomohou změnit tento politováníhodný stav a zajistí přímou a produktivní komunikaci s brazilským Národním kongresem.

Hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Francis Wurtz (GUE/NGL), písemně. − Skupina GUE/NGL se zdržela hlasování o počtu meziparlamentních delegací kvůli zmínce o Kosovu při utváření „delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem“.

Vytvoření delegace pro vztahy se samozvaným státem, který je výsledkem porušení mezinárodního práva, představuje samo o sobě de facto porušení mezinárodního práva.

Naše zdržení se nevztahuje na všechny ostatní delegace uvedené v tomto rozhodnutí, které podporujeme.

 
  
  

- Zpráva: Philippe Morillon (A6-0203/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Jsem rád, že mohu dnes hlasovat o této zprávě o zrušení směrnice a jedenácti zastaralých rozhodnutí a konstatovat, že naše příští zpráva pana Morillona (A6-0202/2009) zruší dalších 14 zastaralých nařízení.

Blahopřeji svému kolegovi ke kroku, který bychom měli napodobit ve všech našich výborech a ve všech oblastech našich pravomocí. Jsem zastáncem toho, aby některá naše nařízení a směrnice měly pevně stanovenou dobu platnosti, která by zabránila trvalému přijímání zákonů a nařízení, a odstranila by tak břemeno, které na nás v důsledku toho doléhá.

 
  
  

- Zpráva: Petya Stavreva (A6-0259/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Katerina Batzeli (PSE) , písemně.(EL) Parlamentní skupina PASOK hlasovala pro přijetí zprávy paní Stavrevové, protože umožní členským státům zvolit si opatření na podporu rozvoje venkova, a to ve zvlášť obtížném období pro venkov a zemědělce. Původní text navržený Komisí byl rovněž upraven prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které jsem předložila Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Za žádných okolností však nemůžeme přijmout oportunistické omezení finančních limitů společné zemědělské politiky pod záminkou, že se jedná o nevyužité prostředky. Rozpočet Společenství nelze přeměňovat za pomoci mechanismu flexibility. Namísto toho by bylo politicky i materiálně výhodnější jednat o navýšení rozpočtu Společenství tak, aby nebyly narušeny stávající politiky Společenství, včetně společné zemědělské politiky, přičemž tyto prostředky by byly použity na financování nových politik na řešení krize a zlepšení konkurenceschopnosti Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Podporuji tento dokument, protože navyšuje prostředky vyčleněné na rok 2009 o dalších 250 milionů EUR a nabízí větší pružnost, pokud jde o vyčlenění a využití finančních prostředků na rozvoj širokopásmového internetového připojení ve venkovských oblastech a na řešení nových výzev v odvětví zemědělství.

Toto navýšení EZFRV je nezbytné, zejména v době krize. Rumunsko musí získat přístup k těmto prostředkům prostřednictvím životaschopných projektů s cílem rozvoje našich vesnic a zlepšení životní úrovně obyvatel těchto venkovských oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Zpráva o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (U), písemně. – (PL) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova představuje obrovskou příležitost pro historicky málo rozvinuté regiony. Tento fond je rovněž příležitostí ke snížení rozdílu mezi starými a novými členskými státy Evropské unie.

Při správě tohoto fondu nesmíme zapomínat, že společná zemědělská politika je plná nespravedlností a nerovností. Rozdíly v podporách a tím i v příjmech zemědělců vedou k zachování této nerovnováhy, a dokonce k jejímu prohlubování. Tyto rozdíly se týkají nejen hospodářské situace obyvatel venkovských oblastí, ale rovněž celé jejich infrastruktury, včetně přístupu na internet. Nesmíme proto zapomínat, že například němečtí zemědělci dostávají podpory, které jsou dvojnásobné ve srovnání s podporami, které dostávají polští zemědělci, a trojnásobné ve srovnání s podporami, které dostávají zemědělci rumunští.

Nesmíme rovněž zapomínat, že regiony, které potřebují nejvíce pomoci, se nacházejí v Rumunsku, v Bulharsku a na východě Polska.

 
  
  

- Zpráva: Richard Corbett (A6-0273/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Guy Bono (PSE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, kterou předložil můj britský kolega poslanec ze skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, pan Corbett, o všeobecné revizi jednacího řádu Parlamentu.

Podporuji iniciativu předsedy skupiny sociálních demokratů, pana Schulze, který se snažil využít tento přezkum k tomu, aby znemožnil vůdci francouzské extrémně pravicové strany mít tu čest a předsedat zahajovacímu zasedání nového Parlamentu.

Podle nových ustanovení bude zahajovacímu zasedání Parlamentu, které se bude konat 14. července, předsedat odstupující předseda, pokud bude opětovně zvolen, nebo jeden ze čtrnácti místopředsedů podle pořadí, pokud budou zvoleni.

Evropská demokracie zastává zásadu respektu a tolerance mezi lidmi, kterými pan Le Pen záměrně pohrdá prostřednictvím svých revizionistických projevů.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, zejména pozměňovacích návrhů 51 a 52, kterými se mění ustanovení, na jejímž základě předsedal úvodnímu zasedání nového Parlamentu „prozatímně“ nejstarší poslanec. Nechápu, proč jsme kdy měli takto podivné pravidlo. Jistou logiku by snad mělo pravidlo o „otci či matce“ sněmovny. Nejdéle sloužící poslanec může mít alespoň zkušenost, o kterou se lze opřít, na rozdíl od věku.

Pan Le Pen a jeho Národní fronta už jednou tento systém zneužili v roce 1989, kdy se do tohoto Parlamentu dostal Claude Autant-Lara a proměnil zahajovací zasedání tohoto orgánu ve frašku dlouhým a velmi útočným projevem. Za několik měsíců musel odstoupit, když splnil svou úlohu a zesměšnil Evropský parlament. Nemůžeme po dvaceti letech dát panu Le Penovi další příležitost ke znevážení Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Corbettova zpráva má za cíl uvést jednací řád Parlamentu do souladu se současnou praxí obecného konsensu a předchozího vyjednávání v malých skupinách, která činí z plenárního zasedání pouhé setkání, které zaznamenává dokumenty předem vytvořené několika odborníky. Díky tomu je institucionalizace závěrečného veřejného hlasování o každém dokumentu pod minimální úrovní transparentnosti, kterou mohou občané od práce této sněmovny očekávat.

Především však je tato zpráva nečekanou příležitostí, jak v extrémní situaci přijmout ohromující pozměňovací návrh, který byl odmítnut ve výborech a který byl navržen výhradně proto, aby zabránil jedné osobě ve výkonu úkolu, který je kromě toho uznáván ve všech parlamentech světa: že nejstarší poslanec předsedá při zahajovacím zasedání volbě nového předsedy. Je to výjimečný čin, zločin skutečného politického ničemy! V demokracii něco neslýchaného!

Signatáři nejsou nikdo jiný než pan Daul a pan Schulz, kteří se rozhodně snaží být známí a uznávaní v Německu, nikoli však ve Francii. Je to další doklad toho, pokud je takový doklad vůbec třeba, o pokračující tajné dohodě mezi umírněnou pravicí a sektářskou levicí, které hlasují společně téměř o všech dokumentech přijímaných touto sněmovnou.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Marie Le Pen (NI), písemně. (FR) Poté, co Výbor pro ústavní záležitosti odmítl změnu ustanovení o nejstarším poslanci, pánové Schulz a Daul, tito dva liberálně-socialisticko-demokratičtí staří přátelé, znovu předkládají stejný pozměňovací návrh plénu.

Jedno klasické rčení praví, že chybovat je lidské, setrvávat v chybě je ďábelské.

Zjevně se nepoučili. To, že se činnost Evropského parlamentu zaměřuje na mou maličkost, je téměř dojemné. Takové opovrhování vlastním jednacím řádem je jako zasévat semeno skrytého totalitarismu.

Kdy budou odstraněny menšinové skupiny? Kdy budou odstraněni vzpurní poslanci?

V roce 1989 po pozoruhodném projevu velkého filmaře byl zrušen projev nejstaršího poslance. Po dvaceti letech je třeba se zbavit pravidla o nejstarším poslanci, abychom zabránili tomu ďáblu Le Penovi předsedat volbě předsedy Evropského parlamentu.

Jaký demokratický pokrok, dámy a pánové!

Pan Schulz a pan Daul mi bezděčně zajišťují bezplatnou publicitu, které neopomenu využít. Sám proti celému světu zvednu hozenou rukavici a vystoupím jako svědek skutečných demokratů a upřímných Evropanů: tato maškaráda, toto odmítání demokracie neslouží Evropě, ale skrytým zaslepeným zájmům malé kliky politiků.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Louis (IND/DEM), písemně.(FR) Jakožto francouzský poslanec Evropského parlamentu a člen skupiny Nezávislosti a demokracie jsem se rozhodl nepodpořit pozměňovací návrhy 51 a 52 ke zprávě pana Corbetta.

Je nesmyslné měnit obecné pravidlo, aby vyhovovalo jednomu konkrétnímu případu.

Tyto intriky budou mít navíc nepochybně opačný účinek, jinými slovy posílí neúctu, v níž řada poslanců chová některé své kolegy poslance a kandidáty.

Navíc nic nebrání straně, které se nelíbí současný nejstarší poslanec, aby představila jiného staršího kandidáta.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. (FR) Nehlasovala jsem pro obecný přezkum jednacího řádu Parlamentu, protože ve snaze zabránit nejstaršímu poslanci jménem Le Pen předsedat schůzi se zde předkládá neelegantní a kontraproduktiví řešení, přestože existuje řešení, které by bylo přijatelné pro všechny, kdo jsou pro politiku rovných příležitostí mužů a žen.

Mohli bychom nahradit článek 11 textem v tomto znění: „Zasedání budou střídavě předsedat nejstarší poslanec a nejstarší poslankyně mezi přítomnými poslanci, dokud Parlament nedospěje k rozhodnutí. Jako první zahajuje nejstarší poslankyně.“

Tímto způsobem bychom se mohli vyhnout tomu, aby Le Pen jakožto nejstarší poslanec předsedal této sněmovně, a zároveň bychom tak nemuseli rušit jednací řád a přijímat postup, který nemá obdoby v žádném parlamentu žádné demokratické země.

Je to ostuda. Osobně mám větší důvěru ve francouzské voliče. Doufám, že zabrání zvolení pana Le Pena a tato záležitost bude zbytečná.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropská unie, která se zastává demokracie, tolerance a svobody projevu, sama patrně nebere tyto zásady příliš vážně. Ať už jde o právo lidí na sebeurčení, přístupová kritéria nebo o řešení každodenních problémů, EU uplatňuje různé standardy podle toho, co se zrovna hodí.

Každý, kdo nesplňuje požadavky politické korektnosti, kdo je nepohodlný establishmentu EU, kdo upozorňuje na skutečnosti nepohodlné establishmentu EU, je najednou vyjímán z ostatních pravidel. Zásada idem ius omnibus – stejná práva pro všechny – musí být důsledně uplatňována, pokud nechce EU upadnout do politicky korektního pokrytectví. Osobní averzi nelze uvádět jako důvod na podporu „bezmyšlenkovité právní úpravy“.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Pozměňovací návrhy, které navrhuje zpravodaj, činí pravidla o registraci dokumentů Evropské unie pružnější a zjednodušují jednací řád. Kromě toho některé z nich upravují jednací řád podle nových pravidel a současné praxe.

Jednou z nejdůležitějších změn je udělení pravomoci předsedovi Evropského parlamentu, v rámci které může vyzvat vnitrostátní parlamenty (států, které podepsaly smlouvu o přistoupení státu k Evropské unii), aby ze svého středu určily poslance a určitý počet pozorovatelů odpovídající budoucímu počtu křesel v Evropském parlamentu přiděleným tomuto státu. Tito pozorovatelé se budou od chvíle, kdy tato smlouva o přistoupení vstoupí v platnost, zúčastňovat zasedání Parlamentu, budou mít právo vystupovat ve výborech a v rámci politických skupin. Nebudou mít právo hlasovat ani kandidovat na jednotlivé pozice v rámci Parlamentu.

Další změna jednacího řádu se týká postupu při zasedání smíšených výborů a při společném hlasování. Příslušní zpravodajové vypracují jednotný návrh zprávy, který přezkoumají a schválí jednotlivé příslušné výbory na společném zasedání konaném pod společným předsednictvím předsedů příslušných výborů.

Důležité změny z hlediska průběhu zasedání Parlamentu se týkají vyhrazení řečnické doby a vytvoření seznamu řečníků a změny týkající se konečného hlasování o právních předpisech. Jmenovité hlasování zlepšuje odpovědnost poslanců Evropského parlamentu vůči občanům.

 
  
  

- Doporučení pro druhé čtení Malcolm Harbour (A6-0257/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Během prvního čtení souboru opatření v oblasti telekomunikací se většina poslanců Evropského parlamentu vyslovila pro přijetí pozměňovacích návrhů 138 a 166, které jsme projednávali. Tímto dal Evropský parlament jednoznačně najevo, že zabránit někomu v přístupu na internet je možné jen na základě soudních rozhodnutí a že uživatelé internetu mají právo na svobodu projevu a na soukromí. Rada se však rozhodla tuto skutečnost pominout a žádá, aby Evropský parlament pozměňovací návrhy 138 a 166 zrušil. Evropský parlament a Rada se nyní dohodly na kompromisu. Tento kompromis však nezahrnuje pozměňovací návrhy 138 a 166 v jejich původní podobě. Proto jsme se v dnešním hlasování vyslovili proti tomuto kompromisnímu návrhu.

Červnový seznam a Dánské červnové hnutí usilují o to, aby pozměňovací návrhy 138 a 166 byly zahrnuty do opatření v oblasti telekomunikací, a předložily proto řadu pozměňovacích návrhů, které označujeme jako pozměňovací návrhy na obranu občanských práv internetových aktivistů, které mají podporu několika dalších politických skupin v Evropském parlamentu. Pokud by naše návrhy získaly podporu poslanců Evropského parlamentu, je naděje, že by se Evropský parlament a Rada nakonec dohodly na takových opatřeních v oblasti telekomunikací, která budou skutečně chránit práva a soukromí uživatelů internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Snažíme se dnes podporovat hospodářské zájmy za každou cenu. Prostřednictvím rámcového zákona pro poskytování telekomunikačních služeb má být nyní přijata záplava právních předpisů v oblasti autorských práv. Stačí, aby EU zavedla povinnost varovat spotřebitele o nebezpečí porušování práv duševního vlastnictví; postihy by pak mohly být regulovány na vnitrostátní úrovni. Vinu potom může každý svalovat na druhé. V této zprávě se také velké softwarové společnosti pokoušejí vytvořit překážku pro malé společnosti.

Na internetu může docházet k porušování práv, jako je například dětská pornografie, proti které musíme bojovat, tento boj se však nesmí vymknout kontrole v takové míře, že by ochrana osobních údajů byla obětována na oltář hospodářských zájmů několika velkých firem a nadnárodních společností. Původní myšlenka souboru opatření v oblasti telekomunikací byla dokonale rozumná, avšak v tomto ohromném množství pozměňovacích návrhů mohly proklouznout jeden či dva návrhy kritizující tento soubor opatření.

 
  
  

- Doporučení pro druhé čtení Catherine Trautmann (A6-0272/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Guy Bono (PSE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí pozměňovacího návrhu 138, který jsem předložil v září minulého roku, kdy byl přijat většinou 88 % poslanců Evropského parlamentu.

Jsem rád, že jej opět podpořila převážná většina poslanců, kteří tak potvrdili svou oddanost obraně práv uživatelů internetu.

Měsíc před volbami do Evropského parlamentu je to silný signál. Bez ohledu na to, co si patrně myslí UMP a její ministr kultury, stanovisko Evropského parlamentu má váhu.

Je to další rána Sarkozymu a francouzské vládě: parlament odmítl Sarkozyho návrh jak z hlediska formy, tak z hlediska obsahu. Poslanci Evropského parlamentu řekli „ne“ pružné odvetě a „ne“ nepřípustnému tlaku ze strany Francie na přední demokratický orgán evropského kontinentu!

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Každodenní život milionů Evropanů je přímo či nepřímo závislý na internetu. Omezování, bránění či podmiňování přístupu na internet by mělo přímý a negativní dopad na každodenní život veřejnosti a řady mikropodniků a malých a středních podniků, jejichž činnost je přímo závislá na tomto zdroji.

Je proto důležité, abychom hlasováním přijali návrh naší skupiny, a tak udrželi svobodu výměny informací mezi uživateli, a to bez vlivu či zásahů ze strany prostředníků.

Avšak Rada není zjevně připravena přijmout tento pozměňovací návrh, který podporuje většina poslanců Parlamentu, kteří odmítají omezení dohody dosažené v rámci jednání s Radou. Avšak je to malé vítězství, protože se nám podařilo zabránit přijetí špatného návrhu.

Všichni, kdo hájí volný pohyb na internetu a volný software, si mohou blahopřát. Je to boj, ve kterém budeme pokračovat s cílem zajistit ochranu práv občanů a neomezený přístup koncových uživatelů ke službám.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Za prvé, pozměňovací návrhy, které nejvíce chrání práva a svobody občanů, sněmovna nepřijala už v Harbourově zprávě, která doplňuje tuto zprávu.

Dále otázka hlasovacího pořádku, která byla naštěstí vyřešena, zpochybnila způsob, jímž se zde řeší závažné politické problémy: potutelnými, přízemními politickými machinacemi, přičemž vina se potom svalí na správu, která s tím nemůže nic dělat.

Závěrem, jelikož nespokojenost pana Toubona, zjevně horlivého zastánce zákona Hadopi, při přijetí pozměňovacího návrhu 1, známého uživatelům internetu jako Bonův pozměňovací návrh, vystřídaly radost a souhlas, když paní Trautmannová oznámila, že dokument postupuje do třetího čtení, kdy došlo ke změně kompromisu, hrozí, že projevená vůle většiny tohoto Parlamentu bude pošlapána, stejně jako výsledky referend ve Francii, v Nizozemsku, v Irsku …

Pan Sarkozy a jeho přátelé ve velkých společnostech si mohou oddechnout. Občané musejí zůstat bdělí. Bude to Parlament zvolený 7. června, který bude projednávat tento dokument ve třetím čtení. Není jisté, zda socialisté, jakmile budou mít svá křesla jistá, setrvají na straně svobody.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně.(EL) Soubor opatření v oblasti telekomunikací, požadovaný ze strany Komise a Rady, představuje potenciální ohrožení občanských práv. Pozměňovací návrhy, které jsme předložili, požadují zajištění občanských práv, všeobecného přístupu, transparentnosti a svobody na internetu, jakožto oblasti, kde dochází k výměně myšlenek, a nikoli zdroje kontrolovaného politiky a majiteli podniků. Budeme pokračovat v boji za ochranu individuálních svobod všech evropských občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimir Urutchev (PPE-DE), písemně. (BG) Dnes během hlasování o souboru opatření v oblasti elektronických komunikací ukázal tento Parlament, že ochrana práv spotřebitele je skutečně jeho hlavní prioritou.

Bez ohledu na skutečnost, že ve druhém čtení bylo dosaženo relativně přijatelných kompromisních stanovisek, většina v Parlamentu se nebála vystoupit proti těmto dohodám a přesvědčivě setrvala na svém původním stanovisku proti možnému zavedení omezení přístupu na internet, pokud toto omezení nestanoví soud nebo pokud není ohrožena veřejná bezpečnost.

Celý soubor opatření se ve skutečnosti omezil na smírčí řízení a jeho zavedení bylo opožděno. Avšak po dnešním hlasování Parlamentu rozhodně vyšleme jasný signál Radě a Komisi.

Uznejme však, že to, k čemu dnes došlo, je důsledek aktivní účasti lidí zastupujících internet, kteří využili všechny dostupné prostředky, aby vyjádřili své stanovisko poslancům Evropského parlamentu a domohli se od nich ochrany svých práv.

Takovéto chování lze jen podporovat.

Měli bychom z toho rovněž vyvodit závěry, že bychom měli vždy bedlivě naslouchat tomu, co lidé říkají, tak, aby právní úprava EU při zajišťování co největší ochrany zájmů evropských občanů zohledňovala i jejich názory.

 
  
  

- Zpráva: Francisca Pleguezuelos Aguilar (A6-0276/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. (SV) Budu hlasovat proti této zprávě, neboť by mělo být zaručeno, že části zpřístupněného spektra budou využity k neziskovým účelům, a nejen pro velké telekomunikační společnosti.

 
  
  

- Zpráva: Astrid Lulling (A6-0258/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Atkins (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci podporují vyrovnání rozdílu v odměňování žen a mužů a dalších druhů diskriminačních rozdílů mezi muži a ženami. Rovné zacházení v rámci všech druhů zaměstnání je pro spravedlivou a rovnoprávnou společnost nezbytné. Domníváme se však, že vnitrostátní vlády mají ve svých společnostech a hospodářstvích nejlepší postavení k tomu, aby zasáhly nejúčinnějším způsobem.

Konzervativci podporují myšlenku, že by manželé a manželky samostatně výdělečných činných osob měly mít přístup k dávkám v nemoci, v důchodu a na mateřské. Domníváme se však, že tato rozhodnutí nejlépe učiní členské státy.

Žádost o nový legislativní návrh o rovném odměňování mužů a žen vychází z čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, který je součástí doložky o neúčasti konzervativní strany na sociální kapitole, proto jej nepodpoříme a zdržíme se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE), písemně. − Zpráva zdokonaluje způsob, jímž se zásada rovného zacházení uplatní na samostatně výdělečně činné osoby a vypomáhající manžele nebo manželky v EU. Nicméně v Irsku je již zajištěno, že manželé či manželky samostatně výdělečně činných osob se mohou stát samostatně výdělečně činnými a sami přispívat do systému sociálního zabezpečení (PRSI – Asset Related Social Insurance), je-li jejich obchodní partnerství prokazatelné. Osoba se například může rozhodnout, že bude platit dobrovolné dávky, díky nimž bude pojištěna i poté, co se odhlásí z povinného systému sociálního zabezpečení (PRSI). Systémy sociálního zabezpečení spadají pod vnitrostátní pravomoc, a z toho důvodu jsem hlasovala proti pozměňovacímu návrhu číslo 14. Tento pozměňovací návrh k článku 6 byl ve zprávě přijat, rozhodla jsem se tedy, spolu se svými irskými kolegy z PPE-DE, zdržet se konečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Astrid Lullingové o zásadě rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, přestože se domnívám, že měla jít mnohem dále v oblastech posílení práv žen a ochrany mateřství. Samostatně výdělečná činnost zůstává se 16 % ekonomicky činného obyvatelstva v Evropě menšinová. Pouze třetina osob samostatně výdělečně činných jsou ženy.

Návrh měl odstranit překážky, které ženám brání v samostatně výdělečné činnosti, tím, že zajistí opatření nebo zvláštní výhody, jimiž bude usnadněno zahájení samostatně výdělečné činnosti.

Domnívám se, že vypomáhající manželé nebo manželky by měli mít zcela jasně stanovené profesní postavení a sociální zabezpečení, obdobně jako mají samostatně výdělečně činné osoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Systémy sociálního zabezpečení se na různých místech Evropy liší. Není to však problém, jak si pravděpodobně řada lidí myslí. Je to přirozený důsledek odlišnosti jednotlivých států a skutečnosti, že výsledkem veřejných demokratických voleb je zvolení různých politických systémů. Zastáváme mezivládní spolupráci na úrovni EU, je tedy logické, že odmítneme znění návrhu směrnice Komise i zprávy Evropského parlamentu, jejichž cílem je dát EU větší pravomoci nad vnitrostátními systémy sociálního zabezpečení.

Je však třeba poukázat na to, že cílem uvedených striktních návrhů je především zajistit závaznou minimální úroveň. Znění tedy nebrání členským státům v tom, aby v případě potřeby zašly dále. To je velmi pozitivní, nejen z pohledu švédských občanů. Díky této flexibilitě a skutečnosti, že zásada rovného zacházení pro muže a ženy je jednoznačně zdůrazněna jako základní princip správně fungující demokratické společnosti, budeme hlasovat pro celé znění zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Samostatně výdělečně činné osoby tvoří v současné době pouze 16 % pracujícího obyvatelstva. Pouze třetina z počtu 32,5 milionů osob samostatně výdělečně činných osob jsou ženy.http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2009-0258+0+DOC+XML+V0//CS" \l "_part2_def8"

Návrh řešit překážky, které ženám brání v samostatně výdělečné činnosti, mimo jiné prostřednictvím opatření poskytujících zvláštní výhody pro usnadnění samostatně výdělečné činnosti méně zastoupeného pohlaví, je tedy nutné podpořit.

Směrnice 86/613/EHS jen nepatrným způsobem umožnila zlepšit postavení vypomáhajících manželů nebo manželek samostatně výdělečně činných osob z hlediska uznání jejich práce a přiměřené sociální ochrany.

Nová směrnice by měla především zajistit závaznost registrace vypomáhajících manželů nebo manželek, aby již nebyli neviditelnými pracujícími, a členským státům uložit povinnost přijmout opatření, jež by umožnila vypomáhajícím manželům nebo manželkám uzavřít pojištění pokrývající zejména zdravotní péči a starobní důchod.

Postoj členských států k nutnosti zlepšit právní rámec v této oblasti zdaleka není jednotný, přesto věřím, že bude možné co nejrychleji dosáhnout rozumné shody, aby tato směrnice mohla být přijata v prvním čtení, před termínem konání voleb v červnu roku 2009.

Podpořme iniciativy vedoucí k rovnoprávnosti. Dáme-li přednost lidem, vybudujeme spravedlivější společnost.

 
  
  

- Zpráva: Gabriele Stauner (A6-0242/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu Gabriele Staunerové, neboť se domnívám, že je nezbytné rozšířit působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci i na důsledky propouštění, jejichž příčinou je hospodářská a finanční krize.

Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je efektivně poskytovat podporu pracovníkům propuštěným v důsledku globalizace. Poté, co bude tento právní předpis přijat, mohou být finanční prostředky z fondu použity i na podporu pracovníků propuštěných v důsledku hospodářské a finanční krize.

Míra spolufinancování fondu je 50 % a do roku 2011 může být zvýšena na 65 %.

Maximální roční finanční balíček, jenž je pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci k dispozici, je 500 milionů eur, jež mají být využity na pomoc lidem při hledání práce nebo na zaplacení kurzů odborného vzdělávání nebo příspěvků na mobilitu.

Věřím, že i Rumunsko bude mít přístup k těmto finančním prostředkům, aby mohlo pomoci lidem, kteří přichází o zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Toto částečné zlepšení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci neposkytuje to, co je třeba v této vážné finanční krizi, jíž nyní procházíme. Nebere v potaz naše návrhy na navýšení příspěvku Společenství na 85 % částky, jež má být přidělena nezaměstnaným, nebo dokonce na zdvojnásobení částky přidělené z fondu tak, aby pokryl více osob, které se mohou stát oběťmi zavírání podniků. Z toho důvodu jsme se rozhodli zdržet se hlasování.

Cílem pozměněných pravidel Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, jež byla dnes přijata, je umožnit fondu efektivněji zasahovat v oblasti spolufinancování školení a pracovního umístění těch, kteří byli propuštěni v důsledku hospodářské krize. Nová pravidla rozšiřují působnost fondu a přináší dočasné navýšení míry spolufinancování z 50 % na 65 %, s cílem zajistit dodatečnou podporu z fondu v průběhu finanční a hospodářská krize. Avšak státy, které se potýkají s finančními problémy, budou mít k fondu omezený přístup, neboť se stále budou muset vysokou měrou podílet na spolufinancování.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. V současné době čelíme neočekávané krizi. Zasáhla nejen finanční záležitosti, ale i hospodářské a sociální věci, a netýká se pouze několika členských států, ale Evropské unie a celého světa.

Vedoucí představitelé Strany evropských socialistů přijali společné prohlášení, v němž vyzývají státy, aby „zavedly ambiciózní plán obnovy, jímž zajistí zaměstnanost a zabrání masivní nezaměstnanosti“. Jedinou cestou, jak skutečně docílit změny, je dát hospodářství rozpočtový impuls, jehož výše odpovídá rozsahu problému a je sjednocená v celé Evropě. Naší prioritou, které přizpůsobujeme naše slova i činy, je zabezpečit práci, bojovat proti nezaměstnanosti a podporovat řádný ekologický rozvoj.

Nevyvineme-li další úsilí v boji proti krizi v Evropě, na začátku roku 2010 naroste počet nezaměstnaných na 25 milionů a stav veřejných financí se výrazně zhorší.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl založen roku 2006 a bude funkční do roku 2013. Jeho cílem je poskytovat podporu pracovníkům propuštěným v důsledku globalizace. Maximální roční rozpočet fondu je 500 milionů eur, které jsou využívány na podporu aktivních opatření na trhu práce, jako je pomoc lidem při hledání práce, příspěvky na další vzdělávání a příspěvky na mobilitu.

Souhlasím s myšlenkou snížit intervenční kritérium minimálního počtu propuštěných zaměstnanců na 500.

 
  
  

- Zpráva: Eugenijus Maldeikis (A6-0261/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Maldeikise o nařízení Evropského parlamentu a Rady o finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky.

S potěšením konstatuji, že pro hlasovala velká většina Parlamentu (526 hlasů) a tento dokument podpořila.

Chtěla bych znovu podtrhnout význam našeho rozhodnutí.

Moje země, Litva, je stejně jako Lotyšsko, Estonsko a Polsko již po dobu pěti let z politického a hospodářského hlediska součástí Evropské unie. Nicméně v oblasti energetiky je stále jakoby ostrovem, bez přímého propojení s trhem s energií Společenství.

Dnešním rozhodnutím vyčlenil Evropský parlament 175 milionů eur na výstavbu energetického propojení mezi Litvou a Švédskem.

Jakmile bude tento projekt realizován, propojí státy našeho regionu, které vstoupily do EU roku 2004, své trhy s energií s trhy skandinávských zemí, a tím s trhem EU.

Je to fantastický projekt, který je dobrým začátkem, a já bych chtěla poděkovat svým kolegům, že pro něj hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky.

Plán evropské hospodářské obnovy nabízí investice ve výši 5 miliard eur na projekty v oblasti energetiky, širokopásmových technologií a opatření na rozvoj venkova. 3,98 miliardy eur bude investováno do energetické infrastruktury, zemního plynu, větrné energie a zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Evropský parlament souhlasí s vyčleněním 1,02 miliardy eur na projekty v oblasti rozvoje venkova.

Plán hospodářské obnovy vyčleňuje 200 milionů eur na výstavbu koridoru Nabucco, jímž se bude přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do EU. Rumunsko tento projekt podporuje. Mezi záležitosti, které jsou v plánu obnovy pro Rumunsko klíčové, patří přidělení finančních prostředků na propojení projektů v oblasti zemního plynu mezi Rumunskem a Maďarskem (30 milionů eur), Rumunskem a Bulharskem (10 milionů eur) a na rozvíjení vybavení infrastruktury, které umožní změnit směr toku plynu v případě krátkodobého výpadku dodávek (80 milionů eur).

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro program udělování finanční pomoci na projekty v oblasti energetiky. Návrh Evropského parlamentu týkající se investic, který vychází z dohody s Radou, se zakládá na třech pilířích, konkrétně: propojení plynárenských a elektrizačních soustav; zachycování a ukládání uhlíku; projekty zaměřené na větrnou energii na moři. Návrh tedy obsahuje postupy a metody poskytování finanční pomoci, jejímž prostřednictvím se mají povzbudit investice do vytvoření evropské integrované energetické sítě, která bude schopna lépe zabezpečit dodávky energie a současně zlepšit politiku Evropské unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

Je třeba přijmout okamžitá opatření, jejichž cílem je oživit evropské hospodářství a zajistit odpovídající zeměpisnou rovnováhu a rychlé provedení. Projekty na propojení plynových soustav (infrastruktura a zařízení) v Portugalsku i projekty na zlepšení propojení elektrizačních soustav ve Španělsku jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Úsilí Komise o zvýšení investic do energetické infrastruktury je nejnovějším z dlouhé řady důkazů arogance, jíž se úředníci v budově Berlaymont nakazili. Navrhované investice jsou rozsáhlé a nákladné, a ještě je třeba poukázat na skutečnost, že by měly být spravovány na úrovni EU. Celková výše investic navrhovaná na období 2009–2010 dosahuje 3,5 miliardy eur – jedná se o finanční prostředky, které mají být poskytnuty z rozpočtu členských států. Co se týče Švédska, bude to znamenat výrazné navýšení členských poplatků o 1,4 miliardy švédských korun. Komise tvrdí, že neměla dostatek času na provedení podrobného posouzení dopadu u tak komplexního návrhu, což je zcela šokující.

Zpravodaj Evropského parlamentu k těmto nesrovnalostem ve své zprávě nevyjadřuje zvláštní námitky. Místo toho navrhuje navýšit finanční pomoc z 3,5 miliardy eur na téměř 4 miliardy!

Jsme pověřeni snižovat náklady na spolupráci v EU, což nás vede k odmítnutí tohoto neopodstatněného zacházení s penězi daňových poplatníků. Je však nutné poukázat na skutečnost, že existují velmi dobré důvody pro to, abychom pokračovali v hledání způsobů, jak zlepšit a zdokonalit techniky oddělení a ukládání uhlíku. Hlasovali jsme proti celé zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Anders Wijkman (PPE-DE), písemně. (SV) Návrh vyčlenit přibližně 4 miliardy eur na projekty v oblasti energetiky v rámci programu obnovy Evropské unie je dobrý. Obsah návrhu se však příliš úzce zaměřil na fosilní paliva. Dále, zcela postrádá podporu projektů v oblasti zlepšení efektivity využívání energie. Komise nejdříve navrhla vyčlenit 500 milionů eur na „udržitelná města“ – tento návrh byl však stažen.

Podpora „udržitelných měst“ by pomohla širokému spektru projektů v oblasti městského vytápění, kombinované výroby tepla a elektřiny a zlepšení bydlení. Tyto projekty by byly nákladově efektivní, snížily by emise a vytvořily nová pracovní místa. Je zcela politováníhodné, že v souvislosti s hospodářskou krizí nebylo využito příležitosti ke znovuzavedení tohoto druhu opatření.

 
  
  

- Zpráva: Othmar Karas (A6-0139/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Udo Bullmann (PSE), písemně. (DE) Členové Sociálně demokratické strany Německa (SPD) odmítli zprávu ze dvou důvodů:

Za prvé, ponechání za účelem sekuritizace úvěrů je významným a správným nástrojem, který zapojí finanční instituce do obchodního rizika těchto úvěrů. Nicméně to by vyžadovalo značně rozsáhlé ponechání. Ponechání 5 %, které bylo odsouhlaseno v trialogu, tento požadavek nesplňuje. Komise v konzultačním procesu původně žádala o 15% ponechání, avšak ustoupila tlaku ze strany průmyslu a navrhla 5 %. Konzervativci a liberálové v Hospodářském a měnovém výboru chtěli i tuto nízkou úroveň podílu na obchodním riziku prohlásit za zbytečnou a navrhli záruky ze strany finančních institucí. Členové Sociálně demokratické strany Německa (SPD) zastávají výrazně větší míru ponechání a na tomto požadavku budou trvat v budoucích reformách směrnice o kapitálových požadavcích.

Za druhé, definice hlavní kapitálové složky uvedená ve zprávě pana Karase nedodržuje konkurenční neutralitu nařízení. Stanovuje, že v budoucnosti již nebudou tiché kapitálové příjmy započítány do hlavní kapitálové složky, přestože mohou být v případě likvidity zcela absorbovány. Přineslo by to nespravedlivou konkurenci pro veřejné banky v Německu. Upozorňujeme na to, že tiché kapitálové příjmy jsou prokazatelným finančním nástrojem, který je slučitelný s právem EU. Výsledek trialogu zohlednil vysvětlující pozměňovací návrhy, které jsme předložili, a vzhledem k této skutečnosti zprávu odmítáme.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. (FR) Blahopřeji panu zpravodaji a děkuji za jeho pečlivou práci na tématu dokumentu i v následných vyjednáváních. Vzhledem k výjimečným okolnostem musíme přijmout okamžitá a odpovídající opatření.

Mohu přijmout výsledek, který nám byl předložen v oblasti sekuritizace. Systematické zavedení standardizovaných kolegií orgánů dohledu je významným krokem vpřed.

Od podzimu uplynulého roku otevřel návrh zprávy dveře myšlence decentralizovaného evropského systému orgánů bankovního dohledu. Zpráva skupiny pana de Larosièra a sdělení Komise ze dne 4. dubna tuto myšlenku užitečným způsobem rozvedly. Jsem potěšena, že se tyto myšlenky setkávají se všeobecným souhlasem.

Co se týče rozsahu, je třeba uvést jednu věc. Namísto poněkud zjednodušujícího kritéria přeshraničních bank by mohlo být rozumnější zaměřit se na banky, které jsou systémově významné.

Spadaly by přímo pod nové bankovní orgány. Dohled nad ostatními bankami by zajišťovalo kolegium, nebo v případě čistě vnitrostátních bank jejich nadřízený vnitrostátní orgán. V případě krizového řízení by pro systémové banky rovněž platila opatření finanční stability na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Blahopřeji, pane Karasi. Toto hlasování je výborný výsledek, z řady důvodů.

Za prvé, jedná se o balíček, který Parlament navrhl a vyjednal. Byl jsem podobným jednáním přítomen a vím, jak obtížná mohou být.

Za druhé, je to podstata návrhu, kterou je skutečnost, že právní předpis zaručuje lepší ochranu britským a dalším občanům v celé EU.

Sekuritizace byla metoda, která přerozdělovala tzv. „toxická aktiva“ mezi banky a zanechávala obrovské dluhy v řadě soukromých i veřejných bank.

Myšlenka ponechání aktiv původce až do výše 5 %, pod podmínkou přezkumu po provedení posouzení dopadu a mezinárodních změn, je velmi významná.

Omezení „pákového efektu“ a zajištění řádné kapitálové přiměřenosti bank je ochranou proti chování, jímž nás banky přivedly na hranici finanční katastrofy.

Pan Karas může být spokojen se svojí prací při vyjednáváních. Vím, jak obtížně Parlament zlepšuje znění svých textů, avšak tato fáze prvního čtení je velmi choulostivá.

 
  
  

- Zpráva: Karsten Friedrich Hoppenstedt (A6-0246/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Pokud by někdo pochyboval o tom, co je skutečným cílem tohoto návrhu, stačilo by si přečíst slova textu, který jsme dnes přijali – je jím zajištění „odstranění zbývajících překážek řádnému fungování vnitřního trhu“. Článek 2 dále objasňuje, že „obecným cílem… je zlepšit podmínky pro fungování vnitřního trhu“.

Musí to být opět přinejmenším příznačné, že poté, co selhal tzv. „Plán evropské hospodářské obnovy“ a prohlašovaná „evropská solidarita“, se první a zatím jediný návrh na vytvoření programu pomoci na úrovni Společenství zaměřuje na finanční služby! Téměř by se zdálo, že se v současnosti nepotýkáme s největší krizí kapitalismu, zhoršující se zaměstnaností, klesající výrobní kapacitou, rostoucími nerovnostmi a zvyšujícími se obtížemi pro pracující a veškeré obyvatelstvo.

Návrhy, které jsme předložili – navýšení rozpočtu Společenství, vytvoření programů podpory Společenství pro odvětví výroby a ochrana pracovních míst pomocí práv a veřejných služeb – byly zamítnuty. Avšak jakmile se jedná o podporu finančního trhu a „řádné fungování vnitřního trhu“, s finančními prostředky Společenství se nešetří. To je nepřijatelné. A proto jsme hlasovali proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. Jako euroskeptikové se vždy snažíme o to, aby spolupráce v EU byla méně nákladná. Peníze daňových poplatníků je třeba užívat moudře. Je důležité, především v této neklidné době, abychom se společnými prostředky zacházeli opatrně. Omezenost rozpočtu musí být pro nás, volené zástupce, stále hlavní zásadou.

Současná zpráva nás však vede zcela jiným směrem. Původní návrh Komise ohledně financování byl považován za nepřiměřený, avšak zcela okamžitě přišly velké politické skupiny v Evropském parlamentu s návrhem, že přidělené finanční prostředky na orgány finančního dohledu se mají zdvojnásobit. Mohli bychom se ptát, na jakém základě. Čelíme kompletnímu globálnímu finančnímu úpadku, v němž je nezbytné vyvíjet vnitrostátní úsilí na globální úrovni.

Dohled nad finančními institucemi v rámci EU není v současné době úkolem, jehož by se měla EU zhostit. To je důležité mít na paměti. Současný návrh však naznačuje ambice mocné politické elity. S mlhavými narážkami na finanční krizi a její možné důsledky pro dohled a kontrolu se nejedná o nic víc než bezostyšný pokus o posílení postavení EU. Samozřejmě že nemáme jinou možnost než hlasovat proti zprávě a alternativnímu návrhu usnesení.

 
  
  

- Zpráva: Janusz Wojciechowski (A6-0185/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Jsem silný zastánce řádného zacházení se zvířaty, přistupuji však váhavě k zákazu činností, jako je prodej výrobků z tuleňů, není-li prokázáno, že utrpení zvířat bylo při jejich usmrcení sníženo na minimum.

Existují však praktiky, které způsobují značné znepokojení, a to nejen tradiční rituální porážky zvířat pro určité náboženské účely. Evropa je kulturně rozmanitá a začaly se v ní rozrůstat některé z těchto praktik, které porušují zásady řádného zacházení se zvířaty v EU. Výsledkem je situace, kdy zvířata zbytečně trpí.

Uznávám, že pro některá náboženství je nesmírně významný způsob, jímž bylo zvíře usmrceno, aby jeho maso mohlo být snědeno. Nicméně v posledních třiceti letech byla v Evropě těžce vydobyta kultura práv zvířat a řádného zacházení se zvířaty, kterou bychom neměli obětovat na oltář politické korektnosti. Zvířata, která jsou zabita rituálními metodami porážky, musejí být nejdříve omráčena, aby tak jejich utrpení bylo sníženo na minimum a abychom tak podpořili hodnoty řádného zacházení se zvířaty, kterých si vážíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o ochraně zvířat při usmrcování. Každý rok jsou v Evropské unii zabity miliony zvířat. S mnoha zvířaty je zacházeno způsobem, který přináší zbytečné utrpení, nejen v průběhu chovu a přepravy, ale i ve chvíli porážky či usmrcení a s nimi souvisejícími činnostmi. Je nutné se vyhnout utrpení zvířat na jatkách, včetně zvířat chovaných k výrobě potravin a dalších produktů.

Dle mého názoru je návrh vyvážený a v souladu s cíli Společenství o zajištění ochrany zvířat a řádného zacházení s nimi. Souhlasím s tím, že porážka zvířat ve velkém by měla být prováděna s řádným ohledem na humanitární standardy s cílem omezit utrpení, které zvířata zažívají.

Nehlasovala jsem tedy pro pozměňovací návrh, kterým se vypouští zákaz používání systémů, které znehybňují skot převrácením zvířete nebo jinou nepřirozenou polohou, neboť tento postup dle mého názoru není v souladu s řádným zacházením se zvířaty.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. (PL) Dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Wojciechowského o ochraně zvířat při usmrcování. Řada lidí se pozastavuje nad tím, jak je možné chránit zvířata, když jsou usmrcována. Možná to zní paradoxně, je to však možné. Každý, kdo byl někdy přítomen porážce nějakého zvířete nebo ji sledoval, si je vědom toho, jak bolestná může být smrt zvířete. Zavedení nové legislativy v této oblasti omezí zbytečné utrpení zvířat, a z toho důvodu je tento právní předpis nezbytný.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. (FR) Většina této sněmovny připustila, že zvířata musí být zabíjena bez zbytečného utrpení, s výjimkou náboženských obřadů – a tím dala najevo své pokrytectví a zbabělost. „Náboženské obřady“ se týkají především rituálních porážek, které jsou součástí muslimského svátku Aďd el-Kebir, při němž jsou stovky tisíců beránků podřezány.

Zákonné uznání těchto praktik je součástí mnohem rozsáhlejšího jevu a tím je islamizace naší společnosti. Naše zákony a zvyky se stále více přizpůsobují islámskému právu šaríja. Ve Francii je stále častější, že místní orgány nepřímo financují výstavby mešit. Jídelníček ve školních jídelnách je sestavován tak, aby odpovídal muslimským dietním požadavkům. V některých městech, jako je Lille, byly zavedeny otevírací hodiny jen pro ženy. Roku 2003 byla založena Conseil français du culte musulman (Francouzská rada islámského náboženství) a tím pan Sarkozy, tehdejší ministr vnitra, zavedl islám do francouzských orgánů.

Abychom tomuto vývoji zabránili, musíme odmítnout to, co je z muslimského hlediska korektní, obrátit neevropské migrační toky a vytvořit novou Evropu, Evropu se suverénními národy, bez Turecka, a potvrdit křesťanské a humanistické hodnoty naší civilizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (U), písemně. (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, je politováníhodné, že si Evropský parlament na konci svého volebního období zvolil tak schizofrenický přístup k záležitosti, která je z velké míry choulostivá, neboť je vskutku schizofrenní vydávat se do budoucnosti, přestože její součástí je technologie podporující násilí a znásilňování, a zároveň se vrhat zpět do minulosti s jejími kmenovými rituály a uspokojovat ty, kteří potřebují vidět prolitou krev a další nesmyslné utrpení v očích oběti.

Zcela nekompromisně odsuzujeme rituální masakry, které nejsou v souladu s dohodou a svobodnou volbou jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Lydia Schenardi (NI), písemně. (FR) Souhlasíme s úsilím o nahrazení směrnice z roku 1993 způsobem, který by zlepšil a standardizoval podmínky porážky v celé Evropské unii.

Rovněž souhlasíme se zásadou, podle níž by zvířata měla být zabíjena pomocí metod, které zajistí bezprostřední smrt nebo smrt po omráčení, stavíme se však zcela proti tomu, aby byly povoleny jakékoli výjimky v rámci náboženských rituálů.

Veřejné mínění je velmi citlivé a odsuzuje zbytečné a bolestivé praktiky. Proč bychom je měli ve jménu náboženství tolerovat, bez ohledu na to, zda jsou zvířata před usmrcením znehybněna nebo ne?

Je nutné zavést striktní právní předpisy, které zaručí prověření postupů, aby bylo zajištěno, že zvířata jsou omráčena a nemohou nabýt vědomí před tím, než zemřou, avšak bylo by mnohem lepší tyto praktiky zcela zakázat. Pochází z jiné doby a můžeme je zcela správně nazvat barbarskými.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − Ochrana zvířat před krutostí je velmi důležitou zodpovědností. Domnívám se však, že některé návrhy, jejichž cílem je zabránit krutostem, jich naopak způsobí ještě více.

Mám konkrétně na mysli návrh, aby všechny porážky probíhaly v jatečních zařízeních. Zemědělci by byli nuceni nakládat a přepravovat zvířata, i v případě, že jsou nemocná nebo stará, což by pro ně bylo bolestivé a stresující.

Návrh je rovněž rizikový v oblasti nakažlivých chorob a infekce. V některých případech je lépe zbavit se choroby zabitím zvířete na vlastní farmě, pod podmínkou, že porážka proběhne humánním způsobem. K hlasování jsem nepodala ústní vysvětlení.

 
  
  

- Zpráva: José Albino Silva Peneda (A6-0241/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström and Åsa Westlund (PSE), písemně. (SV) Jako švédští sociální demokraté jsme se rozhodli hlasovat pro zprávu (A6-0241/2009) o obnovené sociální agendě. Je to dobrá zpráva, která mimo jiné stanovuje, že před základními sociálními právy nemají přednost ani ekonomické svobody, ani pravidla hospodářské soutěže.

Obsahuje však i požadavky ohledně systémů minimálních mezd. Jako sociální demokraté se domníváme, že je důležité, aby každý měl zaručenou důstojnou mzdu, z níž lze vyžít, a zastáváme názor, že EU by tuto zásadu měla podporovat. Je to důležité především k řešení problému „chudých pracujících“. Jakým způsobem členské státy zaručí svým občanům důstojný plat a zda tak učiní pomocí legislativy, nebo ponechají regulaci na sociálních partnerech prostřednictvím společných dohod, musí zůstat v rozhodovací pravomoci členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Atkins (PPE-DE), písemně. − Konzervativci podporují zásadu minimální mzdy ve Spojeném království. Domníváme se však, že systémy sociálního zabezpečení a minimální mzda by měly být stanoveny na vnitrostátní úrovni.

Konzervativci se tedy zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Silvy Penedy o obnovené sociální agendě. Vzhledem ke stávající hospodářské krizi je zásadní, aby sociální politika šla ruku v ruce s hospodářskou politikou a směřovala k obnově evropského hospodářství. Evropské sociální modely nyní čelí několika výzvám, a to zejména demografické změně a globalizaci, vůči nimž nemůže zůstat imunní. Proto je třeba tyto modely z dlouhodobého hlediska modernizovat, avšak současně zachovat jejich původní hodnoty.

Evropa si v sociální politice musí klást vysoké cíle, o to více nyní, když čelíme vážné krizi. Domnívám se však, že obnovená sociální agenda Komise má velmi nízké cíle, vznikla příliš pozdě a neodpovídá výzvám, které přináší finanční a hospodářská krize. Je třeba posílit sociální politiku a politiku zaměstnanosti, zabránit tak ztrátám pracovních míst a zaručit ochrany evropským občanům před sociálním vyloučením a nebezpečím chudoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. Tato zpráva si v mnohém protiřečí. Nicméně v podstatě zachovává stávající pravidla neoliberálního kapitalismu, ačkoli místy v umírněné podobě, nemění však základní politiky, které jsou příčinou stávající hospodářské a sociální krize. Hlavní princip je stejný jako vždy. „Krize“ je nyní opět využívána k tomu, aby se „prodávalo stále více toho stejného“: flexibilita, vnitřní trh, partnerství veřejného a soukromého sektoru, a tak dále, bez ohledu na skutečnost, že politiky EU jsou příčinou krize a ještě ji prohlubují.

„Obavy“ zmíněné ve zprávě neřeší hlavní příčiny nalezených problémů ani na ně nereagují, zejména co se týče hospodářských politik, nejistoty zaměstnání, liberalizace, privatizace veřejných služeb atd.

Neexistují žádné alternativní odpovědi, konkrétně ohledně posílení úlohy státu v hospodářství a strategických odvětvích, rozšíření kvalitních sociálních služeb a obhajoby vyšších mezd a důchodů. Zpráva nicméně zmiňuje nutnost spravedlivějšího rozdělení bohatství, avšak aniž by naznačila, jakým způsobem toho lze dosáhnout, nebo vybídla k zastavení politik, které prohlubují sociální nerovnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Sociální bilance vaší Evropy je naprostým nezdarem. Ve Francii se právě objevily hrozivé odhady: chudoba narostla o 15 % za dva roky, dramaticky se zvýšil počet chudých pracujících a v důsledku toho i zadlužených domácností, jejichž prostředky již po dlouhou dobu nestačí na pokrytí každodenních životních nákladů. Navíc se nyní nacházíme teprve na začátku této hluboké krize.

Vyzýváte občany, aby „byli otevření ke změnám“ v době, kdy změna pro pracující znamená ztrátu zaměstnání a jistotu, že jinou práci, kvůli vašim politikám, nenajdou. Hovoříte o „sociálním“, zatímco Soudní dvůr pohrdá právy pracujících ve jménu hospodářské soutěže a svobody poskytovat služby. Přidáváte na flexibilitě, zatímco v evropské řeči to znamená „nejistotu“. Předstíráte dokonce, že věnujete zvláštní pozornost ženám a matkám, avšak výsledkem vaší stupidní „politiky rovnosti žen a mužů“ je pouze ztráta jejich specifických sociálních práv, jako například těch, které měly dříve zaručeny ve Francii v oblasti důchodu a noční práce.

Nepotřebujeme obnovu sociální agendy, ale naprostou změnu vašeho zvráceného systému.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Zpráva trvá na tom, že členské státy musejí modernizovat a reformovat vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení, zavést minimální mzdy a přezkoumat školní vzdělávací programy. Dále by měl být zaveden vyšší finanční podíl zaměstnanců na zisku společností a Evropský rok dobrovolnické činnosti. Jsou to neobyčejně extrémní příklady úmyslů EU převzít národní sebeurčení jednotlivých států.

Kromě toho se zpráva ve dvou případech odkazuje na Lisabonskou smlouvu, která stále nevstoupila v platnost. To je bezostyšné vyjádření arogantní moci! Naznačuje to, že demokratická diskuse o Smlouvě je pouhým divadlem a že její výsledek nebude nijak významný.

Z toho důvodu jsme v závěrečném hlasování hlasovali proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. (SV) Z obecného hlediska se jedná o velmi dobrou zprávu s řadou pozitivních bodů, avšak opakovaně vyzývá k růstu a k tomu, aby členské státy zavedly minimální mzdy spolu s právně závaznými sociálními podmínkami, což by znamenalo zásadní přenos pravomocí na EU, a proto se zdržuji hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Anja Weisgerber (PPE-DE), písemně. − (DE) V průběhu stávající finanční krize čelí evropské sociální modely zásadním výzvám.

Německá konzervativní strana (CDU/CSU) proto otevřeně zastává sociální Evropu.

Z toho důvodu podporujeme zprávu pana Silvy Penedy o obnovené sociální agendě.

Rovněž jsme uvítali skutečnost, že v této době, kdy procházíme krizí, je prioritou vytváření a podpora pracovních míst spolu s vůlí podporovat opatření v souvislosti se vzděláním a odbornou přípravou.

Evropa musí vytvořit sociální rámec a stanovit standardy na evropské úrovni.

V tomto ohledu je jednoznačně nutné zohlednit pravomoci členských států.

Z toho důvodu se stavíme proti všeobecné výzvě k zavedení minimální mzdy ve všech členských státech, jak to bylo původně uvedeno v článku 14 zprávy.

Zavedení minimální mzdy je rozhodnutí, které by mělo být zcela ponecháno na zvážení členským státům.

Jsme tedy potěšeni, že ústní pozměňovací návrh tohoto odstavce byl přijat.

Je nutné zajistit dostatečné prostředky, aby každá osoba mohla žít důstojným životem, v tomto ohledu se však pro každý členský stát otevírají jiné možnosti.

V našem ústním pozměňovacím návrhu jsme jednoznačně uvedli, že kromě minimální mzdy by měly být zváženy i kolektivní smlouvy, všeobecně závazná nařízení a minimální příjem zaručený státem.

Tím způsobem patřičně dodržíme zásadu subsidiarity.

 
  
  

- Zpráva: Jean Lambert (A6-0263/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström and Åsa Westlund (PSE), písemně. (SV) Jako švédští sociální demokraté jsme se rozhodli hlasovat pro zprávu (A6-0263/2009) o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce. Je to dobrá zpráva, která má zvláštní význam v průběhu stávající hospodářské krize, kdy je třeba zavést aktivní opatření na trhu práce, která zajistí, že sociálně nejslabší osoby nezůstanou trvale vyloučeny z trhu práce.

Obsahuje však i požadavky ohledně systémů minimálních mezd. Jako sociální demokraté se domníváme, že je důležité, aby každý měl zaručenou důstojnou mzdu, z níž lze vyžít, a zastáváme názor, že EU by tuto zásadu měla podporovat. Je to důležité především k řešení problému „chudých pracujících“. Jakým způsobem členské státy zaručí svým občanům důstojný plat a zda tak učiní pomocí legislativy nebo ponechají regulaci na sociálních partnerech prostřednictvím společných dohod, musí zůstat v rozhodovací pravomoci členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Atkins (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci podporují většinu zprávy a ustanovení ohledně podpory přiměřeného příjmu, trhu práce přístupného všem a přístupu ke kvalitním službám. Rovněž podporujeme pozitivní a zahrnující přístup k duševnímu zdraví a právům zdravotně postižených a starších osob na práci a zastáváme tvrdý postoj proti obchodování s lidmi.

Konzervativci však nesouhlasí s koncepcí směrnice o diskriminaci EU. Konzervativci rovněž nemohou podpořit výzvu k vytvoření právního rámce pro rovné zacházení v zaměstnání s cílem bojovat proti diskriminaci v zaměstnání a k vyhlášení cíle EU v oblasti systémů minimálního příjmu a příspěvkových systémů náhrady příjmů zajišťující příjmovou podporu ve výši nejméně 60 % průměrného národního vyrovnaného příjmu. Z těchto důvodů jsme se zdrželi hlasování. Tyto záležitosti by měly spadat pod vnitrostátní pravomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE), písemně. − Skupina PPE-DE v zásadě podporuje podstatu původního návrhu zprávy Jeana Lamberta. Nicméně ve výboru vložila jiná politická skupina do zprávy nevhodné body, které překračovaly rámec zprávy a pro naši skupinu byly jednoznačně nepřijatelné. Učinili tak úmyslně a nečestně v politickém zájmu své strany, aby nám znemožnili podporu této zprávy ve znění předneseném v plénu. Proto jsme předložili alternativní usnesení se všemi prvky zprávy, které podporujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Callanan (PPE-DE), písemně. − Zpráva vznáší otázku: jak začleníme do pracovního trhu osoby, které z něj jsou v současnosti vyloučeny? Odpověď je zcela jasná. Je třeba vytvořit více pracovních příležitostí a rozšířit kapacitu našich trhů práce.

Skutečnost, že EU si musí pokládat tuto otázku, je dokladem zásadního problému Bruselu. Příliš mnoho pozornosti věnuje ochraně pracovních míst, a nikoli pro jejich vytváření. Evropský sociální model nese primární zodpovědnost za to, že řada evropských občanů je nyní bez zaměstnání. Evropský sociální model vytváří přesný opak toho, co by měl: dvouvrstvé hospodářství na trhu práce, z nějž těží zaměstnaní, avšak těm, kteří práci nemají, snižuje šanci na její nalezení. Sociální náklady na nikdy nekončící regulaci na úrovni EU jsou rovněž nesmírné a odrazují zaměstnavatele od přijímání nových zaměstnanců. A tak vypadá vychvalovaný plán EU, že se do roku 2010 stane nejvíce konkurenceschopnou světovou ekonomikou.

Aby byla v EU vytvořena pracovní místa pro nezaměstnané, musí evropské hospodářství jít zcela jiným směrem. Britští konzervativci jsou odhodláni tuto změnu směru urychlit.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin and Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Zpráva zmiňuje řadu významných témat, jimiž by se zpravidla měly zabývat členské státy, ne EU. Evropský parlament například trvá na tom, že je nezbytné zavést cíle EU v oblasti záruk minimálního příjmu a mzdy. Kromě toho se zpráva ve dvou případech odkazuje na Lisabonskou smlouvu (která stále nevstoupila v platnost). Hlasovali jsme tedy proti této zprávě.

 

7. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis.
  

(Zasedání bylo přerušeno ve 14:40 a znovu zahájeno v 15:05.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně

 

8. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

9. Složení Parlamentu: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

10. Závěry konference OSN o rasismu (Durban II – Ženeva) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je prohlášení Rady a Komise o závěrech konference OSN o rasismu (Durban II – Ženeva).

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Paní předsedající, chtěl bych začít poděkováním za tuto příležitost vyjádřit se ke konferenci Durban II, o níž vím, že ji řada přítomných členů se zájmem sledovala.

Přípravný proces, který konferenci předcházel, byl velmi komplikovaný a velká řada zemí o něm měla vážné pochybnosti v souvislosti s tím, k čemu došlo roku 2001. Několik členských států, včetně mého, se kvůli obavám z toho, že konference bude zneužita jako platforma pro nenávist a netoleranci ve své nejextrémnější podobě, rozhodlo odstoupit z konference. Tyto obavy byly potvrzeny na samém začátku konference v příspěvku jednoho člena OSN. Nejenže to považujeme za zcela nepřijatelné, bylo to však i v přímém rozporu s duchem a účelem konference.

Tento incident a následné opuštění jednacího sálu všemi členskými státy a dalšími členy OSN se stal hlavním námětem novinových titulků a zastínil konsensuální přijetí závěrečného dokumentu, což je politováníhodná, avšak pravděpodobně nevyhnutelná skutečnost. Zároveň se domnívám, že je třeba náležitě uznat vysoce konstruktivní a ucelený přínos EU v průběhu přípravné fáze konference. Projevil se především v souvislosti s přípravou závěrečného dokumentu, v níž EU sehrála zásadní úlohu. Navzdory neshodám, o nichž jsem se zmínil, představuje skutečnost, že závěrečný dokument konference dodržuje všechny hlavní zásady EU, značný úspěch.

Závěrečný dokument v plné míře respektuje stávající rámec pro lidská práva, zejména v oblasti svobody projevu, a odpovídá řadě našich požadavků, jako je nezbytnost vyhýbat se jakýmkoli zmínkám o hanobení některého z náboženství a zdržet se vyčleňování Izraele. Kromě toho byl v textu dokumentu zachován odstavec o připomenutí holocaustu.

Nyní je třeba zvážit důsledky této konference i jejího závěrečného dokumentu pro EU. Budeme především potřebovat určit způsoby, jimiž budeme podporovat uskutečnění závazků, které jsme učinili. Rada je i nadále vážně znepokojena fenomény rasismu a xenofobie, které v současné době považujeme za jedny z nejvýznamnějších výzev v oblasti lidských práv.

Jsem si vědom toho, že Parlament v plné míře tyto obavy sdílí, že jste byli nápomocni při vytváření právního základu a praktických nástrojů na podporu boje proti tomuto katastrofickém přístupu. Potírání rasismu a xenofobie je stálý proces, k němuž je nezbytná politická vůle a praktická opatření, nejen v oblasti vzdělávání. Rovněž je stále potřeba podporovat dialog, vzájemné porozumění a toleranci.

Existují doklady o tom, že antidiskriminační právní předpisy EU mají pozitivní dopad, avšak celkový globální proces boje proti těmto fenoménům je bohužel stále pomalý. Ve skutečnosti je v řadě zemí dokonce negativní tendence. Zaznamenali jsme případy, kdy stávající hospodářská krize začíná ve světě podněcovat rasistické, xenofobní a  netolerantní reakce. V souvislosti s hospodářskou krizí je silná protirasistická politika významnější než kdy dříve. V Evropě i jinde se setkáváme s narůstajícím počtem případů násilných útoků zaměřených proti migrantům, uprchlíkům, osobám žádajícím o azyl a příslušníkům menšin, jako jsou Romové.

EU má silné acquis týkající se boje proti rasismu a xenofobii. Oba tyto přístupy jsou neslučitelné se zásadami, na nichž je EU založena. EU opakovaně odmítá a odsuzuje veškeré projevy rasismu a tento postoj si zachová i nadále. V rámci pravomocí, které jí svěřují Smlouvy, bude EU nadále potírat rasismus a xenofobii uvnitř Unie samotné i ve vnějších záležitostech.

Z interního hlediska jsme přijali legislativu, která zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu, v zaměstnání, vzdělání a v přístupu ke zboží a službám. Legislativa rovněž zakazuje diskriminaci z jiného důvodu, včetně náboženství, věku, sexuální orientace a postižení, především na pracovišti. EU rovněž přijala legislativu, která zakazuje nenávistné projevy na televizních kanálech a „veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny vymezené podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu“. Stejný právní předpis kriminalizuje veřejné schvalování, popírání nebo hrubé zlehčování zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Z hlediska vnějších vztahů EU pravidelně vznáší otázky týkající se rasismu a xenofobie v rámci svých bilaterálních dialogů o politice a lidských právech se třetími zeměmi, jako je Rusko a Čína. Rovněž jsme zajistili, aby byly rasismus a xenofobie začleněny do našich strategií spolupráce, jako jsou akční plány evropské politiky sousedství. Řada věcí se mění na různých multilaterálních fórech. V rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě spolupracují členské státy tak, aby zajistily, že závazky, které v této oblasti přijalo 56 států podílejících se na práci organizace, jsou dodržovány a uplatňovány. Totéž platí pro Radu Evropy a širší rámec OSN.

Tyto příklady jsou dokladem našeho společného závazku ke spolupráci v této oblasti s partnery z celého světa, a to jak z interního hlediska, tak i v širším kontextu. Konference Durban II je součástí tohoto širšího společného úsilí. Nebylo to jednoduché a naše snahy byly zcela jednoznačně mařeny těmi, kteří se domnívali, že změní výsledky konference ve svůj zúžený politický prospěch. Přes tyto nesnáze bychom měli uvítat skutečnost, že v závěru se pozornost zaměřila na stálou potřebu potírat rasismus a xenofobii a na závazek, který jsme přijali a sdílíme jej s řadou dalších, tento katastrofický přístup vymýtit.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je mi ctí využít příležitosti a zúčastnit se této rozpravy. Evropská komise pozorně sledovala přípravy konference Durban II a hledání společného postoje Evropské unie k účasti na ní.

V tom ohledu jsme vzali v potaz výzvu Parlamentu – vašeho Parlamentu – aby se Evropská unie zavázala k aktivní účasti na konferenci Durban II v rámci usnesení o pokroku Rady pro lidská práva Spojených národů – a především úlohy Unie – které jste přijali dne 19. ledna.

Je vám zajisté známo, že pět členských států rozhodlo proti účasti na této konferenci. Komise rozhodla, že potvrdí svoji účast v roli pozorovatele, neboť sdílí názor většiny členských států, že hlavní zásady Evropské unie byly v závěrečném dokumentu konference dodrženy.

Závěrečný dokument, jehož přijetí je výsledkem kompromisu, není ideálním zněním, avšak neobsahuje žádné známky hanobení ve formě antisemitismu nebo jakéhokoli konkrétního státu či regionu na světě, ani žádného náboženství.

Skutečnost, že 182 členských států OSN na základě konsensu přijalo závěrečný dokument, potvrzuje, že mezinárodní komunita přijala závazek bojovat proti rasismu a diskriminaci. Je to reakce na některé politováníhodné pokusy o manipulaci konference k antisemitským účelům, což je chování, proti němuž Evropská komise ostře vystoupila.

Události na konferenci Durban II však v žádném případě neovlivní Komisi tak, aby polevila ve svém závazku vynaložit veškeré úsilí na boj proti projevům rasismu a xenofobie v jakýchkoli podobách. Komise je stále odhodlána pokračovat ve svých politikách boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu – uvnitř i vně Evropské unie – a použije k tomu veškerý rozsah pravomocí, jež jí svěřují Smlouvy.

Paní předsedající, dámy a pánové, musím říci, že osobně dohlédnu na provádění rámcového rozhodnutí EU o boji proti rasismu a xenofobii. Osobně budu monitorovat provedení tohoto rámcového rozhodnutí a musím zdůraznit, že naše Agentura pro základní práva bude v budoucnu sloužit jako nástroj ke sledování těchto jevů, jejichž povaha vyžaduje z naší strany vysokou míru neústupnosti.

Můžeme jen doufat, že příští konference OSN o rasismu již nebude poskvrněna nepřijatelnými projevy, které jsou skutečným podněcováním k nenávisti a rasismu. Z toho všeho vyplývá, že je možné považovat závěrečný kompromis konference za záblesk světlejší budoucnosti.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, íránský prezident Ahmadínežád nedávno na konferenci OSN o rasismu konané v Ženevě prohlásil, že Izrael je rasistická země. Bylo by lákavé označit jej za populistického demagoga toužícího po publicitě, jedná se však o stejnou osobu, která v minulosti pobuřujícím způsobem žádala o vymazání Izraele z mapy, avšak Izrael by se zajisté stal prvním terčem jaderné zbraně, kterou si íránský prezident přeje vyrobit. Jeho příspěvek bychom si tedy měli vykládat v souvislosti s jeho neúprosným nepřátelstvím vůči izraelskému státu, který je, jak se správně domnívám, spojencem EU a jejím silným partnerem.

Co se týče obvinění z rasismu, bylo by obtížné nalézt z etnického hlediska rozmanitější stát, než je Izrael, do nějž patří Arabové, Arméni, Drúzové a další menšiny. Obraz leteckých „mostů“, pomocí nichž byli v osmdesátých letech přepravování Židé z válečné Etiopie do Izraele, je v mé mysli stále živý.

Izrael si stále udržuje otevřenou přistěhovaleckou politiku založenou na tom, že je domovem pro Židy z celého světa, měli bychom se však zabývat i postavením arabských Židů ve společnosti. Využívají demokratických práv a těší se životnímu standardu, což arabské státy svým vlastním občanům často neumožňují. Mám podezření, že prezident Ahmadínežád se ve skutečnosti snaží odvést pozornost od strašlivé a zcela nepřípustné bilance lidských práv v Íránské islámské republice.

V Íránu jsou novináři, kteří si dovolí kritizovat režim, uvězněni, zatímco Izrael má svobodný tisk. V Íránu jsou cizoložníci, homosexuálové a mladiství popravováni, a to i ukamenováním, zatímco v Izraeli mají homosexuálové a lesbičky zákonem zaručenu naprostou ochranu. V Íránu jsou menšiny, jako příslušníci křesťanství či víry Bahai, pronásledováni, zatímco v Izraeli mají menšiny význam a jejich práva jsou zaručena.

Stále však řada členů, navzdory těmto důkazům, spíše kritizuje našeho demokratického spojence, Izrael, než aby odsoudili barbarský a potenciálně katastrofický režim v Teheránu.

Izrael by měl mít jistotu, že v tomto Parlamentu má přátele, spojence, jako jsem já, kteří zastávají lidská práva a odmítají fanatismus. Upřímně, z mého hlediska je zavrženíhodné, že členské státy EU vysílají své delegace na konferenci Durban II s jasným vědomím toho, že jí bude přítomen prezident Ahmadínežád a že vystoupí se svými urážlivými poznámkami.

 
  
MPphoto
 

  Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE.(PT) Někteří považují konferenci Durban II za úspěch. Závěrečný dokument skutečně dodržuje pět hlavních zásad, které Evropská unie stanovila, a vychází z opravdového globálního konsensu, což je rozdíl oproti předchozím zněním, která vedla k četným a intenzivním debatám.

Je však politováníhodné, že v paměti těch, kteří se z celého světa podíleli na diskusích v Ženevě, nezůstane na prvním místě tento dokument. Zapamatují si především to, co upoutalo pozornost celého světa – hluboké rozdělení, k němuž došlo na konferenci věnované boji proti rasismu, což je téma, jež volá všechny k zodpovědnosti.

Opět jsme byli svědky toho, jak křehká je jednota Evropy v oblastech nejkontroverznějších témat, která jsou zdrojem neshod, jak ukázala i tato konference.

Hromadný odchod všech členských států EU z konferenční místnosti, jímž reagovaly na provokativní a nepřijatelné návrhy íránského prezidenta, který přes změnu jednání ze strany Washingtonu stále trvá na tom, že se jeho země bude střetávat se Západem, by byl významným symbolickým gestem. Bohužel některé evropské státy ani nebyly přítomny v konferenční místnosti, a nemohly tedy vůbec vyjádřit svůj nesouhlas s projevem, jehož jediným cílem, jak jej podtrhl generální tajemník OSN, bylo obvinit, rozdělit a znepřátelit.

Unie představuje sílu, avšak Evropská unie svojí nejednotností doložila svoji slabost. Boj proti rasismu a proti podněcování k nenávisti, jež zastává prezident Ahmadínežád a další, si zaslouží více.

 
  
MPphoto
 

  Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, chtěla bych začít obecnou poznámkou. Státy nejsou rasistické, rasističtí jsou lidé. Jsem si jista, že v Íránu jsou lidé, kteří s názory svého prezidenta nesouhlasí, a domnívám se, že Evropa promarnila příležitost, když jménem těchto lidí v Íránu nepromluvila, byla slabá, tichá, rozdělená a nepřítomná a ponechala slovo lidem, jako je pan Ahmadínežád, a jejich rasistickým příspěvkům.

Osobně jsem se stavěla proti bojkotu konference, ale považuji za mnohem horší, že pro ni neexistovala evropská strategie. Proč byla Evropa rozdělená? Z jakého důvodu? Chtěla bych dostat vysvětlení od Rady – a za tím účelem jsem předložila pozměňovací návrh ke zprávě pana Obiols i Germà, o níž budeme hovořit později – proč neexistovala evropská strategie? Proč se 27 evropských států nemohlo dohodnout na společné strategii? Vstoupí-li Lisabonská smlouva v platnost, což Rada podporuje, bude těchto 27 států muset vyvinout větší úsilí o společnou strategii.

Co se týče hanobení náboženství, velmi mě znepokojuje skutečnost, že se jedná o orgán OSN, který je schopen přijmout rezoluce vyzývající k naprostému zákazu hanobení nebo urážení náboženství. Usoudila jsem, že tato tendence byla v závěrečné rezoluci oslabena, stále mě však znepokojuje, že něco podobného může z OSN vzejít. Nicméně rovněž mi připadá ironické, že v této sněmovně je stále velmi obtížné vyjádřit se kriticky – ne urážlivě, ale kriticky – k náboženstvím, zejména k hlavnímu náboženství Evropy, a já a můj kolega Cappato jsme předložili pozměňovací návrh ke zprávě pana Obiols i Germà, který kritizuje Vatikán za jeho postoj ke kondomům v rámci boje proti AIDS. Opět bych chtěla požádat Radu, aby objasnila, co udělala pro dosažení evropské strategie.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – Paní předsedající, chtěla bych znovu zdůraznit, že závěrečný dokument konference Durban II byl přijat na základě konsensu. Jeho znění není ideální, neboť je výsledkem komplikovaných vyjednávání, a co se týče nového postoje, chápu jej tak, že je nezbytné pokračovat v diskusích o novém dokumentu a sporných otázkách, mezi něž patří rasová diskriminace, xenofobie, stigmatizace a vytváření stereotypů o lidech kvůli jejich náboženství či víře.

Měli bychom se zapojit do dalších diskusí v nekonfliktním duchu, avšak jednoznačně reagovat proti nepřijatelným výrokům a pokusům o využití durbanského procesu k propagaci rasistické ideologie. Jsem zcela přesvědčena o tom, že nezaujme-li Evropská unie jednoznačný postoj k ochraně lidských práv a boji proti rasismu a xenofobii, hrozí nebezpečí, že se durbanský proces vydá špatným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Hélène Flautre (Verts/ALE).(FR) Paní předsedající, je politováníhodné, že ve středu zájmu konference Durban II nebyly oběti rasismu a diskriminace. Je to samozřejmě výsledek skandálního pokusu íránského prezidenta o zvrácení konference – a musím s politováním říci, že to byla past, kterou íránský prezident nastražil a do níž se některé členské státy nechaly chytit. A to je problém.

Osobně bych chtěla poděkovat členským státům Evropské unie, které přesto přijaly závazek a vytrvaly v něm; dospěly k závěrům, které jsou úctyhodné, ačkoli nejsou dokonalé. Rovněž bych chtěla, aby se předsednictví vyjádřilo k tomu, jaké úsilí členské státy vyvinuly nebo nevyvinuly k zajištění toho, aby Evropská unie na konferenci nepůsobila tak zmateným dojmem, což byla vskutku žalostná situace.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Paní předsedající, EU byla zcela zapojena v průběhu příprav konference a aktivně přispívala k utváření závěrečného dokumentu, aby byl v co největší míře vyvážený a dodržoval stávající normy v oblasti lidských práv, zejména co se týče svobody projevu.

EU rovněž dosáhla toho, že Izrael nebyl z textu vyčleněn. Skutečnost, že v závěru byl vytvořen text, který dodržuje naše hlavní zásady, je z velké části výsledkem spojeného úsilí EU, nezávisle na tom, že některé členské státy se jednotlivě rozhodly nezúčastnit.

Měl bych ještě dodat, že státy, které na konferenci nebyly přítomny, nezamezily EU v tom, aby na konferenci vystoupila jako celek. Předsednictvo nadále interně koordinovalo účast EU a přípravu dvou prohlášení jménem všech členských států EU, které předneslo Švédsko jako nadcházející předsedající stát. Konečné prohlášení bylo předneseno jménem 22 států.

V rámci hodnocení konference Durban II provede EU analýzu toho, jakým způsobem bude nadále podporovat její agendu. Skutečnost, že se pět států z 27 nakonec rozhodlo se konference nezúčastnit, v žádném případě nezpochybňuje závazek EU v budoucnosti nadále bojovat proti rasismu a diskriminaci. Ohledně těchto záležitostí máme pevné acquis, z nějž budeme i nadále vycházet. Správně tu zaznělo – a chápu to jako jistou kritiku – že v závěru příprav konference jsme nebyli schopni dosáhnout společného východiska. Nikdy jsme společné východisko neměli, a z toho důvodu ani nikdy neexistoval společný postoj EU před konáním konference. Pomocí konsensu jsme rozhodli, že máme různé vnitrostátní postoje, proto, když delegace opustily jednací místnost, učinily tak jménem svých států.

Opakuji, že ministři na toto téma diskutovali na poslední schůzi a učiní z toho závěry. Bude třeba situaci zvážit a vrátit se, neboť EU se na této konferenci nezachovala právě hrdinně. Toho je třeba si povšimnout.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise.(FR) Děkuji za všechny vaše příspěvky. Minulé pondělí obdržel pan komisař Ferrero-Waldner dopis od paní Navanethem Pillayové, vysoké komisařky OSN pro lidská práva, který byl zaslán i všem ministrům zahraničí Evropské unie.

Paní Pillayová v dopise zopakovala to, co již vyjádřila dne 8. října v Bruselu na konferenci, kterou na téma ochrany aktivistů v oblasti lidských práv pořádal Evropský parlament. Domnívá se, že je důležité ve světě obnovit určitou jednotu ve vztahu k ochraně a podpoře lidských práv, především v oblasti boje proti rasismu. Vyzývá všechny členské státy Spojených národů k tomu, aby se připojily k realizaci programu OSN na potírání rasismu, zejména tak, jak jej vymezuje závěrečný dokument konference Durban II.

Dle mého názoru musí Evropská unie zvážit reakci na tuto pobídku. V každém případě EU přijala politiku aktivního boje proti rasismu. Musí si uchovat ostražitost a odhodlanost, aby mezinárodní úsilí v této oblasti bylo nadále prokazatelně efektivní. Osobně souhlasím s následujícím postojem: Evropa s jednotnou strategií, která nejednala dezorganizovaným způsobem, by jistě byla schopna skutečně využít příležitosti a jednohlasně vyjádřit svůj postoj k nepřijatelným výrokům. Vezměme si z toho ponaučení. Děkuji předsednictví za jeho potvrzení, že bychom se z této situace měli poučit a že – upevněni ratifikací Lisabonské smlouvy, jak doufám – musíme být schopni zaručit, že efektivita politiky lidských práv ve vnějších vztazích a evropská opatření prostřednictvím multilaterálních orgánů se zvýší. Mohu se v tom pouze připojit k projevům řady poslanců, za něž jsem vděčný. Opět to pro nás musí být povzbuzením ke zvážení příprav efektivnějších strategií v budoucnosti.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

 

11. Výroční zpráva o dodržování lidských práv ve světě za rok 2008 a politika Evropské unie v této oblasti (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0264/2009), kterou předkládá pan Obiols i Germà jménem Výboru pro zahraniční věci, o Výroční zprávě o lidských právech ve světě v roce 2008 a politice EU v této oblasti (2008/2336(INI)).

 
  
MPphoto
 

  Raimon Obiols i Germà, zpravodaj. (ES) Paní předsedající, chtěl bych se stručně vyjádřit k obsahu výroční zprávy o lidských právech ve světě a úloze Evropské unie v této oblasti. Nejdříve bych chtěl poukázat na to, že zpráva má dva různé cíle: za prvé popsat a zhodnotit situaci v oblasti lidských práv v řadě zemí a regionů světa, která je bohužel velmi špatná a často hraničí s lidskou tragédií nebo se jí již stala; za druhé provést hodnocení na základě předchozí zkušenosti tohoto Parlamentu při přijímání stanovisek k nejrůznějším problémům, což rovněž vychází z přání zpravodaje, aby zpráva odpovídala většině stanovisek a opatření různých orgánů Evropské unie a neupozorňovala na sporné otázky, ale spíše hledala společné prvky. Zpravodaj se totiž domnívá, že přijetím společných postojů získáme sílu a efektivitu pro tento zdlouhavý a obtížný úkol zlepšit stav lidských práv ve světě.

Další aspekt, na nějž jsem se konkrétně zaměřil, je úsilí o rozpoznání specifických priorit, nebo jinými slovy potřeba shrnout, jaké by mohly být základní směrodatné součásti opatření ze strany Evropské unie v oblasti lidských práv ve světě.

Rád bych k tomuto tématu zmínil devět různých bodů, které byly jednoznačně označeny v příspěvcích mých kolegů a ve všeobecném rámci zprávy. První z nich jsem označil termínem, který je z historického hlediska možná mírně nadsazený, a je jím bezodkladná priorita bojovat za definitivní zrušení trestu smrti na celém světě. Po vzoru předchozích generací, kterým se v minulosti podařilo dosáhnout odstranění otroctví ve všech částech světa, se domníváme, že pro naši generaci je v dnešní době zajisté uskutečnitelné dosáhnout historického cíle zrušení trestu smrti na celém světě a že Evropská unie musí jít v čele tohoto boje a v této otázce sehrát klíčovou úlohu.

Druhým bodem je zvláštní důraz na „feminizaci boje ze lidská práva“, jak jej nazývá zpráva. Jinými slovy, upozorňuje na skutečnost, že ženy tvoří část lidstva, která nejvíce trpí útoky proti lidským právům, a že by tomu Evropská unie měla věnovat zvláštní pozornost a důležitost. Součástí této priority je rovněž otázka lidských práv dítěte, jichž se týká několik bodů zprávy, které jsou dle mého názoru docela zajímavé.

Za třetí, zpráva vyzývá k souladu mezi orgány Společenství. Není ničím dáno, že by orgány měly své specializované funkce – více reálné politiky v Radě a eventuálně v Komisi a více principů v Parlamentu –, pro zvýšení efektivity je však nezbytné jejich postoje sladit.

Čtvrtým bodem je zmínka o nutnosti rozšířit a prohloubit velmi pozitivní jev, jímž je dialog o lidských právech se zeměmi, které nejsou členy EU.

Na závěr, zpráva vyjadřuje, že je nezbytné usilovat o spojenectví v rámci mezinárodních institucí, a předejít tak situacím, jako je například v Radě OSN pro lidská práva, v níž je zastoupení Evropské unie v jistém slova smyslu někdy menšinové.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Paní předsedající, chtěl bych vyjádřit, že si Rada velmi cení práce zpravodaje, pana Obiols i Germà, a parlamentního podvýboru pro lidská práva. Pane Obiols i Germà, v průběhu tohoto volebního období jste byl neúnavným a hodnotným partnerem v naší společné práci ohledně otázek z oblasti lidských práv.

Vaše zpráva je příležitostí ke kontrole celkové politiky Unie v oblasti lidských práv. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že v ní stále čelíme mnoha problémům. Upevnění vztahů mezi orgány EU nám pomůže v tom, že je budeme moci řešit společně. Zpráva je cenným nástrojem, díky němuž se můžeme ohlédnout za tím, čeho jsme dosáhli.

Evropský parlament zdůrazňuje význam výroční zprávy Evropské unie o lidských právech. Částečně jsme uspěli ve snaze o to, aby zpráva byla zajímavější, čtivá a užitečná, avšak stále je ještě co zlepšovat. Budeme na tom nadále pracovat. Vaše zpráva nám jistě pomůže při zvažování možností, jak zvýšit všeobecný soulad politik EU v oblasti lidských práv. Nyní na toto téma probíhají diskuse a já bych vás chtěl ujistit, že ať už jejich výsledek bude jakýkoli, vyvineme veškeré úsilí ke zviditelnění naší práce v otázkách lidských práv. Bylo by toho možné dosáhnout efektivním využívám internetových zdrojů anebo zvýšením publicity výroční zprávy.

Rovněž jste zdůraznil, že je třeba věnovat více pozornosti úloze OSN v této oblasti. Nadále jsme, dle doporučení zprávy paní Andrikienė, vyvíjeli společné úsilí na mezinárodních fórech, především v Radě OSN pro lidská práva a ve třetím výboru Valného shromáždění Organizace spojených národů. Snažíme se zlepšit naše úsilí a prosadit se ve stále náročnějším prostředí. Není to jednoduché, avšak chtěl bych vás upozornit na řadu úspěchů.

Intenzivně jsme pracovali na tom, abychom Radě OSN pro lidská práva zajistili větší důvěryhodnost. Rok 2009 lze považovat za klíčové zkouškové období pro fungování Rady pro lidská práva. EU sehrála aktivní úlohu na desátém zasedání Rady pro lidská práva a zajistila přijetí řady významných iniciativ, například prodloužení mandátů pro Barmu/Myanmar a Korejskou lidově demokratickou republiku, a rezoluci skupiny GRULAC (Group of Latin American and Caribbean countries) o právech dítěte. Zklamalo nás však, že se nám nepodařilo prodloužit mandát pro nezávislého odborníka pro Demokratickou republiku Kongo.

Na valném shromáždění byla potvrzena úloha třetího výboru pro ochranu a podporu lidských práv a EU se aktivně zúčastnila 63. zasedání valného shromáždění OSN. Přineslo to pozitivní výsledky, především pro další vývoj rezoluce o trestu smrti. Tomuto tématu je věnována značná část vaší zprávy. I my jsme jej pravidelně probírali s partnery, včetně nejvyšších úrovní, kteří sdílí naše postoje, abychom tak podpořili obecný trend směřující k jeho úplnému zrušení. V tomto úsilí budeme pokračovat.

Chtěl bych se několika slovy zmínit o obecných zásadách EU. Poté, co byly revidovány obecné zásady Evropské unie v oblasti lidských práv a byly přijaty nové pokyny v oblasti násilí páchaného na ženách, se nyní soustředíme na jejich provedení. Předsednictví například prosadilo některé návrhy, jako je zařídit, aby byly vedoucím misí a delegací Komise zaslány poznámky k pokynům. Rovněž máme v záměru tyto otázky zmínit v dialozích a konzultacích se třetími zeměmi.

Zpráva upozorňuje na otázku práv žen a já jsem si vědom toho, že pan Obiols i Germà tomuto tématu připisuje zvláštní význam. Je jednou z našich čtyř nejdůležitějších priorit. Pracujeme na provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, již využíváme jako hlavní princip pro opatření evropské bezpečnostní a obranné politiky a která nám umožnila vyvinout rámec pro integraci rovnosti mužů a žen.

Co se týče ochránců lidských práv, EU bude nadále spolupracovat s organizacemi občanské společnosti. V rámci Rady stále pokračuje práce na oficiální úrovni ohledně možnosti rozšířit vydávání víz ochráncům lidských práv. V dialogu se třetími zeměmi zůstane naším ústředním tématem svoboda projevu a jednotlivé případy.

Co se týče dialogů a konzultací se třetími zeměmi, EU bude nadále vyvíjet veškeré úsilí o to, aby se tyto nástroje staly ještě účinnějšími prostředky pro uplatňování naší politiky lidských práv. Konkrétně jsme se zavázali, že budeme vést dialog na lokální úrovni s pěti zeměmi Latinské Ameriky – Brazílií, Kolumbií, Argentinou, Chile a Mexikem – a že zahájíme dialog se zbývajícími zeměmi Střední Asie.

Chtěl bych v několika slovech zmínit 27. konání dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, které proběhne dne 14. května v Praze. Je velmi důležité zajistit, aby naše rozhovory byly co nejkonstruktivnější a aby přinesly podstatné výsledky. Dialog mezi EU a Čínou o lidských právech je nejzdlouhavější. Je třeba jej přizpůsobit tak, aby odrážel pokrok, jehož jsme dosáhli v našem vnímání lidských práv. Oba naše orgány pozorně sledují vývoj v Číně. Na tento rok jsme naplánovali různé události, které nám umožní zůstat v úzkém komunikačním spojení s našimi čínskými protějšky. Tohoto dialogu si velmi ceníme. Těšíme se, až začne přinášet stále hmatatelnější výsledky.

Závěrem bych chtěl podtrhnout skutečnost, že podpora a dodržování lidských práv v celém světě je jednou z hlavních priorit naší vnější politiky. Prostřednictvím demarší, prohlášení a našich různých politických dialogů a operací k řešení krizí pracuje EU na zlepšení dodržování lidských práv po celém světě. Abychom dosáhli výsledků, musíme zaujmout jednotný přístup. Velmi vítáme skutečnost, že Parlament byl vždy v první linii těch, kteří prosazují větší soudržnost na všech úrovních.

Jsem velmi vděčný za práci tohoto Parlamentu a za jeho podporu otázkám lidských práv. Hodnota Sacharovovy ceny jako nástroje pro propagaci našich společných hodnot je všeobecně uznávána. Budeme nadále zkoumat, do jaké míry může použití doložek o lidských právech, sankcí a dialogů – jež byly všechny rozsáhle prověřeny tímto Parlamentem – sehrát efektivní úlohu v naší celkové vnější politice, a zároveň budeme zajišťovat nejvyšší standardy respektování lidských práv.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise.(FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je  mi velkou ctí zúčastnit se této rozpravy v plénu, která se týká vaší zprávy, pane Obiols i Germà. Zastupuji zde paní Ferrero-Waldnerovou, která zůstala v Praze na summitu Evropské unie a Kanady.

Nejdříve bych chtěla panu Obiols i Germà poděkovat za jeho kvalitní práci. Děkuji, že vaše zpráva vyznívá pozitivně, což je dokladem mnohaletého vynaloženého úsilí Komise a Rady o uskutečnění doporučení Parlamentu.

Ať už to bylo v rámci dialogů o lidských právech nebo v politických rozhovorech s mezinárodními orgány, všechny orgány EU se zasazovaly o další pokrok a o to, aby Evropská unie získala pověst zapáleného a věrohodného zastánce ochrany a podpory lidských práv, základních svobod, demokracie a právního státu.

Uplynulý rok 2008 byl ve znamení oslav k příležitosti 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, jež všechny evropské orgány oslavily společně. Rovněž byl rokem, v němž Komise vyčlenila dvě priority, ženy a děti, a vyznačoval se propagací interinstitucionálního přístupu.

Snažili jsme se uplatnit několik obecných doporučení, která se objevila v předchozích zprávách, a rovněž zpráva, jíž se zabýváme dnes, je velmi dobře přepracovala. Dohodli jsme se na tom, že co se týče uplatňování pokynů k právům dítěte zaměříme naši činnost na určité země, a ke sledování těchto opatření jsme využili ambasád členských států Evropské unie a delegací Evropského společenství. Tím způsobem jsme se dostali do čela boje proti jedné z nejhorších forem porušování lidských práv a práv dítěte, jíž je najímání dětských vojáků a utrpení, které dětem přináší ozbrojené konflikty.

Dovolte mi několik příkladů. Dne 10. prosince 2007 přijala Unie nové obecné zásady týkající se práv dítěte. V první fázi se zaměří na násilí páchané na dětech. Zahajujeme pilotní program, který je zacílen na deset zemí na různých kontinentech. Byly vybrány země, jejichž vlády se již zavázaly, že budou potírat násilí páchané na dětech a potřebují dodatečnou mezinárodní pomoc k tomu, aby v boji proti tomuto násilí mohly pokračovat. V červnu roku 2008 Rada Evropské unie přezkoumala obecné zásady týkající se dětí postižených ozbrojenými konflikty tak, aby mohla efektivnějším a globálnějším způsobem řešit krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé důsledky, které ozbrojené konflikty způsobují dětem.

Sdělení Komise obsahuje zvláštní ustanovení týkající se dětí, které spadají pod rámec vnějších opatření Evropské unie, a doporučení zaujmout soudržný přístup, aby bylo možné v právech dítěte dosáhnout pokroku a zlepšit situaci dětí ve světě. Sdělení bylo předmětem velmi rozsáhlé konzultace. Zvláštní pozornost je v něm věnována nevládním organizacím. Na základě tohoto sdělení a s ním spojeného akčního plánu Rada Evropské unie v květnu roku 2008 přijala závěry, jejichž cílem je posílení vnějších politik Unie v oblasti práv dítěte.

V roce 2009 pokračujeme ve stejném duchu s následujícím iniciativami. V červnu uspořádá Komise v Bruselu Evropské fórum pro práva dítěte. Jeho hlavním tématem bude dětská práce. Budeme se zasazovat o to, aby se na něm podílely všechny zúčastněné strany. Já osobně mu přisuzuji velký význam. V červenci zorganizuje švédské předsednictví a Komise fórum nevládních organizací ve Stockholmu, které se bude konkrétně zabývat násilím páchaným na dětech. A nakonec během podzimu zveřejníme zprávu o opatřeních přijatých Unií v boji proti dětské práci, především těch, které souvisí s obchodováním. Rok 2009 je tedy rokem, v němž máme dále rozvíjet závazek Evropské unie vůči dětem.

Nyní přejdu k právům žen. V uplynulých měsících posílila Evropská unie svoji vnější politiku v oblasti práv žen. Nové zásady týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem druhům diskriminace žen doporučuje řadu opatření. Ta budou využívat závazku a podpory misí Unie a delegaci Komise.

Chtěl bych poukázat na skutečnost, že ministři zahraničí EU nedávno přijali globální přístup Unie k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820. Rovněž bychom si měli připomenout kladnou reakci generálního tajemníka OSN na společnou výzvu, kterou v roce 2008 předložila paní Ferrero-Waldnerová a dalších 40 žen, jež na mezinárodní úrovni zastávají významné funkce.

Vybízely v ní Spojené národy, aby uspořádaly ministerskou konferenci věnovanou přezkumu rezoluce č. 1325. Konání této konference je naplánováno na rok 2010. Samozřejmě budeme spolupracovat se švédským předsednictvím na přípravách postojů, jež bude třeba při přezkumu rezoluce zaujmout.

To je vše, paní předsedající, jistě bych mohl mluvit dále, avšak chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že posílení evropské politiky v oblasti boje za demokracii a lidská práva samozřejmě vyžaduje vysokou míru soudržnosti mezi jednotlivými orgány. Komise je připravena v tomto duchu jednat. Má v záměru zahájit úzkou spolupráci, aby si naše tři orgány vskutku mohly poskytovat vzájemnou pomoc. V tomto ohledu může Evropský parlament sehrát zásadní úlohu, neboť svým určením a povoláním má nejlepší postavení k tomu, aby hovořil jménem utlačovaných a trpících.

O tyto poznámky jsem se s vámi chtěl po příspěvku předsednictví podělit a nyní budu se zájmem naslouchat příspěvkům poslanců.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat našemu kolegovi, Raimonu Obiolsovi, za jeho zprávu a usnesení. Návrh usnesení, o němž jsme hlasovali ve Výboru pro zahraniční věci, byl vyvážený. Dosáhli jsme řady kompromisů. Zpráva obsahuje dlouhý seznam významných témat z oblasti lidských práv a já věřím, že usnesení bude zítra odhlasováno s velkou většinou hlasů pro.

S tím vědomím bych chtěla zmínit některá témata a poukázat na velmi sporný pozměňovací návrh, který byl předložen před plenárním zasedáním. Mám na mysli pozměňovací návrh poslanců skupiny ALDE. Všichni se shodneme na tom, že naše Unie vychází z určitých hodnot, včetně těch křesťanských, jak se tedy někdo může domnívat, že tento Parlament skončí své volební období tím, že odsoudí papeže Benedikta XVI. za jeho prohlášení? Zastávám názor, že znění použité předkladateli návrhu je naprosto nepřijatelné a mělo by být zamítnuto.

Co se týče zastánců lidských práv, navrhuji, že bychom jako Evropský parlament měli v usnesení zopakovat svůj požadavek, aby byl všem laureátům Sacharovovy ceny, jako jsou jmenovitě Aung San Suu Kyi, Oswalda Payá Sardiñas, kubánské hnutí „Ženy v bílém“ (Damas de Blanco) a Hu Jia, nabídnut přístup do evropských orgánů. Je politováníhodné, že nikomu z nich nebylo povoleno zúčastnit se oslav dvacátého výročí Sacharovovy ceny.

V neposlední řadě zmíním boj proti terorismu a za lidská práva. Navrhuji, aby Evropský parlament vyzval Evropskou unii a její členské státy k vedení boje proti terorismu a uznání skutečnosti, že dodržování lidských práv a základních svobod je jednou z hlavních priorit Unie a klíčovým bodem jejích vnějších opatření. Zmiňování konkrétních jmen v našem usnesení by bylo kontraproduktivní.

 
  
MPphoto
 

  Richard Howitt, jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, dovolte mi poblahopřát svému příteli a kolegovi, panu Raimon Obiols i Germà, k této zprávě. Chtěl bych z pozice jednoho z dřívějších zpravodajů výročních zpráv o lidských právech v tomto funkčním období a místopředsedy našeho podvýboru pro lidská práva za skupinu sociálních demokratů v této rozpravě, kdy se blížíme konci pětiletého období Evropského parlamentu v tomto složení, sněmovně sdělit, čeho jsme dosáhli.

Domnívám se, že jsme zajistili dobrou koordinaci delegací Parlamentu, aby poslanci celé sněmovny kladli závažné otázky vládám spojeným s naším zastoupením po celém světě, což byl proces, jehož jsem se sám zúčastnil a jsem na to hrdý: z Kolumbie do Turecka, z Gruzie do Chorvatska. Jsem velmi pyšný na práci výboru a jeho členů v oblasti budování demokracie a sledování voleb. Mé vlastní zkušenosti z Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, palestinských území a Angoly patří za uplynulých pět let k těm nejneobyčejnějším.

Jsem pyšný na to, že jsme se zapojili a zastupovali tento Parlament – dle mého názoru excelentním způsobem – ve vztazích s Radou pro lidská práva v Ženevě. Domnívám se, že jsme měli velký vliv. Usilovali jsme o vymanění Evropy z omezeného smýšlení tak, aby byly osloveny další regiony ve světě, a samozřejmě jsme úzce spolupracovali se zvláštními zástupci a zpravodaji, včetně nedávné návštěvy, kterou jsem pomohl uspořádat, zvláštního zástupce OSN pro obchod a lidská práva, což je pro mě velmi naléhavé téma.

Jsem hrdý, že jsme se zasazovali o to, aby Evropské společenství poprvé v historii podepsalo nástroj v oblasti lidských práv, jímž je Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, a stáli jsme v čele této kampaně. Jsem potěšen, pane komisaři, že přes počáteční opozici Komise tento Parlament trval na tom, že si zachová oddělenou iniciativu v oblasti demokracie a lidských práv, aby naše finanční prostředky na lidská práva byly očividné a jedinečné a aby byly vynakládány i v zemích, jejichž režim usiluje o maření lidských práv.

Naše práce v oblasti lidských práv v této sněmovně je často oceňována, avšak já bych chtěl ocenit statečnost a odvahu zastánců lidských práv, s nimiž se každý den setkáváme, kteří dávají svůj život v sázku pro hodnoty a standardy, které jsou společné v celém světě a pro nás všechny jsou vzácné.

 
  
MPphoto
 

  Jules Maaten, jménem skupiny ALDE. (NL) Paní předsedající, vždy je velmi obtížné poukázat na několik bodů z usnesení, jako je toto, neboť by se brzy mohlo stát vánočním stromečkem, kam si každý přidá to, co uzná za vhodné. Nicméně zpravodaj odvedl výbornou práci a otázky, které zmínil, mezi něž patří trest smrti, musí zůstat naprostou prioritou veškerého našeho úsilí v oblasti lidských práv. Z toho důvodu je zcela na místě se o nich zmínit.

Rovněž se domnívám, že tématu zapojení žen do záležitostí lidských práv nebyl příliš dlouhou dobu věnován dostatek pozornosti, především zvážíme-li úlohu žen jako „zastánkyň lidských práv“. V tomto ohledu má skupina nebude zacházet tak daleko, aby se zabývala otázkami používání genderově korektních výrazů. Nedomnívám se, že podobné problémy lze vyřešit pomocí „newspeak“ nebo politickou korektností, avšak je velmi dobře, že i tento bod je součástí programu.

Totéž platí pro děti. Usnesení přináší velmi dobré poznatky o dětech, a chtěl bych především odkázat na část o dětské sexuální turistice. Co se týče tohoto konkrétního tématu, zahájili jsme spolu s několika dalšími poslanci kampaň, pod níž se na internetu podepsalo již více než 37 tisíc osob. Bohužel jsme však stále v situaci, kdy stovky mužů z Evropy každý týden cestují do jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a Afriky, aby tam zneužívali děti – v některých případech velmi malé děti – a je skutečně nejvyšší čas, aby Evropa v této věci zasáhla.

Jsem rád, že tu dnes s námi je pan komisař Barrot, neboť především on nesl kůži na trh a prosadil velmi dobré návrhy. Považuji to za velmi dobrý signál.

Lidská práva jsou v evropské zahraniční politice stále Popelkou. Při pohledu na naši zahraniční politiku zjistíme, že jí stále z velké části vládne usnadnění obchodu a podobné záležitosti. Domnívám se, že lidským právům musí být přiznán mnohem větší význam. Dále bych chtěl vyzvat Komisi, aby především věnovala více pozornosti tématu cenzurování na internetu, neboť v této oblasti zahájili členové čtyř velkých skupin této sněmovny iniciativu za Global Online Freedom Act (zákon o globální internetové svobodě), která vychází z návrhu amerického kongresu.

Pochopil jsem, že někteří komisaři, např. paní Redingová a Ferrero-Waldnerová, o to projevily zájem. Věřím, že skutečně přineseme nějaké konkrétní návrhy, neboť okamžitá opatření jsou sice důležitá, avšak musíme rovněž být připraveni podporovat evropský přístup k lidským právům a demokracii.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, opět se zabýváme zprávou o lidských právech, jejíž sepsání bylo přímo ovlivněno ideologií. Současná levicová ideologie je zcela slepá vůči otázkám náboženské svobody v různých částech světa. Křesťané jsou pronásledováni v Číně, Indii, Vietnamu, Rusku a nyní i v Pákistánu. Článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech hovoří zcela jasně, avšak levici náboženská svoboda nezajímá. Namísto toho se patologicky soustředí na zásadu nediskriminace sexuálních menšin, jejíž zakotvení v mezinárodním právu není tak jednoznačné.

Návrh skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu napadnout Svatého otce Benedikta XVI. za jeho výroky v Africe je skutečně kuriózní. Zdá se, že liberálové zapomněli na princip oddělení církve od veřejného života, který nám v minulosti často připomínali. Vypadá to, jako by nyní požadovali podřízenost náboženských institucí státu a veřejným orgánům. Tento požadavek je v rozporu se svobodou církve a svobodou projevu, a bude-li pozměňovací návrh přijat, budeme hlasovat proti zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Paní předsedající, výroční zpráva, již připravil pan Obiols i Germà, je vynikající. Jejím cílem, jakož i cílem všech činností, jež v tomto volebním období odvedl podvýbor pro lidská práva, je překlenout mezeru mezi slovy a činy ve vnějších opatřeních Evropy a vykořenit veškeré nesrovnalosti a slabé stránky naší politiky, počínaje našimi členskými státy, které se často pohybují na hranici mezinárodního práva. Stačí pouze zmínit zacházení, jemuž jsou vystavováni migranti, spolupráci na tajných letech CIA nebo neschopnost ratifikovat mezinárodní úmluvy.

Požadavky Rady jsou rovněž proměnlivé. Jak je možné vysvětit skutečnost, že Rada stále nedala zelenou provedení článku 2 dohody o partnerství s Izraelem, když jsme nepřetržitě svědky jejího porušování? Naše politiky jsou nesourodé. Z toho důvodu jim často schází globální pohled a aspekt integrace a naše nástroje nejsou přizpůsobené a posloupné. Představte si, že Rada zveřejnila sdělení, jímž její podvýbor pro lidská práva uvítal Tunisko, přestože v této zemi kvůli překážkám, které nám klade, stále nejsme schopni podporovat zastánce lidských práv.

V našich po sobě jdoucích zprávách z vlastního podnětu jsme prosazovali konkrétní doporučení, jako byl návrh strategie pro lidská práva pro každou zemi zvlášť a přímější zapojení poslanců do politiky, a podařilo se nám posunout hranice. Mám nyní na mysli například obecné zásady proti mučení.

V současné době jsou aktivisté v oblasti lidských práv lépe chráněni a cením si skutečnosti, že Rada a Komise nyní prochází doložky o lidských právech. Dále bych chtěla při této příležitosti poukázat na to, že bychom chtěli tuto doložku přeformulovat. Chtěli bychom zavést mechanismus, jímž bude regulováno zahájení dialogu, který se bude uplatňovat a systematicky objevovat ve všech dohodách Evropské unie.

Po dobu pěti let jsme byli připraveni ke spolupráci s Radou a Komisí na zlepšení politiky Unie. Ještě dnes tato práce probíhá a já bych chtěla poděkovat, neboť jejich pohotovost, spolu s vnímavostí mých kolegů, byla pro tento úspěch a věrohodnost, jichž jsme dosáhli, nezbytná.

 
  
MPphoto
 

  Erik Meijer, jménem skupiny GUE/NGL. (NL) Paní předsedající, stále jsme svědky toho, že ve světě mimo Evropu vlády zabíjejí lidi za činy, za něž bychom my trest neudělili, nebo maximálně zasluhují trest velmi lehký. Stále existují režimy, které se snaží udržet u moci a uchylují se k násilí, stále existují lidé, kteří zakouší diskriminaci, a ti, kteří žijí v bídných a ponižujících podmínkách pod hranicí chudoby.

Stále existují skupiny obyvatelstva bez vlastního státu, kterým je dáváno najevo, že vláda státu, v němž se nacházejí, by byla raději, kdyby opustily zemi, a uvolnily tak místo osobám z většinové skupiny. Existují vlády, které se nezajímají o určitou část své populace a odmítají řešit její problémy.

V Evropě se shodneme na tom, že je to nepřípustné, avšak stále uplatňujeme dvojí standardy. Zemím, jejichž náklonnost si chceme uchovat, protože jsou velké a ekonomicky silné, nebo ty, které jsou našimi významnými obchodními partnery či je považujeme za své spojence, promineme více než malým a bezmocným zemím. Tento přístup musíme zastavit. V opačném případě budou naše statistiky o porušování lidských práv zpochybnitelné.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. (NL) Paní předsedající, jako zpravodaj zodpovídající za sledování vztahů mezi Evropskou unií a Čínou jsem nesmírně potěšen skutečností, že články 80 a 87 současné zprávy jsou z podstatné části věnovány vážnosti situace lidských práv v Číně. Nicméně jedno hrubé porušení lidských práv, k němuž v Čínské lidové republice dochází, není ve zprávě zmíněno – mám na mysli politické zneužívání psychiatrie proti disidentům.

Tato zvrácená zdravotní péče je nazývána ankang, což je dost znepokojivý název, neboť znamená „zdraví skrze odpočinek“, a tomu také odpovídá: uspíte-li člověka sedativy, určitě bude klidný. Oficiálně Čína vždy houževnatě popírá všechna tvrzení o používání systému ankang, který jsem ve zprávě zmínil. Avšak velmi se těším, až od Komise obdržím informace o zneužívání psychiatrie k politickým účelům v Pekingu.

Velmi mě zaujala informace, kterou právě oznámilo české předsednictví, že schůzka o lidských právech se bude konat příští týden. Chtěl bych tedy české předsednictví požádat, aby na program schůze přidalo bod týkající se psychiatrie v souvislosti s politikou. Byl bych vám za to vděčný, především v souvislosti s tím, že to Čína popírá.

Paní předsedající, chtěl bych zakončit tím, že před rokem jsem osobně navštívil Čínu a byl jsem svědkem toho, čím procházejí členové protestantských domácích kostelů. Ukáže-li se, že kdokoli z nich by mohl mít záměr hovořit s cizincem, je potrestán dlouhotrvající policejní vazbou nebo preventivním zastrašováním. Naštěstí tři čínští občané, s nimiž jsem hovořil, byli relativně rychle propuštěni.

Podobným událostem lze zabránit, zavede-li Komise a Parlament odpovídající opatření, jak to zmínil pan Jarzembowski. Děkuji mu, že tuto situaci zmínil. Pro mě je to jednoznačný důkaz toho, že Evropská unie může být efektivní v oblasti ochrany lidských práv. Díky tomu máme naději pro budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE).(ES) Paní předsedající, zpráva, kterou pan Obiols i Germà předložil na téma lidských práv ve světě, je dokladem úplného a trvalého závazku tohoto Parlamentu vůči otázce lidských práv ve světě; a jak jsem při jiných příležitostech uvedl, tento závazek se nesmí týkat pouze jednoho regionu, země či kontinentu, avšak musí být globální nebo všeobecné povahy.

Zpráva o stavu lidských práv nám nastiňuje situaci v zemích, jako je Írán, Čína nebo Rusko, na Guantánamu nebo na Kubě, a v dalších, v nichž je uplatňování lidských práv zakázáno. Byla tu zmíněna situace, kdy zástupkyním hnutí „Ženy v bílém“ (Damas de Blanco) nebylo povoleno přijít a přijmout Sacharovovu cenu, tedy opustit jejich vlastní zemi a zase se do ní vrátit; podobné nešvary se objevují v dalších zemích, v Nikaragui a Venezuele, které jsou hlavním tématem zvláštního usnesení, o němž budeme hlasovat zítra. Tato situace dokládá, jak dalece jsme, přes naše úsilí, vzdáleni od dosažení toho, aby byla lidská práva dodržována ve všech regionech světa.

Paní předsedající, chtěl bych se vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který předložili někteří mí kolegové, a žádají v něm, aby Parlament odsoudil hlavu jedné instituce, která se, přes veškeré chyby, jež mohla v průběhu dvou tisíciletí spáchat a za něž se při mnoha příležitostech omluvila, vyznačuje jednoznačnou a odhodlanou obhajobou lidské důstojnosti. Skutečnost, že papež, v pozici duchovního vůdce stovek milionů lidí a hlavy suverénního státu, nemůže vyjádřit své stanovisko k aktuálnímu choulostivému tématu, aniž by za to byl odsouzen, upřímně považuji za projev netolerance. Paní předsedající, domnívám se, že tento pozměňovací návrh je absurdní.

S jeho autory jsem při jiných příležitostech spolupracoval, dle mého názoru však nyní v tomto návrhu míchají přídavná jména s podstatnými, věci doplňující s věcmi zásadními. Z mého pohledu je zásadní respektovat názory druhých, přestože se od našich liší, aniž bychom kohokoli odsuzovali, a paní předsedající, rovněž to znamená neplést si obraz s jeho vlastním stínem.

 
  
MPphoto
 

  Maria Eleni Koppa (PSE). - (EL) Paní předsedající, rozprava v Evropském parlamentu na téma lidských práv ve světě je jedním z významných bodů politického procesu. Nicméně, co se týče obrany lidských práv ve světě, Unie může mít vliv, pouze pokud půjde sama příkladem.

Zahrnutí doložky o lidských právech do všech vyjednávání je zásadním vítězstvím, avšak výsledky je třeba hodnotit v pravidelných intervalech, aby tak bylo možné přizpůsobovat politiky a iniciativy.

Z obecného hlediska je zrušení trestu smrti a mučení naší stálou a základní prioritou a v tomto směru musí Unie zvýšit svoji činnost. Nesmíme rovněž zapomenout na rok 2008, který skončil tragickými událostmi v pásmu Gazy, při nichž byla nehorázným způsobem porušena lidská práva za použití zakázaných zbraní ze strany Izraele.

Jako Evropský parlament máme povinnost žádat o úplné objasnění těchto událostí, pozorně sledovat výzkum a volat k zodpovědnosti za jakákoli porušení mezinárodního humanitárního práva. Mezinárodní společenství by nemělo ani v nejmenším projevit jakoukoli toleranci vůči válečným zločinům, ať je spáchá kdokoli na jakémkoli místě. Na závěr bych chtěla panu zpravodajovi poděkovat za výbornou práci.

 
  
MPphoto
 

  Milan Horáček (Verts/ALE). (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se připojit k díkům panu zpravodajovi, Obiols i Germà, za jeho velmi dobrou zprávu.

Situace s lidskými právy v řadě zemí ve světě vůbec nevypadá dobře. Týká se to i Evropy – mám na mysli například Bělorusko. Evropská unie tedy musí zdvojnásobit své úsilí, uplatňovat svoji politiku lidských práv ve všech oblastech a stanovovat jednoznačné standardy. Shodneme se na tom, že lidská práva chápeme jako nedělitelná. Tuto skutečnost bychom měli mít na mysli například v průběhu jednání o nové smlouvě s Ruskem, jejíž součástí bude doložka o lidských právech, která ovlivní všechny oblasti vyjednávání.

Chtěl bych ještě jednou podpořit, aby podvýbor pro lidská práva byl stálým orgánem.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, situace lidských práv ve světě je neradostná a týká se několika velkých zemí – významných partnerů EU. Z toho důvodu je nezbytné, aby usnesení Parlamentu vyžadovalo, že lidským právům, především těm politickým, bude při vyjednávání a uplatňování bilaterálních obchodních dohod věnována větší pozornost, a to i v případě, že jsou uzavírány s důležitými obchodními partnery.

Otázka tedy zní: jak můžeme z praktického hlediska přispět ke zlepšení situace? Možná bychom měli začít tím, že se pokusíme o „deschröderizaci“ Evropy. Demokratické země se však nemohou zbavit svého dílu zodpovědnosti za současnou neradostnou situaci ve velké části světa.

Podívejme se na Rusko. Závěry Evropského parlamentu z konzultací mezi EU a Ruskem ohledně lidských práv jsou skličující. EU se nepodařilo přinést jakoukoli změnu politiky v Rusku, zejména co se týče nezávislosti justice, zacházení se zastánci lidských práv a politickými vězni. Případ Michaila Chodorkovského je symbolický. Jeden měsíc jeho druhého soudu ukázal, k jakým změnám za uplynulých šest let došlo. V kriminálních případech je justice zcela podřízena státní moci.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že Parlament vybídl Radu, aby odpovídajícím způsobem reagovala, zejména na usnesení Parlamentu, v naléhavých případech. Evropský parlament představuje, v nejlepším případě, demokratické svědomí naší planety. Pohotovým a rozhodným způsobem reaguje na lidské tragédie v celém světě. Abychom však měli skutečný dopad na stav lidských práv, očekáváme, že i Rada bude rychle a kladně reagovat. Často je to problém střetu hodnot s ekonomickými zájmy.

 
  
MPphoto
 

  Georg Jarzembowski (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů vyzývá vládu a komunistickou stranu v Číně, aby nadcházející dialog o lidských právech vedly konstruktivním způsobem. Značně by to uklidnilo vztahy mezi EU a Čínou. Máme upřímný zájem na tom, aby se bilaterální vztahy zlepšily. Je však třeba tento dialog vést čestně. Budeme tedy muset trvat na našich oprávněných nárocích vzhledem k Číně. Dle našeho názoru musí být zastánce lidských práv Chu Ťia (Hu Jia) okamžitě propuštěn. Musí být obnoveny rozhovory s tibetským náboženským vůdcem dalajlamou. Tibetská oblast Číny musí být zpřístupněna novinářům a odborníkům OSN na lidská práva.

Čínská lidová republika dle mého názoru při přípravách olympijských her prokázala, že by například mohla povolit větší svobodu tisku, aniž by tím ohrozila stabilitu země. Nyní by měla mít dost odvahy k tomu, aby zahájila reformy související s převýchovnými tábory, s právy zastánců lidských práv, trestem smrti, náboženskou svobodou a právem na shromažďování. Těmito lidskými právy by se měla upřímně zabývat a vést o nich s námi rozhovory.

 
  
MPphoto
 

  Robert Evans (PSE). Paní předsedající, blahopřeji panu zpravodaji a dalším kolegům. Tato zpráva se však musí stát něčím víc než pouhými slovy na papíře. Musí vyzývat k činu. V odstavci 1 se píše: „domnívá se, že EU musí směřovat ke koherentní a jednotné politice uplatňování a prosazování lidských práv ve světě“ a  „že je nutné tuto politiku provádět účinněji“. Chtěl bych se zmínit o situaci na Srí Lance, ke které lze vztáhnout několik bodů zprávy.

Odstavec 63 pojednává o najímání dětských vojáků, které já a jistě i další kolegové, odsuzujeme. Domnívám se, že odstavec 43 zmiňuje trest smrti. Od počátku tohoto roku vláda na Srí Lance zabila 5 tisíc civilistů na svém vlastním území: což je počet obětí trestu smrti a nevinných občanů. Vláda na Srí Lance a její armáda je obžalována z řady porušení lidských práv na svých vlastních občanech, což zahrnuje bombardování nemocnic, používání nezákonných zbraní, odpírání humanitární a zdravotnické…

(Předsedající řečníka přerušila.)

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Wielowieyski (ALDE).(FR) Paní předsedající, zcela rozumím motivům, které mé kolegy ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu vedly k předložení pozměňovacího návrhu číslo 2 o boji proti AIDS, a chtěl bych zdůraznit, že všeobecně vzato s těmi motivy souhlasím.

Tento návrh však odmítám. Katolická církev je nezávislá na členských státech a má právo bojovat proti AIDS svým vlastním způsobem, přestože se domníváme, že by to mohli dělat lépe.

Ze své podstaty není čestné ani rozumné zahájit ostrý útok proti papežovi těsně před konáním voleb do Evropského parlamentu. Mohlo by to prohloubit rozdělení v naší společnosti a vést řadu lidí k pochybám nad významem své účasti.

Příkré odsouzení duchovního vůdce milionů a milionů věřících ze strany Parlamentu by bylo vážným pochybením.

 
  
MPphoto
 

  Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). – (SK) Chtěl bych upozornit na některé skutečnosti týkající se Kuby z pozice člověka, který situaci na Kubě zná velmi dobře. Považuji za nezbytné zachovat ve zprávě články číslo 84 a 96. V článku 84 Evropský parlament opět potvrdil svůj postoj vůči kubánským laureátům Sacharovovy ceny, panu Oswaldovi Paya Sardinasovi a hnutí „Ženy v bílém“ (Damas de Blanco). Článek 96 vítá zahájení dialogu o lidských právech s latinskoamerickými zeměmi a vyzývá k propuštění všech politických vězňů a k dodržování lidských práv.

Chtěl bych rovněž poukázat na to, že návrh zprávy obsahuje pouze dva případy porušení lidských práv na Kubě, ačkoli by bylo možné přidat desítky dalších. Například 49letý pan Librado Linares Garcia, manžel jedné z „Žen v bílém“, který se stal obětí akce nazývané „Černé jaro“, ve vězení trpí řadou chorob, včetně infekce oka, jejímž následkem je postupná ztráta zraku v jednom oku a nyní se dostala i do druhého oka. Tomuto muži nebyla ve vězení poskytnuta jakákoli zdravotní péče.

 
  
MPphoto
 

  Marios Matsakis (ALDE). – Paní předsedající, chceme-li věrohodným způsobem kritizovat ostatní, musíme nejdříve kriticky změřit sebe. Odsuzujeme-li tedy porušování lidských práv ve světě, musíme vždy mít na paměti případy porušení lidských práv, k nimž dochází v rámci EU.

Připomenu dva příklady. Za prvé, Turecko, stát kandidující na členství v EU, již po 35 let vojensky okupuje severní část Kypru a v této oblasti násilným způsobem vyhnalo přibližně 200 tisíc lidí z jejich domovů. Na kyperském území obsazeném Tureckem bylo zničeno více než 500 křesťanských kostelů a klášterů a byly znesvěceny stovky křesťanských hřbitovů. Od turecké invaze roku 1974 se stále pohřešuje 1600 občanů EU.

Za druhé, Velká Británie. Členský stát si zachovává suverenitu nad svými bývalými koloniemi na Kypru: jedná se o dvě vojenské základny, Akrotiri a Dhekelia. Tisíce civilistů – občanů EU – kteří v těchto oblastech žijí, jsou vystaveni…

(Předsedající řečníka přerušila.)

 
  
MPphoto
 

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, jsem poněkud překvapena tím, že můj pozměňovací návrh je nazýván „absurdním“ a „nepřijatelným“. Domnívám se, že nikdo – ani papež – nesmí unikat kritice, a v této sněmovně jsme vždy ostře kritizovali americké „roubíkové pravidlo“ (gag rule) za vlády prezidenta Bushe, které nezachází tak daleko jako papežovy výroky. Papež by si měl být vědom toho, že je velmi významný a vlivný náboženský vůdce a že jeho slova mají váhu a mohou přímo či nepřímo způsobit smrt tisíců, ba milionů osob, které se nakazí virem HIV. Myslím si, že je na místě, aby tato sněmovna vyjádřila kritiku.

Za druhé, EU byla vždy hnací silou pro lidská práva, avšak nyní ztrácí důvěryhodnost. Za uplynulých osm let jsme ztratili morální autoritu, neboť jsme podporovali způsob, jímž USA bojovaly proti terorismu. Domnívám se, že je nejvyšší čas, abychom následovali příklad vlády prezidenta Obamy a ujasnili naši úlohu v boji proti terorismu.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Paní předsedající, chtěl bych nejdříve vážené poslance informovat o výsledku rozpravy o Lisabonské smlouvě v českém senátu a poté se vrátím k závěrečným poznámkám.

Je mi potěšením oznámit, že většina senátorů volila ve prospěch Lisabonské smlouvy.

(Potlesk)

Velmi děkuji. Je to krátká radostná chvíle našeho předsednictví.

Nyní se vrátím k tématu, ještě jednou mi dovolte poděkovat panu zpravodajovi za jeho práci a za nelehký úkol, jehož se při přípravě této zprávy ujal. Vytyčil několik priorit, jimž bych chtěl věnovat své poznámky.

Co se týče trestu smrti, je jasné, že jeho zrušení musí být cílem naší generace.

Co se týče práv žen, z mého pohledu se jedná o velmi závažné téma, především v souvislosti s tím, že EU se stále více podílí na misích a operacích evropské bezpečnostní a obranné politiky, které probíhají v oblastech, v nichž jsou ženy stále ohroženy a vystaveny nejhorším případům porušení lidských práv. Mám konkrétně na mysli Demokratickou republiku Kongo a Afghánistán, kde probíhají mise EU a kde musíme učinit vše, co je v našich silách, pro zlepšení situace.

Jednou z vnitřních klíčových výzev je rozsáhlejší začlenění lidských práv do evropské bezpečnostní a obranné politiky a do společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jak již bylo v rozpravě zmíněno. Předsednictví spolu s osobní zástupkyní pro lidská práva vysokého představitele generálního tajemníka pokračovala v začleňování lidských práv do významných geografických a tematických pracovních skupin a do politického dialogu.

Předsednictví pokračuje v úsilí předchozích předsedajících států o podporu začleňování lidských práv do činností zvláštního zástupce a do operací evropské bezpečnostní a obranné politiky. V tomto duchu paní Riina Kionka, osobní zástupkyně pana Solany pro lidská práva, uspořádala se zvláštními zástupci EU a vysokými zástupci workshop o zásadních bodech, jehož cílem bylo představit jim nástroje, které jim pomohou v každodenní práci v oblasti propagace lidských práv.

V neposlední řadě jsme označili celosvětový boj za lidská práva za hlavní výzvu, jíž čelíme na mezinárodních fórech.

Domnívám se, že je nutné zdvojnásobit naše úsilí o oslovení vlád. Musíme podporovat vznikající organizace občanské společnosti a zastánce lidských práv, kteří jsou interně nejlepšími bojovníky za dodržování lidských práv. Demokracie vděčí za mnohé vznikajícím občanským hnutím, které jako Charta 77 v mé zemi mohou být nápomocny při navození změn.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise.(FR) Nejdříve bych chtěl uvítat tyto dobré zprávy, po všech neúspěších, neboť nám otevírají cestu k Lisabonské smlouvě, o niž tolik stojíme a jejíž součástí je – k tématu této rozpravy – Listina základních práv.

Rovněž jsem velmi vděčný za to, že se Evropský parlament určitým způsobem stal hlásnou troubou pro všechny legitimní požadavky spadající pod ochranu lidských práv. Musím vyjádřit svoji hrdost nad tím, že Evropa má Parlament, který je do takové míry vnímavý vůči veškerým světovým problémům, včetně lidských práv, práv dítěte a práv žen, a osobám, které jsou vystaveny násilí a diskriminaci.

Zmínili jste veškeré úkoly, které stále probíhají, jejichž součástí je i výborná zpráva pana Obiols i Germà, kterému bych chtěl ještě jednou poděkovat. Chtěl bych říci, že velmi stojím o to, aby tato spolupráce s Evropským parlamentem nadále pokračovala, a paní Ferrero­Waldnerová by to pravděpodobně vyjádřila lépe – že by se Evropská unie měla z velké míry inspirovat řadou hodnot, které zde byly právě připomenuty v různých příspěvcích.

Dovolte mi, abych zde vyjádřil svůj jednoznačně odmítavý postoj k trestu smrti a mučení. V souvislosti s tím bych chtěl rovněž zdůraznit skutečnost, že Evropská unie v současnosti v potěšením sleduje, jak Spojené státy pod vládou prezidenta Obamy uzavírají kapitolu jistých excesů, k nimž mohlo dojít v rámci boje proti terorismu. To je důležitá zpráva, která by měla upevnit naše odhodlání bojovat proti všem formám mučení ve světě. Je to můj osobní závazek, na němž mi velmi záleží.

Chtěl bych rovněž poukázat na úlohu Evropské unie v řadě misí na pomoc volbám a sledování jejich průběhu, které napomáhají obraně a propagaci demokracie v celém světě. Jsme si vědomi spojitosti mezi demokracií a dodržováním lidských práv. I to je dle mého názoru zásluha Evropské unie.

Mohl bych odpovědět na konkrétnější otázky týkající se dětí. V Komisi jsme přijali přezkum rámcového rozhodnutí o sexuálním vykořisťování dětí, aby členské státy mimo jiné mohly trestně stíhat sexuální turistiku – což zapříčinil jeden proslov na toto téma – a to i v případech, kdy k ní nedošlo na území Evropy. Tím se otevřou možnosti k provedení naprosto nezbytné čistky v této oblasti.

Nemohu poskytnout reakci, kterou by si vaše skvělé příspěvky zasloužily, paní předsedající, musím však poděkovat Evropskému parlamentu za jeho bdělost v této oblasti, která je dokladem nejlepšího rysu našeho Evropského společenství – jímž je oddanost našim společným hodnotám.

 
  
MPphoto
 

  Raimon Obiols i Germà, zpravodaj. (ES) Paní předsedající, chtěl bych se velmi stručně vyjádřit ke dvěma věcem. První z nich je, že v oblasti lidských práv je bezpochybně nejlepší politikou tak, která sjednocuje lidi; z toho důvodu, je-li nějaké sdělení zprávy důležitější než ta ostatní, je to právě sdělení o jednotě. V první řadě to znamená jednotu mezi členskými státy EU, neboť v nedávné době jsme se v tomto ohledu potýkali s jistými problémy, jež je třeba co nejrychleji vyřešit; za druhé je to jednota mezi orgány EU; a za třetí se jedná o jednotu či soulad mezi přístupy a zaměřením.

Mezi reálnou politikou, která má jinou podobu, jedná-li se o porušení lidských práv pro jiné zájmy, a lhostejností existuje cesta politické vůle a inteligence, jíž se musíme vydat.

Druhým bodem je skutečnost, že zasazujeme-li se o efektivitu skrze jednotu, pak bude zítřejší většinové hlasování o této zprávě ještě významnější a její provádění v budoucnosti bude ještě efektivnější. Chtěl bych ještě v souvislosti s hlasováním říci, že hlasujeme-li o pozměňovacích návrzích, je zásadní prioritou získat co nejrozsáhlejší většinu ve sněmovně, ne z osobních důvodů, neboť pro zprávy neplatí autorská práva, ale v zájmu politické efektivity v budoucnosti.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Než přejdeme k další zprávě, chtěla bych využít příležitosti, že jsem dnes naposledy v pozici předsedající rozpravy, která se navíc týká zprávy, na níž se podílí můj výbor, a, dámy a pánové, chtěla bych využít vaší přítomnosti k tomu, abych vyjádřila, že se mi naše desetiletá spolupráce s vámi velmi líbila a uplynulých pět let bylo zcela mimořádných.

Chci konkrétně poděkovat panu komisaři Barrotovi, který nás provázel svojí přízní a laskavou autoritou, a můj zvláštní dík patří i předsedovi našeho výboru, panu Deprezovi, a všem mým kolegům.

Nebudu vás jmenovat všechny, ale je zde například paní Hennis­Plasschaertová, paní in’t Weldová, paní Lambertová, pan Busuttil, pan Masip Hidalgo a paní Dührkop Dührkopová; chtěla bych vám všem poděkovat a, ano, rozloučit se s vámi. Možná že ještě budeme mít příležitost se setkat. Ale již nebudu předsedat rozpravě. Vezmu si ještě na starost představení následujících zpráv a poté mé místo převezme pan McMillan-Scott.

Takže, pokud dovolíte… Děkuji vám.

(Potlesk)

Písemné prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE-DE) , písemně. – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové.

Posoudíme-li situaci lidských práv v roce 2008 se zvláštním ohledem na odpovídající politiky EU, máme stále důvod k obavám.

Chtěla bych poukázat na situaci v oblasti práv dětí, což je celosvětový problém. K zaručení lidských práv se nesmíme zaměřovat výlučně na konkrétní případy jejich porušování, ale i na nepřímé hrozby, mezi něž patří například internetová kriminalita nebo násilí v médiích.

Naše politika v oblasti lidských práv musí vycházet z uznání skutečnosti, že porušování lidských práv není pouze typickou záležitostí ostatních zemí. Bohužel i v EU se vyskytuje řada takových případů.

Chtěla bych konkrétně zmínit události, k nimž došlo dne 23. října 2006 v Budapešti, kdy jsme byli svědky rozsáhlého porušení lidských práv, při němž policie násilným způsobem zasáhla proti nevinným občanům, kteří se zúčastnili poklidného vzpomínkového shromáždění. Důkazy tohoto jednání přináší výstava fotografií, již je možné v současné době navštívit v prostorách Parlamentu.

Musíme se zasadit o to, aby k podobným incidentům v budoucnosti již nedocházelo, a uvědomit si, že i v Evropské unii je třeba nadále každý den bojovat za podporu dodržování základních lidských práv a svobod, demokracie, svobody projevu a právního státu.

 

12. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES) – Minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (přepracované znění) – Žádost o mezinárodní ochranu podaná v některém z členských států státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti (přepracované znění) – Zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů (přepracované znění) – Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o následujících zprávách:

– zpráva (A6-0280/2009), kterou předkládá paní Dührkop Dührkopová jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013, pokud jde o zrušení financování některých akcí Společenství a o změnu limitu jejich financování (KOM(2009)0067 – C6-0070/2009 – 2009/0026(COD)),

– zpráva (A6-0285/2009), kterou předkládá pan Masip Hidalgo jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl ve členských státech (přepracované znění) (KOM(2008)0815 – C6-0477/2008 – 2008/0244(COD)),

– zpráva (A6-0284/2009), kterou předkládá paní Hennis-Plasschaertová jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (KOM(2008)0820 – C6-0474/2008 – 2008/0243(COD)),

– zpráva (A6-0283/2009), kterou předkládá pan Popa jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…] [kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států] (přepracované znění) (KOM(2008)0825 – C6-0475/2008 – 2008/0242(COD)), a

– zpráva (A6-0279/2009), kterou předkládá paní Lambertová jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (KOM(2009)0066 – C6-0071/2009 – 2009/0027(COD)).

 
  
MPphoto
 

  Bárbara Dührkop Dührkop, zpravodajka. (ES) Paní předsedající, mám čest zahájit tuto společnou rozpravu, jejímž tématem je pět významných zpráv o založení společné evropské azylové politiky.

Má zpráva se omezuje na úpravy Evropského uprchlického fondu, ERF, s cílem přerozdělit finanční prostředky a zřídit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který bude mít postavení regulační agentury. Jednou z povinností agentury bude podpora a propagace praktické spolupráce mezi členskými státy s cílem nabídnout asistenci při uplatňování společného evropského azylového systému.

Některé úkoly, které v současnosti spadají pod Evropský uprchlický fond a jsou jím financovány, bude nyní vykonávat Úřad – to se týká například propagace osvědčených postupů, tlumočnických a překladatelských služeb a podpory vývoje a využívání společných statistik, s cílem dosáhnout transparentnosti a řádné správy zdrojů – některé z finančních prostředků ERF bude tedy nutné předat Úřadu.

Stávající pravidla stanoví, že 10 % finančních prostředků fondu je přidělováno na tyto úkoly. Komise navrhuje, aby byl snížen podíl financování na 4 % a aby se vyváženost prostředků přesunula na nový Úřad. Tím způsobem budou sníženy finanční prostředky vyčleněné pro Fond na období 2008–2013 z částky 628 na 614 milionů EUR. Souhlasíme s Komisí, že tyto částky budou stačit v první fázi fondu do roku 2013, na nějž je plánován přezkum.

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci mi svěřil milou úlohu obhájit prospěšnost zřízení tohoto Úřadu. Návrh byl jednohlasně přijat ve dvou následujících výborech: ve Výboru pro občanské svobody a v Rozpočtovém výboru. Jsme si vědomi toho, že Parlament váhavě přijímá zřizování nových agentur, neboť jako rozpočtová autorita má hlavní zájem na řádném a smysluplném spravování přidělených finančních prostředků, v tomto případě na zajištění spolupráce mezi členskými státy v oblasti azylové politiky.

Víme, že míra přijatých žádostí o azyl se v různých členských státech značně liší, což je příčinou řady problémů v řízení ze strany hostitelského členského státu. Platí to především pro státy na jižních hranicích Evropské unie, jež jsou pravidelně zahlcovány vysokými počty osob, které náhle přichází k jejich hranicím, a je třeba brát ohled i na skutečnost, že tyto státy musí mezi všemi těmito lidmi rozpoznat osoby, které potřebují ochranu.

Nabídnou-li členské státy podporu při znovuzačleňování a interních dobrovolných přesunech žadatelů o azyl, je to nejlepší důkaz a výraz solidarity, který by členské státy měly projevit. To by měl být hlavní cíl zřízení tohoto Úřadu.

Paní předsedající, to je závěr mého příspěvku na téma, o němž nyní jednáme, a stejně jako vy bych chtěla své poslední minuty věnovat několika slovům na rozloučenou.

Toto je můj poslední projev na plenárním zasedání. Stejně jako vy, paní předsedající, bych i já chtěla poděkovat všem poslancům této sněmovny, kolegům z mé skupiny, předsedovi Výboru pro občanské svobody a svým kolegům z výboru za spolupráci, která nám byla v uplynulých letech společným potěšením. Vedli jsme spolu řadu diskusí a ne pokaždé jsme se na všem shodli, avšak domnívám se, že nakonec jsme vždy odvedli dobrou práci, kterou jsme poté přednášeli na plenárním zasedání tohoto Parlamentu.

Paní předsedající, když jsem sem před 22 lety přišla poprvé, mělo Evropské hospodářské společenství dvanáct členských států. S potěšením nyní opouštím Evropskou unii, která má již 27 členských států. Je to skutečně výsada, nacházet se přímo u zdroje evropské integrace. Byla to jedinečná a nádherná zkušenost. Paní předsedající, dle mého názoru je jedním z našich největších úspěchů dosažení „nikdy více“, což je zásada, která stála u zrodu evropského sjednocení; domnívám se, že k tomu si můžeme vzájemně poblahopřát.

Při svém odchodu mám velkou radost, že jsem měla příležitost zažít tyto události, a nyní vás žádám o pochopení, neboť se další debaty nebudu účastnit. Vracím se do Baskicka, kde nyní dochází k historickým událostem – po 30 letech existence baskické národní vlády budeme mít socialistického premiéra, jímž se stane Patxi López, a já bych chtěla být zítra za svoji politickou stranu přítomna převzetí jeho úřadu.

Velmi děkuji a naposledy na shledanou.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Antonio Masip Hidalgo, zpravodaj. (ES) Paní předsedající, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci navštívil střediska pro přistěhovalce v různých částech Evropy – paní předsedající, vy jste se těchto návštěv se zvláštním nasazením rovněž účastnila – a byl svědkem velmi rozdílných podmínek a nepřijatelných situací, které je třeba napravit.

Žadatele o azyl však nelze porovnávat s ilegálními přistěhovalci. Žadatelé o azyl prchají před pronásledováním; nelákají je ekonomické podmínky, ale jsou vyháněni režimy, které odmítají svobodu. My, Španělé, si to velmi dobře uvědomujeme, neboť řadu z nás jako republikánské emigranty přijaly země jako Mexiko, Francie a další.

Při rozpravách o směrnici o navracení bylo naprosto jednoznačně stanoveno, že tento právní předpis se v budoucnosti nebude vztahovat na legislativu platnou pro přijímání žadatelů o azyl; kolegové z Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropští demokraté se vyjádřili stejně. Domnívám se, že je nezbytné, aby žadatelé o azyl obdrželi informace v jazyce, kterému rozumí. Stanovíme-li, že informace mají být žadateli o azyl poskytnuty v jazyce, kterému rozumí, nebo lze předpokládat, že mu rozumí, snížíme tím stávající požadavky, což nelze z hlediska práva nebo uplatnění lidských práv přijmout. Právo být řádně informován je zásadní, neboť je základem pro všechna ostatní práva.

Zabýval jsem se finančními náklady mého návrhu na materiální pomoc. Ve svém návrhu žádám, aby pomoc žadatelům o azyl zaručovala odpovídající životní úroveň, stravu a ochranu jejich fyzického i psychického zdraví. Pokud bychom žádali méně, dle mého názoru bychom tím urazili důstojnost žadatelů o azyl.

Můj návrh objasňuje druhou příčinu vedoucí k zadržení (čl. 8 odst. 2 písm. b)) a začleňuje ji do rámce předběžného rozhovoru v souladu s pokyny Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Rovněž v čl. 9 odst. 5 pododst. 1 navrhuji, aby právní orgány ex offo přezkoumaly zadržení v případě, že dojde ke změně okolností nebo se objeví nové informace, na základě žádosti žadatele o azyl, nebo, jak jsem již uvedl, automaticky, pokud o to sám žadatel nepožádá.

Ústní pozměňovací návrh 2 a kompromisní pozměňovací návrh 5, které byly přijaty ve výboru, se zabývají tématem zajištění právní pomoci pouze v případě nutnosti, bezplatně, na žádost žadatele o azyl. Žádám o dílčí hlasování o těchto dvou bodech, abychom se vrátili k právní pomoci, která se, jak se domnívám, více blíží podmínce bezplatnosti.

Závěrem, omezíme-li původní návrhy na sociální dávky pro přistěhovalce, čehož ostatní skupiny dosáhly při hlasování ve výborech, potom považuji za nezbytné, přestože nyní procházíme obdobím krize, zajistit přistěhovalcům skutečný přístup na trh práce. Tím způsobem žadatelé o azyl získají nezávislost, začlení se do hostitelské společnosti a sníží sociální výdaje, které jsou jim přidělovány. Rovněž bych chtěl vyjádřit své vřelé díky panu Barrotovi a Komisi za veškeré úsilí, které vynaložili v průběhu přípravy této směrnice.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Jeanine Hennis-Plasschaert, zpravodajka. (NL) Pane předsedající, dovolte mi nejdříve několik obecných poznámek. Za posledních několik let jsem byla intenzivně zapojena do přípravy azylové a přistěhovalecké politiky jménem své skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Jsem si jista, že v podstatě každý chápe užitečnost a nezbytnost této politiky. Konec konců, Evropa, které nemá vnitřní hranice, si žádá o společný přístup v této oblasti. S vědomím toho bych chtěla poukázat na skutečnost, že standardy, na nichž jsme se shodli, a výsledky, jichž jsme doposud dosáhli, ostře kontrastují s ambicemi programu z Tampere, haagského programu a nyní s francouzským paktem o imigraci a azylu.

Problém spočívá v tom, že kdykoli má Rada přijmout konkrétní rozhodnutí, nejvyšší společný jmenovatel se rázem stane nejnižším, a tudíž nedojde ke kýžené harmonizaci. Kromě toho, jakmile dojde na provedení do vnitrostátní legislativy, řada členských států nedodrží dohody, které jsme stanovili, co se týče časového plánu i přesnosti.

V praxi tento přístup vedl k nesmírným rozdílům mezi členskými státy. Nejenže je příčinou zmatků, ale rovněž nahrává těm, kteří systém zneužívají. Zdá se, že Rada zcela nebo částečně neporozuměla skutečnosti, že zlepšení kvality a zajištění větší soudržnosti a solidarity není pouze v zájmu žadatelů o azyl, ale i ve prospěch samotných členských států.

Co se týče mé zprávy, chtěla bych říci následující: stávající dublinské nařízení je výsledkem křehkých politických kompromisů, jichž bylo dosaženo v Radě. Z toho plyne povaha textu, který obsahuje příliš mnoho nejednoznačných částí a mezer. Z celého srdce podporuji snahu Komise o vytvoření jednotného a účinného dublinského systému.

Dle mého názoru je článek 31 nejdůležitějším politickým prvkem navrhovaného přepracovaného znění. Jak jsem již víceméně uvedla, největší překážkou dosažení společné azylové a přistěhovalecké politiky je z mého pohledu nedostatek soudržnosti a solidarity ze strany Rady. Z toho hlediska velmi dobře rozumím ustanovením článku 31 návrhu Komise.

Nicméně zůstává skutečností, že dublinský systém nebyl vytvořen jako nástroj zaměřený na sdílení zátěží. Dalším zcela zjevným faktem je, že dublinský systém nevznikl sám o sobě jako reakce na zvláštní tlak v oblasti azylové politiky nebo přílišné zatížení některých členských států. Proto se obávám, že návrh Komise přes svůj dobrý záměr nedosáhne větší soudržnosti a solidarity mezi členskými státy.

Také mi dovolte poukázat na to, že členským státům, které jsou kvůli své demografické situaci nebo zeměpisné poloze nyní vystaveny přílišné zátěži, tento návrh nepomůže vůbec nebo pomůže pouze v nedostatečné míře. Znamená to, že tématem solidarity je třeba se zabývat v širším kontextu.

Za několik uplynulých let se jednoznačně ukázalo, že členské státy reagují nejlépe na metodu cukru a biče. Pro mě to znamená, že nastal čas, že již je nejvyšší čas, abychom dosáhli průlomu, neboť solidaritu mezi členskými státy je třeba prosadit jakýmkoli způsobem.

Vím, že některé členské státy na návrhy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zareagovaly, mírně řečeno, spíše negativně. Rovněž jsem si vědoma toho, že se pohybuji po tenkém ledě, vzhledem k právu Komise na iniciativu. Ať už je to jakkoli, musím upřímně říci, že již mám dost pěkných slov na toto téma.

Zajisté i Stockholmský program nadcházejícího švédského předsednictví bude s největší pravděpodobností oplývat uhlazeně formulovanými ustanoveními, avšak, mohu-li k tomu něco říci, vážený pane úřadující předsedo Rady, doporučila bych vám, abyste se do toho nezapojoval, neboť v praxi se k němu členské státy velmi brzy opět obrátí zády.

 
  
MPphoto
 

  Nicolae Vlad Popa, zpravodaj. – (RO) Informační systém Společenství EURODAC byl spuštěn v lednu roku 2003 a slouží k porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl a některých státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti. Zajišťuje správné, přesné a rychlé uplatňování dublinského nařízení, jehož cílem je vytvořit účinný a proveditelný mechanismus pro určení zodpovědnosti za posouzení žádostí o azyl podaných v jednom z členských států EU.

EURODAC je počítačová databáze obsahující otisky prstů všech žadatelů o mezinárodní ochranu ve věku nad 14 let. Cílem zprávy je zvýšit účinnost fungování systému a vyřešit problémy, které byly označeny posouzením několika prvních let po spuštění systému. Vypracovali jsme řadu efektivních a praktických řešení problémů, které souvisí se shromažďováním a předáváním údajů o otiscích prstů členskými státy.

V první fázi budou digitální otisky prstů sejmuty do 48 hodin od podání žádosti o azyl a v druhé fázi budou takto získané údaje do 24 hodin předány členskými státy do ústředního systému EURODAC. Zpráva obsahuje ustanovení, jimiž lze v následujících výjimečných případech dobu 48 hodin prodloužit: je-li kvůli závažné nakažlivé chorobě nutné dodržet karanténu; jsou-li otisky prstů zničeny; a v případech vyšší moci, které jsou náležitě odůvodněny a prokázány, na dobu, po kterou tyto okolnosti přetrvávají.

Zpráva podporuje myšlenku urychleného zřízení decentralizované řídící agentury pro systémy EURODAC, VIS a SIS II, která zajistí jejich co nejúčinnější fungování. Agentura vypracuje společný soubor požadavků, jež musí splnit osoby, jimž je udělováno oprávnění k přístupu k zařízením a informacím systému EURODAC. Dále jsme přidali ustanovení, jejichž cílem je zabránit ve zpřístupnění údajů v systému EURODAC orgánům jakékoli neoprávněné třetí země, zejména orgánům státu, z nějž osoby žádající o mezinárodní ochranu pochází, abychom tak ochránili rodinné příslušníky žadatelů o azyl před závažnými důsledky, jimž by mohli být vystaveni.

Při přípravě zprávy jsme do ní zahrnuli opatření, která zajistí co nejúčinnější a nejefektivnější fungování systému a zároveň ochranu osobních údajů a dodržování základních lidských práv.

V neposlední řadě děkuji stínovým zpravodajům, s nimiž mi bylo potěšením spolupracovat, a svým kolegům z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, kteří velkou většinou odhlasovali tuto zprávu. Rovněž musím poděkovat autorům pozměňovacích návrhů. Chtěl bych rovněž ocenit výjimečně dobrou spolupráci se zástupci Rady a Evropské komise, jimž také patří můj dík.

 
  
MPphoto
 

  Jean Lambert, zpravodajka. − Pane předsedající, od paní Dührkop Dührkopové jsme již slyšeli o Evropském uprchlickém fondu a o změnách, jimiž projde v zájmu podpory zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, a já jsem zpravodajkou pro nařízení, které se tímto konkrétním návrhem – Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu – zabývá.

Myšlenka spočívá v tom, že se jedná o úřad, jehož cílem je zlepšení – řekněme – kvality (víme, že některé členské státy mají potíže s koncepcí zlepšování kvality) rozhodovacích procesů ohledně žádostí o azyl a rovněž pomoci rozvíjet soudržnost mezi členskými státy a podporovat státy, které jsou v různé době vystavovány značným tlakům, ať kvůli stále proudícím davům lidí, kteří do jejich země přicházejí, nebo z jiných důvodů.

Již jsme se setkali s problémy, jejichž příčinou je nedostatek soudržnosti mezi členskými státy v rozhodovacích procesech ohledně žádostí o azyl, který je zajisté částečně způsoben obtížemi, s nimiž se setkává dublinský systém.

My však chceme dosáhnout zlepšení a součástí toho je poskytnutí odborné přípravy. Zastáváme názor, že by do ní měly být zapojeny pokyny UNHCR – alespoň jako východisko, nemusí být vůdčí – a že členské státy by měly být schopny navázat na zkušenosti a úřad by měl poskytovat společnou odbornou přípravu, nebo v případě potřeby konkrétní přípravu pro členské státy, která bude vycházet z odborných znalostí samotných členských států, UNHCR a samozřejmě nevládních organizací.

Chvíli jsme se domnívali, že bychom mohli dosáhnout shody v prvním čtení, avšak čas a naše přání vytvořit balíček opatření pro společný evropský azylový systém nám v tom zabránily. Vedli jsme však řadu diskusí se stínovými zpravodaji a Radou, což vysvětluje určité pozměňovací návrhy, které máme nyní před sebou a z nichž některé představují technická opatření pro začlenění věcí, jež jsou za normálních okolností součástí nařízení, avšak byly v původním návrhu vynechány.

Parlament se domnívá, že role UNHCR pro Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu je naprosto klíčová. Rovněž bychom si přáli, aby byly nevládní organizace v úzkém spojení s úřadem v rámci konzultačního fóra a aby se zapojily do organizace odborné přípravy, nebo jako její posluchači, tvoří-li součást azylového systému některého členského státu.

Ukazuje se však, že úloha Parlamentu je obtížnější při hledání shody s Radou. Domníváme se, že by se Parlament měl z docela velké části podílet na jmenování ředitele, neboť pravděpodobně vycházíme ze vzoru Agentury Evropské unie pro základní práva. Další problematickou záležitostí, jak paní Hennis-Plasschaertová ve svém představení dublinského systému naznačila, je otázka, do jaké míry se můžeme spolehnout na spolupráci členských států, jako bychom vycházeli z toho, že je spíše povinná než dobrovolná. To jsou zajisté dvě velké otázky současné doby.

Potěšila nás zpráva Rady, že by mohla přijmout naše pozměňovací návrhy ohledně odborné přípravy, a v případě potřeby i ohledně zapojení externích odborníků, jako například u tlumočení.

Domníváme se tedy, že se posunujeme vpřed, avšak uvidíme – až nám možná Komise sdělí, jakým způsobem posílíme spolupráci mezi členskými státy – jak daleko budeme schopni s tímto návrhem zajít.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise.(FR) Pane předsedající, cílem legislativních návrhů, k nimž jste se právě vyjádřil, je zřízení skutečně společného azylového systému, který poskytne větší ochranu, lepší efektivitu a rozsáhlejší sjednocenost.

Z celého srdce děkuji těmto pěti zpravodajům za jejich významnou a kvalitní práci. Je to poprvé, co Parlament vydal svůj verdikt z postavení spoluzákonodárce k otázkám azylu. Je třeba říci, že jsme právě zahájili přínosné pracovní vztahy. S potěšením konstatuji, že Parlament z velké míry podporuje cíle obsažené v návrhu Komise. Tato podpora má zásadní význam, máme-li překonat jisté nedostatky v právních nástrojích od zahájení první fáze. V té době byly přijímány pouze po konzultaci s Parlamentem.

Chtěl bych se však zmínit o některých pozměňovacích návrzích, jež jsou příčinou pro znepokojení a zaslouží si zvláštní pozornost. Nejdříve k panu Popovi. Co se týče systému EURODAC, z velké části souhlasím s jeho návrhy. Nyní k panu Masip Hidalgovi a přístupu k normám pro přijetí. Přijmu pozměňovací návrh, který se týká choulostivé otázky rovnocennosti výše materiální pomoci poskytované žadatelům o azyl s minimálními sociálními dávkami, které zaručujeme naším občanům.

Komise však potřebuje mít referenční ukazatel. Ten nebude zavazovat členské státy k poskytování sociálních dávek žadatelům o azyl, avšak umožní zavedení jasných pravidel, která zaručí zachování důstojnosti žadatelů o azyl a pomohou nám, a potažmo Komisi, ve sledování uplatňování společných standardů v každém členském státě.

Totéž platí pro zásadu rovnocennosti s vnitrostátními občany, co se týče  přístupu osob se zvláštními potřebami ke zdravotní péči. I zde mohu pozměňovací návrh přijmout, avšak také bych chtěl zachovat určitý referenční ukazatel, neboť návrh Komise směřuje k překonání stávajících nedostatků v oblasti ochrany zdraví zranitelných osob. To je k normám pro přijetí vše. Ještě jednou děkuji panu Masipovi Hidalgovi za jeho výborný příspěvek.

Nyní k dublinskému nařízení. Jsem velmi vděčný paní Hennis-Plasschaertové za bezchybné představení své zprávy o přezkumu dublinského nařízení. Chtěl bych zdůraznit dvě otázky, které pro mě mají zásadní význam: sloučení rodiny a problém nezletilých osob bez doprovodu. Dublinský systém byl často předmětem kritiky kvůli negativním důsledkům, které by mohl mít na žadatele o azyl, zvláště pro rodiny a zranitelné osoby.

V tomto návrhu chtěla Komise zajistit, aby v praxi nebyli členové rodin odloučeni a aby nezletilí nebyli přemisťování, s výjimkou případů, kdy se vrací ke své rodině. Pozměňovací návrhy, které by tento přístup změnily, nemůžeme podpořit. Chtěl bych zdůraznit otázku solidarity, která je tématem některých pozměňovacích návrhů předložených v rámci dublinského nařízení.

Chtěl bych nejdříve poděkovat zpravodajce, paní Hennis-Plasschaertové, a Parlamentu za zavedení možnosti pozastavení přemisťování žadatelů o azyl, narazí-li členský stát na obtíže. Je však obtížné v rámci dublinského nařízení zajít dále, neboť toto nařízení, paní Hennis­Plasschaertová, se nemůže samo o sobě stát nástrojem pro přemisťování žadatelů o azyl mezi členskými státy. Zaznamenal jsem vaši výzvu k solidaritě a Komise může přijmout pozměňovací návrh k předmluvě nařízení a dát politický signál ke zřízení zlepšených a formálních mechanismů zaručujících solidaritu.

Jsem odhodlán za určitou dobu navrhnout konkrétní nástroje na zvýšení solidarity na úrovni Evropské unie a na zmírnění tlaku na azylové systémy v některých členských státech. Musíme docílit spravedlivějšího přidělování mezinárodní ochrany mezi osobami v různých členských státech. Unie již umožnila, aby v této oblasti Evropský uprchlický fond podporoval pilotní projekty. Úřad bude dále, až bude fungovat, schopen poskytnout odbornou pomoc členským státům, které o to požádají. Nicméně musíme si na problém ukázat prstem, konkrétně na nutnost větší solidarity a soudržnosti mezi různými členskými státy.

Nyní k podpůrnému úřadu. Děkuji vám, paní Dührkop Dührkopová a paní Lambertová, za vaši jedinečnou, rychlou a efektivní práci, neboť Komise předložila své návrhy teprve 18. února. V tomto případě skutečně potřebuji podporu Parlamentu, abychom tento úřad zřídili co nejdříve, a s uspokojením konstatuji, že návrh na změnu Evropského uprchlického fondu byl schválen.

Měl bych se vyjádřit k některým aspektům podpůrného úřadu. Otázka solidarity je jednoznačně ve středu zájmu jak v Parlamentu, tak pro mě osobně. Vzal jsem na vědomí pozměňovací návrh, jež vyzývá k tomu, aby úřad podpořil zavedení závazného mechanismu k přerozdělení příjemců mezinárodní ochrany. Návrh Komise je odrazem textu Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu a poskytuje dobrovolný systém.

Jak jsem však již uvedl v předchozí odpovědi, Komise usiluje o koordinovanější mechanismus, a řešení tudíž nebude jednoduché. Úřad však bude podporovat mechanismy interního přerozdělování tak, jak jsou stanoveny, ať už jsou jakékoli. Nařízení o zřízení úřadu není nejlepším místem pro právní předpis o základních principech těchto mechanismů, opět však, stejně jako u dublinského nařízení, Komise přijme pozměňovací návrh v předmluvě.

Komise však není toho názoru, že by se externí mandát úřadu měl omezit na činnosti související s přesidlováním a programy regionální ochrany. Je třeba se vyvarovat omezování mandátu podpůrného úřadu. Předložili jste pozměňovací návrhy, které radikálním způsobem mění postup jmenování ředitele budoucího úřadu. Opatrně! Postup, který tyto návrhy popisují, by mohl značným způsobem zpozdit jmenování ředitele. Skutečně potřebujeme, aby byl úřad zřízen co nejrychleji a nejefektivněji. Postup jmenování, který Komise navrhuje, je horizontální postup, jejž v současné době využívá 20 regulačních agentur spadajících do prvního pilíře. Bylo by dle našeho názoru nežádoucí upustit od harmonizovaného postupu, jehož součástí je horizontální diskuse v rámci interinstitucionální skupiny pro agentury, na níž se podílí i Parlament.

Blížím se k závěru. Již hovořím hodně dlouho, avšak práce, kterou Parlament odvedl, si zaslouží moji podrobnou odpověď. Někteří kritizovali návrhy k dublinskému nařízení a normám pro přijetí za jejich přílišnou velkorysost. Někteří říkají: „Ano, ale nyní se Evropa stane baštou pro neopodstatněné žádosti o azyl.“ Jiní se zase dovolávají zásady subsidiarity. Upřímně, tuto kritiku nesdílím. Pouze skutečná harmonizace evropských ustanovení o azylu, která bude vycházet z jasných norem a podporovat spravedlnost a efektivitu, umožní Evropě uplatnit v praxi její přání zajistit ochranu těm, kteří to opravdu potřebují, a zároveň se vyhnout zneužití systému způsobenému nejednoznačnými standardy a jejich nepřesným používáním. Zkušenosti potvrzují, že jednají-li členské státy s žádostmi o azyl objektivním a profesionálním způsobem, nestanou se z nich bašty, ba naopak. Nedomnívám se, že mezi bojem proti zneužívání postupů a zvyšováním standardů ochrany je rozpor.

Na závěr bych chtěl poděkovat Parlamentu za to, že se v pozici spoluzákonodárce podílel na tomto choulostivém tématu, které se týká azylu. Řeknu to jednoduše a upřímně, i za přítomnosti předsednictví: skutečně potřebujeme Evropský parlament k tomu, abychom dosáhli přijetí této azylové politiky. Je to politika založená na našich evropských hodnotách, které jsou někdy příčinou obav a kritiky, přestože všechno toto je součástí humanitního ducha a humanistické tradice na našem kontinentu.

Z toho důvodu, pane předsedající, jsem velmi vděčný všem poslancům, a zejména těmto pěti zpravodajům, za jejich výtečnou práci.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, tato nová fáze naší práce, jejímž cílem je zřídit společný evropský azylový systém, bude vyžadovat zásadní úsilí ze strany Parlamentu i Rady.

Rada v plné míře schvaluje nutnost dosáhnout větší harmonizace v oblasti azylu. Evropská rada při schvalování Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu uvítala pokrok, jehož bylo v oblasti azylu doposud dosaženo, avšak rovněž připustila, že mezi členskými státy stále existují závažné nesrovnalosti ve formě ochrany a v jejím přidělování.

Evropská rada zdůraznila, že udělování ochrany a statusu uprchlíka je zodpovědností každého členského státu, a zároveň naznačila, že nastal čas pro nové iniciativy, jimiž bude v plné míře zřízen společný evropský azylový systém, zmíněný v haagském programu, což nabídne vyšší úroveň ochrany, jak to navrhuje Komise ve svém plánu azylové politiky.

Z toho důvodu Rada uvítala čtyři významné legislativní návrhy, které Komise za tímto účelem předložila v měsících od prosince do února roku 2009 a jež jsou hlavním bodem naší dnešní rozpravy.

Tyto návrhy se zabývají normami pro přijetí žadatelů o mezinárodní ochranu, tzv. dublinským nařízením a systémem EURODAC, a všechny byly předloženy v prosinci uplynulého roku, spolu s návrhem na zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který byl předložen v únoru tohoto roku.

Návrhy se za krátkou dobu od svého předložení staly předmětem intenzivních diskusí v orgánech Rady. Povaha návrhů a komplikovanost jejich tématu způsobily, že prozkoumání ještě nebylo na všech úrovních Rady dokončeno.

Nemohu tudíž jménem Rady vyjádřit jasný postoj k návrhům, které předkládá Parlament v návrzích zpráv. Mohu vás pouze ujistit, že Rada podrobně zváží všechny části zprávy Parlamentu, s cílem v co nejkratší době dosáhnout pokroku v těchto závažných záležitostech.

Zejména věřím, že brzy dosáhneme pokroku ohledně dvou návrhů, jejichž rozsah je omezený. Jsou to návrhy na zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a na změnu nařízení o systému EURODAC. Ohledně těchto návrhů tedy diskuse v orgánech Rady pokročila nejvíce a lze o nich již říci, že mezi stanovisky Rady a Parlamentu bylo již dosaženo významné míry shody.

Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu usnadní výměnu informací, analýz a zkušeností mezi členskými státy a napomůže dalšímu rozvoji praktické spolupráce mezi administrativními orgány zodpovědnými za přezkoumávání žádostí o azyl. Na základě sdílených znalostí o zemích původu podpoří sjednocení vnitrostátní praxe, postupů a v důsledku toho i vnitrostátních rozhodnutí. Rada i Parlament zastávají zřízení úřadu. Předsednictví se domnívá, že návrh se může, a měl by se stát předmětem včasné dohody mezi Parlamentem a Radou na základě, který bude pro oba orgány přijatelný. Jak je váženým poslancům známo, návrh doprovází další návrh na změnu Evropského uprchlického fondu. Jeho účelem je zajistit finanční prostředky podpůrnému úřadu, oba nástroje by tedy měly být přijaty ve stejnou dobu.

Rada rovněž věří, že brzké dohody by mohlo být dosaženo ohledně nařízení o systému EURODAC, neboť Komise navrhla pouze technická zlepšení, která by měla přispět k lepšímu fungování systému.

Z diskusí, které doposud probíhaly v rámci Rady o zbývajících dvou návrzích – na změnu směrnice o normách pro přijímání a tzv. dublinského nařízení – vyplývá, že tyto návrhy jsou bezpochyby komplikovanější a obtížné.

Cílem návrhů Komise v souvislosti se směrnicí o normách pro přijímání, jak je váženým poslancům známo, je změnit stávající směrnici tak, aby byly vyřešeny nedostatky, které Komise v nedávných letech nalezla. Komise se domnívá, že stávající směrnice ponechává členským státům příliš široký prostor pro vlastní uvážení, což podkopává cíl zajistit odpovídající normy pro přijímání žadatelů o azyl ve všech členských státech. Z toho důvodu předložila Komise řadu pozměňovacích návrhů, které se týkají záležitostí, jako je přístup k zaměstnání žadatelů o azyl, zlepšení materiálních podmínek pro přijímání, lepší zajištění potřeb zranitelných osob a využití možnosti zadržení.

Cílem dublinského nařízení, tedy nařízení, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl, je zamezit zneužívání azylových řízení tím, že jedna a táž osoba podá několik žádostí o azyl v několika členských státech. Komise nyní předkládá řadu změn, jejichž cílem je zvýšit efektivitu stávajícího systému a zajistit lepší normy pro ochranu žadatelů o azyl. Návrh rovněž obsahuje mechanismus, jímž lze pozastavit přemisťování žadatelů o azyl v případech, kdy členský stát čelí velkému tlaku na svůj azylový systém, který mu znemožňuje poskytnout žadatelům o azyl odpovídající normy pro ochranu a přijímání.

V Radě stále probíhá podrobné přezkoumávání návrhů Komise v oblasti přijímání a ohledně dublinského nařízení. Rada však musí ještě určit svůj postoj k řadě záležitostí, jichž se tyto dva návrhy týkají, a některá klíčová témata jsou stále předmětem diskuse. Patří mezi ně přístup k zaměstnání a zadržení v kontextu směrnice o normách pro přijímání a otázka, jak nejlépe v kontextu dublinského nařízení reagovat na potřeby členských států, které jsou vystaveny velkému tlaku. Předsednictví si je zcela vědomo toho, že, aby bylo ohledně těchto návrhů dosaženo nezbytné míry shody mezi členskými státy, bude na úrovni Rady třeba odvést více práce, která by umožnila zapojení Parlamentu do diskuse, jež povede k dohodě mezi oběma orgány. Ta je samozřejmě naším cílem a Parlament si může být jist tím, že Rada v plné míře zohlední stanoviska Parlamentu tak, jak je vyjádřil v pozměňovacích návrzích obsažených v odpovídajících návrzích zpráv.

Rada i Parlament jsou odhodláni zřídit společný evropský azylový systém, který nabídne vysokou úroveň ochrany a bude efektivně fungovat. Stojíme tedy tváří v tvář důležité výzvě nalézt správná řešení, která nám dosažení tohoto cíle umožní. Jsem přesvědčen, že na obou stranách, v Radě i v Parlamentu, je dostatek vůle, aby k tomu mohlo dojít, a s tím vědomím Rada nyní zahájí podrobný přezkum návrhů Parlamentu ke všem těmto nástrojům.

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil, navrhovatel stanoviska Rozpočtového výboru.(MT) Má kolegyně, paní Jeanine Hennis-Plasschaertová, správně vyjádřila, že tento balíček vychází ze zásady solidarity, a já bych jí chtěl nyní poblahopřát. Solidarita je nezbytná s těmi, kteří potřebují ochranu, ale rovněž na prvním místě se státy, které jsou vystaveny neúměrné zátěži. Tato solidarita přichází po dohodě ohledně návrhu Komise dočasně zrušit platnost dublinského nařízení pro státy, které jsou vystaveny velkým tlakům. Stejná solidarita je zakotvena v návrhu Evropského parlamentu zavést mechanismus sdílení zátěží, který již nebude dobrovolný, avšak pro všechny právně závazný.

Nicméně naše úsilí o solidaritu je podkopáváno tím, co se děje venku, ve světě, a lidé nemohou pochopit, jak tady můžeme omílat solidaritu, když venku se každý snaží zbavit zodpovědnosti na úkor ostatních. Právě v tuto chvíli, zatímco diskutujeme v této sněmovně, probíhá závažný konflikt mezi Maltou a Itálií, který je již třetí v pořadí v průběhu několika dní.

Dvě lodě mířící do Lampedusy se 130 přistěhovalci na palubě jsou nyní na dohled od města, avšak Itálie jim odmítá vyjít na pomoc. Podle mezinárodního práva mají být tyto osoby přepraveny do nejbližšího přístavu, a jak řekl místopředseda Barrot v době prvního incidentu, nejbližším přístavem je v tomto případě Lampedusa. Pane předsedající, jednání Itálie, nebo spíše italského ministra Maroniho, je nezákonné z hlediska mezinárodního práva, arogantní vůči Maltě a nelidské ke všem postiženým přistěhovalcům. Tímto chováním se Itálie nijak nevyznamenala a celá situace je, pane předsedo, rovněž závažná, neboť je nebezpečným sdělením, které naznačuje, že zachraňovat uprchlíky není radno, neboť pokud tak někdo učiní, zodpovědnost za další postup s nimi zůstane pouze něm. To je nesmírně nebezpečná zpráva.

Z toho důvodu se nyní obracím na místopředsedu Evropské komise, pana Barrota, a žádám jej, aby bezodkladně zasáhl a vyřešil tuto situaci. Rovněž jej žádám, aby trval na tom, že Itálie musí dostát svým mezinárodním závazkům, a aby všem členským státům Evropské unie dal jednoznačně najevo, že se nejedná o věc pouze mezi Maltou a Itálií, ale že je to zodpovědnost všech, kterou bychom tedy měli nést společně. Pane předsedající, odmítneme-li v praxi prokázat solidaritu, nahlodáme naši vzájemnou důvěru a podkopeme i tu, kterou k nám chovají evropští občané. Jestliže skutečně věříme v solidaritu, nemůžeme dovolit, aby převládlo národní sobectví. Všichni musíme přijmout svoji úlohu. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra, jménem skupiny PPE-DE.(ES) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodajce, paní Hennis­Plasschaertové, za její ochotu k zahájení dialogu a jednání o své zprávě.

Chtěl bych připomenout, že azyl je morální povinností šťastnějších zemí. Nesmíme zapomenout na to, že přes závažné hospodářské okolnosti, jimiž nyní procházíme, zůstává solidarita zásadním prvkem, na němž musíme budovat naše politiky v oblasti azylu a přistěhovalectví; solidarita s těmi, kteří z pádných důvodů žádají o ochranu, a s těmi partnery Společenství, kteří jsou kvůli své zeměpisné poloze nebo velikosti vystaveni největším migračním tlakům.

V této oblasti je „azylový balíček“ nástrojem, který je nezbytný a zároveň zásadní pro budoucí rozvoj politik v oblasti přistěhovalectví v Evropské unii. Chtěl bych však poukázat na skutečnost, že opatření, jimiž se dnes zabýváme, jsou natolik významná, že vyžadují více času na zvážení a reflexi; omezený manévrovací prostor, který máme v důsledku stanovených termínů k dispozici, je zcela nepřiměřený.

Návrh obsahuje určité prvky, které bude zajisté v blízké budoucnosti nutné přezkoumat. Mám na mysli situaci žadatelů o azyl, případy, v nichž mohou být zadrženi, zásadní rozdíl mezi pojmem „vazba“ a „zadržení“, zařízení, v nichž mohou být zadržováni, formulaci výjimek z přemístění, existenci výjimek z obecného pravidla pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti, konkrétní specifikaci členů „nejbližší rodiny“ a podporu, která by měla být poskytnuta členským státům vystaveným větším objemům žádostí.

Přes tyto otazníky a s ohledem na rychlost, jíž jsme pracovali, můžeme říci, že z obecného hlediska jsme přijali vyváženou zprávu. Tento balíček je vyvážený a odráží většinu zájmů mé politické skupiny, především ty, jejichž cílem je zaručit práva osob, které žádají o mezinárodní ochranu, a ty, které jsou zaměřeny na podporu členských států, v nichž je podáván větší počet mezinárodních žádostí.

Chtěl bych příspěvek zakončit připomenutím skutečnosti, že právo na účinnou právní ochranu je základním právem zakotveným v evropských ústavách a konkrétně v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Justice by tedy měla být nejvyšším garantem základních práv osob, které žádají o mezinárodní ochranu; abychom toho dosáhli, bude třeba zajistit právní pomoc těm žadatelům, kteří by o ochranu mohli žádat.

Pane předsedající, zakončím tím, že připomenu naléhavou nutnost zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a pomoci, kterou může zaručit Evropský uprchlický fond.

 
  
MPphoto
 

  Roselyne Lefrançois, jménem skupiny PSE.(FR) Pane přesedající, jako stínová zpravodajka k přezkumu dublinského nařízení bych chtěla poděkovat Evropské komisi za kvalitu textu, který nám předložila. Skutečně přináší zásadní zlepšení dublinského systému, především z hlediska základních práv těch, kteří žádají o mezinárodní ochranu.

Mezi zásadní zlepšení patří posílení zásady celistvosti rodiny; větší pozornost věnovaná nezletilým osobám a koncepce nejlepších zájmů dítěte; zaručení lepších informací a prostředků na odvolání těm, kteří žádají o mezinárodní ochranu; striktní omezení využívání zadržení; a možnost dočasně pozastavit přemisťování do členských států, jejichž přijímací zařízení čelí velkému tlaku nebo které neposkytují odpovídající normy pro ochranu.

Při hlasování ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se nám podařilo zablokovat skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, která chtěla některá tato ustanovení zrušit, včetně toho, které se týká správy při zadržení žadatelů o azyl. Pro nás to znamená zásadní záruku, neboť osoby, které žádají o mezinárodní ochranu, nejsou zločinci, neexistuje tedy důvod k tomu, aby byly drženy za mřížemi.

Nicméně některé body zprávy jsou i nadále sporné, v neposlední řadě otázka toho, v jakém jazyce by měly být žadateli o azyl poskytnuty informace. Z našeho pohledu se musí jednat o jazyk, jemuž daná osoba rozumí, a ne o jazyk, o němž lze předpokládat, že mu rozumí. Jen bych dodal, že v případě, že je osoba zadržována, se jedná o právo zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech.

Rovněž bychom chtěli, aby žádosti nezletilých osob, jejichž rodiče se nenachází na území Unie, přezkoumal členský stát, na jehož území byla podána poslední žádost, abychom zabránili přemisťování nezletilých z jednoho státu do druhého. Zaručoval to původní text Komise, avšak skupina PPE, s podporou zpravodaje, tento návrh zamítla.

Závěrem, cílem dublinského nařízení není zajistit spravedlivé rozdělení zodpovědností, co se týče přezkumu žádostí o mezinárodní ochranu, zdá se mi tedy nezbytné vytvořit další nástroje na posílení solidarity, dle vašich slov, pane komisaři Barrote, se členskými státy, které se nachází na vnějších hranicích Unie.

 
  
MPphoto
 

  Jeanine Hennis-Plasschaert, jménem skupiny ALDE. (NL) Jak jsem již uvedla ve svém prvním příspěvku, stále existují obrovské rozdíly mezi členskými státy a kýžená harmonizace byla z tohoto hlediska neúspěšná. Již to nelze nadále popírat. Směrnice nabízí spíše řadu standardů pro postupy než standardní postup. S vědomím řady rozdílů, které se nyní snažíme sladit, zastává skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu zcela jednoznačně pragmatický přístup.

Z našeho hlediska je jedinou možnou cestou vpřed sblížení zákonů členských států, což logicky zahrnuje i pokyny pro jejich řádný výkon, avšak opět je nezbytné, aby šlo ruku v ruce s nezbytnými kontrolami v praxi a pragmatickým přesvědčením.

Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a uskutečnění navrhovaného přepracování směrnice o normách pro přijímání a nařízení o systému EURODAC považujeme v tomto kontextu za zcela klíčové. Je tedy škoda, a lehce to připisuji Komisi, že jsme stále nuceni čekat na zveřejnění postupu přepracování a směrnice o uznávání. Měly být zveřejněny dne 24. června. Nicméně z hlediska větší soudržnosti a lepší tvorby právních předpisů by bylo logičtější přidat tyto dva návrhy k současnému azylovému balíčku.

Uznávám, že v tomto bude mít poslední slovo Rada. Dovolte mi však ještě jednou zdůraznit, že větší soudržnost, lepší kvalita a rozsáhlejší solidarita jsou důležité pro všechny členské státy. Nezapomenu na naše uspěchané návštěvy na vnějších hranicích Evropy a zejména nejznámějších kritických míst. Z tohoto pohledu byla důvěryhodnost Evropské unie po určitou dobu ohrožena. Chtěla bych vás tedy vyzvat, abyste dodržovali své sliby!

 
  
MPphoto
 

  Mario Borghezio, jménem skupiny UEN.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, před chvílí tu zazněla velmi závažná a až pomlouvačná slova z úst jednoho maltského kolegy namířená proti italské vládě a konkrétně proti ministru Maronimu.

Hra, kterou Malta hraje, je ve skutečnosti velmi nejasná – hned to vysvětlím. Nechci ji nazývat špinavou hrou jednoduše z respektu, jemuž by se měl těšit členský stát Evropské unie, avšak kolega nám měl čestně sdělit, že Malta vždy usilovala o zachování příliš velké rozlohy svých teritoriálních vod, které se rozpínají až k ostrovu Lampedusa. Italská vláda při mnoha příležitostech žádala Maltu o omezení obrovské rozlohy svých teritoriálních vod. Malta dává přednost jejímu zachování, aby mohla zachovat i vysokou míru příspěvků, které žádá od Evropské unie.

Pravda by tedy měla být vyřčena ve své úplnosti: schopnost a ochota Itálie přijímat, chránit a zaručit práva migrantů, kteří se podílí na obchodu s lidmi a jsou jeho oběťmi, je tak očividná a prokazatelná, že ji ani nemusím obhajovat.

A nyní k jádru zprávy, chtěl bych zdůraznit, že je naší povinností – namísto vedení těchto sporů, které se podobají kohoutím zápasům ze slavného Manzoniho románu – že je povinností členských států ne přidat se k lákavým žádostem o nápravu světa, často opepřeným pokrytectvím a velmi konkrétními politickými a hospodářskými zájmy, ale velmi striktně se donutit k uplatňování posvátného principu azylu, a nedat přitom prostor těm, kteří jej chtějí využít k nekalým účelům, což neodpovídá vznešenému pravidlu, jímž byl princip inspirován, a zabránit jeho zneužití, jež nahrává právě těm zločineckým organizacím, které organizují a ovládají trh s nelegálními přistěhovalci, o nichž jsme se zmínili v souvislosti se stávající situací.

Opakuji: je naší povinností nepředstírat, nehledat argumenty umožňující zneužití, ale nalézt společný přístup a jít až k boji a přijetí efektivních opatření, které zajistí, že právo na azyl bude dodrženo a nestane se právem vykořisťovatelů a skupin organizovaného zločinu, jež zneužívají vznešené a dobré zákony k odpornému účelu, jímž je vykořisťování lidí ze třetích zemí.

 
  
MPphoto
 

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, jsem rovněž stínovou zpravodajkou k tomuto balíčku a chtěla bych navázat na to, co pan Díaz de Mera García Consuegra řekl o morální povinnosti. Rovněž, hovoříme-li o řádném uplatňování, jak jej nazývají některé členské státy, někteří z nás mají větší obavy o to, aby uplatňování pravidel bylo spravedlivé a aby nebránilo lidem ve využití ochrany, pokud ji vskutku potřebují. Jedna z otázek týkající se tohoto konkrétního balíčku zní, jak dosáhneme a zajistíme, že členské státy budou používat stejně vysoké standardy.

Co se týče přepracovaného znění přijímání žadatelů o azyl, velmi jsme uvítali původní návrh Komise a chceme jeho určité části zachovat, nejen ty, které se týkají přístupu na trh práce a podpory přiměřeného příjmu, o nichž jsme dnes hlasovali. Je pro mě velkým zklamáním, že můj stát, Spojené království, se kvůli těmto dvěma konkrétním návrhům nepřipojí. Je to ostudné ve všech smyslech toho slova.

Přístup ke zdravotní péči je samozřejmě rovněž velmi důležitý, nejen co se týče urgentních případů, ale i pro stálou zdravotní péči, především pro ty, kteří byli pravděpodobně vystaveni mučení a potřebují podporu v zájmu vlastního duševního zdraví.

Co se týče přepracování dublinského nařízení, i v tomto případě jsme uvítali původní návrh, podporujeme mechanismus odložení a budeme hlasovat tak, aby byla zachována co nejširší definice sjednocení rodiny.

 
  
MPphoto
 

  Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s jistým pohnutím přistupuji ke svému poslednímu projevu v tomto volebním období a chtěl bych jej zahájit tím, co dnes v této sněmovně zaznělo na adresu pana komisaře Barrota, aby zasáhl a vyřešil záležitosti, jež se příliš často týkají členských států, které rády předstírají, že osud žadatelů o azyl je zodpovědností někoho jiného.

Pouze před několika minutami jsme byli svědky toho, jak si Itálie a Malta předává černého Petra, a před několika dny jsme slyšeli o lodi jménem Pinar, která zůstala příliš dlouho na moři, což vedlo k úmrtí osob, které by pravděpodobně jinak mohly přežít. To je realita toho, o čem tu dnes jednáme, hovoříme-li o azylu; je to reálná potřeba, závazek, jejž si členské státy musí předsevzít ve svých přijímacích politikách.

Velmi jsem uvítal návrhy předložené mými kolegy, panem Masip Hidalgem a paní Hennis­Plasschaertovou, na změnu směrnice o normách pro přijímání a dublinského nařízení. Oba návrhy směřují ke zlepšení přijímacího systému žadatelů o azyl v Evropské unii.

Domnívám se, že je naší povinností zdůraznit rovnocennost mezi evropskými občany a žadateli o azyl, neboť azyl není dobrodiním, které prokazují členské státy lidem prchajícím před válkou, azyl je povinností členských států a právem těch, kteří chtějí pobývat v našich státech se všemi právy, jimž se těší evropští občané. Domnívám se tedy, že se jedná o měřítko civilizovanosti naší politické iniciativy a schopnosti tvorby právních předpisů.

Souhlasím tedy s pozměňovacími návrhy k této směrnici a k tomuto nařízení a zastávám názor, že právo na azyl musíme zaručit všem, kteří o něj požádají, neboť budoucnost Evropské unie závisí na kvalitě našich přijímacích systémů. Tato myšlenka by dle mého názoru měla určovat naši představu o Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. (NL) Pane předsedající, zítra, v den, kdy se naposledy sejde sněmovna v tomto složení, budeme hlasovat o balíčku návrhů na zlepšení naší azylové politiky. Po pěti letech debat a návštěv azylových středisek nastal čas, abychom přednesli konkrétní opatření. Pokud po tom všem budeme nuceni s provedením ještě počkat, konečné rozhodnutí skutečně padne příliš pozdě.

Kvůli událostem, k nimž došlo v letech 2005 a 2006, jsme se museli začít zabývat nelegálním přistěhovalectvím, avšak v tomto procesu musel žadatel o azyl skutečně spadnout přes palubu. Zastávám zřízení agentury pro spolupráci, avšak jsem do jisté míry znepokojen její podobou a posláním. Jak získáme spolehlivý seznam bezpečných zemí původu? Jaké zdroje využijeme k vytvoření takového seznamu? Jak můžeme zajistit dostatečnou ochranu poskytovatelům informací, kteří nepochází z bezpečných zemí? Mohou být informátoři zveřejněni a jak věrohodný bude seznam pro nezávislého soudce? Chtěl bych se od Rady dozvědět, jak bychom se těmto problémům vyhnuli.

Z jakého důvodu jsme nezahájili praktickou spolupráci s agenturou FRONTEX? Působnost této agentury je omezená a výborně by se hodila k řešení tohoto problému, za předpokladu, že navýšíme její finanční prostředky. Tím způsobem bychom rovněž byli schopni přiměřeně reagovat na aktuální dění na místě, jímž se FRONTEX v každém případě již zabývá. Na základě našich zkušeností s nelegálními příchody žadatelů o azyl a imigrantů bychom poté mohli stanovit řádná opatření pro přijímání žadatelů o azyl. Dle mého názoru by to bylo velmi praktické řešení.

 
  
MPphoto
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, z návrhů, které byly dnes předloženy, s radostí podpořím návrh nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Evropský uprchlický fond a nařízení o systému EURODAC.

Měl bych však potíže se směrnicí o normách pro přijímání a s dublinským nařízením – a zdá se, že jsem zatím jediný v této diskusi.

Směrnice o normách pro přijímání byla vytvořena, aby uprchlíkům – skutečným uprchlíkům – mohla být poskytnuta co nejlepší pomoc v co nejkratší době. Zdá se mi však, že obsah navrhovaných změn se rovná výzvě k imigraci prostřednictvím žádosti o azyl nebo ke zneužití azylového systému, pokud bychom si to tímto způsobem vyložili.

Z jakého důvodu? Všichni žadatelé o azyl by měli mít urychlený přístup na trh práce. Jsem toho názoru, že se jedná o záležitost, o níž by měly rozhodnout členské státy. Návrh předkládá ustanovení, aby se skupina jednotlivců, jimž je povoleno podat žádost o azyl, rozšířila na osoby s problémy duševního zdraví – ano, vím, mnoho lidí má problémy s duševním zdravím, avšak ne všichni mají právo na azyl – nebo na příklad na starší osoby. Jsou používány neurčité právní koncepty. Nepřijímám ani návrh, aby žadatelé o azyl měli zaručené sociální dávky stejným způsobem jako vlastní občané. K tomu nedochází, a tudíž 95 % z nich jednoduše není udělen azyl. Změny obsažené v těchto návrzích jsou dle mého názoru krokem špatným směrem. Budu tedy spolu s delegací Rakouské lidové strany hlasovat proti nim.

Dublinské nařízení je v jistých ohledech stejné, neboť podporuje kupčení s azylem. Toto ustanovení, které je předloženo jako diskreční, umožňuje, aby žadatel o azyl hledal mimo zemi, v níž podá svoji žádost, a to – samozřejmě, bude-li přijato – povede ke kupčení s azylem.

Za problematické považuji i dočasné pozastavení přemisťování. Velmi dobře rozumím situaci Malty, domnívám se však, že povolíme-li podpůrným týmům, aby urychleně poskytly pomoc, bude to užitečnější než se vydat cestou návrhu, který nám byl předložen. Musíme zajistit uprchlíkům okamžitou pomoc, ale zároveň za každou cenu zabránit zneužití azylu.

 
  
MPphoto
 

  Claude Moraes (PSE). - Pane předsedající, dovolte mi ihned zaujmout odlišný postoj, který spočívá v tom, že azylový balíček a pět zpravodajů, kteří jej s velkou péčí připravili, si zaslouží podporu této sněmovny.

Máme stínového zpravodaje k nařízení o systému EURODAC a k návrhům paní Lambertové a dle mého názoru jsme výborným způsobem spolupracovali na vybudování balíčku, který je realistický, proveditelný a věnuje velkou pozornost transparentnosti. Například co se týče systému EURODAC – choulostivé téma odebírání otisků prstů žadatelům o azyl – dosáhli jsme zlepšení ve způsobu využití údajů o otiscích a v posílení úlohy a objasnění pravomocí evropského inspektora ochrany údajů.

Chtěli bychom, aby se více odkazovalo na klíčové články Listiny základních práv, na lidskou důstojnost a práva dítěte a aby byla správně vyřešena otázka jazyka žadatelů o azyl, což zde velmi dobrým způsobem nastínili pan Antonio Masip Hidalgo a Roselyne Lefrançoisová.

Co se týče zprávy paní Lambertové o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, domníváme se, že se jedná o rozhodující krok vpřed pro realizaci spolupráce mezi členskými státy v souvislosti se společným evropským azylovým systémem. Skupina socialistů zprávu podporuje, avšak předložili jsme i pozměňovací návrhy. Chceme více transparentnosti a zodpovědnosti, což je cílem paní zpravodajky. Chceme odpovídající zapojení vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nevládních organizací a já jsem přidal pozměňovací návrhy, které v systému prosazují vysokou míru kontroly ze strany Evropského parlamentu.

Rozumím slovům pana komisaře o urychleném řešení a vybudování Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, avšak zodpovědnost, transparentnost a kvalita informací o azylu je rovněž velmi významná. Aby mohl Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu dobrým způsobem pracovat, musí předkládat v co největší míře užitečné a objektivní informace, jež budou pravidelně kontrolovány. S těmito zárukami budeme mít pevný základ pro spravedlivý a vyvážený společný evropský azylový systém.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Rogalski (UEN).(PL) Pane předsedající, Listina základních práv Evropské unie, Evropská úmluva o ochraně lidských práva a základních svobod a nařízení Evropského soudu pro lidská práva obsahují vyčerpávající informace o právech na azyl. Je to základní právo pro případy, kdy v zemi původu osoby dochází k pronásledování na základě rasy, náboženství, etnického původu, politického názoru nebo příslušnosti k určité politické skupině, což je v dnešním světě poměrně časté. Dáme-li lidem toto právo, mělo by to znamenat, že jim zaručíme i právo rozvíjet své životy. To musí být zásadní podmínka.

Abychom toho dosáhli, měli bychom osobám, které žádají o azyl, umožnit přístup na pracovní trh, neboť to je nejlepší cesta, která vede k osamostatnění žadatelů. Je to i opatření proti sociální izolaci, které žadatelům o azyl pomůže lépe se seznámit s kulturou hostitelské země. Osobám, které zažádaly o azyl, by měl být zaručen přístup k širokému rozpětí procesní pomoci, včetně právní pomoci vysoké kvality, která jim usnadní porozumění svým právům.

 
  
MPphoto
 

  Adamos Adamou (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, systém EURODAC je využíván ke sběru otisků prstů žadatelů o azyl. Uznáváme, že existuje snaha o zlepšení předchozích operačních rámců systému EURODAC, avšak stále mám pochybnosti ohledně dvou otázek: za prvé dodržování základních práv osob, které přichází do Evropy za lepší budoucností, v níž budou mít „euro-policejní záznamy“, s nimiž kategoricky nesouhlasíme. Za druhé je to otázka, zda jsou přijímaná opatření v souladu se základními pravidly Evropské unie samotné, jako je např. ochrana osobních údajů, a zda jsou poskytovaná opatření v souladu s principem proporcionality. Nesouhlasíme s odebíráním otisků prstů osobám ve věku 14 let.

Navrhovaná opatření, s nimiž nesouhlasíme, brání žadatelům o azyl v tom, aby mohli v případě, že je jeden stát odmítne, požádat jiný stát o druhou šanci, v době, kdy jsme si všichni vědomi toho, že postup udělování azylu je vždy do jisté míry subjektivní, což se může obrátit v neprospěch osoby, která se již jednou stala obětí.

Toto je můj poslední příspěvek v této sněmovně, chtěl bych tedy poděkovat vám, všem kolegům a zaměstnancům, za vaši spolupráci.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Boursier (PSE).(FR) Pane předsedající, pane Barrote, dámy a pánové, rovněž je mi potěšením vyjádřit své stanovisko v této zásadní rozpravě na téma azylového balíčku, obzvláště z toho důvodu, že probíhá v předposlední den volebního období Parlamentu.

Vynaložili jsme různé úsilí a dosáhli jsme přijetí první fáze evropského azylového systému, avšak stále jsem si uvědomovali rozdíly v oblasti přidělování statusu uprchlíka, které přetrvávají mezi různými členskými státy.

Musíme rovněž připustit, že i přes zásadní pokrok díky směrnici o normách pro přijetí – jak jej popsala zejména paní Lefrançoisová, jejíž poznámky zcela podporuji – musíme připustit, že členské státy v této záležitosti stále mají příliš velký manévrovací prostor. Z toho důvodu trvám na tom, že v této oblasti – a především v této oblasti – je nezbytné nalézt způsob uplatnění evropské solidarity.

Závěrem bych chtěla více než kdy předtím zdůraznit, že žadatelé o azyl a osoby žádající o mezinárodní ochranu jsou zranitelnými jedinci, kterým je třeba věnovat velmi zvláštní péči. Znamená to zejména, že by neměli být zadržováni.

Rozprava o směrnici o navracení je ukončena a všichni jsme se shodli. Není třeba ji znovu zahajovat při rozpravě o azylu.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise.(FR) Pane předsedající, chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kteří tu dnes vystoupili, a obzvláště zpravodajům. Přidám se pouze dvěma poznámkami, první ohledně záležitosti jazyka, která bude konkrétně určena pro paní Lefrançoisovou. Musím říci, že Komise považuje návrh, aby žadatelé o azyl obdrželi informace v jazyce, o němž lze předpokládat, že mu rozumí, za vyvážený. Cílem tohoto opatření je umožnit, aby žadatelům o azyl byly přiměřeným způsobem poskytnuty informace, a zároveň předcházet potencionálním případům zneužití ze se strany některých žadatelů.

Nyní bych chtěl poděkovat Parlamentu. Dovolte mi však vyjádřit údiv zejména nad příspěvkem pana Pirkera. Pane Pirkere, nemohu vám dovolit zkreslovat návrh Komise. Řekl jste, že přezkum dublinského nařízení by mohl vést ke kupčení s azylem, a to nemohu dovolit, není to možné a není to pravdivé. Návrh Komise nemění principy, z nichž dublinský systém vychází. Žadatelé o azyl si nebudou moci vybrat stát, v němž získají azyl, ačkoli je pravda, že odpovídající stát bude určen na základě objektivních kritérií, avšak s přihlédnutím k lidskému přístupu a především ke sjednocení rodiny.

Nemohu uvěřit tomu, že jako člen skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů nemáte na paměti tento problém, sjednocení rodiny. Nemohu vám dovolit zkreslovat tento návrh. Komisi se rovněž jedná o to, aby byly stanoveny jednoznačné záruky proti zneužití systému. Navrhli jsme, mimo jiné, mechanismus určení zranitelných osob. Samozřejmě, že členské státy musí zajistit spravedlivé a vyvážené uplatňování principů, které jsme navrhli.

Panu Bloklandovi bych chtěl říci, že je důležité nezaměňovat mise agentury FRONTEX s misemi podpůrného úřadu. Jsou rozdílné a vyžadují jiné schopnosti, chceme-li, aby žádosti o azyl byly v Evropě skutečně zpracovávány s nezbytnou přesností a humánností.

Nechápu, že Evropský parlament není schopen dosáhnout rozsáhlé shody, která by vycházela z práce zpravodajů. Jistě, patříte k různým politickým skupinám s odlišným politickým a filosofickým zaměřením, nezapomínejme však, že Evropa, která zažila pronásledování a vážné ohrožení životů pronásledovaných, není v této oblasti vzorem. Nejedná se o idealistické kázání, ale o věrnost našim hodnotám. Na tom trvám. Já osobně potřebuji značnou podporu Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, ve svém závěrečném příspěvku bych chtěl zdůraznit, že Rada vítá skutečnost, že Evropský parlament usiluje o dosažení brzkého pokroku ohledně těchto důležitých dokumentů a že uznává význam řádného fungování společného evropského azylového systému.

Mohu vás ujistit, že Rada nyní pečlivě zváží postoj, který Parlament k těmto návrhům zaujal, v práci, jež nyní probíhá v rámci příslušných orgánů Rady. Rada konkrétně do detailů prozkoumá pozměňovací návrhy Parlamentu s cílem zjistit, zda je možné se na nich shodnout, a v této práci jsme zatím nejvíce pokročili.

Chtěl bych se rovněž zmínit o zásadě solidarity. Několik vážených poslanců tu správně poukázalo na skutečnost, že některé členské státy jsou kvůli své zeměpisné poloze a demografické situaci skutečně vystaveny velkému tlaku na svůj azylový systém.

S tím vědomím Evropská rada zdůraznila zásadu solidarity v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, který byl přijat na podzim roku 2008. Pakt jednoznačně vyzývá k solidaritě, která vychází z dobrovolnosti a koordinovanosti a směřuje k lepšímu přerozdělení osob, jimž je přidělena mezinárodní ochrana, a ze schválené legislativy, jako je část programu Solidarita a řízení migračních toků, a poskytuje finanční prostředky na aktivity, do nichž se členský stát může zapojit, opět na dobrovolném základě.

Je třeba vzít na vědomí, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu může být užitečný pro přesuny v rámci Společenství, neboť usnadní výměnu informací. Kromě toho může úřad pomoci v situaci, kdy budeme čelit velkému tlaku, při koordinaci přemístění úředníků z jednoho členského státu do druhého. Toto nařízení však nemůže sloužit jako právní základ pro mechanismus přesunů v rámci Společenství.

Závěrem svého příspěvku mi dovolte uvést, že v této oblasti nás ještě čeká další práce, neboť Komise již oznámila svůj záměr předložit další legislativní návrhy, jejichž cílem je dokončit společný evropský azylový systém. Tyto návrhy se týkají postupů udělování azylu, norem pro kvalifikaci a pro získání statusu uprchlíka a zavedení systémů znovuusídlení pro osoby pod ochranou vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Musíme co nejrychleji dosáhnout pokroku a zároveň zajistit, aby rychlost nesnížila kvalitu. Jsem přesvědčen, že na tom se můžeme shodnout všichni.

 
  
MPphoto
 

  Antonio Masip Hidalgo, zpravodaj. (ES) Pane komisaři Barrote, máte moji podporu; to, oč žádáte tuto sněmovnu, máte ode mě jako zpravodaje, od prvního řádku mé zprávy. Chtěl bych rovněž říci, že toto odpoledne jste nám ve svých dvou příspěvcích předal právní, morální a historické ponaučení.

Jeden z dnešních řečníků tu zmínil efektivní právní ochranu. Jistě, efektivní právní ochrana je zásadním principem. Z toho důvodu trvám na tom, že žadatelé o azyl musí obdržet informace v jazyce, kterému rozumí, a ne v jakémkoli jiném. Pokud to nedodržíme, nedojde ani na efektivní právní ochranu, a toto prosím nepopírejte, neboť byste protiřečil zásadám zákona, na nějž jste se před chvílí odkazoval.

 
  
MPphoto
 

  Nicolae Vlad Popa, zpravodaj. – (RO) Stát, z nějž pocházím, Rumunsko, byl do roku 1989 pod vládou komunistického režimu, jejž by bylo možné nazvat dokonce zločineckým. Držel své občany, jako by se nacházeli v jednom velkém vězení. Přesto desetitisíce z nich riskovali své životy, utíkali ze země a žádali o politický azyl. Řadu těchto lidí znám a vím, jak je důležitá mezinárodní ochrana, a především ochrana, kterou poskytuje mechanismus politického azylu.

Nicméně je nezbytné, abychom byli schopni rozpoznat opravdové žadatele o azyl, jejichž žádost o politický azyl je zcela oprávněná. Zlepšením registračního systému můžeme jednoznačně tyto případy vyřešit mnohem rychleji. Zároveň bych však chtěl zmínit jiný problém, který se týká organizovaných sítí, konkrétně trestné činnosti sítí překupníků žadatelů o azyl. Ty dostávají obrovské částky peněz za převoz žadatelů o azyl do členských států Evropské unie. Domnívám se, že potírání této trestné činnosti musí být naším přednostním zájmem a je třeba navrhnout strategii jeho řešení.

 
  
MPphoto
 

  Jean Lambert, zpravodajka. − Pane předsedající, těší mě všeobecná podpora Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, jíž jsme toto odpoledne byli svědky, a chtěla bych velmi poděkovat kolegům za jejich spolupráci a za práci, kterou jsme odvedli společně.

Věříme, že tento úřad bude zřízen a zprovozněn co nejdříve. Jeho cílem je samozřejmě zlepšení důvěry mezi členskými státy, neboť fungování systémů udělování azylu se zlepšuje na základě praktické spolupráce mezi odborníky, odborné přípravy a všech ostatních zapojených prvků. Je možné, že budeme svědky toho, jak se členské státy se zlepšením důvěry budou méně zajímat o to, jestli musely spolupracovat závazným způsobem a plnit požadavky.

Uvítala jsem jednoznačný postoj pana komisaře k rozdílnosti misí podpůrného úřadu pro otázky azylu a agentury FRONTEX. Jedná se o zcela rozdílné záležitosti s naprosto odlišnými záměry, přestože spolupráce a fungování je v jejich rámci samozřejmě významným prvkem. Dotkli jsme se dnes jednoho prvku, jímž jsou informace o třetích zemích – o zemích původu osob, které žádají o mezinárodní ochranu. Je to jedna z věcí, jíž se bude podpůrný úřad pro otázky azylu zabývat: jakým způsobem shromáždit informace z různých zdrojů a uspořádat je do standardnější podoby, k níž budou mít lidé větší důvěru, že informace nejsou využívány k politickým účelům.

Dle mého názoru se řada z nás velmi pozastavuje nad tím, že jeden stát přijímá osoby z Čečenska s poměrně vysokým percentuelním podílem přijetí, zatímco jiný nedaleký stát z Čečenska nepřijímá nikoho. Pro řadu z nás je to vskutku těžké pochopit s vědomím toho, o čem jsme dnes hovořili. Důvěra v kvalitu informací a ve způsob, jímž budou v členských státech využity, je rovněž nesmírně důležitou součástí posílené spolupráce, které budeme svědky. Těšíme se, až se to stane skutečností.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise.(FR) Pane předsedající, nejsem schopen uspokojivým způsobem odpovědět, nechtěl bych však, aby otázky, které vznesl pan Busuttil, italští poslanci – pan Borghezio a pan Catania – a všichni ostatní ve svých příspěvcích, zůstaly nezodpovězeny; nicméně chci uvést, že problém, s nímž se nyní potýkáme ve Středomoří, se nesmí týkat pouze Malty a Itálie. Evropané si skutečně musí uvědomit, že situace, která zde byla vylíčena, je stále více tragická a dramatická.

Byl jsem osobně v Lampeduse a na Maltě a s oběma ministry jsem se setkal v Bruselu poté, co došlo k prvnímu incidentu. Bohudíky jsme byli schopni nalézt řešení. Záležitost však přednesu znovu před všemi ministry vnitra na příštím zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci na začátku června.

Budeme usilovat o to, abychom Maltě a Itálii poskytli co největší pomoc, nicméně Evropa a všechny členské státy se rovněž musí zapojit do situace, jejíž řešení nelze nechat pouze na dvou členských státech.

Musíme tedy tuto záležitost zvážit, což byl i námět celé této rozpravy, které proběhla a z níž vyplývá, že mezi Evropany je nutné posílit solidaritu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek, 7. května 2009.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. (RO) Systém EURODAC je klíčovým nástrojem pro správu údajů o žadatelích o mezinárodní ochranu a přistěhovalců, kteří byli zadrženi z důvodu ilegálního překročení hranic nebo kteří přesáhli dobu legálního pobytu na území členského státu.

Reforma nařízení o systému EURODAC vyřeší obtíže spojené s efektivitou jeho legislativních ustanovení, například co se týče zpoždění členských států při zasílání otisků prstů do ústředního systému EURODAC, výměna údajů o uprchlících, jimž byl přiznán tento status, v rámci konkrétního státu a nepřesné vymezení orgánů, které mají přístup k databázi EURODAC.

Domnívám se, že efektivnějšího využití databáze EURODAC dosáhneme, pouze pokud bude systém EURODAC používat stejnou technickou platformu jako systémy SIS II a VIS. Systém biometrické identifikace musí být pro systémy SIS, VIS a EURODAC totožný, čímž se zajistí jejich interoperabilita a nízké náklady.

Vyzývám Komisi, aby předložila legislativní návrhy nezbytné ke zřízení agentury, jejímž cílem bude správa těchto tří informačních systémů, aby se tyto tři nástroje mohly na jednom místě propojit, což z dlouhodobého hlediska zaručí jejich optimální součinnost a zabrání zdvojování působnosti a nesouladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi (ALDE), písemně. – Pane předsedající, velmi jsem uvítal myšlenku zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, neboť situace ve třetích zemích, zejména v Africe a na Středním východě, se stále zhoršuje. Stavím se proti jakýmkoli zmínkám o „pevnosti – Evropě“ odtržené od problémů třetího světa, které byly z velké části přímo nebo nepřímo zapříčiněny tehdejšími kolonizátory. Evropa se nemůže obrátit zády ke svým závazkům vůči zemím, které byly v minulosti bezohledně vykořisťovány.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu nabízí koordinovaný přístup ke společné evropské azylové politice. Souhlasím se zásadou solidarity v rámci Evropské unie, co se týče žadatelů o azyl. Hranice některých členských států tvoří vnější hranice Evropské unie, a z toho důvodu jsou tyto státy neustále vystaveny přílivům imigrantů.

Věřím, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu pomůže odlehčení zátěže zmíněných členských států.

 

13. Dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahující se na rozhodné právo ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích – Dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o rozsudcích a rozhodnutích ve věcech manželských, rodičovské zodpovědnosti a vyživovacích povinností – Rozvoj v oblasti trestního soudnictví EU (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. − Dalším bodem jednání je společná rozprava o

– zprávě pana Tadeusze Zwiefka předložené jménem Výboru pro právní záležitosti o dvoustranných dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahujících se na rozhodné právo ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje postup pro sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahujících se na rozhodné právo ve smluvních a mimosmluvních závazkových vztazích (KOM(2008)0893 – C6­0001/2009 - 2008/0259(COD)) (A6-0270/2009)

– zprávě pana Gérarda Depreze předložené jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o dvoustranných dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi o rozsudcích a rozhodnutích ve věcech manželských, rodičovské zodpovědnosti a vyživovacích povinností, o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje postup pro sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o odvětvových záležitostech a vztahujících se na soudní příslušnost, uznávání a výkon rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských, rodičovské zodpovědnosti a vyživovací povinnosti a na rozhodné právo ve věcech týkajících se vyživovacích povinností (KOM(2008)0894 – C6­0035/2009 – 2008/0266(CNS)) (A6 0265/2009), a

– zprávě paní Marie Grazie Paganové předložené jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o rozvoji v oblasti trestního soudnictví EU (2009/2012(INI)) (A6 0262/2009).

 
  
MPphoto
 

  Tadeusz Zwiefka, zpravodaj. – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, předně bych rád vyjádřil vřelé poděkování panu Deprezovi, zpravodaji z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, všem stínovým zpravodajům a představitelům českého předsednictví a Evropské komise za naši společnou práci. Přestože na začátku jednání byla naše stanoviska od sebe dosti vzdálená, podařilo se nám dosáhnout kompromisu, který nám, jak doufám, umožní, abychom v Radě dospěli ke shodě při prvním čtení.

Návrhem nařízení se zřizuje mechanismus, na jehož základě budou členské státy schopny znovu sjednávat, sjednávat a uzavírat dvoustranné dohody se třetími zeměmi v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních záležitostech. Předpokládá se, že obdobný mechanismus bude zaveden, i pokud jde o dvoustranné dohody v oblasti soudních pravomocí, uznávání a vymáhání rozsudků a rozhodnutí ve věcech manželských, rodičovské zodpovědnosti a vyživovacích povinností. Děje se tak v reakci na praktický problém, který vyvstal v důsledku stanoviska 1/03 Evropského soudního dvora k nové Luganské úmluvě, podle níž mají Společenství ve své kompetenci uzavírat vnější dohody ve stejném rozsahu, v jakém využívala pravomoci přijímat zákonné prostředky v oblasti soudní spolupráce v případech občanského práva podle čl. 61 písm. c) Smlouvy o ES.

Navrženým nástrojem se zřizuje zvláštní postup. Z tohoto důvodu musí být zákonné rámce navrženého mechanismu přísně omezeny v rozsahu své působnosti i časovém trvání. První podmínka je splněna omezením navrženého nařízení na dvoustranné dohody v oblastech soudní pravomoci a uznávání a vymáhání rozsudků a rozhodnutí v občanských a obchodních záležitostech. Druhá podmínka je splněna ustanovením o skončení platnosti, podle něhož ztrácí dohoda uzavřená na základě tohoto postupu automaticky svou účinnost v okamžiku, kdy Společenství uzavřou dohodu se třetí zemí.

Jsem si samozřejmě vědom potřeby zahrnout do zákonných rámců otázku výkonu vnějších kompetencí v oblasti, která zahrnuje specifický zákon týkající se smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů, a rovněž záležitosti manželského práva. Zdá se ovšem, že by v takovém případě bylo nutné jasně stanovit, že navržený mechanismus bude použitelný nejen v případě dohod o odvětvových záležitostech určených omezeným rozsahem tohoto návrhu, ale i v případě dalších dohod, jako jsou oboustranná porozumění a regionální dohody mezi omezeným počtem členských států a sousedních třetích zemí – i když samozřejmě pouze ve velmi omezených případech, ve specifických záležitostech a se záměrem řešení místních problémů.

Byl jsem skeptický, pokud jde o potřebu stanovit skončení platnosti na 31. prosince 2014, pakliže by, jak stojí v navrženém nařízení, měla Evropská komise předložit zprávu o uplatňování nařízení do 1. ledna 2014. Kompromisní návrh stanovit ukončení platnosti nařízení na 31. prosince 2019 umožňuje členským státům využít daný postup větší měrou a účinnějším způsobem.

I přes odlišný názor Evropské komise jsem toho mínění, že ve zprávě o uplatňování nařízení by Komise měla představit toto nařízení v souvislosti s dalšími legislativními nástroji, jako je nařízení Brusel I. Navržený mechanismus, jehož součástí je na straně Komise funkce dvoustupňové kontroly, bude nepochybně sloužit k zajištění soudržnosti s acquis. V navrženém postupu jsem se nicméně snažil dosáhnout co možná největší pružnosti a zkrácení lhůt určených pro odpovědi Komise a rovněž snížení byrokratické zátěže. Demokratický postup schvalování a úloha Evropského parlamentu jsou nepochybné, a trvám proto i na tom, aby Evropský parlament a členské státy byly informovány ve všech fázích, počínaje záměrem členského státu zahájit jednání se třetí zemí a konče uzavřením dohody.

Rád bych zdůraznil, že postup uplatňovaný při uzavírání dvoustranných dohod se třetími zeměmi nám dává jedinečnou příležitost ukázat, že Evropská unie je schopna řešit problémy svých občanů v jejich zájmu, což má svůj obzvláštní význam v kontextu hospodářské krize a euroskepticismu sílícího v mnoha členských státech. Závěrem chci, pane předsedající, říci, že i přes určité rozdíly v přístupu, týkající se specificky právních otázek, musíme v této věci, samozřejmě při zachování acquis communautaire, prokázat svůj pragmatismus.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Gérard Deprez , zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jak právě řekl pan Zwiefka, jednáme zároveň o dvou zprávách, z nichž každá má odlišnou oblast působnosti, ale má stejnou logiku a odpovídá shodným postupům.

První zpráva, jejímž zpravodajem je pan Zwiefka – a rád bych mu zde poděkoval za laskavost, kterou mi prokázal, i za jeho trpělivost s některými mými požadavky – se týká návrhu nařízení v rámci postupu spolurozhodování. Druhá zpráva, jejímž zpravodajem jsem já, obsahuje návrh nařízení, které stanovuje pouze postup konzultace s Evropským parlamentem.

Ve své podstatě, pane předsedající – a s tím souhlasím – jsou problémy, které se pomocí těchto dvou nástrojů snažíme řešit, vážné a velmi často tragické. Každý z nás slyšel či sám zná případy, kdy se manželství s osobou ze třetí země rozpadne a otec nebo ještě častěji matka tím ztratí právo vidět své děti, které si choť vzal či vzala s sebou do země svého původu nebo někam jinam, a někdy se ani není schopen či schopna dopátrat místa jejich pobytu. Totéž se týká možnosti domoci se platby výživného.

Není pochyb o tom, že tyto problémy jsou skutečné, vážné a tragické. Je tedy naléhavá a oprávněná potřeba pokusit se o nalezení řešení tohoto problému, a to zejména cestou sjednávání dohod se třetími zeměmi.

Avšak jak tento problém, jímž se dnes zabýváme, vznikl? Proč se evropské instituce tímto problémem musejí zabývat? Odpověď je jednoduchá. Ve všech těchto záležitostech spadá sjednání a uzavírání dohod s jednou nebo několika třetími zeměmi do výlučné pravomoci Společenství. Výlučně unijní povahu těchto záležitostí explicitně potvrzují rozsudky vynesené Soudním dvorem a stanoviska právních služeb. To znamená, že záležitost, která se jevila jako velmi jednoduchá, je ve skutečnosti poněkud složitější a citlivější. Otázka zní nyní takto: je z právního hlediska a na základě stávajících Smluv a judikatury Soudního dvora přípustné umožnit členským státům výkon jedné z výlučných pravomocí Společenství, a pakliže to je přípustné, tak za jakých podmínek?

Já sám, pane předsedající, nejsem žádný velký právní znalec. Nejsem vůbec právní znalec, ve stávajících Smlouvách jsem nicméně nenalezl žádný právní základ, který by Společenství výslovně dával možnost přenechat zcela nebo zčásti své výlučné pravomoci ve prospěch členských států. To znamená, že co se mne týče, mám ohledně samotného principu mechanismu, jehož návrh máme před sebou, velké nejasnosti a pochyby.

Musím nicméně zároveň připustit, že právní služby našich institucí otevřely dveře pro určitá řešení. To je zcela jasné. Tak například stanovisko vaší instituce, pane komisaři, cituji: „souhlasí, že je zákonná možnost, aby členské státy za výjimečných okolností a za zvláštních podmínek vykonávaly formálně i věcně vnější pravomoci Společenství“. Právní služba Evropského parlamentu je mnohem méně jednoznačná, i když i ona nabízí určité možnosti.

Základem pozměňovacích návrhů, které jsem předložil, a jednání, kterých jsem se účastnil a která se konala formou trialogu s Radou a Komisí, byly právě tyto velmi přesně formulované a omezující právní zásady. Jsem si, opakuji, velmi dobře vědom tragédií, které postihly některé naše spoluobčany, a jsem rozhodnut nešetřit úsilím, abych jim pomohl. Proto jsem nakonec souhlasil s kompromisem, který byl vyjednán s Radou a Komisí, přál bych si nicméně velmi jasně říci, pane předsedající, pane komisaři, že výlučné pravomoci Společenství musí zůstat zachovány ve své stávající podobě. Nesmí dojít k tomu, aby si členské státy nakonec na základě udělování bezpočetných odchylek a rozšiřováním oblasti působnosti nárokovaly to, co je výlučnou pravomocí Společenství. To je stanovisko, které jsem doposud hájil, a to je také stanovisko, které budu hájit i v budoucnu.

 
  
MPphoto
 

  Maria Grazia Pagano, zpravodajka.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych napřed všem vřele poděkovala, všem kolegyním a kolegům, poslancům a úředníkům, kteří přispěli k vylepšení textu, o němž budeme zítra hlasovat. Můj zvláštní dík patří panu Demetriou, jehož vynikající předchozí doporučení posloužilo jako východisko mé zprávy.

Ve své práci jsem si byla vždy velmi dobře vědoma potřeby vytvořit užitečné pokyny pro budování autentického evropského prostoru právní spolupráce a věřím, přesněji řečeno jsem přesvědčena, že z mé práce bude mít užitek i nadcházející švédské předsednictví, které bude stát před obtížným úkolem vypracování návrhu stockholmského programu.

Na znění zprávy jsem od začátku pracovala se dvěma ohledy: za prvé to byl ohled na to, že trestní řízení s sebou nese řadu významných důsledků pro základní svobody, a to jak na straně obětí zločinu, tak i na straně podezřelých a obžalovaných. Prioritou, kterou tento Parlament může jen sotva přecenit, a stěžejním bodem mé zprávy je tudíž důraz na dodržování lidských práv.

V doporučení byl obraně základních práv věnován velký prostor, přičemž zvláštní pozornost platila ochraně obětí, vězeňským podmínkám, právům vězněných osob a procedurálním zárukám včetně práva na seznámení se svými právy a na asistenci úředně přiděleného advokáta, právo na důkaz, právo na poskytnutí informací o povaze a důvodech obvinění a na zpřístupnění příslušných dokumentů ve srozumitelném jazyce, také právo na tlumočníka.

Druhý ohledem, který byl určující pro mou zprávu, je to, že jak je patrné ze zprávy o provádění haagského programu pro rok 2007, byla úroveň provádění, pokud jde o právní spolupráci na poli trestního práva, spíše nižší, přestože v jiných odvětvích, jako jsou občanská spolupráce, správa hranic a imigrační a azylové politiky, byly zaznamenány uspokojivé výsledky.

Je tudíž zřejmé, že je třeba učinit něco více. Zásada vzájemného uznávání, která je základním kamenem vzájemné spolupráce, nedošla ještě ani zdaleka v uspokojivé míře uznání. Musíme jít ke kořenu problému, najít příčiny tohoto neuspokojivě malého pokroku, abychom byli schopni přichystat ta nejúčinnější řešení.

Domnívám se, že hlavními příčinami je nedostatek recipročního vědomí a důvěry mezi státy, a ve zprávě proto kladu velký důraz na odborné školení, hodnocení, sdílení informací a osvědčené praxe.

Je-li řeč o odborném školení, neměli bychom zajisté přehlédnout výrazné kroky vpřed, které byly učiněny zásluhou Evropské sítě justičního vzdělávání a jejích školení. Podle mého názoru však musíme jít za rámec stávajícího modelu odborného vzdělávání, který je založen hlavně na vnitrostátních postgraduálních školách, abychom vybudovali společnou justiční kulturu, která zde stále chybí. Z tohoto důvodu jsem zdůraznila potřebu posunout se směrem k dobře organizovanému Evropskému vzdělávacímu institutu pro soudce a právníky, který by měl odpovídající prostředky, a zároveň ovšem poukázala na potřebu vyhnout se zbytečnému zdvojování existujících zařízení a zdůraznila významnou roli vnitrostátních škol.

Za druhé: potřebujeme účinnější a ucelený mechanismus hodnocení soudnictví, soudních orgánů a provádění směrnic Evropské unie. Zpráva proto navrhuje zřízení skupiny odborníků, kteří by trvale sledovali uplatňování práva Společenství a kvalitu a účinnost soudnictví, a to podle vzoru schengenského systému vzájemného hodnocení. Jejím cílem je rovněž odhalovat slabá místa v systému a legislativní nedostatky v záležitostech spolupráce v oblasti trestního soudnictví, a na základě toho poskytovat evropskému zákonodárnému orgánu veškeré informační zdroje, které jsou nezbytné k řádnému politickému a regulačnímu hodnocení.

A konečně též používání nových technologií, které mají velký význam pro sbírání údajů, posiluje stávající databázové systémy a předávání informací. Věřím, že zítřejší hlasování zopakuje skvělý výsledek, jehož bylo dosaženo ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Pane předsedající, chtěl bych samozřejmě poděkovat všem třem zpravodajům a dovolím si obrátit se nejprve na pana Zwiefku a pana Depreze. Komise je pochopitelně ráda, že bylo dosaženo kompromisu. S ohledem na to bylo správné, že od února probíhala intenzivní jednání a že jsme tak dospěli ke shodě na prvním čtení obou návrhů, které Komise předložila na konci roku 2008.

Jak zde pan Deprez velmi správně zdůraznil, jedná se o velmi citlivou oblast pro všechny zúčastněné instituce – Komisi, Radu i Evropský parlament. Děkuji všem stranám, že dospěly ke znění, které, jak se nám zdá, zohledňuje institucionální oprávnění Komise a zároveň dává určitou odpověď na legitimní očekávání členských států a Parlamentu.

Chtěl bych nicméně poznamenat, že se jedná o postup výjimečný, omezený rozsahem působnosti i časem a že výlučná pravomoc Společenství musí být v dotčených záležitostech v každém případě i nadále respektována. Můj postoj v této věci je velmi pevný a souhlasím s tím, co řekl pan Deprez, když poznamenal, že členské státy nesmí této situace využívat k tomu, aby si nárokovaly určité pravomoci a jednaly s Komisí v tom smyslu, aby se vzdala úmyslu předkládat návrhy.

Domnívám se, že v této věci je mezi námi naprostá shoda. V souvislosti s tím, co bylo řečeno, se pak také jedná o to, že díky této pružnosti budou mít členské státy možnost využívat v případech, kdy Společenství nebude vykonávat svou pravomoc, instituční rámec, s jehož pomocí budou moci občanům pomáhat, aby se domohli spravedlnosti ve třetích zemích, a to zejména v oblasti rodinného práva. Pravda je také to – a pan Zwiefka a pan Deprez na to upozornili – že musíme uvažovat o pravidlech vztahujících se na rozvod, opatrovnictví nad dětmi, právo na styk s rodiči a vyživovací povinnosti a o bolestných situacích, jež mohou nastat v důsledku nedostatečné legislativy, která by v těchto oblastech byla univerzálně použitelná na mezinárodní úrovni.

Návrh zákona použitelného na smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy by mohl mít rovněž příznivý vliv na řešení zcela konkrétních a specifických problémů, jako jsou například problémy související se silniční a říční dopravou či správou letišť nacházejících se na hranici několika států, jako je například letiště Basilej-Mulhouse-Freiburg. V souvislosti s tím, co bylo řečeno, se jedná o další použití institučního rámce, což musí, znovu opakuji, zůstat výjimkou.

Rád bych v každém případě poděkoval zpravodajům z Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci za práci, kterou odvedli, a děkuji jim rovněž za jejich porozumění, díky němuž bylo možné dospět ke shodě ještě před skončením parlamentního funkčního období.

Nyní bych se chtěl zmínit o zprávě paní Paganové, s jejímž přístupem i s obsahem její zprávy souhlasím. Vítám vzrůstající zájem Parlamentu o oblast trestního soudnictví, a to nejen, co se týče legislativní činnosti, ale i co se týče formování představy o tom, jak by evropské trestní soudnictví mělo vypadat v budoucnu.

Děkuji vám, paní Paganová, za podporu, kterou jste poskytla naší současné práci, protože připravujeme stockholmský program a uveřejnění sdělení, jež bude obsahovat doporučení na období let 2010 až 2014. Těší mne, že vaše zpráva plně podporuje zásadu vzájemného uznávání. Díky této zásadě dosáhla Unie velkých úspěchů, mj. i zavedení evropského zatýkacího rozkazu, a to vše je předběžná podoba reálné oblasti trestního soudnictví.

Zpráva se také zabývá obtížemi týkajícími se uplatňování zásady vzájemného uznávání a je pravda, že provádění a plné a konzistentní uplatňování mnoha stávajících nástrojů založených na zásadě vzájemného uznávání je nutno sledovat. Pravdou je však ale i to, že k žádnému vzájemnému uznávání nedojde, nezvýší-li se vzájemná důvěra mezi zákonnými orgány členských států. Tato důvěra představuje skutečně základní prvek vzájemného uznávání. Jsem proto vděčný Evropskému parlamentu za to, že hájí myšlenku vytvoření skutečně společné soudní kultury, jak jste zde, paní Paganová, před chvílí řekla.

Správně jste zdůraznila nezbytnost rozvoje odborného vzdělávání pro právnické profese, odborného vzdělávání v oblasti evropských mechanismů, vztahů se Soudním dvorem, používání nástrojů vzájemného uznávání, právní spolupráce a srovnávacího práva. V tomto bodě s vaší zprávou plně souhlasím a domnívám se, že odborné vzdělávání soudců a výměnné pobyty soudců mezi členskými státy budou ve stockholmském programu klíčem k budoucnosti této evropské oblasti práva, o niž tolik stojíme.

Také Justiční fórum, které je místem setkávání různých sítí právních odborníků, bude hrát zásadní úlohu ve zvyšování povědomí právníků o evropském rozměru jejich aktivit a s pomocí Unie budou tito právníci spolupracovat na zajištění skutečné výměny znalostí osvědčených postupů.

Komise rovněž souhlasí s návrhem, který je součástí této zprávy a za který skutečně děkuji, mechanismu hodnocení, který by se neomezoval pouze na provedení nástrojů Unie, ale který by se týkal i v obecnějším smyslu stavu soudnictví v členských státech.

Bude hodnotit jeho účinnost, jeho rychlost a respektování záruk obhajoby. Práce v této záležitosti již začala a je vedena myšlenkou, kterou přednesl ministr spravedlnosti Nizozemska, vytvoření mechanismu hodnocení, s jehož pomocí by bylo možné měřit, jakým způsobem soudy postupují, pokud jde o dodržování zásad právního státu, přičemž by se samozřejmě využilo stávajícího aparátu a zároveň by vznikla i přidaná hodnota v podobě politického monitorování. Na základě těchto hodnocení pak bude možné vydávat doporučení.

Komise považuje navíc za příznivé, že se Evropský parlament zvýšenou měrou zabývá jejími hodnotícími mechanismy. To by se, pane Deprezi, mohlo stát příležitostí k tomu, abychom Parlament zahrnuli do činnosti odborných skupin, které budeme zakládat v tomto roce, jakož i v letech následujících.

Zmínil jste se dále o provádění nového rozhodnutí o Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust). I zde souhlasíme s přístupem navrženým ve zprávě ohledně užitečnosti prováděcího plánu a setkávání odborníků s členskými státy. Díky těmto věcem budeme schopni provádět nové rozhodnutí o Evropské jednotce pro soudní spolupráci s patřičnou rychlostí.

A nakonec, zpráva trvá na využívání nových technologií v soudnictví. Za účelem využívání možností informačních a komunikačních technologií na poli soudnictví byla spuštěna Evropská strategie pro elektronické soudnictví (justice).

Tato strategie již funguje a mohu zde pouze poděkovat Evropskému parlamentu za jeho práci a za ujednání, k nimž jsme v této oblasti společně dospěli. Jsem rovněž přesvědčen, že na základě společného úsilí uspějeme i v budování oblasti trestního soudnictví, oblasti práva, jež by svým charakterem měla odpovídat společenství občanů, kteří mají celkem odůvodněné právo na kvalitní soudnictví, a to bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, vítám, že se mi naskytla tato příležitost promluvit o třech důležitých legislativních návrzích, a děkuji zpravodajům za rozsáhlou práci, kterou ve svých zprávách odvedli. Rád bych se nejprve zastavil u prvních dvou návrhů a následně se zaměřil na třetí návrh, který se týká problému dalšího rozvoje trestního soudnictví v rámci EU.

Cílem těchto dvou návrhů, pojednaných ve zprávě pana Zwiefka a pana Depreze, je zavedení postupu, který umožní členským státům sjednávat a uzavírat dohody se třetími zeměmi o aspektech soudní spolupráce v občanských záležitostech spadajících do výlučné pravomoci Společenství.

První návrh, schvalovaný na základě postupu spolurozhodování, se týká rozhodného práva v oblasti smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Druhý návrh, schvalovaný na základě postupu konzultace, se týká některých záležitostí rodinného práva.

Chtěl bych zdůraznit, že postup zaváděný těmito dvěma budoucími nařízeními je navržen způsobem, který zajišťuje integritu práva Společenství. Před schválením sjednávané dohody Komise ověří, že chystaná smlouva neomezuje účinnost práva Společenství ani nenarušuje řádný chod systému založeného na jeho pravidlech. Komise rovněž ověří, že chystaná dohoda nenarušuje politiku vnějších vztahů, jak ji určují rozhodnutí Společenství.

Bylo by ve skutečnosti možné tvrdit, že mají-li členské státy možnost sjednávat a uzavírat dohody se třetími zeměmi, které jsou slučitelné s právem Společenství, rozšiřuje se tím oblast působnosti práva Společenství na země ležící mimo Evropskou unii.

Postup stanovený těmito dvěma návrhy se bude uplatňovat především na sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod mezi členským státem a třetími zeměmi. V některých případech se ovšem bude uplatňovat také na sjednávání a uzavírání regionálních dohod mezi více než jedním členským státem a/nebo více než jednou třetí zemí. Co se týče regionálních dohod, postup stanovený tímto návrhem v oblasti rodinného práva se bude uplatňovat i na pozměňování a znovusjednávání dvou již platných úmluv mezi severskými zeměmi. Co se týče návrhu v oblasti rozhodného práva, bude do jeho působnosti ve skutečnosti náležet pouze několik regionálních dohod. Tyto dohody by se mohly týkat například provozování letiště nacházejícího se v pohraniční oblasti, vodních cest využívaných společně dvěma nebo více zeměmi či přeshraničních mostů a tunelů.

Postup stanovený v těchto dvou návrzích je založen na vysokém stupni důvěry a spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Je navržen mechanismus, který umožňuje řešit situace, kdy Komise na základě svého hodnocení dospěje k závěru, že sjednávání či uzavření dohody nelze schválit. V takových situacích zahájí dotčený členský stát a Komise jednání s cílem nalezení společného řešení.

Předsednictví jménem Rady věří a očekává, že bude možné dosáhnout shody ohledně návrhu v oblasti rozhodného práva během prvního čtení. Mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou proběhla konstruktivní jednání, během nichž se těmto třem institucím podařilo vyřešit řadu obtížných problémů.

Vzhledem k tomu, že návrh v oblasti rozhodného práva se z větší části shoduje s návrhem v oblasti rodinného práva, je pochopitelné, že změny provedené v prvním návrhu byly převzaty i v návrhu druhém, a to i přesto, že schvalování tohoto návrhu se neřídí postupem spolurozhodování. V zájmu dobrého zákonodárství je více než žádoucí zachovat paralelismus obou znění.

Na závěr bych rád učinil několik poznámek stran parlamentního doporučení týkajícího se rozvoje trestního soudnictví v EU, což je předmětem zprávy paní Paganové.

Rady plně souhlasí s významem vzájemného uznávání jako úhelného kamenu soudní spolupráce v rámci EU. Domníváme se, že by mělo dojít jak k jeho rozšíření – prostřednictvím přijetí dalších právních nástrojů v budoucnu – tak k jeho prohloubení prostřednictvím účinnějšího uplatňování nástrojů vzájemného uznávání, jež byly až doposud přijaty.

Rada by v této souvislosti chtěla Parlament upozornit na skutečnost, že v současnosti probíhá dokončování čtvrtého kola vzájemných uznávání praktického uplatňování evropského zatýkacího rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.

Odborníci v kontextu této řady vzájemných uznávání rovněž zkoumali otázky vztahující se na vzájemné dopady evropského zatýkacího rozkazu či v obecnějším smyslu zásady vzájemného uznávání na straně jedné a zásady proporcionality na straně druhé. Zásada proporcionality musí být ovšem vyvažována další zásadou, které Parlament také přisuzuje velký význam – a sice zásadou subsidiarity. Skutečnost je taková, že soudní orgány v různých členských státech mají odlišné názory na to, co naplňuje skutkovou podstatu závažného trestného činu.

Rada se těší na další spolupráci s Parlamentem a Komisí při vytváření systému horizontálního a průběžného hodnocení a provádění politik a právních nástrojů EU.

Co se týče otázky odborného vzdělávání soudců, sdílí Rada stanovisko Parlamentu, že je potřeba podporovat rozvíjení soudní kultury EU, mj. prostřednictvím podpory přímých výměnných pobytů mezi soudci, státními zástupci a soudními zaměstnanci rozdílných členských států, a aktivně rozvíjet Evropskou síť justičního vzdělávání.

Rada rovněž sdílí názor Parlamentu na potřebu rychlého a účinného provádění nových rozhodnutí Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) a Europolu.

Závěrem bych Parlamentu rád poděkoval za rozsáhlou a důkladnou práci, již na těchto třech zprávách, které tu máme dnes odpoledne před sebou, odvedl.

 
  
MPphoto
 

  Gérard Deprez, předseda Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. – (FR) Pane předsedající, nebude to arci jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, nýbrž spíše jménem mé skupiny, využiji-li této krátké chvíle k tomu, abych vyjádřil svou nanejvýš příznivou reakci na zprávu paní Paganové. Blahopřeji vám k této zprávě, paní Paganová. Domnívám se, že jste při sepisování této zprávy vypracovala nebyčejně podrobný soupis bodů, které by se měly, pane komisaři, objevit přednostně ve stockholmském programu, který, jak vím, Komise nyní aktivně chystá.

Dovolte mi, abych zde ještě nad to, co zde již bylo řečeno ohledně důležitosti hodnocení odborného vzdělávání soudců, upozornil na dva momenty, které mají zásadní význam pro otázku vzájemné důvěry a které jsou základem toho, co by se v budoucnu mohlo stát vzájemným uznáváním. Za prvé nezávislost soudnictví. V současnosti řada členských států EU nemá soudnictví, které by bylo nezávislé na politické moci či jiných mocenských strukturách. To je skandál a s tímto skandálem je třeba skoncovat.

Za druhé procedurální záruky. Dokud si nemůžeme být jistí, že lidé, kteří jsou podezřelí či obvinění ze spáchání některého druhu trestného činu, v některých zemích nemají procedurální záruky obdobné těm, které existují v jiných zemích, dočká se zásada vzájemného uznávání jen obtížně širšího přijetí. Přál bych si, aby se tato záležitost zásadního významu stala předmětem této rozpravy. Blahopřeji, paní Paganová.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor , jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Hranice národních států stanovené po druhé světové válce znamenaly rozdělení jednotlivých společenství a rodin. Rád bych vám pověděl o jednom takovém příkladu z nepříliš vzdálené části Evropy. Szelmenc byl svého času částí Maďarska. Nyní se jedna jeho část, Nagyszelmenc, nachází na území Slovenska, které je členským státem Evropské unie, a jeho druhá část, Kisszelmenc, je na Ukrajině.

Před 23. prosincem 2005 nebyl mezi těmito dvěma vesnicemi dokonce ani hraniční přechod. Rodiče, děti a příbuzní zde žili 60 let naprosto odděleni jedni od druhých, takže se po několik desetiletí nemohli stýkat. EU jim dala toužebně očekávanou příležitost, aby zde otevřeli hraniční přechod, a svou situaci tak změnili. Příklad, který zde zmiňuji, je jen jedním z mnoha set či tisíců podobných a je současně argumentem ohledně toho, proč nyní vedeme diskusi o této zprávě.

Návrh nařízení stanovuje postup týkající se soudní pravomoci, kterou lze vykonávat mezi členskými státy a třetími zeměmi ve vztahu k záležitostem rodinného práva, otcovské odpovědnosti a vyživovacích povinností. Toto nařízení nebude nahrazovat zákony Společenství, nýbrž má být použito jen tehdy, když dotčený členský stát prokáže, že na základě hospodářských, zeměpisných, kulturních či historických vztahů, zejména mezi členským státem a příslušnou třetí zemí, je zde zvláštní zájem na podepsání dvoustranné odvětvové dohody se třetí zemí. Komise zároveň prohlašuje, že navrhovaná dohoda má pouze omezený vliv na jednotné a důsledné uplatňování platných nařízení Společenství a na fungování systému prováděného na základě těchto zmíněných nařízení.

Chtěl bych poděkovat zpravodaji, panu Deprezovi, že se ujal práce na této důležité záležitosti, ovlivňující životy občanů uvnitř i vně EU, zejména i proto, že se v tomto dokumentu podařilo dosáhnout rovnováhy mezi zákonnou soudní pravomocí institucí Společenství a národních států.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Medina Ortega, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že návrhy nařízení, které nám byly předloženy Komisí, jsou důležité a nezbytně potřebné a že na druhé straně bylo neméně důležité a nezbytně potřebné pro nás v Evropském parlamentu, abychom trvali na zásadě, na níž trvali i tito dva zpravodajové, pan Zwiefka a pan Deprez, totiž na zásadě pravomoci Společenství.

Jedná se o otázku pravomoci Společenství, kterou je rozumné z určité části svěřit zodpovědnosti členských států, jež by některé tyto pravomoci vykonávaly, ale jak řekl pan Barrot, musely by být omezeny v rozsahu působnosti a časového trvání. Přestat vykonávat pravomoc Společenství je zcela vyloučeno a ani Rada, ani Komise, ani Parlament nemohou zrušit tyto pravomoci Společenství.

Je-li takto stanoveno, že se jedná o výjimečný postup, pak bude, domnívám se, možné přijmout tento balík opatření během prvního čtení, budou-li zítra, jak věřím, Parlamentem přijaty pozměňovací návrhy, které již byly projednány a předloženy. Věřím nicméně také, že se v další fázi i následně ze strany Komise dočkáme pokroku v rozvoji skutečného evropského systému soukromého práva. To se stává stále větší nutností, jak na to poukázal například pan Sógor ve své předchozí řeči. Hovoříme zde o problémech, které se zcela bezprostředně dotýkají lidí, a do té míry, do jaké budeme jejich problémy schopni řešit, si budou lidé uvědomovat, že Evropská unie má svou funkci.

Na závěr bych, pane předsedající, chtěl poblahopřát mám kolegům poslancům, panu Deprezovi a panu Zwiefkovi, a poděkovat Komisi a Radě za jejich ochotu společně pracovat na tomto problému.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, ráda bych poděkovala paní Paganové za její vynikající zprávu a její spolupráci při navrhování kompromisních pozměňovacích návrhů, které obsahují například i některé mé návrhy.

Myslím, že Evropský parlament dává najevo pevné odhodlání, pokud jde o jeho budoucí cíle v oblasti evropského trestního soudnictví, přičemž tyto cíle jsou dvojí – vydávat pachatele trestných činů do rukou spravedlnosti a hájit práva obžalovaných a obětí. Zpráva velice jasně upozorňuje na klíčové otázky, jako je potřeba sledovat provádění legislativy; zlepšit odborné vzdělání soudců, státních zástupců a obhájců; a nová legislativa, jak zdůraznil Gérard Deprez, která přinese procedurální záruky.

Evropský zatýkací rozkaz je účinným nástrojem, jak vydávat pachatele trestných činů do rukou spravedlnosti, a stalo se k mé velké lítosti, že se proti němu britští konzervativci postavili. Musíme nicméně zajistit – a rovněž vlády to musí zajistit – aby evropské zatýkací rozkazy nebyly zneužívány k řešení triviálních případů, jako je stíhání lidí, kteří zcizili vepře či nezaplatili hotelový účet. Nesmí být zneužívány ani k loveckým výpravám za účelem vyslýchání, jejich vlastním zaměřením je navracení osob za účelem jejich obžalování a trestního stíhání.

Evropský zatýkací rozkaz – jak zde již řekli i jiní – a vůbec celé trestní soudnictví je založeno na vzájemné důvěře. Členské státy tak musí dokázat, že si tuto důvěru zaslouží tím, že budou mít vysoce kvalitní právní systémy a že budou respektovat například Evropskou úmluvu o lidských právech a rozsudky štrasburského soudu. Nemůžeme dopustit, aby lidé byli na základě evropského zatýkacího rozkazu navraceni do země EU, z níž jsou pak odeslání do třetí země k mučení. Jestliže dojde k odmítnutí Štrasburku, je třeba použít záruk základních práv, které jsou součástí evropského zatýkacího rozkazu. Myslím, že vlády EU se problémem odstranění zásadních odlišností existujících v různých právních systémech a nedůsledného respektování lidských práv a práv na spravedlivé soudní řízení příliš nezabývaly.

Musíme se rovněž snažit o zajištění toho, aby kvalita legislativy v oblasti trestního soudnictví byla v budoucnu lepší. Doufejme, že po Lisabonu – jsem ráda, že český Senát ratifikoval Lisabonskou smlouvu – bude od členských států přicházet méně náhlých a naléhavých návrhů, které nikam nevedou, a v případě, že jsou i schváleny, nedojde nikdy na jejich řádné provedení. Celoevropské soudnictví a vysoká úroveň práva mají zásadní význam pro naše občany, když cestují, pracují či zakládají svůj podnik v jiných zemích a když se lidé musejí pokoušet o vysvětlení svých důvodů v cizím jazyce. Je nejvyšší čas zajistit, aby každý, kdo bude zadržen v rámci trestního řízení jiného členského státu, byl seznámen se svými právy a dostalo se mu řádné právní pomoci a tlumočnické a překladatelské služby.

Jsem konečně velmi zklamána tím, že vláda Spojeného království byla jednou z těch, které blokovaly opatření týkající se procedurálních práv. Doufám, že v budoucnu svůj názor změní.

 
  
MPphoto
 

  Luca Romagnoli (NI).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, se zprávami, o nichž zde diskutujeme, souhlasím zčásti.

Zpráva pana Zwiefka je stravitelná snáze, protože jejím přičiněním bude postup sjednávání a uzavírání dvoustranných dohod o odvětvových aspektech mezi členskými státy a zeměmi, které nejsou členy EU, homogennější a vzato kolem a kolem transparentnější.

Co se týče zprávy pana Depreze, souhlasím v zásadě s její druhou polovinou, když se zabývá nezbytnou slučitelností podmínek, kterou požaduje Komise s ohledem na náš záměr vytvořit politiku Společenství týkající se vnějších vztahů v odvětví soudní spolupráce. Pokud jde nicméně o možnost členských států uzavírat samostatně dohody, jsem takovou možností jako vlastenec samozřejmě potěšen a věřím, že tento postup nemusí být nutně omezen rozsahem své působnosti a časem trvání.

Konečně se musím upřímně přiznat, že mám jisté pochybnosti o doporučení Evropského parlamentu paní Paganové. Jsem jí vděčný za to, že připomněla a podpořila používání elektronického soudnictví (e-justice), a to tím spíš, že jsem byl zodpovědný za vypracování této zprávy, a stále ještě mám pocit vděčnosti k těm, kdo spolupracovali na zajištění jejího úspěchu. Moje povědomí o tématech týkajících se základních svobod obětí a rovněž podezřelých a obžalovaných, jakož i potřeba provádět odborné vzdělávání soudců a právních činitelů mne ovšem přivádějí k poznámce, že v této oblasti máme před sebou stále ještě dlouhou cestu – přinejmenším my v Itálii. Co se týče evropského zatýkacího rozkazu, přerůstají moje pochyby upřímně řečeno do otevřené opozice. Děkuji nicméně zpravodajům za to, že se těmito tématy tak zdatně a důkladně zabývali.

 
  
MPphoto
 

  Panayiotis Demetriou (PPE-DE).(EL) Pane předsedající, rád bych se také připojil k blahopřání těmto třem zpravodajům, panu Zwiefkovi, panu Deprezovi a paní Paganové. Zejména bych jako stínový zpravodaj rád poblahopřál paní Paganové k její zprávě a poděkoval jí za její milá slova a zároveň jí poděkoval za to, že se mnou při přípravě této zprávy tak těsně spolupracovala. Rád bych také vyjádřil své uspokojení nad skutečností, že jak sdělil pan komisař, Komise přijímá téměř všechny body, které jsou součástí zprávy. Vzhledem k tomu plně podporuji zprávu paní Paganové a samozřejmě i vše, co zde dnes ve sněmovně řekla.

Pane komisaři, uplynulo již 10 let od doby, co Evropská rada oznámila v Tampere, že přijala jako svůj strategický cíl učinit z Evropské unie oblast svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, 10 let od prohlášení, že úhelným kamenem soudní spolupráce je vzájemná důvěra a uznávání rozhodnutí nejvyšších soudů. Musím říci, že se toho v tomto směru učinilo jen málo.

Tak zatímco v případě občanského práva se podařilo prosadit několik věcí, v případě práva trestního nedošlo k téměř žádné změně. Věříme, že s přijetím Lisabonské smlouvy nastane i v tomto směru větší pokrok.

Pane komisaři, ani tento návrh týkající se minimálních procedurálních záruk se nepodařilo prosadit a náš požadavek je – a tato slova směřují i k Radě – abyste jej prosadil. Na závěr chci říci, že mezi jednotlivými soudními systémy samozřejmě existují rozdíly, ale je v nich i prostor pro sjednocení. Z tohoto důvodu je třeba, aby bylo provedeno doporučení týkající se vytvoření výboru moudrých osob, které budou zkoumat všechny rozdíly a podobnosti v daném právu, abychom měli k dispozici konkrétní odborná doporučení poukazující na paralely v našich zákonech a vzájemnou důvěru v soudní systémy.

 
  
MPphoto
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE).(PL) Pane předsedající, na poli občanského soudnictví existuje bez ohledu na acquis communautaire řada dvoustranných dohod, které byly uzavřeny mezi členskými státy a třetími zeměmi. V souladu s čl. 307 Smlouvy o ES mají členské státy odstranit všechna ustanovení, která se v těchto dohodách případně nacházejí a která jsou neslučitelná s acquis.

Ve svém stanovisku č. 1/03 z února 2006 se Soudní dvůr vyjádřil, že Společenství získalo výlučnou pravomoc k uzavírání mezinárodních dohod se třetími zeměmi o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzniká tak otázka stran toho, zda by všechny stávající či navrhované dvoustranné dohody s těmito zeměmi a o těchto věcech měly být nahrazeny dohodami Společenství. Nebo by členské státy měly mít i nadále ve své kompetenci uzavírat tyto dohody v případech, kdy se nedotýkají zájmu Společenství?

Tento postup, který představuje výjimku z pravidla, musí nicméně podléhat velmi konkrétně stanoveným podmínkám vztahujícím se k rozsahu působnosti tohoto mechanismu a době jeho účinnosti. Je proto důležité, aby Komise vytvořila strategii a stanovila priority s ohledem na rozvoj politiky vnějších vztahů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech.

 
  
MPphoto
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Pane předsedající, budu stručný, protože zde mohu vyslovit jen své uspokojení nad způsobem, jímž Parlament pomohl vrhnout světlo na tuto oblast práva, soudnictví, bezpečnosti a svobody, kterou si v Unii přejeme vybudovat; vítám vše, co zde bylo řečeno, zejména pokud jde o zásadu vzájemného uznávání, která nás sama odkazuje k vzájemné důvěře mezi soudci.

Je pravda, jak zde bylo velmi dobře vysvětleno, že prostor pro sjednocování v soudních systémech existuje, přičemž v případě trestního řízení by tyto systémy měly být formalizovány jen s pomocí minimálního množství postupů. Jsem skutečně přesvědčen, že tím vším se připravuje cesta k dobré podobě stockholmského programu, a rád bych za to Parlamentu poděkoval.

Co se týče ostatního, mohu potvrdit, že bude opravdu možné nalézt instituční rámec pro dvoustranné dohody, ale že Společenství a Komise musí mít výlučnou kompetenci. To mohu říci. Nechci dále protahovat tuto rozpravu. Je třeba probrat ještě spoustu věcí.

Především chci vyjádřit své poděkování Parlamentu a musím říci – protože ke slovu už se znovu nedostanu – že mne moje zkušenost komisaře velice obohatila, neboť se skutečně domnívám, že dobré spojenectví mezi Komisí a Evropským parlamentem může často – a omlouvám se předsednictví, že to tak říkám, ale je to pravda – postavit do popředí a prosadit obecný evropský zájem.

Mé poděkování ale samozřejmě patří i předsednictví za poskytnutou podporu. Mezi všemi těmito třemi institucemi musí existovat synergie; mé díky nicméně patří Evropskému parlamentu, který nám dnes večer opět přinesl velmi dobrou zprávu. Děkuji vám, paní Paganová.

 
  
MPphoto
 

  Jan Kohout, úřadující předseda Rady. − Pane předsedající, tato rozprava je velmi zajímavá a zdá se, že jsme velice blízko dosažení dohody o návrhu v oblasti rozhodného práva při prvním čtení. Snad mohu říci, že se nejedná o pouhou dohodu, ale o dohodu spravedlivou a vyváženou. Tato dohoda je, domnívám se, vynikající ukázkou dobré spolupráce mezi Parlamentem, Komisí a Radou.

Jsem přesvědčen, že členské státy dobře využijí postupu stanoveného oběma budoucími nařízeními a že jim umožní vytvořit odpovídající právní rámec pro jejich vztahy s některými třetími zeměmi, s nimiž je váží specifická pouta.

Jak jsem zdůraznil již dříve, dohoda o návrhu v oblasti rozhodného práva, dosažená při prvním čtení, má vzhledem k tomu, že oba texty jsou téměř totožné, určitý dopad na návrh v oblasti rodinného práva. Naše dohoda při prvním čtení tudíž připravuje cestu i brzkému přijetí druhého návrhu. A to je zajisté žádoucí vývoj.

Značný počet členských států má obrovský zájem na tom, aby byly schopny uzavírat dohody se třetími zeměmi v záležitostech rodinného práva, jako je opatrovnictví dětí, právo na styk dítěte s oběma rodiči a vyživovací povinnosti, což může vyplývat například ze specifických historických či sociálních vazeb s těmito zeměmi.

Jménem Rady bych na závěr rád Parlamentu poděkoval za jeho inspirativní doporučení ohledně rozvoje trestního soudnictví v EU, což je tématem zprávy paní Marie Grazie Paganové. Rád bych Parlamentu poděkoval za tuto plodnou rozpravu a za vynikající výsledek.

 
  
MPphoto
 

  Tadeusz Zwiefka, zpravodaj. – (PL) Pane předsedající, když jsme s touto prací začínali, byli jsme si vědomi, že se pohybuje na tenkém ledě. Na jedné straně to byla výjimečná povaha a neobvyklá důležitost právních nástrojů, na nichž jsme pracovali. Na straně druhé tu bylo vědomí toho, že čas běží a neodvratně se blíží konec volebního období Evropského parlamentu, a za třetí a nakonec též očekávání jak ze strany členských států, tak občanů Evropské unie, že přinejmenším na určitou přesně stanovenou dobu by tu existovala pomoc při řešení záležitostí, které jsou pro ně velmi obtížné a zároveň velmi důležité.

Pouze díky naší vůli dosáhnout dobrého výsledku, a přitom ovšem zachovat ve vší úplnosti ohled na právo Společenství, a díky naší vůli vytvořit nástroj, který bude odpovídat právnímu systému EU, a díky naší chuti pracovat společně se nám podařilo dojít až do této fáze, že dnes uzavíráme tuto rozpravu, která pravděpodobně povede k tomu, že svého úspěchu dosáhneme už na prvním čtení.

Rád bych proto ještě jednou vyjádřil své upřímné díky panu Deprezovi za jeho nepolevující snahu zastavit nás vždy ve chvíli, kdy bychom mohli překročit určité mantinely. Rád bych také vyjádřil upřímné poděkování panu Kohoutovi za neobvykle dynamickou práci představitelů českého předsednictví a panu komisaři Barrotovi za skutečně dokonalou spolupráci s představiteli Komise. Rád bych také poděkoval kolegům poslancům, kteří zde dnes mluvili a kteří po celou dobu naší práce přispívali k jejímu konečnému úspěchu, a rovněž našim spolupracovníkům, především všem pracovníkům Výboru pro právní záležitosti, kteří se celým svým srdcem a svým vysokým pracovním nasazením podíleli na jejím konečném úspěchu.

 
  
MPphoto
 

  Gérard Deprez , zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, bude mi stačit méně než dvě minuty. Domnívám se – abych odpověděl na to, co jsem pochopil jako výzvu ze strany Rady a přání pan