Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 14. září 2009 - Štrasburk

21. Lesní požáry v létě 2009 (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem programu je prohlášení Komise o lesních požárech v létě 2009.

  Stavros Dimas , člen Komise. − (EL) Paní předsedající, rád bych především vyjádřil svou podporu těm, kdo byli nedávnými lesními požáry postiženi.

Společenství v létě významně přispělo k likvidaci mnoha komplikovaných lesních požárů, které vypukly v různých členských státech. Významnou úlohu sehrál pilotní program taktické rezervy EU pro boj s lesními požáry, na jehož základě byla poskytnuta pomoc členským státům zasaženým lesními požáry.

Rád bych poděkoval zejména Evropskému parlamentu za to, že schválil finanční prostředky určené pro tento pilotní program. Dále musím říci, že tento pilotní program představuje jen malou část ajen dílčí provedení návrhů a námětů ze zprávy Michela Barniera, kterému chci rovněž vyjádřit své poděkování.

Tento pilotní program významně posílil mechanismus civilní ochrany Společenství, a tím i prostředky na pomoc zemím zasaženým přírodními katastrofami.

Francie, Itálie, Španělsko a další členské státy Evropské unie využily mechanismu civilní ochrany Evropského společenství k poskytnutí vzdušných protipožárních zdrojů v Řecku, Itálii, Portugalsku a dalších zemích. V rámci pilotního programu tak byla vlastně poprvé při likvidaci požárů zapojena dvě protipožární letadla Společenství společně s řeckými, portugalskými a francouzskými vzdušnými zdroji, a společně tak vytvořily nezávislou hasičskou jednotku Společenství.

Při těchto nedávných požárech se znovu ozvalo množství hlasů – z řad politiků, vědců, novinářů i prostých občanů – volajících po vytvoření specializované protipožární síly na evropské úrovni, která by dokázala přímo a účinně zasáhnout, když jsou vnitrostátní protipožární zdroje nedostačující.

V tomto směru bylo vynaloženo obrovské úsilí s cílem vytvořit nezávislou zásahovou sílu k boji proti lesním požárům, a jak jsem již uvedl, podpora Evropského parlamentu byla rozhodujícím faktorem. Umožnila nám to zajistit finanční prostředky k pronájmu protipožárního letectva a letos v létě, v období od 1. června do 30. září, jsme prvně sestavili a pověřili leteckou protipožární sílu pod dohledem Evropské komise – evropskou taktickou rezervu pro boj s lesními požáry –, jejíž letectvo se zapojilo do boje s požáry v nejrůznějších zemích. Tato jednotka, abych byl přesný, byla povolána v šesti z devíti případů, kdy byl mechanismus civilní ochrany Společenství požádán o pomoc.

Vnitrostátní letecké zdroje, ať už řecké, portugalské, italské či z jiných zemí, vlastně doplnilo protipožární letectvo, které patří pouze Společenství a létá pod vlajkou Evropské unie, nikoli pod vlajkou některého z členských států.

Cílem tohoto pilotního programu bylo vyplnit mezery v letecké kapacitě členských států, nikoli nahrazovat dostupné vnitrostátní letecké zdroje. Tento rok, jak jsem uvedl, bylo pronajaté rezervní letectvo použito v Portugalsku, na jihu Francie a na Korsice, v Itálii a Řecku a v oblasti Attického polostrova, kde byly největší požáry. Toto letectvo má základnu na ostrově Korsika, takže se pro účely zásahu nachází přibližně ve stejné vzdálenosti od obou stran Středomoří.

Domnívám se, že nyní naléhavě potřebujeme vytvořit nezávislou jednotku, která by se na úrovni Společenství zabývala řešením přírodních katastrof. Věříme, že se tento pilotní program v budoucnu stane jádrem evropské síly rychlé reakce v boji proti lesním požárům a jiným přírodním či člověkem způsobeným pohromám.

Samozřejmě, že zde existují určité rozdílné pohledy v otázce lesních požárů, kdy se ve věci lesního hospodářství a civilní ochrany někteří lidé odkazují na zásadu subsidiarity. Existují však také výhrady ohledně většího předávání pravomocí v oblasti civilní ochrany Komisi. Zaznívají i argumenty, že existence evropské protipožární síly vyvolá falešný pocit bezpečí u řady vnitrostátních orgánů, a ty by pak mohly zanedbávat nezbytné investice v oblasti lidských zdrojů, protipožárních zdrojů, a zejména i v oblasti do prevence požárů a dalších přírodních katastrof.

Nehledě na tyto rekce existuje ještě celá řada praktických problémů, problémů koordinace, souvisejících zejména s  otázkou lesních požárů. Jaká kritéria a jaké priority budou například uplatněny při rozhodování o nasazení evropské letecké protipožární jednotky, pokud požár vypukne ve více zemích najednou, například v Portugalsku a Řecku.

Všechny tyto otázky budou v každém případě analyzovány ve zprávě, kterou předloží Evropská komise letos v létě v Radě ministrů a v Evropském parlamentu při rozpravě o fungování pilotního programu.

Rada, Evropský parlament a Komise budou muset být o tomto mechanismu přesvědčené a spolupracovat na jeho vytváření. Členské státy samozřejmě mezitím nesmí nijak zanedbávat žádnou ze svých povinností v oblasti informování, vzdělávání a prevence.

Nyní ještě několik slov k mechanismu civilní ochrany Společenství, který byl vytvořen v roce 2001 a jenž v prvních letech zasahoval jen několikrát. Od roku 2005 se počet zásahů v Evropské unii a mimo ni zvýšil pětinásobně, přičemž zhruba polovina zásahů se uskutečnila na území Evropské unie a zbytek mimo ni, a také jsme výrazně zlepšili koordinaci a pomoc, kterou prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Společenství poskytujeme.

Každý ví, o jak důležité zásahy se jednalo v případě tsunami a při hurikánu Katrina. V obou případech jsme byli vlastně první, kdo vyslal do míst katastrofy specialisty. Avšak, jak jsem již řekl, máme před sebou ještě velký kus práce a každý, kdo si přečte zprávu pana Barniera, uvidí, kolik toho ještě můžeme zlepšit v civilní ochraně ve prospěch evropských občanů a samozřejmě i životního prostředí.

  Theodoros Skylakakis, jménem skupiny PPE. – (EL) Paní předsedající, každým rokem je v jižní Evropě zničeno 400 000 hektarů lesa. To znamená pohromu ohromných rozměrů na úrovni systému a v příštích několika desetiletích se situace ještě zhorší. Bez ohledu na opatření pro snižování skleníkových plynů, která učiníme, budeme zejména v jižní Evropě, kde jsou lesy nejzranitelnější, žít ve zhoršujícím se klimatu přinejmenším v příštích třiceti až čtyřiceti letech.. A to bude nepříjemné. V budoucnu budeme muset čelit větším požárům a závažnějším hrozbám.

Za normálních okolností je boj proti požárům odpovědností a povinností členských států a členské státy v jižní Evropě úspěšně čelí desítkám tisíc požárů ročně. Každý rok však za mimořádných okolností propukají vysoce ničivé požáry, které si žádají vnější pomoc a solidaritu.

Rozhodnutí navržené skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je na těchto závěrech založeno a odráží zejména naléhavou potřebu účinné evropské síly rychlé reakce, jak uvedl pan komisař Dimas a jak pan Barnier navrhl ve své zprávě.

Ukazuje to potřebu pružné a okamžité mobilizace zdrojů Evropského fondu solidarity, potřebu řešit lesní požáry v jižní Evropě jako prioritu v rámci akčního plánu EU, který je v současnosti vytvářen a který nám pomůže přizpůsobit se změně klimatu, a potřebu co nejdříve předložit Komisi návrh evropské politiky, která by se zabývala přírodními pohromami.

Pro moji zemi a zejména pro občany v postižených oblastech je důležité, aby toto rozhodnutí bylo Evropským parlamentem schváleno. Je důležité, aby tato sněmovna dala najevo svoji informovanost o této pro jižní Evropu klíčové otázce.

  Anni Podimata, jménem skupiny S&D. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, tento rok se historie lesních požárů v tom nejhorším opět zopakovala a každý podzim se po prázdninách scházíme k rozpravě o nápravě škod v zasažených oblastech a o pomoci obětem.

V Řecku letos opět naříkámenad statisíci hektary spálenišť a nevyčíslitelnou ekologickou i hospodářskou katastrofou – a katastrofy obdobného rozsahu zažívají i ve Španělsku, v Portugalsku, Itálii a ve Francii.

Pane komisaři, jedna věc je jasná a vy jste to naznačil: zdá se, že se nám nedaří poučit se z minulých chyb. Již nejméně šest let hovoříme o společné evropské civilní ochranné síle. Evropský parlament o ni trvale usiluje, přestože závažnost tohoto požadavku byla devalvována chybami na straně některých vnitrostátních vlád. Chyby při navrhování a používání preventivních mechanismů a předběžných opatření, neschopnost či neochota zavést přísné právní předpisy, které by ukládaly povinné zalesnění zničených oblastí, a neschopnost využít všech dostupných zdrojů Společenství k odškodnění obětí.

Na úrovni Společenství musí být základními prioritami Komise především civilní ochranná síla, okamžitá aktivace prostředků Fondu solidarity, a zejména jejich oproštění od byrokratických mechanismů.

A nakonec, pane komisaři, vy nejlépe z nás všech víte, že stojíme tváří v tvář nové generaci požárů, takzvaným vysoce intenzivním požárům, které přímo souvisejí se změnou klimatu a postihují hlavně lesy v oblasti Středomoří a jižní Evropy. Potřebujeme proto, aby byla neprodleně přebudována ochrana lesů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství přizpůsobením požární prevence a boje proti požárům novým okolnostem a začleněním těchto politik do rámce opatření, která budou spuštěna, aby se členské státy mohly vyrovnat s problémem změny klimatu.

  Izaskun Bilbao Barandica, jménem skupiny ALDE. – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, děkuji vám za vysvětlení.

Skutečně si myslím, že je nutné zavést politiku Společenství proto, abychom v prvé řadě předcházeli požárům, k nimž dochází, a viděli jsme, že se tak dělo celé léto.

Ráda bych také řekla, že své vystoupení jsem chtěla začít vzpomínkou na čtyři hasiče, kteří zemřeli v červnu v Horta de Sant Joan v Tarragoně, a vyjádřením soustrasti jejich rodinám a spolupracovníkům.

Potřebujeme politiku prevence, ale rovněž politiku koordinace. Nesmíme zapomínat na to, že řadu požárů, k nimž došlo, provází podezření, že jsou důsledkem spekulativní politiky a rozvojových účelů. Proto si myslím, že musíme v Evropě pracovat také na tom, abychom podpořili bezpečnost prošetřením a normalizováním sankcí udělovaných za trestnou činnost proti životnímu prostředí. Měli bychom se zabývat i možností jejího postihu za pomoci evropského zatykače.

Odborníkům musí být poskytnuty nezbytné zdroje, aby mohli vyvíjet inovativní mechanismy měření počasí, sledování větru a teplot, aby mohli pracovat v podmínkách, jaké potřebují, protože koneckonců chrání nás všechny.

  Michail Tremopoulos, jménem skupiny Verts/ALE. – (EL) Paní předsedající, jak zajímavé, že to jsou hlavně Řekové, kdo hovoří o tomto velmi významném problému, který znepokojuje celou jižní Evropu, protože ohromné lesní požáry pravidelně ničí rozsáhlá území a ovlivňují kvalitu života, biologickou rozmanitost, regionální rozvoj a budoucnost občanů.

Lesní požáry bývají často zapříčiněny špatně navrženými a protichůdnými politikami v oblasti lesnictví a bydlení, které podněcují žhářství a nezákonné akce vedené zájmem o získání lesních pozemků, jak tomu bylo nedávno i v případě Řecka. Obě hlavní strany se bohužel pokusily zmírnit a omezit ochranu lesů zakotvenou v ústavě.

Trvalý tlak na změny ve využívání půdy, rozšiřování obydlených oblastí a samozřejmě také nekontrolované skládky odpadu, které jsou spalovány nebo které se samovolně vznítí, což je pro některé lidi jednoduchá výmluva, ve spojení se změnou klimatu v současné době pravděpodobnost přírodních katastrof zvyšují.

Je proto důležité, abychom se prostřednictvím koordinované spolupráce na evropské úrovni více zaměřili na prevenci, ochranu a pohotové krizové řízení. V tomto rámci musíme zabezpečit uplatňování udržitelné jednotné evropské politiky v oblasti lesnictví a zajistit, aby prostředky z Fondu soudržnosti, Fondu regionálního rozvoje a Fondu solidarity, které jsou vyčleněné na prevenci a řízení rizik a na obnovu postižených oblastí, byly v praxi rozumně a udržitelně použity.

Prostředky určené na obnovu postižených oblastí musí být použity na základě rozumných opatření pro opětovné zalesnění a na základě vědeckých studií a chtěli bychom zdůraznit, že tyto prostředky musí členský stát vrátit, prokáže-li se, že zasažené lesní oblasti byly překlasifikovány na plochy určené pro rozvoj bydlení nebo služeb pro cestovní ruch.

V minulosti, někdy před dvěma lety, přijal Parlament usnesení obsahující doporučení pro prevenci přírodních rizik a pro pohotovou reakci při těchto nebezpečích, avšak tato usnesení bohužel nebyla účinně provedena. Domníváme se, že dlouhodobá ochrana lesů a biologické rozmanitosti je možná jen za předpokladu, že jsou na vnitrostátní, regionální a místní úrovni používány životaschopné politiky prevence a řízení rizik, spolu s aktivním zapojením místního společenství, zachováváním kontaktu lidí s krajinou, vytvářením nových „zelených“ pracovních míst, byť již existuje celoživotní vzdělávání a odborná příprava, a spolu s posilováním služeb v oblasti lesnictví s důrazem na dobrovolné jednotky pro boj proti lesním požárům.

A konečně musíme vyvinout maximální úsilí k vytvoření účinných mechanismů rychlé reakce na přírodní katastrofy, a to posílením stálé civilní ochranné síly, kterou zmínil pan Dimas, a větším využíváním závěrů zprávy pana Barniera. V tomto rámci dnes předkládáme Evropskému parlamentu usnesení s nadějí, že uděláme krok vpřed, ve smyslu společných akcí a spolupráce členských států směrem ke skutečné prevenci a řízení přírodních katastrof a efektivnějšímu využívání prostředků Evropského parlamentu k tomuto účelu. Je to povinnost, kterou máme vůči našim dětem.

  Nikolaos Chountis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Paní předsedající, v Řecku, v mé vlasti, ničí požáry ohromná území již třetím rokem. Požáry v roce 2007, které byly jednou z největších tragédií tohoto druhu, a letošní požáry v severovýchodní části Attického poloostrova ukazují, jak je systém požární bezpečnosti a ochrany životního prostředí nedostatečný.

Rád bych této sněmovně připomněl, že mezi evropskými hlavními městy jsou Athény tím, které má nejnižší poměr zeleně na jednoho obyvatele a nejvíce znečistěné ovzduší, a že požáry v letech 2007 a 2009 tento ekologický problém ještě vyostřily.

Katastrofy, k nimž došlo v jižní Evropě, lze vysvětlit změnou klimatu jen do určité míry. Roli však hrají i nedostatky ve vnitrostátních politikách a v politice Evropské unie, poněvadž změna klimatu nebyla řádně začleněna do strategie pro životní prostředí.

Řecké orgány umožňují rozvoj lokalit spálenišť a přisvojování státního území, a prostředky EU jsou nepružné. Proto bych se vás, pane komisaři, rád zeptal, zda Evropská komise hodlá přispět k institucionální ochraně lesů v této zemi neprodlenou mobilizací procesu vytváření a schvalování lesních map, které, pokud by existovaly, tak by možná tomuto žhářství předešly?

Hodlá přímo spolufinancovat protipovodňová a protierozní opatření, aby zabránila dalším katastrofám v postižených oblastech? Hodlá financovat přiměřené opětovné zalesnění, neboť současné opětovné zalesňování je s ohledem na nápravu škod nedostatečné? A na závěr, hodlá Evropská komise jednat s vládou, ať už jakoukoli, která nastoupí po příštích řeckých volbách, o vytvoření městského parku na bývalém letišti Hellenikon, který by na Attiku přinesl závan svěžího vzduchu?

Děkuji vám mnohokrát, pane komisaři.

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – (EL) Paní předsedajcí, pane komisaři, bylo mi velkým potěšením vyslechnout vaše vystoupení. Považuji to, co jste řekl, zároveň za odpověď na dopis, který jsme vám zaslali v druhý den požárů a který obsahoval návrh společné akce v jižní Evropě pro prevenci požárů a boj proti nim, a rovněž některé další detailní návrhy.

Chtěla bych také dodat, že jsem potěšena tím, že všichni poslanci Evropského parlamentu za řecké strany a za španělskou stranu vyslyšeli naši výzvu ke společnému vystoupení v Evropském parlamentu a společnému úsilí o návrh evropské strategie pro zvládání přírodních katastrof.

Pane komisaři, zdá se, že změna klimatu má za následek požáry a povodně a je v současnosti nejvýznamnějším strukturálním jevem, protože požáry a povodně, jichž jsme svědky, jsou strukturálním jevem.

Nesmíme přemýšlet jen ve střednědobém a krátkodobém horizontu. Musíme položit základy dlouhodobé strategie. Proto by se vlády středomořských států měly sjednotit v úsilí přesvědčit naše severní partnery o potřebnosti mechanismu, o němž jste hovořil, a to jak v rámci subsidiarity, tak i v rámci solidarity.

Pane komisaři, chápu,že máte z hlediska subsidiarity problémy ze strany severní Evropy. Doufám, že přírodní katastrofy postihnou pouze jižní Evropu, velmi se však obávám, že změna klimatu postupuje takovým tempem, že se přírodních katastrof – byť jiného druhu – možná dočkáme i v severní Evropě. Váš návrh, abychom se zabývali touto strategií pro předcházení přírodním katastrofám a jejich zvládání, je tedy zcela na místě.

Prozatím má tato naše malá jednotka základnu na Korsice. Letos v létě byla velmi užitečná. Komisař pro životní prostředí tuto jednotku naléhavě potřebuje dále rozvinout a podpořit ve svém doporučení v této věci Komisi i Radě. Ráda bych vyzvala poslance Evropského parlamentu z jižních zemí, aby spolupracovali se svými vládami a podpořili doporučení pana Dimase Komisi i Radě, neboť je to prospěšné pro všechny země na jihu.

Seznámila jsem se s návrhem usnesení Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a souhlasím s ním. Jsem potěšena, že toto usnesení navrhli. Ráda bych k tomuto návrhu usnesení skupinou PPE ještě něco dodala. V oblasti změny klimatu, jejímž následkem jsou katastrofy jako požáry a povodně, by Komise měla klást mimořádný důraz na kodaňskou konferenci o přípravě strategie pro předcházení přírodním katastrofám a jejich zvládání, stanovit nezbytný rozpočet na financování předcházení přírodním katastrofám a zabránění jim, a tedy posílit tuto příkladnou evropskou taktickou rezervu pro boj s lesními požáry.

Očekáváme, že se evropská strategie pro předcházení přírodním katastrofám a jejich zvládání dostane do čela pořadu jednání kodaňské konference.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, to, co se stalo letos v létě v Řecku, by se v Evropě již nikdy nemělo znovu opakovat. V samotném Řecku zuřilo celkem na 75 požárů, šest z nich se zcela vymklo kontrole, nejhorší z nich, jak jsme dnes již slyšeli, severně od Atén, v blízkosti hlavního města. Jedině díky odvážnému a obětavému nasazení především dobrovolných protipožárních jednotek a dalších dobrovolných organizací nepropukly požáry v řadě regionů v takové míře, že by nebylo možné je zvládnout, a lidské tragédie byly minimalizovány.

Mám proto hlubokou úctu ke svým kamarádům, členům dobrovolných protipožárních jednotek, jejichž vybavení – jemně řečeno – není vždy moderní, jak jsme již slyšeli. Používám-li výraz „kolegové“ či „kamarádi“, je to proto, že já sám jsem byl desítky let členem dobrovolné protipožární organizace v Rakousku, a a cele s nimi prožívám jejich vynaložené úsilí.

Dovolte mi přejít k připomínkám Komise. Je to skutečně vynikající nápad, aby evropské akční jednotky pomáhaly tam, kde místní protipožární jednotky nemohou zvládnout situaci samy. Jsem však ale také přesvědčen, že staré rčení „Pomoz si a Bůh ti pomůže“ zůstává platným postulátem, a proto si myslím, že je rovněž velmi důležité, aby byly vybudovány mechanismy civilní ochrany. Vše, co mohu v této souvislosti učinit, je navrhnout a doporučit, aby se využily zkušenosti a systém, který již máme, zejména ve střední Evropě, v Německu a Rakousku, to znamená celonárodní dobrovolnické systémy, dobrovolné protipožární jednotky, jejichž činnost je prověřována již více než sto let.

Protože jsem sám hasičem, byl bych rovněž rád, kdyby byly navázány kontakty mezi regionálními a vnitrostátními asociacemi dobrovolných hasičů. Dále je také důležité udělat něco sám za sebe, a bude-li to považováno za potřebné, mohu nabídnout uskutečnění pilotního projektu společně s našimi řeckými přáteli, projektu na vytvoření dobrovolné protipožární jednotky ve vybraném regionu či obci. Byl bych více než šťasten, pokud bych mohl aktivně pomoci a spolu se svými kolegy ze sdružení hasičů provincie Horní Rakousko se mohl podílet na takovém projektu.

  Michel Barnier (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych samozřejmě poděkoval komisaři Dimasovi za jeho dnešní přítomnost, za jeho odpovědi i za pozornost, kterou trvale věnuje všem těmto pohromám.

Společně jsme odvedli velký kus práce, když mne předseda Barroso požádal o vypracování návrhu zprávy o vytvoření evropské civilní ochranné síly, o které rovněž hovořil.

Předložil jsem tuto zprávu dne 9. května 2006. Když si ji znovu čtu, a když vidím všechny ty katastrofy, které se udály, uvědomuji si, že je ještě stále aktuální.

Paní Tzavela, není to jen Řecko. Každá země je postižena, a chtěl bych dodat, že kromě přírodních katastrof existují také katastrofy lidské, způsobené lidmi. Mám na mysli námořní katastrofy – Erika a bezpočet dalších – a průmyslové havárie jako Černobyl. Přírodní katastrofy, to nesou jen požáry. Mám na mysli tsunami. Jednou se dočkáme tsunami i ve Středomoří, podobné té, která na počátku 20. století zcela zničila město Messina.

Upřímně řečeno, pane komisaři, dámy a pánové, s nástroji, které používáme, nedržíme krok s těmito katastrofami, kterých v důsledku dvojího dopadu globálního oteplování a dopravy přibývá. Proto si myslím, že bychom měli být ambicióznější.

Jsem vdečný Komisi, komisaři Dimasovi a všem jeho týmům z generálního ředitelství, kteří zahajují činnost mechanismu civilní ochrany. Jsem přesvědčen, že musíme jít dál. Dovedu si představit posílenou spolupráci s těmi členskými státy, které o to stojí. Nebude-li chtít jednotku civilní ochrany vytvořit 27 států, začněme s dvanácti či patnácti. Potom poznáte, že se to týká všech.

Z přehledu katastrof je vidět, že zasaženi jsou všichni: povodně, které postihly v roce 2002 Německo, velké pandemie a rovněž terorismus. Proto bych, pane komisaři, chtěl, aby se Komise chopila iniciativy, jejíž cílem je jít dále, a navrhla, aby členské státy šly dále. Náš Parlament, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Podvýbor pro bezpečnost a ochranu vás v těchto proaktivních iniciativách podpoří.

  Edite Estrela (S&D). – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, jsme tu a opět hovoříme o požárech, protože požáry každoročně zničí část evropských lesů. Vzhledem ke změně klimatu a globálnímu oteplování se budoucnost nejeví o moc lépe.

Přírodním katastrofám nelze zabránit, měli bychom jim však předcházet. Můžeme tak učinit hned, tím, že snížíme naše emise skleníkových plynů a vytvoříme v oblasti lesnictví vhodnou politiku , která bude uznávat tu řadu ekologických služeb, které lesy zajišťují, a to zejména pohlcování uhlíku.

Abych byla upřímná, evropský mechanismus civilní ochrany funguje lépe, a několik členských států vynaložilo velké úsilí a výrazně investovalo do předcházení požárům a do rychlé protipožární reakce. Například v mé zemi, Portugalsku, byl schválen plán, který zahrnuje rozdělení země na zóny, vytvoření zvláštního rozpočtu na boj proti požárům, revizi právních předpisů a program na obnovu spálených oblastí. I tak požáry stále máme.

Všechny členské státy postižené požáry musí učinit více a dělat to lépe a Evropská komise musí rovněž přijmout návrhy, které Evropský parlament v řadě usnesení předložil. Existuje řada dokumentů, které směřují k řešením. Barnierova zpráva a další dokumenty předložené Parlamentem již zde byly zmíněny. Já sama jsem byla zpravodajkou pro zprávu o přírodních katastrofách ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a předložila jsem i několik návrhů.

Těm členským státům, které svůj pomalý postup ve zdokonalování mechanismu ochrany vysvětlují finančními důvody, je třeba říci, že prevence je levnější než následná péče. Dále je velice důležité, aby byla na konferenci v Kodani dosaženo mezinárodní dohody o boji proti změně klimatu – ambiciózní dohoda – a stále, pane komisaři, také čekáme na směrnici týkající se požárů, podobnou té, která byla vytvořena pro povodně.

  François Alfonsi (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, letos v létě se stala obětí několika velmi vážných požárů i Korsika, právě tak jako Sardinie, Katalánsko, Řecko, Kanárské ostrovy a řada dalších regionů Evropy.

Nejdříve k zasaženému obyvatelstvu: naše skupina by chtěla požádat, aby byla prováděním Fondu solidarity zaručena evropská solidarita.

Co v tomto ohledu hodlá Komise dělat? To je první otázka, kterou bych rád položil panu komisaři.

Horko, které bylo na Korsice dne 23. července, bylo mimořádné: 44 stupňů, velmi suchý vzduch a vál velmi silný vítr sirocco. Za takových podmínek, které budou v důsledku globálního oteplování nastávat stále častěji, byly místní prostředky napjaté až na doraz, a to navzdory tomu, že v minulých letech bylo počasí mírnější, a Korsika tak ušetřila.

Pro mne je poučení z toho jednoduché: když takové povětrnostní podmínky nastanou, podmínky, které lze předvídata předpovědět, musíme mít možnost spolehnout se na podporu evropské jednotky civilní ochrany, jak ji doporučuje Barnierova zpráva, což nám zejména dovolí hasit vznikající požáry dříve, než se vymknou kontrole, protože potom je už příliš pozdě. Pokud požár zachvátí les, zanikne teprve poté, když celý les shoří.

Je tudíž důležité, abychom šli ještě dále, než pilotní projekt, o němž jste, pane komisaři, hovořil. Co hodlá Komise udělat pro to, aby zavedla co nejrychleji tuto jednotku civilní ochrany, která se doopravy postaví tomuto velkému problému, kterému čelí všichni Evropané, což je ochrána životního prostředí, a zejména boj s požáry v oblasti Středomoří?

Je správné, že rozpočet na rok 2010 s touto jednotkou vůbec nepočítá?

Předložili jsme v tomto smyslu pozměňovací návrh. Doufejme, že velké skupiny, a především Barnierova skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), nám pomohou dosáhnout přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

  Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, požáry jsou hluboce politickým problémem, což se ve velmi naléhavé podobě objevuje v zemích jako Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko, s bolestivými důsledky pro obyvatele a životní prostředí.

Co se týká našich řeckých zkušeností, požáry, které zuřily v severovýchodní části Attického poloostrova, v Kithaironu, na ostrově Evia a dalších místech v Řecku, způsobily nevyčíslitelné škody, přičemž jsou důsledkem žhářské politiky EU a střídajících se vlád v naší zemi, které dychtí po pozemcích, lesích a horských masivech jako komoditách kapitalistického hospodářství.

Tato mimořádně nebezpečná politika dává zbraně do rukou žhářů, kteří, pokud se tak dá usuzovat z výskytu požárů a stížností obyvatel oblastí zasažených požáry, znovu udeřili plnou silou. Ujasněme si jednu skutečnost: dokud nebude vyřešen základní problém komercializace a provádění změn ve využívání půdy, žádný mechanismus, i kdyby byl vybaven nejmodernějšími zdroji, nedokáže zastavit tento vážný problém, který ničí životní prostředí a vybírá si daň na budoucnosti celé planety.

S prvními tragickými důsledky této politiky jsme se setkali 12. září 2009 v Evii – tedy jen před několika dny – kde ohněm zpustošenou Eviu spláchly katastrofální povodně. Nevhodná protipovodňová opatření a půda poškozená požáry si společně s intenzivním deštěm vyžádaly jednu oběť a způsobily rozsáhlé škody na vesnicích, silnicích, mostech a další infrastruktuře. Takovou míru škod nemůže vysvětlit jen náhlý příval deště. Ne náhodou jsou to při každé přírodní katastrofě dělníci, kdo truchlí po obětech a vidí své nešťastné životy a zničené životní prostředí.

Je naléhavě nutné, aby financování přímých opatření zaznamenávalo škody zasažených rodin z dělnického prostředí a zasažených rodin zemědělců, kteří pracují na orné půdě či chovají dobytek, a aby tyto změny kompenzovalo bez jakýchkoli změn ve využívání půdy, a aby spálené oblasti byly opětovně zalesněny. Rovněž by na vládu mělo přejít vlastnictví rozsáhlých soukromých majetků v horách a lesích a měly by být restrukturalizovány a zlepšeny dřevařské a lesnické komise...

(Předsedající řečníka přerušila)

  Mario Mauro (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, není pochyb o tom, že rozpočtové nástroje, jimž se Evropská unie vybavila, aby mohla vyřešit tak významný problém, jako je tento, jsou užitečné – hovořím o Fondu solidarity – je však také pravda, že jsme otázku pružnosti zdůrazňovali již od roku 2007, kdy jsme pocítili, že je třeba kritizovat přístup, použitý ve spojitosti s tímto rozpočtovým nástrojem.

Je důležité, aby řízení tohoto nástroje bylo co možná nejpružnější, aby mohl řešit problémy, které se mění ze dne na den. Je, například, jedině dobře, aby členské státy byly požádány o poskytnutí dokumentace vztahující se k daným událostem v krátké lhůtě – maximálně deseti týdnů –, proč není ale stejná lhůta stanovena pro odpověď?

Zároveň si uvědomujeme, že ač je v určitých směrech rozsah škod důležitý, je nutné jej posoudit v poměru k tomu, s čím se každé jednotlivé území musí vyrovnat, abychom tak mohli pochopit a popsat, co potřebují různé skupiny obyvatelstva. Právě z tohoto důvodu Parlament ve spolupráci s Rozpočtovým výborem a dalšími výbory vznášel již dlouho připomínky, které jsou sice Rady zaznamenala, ale předstírá, že je nevidí. Může-li být otázka pužnosti přezkoumána, znamená to, že Fond solidarity jako nástroj může být zlepšen a může být ještě účinnější, a nám může tudíž umožnit řešení velkých problémů, jimž budeme ve větší míře muset čelit.

Pak, pane komisaři, následuje požadavek ohledně řádného zohlednění bodů 3 a 11 tohoto usnesení tak, aby nebyla otázka pružnosti vnímána jen jako žádost členských států o to, aby mohly dělat cokoli, co budou chtít, pro zvýšení své jistoty, že se jim dostane reakce, ale byla vnímána jako žádost, která rozumně chápe změny, což zajistí, že bude tento nástroj skutečně stoprocentně efektivní.

  Andres Perello Rodriguez (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, není skutečně pochyb o tom, že došlo v poslední době k pokroku, avšak navzdory tomuto pokroku je jižní část Evropské unie spalována čím dál tím více. Proto usnesení, které Evropský parlament přijal, nemůže být jen dalším v řadě usnesení, které mají dát najevo naše hluboké obavy týkající se katastrof jinde.

K lesním požárům dochází z celé řady důvodů, nikdo však nemůže popřít, že jsou podněcovány změnou klimatu. Bez ohledu na povinnosti, které v některých členských státech nebo autonomních oblastech mohou existovat, je jisté, že Parlament musí jasně vyzvat Komisi, aby jednala rychle a zpřístupnila veškeré zdroje, které má k dispozici a které nejsou zanedbatelné. Oběti, utrpěné škody a potřeba opětovného zalesnění nemají žádné pochopení pro byrokracii nebo nedostatky v rozpočtu.

Musíme stanovit priority a musíme jednat, což v tomto případě znamená změnu našich strategií, mobilizaci zdrojů a jejich navýšení a optimalizaci politik prevence. Musíme žádat, aby členské státy převzaly odpovědnost, pokud tomu tak ještě není, ale , ale musíme také přijmout, že to není problém jen několika členských států v jižní Evropě a že změna klimatu nemá dopad jen na některé členské státy; postihuje všechny a je to obecnápříčina.

Jedním z hlavních úkolů tohoto Parlamentu je tudíž zajistit, aby Evropská unie dosáhla na vrcholné schůzce v Kodani jasných a pevných závazků ke snižování emisí skleníkových plynů v maximální míře, neboť ty zjevně stojí za požáry, za jejich příčinami, a i za dalšími změnami klimatu.

Proto po přijetí tohoto usnesení je to bezpochyby úkol, kterého se musí Parlament chopit. Je však třeba, aby tento úkol Komise splnila, chce-li komisař opravdu předcházet tomu, aby jižní část Unie, a to se opravdu děje, byla dále spalována.

  Veronica Lope Fontagné (PPE). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, bohužel se na tomto prvním plenárním zasedání v novém volebním období musíme zabývat tímto smutným, a v současné době tak běžným problémem: přírodními katastrofami a především požáry.

Opět hořekujeme nad šířením požárů v létě 2009, které způsobily i ztráty na životech. Zahynulo dvacet lidí – všichni v mé zemi. Proto je má první myšlenka i má nejhlubší soustrast věnována lidskému utrpení způsobenému těmito katastrofami.

Chtěla bych zdůraznit katastrofální dopad, jaký mají neštěstí tohoto druhu na životy postižených lidí, jejich hospodářství, zaměstnanost, přírodní a kulturní dědictví, životní prostředí a cestovní ruch. V mém regionu shořelo letos v létě 22 tisíc hektarů, z nichž polovinu tvoří území, která byla chráněna kvůli svému významu pro životní prostředí.

Musíme na tyto problémy reagovat bez váhání, lidé to požadují. Evropské orgány nemohou opět selhat v nalezení vhodného řešení pro ty, kteří jsou postiženi. Musíme být schopni pomáhat obětem a připravovat podmínky pro obnovu postižených oblastí. Musíme i nadále tvrdě pracovat na prevenci a postoupit dál ve vytváření evropské jednotky civilní ochrany.

Chci učinit dvě výzvy: zaprvé bych ráda vyzvala Evropskou komisi, aby analyzovala situaci a přijala vhodná opatření k náhradě sociálních nákladů spojených se ztrátou pracovních míst a zdrojů příjmu pro obyvatele v postižených regionech. Zadruhé bych ráda vyzvala španělskou vládu, která od ledna 2010 převezme předsednictví Radě. Španělská vláda musí prokázat schopnost přenést své přesvědčení a obavy na své protějšky. Považuji za zásadní, aby jako prioritu do svého programu zanesla odblokování reformy Evropského fondu solidarity.

Španělské předsednictví se musí rovněž jasně zavázat k rozvoji společné evropské strategie. Zároveň je třeba přezkoumat preventivní opatření a ty modely řízení lesního hospodářství, které podněcují velké lesní požáry.

  Francesca Balzani (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jako členka Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, která ještě v poslední době s velkým smutkem sledovala, jak jeden požár za druhým pustoší rozsáhlá území v okolí města Janov v regionu Ligurie v Itálii, se domívám, že je opravdu naléhavě potřeba, aby Evropa věnovala těmto smutným opakujícím se katastrofám pozornost a zasáhla, má-li se jim předcházet.

Katastrofy by se neměly vracet. Měli bychom každý den pracovat na tom, abychom zabránili pravidelně se opakujícím katastrofám. Proto jsem přesvědčena, že Evropa samotná může a musí účinně zasáhnout prostřednictvím závazných aktů na ochranu těchto cenných území, jimž každoročně hrozí, že proletí komínem, a která jsou doopravdy dědictvím nás všech, neboť je pravda, že požáry propukají v jižní Evropě více a častěji, a přestože hoří jen malá část jižní Evropy, ve skutečnosti tyto plameny pohlcujíí celou Evropu.

Potřebujeme zasáhnout preventivními politikami a vhodnými politikami v oblasti lesnictví – a prevencí myslím i zasáhnout prostřednictvím pečlivé, důkladné a cílené kampaně proti všem formám spekulací přímo či nepřímo spojených s těmito katastrofami – ale myslím si také, že musíme zajistit širší, snadnější a rychlejší přístup k základním zdrojům, přinejmenšín abychom alespoň zmírnili ničivé dopady těchto katastrof. Hovořím v prvé řadě o Fondu solidarity – nástroji, který by nepochybně měl být používán pro postižené oblasti rychleji.

  Françoise Grossetête (PPE). – (FR) Paní předsedající, v roce 2001 jsme evropský mechanismus civilní ochrany požadovali v bezprostřední návaznosti na události z 11. září.

Následně jsme založili fond. Potom jsme tu měli zprávu pana Barniera, která zdůraznila potřebu ukázat solidaritu. Tato solidarita se dnes již osvědčila, musí být ale účinnější a my musíme být schopni se dostat na vyšší úroveň.

Musí se zlepšit dvě věci. Zaprvé schopnost reagovat. Všichni ti, kdo byli těmito požáry bohužel postiženi, odsuzují skutečnost, že postupy jsou často příliš zdlouhavé a že jejich zavádění trvá dlouhou dobu, třebaže v praxi musíme v konfrontaci s požáry postupovat velmi rychle. Jednoznačně musíme být pružnější, disponovat větší pružností při zavedení těchto postupů, neboť čas je v tomto případě drahý.

A pak je zde prevence. Nehovoříme o prevenci tolik, neboť se dotýká zásady subsidiarity. Říká se nám, rozhodnout musí členský stát. Jenomže když tyto požáry narušují biologickou rozmanitost a životní prostředí, když zasahují věci, které jsou lidem nejdražší, tedy jejich pozemky, majetek, a domovy, a když bohužel přinášejí i ztráty na životech, nemáme právo neučinit opatření k takové prevenci. To je zločin.

To musí přestat, a k tomu budou zapotřebí rovněž finanční zdroje. Je proto pak absolutně nezbytné, abychom se vybavili co možná nejlepším rozpočtem, abychom tak mohli být mnohem více prospěšnější v kontextu tohoto mechanismu evropské civilní ochrany. Zajistěme proto, aby rozpočet – náš rozpočet – tento problém skutečně zohledňoval. To vše dále vyžaduje, abychom zaujali specifický přístup k naší zemědělské politice a politice v oblasti lesnictví, a to je něco, o čem dostatečně nehovoříme.

Prevence, schopnost reagovat a zdroje: stručně řečeno, je třeba udělat vše k zajištění, že jižní Evropa již nebude muset čekat na svůj nevyhnutelný osud, v obavách, co se příště stane.

  Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, letos znovu byla jižní Evropa neuvěřitelně tvrdě zasažena ničivými požáry, a požáry podobných rozměrů propukly i v USA a dalších zemích v rozvinutém i rozvojovém světě.

Nemůže být pochyb o tom, že změna klimatu ohrožuje lesy ve Středomoří a v jiných klíčových oblastech planety. Zpustošení lesů ve Středomoří však ničí schopnost přirozených ekosystémů chovat se jako přirozené pohlcovače oxidu uhličitého. Jsou nutné evropské politiky pro předcházení lesním požárům a jejich zvládání, jako je jako finanční podpora ze strany Evropské unie pro ty země, které se v tomto roce vyrovnávají s nejhoršími následky, jako například Řecko.

Nemůže být pochyb o tom, že se v některých zemích projevily závažné nedostatky v koordinaci mechanismů ochrany lesů a civilní ochrany a v přijímání preventivních opatření, a to se nikdy nesmí opakovat. Zdálo by se také, že požáry jsou často ohrožovány lesy ve vzdálenosti tří hodin jízdy od velkých měst či turistických oblastí. Řada lidí cítí, že mohou mít ze zničení lesa osobní zisk. Domy a další budovy zde mohou vyrůst rychleji, než stromy, kterými členské státy a přirozené systémy mohou spáleniště osázet.

Často se objevují vnitrostátní právní předpisy, které jsou pro takové přístupy živnou půdou a vysílají špatné signály. Je absolutně nutná evropská politika týkající se ochrany lesů, obnovy spálené země, zalesnění oblastí, v rámci evropské pomoci v boji proti změně klimatu, stejně tak jako koordinovaná evropská opatření pro předcházení požárům a boj proti nim, pro obnovu lesů a pro vytváření nových lesních ploch.

Musíme se do nich pustit okamžitě, zejména při přípravě na blížící se jednání na konferenci v Kodani, která bude rozhodující pro budoucnost naší planety. Budeme žádat rozvojové země, aby chránily deštné pralesy, budeme řešit zásadní problém toho, že se likvidace lesů podílí 20 % na emisích skleníkových plynů. Musíme proto jít příkladem tím, že zajistíme, aby existovala absolutní ochrana ohrožených lesů, našich ohrožených lesů v Evropě – tedy lesů ve Středomoří.

  Markus Pieper (PPE). – (DE) Paní předsedající, rozsah lesních požárů skutečně přesahuje možnosti menších členských států, zejména tehdy, jsou-li regiony zasaženy suchem. To je samozřejmě důvod, proč Parlament podporuje Evropský fond solidarity. Vyzýváme Radu, aby konečně bez kladení překážek tyto finanční prostředky uvolnila. Tyto regiony naléhavě potřebují peníze na obnovu a prevenci. Fond solidarity by ve spojení se stávajícími environmentálními a zemědělskými programy mohl pomoci skutečně trvale.

Jinak je však boj proti požárům především ve vnitrostátní pravomoci. Přísnější tresty pro ty, kdo požár založí, zmrazení rozvoje například na třicet let v případě, že se prokáže žhářství, odborná příprava protipožárních jednotek – v tomto směru lze a prostě se musí udělat více. I Evropa však musí udělat více, a to především ve smyslu lepší koordinace. Know-how evropských protipožárních jednotek je třeba předat regionům s vysokou mírou pravděpodobnosti katastrof a potřebujeme také lepší pravidla pro provádění přeshraničních operací. Očekáváme návrhy Komise v tomto ohledu, neměly by ale zasahovat do pravomocí členských států. Tento bod – aby nedošlo k zasahování do pravomocí členských států – považuji za mimořádně důležitý. Je v každém případě možné přemýšlet o evropských protipožárních jednotkách a evropském letectvu, avšak pouze za předpokladu, že budou nejdříve co možná nejlépe využity vnitrostátní možnosti a bude konečně v praxi dosaženo finanční pomoci pro zasažené regiony.

Myslím si, že je příliš brzy na to, abychom hovořili o předcházení katastrofám jakožto evropské kompetenci. Udělejme před druhým krokem první. Nejdříve udělejme to nejdůležitější, to znamená opatření, která začínají evropskou pomocí a končí svépomocí, mimo jiné prostřednictvím Fondu solidarity, současně s odbornou přípravou a zlepšením evropské koordinace.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ROUČEK
Místopředseda

  Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila svou soustrast a zájem obětem a jejich rodinám, neboť je pravda, že každé léto musíme truchlit nad touto situací.

Proto má stále větší význam, aby se Evropa konečně vybavila účinným nástrojem. Domníváme se, možná proto, že patřím k odvětví dopravy a jsem odborníkem na bezpečnost silničního provozu, že bychom, pane komisaři, možná měli zvážit něco, co se bude podobat akčnímu plánu pro bezpečnost silničního provozu. Evropský akční plán s cíli, se strategiemi, ve kterém by zlepšení rychlé intervence v určeném čase, stejně jako tomu je v případě bezpečnosti silničního provozu, by snad mohl pomoci nám a rovněž zlepšit pracovní podmínky a odbornou přípravu pracovníků. Dále považuji za zásadní úkol zvyšování osvěty a budování kultury prevence. V oblasti bezpečnosti silničního provozu toho postupně dosahujeme. Proč by tomu tak nemohlo být i v souvislosti s poskytováním ochrany proti požárům?

Vítáme samozřejmě skutečnost, že se zlepšuje koordinace a také solidarita. Domnívám se, že vysláním potřebných letadel se španělská vláda podílela na procesu zvyšování osvěty mezi zeměmi na jihu, mělo by tomu však tak být i ve vztahu mezi severem a jihem.

Dále vítáme to, že pilotní program taktické rezervy protipožárních letadel by se mohl v budoucnosti skutečně stát zásahovým orgánem, což je dle mého názoru důležité.

V Radě však stále váznou naše právní předpisy týkající se například Fondu solidarity či ochrany půdy, o nichž si myslíme, že by mohly být mimořádně užitečné.

  Gaston Franco (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, lesy ve Středozemí v létě opět zachvátily plameny: v Marseille a na jižní Korsice, ale i v Itálii, ve Španělsku a ve velkém měřítku v Řecku. Více než 400 tisíc hektarů lesů a polí shořelo, což způsobilo značné materiální škody, nenapravitelné škody v oblasti biologické rozmanitosti a tragické ztráty na lidských životech.

Zděšen jsem tím, že to takto opakovaně posuzujeme rok co rok, a na paměti mám mnohonásobný dopad globálního oteplování na požáry, požaduji proto evropskou osvětu o potřebě koordinovanějšího úsilí a o potřebě sdílení protipožárních zdrojů.

Uvítal bych, kdyby pro Středomoří vznikl v rámci Unie velký euro-středomořský projekt spolupráce v boji proti lesním požárům. Vítám existující iniciativy, a zejména Evropský informační systém o lesních požárech – pilotní projekt.

Požaduji však reformu Fondu solidarity Evropské unie tak, aby se stal účinným nástrojem k reakci na krize. Dále požaduji posílení evropské jednotky ochrany a systému EuropeAid, které vytvořil pan Barnier v roce 2006 pro zásahy na území 27 členských států i mimo ně.

Věřím, že jeden z klíčů k řešení problému lesních požárů se týká informací a osvědčených postupů v otázce prevence, a rád bych poukázal na průkopnickou úlohu, kterou sehrály protipožární jednotky v mém obvodu. Mohu samozřejmě Evropě tento příklad, který může být užitečný, nabídnout.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Pane předsedající, minulý rok byl z hlediska lesních požárů jeden z nejtragičtějších. Ztratili jsme stovky a tisíce hektarů lesa, zejména v oblasti Středomoří. Dohady o příčinách lesních požárů vedou k prudkým hádkám, neboť si jsou bohužel všichni vědomi jejich důsledků. Bylo předneseno, že za nárůst počtu lesních požárů může změna klimatu, a že bychom se i v Evropě měli připravit na delší období lesních požárů než jen od června do září, jak tomu bylo doposud. Léta začínají dříve a jsou teplejší a sušší, zejména na jihu, a riziko požárů tak vzrůstá. Je pravda, že výjimečně propukly tento rok prudké lesní požáry na severozápadě Španělska a Portugalska již v březnu a že podmínky pro lesní požáry jsou tedy příznivé, samotný problém však nespočívá v žádné postupné změně přirozených podmínek, ale jinde.

Badatelé v oblasti životního prostředí objevili, že lesní požáry v EU, Austrálii a Kalifornii jsou zapříčiněny především sociohospodářskými faktory. Dosud se jim nepodařilo prokázat žádnou přímou spojitost se změnou klimatu. Klíčovými faktory pro vznik lesních požárů jsou výstavba a tlaky spojené s potřebou dalších domů, zemědělství, pěstování specifických druhů rostlin a stromů, neznalost a nepředvídavost, a nedbalost na straně úřadů. Za tragédiemi tohoto léta například stojí nedostatek protipožárních jednotek a neschopnost vyřešit zločiny, které by mohly vyústit v požáry, a neschopnost takovým zločinům předcházet.

Změnou klimatu dojde ke změně přirozených podmínek, to je pravda. Nelze však touto změnou klimatu vysvětlovat ekologické katastrofy, zejména pokud se tentýž jev vždy po několika letech opakuje, a proto je třeba se lépe připravit. Je čas, aby se na sebe členské státy Unie podívaly do zrcadla, neboť v budoucnosti bude záležet na nás, zda bude k lesním požárům docházet. Jedna věc je, přizpůsobit se měnícímu se životnímu prostředí, druhá, zcela jiná, je to ale něco zcela jiného než připouštět zkostnatělou špatnou praxi a být nepřipraven.

(Potlesk)

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, souhlasím s těmi, kdo řekli, že je vždy levnější škodě předcházet, než se vyrovnávat s jejími následky. Většina tohoto financování by měla jít na prevenci požárů a záplav v jižní Evropě. Kromě satelitního monitorování potřebujeme stejný druh protipožárního poplašného a prevenčního systému pro lesní požáry, jaký již například mnoho let úspěšně funguje ve Finsku. Na vnitrostátní úrovni musíme kromě toho zajistit, aby bylo vybavení, které používají protipožární jednotky, v souladu s normami tak, aby bylo možné požáry dostat pod kontrolu co možná nejrychleji.

Nárůst povodní je z velké části způsoben změnou klimatu, a proto je nejlepším způsobem, jak jim předcházet, dosažení vhodné dohody na konferenci v Kodani. Je však také možné přijímat opatření k prevenci povodní na vnitrostátní úrovni. Potřebujeme uplatňovat správnou politiku v oblasti lesnictví, je třeba chránit lesy v horských oblastech a měly by se pěstovat lesy složené z náležitých druhů stromů, aby jejich kořenové systémy byly schopny absorbovat vodu, a tím zajistit, aby neodtékala příliš rychle. Dále by měly být v blízkosti vodních ploch budovány hráze a nádrže a vodní cesty by měly být prohloubeny, aby v nich v dobách povodní voda lépe odtékala. Je potřeba si uvědomit, že tyto věci z velké části spadají do odpovědností každého členského státu. EU nemůže přijímat odpovědnost za věci, které podléhají vnitrostátním rozhodnutím, ani za zanedbání, ke kterým dochází. Fond solidarity Evropské unie je v zásadě zdrojem pomoci v nouzi a já doufám, že jednotlivé členské státy budou připraveny investovat do dlouhodobé politiky v oblasti lesnictví, předcházení požárům a ochrany před povodněmi.

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, požár je vždy tragédií – pro lidi, pro životní prostředí, z hlediska hospodářského i sociálního.

Bohužel žiji v těsné blízkosti místa takové tragédie – požáru, který propukl letos v létě na jednom z Kanárských ostrovů La Palma. Usnesení proto vítám a jsem přesvědčen, že se nám je podaří přijmout jednomyslně. Je to zralé usnesení, ke kterému jsme obdrželi řadu příspěvků, a které, zejména, povede k něčemu, co je důležité. Především připomíná oběti, všechny oběti, a vzdává hold všem těm, kdo dobrovolně pracovali při likvidaci požárů.

Zahrnuje však i hodnocení některých významných faktorů, jako je vliv sucha a desertifikace na rychlost šíření požárů a s tím související každoroční vymizení stovek tisíc hektarů, které mají požáry na svědomí.

Dále jsou v něm důležitá hodnocení příčin, které požáry zhoršují, například postupné vylidňování venkova, nedostatečná údržba lesů a neexistence adekvátních trestů pro žháře. V tomto směru je třeba jednat a je třeba jednat rozhodně.

Komise musí vypracovat strategii pro předcházení rizikům a účinnou strategii pro boj proti přírodním katastrofám a protokol o jednotném postupu. Důležitá je však i podpora obnovy, podpora znovuvytvoření výrobního potenciálu a podpora náhraděysociálních nákladů a ztrát pracovních míst.

Jak řekl pan komisař, zásadní je koordinace. Je však nutná koordinace jednotlivých nástrojů Společenství: Strukturálních fondů, Fondu solidarity – který je zjevně nutno reformovat – a jejich pružnost, a rovněž nástrojů, jako je Aid Plus, a samozřejmě mechanismu rychlé reakce, o kterém jsme již hovořili.

Potřebujeme se dostat při řešení těchto problémů na vyšší úroveň a já upřímně věřím, že toto usnesení je k tomu tou správnou cestou.

  José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, je čas, abychom ukázali solidaritu, ale je to pro nás i možnost – a řekl bych až povinnost – společně pracovat na zdokonaleních, změnách a rovněž úpravách. Nezbytné úpravy se týkají Fondu solidarity Evropské unie, aby mohl být použit – a použit rychle – k nápravě důsledků těchto katastrof, zatímco zlepšení a změny se týkají politiky v oblasti lesnictví.

Potřebujeme evropskou politiku pro lesy, jejímž cílem bude jednak zlepšit jejich profil a jednak předcházet požárům. V řadě členských států, včetně mé země, Portugalska, však dosud neexistuje ani soupis veškeré půdy, a tak nevíme, kdo jsou vlastníci. To způsobuje problémy v územním rozvoji, opětovném zalesňování i v politice předcházení požárům.

Pokud jde o politiku předcházení požárům, mám jeden dotaz, který je zároveň návrhem: proč nezahrneme opatření na předcházení lesním požárům do plánu hospodářské obnovy EU, plánu na oživení evropského hospodářství? Kdybychom prosadili opatření na vyčištění našich lesů – a produkt takových opatření by například bylo možné využít pro výrobu energie v elektrárnách na biomasu, jež by k tomuto účelu byly vhodně navrženy – kdybychom tímto způsobem postupovali, jednoznačně bychom pomohli životnímu prostředí, které bychom chránili, a zároveň bychom vytvořili pracovní místa, což je v tuto chvíli další z evropských cílů.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Pane předsedající, je správné, že v tento první den zasedání Parlamentu hovoříme o katastrofách v jižní Evropě. Zároveň děkuji především kolegům poslancům, kteří na těchto textech pracovali. Máme před sebou dobré usnesení. Především je tato věc samozřejmě otázkou mezilidské angažovanosti, být k občanům co nejblíže – jak jsme vždycky uváděli v souvislosti s našimi volbami – a solidarity. Tentokrát jsou to požáry v jižní Evropě, avšak kdoví, v zimě to mohou být třeba povodně v úplně jiných částech Evropy. Ve Výboru pro regionální rozvoj jsme o tom, jak zlepšit Fond solidarity, diskutovali několikrát. V žádném případě nemáme v úmyslu požadovat nové nástroje, nýbrž zlepšit ty stávající a účinněji je využívat. Nuže, pane komisaři Dimasi, co je na tom všem divné? Formulovali jsme je s ohromnou podporou Parlamentu a vyjmenovali jsme, kde je možné dosáhnout zlepšení, vše však zablokovala Rada. Rada v této věci již dva roky neudělala vůbec nic. Moje otázka na vás zní – je zde ještě naděje na nějaký posun? Správně jste hovořil o pokroku v souvislosti s pilotním projektem a letectvem, které bylo rozmístěno, avšak pokud jde o spis, z nějž vycházíme a který Parlament tak naléhavě požadoval, nedozvěděli jsme se vůbec nic. Je ještě stále na pořadu jednání? Co se opravdu děje?

Pokud jde o civilní ochrannou sílu, řekl bych, že je samo o sobě skvělé, že Evropa nasazuje vlastní nástroje, ale že široká základna spočívá na samotných členských státech. Tvořit tuto základnu by měla výměna odborných poznatků, rozestavení sil především v širším regionu samotném.

A nakonec, obnova: náprava škod, opětovné zalesnění a všechno, co s tím souvisí. Zde není na místě centralizované řízení, naopak musí být decentralizované a zahrnovat členské státy. Máme však rovněž tyto fondy – Strukturální fondy, zemědělské fondy – tak proč nezačneme? To může být hospodářský plán, jak jsme právě slyšeli, ale stejně tak to může být plán obnovy, který je řešen komplexně a ve kterém hrají decentralizované nástroje obzvláště výsostnou úlohu. Tyto kroky jsou požadovány v tomto usnesení, a to je důvod, proč je budeme zítra z celého srdce podporovat.

  Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ač je usnesení nazvané Přírodní katastrofy předložené skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) správné, chtěl bych upozornit na několik bodů, jimiž jsme se dnes večer zabývali, ale v usnesení řešeny nejsou, jsou však předmětem pozměňovacích návrhů, které jsem předložil.

Letos v létě došlo kromě požárů k dalším katastrofám, z nichž poslední se udála tento víkend na jihu Itálie. Pocházím z italského regionu Veneto, který byl v červnu a červenci zasažen sesuvy půdy a vichřicemi – mohu připomenout například Vallà di Riese a Borca di Cadore.

V usnesení bychom měli připomenout i další přírodní katastrofy, nejen požáry, neboť novým jevem bohužel nejsou ani letní povodně; je to jeden ze scénářů, s nimiž se budeme muset v budoucnosti potýkat, bohužel v důsledku změny klimatu způsobené globálním oteplováním. Musíme se proto snažit trvat na preventivních opatřeních a na budování infrastrukury, která by mohla těmto událostem předejít nebo alespoň zmírnit škody, vtom horším případě, pokud infrastruktura tyto události a škody zhoršuje. Mám na mysli rezervoáry v horských oblastech, pásech zeleně, zemědělských a lesních porostech a podél vodních toků.

Za druhé, vzhledem k tomu, že ve většině případů jsou přírodní katastrofy způsobeny i lidskou činností, je důležité prošetřit, kdo je za ně zodpovědný, podrobit viníky stíhání a zpřísnit tresty. Na závěr bych rád řekl, že vytvořit nezávislou zásahovou sílu a přidružený Fond solidarity je dobrý nápad. Je však důležité pokusit se rozšířit zásahy rovněž na další katastrofy, zvýšit finanční prostředky vyčleněné na tyto katastrofy sdružováním různých fondů, zjednodušit postupy a zajistit lepší koordinaci a flexibilitu, jak uvedl pan Mauro.

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, naslouchala jsem této rozpravě ve své kanceláři. Je zřejmé a jsem za to ráda, že v Irsku nemáme zkušenosti s krutými požáry jako naši kolegové z jižní Evropy. Napadly mne dvě věci. První z nich je, že máme tendenci vystupovat v tomto Parlamentu pouze k problémům, které se přímo týkají našich zemí, a, vzhledem k tomu, že v Irsku probíhají diskuse o Lisabonské smlouvě – jejichž součástí jsou i diskuse o solidaritě v rámci Evropské unie – domnívám se, že bychom měli tento zlozvyk prolomit. Myslím, že víc z nás by mělo více hovořit o problémech, které se týkají ostatních členských států a o nichž víme, aby tak zde vznikla atmosféra větší solidarity mezi poslanci tohoto Parlamentu, pokud jde o problémy občanů, které zastupují. Byla bych kupříkladu ráda, kdyby někdo další pronesl svůj projev k problémům, s nimiž se mohou setkat irští občané, které zastupuji. Myslím, že bychom tak pomohli podpořit myšlenku, že Evropa pracuje pro všechny a že se nestaráme jen sami o sebe. To byl jeden z neúspěchů Evropské unie a my se s tím potýkáme v našich diskusích o Lisabonské smlouvě.

Dovolte mi, abych podpořila to, co tu činíte, a vyjádřila svou solidaritu s problémy jižní Evropy. Vypořádejte se s těmi, kdo úmyslně ničí. Zabývejte se prevencí. Je třeba učinit mnohem více na úrovni řízení a, konečně, prostředky z Fondu solidarity by měly být uvolněny pro ty, kdo je potřebují.

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři Dimasi, jsem poslancem Evropského parlamentu poprvé – byl jsem zvolen 7. června – avšak z rozpravy vyplynulo, že se toto téma každoročně v září vrací po vlně ničivých požárů, které postihují zejména jižní Evropu: Itálii, Francii, Řecko a Španělsko.

Byl již připomenut ničivý požár na ostrově La Palma v odlehlé oblasti Kanárských ostrovů, které jsou španělským samosprávným společenstvím a kde jsem se narodil a žiji. Důležité však je, abychom si byli vědomi toho, že ačkoli panuje na samém jižním okraji Evropy těžká krize , zde máme příležitost prohloubit náklonnost a pouto, které občané pociťují k tomu, co Evropa představuje: přidanou hodnotu z hlediska reakce.

To znamená evropskou přidanou hodnotu v oblasti prevence a evropskou přidanou hodnotu v oblasti koordinace orgánů: Komise, Rady a Evropského parlamentu v rámci usnesení, v rámci spolupráce s členskými státy. Je však také nutná evropská přidaná hodnota v rámci reakce.

Proto je důležité, abychom se posunuli od debaty k akci, a to zvýšením pružnosti Fondu solidarity v reakci na naléhavé situace, a abychom zahájili tuto evropskou jednotku civilní ochrany, která stále ještě není dořešena, a která by mohla v budoucnosti skutečně vytvořit novou kvalitu, až budeme čelit naléhavým událostem, které se znovu vracejí každé léto v důsledku změny klimatu a globálního oteplování.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, více než všechny projevy solidarity tváří v tvář této metle lesních požárů, které každoročně pustoší naše jižní země, zejména Řecko, Itálii, Španělsko a Portugalsko, naléhavě potřebujeme přijmout nezbytná opatření k tomu, abychom tuto situaci zvrátili, neboť ničí zbytky našich lesů, majetek, dobytek, biologickou rozmanitost, a co je ještě hůře, i mnoho lidských životů.

Je proto načase zabývat se přímými příčinami této pohromy, a vzít přitom v úvahu závážné rostoucí vylidňování venkovských oblastí. Je na čase změnit společnou zemědělskou politiku, abychom investovali do prevence, což znamená rovněž investování do víceúčelového zemědělství, což zahrnuje i lesnictví v oblasti Středomoří, a to podporou rodinného zemědělství a zajišťováním podmínek pro malé a střední zemědělce a mladé lidi, aby neopouštěli venkovské oblasti a tímto způsobem přispívali k opatřením, která mají této každoroční pohromě předcházet.

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem potěšena odpovědí komisaře Dimase, a zejména tím, že hovořil o významu pomoci mimo hranice našeho kontinentu.

Mohl by někdo mimo ochranu životního prostředí v oblasti Středozemního moře jako součást projektu Unie pro Středomoří oficiálně navrhnout, aby tato krizová pomoc pro případ požáru a rozvoj odborných lesnických poznatků v této oblasti byly sdíleny a rozvíjeny společně s třetími zeměmi v rámci Unie pro Středomoří?

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko byly letos v létě zasaženy velkými lesními požáry. V Řecku oheň zdevastoval území o rozloze zhruba 21 200 hektarů, zničil přibližně 2 miliony stromů a nejméně 150 domů.

V rámci koordinovaného úsilí na evropské úrovni vyslaly Francie, Španělsko a Kypr letadla Canadair k hašení požárů v aténském regionu. Taktická rezerva EU pro boj s lesními požáry tak znovu prokázala svou užitečnost. Fond solidarity EU může také v takových situacích poskytnout pomoc, a nést přitom některé náklady krizových opatření zaváděných s cílem obnovit infrastrukturu, poskytnout dočasné přístřeší a ochránit přírodní dědictví.

Chtěl bych upozornit na to, že musíme snížit byrokracii spojenou s přístupem k tomuto fondu. Dám vám konkrétní příklad z mé země. Rumunsko bylo postiženo přírodními katastrofami v červnu minulého roku. Rumunská vláda dodnes, do září 2009, neobdržela prostředky z fondu. Dále se domnívám, že v budoucnosti budeme potřebovat udržitelnou politiku v oblasti lesnictví a rovněž strategii pro předcházení katastrofám tohoto druhu.

  Stavros Dimas , člen Komise. − (EL) Pane předsedající, rád bych poděkoval váženým poslancům Parlamentu za jejich mimořádně konstruktivní příspěvky do dnešní rozpravy a za skvělé nápady, které navrhli.

S naléhavými situacemi nezřídka souvisí i vysoké lidské, finanční a environmentální náklady. V budoucnosti se v důsledku změny klimatu, jak řada poslanců zdůraznila, pravděpodobně budeme muset vyrovnat s mnohem častějšími a mnohem většími katastrofami – nejen s lesními požáry, které se neomezí pouze na jižní Evropu a budou se objevovat i ve střední, a dokonce severní Evropě – ale i s dalšími druhy katastrof, jako jsou povodně. Musíme proto trvale posilovat a zlepšovat evropské zdroje pro zvládání katastrof, které nyní jednoznačně prokázaly svou přidanou hodnotu.

Potvrdily to i požáry letos v létě, které nám připomněly, že Společenství musí zlepšit svou schopnost reagovat na přírodní katastrofy i svou schopnost předcházet jim, jak dnes již řada řečníků uvedla. Měl bych Parlamentu na tomto místě připomenout, že Komise v únoru předložila své sdělení o prevenci přírodních a člověkem zaviněných katastrof, ve kterém formulovala některé návrhy.

Očekáváme komentáře Evropského parlamentu a Rady k tomuto sdělení. Věřím, že nový Parlament nebude se svou odpovědí otálet – očekáváme, že ji održíme v únoru. Věříme, že nám tyto odpovědi dají politické impulsy, podobně jako usnesení na toto téma z blížící se konference, abychom mohli pokračovat v nezbytných pracech v tomto směru.

Vzhledem k tomu, že počínaje paní Podimatovou řada řečníků tuto otázku vznesla, rád bych také já zdůraznil problém změny klimatu a potřebu přizpůsobit se a navrhovaný přezkum strategie Společenství pro lesní porosty, jejímž cílem je řešit aspekty spojené se změnou klimatu. I zde bude příležitost k přezkoumání otázek spojených s lesními požáry. Měl bych dodat, že toto sdělení Komise je velmi důležité, stejně tak jako usnesení, které jsme vydali minulý týden o financování dohody o změně klimatu, jež by podle našeho očekávání měla vzejít z konference v Kodani a v jejímž rámci by měla být mimo jiné uvolněna vysoká částka na financování přizpůsobení se změně klimatu v rozvojových zemích. Finanční prostředky budou směřovány k zařízením nezbytným k tomu, aby se země, které trpí důsledky změny klimatu, aniž by přispěly ke skleníkovému efektu, byly schopny s těmito důsledky vypořádat.

Konkrétně jsme navrhli, že bychom neměli se zahájením těchto kroků jednoduše čekat na rok 2013, ale měli bychom začít hned, v roce 2010. Doufám, že Evropská rada bude souhlasit 17. září nebo v říjnu s tím, že by peníze na zahájení prací měly být poskytnuty ihned, aby tyto země viděly, že Evropská unie a rozvinuté země skutečně dodrží, co navrhnou a slíbí.

Padla řada dalších důležitých poznámek – a mohu říci, že byly všechny namístě – ohledně úlohy financování ze strany Společenství. Mechanismus Společenství pro rozvoj venkova a Evropský fond pro regionální rozvoj nabízejí prostředky na podporu vnitrostátních preventivních opatření. Komise využije prostředky poskytnuté z Fondu solidarity Společenství k podpoře snah o nápravu škod v členských státech.

Bylo řečeno, že by zásah Komise měl být okamžitý – chtěl bych zde upřesnit toto: jsou zde dva problémy a nebylo zřejmé, o kterém z nich je řeč. Jedním z nich je mobilizace mechanismu civilní ochrany Společenství a druhým aktivace Fondu solidarity. Pokud se jedná o mobilizaci mechanismu civilní ochrany Společenství, mohu vám říci, že jeho mobilizace probíhá okamžitě, v reálném čase. Mohu zde uvést příklad požárů, které propukly v Řecku: během jedné hodiny od obdržení úřední žádosti od řecké vlády vzlétlo italské letadlo, aby bylo následující den připraveno k nasazení. Mobilizace je tedy okamžitá.

Jak jsem již uvedl ve svém prvním vystoupení, byli jsme první, kdo vyslal specialisty na místo katastrofy v případě tsunami a hurikánu Katrina. Za naše kroky provedené prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Společenství jsme byli velmi chváleni, což potvrzuje i práci odvedenou v posledních letech a potenciál, který mechanismus má za předpokladu, že disponuje svými pravomocemi a zdroji – zejména finančními – aby mohl poskytnout svou práci ve prospěch Evropské unie, občanů, ochrany životního prostředí a majetku Evropských občanů.

Pokud se jedná o Fond solidarity, slyšel jsem tu – a je to správné – že potřebuje větší pružnost. Skutečně musí být schopen reagovat co nejrychleji, neboť filosofie Fondu solidarity spočívá právě v tom, že má financovat naléhavé situace či jejich část, které nastanou v důsledku katastrofy.

Je proto logické, že by Komise měla jednat okamžitě a že by členské státy měly prostřednictvím svých ústředních a regionálních správ přijmout nezbytné kroky k tomu, aby peníze mohly být vypláceny. Kromě toho je zde i ustanovení v Evropském fondu solidarity, že práce je nutné provést do jednoho roku od výplaty peněz. To je logické, potřebuje to ale větší pružnost.

Na závěr – a je mi líto, že nemám více času, abych odpověděl na velmi konkrétní dotazy, které padly – bych jen rád dříve, než na to zapomenu, řekl, že řada řečníků odkazovala na programy hospodářské obnovy a že je to vskutku dobrá myšlenka, protože ze zahrnutí projektů na předcházení katastrofám, které lze v příštím roce více méně očekávat – jak bylo řečeno, zabýváme se těmito věcmi každý rok – vyplyne řada pozitivních výsledků, a to z toho důvodu, že programy vyvolají hospodářskou činnost a vytvoří více pracovních míst a protože předejdou nákladům v milionech eur na obnovovací práce. Jedná se tedy o investice, které se nám mnohonásobně vrátí, a samozřejmě zabrání rovněž lidským ztrátám.

Na závěr bych rád poukázal na to, že riziko lesních požárů a dalších katastrof, jako jsou povodně, zemětřesení i vojenský zásah – neboť mechanismus civilní ochrany Společenství zasahoval v případě povodní, zemětřesení a lesních požárů a při evakuaci osob například po konfliktu v Libanonu, a to s velkým úspěchem – nelze zcela odstranit, lze jej však snížit naší spoluprací a lepší kolektivní reakcí na tyto katastrofy. Tato Komise podniká kroky, aby posílila příspěvek Společenství k prevenci katastrof, připravenosti a reakci na ně a k následné obnově, v zájmu ochrany občanů a životního prostředí.

Dovolte mi, abych ještě jednou poděkoval Parlamentu za jeho aktivní podporu nezbytnému zlepšení zvládání katastrof, které bude užitečné všem evropských občanům.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 16. září.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Jsem poněkud znepokojen rozsahem těchto katastrof v posledních letech, což má příčinu nejen v přírodě, ale rovněž lidské činnosti, a jejich důsledky pro hospodářskou i sociální infrastrukturu. Naše reakce na tento jev v rámci Fondu solidarity Evropské unie nabízí nezbytnou podporu při obnově oblastí, které byly katastrofami zasažené, a současně snížení případného přeshraničního dopadu těchto katastrof. Chtěl bych však zdůraznit, že je zapotřebí zjednodušit kritéria pro přístup k tomuto Fondu a zvýšit jejich transparentnost, aby tak mohly postižené oblasti co možná nejrychleji využít výhod podpory ze strany Společenství. Musíme rovněž zavést nižší hranici pro udělení pomoci, a umožnit tím většímu počtu regionů pomoc získat. Dále podporuji návrh evropské strategie pro boj proti přírodním katastrofám a pro posílení evropské jednotky civilní ochrany připravené zasáhnout v případě katastrofy kdekoli na území EU.

  Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) V některých oblastech Evropy došlo letos v létě opět k ničivým požárům, které způsobily značné hospodářské škody, a kromě toho si vyžádaly jedenáct životů. Tváří v tvář takovým přírodním katastrofám Evropa potřebuje ukázat svou solidaritu. Tísnivé situace, jako je tato, dávají Společenství možnost ukázat své kvality a umožnit evropským občanům pocítit ze strany Evropské unie tuto přidanou hodnotu. Při praktickém uplatňování je však bezpodmínečně nutné dodržet zásadu subsidiarity. Za preventivní opatření proti katastrofám a za vytvoření plánů krizového řízení jsou zodpovědné členské státy a EU se do této důležité pravomoci jednotlivých členských států nesmí vměšovat. Fond solidarity Společenství je spolehlivým a cenným nástrojem finančního řízení. Z dlouhodobého hlediska je třeba zlepšit strategii pro předcházení požárům tohoto druhu v Evropě a musíme se přestat spoléhat na krátkodobé řízení krizí.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Tváří v tvář tragickým požárům, které opět zpustošily jižní Evropu, musíme reagovat v zájmu toho, abychom tyto nepřijatelné události zastavili. Zaprvé lepším organizováním zásahových prostředků: pan Barnier přišel s myšlenkou evropské jednotky civilní ochrany, která by byla schopna zasáhnout na podporu vnitrostátních sil. Má-li zásah zkrotit rozsáhlý požár, je nutné, aby byl rychlý: evropská solidarita musí být lépe využívána. Zásadní význam však má i nadále prevence: lesy musí být udržovány a čištěny. Na jihu Francie je 75 %lesů v soukromém vlastnictví. Je proto důležité získat podporu vlastníků a vyzvat je k tomu, aby o své zalesněné porosty pečovali. Bude to především znamenat obnovu lesů ve Středomoří, jejichž ekonomická návratnost je příliš nízká. Iniciativy podpořené ze Strukturálních fondů musí povzbudit pravidelné odebírání vzorků biomasy a její využití pro energetické účely, a rozvoj udržitelného lesnictví a odpovědné ekoturistiky. Vyzývám proto Evropskou komisi, aby se seznámila s charakteristickými rysy lesů ve Středomoří a navrhla akční plán na jejich ochranu a lepší využití jejich přírodních zdrojů. To je to nejmenší, co můžeme udělat pro snížení rizika požárů z dlouhodobého hlediska a pro ochranu a obnovu křehkých ekosystémů jižní Evropy.