Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava o
– prohlášeních Rady a Komise o dohodě mezi ES a Republikou Tádžikistán o partnerství a spolupráci a
– doporučení (A7–0007/2009), které předložil Alojz Peterle jménem Výboru pro zahraniční věci k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o podpisu dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé
Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, vážení poslanci, paní komisařko, pane Peterle, jsem ráda, že mám příležitost s vámi dnes diskutovat o vztazích EU s Tádžikistánem, a zejména o důležitosti, kterou přikládáme položení nových základů pro naše vztahy s touto zemí uzavřením dohody o partnerství a spolupráci.
Vím, že Parlament má na této věci velký zájem. Již v únoru 2008, ve svém usnesení o strategii EU pro Střední Asii, jste vyzvali členské státy, aby urychleně ratifikovaly dohodu o partnerství a spolupráci – a tím potvrdili úmysl Parlamentu v blízké budoucnosti dohodu schválit.
Dohoda je nyní ratifikovaná a je zde silné přání, aby co nejrychleji následovaly další kroky tak, aby mohla dohoda o partnerství a spolupráci co nejdříve, doufejme před koncem roku, vstoupit v platnost. Pokud by se tak stalo, vyslalo by to jasný signál, že otevíráme novou kapitolu našich vztahů mezi Evropskou unií a Tádžikistánem.
Tádžikistán tvoří důležitou součást naší celkové strategie pro Střední Asii. Tato obtížně přístupná země je jednou z nejchudších na světě. Má špatně udržovanou hranici s Afghánistánem, která z ní činí významnou trasu pro pašování drog a cestu, jíž se do regionu dostávají radikální islamisté. Proto máme velký zájem podporovat Tádžikistán, a to kvůli němu samotnému i proto, abychom řešili naše společné problémy. Již nyní tak prostřednictvím mnoha kontaktů činíme. Švédské předsednictví vyslalo v červenci do regionu skupinu na vysoké úrovni a včera se uskutečnila v Bruselu ministerská konference se zeměmi Střední Asie.
Tádžikistán je však jednou z velmi mála zemí na východní hranici EU, se kterými nemáme od konce studené války dosud uzavřenou všeobecnou dohodu. Jestliže se skutečně chceme seriózně řešit problémy, o kterých jsem hovořila, potřebujeme vytvořit vhodný rámec pro naše budoucí vztahy. Musí se zlepšit rámec pro politický dialog a praktickou spolupráci s Tádžikistánem tak, aby lépe odrážel výzvy, kterým tento region jako celek čelí. Dohoda o partnerství a spolupráci by nám pomohla strukturovanějším způsobem projednávat záležitosti, v nichž máme společný zájem: lidská práva, právní stát, obchod s drogami a organizovaný zločin, ale i terorismus a náboženskou organizaci.
Zároveň musíme pokročit v otázkách týkajících se demokracie, dobrého sociálního řízení a stavu lidských práv v tomto regionu. Dobře víme, že to není úkol snadný. Proto velmi vítám strukturovaný dialog s Tádžikistánem o lidských právech, který poskytuje příležitost vést řádnou diskusi. Druhé kolo tohoto dialogu proběhne dne 23. září v Dušanbe.
Měli bychom i nadále povzbuzovat Tádžikistán, aby zavedl program reforem. Vývoj je často velmi znepokojivý. Uvítali bychom v této zemi demokratičtější přístup, pokud jde o svobodu spolčování, náboženskou svobodu, svobodu sdělovacích prostředků a rozvoj občanské společnosti. Musíme udělat vše pro to, abychom přesvědčili Tádžikistán, že je třeba v boji proti nezákonné činnosti, obchodu s drogami a terorismu dodržovat principy právního státu. Musíme zdůrazňovat, že lidská práva a základní svobody je třeba dodržovat jako způsob, jak předcházet etnickým nebo kulturním konfliktům.
Velmi nás také znepokojuje rozsáhlá korupce, jež v zemi panuje. Brání nejen rozvoji v Tádžikistánu, ale také účinným příspěvkům od dárců. Měli bychom všemožnými kanály vyzývat tádžické orgány, aby co nejrychleji řešily tento problém. Nemůžeme přehlížet skutečnost, že veškeré tranzitní trasy pro obchod s drogami – nebo přinejmenším velká část z nich – procházejí přes Tádžikistán. Tato země je zranitelná, pokud jde o radikálním hnutí a mezinárodní organizovaný zločin. Musíme Tádžikistán podporovat ve větší míře, aby mohl proti těmto aktivitám bojovat, a poskytovat mu alternativní zdroje příjmu. Tato strategie dobře odpovídá našemu závazku v Afghánistánu a je důležitým bodem v našem úsilí o stabilizaci této země. Vítáme zájem Tádžikistánu o spolupráci a podporujeme jeho úsilí.
Tádžikistán přistupoval k diskusím o našich společných problémech otevřeně a konstruktivně. To je pozitivní. Tento dialog je důležitým prvkem naší podpory Tádžikistánu v jeho práci na podpoře spolupráce se sousedy a hledání řešení naléhavých, komplexních problémů regionu, jako je změna klimatu, kontrola vodních zdrojů a kontroly na hranicích. Vzhledem k tomu, že máme velký zájem o efektivnější a účinnější řešení mnoha těchto problémů, vítám příležitost vytvořit nový základ pro naše vztahy s Tádžikistánem. Dohoda o partnerství a spolupráci nám poskytuje rámec, ve kterém můžeme dále rozvíjet naše dvoustranné vztahy, a tím přispět k dosažení celkových cílů naší strategie pro celou Střední Asii. Vyzývám proto tento Parlament k hlasování pro tuto dohodu, aby mohla vstoupit v platnost co nejdříve.
Benita Ferrero-Waldner , členka Komise. − Paní předsedající, nejdříve bych chtěla poděkovat panu Peterlemu za vynikající zprávu a rovněž za usnesení, které obsahuje velmi dobrou analýzu situace v Tádžikistánu a činí doporučení, která mohu podpořit.
Od doby, kdy byla v červnu 2007 přijata strategie EU pro Střední Asii, se naše vztahy se všemi zeměmi Střední Asie ke vzájemnému prospěchu prohlubovaly. Rytmus našich kontaktů se zrychlil a v současné době panuje vzájemná shoda o tom, že větší spolupráce je přínosem v bezpečnostních otázkách, správě hranic a kontrolách na hranicích, vzdělávání, veřejné správě a v diverzifikaci energií. Tato strategie je úspěšná a vytváří nové partnerství s pěti republikami Střední Asie.
Jednoznačně se ovšem tato zastřešující strategie opírá o konkrétní a diferencované bilaterální vztahy, jež odrážejí měnící se cíle a orientaci dotčených zemí. Jak všichni víte, řídí se naše spolupráce s Tádžikistánem dosud dohodou o obchodu a spolupráci uzavřenou v roce 1989 se Sovětským svazem a schválenou Tádžikistánem v roce 1994. Tato dohoda již neodpovídá našim ambicím v rámci strategie pro Střední Asii ani se nehodí k podpoře toho druhu vztahů, o který s Tádžikistánem v současné době usilujeme.
Proto by souhlas nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Tádžikistánem, kterou máte dnes před sebou k rozpravě, představoval zásadní krok vpřed, který nám umožní rozšířit a prohloubit naši spolupráci s touto zemí.
Dnešní Tádžikistán, jak již bylo řečeno, čelí závažným hospodářským a sociálním problémům. Je potřeba – a je to i v zájmu Evropanů –, aby Tádžikistán v řešení svých obtíží uspěl. Je to země, která sousedí v délce téměř 1 500 km s Afghánistánem a leží nedaleko údolí Svát v Pákistánu. Jedná se o zranitelné území, kam může dosáhnout vliv konfliktů z těchto oblasti a které ohrožuje pronikání islámských ozbrojenců.
Tádžikistán je také mimořádně důležitý při úsilí o zastavení toku drog do Evropy z Afghánistánu. Větší spolupráce s Evropskou unií proto může napomoci tomu, aby nedocházelo k šíření nestability.
Rozhodujícím prvkem zranitelnosti Tádžikistánu je jeho slabé hospodářství. Tuto nejchudší republiku Střední Asie zasáhl významný pokles cen hliníku a bavlny v důsledku celosvětové hospodářské recese. To, společně s 34% poklesem přílivu peněz od Tádžiků pracujících v zahraničí v první polovině roku 2009, zavdává důvod k obavě, že úroveň chudoby se může zvyšovat a že by nejistá sociálně-hospodářská situace mohla podnítit sociální nepokoje.
Myslím, že jsme nyní na správné cestě, když v Tádžikistánu podporujeme a podněcujeme nezbytné reformy. To bylo také centrálním tématem četných návštěv zvláštního zástupce EU pana Morela i mé osobní návštěvy na jaře 2008. Dosáhli jsme pokroku, ale jednoznačně je třeba podniknout další kroky. Vláda jasně řekla, že vedle většího obchodu a spolupráce je ochotna zavést opatření ke zlepšení sociálního blahobytu, zdravotnictví, školství, bojovat s korupcí a zlepšit stav lidských práv.
Je třeba přivítat, že prezident Rahmon zřídil pozici veřejného ochránce práv. Veřejný ochránce práv pro nás bude významným partnerem v příštím kole dialogu mezi EU a Tádžikistánem o stavu lidských práv, které jste zmínila a které se uskuteční dne 23. září. Pokrok v reformě soudnictví je stále pomalý, doufáme však, že doporučení nedávného semináře o občanské společnosti a lidských právech v Dušanbe budou vládou v Tádžikistánu zohledněna, zejména při reformě právnické profese a v novém trestním procesním řádu.
Jsem si samozřejmě velmi dobře vědoma vašich obav ohledně demokracie a lidských práv v Tádžikistánu a mohu vás proto ujistit, že Komise tyto obavy plně zohlední při rozhovorech, které s touto zemí vedeme.
Pokud jde o hospodářské reformy, jsme svědky pokroku, například co se týče vypracování mechanismu řešení pohledávek za prodej bavlny, který doufejme připraví půdu pro širší zemědělské reformy, a uplatnění „svobody zemědělského podnikání“, jež je klíčová pro řešení chudoby v zemi.
Souhlas dohodě o partnerství a spolupráci udělený Evropským parlamentem nám pomůže pokračovat v našem jednání s Tádžikistánem o celém okruhu politických a hospodářských reforem, se zvláštním důrazem na demokracii a lidská práva, a rovněž zajistit důkladné provádění těchto reforem. Už tak je reformní úsilí podepřeno relativně velkým objemem bilaterální pomoci ze strany Komise. Jedná se 66 milionů EUR za období 2007 až 2010, přičemž se tato částka zvýší na 70 milionů EUR v průběhu dalších tří let, tj. 2011 až 2013.
Naše pomoc se zaměří na odvětvovou podporu sociální ochrany a zdravotnictví, reformu řízení veřejných financí a technickou pomoc rozvoji soukromého sektoru. Tento proces bude podporován naší delegací v Dušanbe. Mým záměrem je, aby se do konce tohoto roku stalo naše regionální zastoupení plnohodnotnou delegací, jež bude podporovat reformní proces a napomáhat důslednému provádění dohody o partnerství a spolupráci. Především doufám, že nám pomůže vést důkladné hodnocení pokroku v klíčových oblastech, o kterých jsem hovořila, jenž bude následně poměřován jasnými referenčními kritérii.
Alojz Peterle, zpravodaj. − (SL) Rozhodnutí uzavřít dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími, jejich členskými státy a Tádžikistánem je v souladu se strategií Evropské rady pro nové partnerství se Střední Asií a jasnou vůlí Tádžikistánu rozvíjet širokou spolupráci s Evropskou unií v oblasti obchodu a řadě dalších oblastí.
S potěšením zaznamenávám, že všechny členské státy tuto dohodu ratifikovaly, a doufám, že budeme schopni dát dohodě s Tádžikistánem svůj souhlas právě tak, jak jsme jej už dříve dali dohodám s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem. Skončí tím dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a někdejším Sovětským svazem.
Na základě svých základních hodnot a zásad vyjadřuje Evropská unie touto dohodou svůj strategický zájem na spolupráci s Tádžikistánem, který považuje za velmi důležitého partnera v této části světa. EU si rovněž přeje prohloubit své vztahy s Tádžikistánem, a přispět tím k bezpečnosti, stabilitě a hospodářskému pokroku v této zemi a rozvoji a konsolidaci jejích demokratických institucí, jakož i k ochraně lidských práv a právního státu.
Konkrétnější cíle evropské politiky pro Tádžikistán se vztahují především na podporu boje proti chudobě, podporu řádné správy věcí veřejných a reforem, ale i na účinné kroky proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu. Postoj této zprávy vůči stavu demokracie v této zemi je kritický, vyjadřuje se znepokojení ohledně korupce a stavu občanské společnosti, zároveň ale zpráva vyzývá tádžickou vládu, aby se co nejdříve zabývala problematickou situací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.
Zpráva rovněž vyjadřuje oprávněné znepokojení, pokud jde o porušování lidských práv, zejména práv žen, náboženské svobody, nezávislosti soudnictví a o podmínky působení občanských organizací. V souvislosti s tím zpráva rovněž vítá zahájení dialogu o stavu lidských práv, neboť pokrok v této oblasti je zásadní pro rozvoj dvoustranných vztahů.
Tato dohoda odráží naše přesvědčení, že Tádžikistán má potenciál vytvořit moderní, funkční stát, který je schopen v regionu úspěšně vykonávat svou úlohu, zejména pokud jde o boj proti pronikání extremismu z Afghánistánu a z jiných míst v oblasti. Mimo jiné nám zpráva také připomíná důležitost otázky energie a vody, neboť tyto problémy ovlivňují vztahy mezi státy ve Střední Asii a vyžadují společné řešení.
Na závěr mi dovolte pochválit kolegy za konstruktivní spolupráci a Komisi za cennou pomoc. Především bych chtěl za spolupráci poděkovat Velvyslanectví Republiky Tádžikistán.
Pevně věřím, že touto dohodou bude moci Evropská unie rozšířit svou dosavadní spolupráci s Tádžikistánem a prohloubit ji, a doufám, že v tomto duchu bude též dohoda v blízké budoucnosti prováděna. Vřele doporučuji, abyste dohodu s Tádžikistánem přijali.
Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Chci poblahopřát panu zpravodaji Alojzi Peterlemu k jeho velmi věcné a – to bych rád zdůraznil – velmi vyvážené zprávě o dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a Tádžikistánem.
Tádžikistán byl hodně kritizován za nedostatečnou demokracii. To, co nejčastěji odsuzujeme, je nedostatek svobody tisku, náboženské svobody a výskyt korupce. Nechci zde vést spor o těchto obviněních. Musíme však přihlédnout k pokroku, kterého v poslední době Tádžikistán dosáhl v boji proti korupci i ve zlepšení stavu lidských práv a rovněž v řadě dalších citlivých oblastí. Navíc se jedná o poměrně stabilní zemi, což je důležité, vezmeme-li v úvahu její strategické umístění. O tom se zde ale již dnes hovořilo.
Jako soused Afghánistánu, na nějž rovněž dopadají problémy rozsáhlé výroby a prodeje drog, terorismu a rostoucího extremismu, a dalšího čím dál nestabilnějšího státu, Pákistánu, by Tádžikistán mohl být přirozeným spojencem Evropské unie. Je proto v zájmu EU pokračovat v podpoře demokratických procesů v této zemi a v posilování jejího politického, hospodářského a sociálního potenciálu.
Dovolte mi připomenout, že Tádžikistán je nejchudší z bývalých sovětských republik. Byl jedním z jen 12 států, které v loňském roce OSN zařadila na seznam zemí, jež jsou nejvíce zasaženy světovou potravinovou krizí. Jsem v tomto ohledu rovněž rád, že zpráva zmiňuje rozvojové cíle tisíciletí. Připomeňme je i Tádžikistánu
Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Tádžikistánu. Obě strany by se měly snažit, aby dohoda byla provedena co nejrychleji, a podpořil se tak rozvoj země a stabilizovala její hospodářská situace. Jen kritizování toho, co je v Tádžikistánu špatně, nestačí. Musíme také vyslat pozitivní signál v tom smyslu, že se zajímáme o rozvoj kontaktů s touto zemí, a podle mého názoru zpráva pana Peterleho, a celý Parlament tento signál právě vyslaly.
Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, Tádžikistán je slovo, které v této sněmovně zaznívá zřídkakdy, a tak my – hovořím jménem Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a rovněž jako člen Výboru pro mezinárodní obchod a delegace pro vztahy se Střední Asií – tuto dohodu vítáme. Vítám též rozhodnutí podniknout rychlé kroky na podporu našich zastupitelských úřadů v tomto regionu, jak se o tom před okamžikem zmínila paní komisařka.
Navíc Tádžikistán, což je země, která nás může překvapit, ale často je popisována jako předsunutá základna Evropy, není na periferii světa – právě tak jako tam nejsou ani žádné jiné země Střední Asie, hlavně Afghánistán. Právě v této zemi jsou sváděny některé velmi důležité bitvy v souvislosti s obchodováním s drogami, bojem proti autoritářství a fundamentalismu a o prosazení právního státu a demokracie, jež jsou bohužel stále velmi křehké.
Tímto právním nástrojem budeme schopni dosáhnout pokroku, a to nejen z hlediska obchodu, ale, jak doufám, i z politického a kulturního hlediska.
Heidi Hautala, jménem skupiny Verts/ALE. – (FI) Paní předsedající, podmínky pro schválení dohody o partnerství a spolupráci jsou v případě Tádžikistánu mnohem vstřícnější, než jak tomu bylo například u Uzbekistánu nebo Turkmenistánu, tedy zemí, které jsou totalitními diktaturami. Tádžikistán je však na poněkud lepší cestě a tato dohoda umožní Evropské unii mít na tamní situaci jistý vliv. Bylo příjemné slyšet od zástupců Rady a Komise, že by se pakt o spolupráci měl zaměřit na stav lidských práv a demokracii a snažit se prosazovat rozvoj právního státu. Bylo rovněž skvělé slyšet, že byl v Tádžikistánu zřízen úřad veřejného ochránce práv. V řadě zemí je to velmi důležitý nástroj a Evropská unie by měla poskytnout tomuto novému úřadu svou plnou podporu.
Chtěla bych nadnést další bod týkající se otázky vodních zdrojů. Tento region je bohatý na vodní zdroje a Evropská unie by mohla pomoci Tádžikistánu využívat tyto jeho zdroje rozumně a demokraticky, rovněž s přihlédnutím k zájmům zemí rozkládajících se níže po proudu řek, tedy zemí, kde se může negativně projevit vliv velkých hydroelektráren. V každém případě by Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance chtěla zdůraznit význam regionální spolupráce, aby mohlo dojít k obnově lokální ekonomiky ve Střední Asii.
Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, Tádžikistán neoplývá energií a nerostnými zdroji jako jiné země ve Střední Asii. Nelze však ničím omluvit odsouvání Tádžikistánu na okraj ve jménu jeho bohatších a větších sousedů.
Střední Asie je regionem, který je pro EU velmi důležitý z hlediska politické a energetické bezpečnosti. Ve smyslu posilování vztahů s EU bude pokrok některých zemí v regionu pravděpodobně rychlejší než pokrok jiných. To je nevyhnutelné. Musíme si ale při našem postupném posilování vazeb s regionem, který byl ještě docela nedávno regionem diplomaticky izolovaným a značně přehlíženým, zvláště ze strany Evropské unie, udržet smysl pro kolektivní přístup. Jakékoli upřednostňování některých zemí ve Střední Asii před ostatními s sebou nese hrozbu neshod a rozdělení v regionu. Zvláště islamističtí teroristé v oblasti ukázali odhodlanost využívat chudoby a nedostatečné správy věcí veřejných k radikalizaci obyvatel a šíření svého poselství nenávisti.
Vláda Tádžikistánu odmítla extremismus, a s pomocí mezinárodního společenství usiluje nyní o konsolidaci demokracie ve svém národě. Tádžikistán stále nese jizvy brutální občanské války mezi sekulárními silami a džihádisty, která vypukla na začátku devadesátých let po pádu Sovětského svazu. Lidé v Tádžikistánu si ani trochu nepřejí stát se svědky návratu krveprolití, a proto poskytli odvážnou podporu operacím NATO proti Tálibánu v Afghánistánu. Mise sil ISAF v Afghánistánu je pro Tádžikistán životně důležitá z hlediska jeho dlouhodobé budoucnosti a přání najít na západě bezpečnostní zakotvení.
Je spravedlivé říci, že stav demokratizace Tádžikistánu a stav lidských práv v této zemi nejsou dokonalé, jsem ale přesvědčen, že dialog a angažovanost ze strany EU povzbudí Tádžikistán k pozitivním změnám. Takový je, zdá se, názor Evropské unie v případě Běloruska a Uzbekistánu, a tak si Tádžikistán zaslouží, aby s ním bylo nakládáno také tak. Skupina ECR proto podporuje hlubší strategické a hospodářské partnerství s Tádžikistánem založené na závazku pokroku směrem k otevřenosti, demokracii a vyšším standardům dodržování lidských práv.
Sabine Lösing, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, děkuji za tuto zprávu. Jako členka Výboru pro zahraniční věci jsem v rozpravě příslušnému představiteli Komise kladla otázky o roli této dohody v rámci řízení přistěhovalectví do EU. Tento představitel Komise jasně uvedl, že po vstupu v platnost bude dohoda vytvářet podmínky pro spolupráci s agenturou pro bezpečnost vnějších hranic (Frontex) a pro četná nařízení o přistěhovalectví, například v rámci dohod o zpětném přebírání osob a v rámci bezpečnostních opatření na hranicích s Afghánistánem. Hranicí mezi Tádžikistánem a Afghánistánem o délce 1 200 km jsme se tu již zabývali. Stane se tak dalším cílem represivní politiky EU, jejímž cílem je nevpouštět uprchlíky.
Evropská unie se tak chce zabezpečit před uprchlíky daleko za svými vnějšími hranicemi. Opět máme možnost vidět, že toto je základní součást zahraniční politiky EU. V důsledku těchto dohod o partnerství jsou uprchlíci internováni v táborech, kde, jak všichni víme, vládnou nelidské podmínky, jako je tomu nyní na Ukrajině. Tento problém zde byl již v obecné rovině řešen. Tato forma tzv. řízení mezinárodního přistěhovalectví představuje vážné porušování Ženevské úmluvy o uprchlících a mezinárodních lidských práv.
Vyzývám proto EU, aby spíše než proti uprchlíkům zahájila boj proti příčinám útěku. Evropská politika sousedství je jedním ze způsobů, jak učinit pevnost Evropa ještě nedobytnější, a proto na ni v naší skupině, skupině GUE/NGL, nahlížíme velmi skepticky.
Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Paní předsedající, zcela upřímně, tato rozprava mě naplňuje smíšenými pocity. Na jednu stranu vítám skutečnost, že usnesení vypracované panem Peterlem poukazuje na řadu problematických oblastí v tádžickém hospodářství a tádžické společnosti. Na druhou stranu se mi zdá nepochopitelné, že je Tádžikistán v klíčových bodech popisován jako poměrně stabilní země. Právě jsem to vyslechl znovu v rozpravě a naprosto nedovedu pochopit, odkud tato myšlenka pochází. Dobrá, Evropská unie vytváří dojem, že tato dohoda musí být, děj se co děj. To bude mít nepopiratelný dopad na důvěryhodnost velké části kritiky, k níž bude později ještě nutno přikročit.
To, co jsem si přečetl v bodě 2 o zklamání tádžické vlády, považuji za naprosto ohromující. O zklamání, dámy a pánové, bychom měli v této rozpravě hovořit například u protestantské menšiny nebo u muslimů tváří v tvář zákonu o náboženském vyznání, který hrubě zasahuje do jejich náboženského života. Místo tohoto zcela nemístného zklamání by se tádžická vláda měla zabývat prací, která ji doma v nemalém množství čeká. Doufám, paní komisařko, že toto bude také svědomitě tematizováno.
Pino Arlacchi (ALDE). – Paní předsedající, velmi podporuji tuto dohodu. Myslím si, že je to významný krok vpřed ve spolupráci mezi Evropskou unií a Tádžikistánem, což je velice důležitá země, a to hned z několika důvodů.
Chci zde uvést jen jeden z příspěvků ke stabilitě a bezpečnosti našeho kontinentu, kontinentu EU. Tádžikistán je křižovatkou pro pašování drog z Afghánistánu do Evropy a Ruska. Nejméně 30 % heroinu vyrobeného v Afghánistánu přichází do Evropy a Ruska přes Tádžikistán. Mezinárodní společenství zahájilo před deseti lety v Tádžikistánu rozsáhlou operaci, při níž byl posílen veškerý protidrogový aparát, a jsem velmi rád, že nyní, po deseti letech, tento aparát funguje a směřuje dobře kupředu. Tato dohoda je přímý příspěvek ke stabilitě a bezpečnosti Evropy.
Chápu, že je zde stále ještě mnoho omezení, a kolegové zdůraznili problémy v Tádžikistánu, pokud jde o lidská práva, chudobu atd., domnívám se ale, že dohoda je projevem Evropy v tom nejlepším smyslu, a skutečně ji velmi podporuji.
Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se rovněž, že tato dohoda o spolupráci s Tádžikistánem je skutečně velmi pozitivní a může napomoci dosáhnout některých cílů, které jsou, myslím, důležité a konkrétní.
První cíl se týká strategické polohy této země, která může být velmi užitečná při vytvoření prostoru míru, bezpečnosti a stability. Druhý cíl podle mne je a musí být povzbudit růst v této zemi z hospodářského a sociálního hlediska, neboť víme, že je to jedna z nejchudších zemí v tomto regionu.
A nakonec musíme zajistit, aby svoboda, demokracie a práva byly základními prvky, jimiž se bude řídit uplatňování této dohody. Bez ohledu na nedostatky, které je jistě možné nalézt, věřím, že bychom měli uvítat tuto zprávu, o které v této sněmovně hlasujeme.
Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Chtěl bych poblahopřát panu Peterlemu k vynikající zprávě. Přípona „stán“ znamená „stát“ a Tádžikistán je poslední zemí, jejichž jméno obsahuje koncovku „stán“, kterou jako stát uznáme. Až dosud jsme jej vždycky přehlíželi, což byla velká nespravedlnost.
Stabilita Střední Asie je však v zájmu tohoto regionu samotného, v našem zájmu, a ve strategickém zájmu světa jako celku. Všechny země na světě jsou navzájem propojené, jako spojené nádoby, a to je také důvod, proč potřebujeme ukázat naši zralost a zajistit, aby byla všem zemím v tomto regionu věnována stejná pozornost, bez ohledu na jejich velikost, stupeň vývoje či to, kolik energetického bohatství vlastní.
Zdá se mi, že jsme nyní napravili tuto křivdu a dohnali ztracený čas. To je důvod, proč bych rád poblahopřál panu zpravodaji i Komisi, a rovněž komisařce Ferrero-Waldnerové a švédskému předsednictví za to, že tento dluh již konečně patří minulosti. Od této chvíle bude situace lepší.
Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Rád bych vám velmi poděkoval, že jste mi umožnili položit jednu otázku. Domnívám se, že uzavřít tuto dohodu bude dobré, neboť je to krok správným směrem.
Kladu si však otázku, na kterou bych se rád zeptal i paní ministryně Malmströmové: nebylo by žádoucí zajistit, aby mezi mnoha aktivitami, které Evropská unie naplánovala, byl kladen větší důraz na pomoc Tádžikistánu, aby cvičil osoby odpovědné za zabezpečení hranice s Afghánistánem? Dobře víme, že to je mimořádně důležité téma. Hranice se táhne v délce 1 500 kilometrů. Tádžikistán má s ochranou této hranice velké problémy, zejména proto, že na afghánské straně žije početná tádžická menšina. Proto si myslím, že mezi různými iniciativami Evropská unie bychom měli také zvážit pomoc při výcviku tádžických sil a lidí, kteří jsou zodpovědní za udržení bezpečnosti na této hranici.
Bernd Posselt (PPE). - (PL) Paní předsedající, také já chci říci, že pan Peterle vytvořil vynikající zprávu. Měli bychom si ujasnit jednu skutečnost: Svobodymilovní lidé ve Střední Asii patří k našim nejdůležitějším partnerům. Tento region byl často ovládán cizími mocnostmi. Poprvé za dlouhou dobou – po staletích – je opět svobodný. Měli bychom využít této příležitosti k vytvoření skutečného partnerství svobodných.
Slyšel jsem tu dnes slova o trestné činnosti. Ovšemže musíme spolupracovat v boji proti zločinu, ale nejdříve bychom se měli podívat na kulturu v těchto zemích a pochopit, že se jedná o prastaré národy obchodníků. Neobchodují jenom s drogami, obchodují i se zbožím, které bylo pro Evropu a svět vždy důležité. Měli bychom proto říci, že nám jde o partnerství, nikoli paternalismus.
Athanasios Plevris (EFD). – (EL) Paní předsedající, i já bych se chtěl dotknout otázky trestné činnosti, která zde již byla zmíněna, a otázky nelegálního přistěhovalectví. Je pravda, že Tádžikistán se nachází z geopolitického hlediska v mimořádně kritickém bodě a Evropa by měla prozkoumat, jak můžeme snížit jak trestnou činnost, v souvislosti s drogami z Afghánistánu, tak – a to především – migrační proudy.
Je skutečností, že Evropa už déle nemůže nést tíhu těchto migrační proudů přes Tádžikistán a z Afghánistánu a jiných zemí, je to skutečnost, na kterou v současnosti nejvíce doplácejí zejména středomořské země, jako je Malta, Kypr, Řecko, Itálie, ale jisté, s matematickou přesností, je to, že ni budou za určitou dobu doplácet všechny země severní Evropy.
Samozřejmě musíme respektovat práva všech lidí, kteří přicházejí z těchto zemí, ale v určitém bodě se i Evropa bude muset chránit a uvědomit si, že nemůžeme nést tíhu této migrace z Asie.
Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, jak pan Peterle uvádí ve své vynikající zprávě, je dohoda o partnerství a spolupráci součástí širší strategie pro posílení regionální stability ve Střední Asii. Je jenom správné, že jsme učinili tento významný krok, neboť zde existuje tolik problémů a tyto problémy jsou tak rozsáhlé a ovlivňují tolik zemí: nejen Afghánistán a Pákistán, ale každá země má své vlastní specifické problémy. Pan Peterle se tím vším zabývá ve své zprávě velmi systematicky.
Těší mě, že Evropský parlament stále drží prapor vysoko, pokud jde o stav lidských práv. Lidská práva jsou v Tádžikistánu problém. Co se týče demokracie, lidských práv a právního státu, je v této zemi ještě třeba vykonat mnoho práce. A proto je tak užitečné, a paní komisařka to zmínila, že vedeme tento dialog o lidských právech. Jsem si jistá, že Komise při setkání příští týden jasně ukáže, jaké jsou evropské hodnoty a jaká jsou naše očekávání vůči Tádžikistánu.
EU letos v létě podpořila konferenci, která se zabývala právě otázkou posílení právního státu v Tádžikistánu a zúčastnili se jí zástupci ze sféry výzkumu, zástupci občanské společnosti, nevládních organizací a zahraniční experti, ale také řada zástupců různých tádžických orgánů. Jedná se o otázku posílení nezávislosti soudních orgánů a právního státu.
Paní Hautalaová hovořila o otázce vody. Ta je v tomto regionu velmi důležitá. EU podporuje mnoho hydroelektrárenských projektů udržitelného rozvoje. Tyto projekty musí být založené na vědeckých studiích, musí brát v potaz perspektivu celého regionu a specifické existující potřeby.
Pan Zemke zmínil otázku správy hranic. To je velmi důležitá otázka. EU podporuje tento region částkou ve výši 66 milionů EUR do roku 2010 a 70 milionů EUR v následujícím tříletém období. To musí dát zcela jistě prostor pro posílení nikoli jen správy hranic a jejich kontroly, ale rovněž pro výcvik celních úředníků a policistů. Jsem si jistá, že se k tomu Komise ještě vrátí.
Takže když to shrneme, existuje v Tádžikistánu a celém regionu mnoho obtíží a komplexních problémů. Na konci tunelu je světlo, my ale nesmíme tyto problémy podceňovat. Velmi mne těší, že je tato sněmovna jednotná v otázce potřebnosti kroku, kterým je dohoda o partnerství a spolupráci. Tato dohoda nám poskytne lepší nástroj, který budeme moci využívat v našem úsilí o zlepšení stability a řešení těchto problémů a s jehož pomocí budeme s touto zemí vést aktivní dialog o stavu lidských práv a demokracii. Jedná se o významný krok vpřed, který současně zaplňuje mezeru, jež až dosud existovala v naší regionální strategii.
Benita Ferrero-Waldner , členka Komise. − Paní předsedající, jsme již dlouho pevně přesvědčeni, že strategie EU pro Střední Asii je životně důležitá a bude mít pozitivní dopad na bezpečnost, stabilitu a prosperitu v zemích Střední Asie. Jak správně řekl pan Tannock, neměli bychom Tádžikistán odsouvat na okraj. Naopak, myslím si, že bychom se v této nejchudší zemi Střední Asie měli angažovat.
Říkáme-li to, jsme si samozřejmě plně vědomi toho, že před touto zemí stojí obrovské výzvy. Myslím, že to byl pan Arlacchi, kdo podotkl, že Afghánistán zůstává na prvním místě mezi producenty opiátů a heroinu na světě, a celý tranzit se samozřejmě odehrává přes Tádžikistán a přes další země Střední Asie. Opium a heroin se z Afghánistánu jižními cestami pašují hlavně přes Irán a Pákistán a severními přes Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán a Kazachstán. Víme tedy, že toto je mimořádně závažná otázka. Vidíme také ale to, že výroba drog v Afghánistánu poklesla, a nyní je to skutečně otázka spolupráce, abychom dosáhli toho, že tento pokles půjde ještě dál.
Proto jsme zavedli program nazvaný BOMKA – program správy hranic . Je to skvělé, protože působí proti pašování. Pomáhá těmto zemím v legálním obchodě, ale zejména působí také proti výrobě drog. Navštívila jsem příslušné instituce osobně a mohu vám říci, že fungují velmi dobře. Organizujeme rovněž odbornou přípravu. Odborná příprava patří k programům Evropské unie.
Dovolte mi ještě krátce zmínit otázku lidských práv. Nová dohoda o partnerství a spolupráci nám poskytne nástroj k prohloubení našeho dialogu s Tádžikistánem v této oblasti a v této dohodě existuje doložka o lidských právech. To nám poskytne příležitost a prostředky diskutovat s tádžickými orgány o všech souvisejících otázkách, například dětské práci, právech žen, svobodě spolčování a náboženské svobodě – v tom s vámi naprosto souhlasím, pane Beldere, – neboť v této oblasti ještě jsou některé problémy.
Byla zmíněna také otázka vody. Vím o těchto problémech již řadu let. Pokoušeli jsme se pomoci Tádžikům a v současné době hrajeme mezi zeměmi Střední Asie úlohu mediátora. Jsme přesvědčeni, že tato záležitost musí být řešena na regionální úrovni a musí v ní být zohledněny zájmy a potřeby zemí – rozkládajících se jak na horních tocích řek, tj. Tádžikistánu a Kurdistánu, tak na dolním toku, což je případ Uzbekistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Podle mne lze nalézt trvalé řešení jen v této souvislosti. Pracujeme proto se všemi těmito zeměmi, v této souvislosti, a na rok 2010 – příští rok – je plánován státní politický dialog o vodě, v jehož rámci budou všechny tyto otázky řešeny, a poté se samozřejmě pokusíme projednat náležitosti a dospět k dohodě.
Moje poslední poznámky: Je vhodný čas podpořit konečnou fázi ratifikačního procesu směřujícího k uzavření dohody o partnerství a spolupráci. Intenzivnější spolupráce s Tádžikistánem, podporovaná vámi, Parlamentem, je v zájmu našich občanů. Hlasování pro tuto dohodu vyšle silný signál Tádžikistánu v tom smyslu, že Evropská unie dodržuje své závazky dané strategií pro Střední Asii. Připraví podmínky pro partnerství, které má zásadní význam pro naši vlastní bezpečnost, a pomůže nám podpořit větší regionální spolupráci, která je tak důležitá pro stabilitu Střední Asie.
Alojz Peterle, zpravodaj. − (SL) Chci poděkovat vám všem za pozorná slova, nové pohledy a nová zdůraznění. Jsem velmi rád, že Parlament zastává v této rozpravě znovu jednotný názor a že má vůli budovat pevnější a užší partnerství s Tádžikistánem. Těší mne také to, že vnímáme identitu Tádžikistánu a jsme si vědomi specifické úlohy, kterou hraje v regionu.
Osobně bych byl potěšen, kdybychom věnovali stejnou pozornost sledování provádění této dohody, a brzy budeme mít příležitost právě toto učinit. Dovolte mi však připomenout význam úlohy Parlamentu v této spolupráci, jejímž jedním článkem bude naše delegace v zemích Střední Asie.
Pevně věřím, že tuto dohodu budeme schopni zítra dokončit schválením velkou většinou. Až vstoupí v účinnost, budou mít Evropská unie a Tádžikistán možnost spolupracovat, a to na regionální, dvoustranné a celosvětové úrovni. Velice vám děkuji za vaši pomoc a spolupráci.
Předsedající. − Obdržela jsem návrh na ukončení rozpravy z Výboru pro zahraniční věci podle čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.(1)
Společná rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve čtvrtek 17. září 2009.
Písemná prohlášení (Článek 149)
Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Vítám každou dohodu mezi Evropskými společenstvími a zeměmi bývalého Sovětského svazu, pokud jsou tyto dohody založeny na rovnoprávnosti a oboustranném prospěchu. Stojí-li v důvodové zprávě předkládaná dnes plénu Evropského parlamentu, že navrhovaná dohoda přispěje k upevnění a posílení Unie v Tádžikistánu a v oblasti Střední Asie z hlediska politického, hospodářského i obchodního, pak chci naléhavě upozornit na následující závěry, jež zdaleka nesdílím jen já sám. Dohoda nesmí být v žádném případě chápána jako případná platforma pro vojenskou přítomnost sil Unie v uvedeném prostoru. Evropskou unii je nutné bezpodmínečně budovat jako mírový projekt, oproštěný od velmocenských a vojenských ambic. Proklamovaný boj proti terorismu nelze tak v daném prostoru vést bez spolupráce s Ruskem a dalšími sousedními státy. V neposlední řadě bych chtěl upozornit na to, že v naprosto rovnoprávném a oboustranně výhodném duchu je třeba přistupovat také k dobývání a využívání surovinových zdrojů.