Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 16. září 2009 - Štrasburk

14. Nová právní úprava týkající se víz pro balkánské země (bývalou republiku Jugoslávie Makedonii, Černou Horu a Srbsko) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise k nové právní úpravě týkající se víz pro západobalkánské země (bývalou republiku Jugoslávie Makedonii, Černou Horu a Srbsko).

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, zeměpisně se rychle posouváme do jiné zeměpisné oblasti, a jsem velmi ráda, že zde řešíme její záležitosti: vyhlídky na uvolnění vízového režimu pro některé země na Balkáně. Je skvělé, že se tím Evropský parlament zabývá v tak raném stádiu svého úřadování. Ukazuje se tím, jakou důležitost přikládáme tomu, aby se lidé ze západobalkánských zemí ocitli blíže Evropské unii. Nepochybně se jedná o nejdůležitější záležitost pro občany Balkánu, co se týče jejich stávajících kontaktů s Evropskou unií.

Uvolnění vízové politiky umožní lidem především svobodněji se pohybovat po Evropě a vytvoří otevřenější společnosti. Mnoho lidí z této oblasti – zejména mladí lidé – nikdy nebyli v západní Evropě a pochopitelně uvolnění vízového režimu otevře škálu příležitostí pro kontakty a výměny. To je skutečným přínosem této iniciativy.

V roce 2007 se EU vydala směrem k procesu, jehož cílem je odstranit vízové požadavky pro země západního Balkánu. Tento proces má dvě hlediska: země samotné musely udělat značný pokrok, co se týče spolehlivosti dokumentace, lepších právních předpisů zaměřených na přistěhovalectví, zlepšení práv menšin a boje proti korupci a organizovanému zločinu. EU jim na oplátku nabídne bezvízový styk. Usnadnění udělování víz bylo zavedeno v lednu 2008 v návaznosti na závazky v daných oblastech. Pouze skutečné uvolnění vízového režimu však umožní odstranit ekonomické a byrokratické překážky, které vytvořila vízová povinnost.

Uvolnění vízového režimu, který se vztahuje na občany západního Balkánu, je důležitým opatřením, které posílí vazby mezi tímto regionem a Evropskou unií. Můžeme očekávat, že to povzbudí proevropský přístup mezi vládami a národy v oblasti, protože to ukazuje na to, že proces evropské integrace má skutečné výhody. Pokračující izolace by ale naopak vedla k pocitu vyloučení a zabránila by výměně myšlenek a v krajním případě by i mohla vyústït v rozvoj úzkoprsého nacionalismu.

Náš cíl je samozřejmě opačný: otevřít Evropskou unii, poskytnout zemím přístup k programům Společenství, usnadnit lidem kontakt a podpořit rozvoj a výměny jak mezi zeměmi západního Balkánu, tak mezi těmito zeměmi a EU. A nakonec uvolnění vízového režimu vytvoří nové příležitosti pro obchod, průmysl a přenos know-how. Toto jsou důležité prvky ve zmírňování následků hospodářské krize.

Proto je tedy nutno návrh Komise, který byl předložen 15. července, velmi přivítat. Podle návrhu by měla být v prvním kroku zrušena vízová povinnost pro občany bývalé republiky Jugoslávie Makedonii, Černé Hory a Srbska, které mají biometrické pasy. Cílem je, abychom 1. ledna 2010 uvolnili vízové požadavky pro tyto občany a později toto rozšířili na ostatní země, jakmile také splní požadované podmínky. Komise vyhodnotila, že tři země – Srbsko, Černá Hora a bývalá republika Jugoslávie Makedonie – tyto podmínky pro uvolnění vízového režimu vcelku splňují. Posuzování Srbska a Černé Hory pokračuje a doufáme, že do podzimu letošního roku budeme mít potvrzení z Komise, že jsou všechny podmínky splněny tak, abychom mohli přikročit k dalšímu kroku.

Musím zdůraznit, že mnohé z podmínek, které jsme pro uvolnění vízového režimu stanovili, jako reforma policie a boj proti korupci, také pomohou zemím v jejich přípravě na členství v Evropské unii a vytvoří tak situaci, v níž, co se harmonizace pravidel týče, každý vyhrává. Poskytuje to také dobrý příklad toho, jak může na západním Balkáně fungovat zásada podmíněnosti.

Albánie a Bosna a Hercegovina nebudou do tohoto prvního rozhodnutí o vízové výjimce zahrnuty, ale nebudou ponechány stranou. Vím, že tato záležitost mnohé v této sněmovně trápí. Je jen otázkou času, než tyto země také splní nezbytné podmínky v pracovním plánu Komise. Aby proces mohl být co nejdříve zakončen, nadále důrazně podporujeme a povzbuzujeme Albánii a Bosnu a Hercegovinu, aby pokročily ve zbývajících cílech a doufám, že i ony budou v brzké budoucnosti požívat výhod uvolněného vízového režimu.

Evropská unie učiní vše, co bude moci, aby pomohla a podpořila tyto dvě země v jejich úsilí o dosažení cílů, zejména pokud se týče právního státu.

Co se týče Kosova, návrh Komise neobsahuje žádnou změnu. V tomto případě prozatím vízový režim zůstává zachován. V budoucnu se budeme muset podívat na to, jak můžeme opatření co nejlépe rozšířit, abychom poskytli občanům Kosova ta samá práva jako ostatním v regionu. V říjnu očekáváme sdělení Komise, které bude obsahovat představy o tom, jak podpořit hlubší spolupráci a kontakty s Kosovem.

Rada právě započala diskuse o návrzích Komise, ale předsednictví bude tvrdě pracovat na tom, abychom co nejdříve mohli dosáhnout dohody. Vítáme zájem, který Evropský parlament v tomto návrhu ukázal, a skutečnost, že počáteční diskuse již ve vašich výborech probíhají. Vzhledem k obrovskému politickému významu tohoto návrhu si jsem jista, že se na cíli shodneme, a tím cílem je ukončení tohoto procesu co nejdříve a s co nejuspokojivějšími výsledky tak, aby se co nejrychleji uvolnění vízového režimu mohlo stát skutečností.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, rád bych poděkoval paní ministryni, Malmströmové, za vše, co nám řekla a co se pokusím jménem Komise potvrdit.

15. července Komise navrhla zrušení krátkodobých víz pro občany bývalé republiky Jugoslávie Makedonii, Černé Hory a Srbska. Jak jste paní ministryně zdůraznila, jedná se o historický moment v našich vztazích se západním Balkánem.

Tento návrh na zrušení vízové povinnosti je založen na pokroku, k němuž došlo v posledních šesti letech v oblastech spravedlnosti a vnitřních záležitostí, a to v souladu se závazky přijatými v Thessaloniki v roce 2003.

Návrh Komise byl předložen Radě. Členské státy podporují přístup navržený Komisí a potvrzují svůj záměr úzce spolupracovat s Evropským parlamentem na zajištění formálního přijetí dokumentu v průběhu vašeho předsednictví, pani ministryně, švédského předsednictví.

Děkuji Evropskému parlamentu za jmenování zpravodajů z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a za zpracování orientačního harmonogramu, jenž stanoví dobu předložení zprávy na konec září a hlasování ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a posléze na plenárním zasedání v říjnu a v listopadu. Cílem je osvobození od vízové povinnosti pro občany Makedonie, Srbska a Černé Hory od 1. ledna 2010.

Návrh Komise je podložen výsledky rozhovoru započatého v první polovině roku 2008 s pěti zeměmi západního Balkánu. Byly načrtnuty orientační plány určující kritéria, jejichž realizace zahrnuje přijetí strukturálních reforem v klíčových oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Tato metoda se pro země regionu osvědčila jako velmi významná pobídka k tomu, aby pokročily v reformách směrem k bezpečnosti cestovních dokladů zavedením biometrických pasů a průkazů totožnosti pro pohraniční kontroly a směrem k celkovým migračním politikám, a to i ve vztahu k veřejnému pořádku a bezpečnostním politikám: boji proti organizovanému zločinu, korupci, obchodu s lidmi a samozřejmě i k  základním právům včetně záležitostí občanství.

Poté, co jsme prostudovali zprávy, můžeme říci, že bývalá republika Jugoslávie Makedonie splňuje všechna kritéria stanovená jejím pracovním plánem.

Černá Hora a Srbsko udělaly značný pokrok. Co se však týče Srbska, je nutné ještě některé podmínky splnit, a to zejména ve vztahu k ověřování průkazů totožnosti, které předkládají obyvatelé Kosova a osoby kosovského původu, které žijí v zahraničí, když žádají o vystavení srbských biometrických pasů.

Druhou podmínkou pro Srbsko je ochrana hranic s Kosovem a spolupráce s misí EULEX, a zatřetí koncipování národní strategie pro migraci.

Co se týče Černé Hory, je nutné nalézt trvalé řešení pro vysídlené osoby. Stále je nutné přijmout opatření na faktické zavedení zákona o cizincích a opatření na posílení správní kapacity a ta, která by měla zajistit účinnější boj s korupcí a organizovaným zločinem.

Taková je situace v těchto třech zemích.

Přes značný pokrok, jehož bylo dosaženo v několika posledních měsících, nebyly Bosna a Albánie ještě schopné dokončit potřebné reformy, které pracovní plán požaduje, jako je zrušení vízové povinnosti. Komise na základě této analýzy a v reakci na výzvu ze strany Rady pro obecné záležitosti z června 2009 navrhla zrušení vízové povinnosti pro občany Makedonie, Černé Hory a Srbska. Co se týče Srbska, osoby s bydlištěm v Kosovu a osoby kosovského původu, které žijí v zahraničí a jsou držiteli srbského pasu vydaného ústředním orgánem v Bělehradu, budou z uvolnění vízového režimu vyloučeny a budou potřebovat víza. Od roku 1999 nebylo Srbsko schopné zajistit ověřování osobních dokumentů, které jsou v držení obyvatel Kosova. Komise zvážila bezpečnostní riziko, které tato kategorie lidí představuje pro Společenství, stejně jako skutečnost, že až se doposud nekonal žádný dialog ohledně uvolnění vízového režimu s Kosovem.

Rozhodnutí zahrnout některé země do uvolněného vízového režimu vychází ze skutkové podstaty každé jednotlivé země.

Co se týče Srbska a Černé Hory, budeme pozorně sledovat opatření, která tyto dvě země přijmou k tomu, aby plně zavedly všechna kritéria. Pokud jde o pokrok, kterého již dosáhly Albánie a Bosna a Hercegovina, Komise je přesvědčena, že tyto dvě země budou v blízké budoucnosti schopny přijmout všechna požadovaná kritéria. V říjnu jejich orgány předloží Komisi doplňkové informace o pokroku dosaženém v posledních měsících. Na základě těchto informací bude na začátku příštího roku vyslána hodnotící mise a poté Komise vyhotoví nové hodnotící zprávy a předloží je k diskusi členským státům. Po tomto kroku Komise doufá, že bude moci navrhnout zrušení vízové povinnosti v roce 2010.

V souladu s platnými postupy bude v Radě diskutován návrh a bude předložen ke stanovisku v Evropském parlamentu. Oficiální přijetí dokumentu většinou zemí Schengenu by se tak mělo odehrát v průběhu švédského předsednictví, což umožní skutečné zavedení zrušení vízové povinnosti pro občany těchto tří zemí od ledna 2010. Jak jste řekla, paní ministryně, toto vše znamená možnost, zejména pro mladou generaci v těchto balkánských zemích, podílet se ve větší míře na evropském životě, začlenit se do něj a myslíme si, že to může být nesmírně prospěšné jak pro tyto země, tak pro naši Evropu.

Tady to tedy je. To jsou věci, které jsem chtěl sdělit po vynikajících postřezích uvedených předsednictvím.

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, úřadující předsedkyně Rady, komisaři, západní Balkán potřebuje Evropu a my Evropané potřebujeme stabilitu na západním Balkáně. Západní Balkán je ústřední součástí Evropy a musíme udělat vše pro to, abychom tuto důležitou část přivedli zpět domů do Evropy. Z tohoto důvodu se jedná o správné návrhy.

Život v této oblasti byl popsán; depresivně dlouhé fronty na víza, mladí lidé, kteří nemají vyhlídky na podání žádosti o opuštění země a nemohou okusit život v Evropě. Pro mnoho lidí je tato oblast jako vězení, v němž nemají žádný styk s vnějším světem. Všichni s tím chceme skoncovat, v mé skupině na tom usilovně pracují paní Packová, paní Bildtová a pan Posselt. Všichni to podporujeme.

Máme obavy z toho, že v důsledku odlišného zacházení se státy v této oblasti budou existovat separatistická hnutí a v oblasti západního Balkánu se vytvoří různé skupiny občanů, což by skutečně mohlo vést k problémům. Občané v Evropské unii ale stejně tak očekávají bezpečnost. To znamená, že normy, které zde dnes komisař Barrot popsal, zejména bezpečnostní standardy policejní spolupráce v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a ekonomické migraci a pro biometrické údaje jsou dohodnutými minimálními standardy, které představují pravidla hry. Naši občané očekávají, že tato pravidla hry budou dodržována.

Tím se dostávám k druhému bodu: nesmějí existovat žádné ústupky zahraniční politiky v otázce zrušení vízové povinnosti. Těmto státům bychom neměli zcela uvolnit otěže. Pravidla hry jsou jasná a každý stát, který se jimi řídí, má reálnou naději, že mu bude vízová povinnost zrušena. Tlak na státy, které bez ohledu na pomoc EU nebyly až dosud schopny zlepšit své standardy, by neměl polevit.

Toto jsou dvě strany, které v poslaneckém klubu Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) považujeme za správné. Věříme hodnocení, které Evropská komise realizovala, a můžeme proto současný krok schválit.

  Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D. – (BG) Paní předsedající, úřadující předsedkyně Rady, komisaři, samozřejmě podporujeme návrhy Komise, protože znamenají velmi důležitý krok pro tyto tři země ve zmíněném regionu, které budou moci od 1. ledna 2010 využívat bezvízovému režimu.

Já sám jsem ze země a z generace, která nadšeně přivítala zrušení vízového režimu předtím, než se naše země stala členem Evropské unie. Také bych řekl, že toto je první a nejdůležitější známka toho, že se věci opravdu vyvíjejí správným směrem a že jednoho dne bude pro tyto země konečnou zastávkou Evropská unie.

Zároveň si ale nemohu pomoci, abych do určité míry nevyjádřil svůj úžas nad přístupem Komise v této záležitosti, v němž se projevuje nadměrná administrativa. Ačkoliv jsou na jedné straně technické záležitosti důležité, v tom smyslu, že je harmonizace potřebná a že země musejí splnit nezbytné podmínky, aby se staly součástí Evropské unie, a mohly tedy získat tento bezvízový režim, rozhodnutí Komise vyloučit Albánii a Bosnu a Hercegovinu jsou do jisté míry nepochopitelné. Neodráží citlivou povahu této záležitosti v regionu. Podceňuje vliv, jaký by mohla mít na budoucí vývoj ve vztazích mezi zeměmi regionu a postoj řadových občanů v regionu k tomuto rozhodnutí Evropské komise.

Z tohoto důvodu věříme, že by rozhodnutí Evropské komise mělo být revidováno a mělo by zahrnout Albánii a Bosnu a Hercegovinu, s jasným harmonogramem, jenž by stanovil, kdy by tyto země mohly být do bezvízového režimu zahrnuty za předpokladu, že splní určité podmínky.

V tomto ohledu je záležitost obzvláště citlivá vzhledem k obyvatelstvu Kosova. Naše otázka tedy zní: kdy má Evropská komise v úmyslu zahájit rozhovory o vízech s Kosovem a zvážila možné následky ohledně stability Kosova, pokud tyto rozhovory nezačnou co nejdříve?

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, skupina ALDE pevně a důsledně podporuje cíl přístupu všech západobalkánských zemí k Evropské unii. Naším úmyslem je vybavit jejich občany tak, aby mohli vstoupit do prostoru volného pohybu s jednotným trhem a společnými hodnotami.

Svoboda krátkodobého cestování je nedílnou součástí této přípravy. Komise a Rada samozřejmě tento cíl sdílejí, tak proč u všech všudy Komise předložila takový mylný a rozvratný návrh?

Liberální skupina zajisté nechce ohrozit tlak na vysoké standardy pasové a pohraniční bezpečnosti a na obecnější úrovni na právní stát, ale tento výkon musí být spravedlivý, důsledný a účinný. Ne že by zde v současnosti nebyly anomálie. Například Srbsko a Černá Hora byly zařazeny do červencového návrhu, ačkoliv ke dni návrhu nesplňovaly srovnávací kritéria, avšak očekává se od nich, že je splní v budoucnu. Je zde také požadavek biometrických pasů, jichž Bosna mimochodem vydala jen 40 000, ale Chorvati, kteří již požívají výhod bezvízového cestování, je nepotřebují.

Říkáme, že stabilizace a dohoda o přidružení Srbska nemohou pokračovat, dokud se schovává Mladič, protože to ukazuje na nedostatek dohledu nad bezpečnostními službami. Ale pro odstranění vízové povinnosti musejí splňovat požadavky svazku 3: Veřejný pořádek a bezpečnost – máme tu určitý rozpor.

Způsob, jak udržet Bosnu a Albánii na náležité pozici znamená zahrnout je do právního rámce navrhovaného nařízení, ale tak, aby byla faktická realizace odstranění vízové povinnosti podmíněna prohlášením Komise o shodě – tedy podobnému tomu, které Komise vyhotoví na podzim pro Srbsko a Černou Horu. Proces by byl úplně stejný, i když trochu později.

Jakýkoliv další odklad pro Bosnu a Albánii a úplné vyloučení Kosova bude mít velmi rozvratné a škodlivé následky, podněcující vyhledávání chorvatských, srbských nebo v případě kosovských či makedonských pasů a podkopávající celistvost a vládu Bosny a zejména Kosova. Nemohu uvěřit, že má Komise a Rada v úmyslu vydat se touto škodlivou cestou.

  Marije Cornelissen, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, jsem pro uvolnění vízového režimu a jsem také pro spojení určitých kritérií s uvolněním vízového režimu, ale pro co jsem ještě více, je mír a stabilita na západním Balkáně.

Co si myslíte, že to udělá zejména s mladými lidmi, bosenskými muslimy, když uvidí své bosenské vrstevníky z Chorvatska a Srbska s dvojími pasy, jak si na víkendy jezdí do EU? Opravdu chceme riskovat pěstování nacionalistických citů a prohlubování rozdělení v zemi, kde je stabilita stále křehká? A k čemu? Bosna a Hercegovina není co do plnění kritérií tak moc daleko za Srbskem. Již vystavují biometrické pasy a při plnění kritérií dosáhly zhruba stejného pokroku.

Proto vás důrazně žádám, abyste do současného návrhu zahrnuli i Bosnu a Hercegovinu kvůli těm lidem, kteří tam žijí a tvrdě pracují pro lepší budoucnost – se stále živými vzpomínkami na válku.

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – (PL) Jsem rád, že dnes naše kolegyně, donedávna ministryně Cecilia Malmströmová, hovořila jménem Rady. Naší sněmovně její přítomnost chybí, ale švédské předsednictví tím jistě získalo. Rád bych ve švédštině řekl „tack“ – tedy „děkuji vám“ – za proslov, což v mém jazyce, v polštině, znamená „ano“ – a je to tedy velmi případné slovo, protože zcela souhlasím s tím, co nám dnes jménem Rady řekla, i když mám několik malých, ale důležitých poznámek.

Především nechci, aby byla tato vhodná iniciativa Rady podporovaná Komisí – řečeno na rovinu – nějakou alternativou rychlého přistoupení Srbska, Makedonie a Černé Hory k Evropské unii. To je to, co společnosti těchto zemí očekávají, a to, co si zaslouží. Nevěřím, že bychom měli nahradit vyhlídku rychlého přistoupení těchto zemí k Evropské unii odstraněním vízové povinnosti.

Zadruhé věřím, že i lidé Bosny a Hercegoviny, Albánie a Kosova zasluhují bezvízové cestování, a to co nejrychleji. V tomto směru jim musíme zachovat evropskou perspektivu.

  Nikolaos Chountis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Paní předsedající, jménem Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, jsme přesvědčeni, že návrh Komise na odstranění vízové povinnosti pro občany Srbska, Černé Hory a bývalé republiku Jugoslávie Makedonie, kteří mají biometrické pasy, je krok správným směrem a realizuje závazek Evropské unie vůči lidem této oblasti, aby si mohli plánovat cesty a jezdit do zbytku Evropy, aniž by potřebovali víza.

Musím upozornit, že co se týče západního Balkánu, hovoříme o traumatizované oblasti, která nedávno prožila válku a občanský konflikt, za nějž Evropská unie a některé členské státy nesou odpovědnost. Rány v této oblasti se hojí pomalu. Proto věříme, že je odstranění vízového režimu pro občany všech těchto zemí velmi důležitým krokem a poskytne jim možnost komunikovat s národy zbytku Evropy.

Nemohu ale nezdůraznit podmínky, které, pokud jsem to správně pochopil, vnášejí určitou míru nejistoty do toho, zda v říjnu Rada skutečně schválí odstranění vízové povinnosti pro Černou Horu a Srbsko.

Zaprvé, co se týče Kosova, které, pokud jsem to správně pochopil, spadá pod rezoluci Rady bezpečnosti 1244, a zejména co se týče srbské menšiny, která žije ve venkovském vězení hlídaném v rámci zeměpisných vězení, upíráme jim v podstatě svobodnou komunikaci. Je to dvojitá pohroma: nedovolujeme jim cestovat uvnitř vlastní země a ani jim nedovolujeme cestovat do zemí Evropské unie.

Zadruhé, mám řadu pochybností o tom, zda některé z těchto podmínek, které požadujeme od Srbska a Černé Hory, se vztahují k dané záležitosti a nebo zda neslouží jiným politickým účelům. Proto si myslím, že byste se měli v říjnu vynasnažit pro obyvatele Černé Hory, Srbska a dalších zemí západního Balkánu vízovou povinnost odstranit.

  Athanasios Plevris, jménem skupiny EFD. – (EL) Paní předsedající, zaprvé, mír a stabilita na západním Balkáně je nepochybně v zájmu celé Evropy a samozřejmě, protože jsem z Řecka, je logické, že by to mělo být ještě více v našem zájmu, protože s některými z těchto států sdílíme hranice. Z toho důvodu bychom považovali směr, kterým jdete, za správný.

Nicméně bych rád vyčlenil bývalou republiku Jugoslávie Makedonii. Vláda ve Skopje pěstuje krajní nacionalismus proti jednomu členskému státu Evropské unie, a tím je Řecko, dává do oběhu mapy, které znázorňují řeckou oblast Makedonii spolu s Thessaloniki a řadou dalších měst jako okupovaná území, a tím v podstatě pěstují dojem, že by toto území, které je údajně okupovány Řeckem, mělo být osvobozeno.

Nechci zaměřit svou otázku na název, k němuž můžete být neteční, i když Řekové jsou velmi citliví na skutečnost, že byl název ukraden. Jistě ale pochopíte, že se nesmíme vrátit k nacionalismu, k pěstování nacionalismu v těchto zemích, na úkor jiných členských států Evropské unie.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, to, že má být odstraněna vízová povinnosti pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, ukazuje, že reformní úsilí v těchto zemích jasně přináší své plody. Deset let po ukončení konfliktu ale stále existují hluboké rozdíly a nevraživost pod povrchem stále vře. Má to také co do činění se skutečností, že Albánie, Kosovo a Bosna, které tentokrát nebyly zahrnuty, se cítí znevýhodněny. Nepochybně tamní lidé upřednostňují pěstování starých nepřátelství, než aby se zeptali sami sebe, co sousední země dělají lépe a jak lze dosáhnout pokroku, aby mohl být vízový režim zrušen. V každém případě by Srbsko mělo brzy získat statut kandidátské země, protože v mnoha ohledech směřuje k přistoupení.

Rány ale zdaleka nejsou zahojeny a každé opatření EU je odpovídajícím způsobem hodnoceno. Proto musíme na jedné straně lépe sdělovat důvody našich rozhodnutí a na druhé straně bychom měli vysvětlit Albánii, Kosovu a Bosně, že ještě musí vyvinout obrovské úsilí, aby se také přiblížily přistoupení. Mír na Balkáně, na prahu Evropské unie, je v každém případě daleko důležitější než přistoupení Turecka, které je z mnoha stran tak bouřlivě obhajováno.

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Paní předsedající, dnes v Evropském parlamentu říkáme lidem v Bosně, Albánii a Srbsku: nezapomněli jsme na vás; neopustili jsme vás. Chápeme zejména lidi v Sarajevu, vaši frustraci. Ale zároveň lidem v Evropské unii říkáme, že nebudeme srovnávací kritéria přizpůsobovat. Pravidla musí být stejná pro každého. Vaše bezpečnost je pro nás důležitá.

Hlavně říkáme orgánům v Bosně a Hercegovině: přijměte svou odpovědnost, udělejte si pořádek, splňte si domácí úkoly. Oceňujeme pokrok, který byl nedávno dosažen. Požádáme Komisi, aby vás i nadále podporovala, ale pokud jsem se něco v průběhu svých šesti let války a míru na Balkáně naučila, a věřte mi, tohle je mi velmi blízké, viktimizace, obviňování a vytváření obětních beránků patří minulosti.

Jedná se o záležitost evropské integrace. Musíme se na to podívat z evropské perspektivy, a jak řekla paní Cecilia Malmströmová, nejlepší způsob, jak udělat prudký obrat, který je nutný, aby bylo možné odejít od závislosti a viktimizace a vzít zemi do vlastních rukou a začít s vízovou reformou, která je velmi potřebná a v každém případě nezbytná.

Doufám, že se shodneme na jasném vzkazu orgánům tohoto regionu v tom smyslu, že jim pomůžeme, ale že nebudeme slevovat z bezpečnosti našich občanů – že se musejí ujmout odpovědnosti.

Myslím, že bychom měli podpořit návrh Komise, a těm, kdo si myslí, že by to mohlo narušit stabilitu, bych ráda řekla, že stabilita nastane s evropskou integrací. Je velmi nešťastné, že jsou pasy vydávány v Záhřebu a v Bělehradě, a rozhodně bychom se měli to maximálně omezit, ale nemůžeme vytvářet jiná pravidla pro Bosňany. Není to v jejich zájmu.

Co můžeme udělat je, že se v Parlamentu ujmeme urychlení procesu a učiníme rozhodnutí, stanovíme si politiku tak, aby Rada mohla rozhodnout v průběhu tohoto roku.

  Tanja Fajon (S&D). – (SL) Jak asi víte, jsem zpravodajkou Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ohledně uvolnění vízového režimu pro země západního Balkánu.

V červenci nám Evropská komise poslala návrh, který doporučoval odstranění vízové povinnosti pro občany Srbska, Makedonie a Černé Hory. Makedonie již splnila všechny svoje povinnosti, zatímco od Černé Hory a Srbska je požadováno, aby splnily zbývající podmínky co nejrychleji.

Ačkoliv velmi vítám návrh Komise a oceňuji náročnost této práce, jsem zklamána skutečností, že tento dokument zcela vynechává zbývající země, aniž by jim poskytl jakýkoliv harmonogram.

Bosna a Hercegovina a Albánie postupují k dosažení odstranění vízové povinnosti podle jasného pracovního plánu a jsou si vědomy všech podmínek, které je nutné splnit ještě dřív, než k němu dojde. Zejména Bosna a Hercegovina dosáhly v průběhu tohoto léta velkého pokroku, tedy usuzujíc ze zpráv nezávislých organizací.

Rozhodnutí vynechat Bosnu a Hercegovinu a Albánii z tohoto seznamu je primárně technické. Jsme si všichni velmi dobře vědomi, že dokonce i ta nejlepší technická rozhodnutí mohou mít významné politické následky. Skutečností je, že jsou to Bosňané, kdo jsou vynecháni z procesu uvolňování vízového režimu.

Všichni musíme převzít podíl politické odpovědnosti za provádění tohoto procesu, jenž bude předpokladem míru a stability na západním Balkáně. Nutně také musíme přemýšlet o zahájení rozhovoru o vízech s Kosovem, protože to napomůže rozvoji strukturálních reforem.

Dámy a pánové, nesmíme se dostat do situace, kdy se zbrzdí proces odstraňování vízové povinnosti pro všechny země západního Balkánu, které mají jasné evropské vyhlídky. Uvolnění vízového režimu na západní Balkáně není dětskou skládačkou, kterou byste se mohli bavit. Zabýváme se zde lidmi, jejich kvalitou života a mobilitou a umožněním co nejužší spolupráce, v neposlední řadě i hospodářské.

  Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Gratuluji Makedonii a doufám, že Černá Hora a Srbsko se také dostanou na tutéž úroveň. To by bylo dobré pro všechny tři země a pro západní Balkán jako celek.

Je ale nešťastné, že byla Bosna z tohoto balíčku vynechána. Úsilí ohledně Bosny nebylo odpovídající a nebylo dostatečně úspěšné, tím ale myslím úsilí naše i jejich. Největší překážkou pokroku v Bosně je duševní rozpoložení, pocit bezmoci, který tamní lidi i instituce ochrnuje. Bosňané jsou jediným národem v Bosně, kterému nebylo povoleno cestovat volně Evropou. Nemají druhý stát, do něhož by se mohli uchýlit, a z toho důvodu byli uvrženi do ghetta. Jsou jediní, kdo se nemůže utěšovat sny o dvojím občanství. To je ponižující. Cítí se Evropskou unií přehlíženi, znevažováni a trestáni.

Státu Bosna a Hercegovina musíme poskytnout politickou pomoc, abychom mu umožnili pomoci sobě i svým občanům. Evropská unie sdílí odpovědnost za situaci v Bosně a za stabilitu regionu. Ta odpovědnost leží na Radě, Komisi a Parlamentu.

Bosna je již blízko zrušení vízové povinnosti. Jediný problém, který zbývá, je problém v myslích lidí – v jejich a našich myslích. Mezi námi a jimi roste zeď, zeď vyšší než byla Berlínská zeď. Strhněme tu zeď a pomozme Bosně k odstranění vízové povinnosti, a to co nejdříve a v rámci téhož balíčku, který se vztahuje i na další tři země tohoto regionu.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, paní Malmströmová, pane komisaři, my Zelení samozřejmě vítáme uvolnění vízového režimu pro Černou Horu, Makedonii a Srbsko. Je to něco, za co jsem sama v posledních letech bojovala, když jsem ještě byla poslankyní rakouské Národní rady. Je to důležitý krok směrem k naplnění snu sjednocené a mírové Evropy.

Nicméně cesta, kterou jste se vydali, má řadu úskalí. Především ale bude mít za následek, že se muslimští občané Bosny budou cítit diskriminovaní. Již se to stalo, když jste oznámili, že bude uvolněn režim pro jiné státy. Argumentujete na základě technických podmínek, které Bosna a Hercegovina ještě nesplnily, ale evidentně jste přehlédli skutečnost, že stále ještě existují problémy i v těch státech, jichž se bude uvolnění vízového režimu nyní týkat. Bosna již vydala 40 000 biometrických pasů a již vydala předpisy pro vysídlené osoby, což ostatní země nemají, a zavedla protikorupční agenturu, kterou například Srbsko ještě nemá.

Nabývám dojmu, že zde je i politická diskriminace, a považuji to za velmi nebezpečné pro mír v regionu a pro multietnickou Bosnu a Hercegovinu. Zmíním se o tomto nebezpečí ještě jednou: existuje nebezpečí, že zde budou formálně schválené etnické dělící čáry. Proto na vás apeluji, abyste uzavřeli společný balík s Bosnou a Albánií a zahájili rozhovory o vízech s Kosovem.

  Fiorello Provera (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dnes jsou určité oblasti Balkánu stále ještě nestabilní a jsou používány jako trasy pro nelegální obchod kontrolovaný sítěmi organizovaného zločinu. Obzvláště závažný je obchod s lidmi, jenž často zahrnuje i vykořisťování v podobě nelegální práce nebo prostituce.

Uvolnění vízového režimu proto musí být doprovázeno přísným uplatněním bezpečnostních pravidel, jedním z nichž je zavedení biometrických pasů. Pokud víme, Albánie a Bosna a Hercegovina ještě tato technická opatření plně nezavedly. Je proto velmi důležité, abychom pro tyto dvě země vízový režim ještě neuvolňovali, dokud jejich vlády nebudou plně spolupracovat a nebudou zavedena technická opatření zajišťující identifikaci dotčených stran. Podle mého názoru nepředstavuje neschopnost splnit požadavky diskriminaci.

  George Becali (NI). – (RO) Jsem potěšen, že dnes projednáváme odstranění vízové povinnosti pro některé balkánské země, a musím vám sdělit proč: moji prarodiče se narodili v Makedonii, můj otec v Albánii, moje babička v Řecku a má matka v Bulharsku, přičemž já se narodil v Rumunsku. Zaplaťpánbůh jsem dnes zde, a tak se mohu zeptat Olliho Rehna: je možné pro Albánii odstranit vízovou povinnost do poloviny roku 2010, jak bylo slíbeno? Na tuto otázku bych rád slyšel odpověď, protože se dotýká mých citů, mých příbuzných, mé rodiny a mých kořenů, které sahají napříč téměř celým Balkánem. Bože prosím.

  Doris Pack (PPE). – (DE) Paní předsedající , paní Malmströmová, pane komisaři, dámy a pánové, všechny nás potěšilo navržené uvolnění vízového režimu. Dlouho jsme za to v Parlamentu bojovali a nyní je zde první zárodek. To nám ale nestačí. Myslím, že byla v červnu zvolena špatná formulace. Dnes – jak jsme slyšeli – jsou stále problémy v Srbsku a Černé Hoře. Tak proč jsme do dokumentu nezahrnuli Albánii a Bosnu a neřekli, existují zde také problémy, které je nutné překonat? To by příliš škod nenadělalo.

Je samozřejmě skutečností, že politici v Bosně a Hercegovině mají malý zájem zlepšit to, co je v každém případě pro jejich spoluobčany nemilá situace. Proč by měli? Mají práci, mohou cestovat, mrhají časem na zbytečných nacionalistických střetech namísto toho, aby například pracovali na dobrém školství, na dobré infrastruktuře, dobrém zdravotnictví. Nezajistili ani, aby byla splněna srovnávací kritéria pro uvolnění vízového režimu. Uvolnění vízového režimu by konečně do této nacionalistické zatuchlosti v Bosně a Hercegovině vneslo závan čerstvého vzduchu a dalo by mladé generaci konečně naději.

Nicméně od té doby, co Komise oznámila hodnocení, byla v Bosně a Hercegovině přijata opatření pro boj s korupcí a řada důležitých zákonů byla uvedena do pohybu, takže technické podmínky mohou být splněny na podzim. Není to ale otázkou jen technických podmínek; je to i otázkou politických aspektů. Je tu záležitost biometrických pasů; vím, že jich ještě mnoho vydáno nebylo a upřímně vyzývám Komisi a některé členské státy, aby s vydáváním těchto biometrických pasů pomohli. Technická pomoc znamená hodně.

Rada, Komise a místní politici se opravdu musí všemožně snažit, aby se etnické rozdělení v této zemi dále neprohlubovalo. Odmítnutí uvolnit vízový režim pro Bosnu a Hercegovinu by zavřelo muslimy do ghetta, protože Chorvati a Srbové mají cestu ze země otevřenou. Bosenský pas – za normálních okolností je pas jasným potvrzením státu – nebude mít v očích jeho držitelů žádnou cenu, pokud neotevře dveře do EU.

Požádala bych Komisi a Radu, aby těmto zemím pomohly. Albánie to zvládne. Mají novou vládu; oni to zvládnou, ale Kosovo to zvládne, pouze pokud mu všichni pomůžete. Máte naši podporu. Nemusíte přivírat oči, ale měli byste stanovit normy politické, nikoliv pouze policejní.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Liberalizace vízové politiky ve vztahu k západnímu Balkánu je citlivá záležitost politicky, ale pro občany těchto států a tohoto regionu i mimořádně lidsky. V současnosti hovoříme o Černé Hoře, Makedonii a Srbsku, což je v historických souvislostech velmi důležité, ale neměli bychom na dlouho zavádět na západním Balkáně jakýsi dvojrychlostní systém a měli bychom co nejdříve do tohoto procesu vrátit zejména Bosnu a Hercegovinu a samozřejmě i Albánii.

Západní Balkán je geograficky, kulturně i historicky úzce spjatý s Evropskou unií, s našimi členskými státy, a i když se ještě nedávno v této části odehrávaly velmi bouřlivé události, je třeba říci, že reformy, ale i naše očekávání jsou postupně naplňovány a že politické reprezentace těchto zemí skutečně vyvíjejí velké úsilí, aby naše očekávání splnily.

I ve svém vystoupení bych proto ráda požádala nejen Radu a Komisi, ale i nás zde v Evropském parlamentu, abychom v tomto úsilí podpořili představitele jednotlivých zemí a abychom jim byli nápomocni v těch otázkách, které ještě nejsou dořešené. Nesmíme též zapomínat na to, že země západního Balkánu jsou pro nás mimořádně geopoliticky důležité, a to z mnoha důvodů.

Tak jako Srbsko a Černá Hora mají nyní důležité domácí úkoly, které, jak všichni doufáme, co nejdříve splní, chtěla bych ještě zdůraznit, že by bylo velmi vhodné, aby se co nejdříve určil termín i pro ty země, které nyní byly z procesu vyřazeny, a mám tím na mysli právě Bosnu a Hercegovinu a Albánii.

  Gerard Batten (EFD). – Paní předsedající, těmito opatřeními bude od ledna 2010 umožněn bezvízový přístup do zemí Schengenu, které jsou členskými státy EU, pro Srbsko, Černou Horu a Makedonii. Komise předpokládá, že Albánii a Bosně a Hercegovině umožní bezvízový styk patrně od poloviny roku 2010. Takže během 12 měsíců bychom mohli být svědky toho, jak do EU získává volný přístup dalších 20,7 milionů lidí.

Přísně vzato by toto nemělo ovlivnit Spojené království, které není členem Schengenu, ale ve skutečnosti to vliv mít bude. Přístup do EU pro další miliony lidí z nejchudších a nejvíce zkorumpovaných zemí v Evropě jim umožní překročit první překážku v získání nelegálního vstupu do Británie. Tyto země se jednou stejně stanou členy EU, s plně legálním přístupem do EU. Tato opatření ještě více podkopávají schopnost Británie hlídat vlastní hranice, a je to tedy další důvod, proč by Británie měla vystoupit z Evropské unie.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Paní předsedající, jsme si všichni plně vědomi výhod a nevýhod svobody pohybu, ale dovolte mi se na to podívat z jiného úhlu. Skutečně tyto tři země splňují základní kritéria, která jsou potřebná k tomu, aby dosáhly na taková privilegia, jako je odstranění vízové povinnosti?

Bulharská menšina v Srbsku je již téměř sto let naprosto zanedbávána a diskriminována, zatímco Makedonie od svého založení praktikuje stálou a důslednou protibulharskou politiku.

Posledním takovým činem ze strany Makedonie je uvěznění bulharské občanky, Spasky Mitrové, která dostala výjimečně tvrdý trest. Mitrová je členkou bulharského sdružení „Ratko“. Toto sdružení bylo v Bulharsku zakázané, což Makedonii vyneslo pokutu za porušení lidských práv.

Bulharská veřejnost považuje za nepřijatelné, aby výhody získávaly země, které porušují práva bulharských občanů, jinými slovy, občanů Evropské unie.

  Kinga Gál (PPE). – (HU) Myslím, že je důležité, že přišel okamžik, kdy konečně můžeme řádně hovořit o otázce bezvízového cestování v případě zemí západního Balkánu. Je potěšující, že tyto země, které splnily závazky, jež do současnosti přijaly, mohou být také užitečné pro co nejhladší zajištění překračování hranic.

Jako maďarská poslankyně Evropského parlamentu mohu pouze podpořit tato úsilí, protože například umožní Maďarům žijícím ve Vojvodině v Srbsku navázat přímější spojení se svou mateřskou zemí. Občané, kteří žijí na druhé straně hranice a kteří mluví tím samým jazykem a udržují úzké rodinné a kulturní vazby, nebudou schopni nalézt odpovídající slova k vyjádření důležitosti toho, že mohou překročit hranice bez vízové překážky. V tomto bodě, i když to není přímo spojené s bezvízovým cestováním, byla přijata určitá slibná opatření, jako je například nedávno přijatý zákon v Srbsku upravující fungování národních rad menšin. To ukazuje důležitý pokrok v oblasti institucionální ochrany práv menšin.

Umožnění bezvízové cestování nemůže být považováno jen za technickou záležitost. Je to záležitost jasně politická. Pro tyto země se jedná o důležité přispění k jejich politické stabilitě, neboť vědí, na co mají díky pasům z jejich států nárok a do jaké míry jsou uznávané Evropskou unií. Bylo by nepřijatelné, pokud by negativní rozlišování mezi státy regionu mělo dlouhodobě pokračovat.

Proto apeluji na hlavní odpovědnost Komise a Rady v těchto záležitostech. Evropská unie má politickou odpovědnost nabídnout zemím západního Balkánu vyhlídku na vstup do Evropské unie. Mělo by to těmto zemím pomoci urychlit a podpořit vybudování a posílení vlastních demokratických institucí, což zahrnuje i práva menšin.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Děkuji vám, paní předsedající. Také bych ráda přivítala paní Cecilii Malmströmovou a komisaře Barrota. Jsem rovněž potěšena předloženým návrhem. Jako bývalá ministryně zahraničních věcí Maďarska jsem spolu s ostatními tvrdě pracovala na tom, aby byly země západního Balkánu přivedeny blíže k Evropské unii a učinily první krok na jejich cestě k přistoupení. Také víme, že z tohoto pohledu je bezvízové cestování tím, čemu lidé nejvíc rozumějí a nejvíc je pociťují. Nyní jim to otevírá cestu k tomu, aby užívali svobody pohybu a navazovali užší mezilidské vztahy. Možná to také pomůže tomu, o čem jsem přesvědčena, že všichni považujeme za důležité, což je udržení motivovanosti těchto zemí v průběhu velmi obtížného přístupového procesu.

Víme, že musíme přijmout některé důležité kroky. Velmi často se musejí překročit určité tradice, o nichž víme, že je není lehké překročit. Je velmi důležité, že tyto tři země nyní získávají bezvízové cestování. Ráda bych také obrátila vaši pozornost k názoru, jenž byl dnes mnohokrát vysloven, a sice, že rovnováha v zemích na západním Balkáně je velmi křehká. Již před válkou zde bylo etnické napětí, které zde zůstalo i po válce. Musíme proto posoudit u každého typu opatření, zda tato napětí sníží nebo zvýší.

V případě Bosny, jak již dnes bylo několikrát řečeno, není toto rozhodnutí jen prospěšné a důležité, protože nyní zahrnuje Bosnu, ale také proto, že velké množství bosenských občanů, kteří mají chorvatský nebo srbský pas, budou mít prospěch z bezvízového cestování, zatímco ti zbývající nikoliv. Ta samá situace se také týká kosovských občanů, tedy, že kdokoliv může získat pasy v Srbsku, bude moci využívat bezvízového styku.

Věřím, že je důležité, abychom ještě jednou zdůraznili, že musí být učiněno i rozhodnutí politické, nejen technické. Z tohoto důvodu máme odpovědnost těmto zemím co nejdříve pomoci k získání bezvízového styku, a to v rámci velmi konkrétního harmonogramu.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní úřadující předsedkyně, pane komisaři, tím, že jsem strávil deset let ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, sdílím s panem Weberem obavy ohledně bezpečnosti. Toto téma má hluboký zahraničněpolitický rozměr.

Jsem z generace, která vyrostla se statisíci tzv. jugoslávských zahraničních pracovníků. V průběhu komunistické diktatury mohli lidé z jihovýchodní Evropy žijící na hranicích Jugoslávie svobodně cestovat, a to bez ohledu na komunistickou diktaturu. Dnes hovoříme o evropanizaci, vysíláme tam jednotky a úředníky, utrácíme spoustu peněz a zároveň mladé lidi v těchto zemích vězníme. Z tohoto důvodu je uvolnění vízové povinnosti naléhavě potřebné.

I já ale musím vyslovit několik kritických poznámek: zaprvé mě těší, že je začleněna Makedonie. Makedonie je příkladná v plnění kritérií, ale neměli bychom to Makedonii říkat jako náhradu za její oprávněné přání, aby bylo konečně stanoveno datum pro přístupová vyjednávání.

Zadruhé, Kosovo: bylo řečeno, že se musí řídit pravidly hry, ale hráč se může řídit pravidly hry, pokud jsou na hřišti dovoleny. Kosovo na hřiště nebylo připuštěno. Zasáhli jsme vojensky, abychom Kosovany osvobodili od útisku. Země bývalých utiskovatelů mají nyní získat výhody pramenící z odstranění vízové povinnosti – což já vítám, protože se nejedná o kolektivní vinu – a Kosovo o to nemůže usilovat. I když zde existují nedostatky, jsme to my, kdo se musí kát, protože my tu zemi prakticky spravujeme. Jinými slovy, musíme Kosovu poskytnout každou příležitost, protože pokud Srbsko v dlouhodobém výhledu dosáhne odstranění vízové povinnosti a Kosovo bude zcela vyloučeno, povede to k nepřijatelné deformaci.

Zatřetí, Bosna a Hercegovina: já – podobně jako řada poslanců – jsem podepsal protest proti vyloučení Bosny a Hercegoviny. Této zemi tří národů – špatně navržené podle Daytonské dohody, kterou je zoufale nutné revidovat – s mezinárodní správou, která je vinna svou nevýkonností, musí být poskytnuta příležitost vydat se na cestu do Evropy, aniž by byla rozložena. Rozdrobení Kosova nebo Bosny by ohrozilo naši bezpečnost více než jakékoliv technické drobnosti.

  Maria Eleni Koppa (S&D). – (EL) Paní předsedající, musíme uznat, že odstranění vízové povinnosti pro Srbsko, bývalou republiku Jugoslávie Makedonii a Černou Horu je důležitým krokem směrem k evropské integraci západního Balkánu.

Mělo by se ale týkat všech zemí západního Balkánu a nemělo by docházet k vytváření nové dělicí čáry v této oblasti. Samozřejmě nikdo není oprávněný tvrdit, že je Evropská komise zaujatá proti muslimským občanům Bosny a Hercegoviny. Na druhé straně bychom neměli zapomínat na podivný status Kosova, jehož nezávislost není uznána všemi členskými státy Evropské unie.

Chceme, aby měli obyvatelé Kosova prospěch z odstranění vízové povinnosti, ale ať se již najde jakékoliv řešení, nesmí ovlivnit poslední dohody týkající se jeho statusu. Komise jednala správně, když nezavřela dveře Bosně a Hercegovině a Albánii. Musí ale postupovat rychle, aby v oblasti neohrozily stabilitu již žádné nové dělicí hranice. Dotčené země ale musejí samozřejmě realizovat nezbytné reformy, které, nezapomeňme na to, se dotýkají otázky bezpečnosti a boje proti organizovanému zločinu.

Parlament léta zdůrazňuje, že snazší kontakt s vnějším světem a větší možnosti cestování posílí mír, výměny na všech úrovních a nakonec i stabilitu. Otázka víz není jen technickou záležitostí, jedná se o vysoce politické téma, které ovlivňuje evropskou budoucnost oblasti, a všechny národy v oblasti mají na takovou budoucnost právo.

  Anna Ibrisagic (PPE). – (SV) Paní předsedající, myslím, že v této fázi rozpravy již nejsou žádné pochybnosti o důležitosti uvolnění vízového režimu pro občany Balkánu. Schopnost volně cestovat je, spolu se vzděláním, patrně nejdůležitějším nástrojem, jejž můžeme nabídnout novým generacím, od nichž v celém regionu očekáváme tolik závazků demokratizačnímu procesu.

V důsledku toho vítám návrh na uvolnění vízového režimu pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu. Pokrok jakékoliv země na její cestě do EU je pokrokem pro celý Balkán. Některé z těchto zemí musely dlouho čekat, některé možné déle, než bylo nutné. My v Evropském parlamentu a dvě země, které ještě nejsou do uvolnění vízového režimu zahrnuty, bychom se z toho měli poučit.

I když je to velmi citlivé politické téma, ráda bych zdůraznila, že pravidla pro uvolnění vízové povinnosti jsou jasná a všeobecně platná. Podmínky musejí být splněny. Nedělejme ale z toho více politické téma, než je nutné. Podívejme se na to, co je ještě nutné udělat a jak můžeme co nejrychleji zajistit, aby se Bosna a Hercegovina a Albánie co nejdříve připojily ke skupině bezvízových zemí.

Bosna a Hercegovina nedávno udělaly velký pokrok a brzy splní většinu zbývajících požadavků z pracovního plánu. Vyzývám proto aktéry v Bosně a Hercegovině, aby přijali protikorupční zákon a co nejdříve stanovili pravidla pro výměnu informací mezi různými složkami policie. Apeluji na ně, aby se snažili dokončení práce zajistit do konce září, než bude zpráva odeslána zpět Komisi. V nové analýze pak od Komise na oplátku očekávám, že posoudí, jakého pokroku bylo dosaženo, a jakmile budou požadavky EU splněny, že navrhne, aby Rada schválila uvolnění vízového režimu pro Bosnu a Hercegovinu. Doufám, že to bude moci vejít v platnost v červenci 2010.

  Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, komisaři, odstranění vízové povinnosti pro některé země, které patří do oblasti západního Balkánu, znamená počáteční potvrzení závazku Evropské unie v pokračování evropského procesu integrace. Jsem ale přesvědčen, že návrh Komise je bohužel neúplný. Občané z Albánie a Bosny a Hercegoviny nebudou moci využívat stejného jednání, což vytvoří mezi občany Balkánu rozdíly.

Rád bych vám připomněl rozdíly, které již existují mezi předchozí generací, která měla prospěch z otevření hranic bývalé republiky Jugoslávie Evropě, a současnou generací, která stejného zacházení ze strany Evropské unie nepožívá. Tento návrh ale bude mít za následek to, že občané zemí bývalé Jugoslávie, kteří nemají prospěch z odstranění vízové povinnosti, se budou nažit získat druhý pas v zemi, která patří do bývalé jugoslávské federace, a s níž má Evropská unie bezvízový styk. Již jsme na takový scénář narazili v případě moldavských nebo gruzínských pasů oproti pasům ruským.

Domnívám se, že logickým řešením je uplatnit to samé zacházení na všechny balkánské země, a zároveň vyzývám Komisi, aby také zvážila zahrnutí Moldávie do skupiny zemí v jihovýchodní Evropě.

  Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Jako poslanec Evropského parlamentu a socialista vítám sdělení Rady a Komise týkající se vízového režimu pro tři země západního Balkánu. Je to první jasný krok k jejich integraci do Evropské unie, první úspěch pro budoucí občany EU na západním Balkáně. Jsem si také vědom toho, že nedostatek jasných vyhlídek v podobě pracovního plánu pro Bosnu a Hercegovinu, Albánii a Kosovo pro nás musí představovat závažnou skutečnost. Nehovořím jen o zklamání široké veřejnosti, ale zejména o riziku pro politickou stabilitu v těchto třech zemích. Především očekávám, že Evropský parlament a nově sestavená Evropská komise budou i nadále zachovávat očekávaný harmonogram začlenění západního Balkánu do Evropské unie. Je to jediný způsob, jakým můžeme naplnit náš mandát, kvůli němuž jsme byli zvoleni: sjednotit Evropu.

  Norica Niculai (ALDE). – (RO) Paní předsedající, jedna minuta mi bude bohatě stačit k tomu, abych přivítala toto historické rozhodnutí pro Balkán i Evropu. Věřím, že svoboda pohybu je bránou k demokracii a vědění. Dali jste těmto třem zemím příležitost. Zároveň ale věřím, že Evropa je také Evropou předpisů, které jakožto evropští občané, musíme dodržovat, a to každý z nás. Předložili jste tento návrh, protože jste vyhodnotili, že pravidla a podmínky, které jsme stanovili, jsou splněny.

Jsem toho názoru, že až tato evropská pravidla budou splněna, předložíte návrh toto rozšířit i na Albánii a Bulharsko. Ve vašem rozhodnutí určitě doporučíte urychlení tohoto procesu. Jsem jednou z těch, kdo si nemyslí, že se jedná o diskriminaci. Právě naopak. Domnívám se, že tento proces pomůže povzbudit tyto dvě země, aby si vedly lépe a splnily tyto podmínky, protože od přijetí tohoto rozhodnutí tři země prokázaly, že když chtěly, aby se jejich lidé těšili jinému postavení, byly ochotné se o to přičinit.

  Antonio Cancian (PPE). – (IT) Paní předsedající, komisaři, ministryně, dámy a pánové, musím říci, že jsem pro uvolnění vízového režimu a pro evropskou integraci, a to až k dokončení mozaiky, jíž je západní Balkán, protože jak někdo již dříve řekl, potřebujeme, aby byl Balkán stabilní. Tato integrace je proto důležitá a musí se odehrát co nejdříve.

Co se ale týče přistěhovalectví – o němž jsme hovořili včera a které představovalo téma bezpečnosti a lidských práv – musíme být velmi opatrní, protože jsem přesvědčen, že prověřování musí být prováděno důkladně, a nemělo by být usnadněno. Harmonogramy musí odpovídat těmto kontrolám, které by měly být, pokud možno, urychleny. Dále jsem si všiml, že je v této oblasti trhlina, o níž bylo řečeno jen málo, a tou trhlinou je Kosovo. Budete mi přesně rozumět, když řeknu, že tato trhlina docela dobře umožňuje lidem z jiných zemí cestovat mezi Kosovem a Makedonií. Vím, že se připravuje zpráva, která nám v příštích dnech něco řekne, poskytněte nám ale, prosím, o Kosovu více informací již dnes večer.

  Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Paní předsedající, paní ministryně to řekla dobře: uvolnění vízového režimu je nezbytné, aby došlo k posílení vazby s EU, předešlo se narůstajícímu nacionalismu a zabránilo izolaci. Jak je tedy možné, že návrh ohrožuje bosenské muslimy izolací? V rámci jediné země vzniká velká nerovnost, protože srbští a chorvatští Bosňané pasy dostávají. Muslimové ale bohužel nemají sousední zemi, která by jim pas dala. Kdo se postaví za bosenské muslimy? Udělá to Komise? Udělá to Rada? Můžete mi s jistotou říci, zda Komise nebo Rada vedly rozhovory s Chorvatskem a Srbskem o omezení týkajícího se vystavování pasů, protože by mělo být jasné, že jejich kroky vyvolají nepokoje.

  Nadezhda Nikolova Mikhaylova (PPE). – (BG) Ráda bych poblahopřála panu Barrotovi ke stanovisku Evropské komise ohledně uvolnění vízového režimu pro západní Balkán. Jako ministryně zahraničních věcí v době, kdy byla vízová povinnost odstraněna pro Bulharsko, vím, jaký citový dopad mělo odstranění vízové povinnosti a konec ponižování na naše občany. Zároveň ale jako poslankyně Evropského parlamentu nemohu než souhlasit s paní Packovou a paní Bildtovou v tom, že skutečná evropská solidarita zahrnuje to, že Evropská unie poskytuje logistickou podporu při plnění kritérií, a nikoliv při odchylování se od nich, protože to má na společnosti demoralizující účinek a zbavuje to vlády odpovědnosti.

Změna musí přijít jako odměna za vynaložené úsilí, a ne za dvojí metr. Společnosti západního Balkánu si musejí zvyknout na to, že budou po svých vládách vyžadovat, aby dělaly svou práci. Musí vědět, že vízový režim je pozdržen nikoliv kvůli evropskému hnidopišství, ale proto, že neodvedly svou práci. Solidarita by měla být poskytnuta oplátkou za převzetí odpovědnosti. Pokud je ohrožena záležitost principu, pak něčí náboženství a etnická příslušnost nehrají roli.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Podporuji rozhodnutí Evropské komise, které ztělesňuje letitý závazek týkající se odstranění vízové povinnosti pro občany západního Balkánu. Jsem ale přesvědčena, že občané Moldavské republiky by se měli co nejdříve těšit těm samým právům týkajících se svobody pohybu v EU. Evropská unie musí pokračovat vůči těmto zemím v budování své politiky otevřených dveří a odstranění vízové povinnosti pro tyto národy je důležitým krokem na cestě k evropské integraci.

Na doplnění tohoto rozhodnutí, které povede k rozvoji přeshraničních obchodních příležitostí a umožní lidem svobodu pohybu, musí evropské orgány zvážit pořádání kulturních a vzdělávacích programů, které budou v těchto zemích propagovat evropské hodnoty. Vedle toho musí i nadále zůstat prioritou posilování bezpečnosti hranic a boj s mezinárodním zločinem.

A konečně musím znovu potvrdit, že Rumunsko nezávislost Kosova neuznává.

  Zoran Thaler (S&D). – (SL) Rád bych vyjádřil své uspokojení nad pokrokem procesu uvolnění vízového režimu v posledních 18 měsících. Jedná se o velký úspěch a apeluji na vás, abyste podnikli rychlé kroky a pokračovali ve stejné linii.

V posledních několika dnech jsme dostali zprávy ze Sarajeva, že proces plnění požadavků pracovního programu nabývá na tempu, a to i přes veškeré obtíže. To se také týká citlivých oblastí, jakou je koordinace policie mezi městem Banja Luka a Sarajevem.

Apeluji na Komisi a Radu, aby pravidelně sledovaly tento pokrok a reagovaly na něj. Evropská unie musí být schopná uplatnit svůj vliv na jakékoliv politické síly v Bosně a Hercegovině, které tento proces chtějí sabotovat. Nelze dopustit, aby občané Bosny a Hercegoviny trpěli kvůli nezodpovědnosti svých politiků, a my máme povinnost jim v tomto směru pomoci. Vyzývám Komisi, aby co nejdříve zahrnula Bosnu a Hercegovinu do bezvízové zóny.

  Alojz Peterle, zpravodaj. − (SL) Výběrový přístup k odstranění vízové povinnosti neposílí evropské vyhlídky žádné země západního Balkánu, jejíž společnosti jsou rozděleny, protože výběrovost s sebou přináší nová rozdělení. Vítám každý krok, který bojuje se selektivností, a pevně věřím, že odstranění vízové povinnosti pro všechny tyto země by určitě přispělo ke zlepšení obrazu Evropské unie v očích občanů těchto zemí, kteří po letech střetů potřebují otevření se světu.

Rád bych také zdůraznil, že v těchto zemích žijí tisíce mladých lidí, kteří nikdy nemohli cestovat do zahraničí. Jejich jediným zdrojem znalostí o Evropě je televize. Je také naší povinností jejich evropské vyhlídky posílit. Jsem si vědom bezpečnostních aspektů, ale ti, kdo opouštějí své země se špatnými úmysly, si cestu do Evropské unie tak jako tak najdou. Zadržujeme ale statisíce těch, kdo mají dobré úmysly.

Vyzývám proto Radu a Komisi, aby přehodnotila své stanovisko co nejdříve, aby sledovala pokrok v těchto zemích a zrušila vízový režim pro země, které nebyly zahrnuty do první skupiny. Děkuji vám.

Přirozeně také vyzývám vlády těchto zemí na západním Balkáně, aby co nejdříve splnily své povinnosti, a to v zájmu svých občanů a vyhlídek na přistoupení k EU.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – Paní předsedající, uvolnění vízového režimu pro země západního Balkánu je důležité, protože se toto opatření dotýká nejvíce obyčejných občanů v tomto regionu a jasně ukáže prospěšnost procesu sbližování s EU. Jsem přesvědčen, že podmínečné zahrnutí Albánie a Bosny a Hercegoviny na bílý seznam se ukáže jako silná pobídka k tomu, aby splnily zbytek kritérií v jejich pracovním plánu. V našem případě byl v roce 2001 vyslán takový silný signál a během několika měsíců jsme zvládli splnit všechny zbylé podmínky.

Je důležité, aby Albánie a Bosna a Hercegovina byly zahrnuty na schengenský bílý seznam co nejdříve, a Komise by měla poskytnout veškerou nezbytnou technickou pomoc orgánům těchto dvou zemí tak, aby brzy splnily nezbytné podmínky.

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – (SV) Paní předsedající, není pochyb, že uvolnění vízového režimu je pro lidi na Balkáně neuvěřitelně důležité. Stejně jako vy i já jsem potkala mnoho frustrovaných lidí – zejména mladých lidí – kteří nemají možnost cestovat po Evropě tak, jak by chtěli, nemají možnost navštívit své přátele, nemají možnost se těšit ze svobod, které máme my všichni. Je nepochybné, že dosažení vízové svobody by bylo pro tyto lidi dobré, dobré pro jejich země, dobré pro celý region a dobré pro EU.

Proto mě těší, že zde jsou již podmínky pro to, aby tři zmiňované země – Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko – dostaly tuto příležitost, a to do konce tohoto roku. Je škoda, že ne všechny země západního Balkánu mohou být zahrnuty do současného návrhu, ale ať zde není pochyb o tom, že švédské předsednictví si velmi přeje posílit integrační proces – a následně i proces rozšíření – o balkánský region. Ti z vás, kdo mě dobře znají, jsou si dobře vědomi mé oddanosti této záležitosti.

Pokud má ale být tento závazek důvěryhodný a stát se skutečností, musíme trvat na tom, aby byly splněny podmínky. Je důležité, abychom takto postupovali již kvůli lidem na západním Balkáně, stejně jako pro dobro našich občanů. Musíme zajistit, aby byla stanovená kritéria splněna. Jak řekl pan Weber, nemůžeme dělat ústupky v něčem, co se týká zahraniční politiky, jen abychom byli hodní. To se týká víz i přistoupení.

Vím, že jsou občané Albánie a Bosny a Hercegoviny zklamaní. Chápu to. Nezapomněli jsme ale na ně. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom jim pomohli a umožnili uvolnění vízového režimu, a to se týká technických podmínek. Musíme vyslat jasný politický signál, že je zde příležitost, aby tyto země byly zahrnuty. To je to, co děláme dnes. Je ale na státních orgánech a politicích v těchto zemích, aby práci dokončili.

Nemyslím si, že časové prodleva mezi odstraněním vízové povinnosti v prvních třech zemích a v Albánii a v Bosně a Hercegovině způsobí nestabilitu. Naopak, ukáže, že EU drží slovo a pokud udělají, co je zapotřebí, že sliby dodržíme. Musíme je podporovat a pomáhat jim. Věřím, že budou schopni získat pozitivní hodnocení Komise v roce 2010. Komisař Barrot se v tomto smyslu také vyslovil.

Co se týče Kosova, rozhovory o vízovém režimu byly zahájeny ještě v době, kdy bylo Kosovo součástí Srbska, ale pracujeme na řešení. Doufám, že Komise naznačí ve své zprávě cestu vpřed tak, abychom v dlouhodobějším horizontu mohli zavést uvolnění vízové povinnosti i pro občany Kosova.

Navržené uvolnění vízového režimu pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Srbsko je velmi důležitým prvním krokem. Doufám, že nám pomůžete jej udělat. Také doufám, že se velmi brzy budeme schopni posunout dál a učinit další krok ve prospěch zbytku regionu.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, především bych rád řekl, že se jedná o průlomový krok. Je to poprvé, kdy jsme zaujali skutečně regionální přístup. Rád bych doplnil, že tato metoda pracovního plánu je založena na velmi objektivních, přesných kritériích, které navíc pomůžou těmto budoucím členským státům uvědomit si, že máme Evropu pravidel, Evropu hodnot. Rád bych tento bod zdůraznil. Nebude pro vás překvapením, že Komise věnuje obzvláštní pozornost všemu, co přispívá k boji proti obchodování s lidmi a proti korupci. Tato Evropa hodnot je důležitá. Musíme to mít dobře na paměti.

Nevím, zda mi někteří z vás správně rozuměli: Jasně jsem uvedl, že v průběhu roku 2010 doufáme, že návrhy předložíme i Bosně a Hercegovině a Albánii. Je zde tedy v pohybu proces, jenž nemá za cíl kohokoliv diskriminovat. Chceme prostě jen, aby objektivní kritéria pracovního plánu byla dodržena.

Je pravdou, že v případě Albánie musí být zlepšena situace ohledně vydávání biometrických pasů. Sám jsem zajel do Albánie, abych představil první biometrický pas v té zemi, a mohu vám říci, že jsem poskytl všemožnou podporu k tomu, aby si Albánie, její političtí představitelé a představitelé Bosny a Hercegoviny byli jasně vědomi vyžadovaného úsilí. Pomáháme jim například zavést systémy matrik a evidence obyvatelstva, protože bez ohledu na to, jak se snažíte zavést biometrické pasy, pokudž nemáte evidenci obyvatel, není to možné. Takže jim pomáháme technicky. Je celkem zřejmé, že v tomto všem Albánie musí realizovat existující rámec pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. V Bosně a Hercegovině musí také být dobrá pohraniční kontrola a užší spolupráce mezi policejními orgány. To je to, co chceme. Myslím si, že máme dobrý důvod věřit, že v roce 2010 budou mít i tyto dvě země prospěch ze zrušení vízové povinnosti.

Rád bych vám také řekl, že pro nás nepřichází v úvahu otázka etnické nebo náboženské diskriminace. Mimochodem v Bývalé jugoslávské republice Makedonii je značná muslimská menšina. Naprosto nepřichází v úvahu otázka diskriminace 25 nebo 30 % albánských muslimů v Makedonii. Proto bych vás rád ujistil, že se jedná o součást procesu, jejž jsme plánovali a jejž Rada ochotně přijala.

Také vám odpovím na otázku Kosova. V březnu 2009 byla výsledkem mise odborníků financované Komisí některá pozitivní zjištění. Je pravda, že Komise také povzbuzuje členské země, aby v Prištině zřídily skutečná konzulární zastoupení. Mohu potvrdit, že budeme mít o přesné situaci v Kosovu zprávu, která bude brzy předložena. Je celkem zřejmé, že tímto vším chceme otevřít evropské vyhlídky všem balkánských zemím, a myslíme přitom zejména na mladou generaci. Někteří z vás kladli zvláštní důraz na skutečnost, že cestování a jednodušší výměna s jinými členskými státy Evropské unie jsou samozřejmě velmi prospěšné. Dámy a pánové, proto vybudujeme Evropu pravidel a hodnot, které jsou nám drahé.

Říkám vám zcela prostě, že jsme na správné cestě, ale zřejmě ještě potřebujeme vidět u těchto dvou států finální snahu. Doufám, že v roce 2010 se dočkají odstranění vízového režimu.

To je tedy to, co vám mohu sdělit, a v každém případě vás ujišťuji, že postup Komise je objektivní, velmi pečlivý a naprosto není veden v duchu diskriminace, ale v duchu spolupráce. Jsem tomuto osobně velmi oddán.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská komise a Evropská rada jsou vyzývány k tomu, aby brzy učinily oznámení ohledně otevření zóny EU občanům Makedonie, Srbska a Černé Hory. Jedná se o velmi důležitý okamžik pro více než 10 milionů evropských obyvatel, kteří by chtěli víza pro překročení hranic EU. Makedonie byla na straně Evropy, když to Evropa potřebovala. I Srbsko si uvědomilo, že Evropa chce, aby se k ní Srbsko přidalo, musí se však vyrovnat se svou nedávnou minulostí, aby se tak stalo. Srbsko úzce spolupracuje s mezinárodními institucemi, jako je  Mezinárodní trestní tribunál, a uznalo chyby minulosti. Nastal čas, aby Evropa odměnila úsilí těchto států o připojení se k demokratickým a hospodářským požadavkům, které jsou typické pro EU-27. Jejich cesta nebyla snadná, ale je nutné plně uznat vynaložené úsilí. Makedonie, Srbsko a Černá Hora nepochybně nabraly obrat směrem k Evropské unii. Proto si myslím, že se EU musí rozhodnout ve prospěch zrušení vízové povinnosti, která na tyto tři země byla uvalena. Jejich vlády ukázaly, že sdílejí stejné hodnoty jako my. Kladné rozhodnutí by proto poskytlo nový impuls pro vnitřní reformy, které jsou v Makedonii, Srbsku a Černé Hoře velmi potřebné

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Vítám iniciativu Komise na odstranění vízového režimu pro občany regionu západního Balkánu, konkrétně Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska a Černé Hory. Taková opatření, jejichž účelem je přiblížit k sobě tyto státy a EU s vyhlídkou na integraci, významně sníží potenciál pro konflikty v regionu. Co se týče Rumunska, které sdílí hranice se Srbskem, tento druh opatření jen poslouží jako další záruka přátelských přeshraničních vztahů. Toto opatření přispěje k větší svobodě pohybu pro rumunské obyvatelstvo v Rumunsku a Srbsku a podpoří rozvoj hospodářských vztahů mezi naší zemí a Srbskem a Černou Horou. Jsem přesvědčen, že odstranění vízového režimu pro tyto tři výše zmíněné země je jen začátkem procesu, přičemž opatření bude později rozšířeno na Albánii a Bosnu a Hercegovinu. Ačkoliv ještě nesplnily požadavky Komise, věřím, že při koordinovaném úsilí budou výsledky brzy vidět. Ještě než skončím, bych rád zdůraznil, že odstranění vízové povinnosti a svoboda pohybu pro obyvatelstvo západního Balkánu nesmí vzbuzovat obavy, ale přinést víru, že bezpečnostní zóna Evropy se rozšiřuje ve prospěch nás všech.

  Iuliu Winkler (PPE) , písemně. – (HU) Evropská unie se stala silnější každým rozšířením, nejen proto, že vytvořila společný trh pro téměř 500 milionů občanů, ale také proto že zaručila stabilitu ve střední a východní Evropě. Balkánské země jsou nedílnou součástí Evropy. Hospodářská krize nebo ratifikace Lisabonské smlouvy nesmí zpozdit proces, jenž vede k přistoupení těchto zemí k Evropské unii.

Pevně věřím, že začlenění Balkánu do procesu rozšíření je životně důležitý proces, který Evropská unie musí podporovat, aby posílila svou úlohu v celosvětovém měřítku. Nesmíme zapomenout, že vyrovnávací proces balkánských zemí spolu s hojením ran z krvavé války na konci 20. století zaručují stabilitu Evropské unie a blaho regionu. Zrušení vízové povinnosti pro Srbsko, Černou Horu a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii je pro tyto země životně důležitou událostí jakožto součást procesu vyrovnávání a zároveň odráží odpovědnost Evropské unie vůči tomuto regionu.

Tento proces musí rozhodně pokračovat. Umožní pak Bosně a Hercegovině a Albánii a – ve vhodnou dobu – Kosovu co nejdříve mít prospěch, tedy poté co vyhoví souvisejícím podmínkám, z bezvízového cestování. Bezvýhradně podporuji názor těch evropských politiků, kteří si myslí, že potlačení ambicí balkánských zemí přistoupit k EU by způsobilo nepředvídatelné, škodlivé následky.