Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2133(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0041/2009

Předložené texty :

A7-0041/2009

Rozpravy :

PV 21/10/2009 - 8
CRE 21/10/2009 - 8

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 8.8
CRE 22/10/2009 - 8.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0057

Rozpravy
Středa, 21. října 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Institucionální aspekty vytvoření evropské služby vnější akce - Vytvoření evropské služby vnější akce: stav vyjednávání s členskými státy (rozprava)
PV
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je společná rozprava o zprávě Elmara Broka o institucionálních aspektech vytvoření evropské služby vnější akce ((2009/2133(INI) – (A7-0041/2009)) a prohlášení Rady a Komise o vytvoření evropské služby vnější akce.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok, zpravodaj.(DE) Pane předsedající, paní Malmströmová, paní komisařko, dámy a pánové, blíží se okamžik, kdy bude Lisabonská smlouva konečně ratifikována, a již začínáme uvažovat o tom, jak se má provádět. Všichni víme, že obsah ústavy musí být uveden ve skutek, což je věc stejně důležitá jako písemné znění ústavy nebo primárního práva, jakým je tato smlouva.

Rád bych tedy všem znovu připomněl původní záměr, protože naše současné diskuse o službě vnější akce, vysokém představiteli a místopředsedovi Komise jsou jedním výsledkem prací ústavního konventu, který převzala mezivládní konference o Lisabonské smlouvě.

Záměrem bylo zvýšit efektivitu Evropské unie tím, že se přiblížíme stavu, kdy Evropa bude ve světě vystupovat jednotně. Proto potřebujeme nový typ vysokého představitele a místopředsedy, jenž musí mít k dispozici spolehlivou službu, aby tomuto úkolu mohl dostát.

Druhou základní myšlenkou ústavního konventu byla transparentnost a tou třetí byla demokracie. Toto byla tři východiska a parlamentní většina ústavního konventu, který tvořili především zástupci národních parlamentů, si byla vědoma, že Evropská unie si vede lépe všude tam, kde postupuje metodou Společenství, a relativně hůře všude tam, kde postupuje metodou mezivládní spolupráce.

Ve shodě s duchem těchto příprav nesmí provádění smlouvy vést k posílení mezivládního přístupu a vyústit do stavu, kdy používání metody společenství, která je demokraticky kontrolovatelná, úspěšnější a transparentnější, bude omezené.

Někdy proto nechápu, proč se členské státy zabývají především organizačními schématy, ale nikoliv už tím, jakým způsobem se tyto zásady budou uskutečňovat. Zastáváme názor, že nepotřebujeme novou byrokracii, která by zaujala místo mezi Radou a Komisí, výhledově by se rozrostla na 6 000 až 8 000 lidí, vedla by svůj vlastní život a stala se samostatným královstvím nepodléhajícím našemu dohledu.

Předpokládejme, že touto službou bude jako administrativní orgán pověřena Komise, a připusťme, že musí mít specifickou (sui generis) povahu. Nemůže se jednat o obvyklý úřad Komise, protože v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky sdílejí mezi sebou pravomoc Komise a Rada. Musíme proto Radě poskytnout záruku, že bude moci rozumným způsobem uplatnit svá práva a že se bude postupovat v souladu s pravidly.

Je důležité připomenout, že k národním odborným poradcům se musí v Komisi přistupovat jinak, než tomu bylo dosud, jinými slovy, že musí požívat stejných práv. Musí být jasné, že kontrolní pravomoci Parlamentu a jeho práva podílet se na přípravě rozpočtu nebudou nijak omezeny, ale naopak ještě posíleny.

Rád bych proto v tomto bodě rozpravy Komisi připomněl, že my, členové Parlamentu, máme nejen právo na konzultace, ale že jsme si již také ze strany Komise vymohli souhlas. Od slyšení Komise a vysokého představitele neustoupíme. Musíme mít záruku, že v případě změn týkajících se služebního řádu úředníků a finančních nařízení bude mít Evropský parlament spolurozhodovací právo stejně jako v rozpočtovém procesu. Rád bych proto oba orgány vyzval, aby ve svých prohlášeních objasnily, jak se mohou zásady efektivity, transparentnosti a demokracie vzájemně slučovat. Z dřívějších dokumentů COREPER, k nimž jsem měl přístup, mi to nebylo jasné.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady.(SV) Pane předsedající, paní komisařko, pane Broku, vážení poslanci, jsem si vědoma, že budování evropské služby vnější akce má pro vás zde v Parlamentu velký význam. Zprávu předloženou panem poslancem Brokem a schválenou v pondělí Výborem pro ústavní záležitosti jsem četla s velkým zájmem a silným pocitem spoluodpovědnosti. Předsednictví se pochopitelně plně ztotožňuje s tím, co pan poslanec Brok uvedl ve své zprávě o službě vnější akce, totiž že je klíčovým nástrojem v našem společném úsilí o to, aby byla evropská zahraniční politika aktivnější a soudržnější, nástrojem, jenž umožní, aby se evropská politika okolnímu světu jevila v lepším světle.

Záměrem je odstranit nesoulad, ke kterému docházelo mezi prací Komise a Rady, a umožnit tak, aby se politiky Unie ubíraly stejným směrem. Toto řešení potřebujeme, abychom byli s to jednat co nejefektivněji. Proto je důležité, abychom službě vnější akce připravili co nejlepší výchozí podmínky. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších a nejzásadnějších úkolů, který plyne z Lisabonské smlouvy. Mnoho dílků této skládačky dosud zbývá umístit, a proto v Radě probíhají rozsáhlé přípravy.

Úkolem Evropské rady je dohodnout se na zprávě, kterou vysoký představitel, až bude jmenován, bude moci použít jako výchozí bod, až bude předkládat návrh o službě vnější akce. Evropský parlament bude samozřejmě v souvislosti s předkládáním návrhu vysokým představitelem během této práce konzultován. Než se tak stane, předsednictví zajistí, aby se s Evropským parlamentem uskutečňoval pravidelný dialog. Takový dialog dosud probíhal a budeme v něm dále pokračovat. Pro Evropský parlament, Radu a Komisi je důležité, aby o těchto otázkách pravidelně komunikovaly, a to nejen na úrovni svých úředníků, ale také na politické úrovni.

Hned po irském referendu – jehož kladným výsledkem jsme velmi potěšeni – zahájily členské státy a Komise intenzivní práci na přípravě evropské služby vnější akce. Tato práce postupuje kupředu a jsem si naprosto jista, že pokud jde o budoucího vysokého představitele, budeme moci příští týden seznámit Evropskou radu s řadou použitelných představ. Jelikož předložení konečného návrhu je úkolem vysokého představitele, je samozřejmé, že se bude této práce účastnit co nejdříve po svém jmenování. Jeho účast je důležitá, aby měl možnost se na formulaci návrhu také podílet.

Předsednictví představí dohodu o zásadách týkající se pěti nejdůležitějších bodů, totiž pole působnosti služby vnější akce, jejího právního postavení, personálního zajištění, financování a delegací EU. Zatím ještě není hotová a diskuse nadále probíhají, ale seznámím vás alespoň s tím, kam jsme dosud pokročili. V tomto ohledu se zdá, že mezi Radou a Komisí panuje do velká míry shoda, a doufám, že jí nakonec dosáhneme také s Parlamentem.

Co se týče pole působnosti evropské služby vnější akce, je zřejmé, že bychom měli zavést zeměpisné a tematické rozdělení funkcí se společnou odpovědností za úkoly, které v současnosti spadají pod Komisi a generálnísekretariát Rady. Komise bude mít nadále odpovědnost za záležitosti týkající se obchodu, pomoci a rozšíření, ale pokud jde o pomoc, stále ještě zbývá stanovit, kudy přesně povede dělicí čára mezi Komisí a službou vnější akce.

Členské státy a Komise se také shodují na tom, že právní postavení služby vnější akce by mělo odrážet a podporovat specifickou, sui generis, roli, kterou tato služba má v rámci systému EU. Ať již nakonec bude zvoleno to či ono právní řešení, musí splňovat zásady řádné správy a požadavek zodpovědnosti.

Zaměstnanci budou vybráni z Komise, generálníhosekretariátu Rady a členských států. Tak to jednoznačně požaduje Lisabonská smlouva. Všechny zmíněné kategorie zaměstnanců mají mít právo ujmout se funkce za rovných podmínek. Jakmile Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, budou delegace EU ihned spadat pod pravomoc vysokého představitele.

Důležitým aspektem zřizování evropské služby vnější akce je komunikace s Evropským parlamentem. Až bude vysoký představitel jmenován, bude s Evropským parlamentem pravidelně konzultovat zásadní kroky a důležitá rozhodnutí o cílech v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a rovněž v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Jsem si jista, že úzký kontakt s Evropským parlamentem bude podporován také na úrovni jednotlivých úředníků. Evropská služba vnější akce by proto měl mít útvar zodpovědný za komunikaci s Parlamentem.

Zhruba až sem jsme dospěli v našich jednáních. Nemohu se zabývat dalšími podrobnostmi, protože naše rozhovory zatím neskončily, ale uděláme vše, co je v našich silách, pro to, aby Parlament byl nadále informován o dosaženém pokroku. Vysoký představitel ovšem ještě nebyl jmenován, proto jsou zmíněné představy zatím jen pouhými představami, nic víc. Podle ustanovení Smlouvy je koneckonců tím, kdo předloží návrh, vysoký představitel.

Tolik jsem chtěla říci a nyní bych vám ráda poděkovala za příležitost, kterou jste mi k tomu dali, a těším se na konstruktivní rozpravu, během níž budu samozřejmě velmi pozorně naslouchat stanoviskům Parlamentu a podle svých nejlepších schopností vám zodpovím jakékoli případné otázky.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – Pane předsedající, stojíme, jak doufám, před závěrečným krůčkem celého procesu, jímž je Lisabonská smlouva uváděna v platnost, a završujeme tak osm let trvající diskuse a vyjednávání. Po rozhodujícím výsledku irského referenda všichni doufáme, že snad bude konečně velmi brzy následovat česká ratifikace. Stane-li se tak u příležitosti dvacátého výročí znovusjednocení Evropy, bude to pro Evropu a všechny její občany významný den – v neposlední řadě také proto, že budeme moci věnovat veškerou pozornost naléhavým úkolům a politickým záležitostem, které před námi leží.

Jelikož spějeme k závěrečnému dějství, dovolte mi blahopřát Parlamentu a zejména Výboru pro ústavní záležitosti s Elmarem Brokem coby zpravodajem za to, že předložili své stanovisko ke klíčovému prvku Lisabonské smlouvy, jímž je evropská služba vnější akce (EEAS). Vytvoření EEAS dává Evropské unii a všem jejím jednotlivým orgánům šanci dosáhnout toho, po čem již dlouho toužíme: mít ve světě společný hlas a posílit v něm vliv EU.

Zpráva poslance Broka tento velký potenciál uznává. Společně s touto rozpravou a mnoha dalšími konzultacemi se zástupci Parlamentu přináší naší práci se švédským předsednictvím, ale také s členskými státy a generálním sekretariátem Rady pro nadcházející měsíce důležité impulzy. S potěšením potvrzuji, že Komise silně podporuje celkový přístup Parlamentu. Souhlasím se zásadami transparentnosti, demokracie a soudržnosti, které jste tu zmínil. Je samozřejmě důležité, aby všechny orgány vzájemnou spoluprací pomáhaly nově jmenovanému místopředsedovi s funkcí vysokého představitele s úkolem připravit rozhodnutí o vytvoření EEAS – jedná se o rozhodnutí, které vyžaduje, jak víte, souhlas Komise a konzultaci s Parlamentem.

Nejprve mi dovolte dotknout se postavení EEAS. Bude skutečně specifické, protože neexistuje žádný vzor, kterým by se mohlo řídit. Budujeme cosi nového. Nový systém nebude ani mezivládní, ani nebude založen výhradně na metodě Společenství, ale musíme zajistit, aby fungoval na ryze evropském přístupu, který se bude inspirovat silnými stránkami politik Společenství a bude na nich založen, jak již také bylo zmíněno. Klíčovou otázkou pro nás pro všechny je, co by mělo být přínosem EEAS. Toto by mělo být naším cílem. Spojíme-li dohromady různé činitele z oblasti vnějších vztahů, můžeme tím dosáhnout toho, že naše vztahy s okolním světem budou jasné, soudržné a budou se řídit jednotným souborem politických cílů. Tato služba musí být uznávána jakožto centrum vnější politiky EU, místo, které tuto politiku rozvíjí a koordinuje. Musí být také takto přijímána, a to jak v rámci EU, tak v zahraničí. EEAS bude efektivní jen tehdy, bude-li dobře spolupracovat s ostatními orgány a bude-li plně respektovat interinstitucionální rovnováhu.

Proto je podle mého názoru důležité, aby EEAS byla zřízena takovým způsobem, který jí umožní velmi úzce spolupracovat s Komisí a Radou a respektovat požadavek, aby byla Evropskému parlamentu plně odpovědná. Domnívám se, že pro Parlament bude sloučení povinností vnější akce v rámci jediného útvaru znamenat skokovou změnu jeho schopnosti plnit roli kontrolora politiky Unie. Tak jako je specifická tato služba sama, tak bude muset být určitým způsobem specifický také způsob uspořádání vztahu Parlamentu k této službě a k místopředsedovi s funkcí vysokého představitele.

Vytvoření EEAS se neobejde bez řady rozhodnutí, pravděpodobně ne beze změn finančního nařízení a služebního řádu úředníků, které oba vyžadují návrh Komise a přijetí postupem spolurozhodování.

Místopředseda s funkcí vysokého představitele potřebuje pravomoc pro řízení služby, ale tato služba musí také sloužit systému EU jako celku – zcela jistě předsedovi Evropské komise, předsedovi Evropské rady a také dalším členům Komise majícím určitou funkci ve vnějších vztazích. Musí být s to poskytnout pomoc Evropskému parlamentu jak v Bruselu, tak i v třetích zemích a také jeho oficiálním delegacím, které cestují do zahraničí.

Jednou z klíčových novinek je úzké zapojení členských států do této nové služby. Velvyslanci COREPER hledají nejlepší způsob, jak zajistit, aby vynikající diplomaté členských států byli hned od začátku zapojeni do této služby. My v Komisi se zabýváme tím, jak to lze provést ještě před úpravou služebního řádu úředníků. Jmenování do služby by mělo vycházet z výběrových řízení posuzujících zásluhy, ale také náležitě zohledňujících potřebu zeměpisné vyváženosti a vyváženého zastoupení mužů a žen. Tím se ve značné míře vyhovuje přáním vyjádřeným ve zprávě.

Jsme také přesvědčeni, že všichni členové EEAS, ať již to budou úředníci orgánů EU nebo úředníci z členských států s pracovními smlouvami na dobu určitou, by se měli těšit stejným právům. Budou si rovni ve všech ohledech.

Co se týče pole působnosti služby, musí mít komplexní přehled o vztazích Unie se zbytkem světa, proto potřebuje jak zeměpisné sekce, tak horizontální služby, aby se postarala o takové záležitosti jako SZBP, SBOP, lidská práva a vztahy s orgány OSN. Cílem je zabránit zdvojení činnosti a zajistit, aby všechny osoby zodpovědné za vnější politiku EU efektivně spolupracovaly. Komise bude mít nadále služby týkající se obchodu, rozvojové politiky, realizace pomoci, humanitární pomoci a rozšíření. Bude samozřejmě i nadále řídit vnější stránky klíčových vnitřních politik Unie. Ústřední otázkou současné rozpravy je, jak řídit plánování vnější pomoci.

Mohu Parlament ujistit, že rozvojová politika EU včetně snah o vymýcení chudoby bude ústřední součástí vnějších činností Komise. Místopředseda s funkcí vysokého představitele a komisař pro rozvoj budou v této oblasti nesmírně úzce spolupracovat. Skutečnost, že nový vysoký představitel bude také místopředsedou Komise zodpovědným za koordinaci všech vnějších činností EU, tomu bude nápomocná. Služba bude také zodpovědná za správu delegací, i když lidé v těchto delegacích budou jako v současnosti pocházet z rozličných služeb – nejen z EEAS, ale také služeb Komise a možná i dalších orgánů a institucí Evropské unie.

Jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, delegace Komise se stanou delegacemi EU. Tím získají nové povinnosti, ale nebude tím umenšena jejich role zastupovat činnosti Komise v celém rozsahu. Delegace EU by měly být ode dne, kdy vstoupí Smlouva v platnost, zodpovědné za zastupování, koordinaci a vyjednávání. V mnoha oblastech tento přechod proběhne hladce. V některých však, v nichž je pracovní zátěž zvláště vysoká, bude nezbytné zorganizovat určitou formu rozdělení povinností, a to nejen s rotujícím předsednictvím, ale také s ostatními členskými státy.

Vytvoření zcela nové vnější služby je závažným počinem. Jak uvádíte ve své zprávě, tato služba se bude postupně vyvíjet. Budeme se společně učit. Naším prvním cílem musí být, aby v období mezi vstupem Smlouvy v platnost a vznikem EEAS byly i nadále efektivně vykonávány vnější politiky EU. My a generální sekretariát Rady budeme spolupracovat s místopředsedou s funkcí vysokého představitele, aby nedošlo k žádným výpadkům. Musíme však hledět ještě dále. Budeme shromažďovat úředníky a diplomaty z různých institucí a ze všech členských států. Jak víme, společná zahraniční politika není prostým součtem dvaceti sedmi národních politik. Potřebujeme mít v EEAS lidi, kteří neztratí svá typická národní pouta, a přesto budou myslet evropsky. Potřebujeme tudíž vytvořit diplomatickou kulturu EU a týmového ducha EU. V tom má nezastupitelnou roli odborná příprava.

Zpráva navrhuje slibnou myšlenku vytvořit evropskou diplomatickou akademii. Mezitím nám mohou dobře posloužit diplomatické akademie členských států. Zcela nedávno jsem se zúčastnila oslavy desátého výročí Evropského diplomatického programu, který v této věci předjímal a ukazoval cestu. Stojí za zmínku, že od sedmdesátých let dvacátého století již Komise zorganizovala průpravná školení pro více než 5 700 diplomatů. Jedním z úkolů EEAS bude sestavit vzdělávací strategii, která zajistí, že všichni členové bez ohledu na dosavadní průpravu budou vybaveni pro plnění svých úkolů. Vedoucí delegací musí být schopni plnit nejen svoji politickou roli, ale také zvládnout všechny činnosti Komise, které jsou tak důležitou součástí mandátu delegace.

Zpráva poslance Broka také klade otázku, zda by EEAS mohla zajišťovat konzulární úseky. Komise je této myšlence přístupná, i když její realizace ještě může vyžadovat určitý čas. Toto jsou věci, které nás teprve čekají. V současnosti je naším úkolem zajistit, aby EEAS fungovala dobře a v zájmu všech evropských občanů, členských států a Evropské unie. Komise podporuje vytvoření služby EEAS, chce, aby byla úspěšná, a udělá vše, co může, pro to, aby tomu tak bylo. Tato zpráva dokazuje, že Parlament udělá totéž.

Omlouvám se za poněkud dlouhý proslov, ale myslím si, že se jedná o opravdu důležitou záležitost. Prosím pana předsedajícího o prominutí.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Paní komisařko, přirozeně vám to odpouštím, protože s vámi zcela souhlasím. Jedná se o velmi důležité téma.

 
  
MPphoto
 

  Alojz Peterle, jménem skupiny PPE.(SL) Paní úřadující předsedkyně Rady, paní komisařko, bývalí kolegové z Evropského konventu, dámy a pánové, rád bych panu zpravodaji Elmaru Brokovi blahopřál, že jasně formuloval postoj Evropského parlamentu k otázkám souvisejícím s vytvořením evropské služby vnější akce.

Zřízení takové služby je logickým a nutným důsledkem rozhodnutí spojit dvě funkce zahraniční politiky v jednom subjektu a jedná se o klíčový krok budování identity zahraniční politiky Evropské unie. Sjednocená diplomacie bude znamenat zjednodušení, jednotnější a efektivnější činnost a také bude viditelnější a uznávanější.

Otázka, jak uspořádat tuto společnou službu, není jen technickým problémem. Bude mít také dopad na realizaci politického záměru, jehož chce Evropská unie docílit svěřením funkcí vysokého představitele a místopředsedy Evropské komise jedné osobě. Utváření této nové služby by mělo vycházet z téhož ducha, jenž vedl ke spojení těchto dvou funkcí zahraniční politiky a jenž povede ke sjednocení zahraničně-politických snah Rady a Komise.

Je důležité, aby tato služba byla zřizována s náležitým ohledem na příslušné role Komise, Rady a Parlamentu a jejich vzájemnou spolupráci a aby se tento postup zakládal na vzájemné důvěře a vůli ke spolupráci.

Ačkoliv si myslím, že v zájmu Evropské unie by tato jednotná služba měla zahájit činnost co nejdříve, přesto velmi podporuji doporučení zřizovat ji postupně, aby jí byla dána možnost získat co nejvhodnější a nejefektivnější formu. Požadavek, aby tato služba byla součástí administrativní struktury Komise jak z hlediska organizačního, tak i rozpočtového se mi zdá rozumný.

Pro mě je naprosto zásadní věcí, aby budoucí služba zahrnovala také pracovníky z diplomatických služeb členských států, což by nepochybně vedlo ke zlepšení a zpřístupnění služby evropským občanům a zvláště těm zemím, které mají jen malý počet diplomatických zastoupení.

 
  
MPphoto
 

  Roberto Gualtieri, jménem skupiny S&D.(IT) Pane předsedající, paní předsedkyně, paní komisařko, dámy a pánové, touto rozpravou a touto zprávou, kterou zítra schválíme, hodlá Parlament již v předběžné fázi projevit vedením konstruktivního dialogu s Radou a Komisí své přání pomoci zřídit evropskou službu vnější akce. Domníváme se, že to, že jsme si tento interinstitucionální dialog přímo vyžádali, je velmi prospěšné a rozumné, uvážíme-li, že postup stanovený smlouvou umožňuje Parlamentu vyjádřit svá stanoviska k návrhu, který bude předkládat vysoký představitel, a dále proto, že Parlament má výsadní práva týkající se rozpočtu, a jeho souhlas a spolupráce z jeho strany jsou proto rozhodující. A to se nezmiňuji o souhlasu Komise, o němž hovořil pan poslanec Brok, jenž Evropskému parlamentu poskytuje další manévrovací prostor.

Myslíme si však také, že vyžádat si přímo tento dialog bylo naší povinností, protože evropská služba vnější akce je jednou z nejdůležitějších novinek zavedených Lisabonskou smlouvou. Její vlastnosti mají mít podstatný vliv na to, jakým způsobem bude reorganizována evropská správa, a tudíž také na způsob, jímž se v praxi rozhodne o celkové rovnováze orgánů Unie.

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu souhlasí se stanoviskem vyjádřeným ve zprávě poslance Broka, na přípravě jejíhož návrhu se aktivně podílela. Jedná se o stanovisko, jehož záměrem je vytvořit poslání této služby tak, aby mohla fungovat jako most mezi vnější činností Unie s významem pro celé Společenství a společnou zahraniční a bezpečnostní politikou na mezivládní úrovni, jak stanovuje hlava V Lisabonské smlouvy.

Jsme si pochopitelně vědomi specifické povahy této služby, v níž se rovněž odráží specifičnost role vysokého představitele a místopředsedy Komise, stejně tak jsme si vědomi skutečnosti, že tato služba do sebe nesmí začlenit všechny služby využívané Komisí při realizaci četných aspektů její vnější činnosti – čímž se však neomezuje pouze na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku – počínaje rozvojovou spoluprací.

Považujeme však za rozhodující, aby tato služba byla s to učinit zahraniční a bezpečnostní politiku Unie efektivnější a její vnější činnost celkově soudržnější. Dále považujeme za velmi důležité, aby tato služba podléhala demokratické kontrole Parlamentu, a máme za to, že její zahrnutí do administrativní struktury Komise je volbou, která nejlépe odpovídá těmto cílům, které nám opravdu leží na srdci. Z toho důvodu jsme hlasovali pro zprávu poslance Broka.

 
  
MPphoto
 

  Andrew Duff, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, Komise to vidí zcela správně, když říká, že tato služba by v sobě měla spojovat všechny nástroje a aktiva, které jsou nezbytné pro výkon aktivní zahraniční politiky v celosvětovém měřítku. Je důležité, aby všechny strany v tomto velkém projektu začaly důvěřovat sobě navzájem i této službě, a to včetně nejlidnatějších a nejpanovačnějších států.

Je velmi důležité, aby ministerstvo zahraničí Spojeného království spíše než průměrné pracovníky vyslalo do této služby své nejlepší lidi. Plně souhlasím s tím, že kvůli parlamentní a finanční kontrole by tato služba měla z administrativních a rozpočtových důvodů patřit ke Komisi. Radě musím sdělit, že není přijatelné, aby tato služba byla v rámci finančního nařízení zařazena do stejné třídy jako Evropský hospodářský a sociální výbor nebo Evropský veřejný ochránce práv. Mám za to, že tato zpráva poslance Broka byla praktickou přípravnou fází procesu zřizování služby vnější akce, ale také se domnívám, že bychom se měli nyní, než se vydáme dále, zastavit a vyřešit důležité otázky, než bude místopředseda s funkcí vysokého představitele jmenován.

Co se týče Parlamentu, je velmi důležité, abychom měli politického mluvčího, který bude vyjednávat o zřízení a budoucím programu služby vnější akce, proto prosím jednotlivé státy – nabídněte své lidi na všechna tato místa.

 
  
MPphoto
 

  Indrek Tarand, jménem skupiny Verts/ALE. (ET) Pane předsedající, dámy a pánové, spolupracovat s několika obdivuhodnými lidmi pro mě bylo důležitou a příjemnou zkušeností. Chci blahopřát panu poslanci Brokovi a dalším lidem, kteří se na zprávě podíleli. Teď bych však rád citoval pana předsedu Barrosa, jenž dnes ráno moudře konstatoval: „Ani instituce neexistují věčně, potřebujeme ohromnou politickou vůli.“ Vytvářet instituce skutečně není možné bez politické vůle. Abychom předešli situaci, že vytvoříme jen jednu instituci navíc, musí se nová instituce vytvářet vždy  za účasti vrcholné politické vůle. Cílem je opravdu evropská a skutečně specifická organizace sloužící společným zájmům všech evropských občanů. Chceme-li se vyhnout zdvojení činnosti nebo možnému plýtvání zdroji, které bývá tak typickým problémem, musíme zajistit, aby se přidělování rozpočtových zdrojů a jejich využití dělo pod dohledem Evropského parlamentu.

Zpráva obsáhle definuje zásady, o nichž byl zpraven nejvyšší soud EU, jež by nám měly pomoci jmenovat vysokého představitele a realizovat plán. Poté budeme všichni v lepší situaci a také budeme mít příležitost uplatnit naši vlastní politickou vůli. Každému jsou známy cíle Strany zelených – jako například koncepce vytváření míru, neomezené uplatňování Listiny základních práv a samozřejmě téma rovnosti žen a mužů – dnes se do těchto témat nebudu pouštět, ale slibuji, že se jim budu při vhodné příležitosti opět věnovat. Přece by si však podle mého názoru Rada počínala velmi rozumně, kdyby uvažovala o tom, že do funkce vysokého představitele jmenuje ženu, protože jak všichni víme, předsedou Komise není žena. Do čela Evropy vlastně nikdy nebyla jmenována žena, a proto, vytváříme-li novou evropskou instituci, asi by bylo dobrým nápadem vzít v úvahu tuto stránku věci.

Při projednávání zprávy jsem poukázal na určité negativní postoje ozývající se z některých kruhů. Bylo nám naznačováno, že Evropskému parlamentu v této oblasti nepřísluší žádná role a že se jen snaží touto zprávou dodat sám sobě větší význam. Na takový postoj odpovídám, že Parlament je důležitý a musíme s tím počítat. Naše zpráva o evropské službě vnější akce skýtá velmi vhodnou příležitost pro zdůraznění takových skutečností. Vyzývám proto každého, aby podpořil přijetí této zprávy i při vědomí, že do ní nejsou zapracována všechna zlepšení a požadavky. To hlavní, oč jde, je zprávu nyní přijmout.

 
  
MPphoto
 

  Ashley Fox, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, chci vyjádřit zklamání z toho, že tento Parlament se už zase zabývá zprávou, která předjímá ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jsem na pochybách, zda by se tato rozprava dnes konala, kdyby německý Ústavní soud dosud Smlouvu posuzoval. Domnívám se, že by tomu tak nebylo, a tážu se, proč se v případě České republiky postupuje jinak. Jak by asi poznamenal anglický spisovatel George Orwell, všechny členské státy jsou si rovny, ale některé jsou si rovnější.

Chci se vyslovit proti zřízení evropské vysoké školy diplomacie. V době, kdy všechny členské státy čelí obrovským rozpočtovým problémům, by EU měla jít příkladem sebekázně. Měli bychom se chovat jako strážci veřejné pokladny. Naším cílem by mělo být utrácet veřejné peníze opatrně a snažit se, kdykoli to jde, vracet peníze členským státům a daňovým poplatníkům, které zastupujeme.

U tohoto návrhu nejsou spočítány náklady. Je dalším příkladem toho, jak jsou někteří poslanci tohoto Parlamentu až příliš dychtiví dělat vznešená gesta za cizí peníze. Evropská vysoká škola diplomacie je plýtváním penězi a stala by se pro daňové poplatníky jen dalším břemenem.

Rád bych kolegům připomenul, že jakýkoli společný postoj v zahraniční politice budou určovat členské státy zastoupené v Radě, nikoli Komise a už vůbec ne Parlament. Všichni dodateční zaměstnanci, které EEAS potřebuje, by měli být vysláni členskými státy a nevyžadují žádnou speciální průpravu. Politika, kterou budou vůči světu zastupovat, bude politikou Rady ministrů, a nikoli jakási nezávislá evropská politika.

Vysoké školy diplomacie by bylo zapotřebí jen tehdy, pokud by EU měla převzít správu zahraničních věcí od členských států. Doufám, že k něčemu takovému nikdy nedojde, a udělám maximum pro to, abych tomu zabránil.

(Řečník souhlasil, že v souladu s čl. 149 odst. 8 přijme otázku.)

 
  
MPphoto
 

  Andrew Duff (ALDE). – Pane předsedající, mohl bych se řečníka zeptat na to, zda by podpořil, vstoupí-li k jeho zklamání Smlouva v platnost, jmenování pana Chrise Pattena vysokým představitelem?

 
  
MPphoto
 

  Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, jsem velmi vděčný za to, že se mě někdo ptá na můj názor, ale spíše pochybuji o tom, že se takto rozhodnu.

 
  
MPphoto
 

  Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane předsedající, paní komisařko, děkuji vám, že jste mi dnes dali možnost promluvit. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice na plenárním zasedání opakovaně jasně vyslovila svoji zásadní kritiku směru a charakteru zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a s tímto jejím vývojem nesouhlasila, a to ani v rámci Lisabonské smlouvy. Tato společná rozprava na začátku aktuálního volebního období Parlamentu se zabývá jednou z nejdůležitějších zpráv celého období. Z hlediska parlamentní činnosti chápu pohnutky pana poslance Broka, ale v rámci dané lhůty musíme bohužel poněkud spěchat, což ztěžuje náležité a zodpovědné posouzení jednotlivých aspektů a spletitých otázek plynoucích z obsahu této nové struktury.

V průběhu této rozpravy se jasně ukázalo, kolik toho ještě bohužel není dořešeno, a co se tak stává předmětem politického pokeru mezi zájmy národní moci a vlády a zájmy struktur EU. Skupina GUE/NGL s tímto nesouhlasí. Proto doufáme, že Evropský parlament bude mít po jednání příležitost znovu posoudit evropskou službu vnější akce (EEAS) podle očekávání sdělených dnes ráno na plenárním zasedání švédskému předsednictví, která se týkají omezení ve formulaci mandátu k jednání. My v Parlamentu bychom měli také zajistit, aby evropští občané byli co nejkvalitněji informování o různých stránkách EEAS, a to zvláště vzhledem k pochybnostem o Lisabonské smlouvě a její kritice a vzhledem k požadavku na větší transparentnost a demokratické spolurozhodování v tomto směru.

Rozhovory o zřízení EEAS probíhaly celé měsíce za zavřenými dveřmi. Má skupina by ráda zopakovala, že to, že k nim nebyl přizván Evropský parlament, organizace občanské společnosti, kterých se to týkalo, nebo dokonce národní parlamenty, vyvolává závažné otázky. Je tomu tak zvláště pro to, že aktivní rozprava a otevřené a transparentní diskuse o institucionálních strukturách jsou velmi důležité pro jejich budoucí legitimitu a odpovědnost vůči veřejnosti. V důsledku toho vítám přístup pana poslance Broka, jenž se snaží prostřednictvím této zprávy dosáhnout pro Evropský parlament přinejmenším možnosti parlamentního spolurozhodování. Některé z našich požadavků si kladou za cíl dosáhnout stejných výsledků.

Jsme proti veškerým snahám – a to prohlašuji jednoznačně a kategoricky – zahrnout, jak nedávno v Radě spolu s jinými navrhovala Francie, do EEAS politicko-vojenské struktury, bez ohledu na to, zda se tak stane hned nebo v budoucnosti. Možné spojení vojenského plánování, struktur tajné služby a obecných diplomatických a politických povinností není z našeho hlediska přijatelné.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt, jménem skupiny EFD.(DA) Pane předsedající, včera jsem byl požádán, abych uvedl tři důvody, proč by měli poslanci hlasovat proti této zprávě. Odpověď je velmi jednoduchá: demokracie, demokracie a ještě jednou demokracie.

V první řadě působí jako fraška, aby chtěl nějaký parlament přijímat zprávu vycházející ze smlouvy, jejíž osud je zatím naprosto nejistý. Nikdo neví, jaká bude budoucnost Lisabonské smlouvy, a každý člověk se sebemenší špetkou úcty k demokratickým strukturám – se sebemenší špetkou úcty k členským státům jako je Česká republika – by se od tohoto projektu držel stranou, dokud nebude o budoucnosti této smlouvy jasno.

Zadruhé tato zpráva (a celá služba pro zahraniční věci, která je právě vytvářena) znamená naprosté podkopávání, popírání a neschopnost uznat svrchované právo členských států na vykonávání svých vlastních zahraničních politik. To je také důvod, proč se tato zpráva snaží přenést veškerou odpovědnost na Komisi. Komise se totiž, zejména pro svoji roli „úředníka“, samozřejmě nevolí ve všeobecných volbách. Jinak řečeno, budou-li lidé chtít odlišnou zahraniční politiku, nemají sebemenší šanci její podobu změnit, protože mají možnost změnit jen Radu, to znamená vlády, nikoli Komisi.

Za třetí to znamená, že se tu odehrává demokratická fraška, když chce tento Parlament předat více moci, náležející k naprosto klíčovým kompetencím svrchovaného státu, Komisi, jež nemá ze strany voličů žádný mandát. Tento Parlament se opírá toliko o kratos – pouze o moc. Vůbec nikdy se neopírá o demos. Středem našeho zájmu by však měl být demos – měli bychom se zaměřit pozornost na lidi, a nikoli na moc. Potřebujeme tedy více demokracie. Z toho důvodu musí být tato zpráva zamítnuta.

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, tato zpráva se nás snaží, co se týče zmiňované služby, uklidnit, ale u mě dosahuje přesného opaku. Na jedné straně tvrdí, že tato služba diplomacii členských států doplňuje a nijak ji nezpochybňuje. Zbytek zprávy je však podle mého názoru v příkrém rozporu s tímto ujištěním.

Odstavec 4 tvrdí, že tuto službu – to znamená její pravomoci – nelze předem zcela vymezit či předem určit. Odst. 8 písm. d) doporučuje, aby delegace, jež tvoří součást této služby, převzaly konzulární úseky členských států. Je zřejmé, že cílem této služby je – nikoli v krátkodobé, ale v dlouhodobé perspektivě – převzít a nahradit diplomatické zastoupení členských států a nakonec dokonce snad také veta Spojeného království a Francie v Radě bezpečnosti OSN.

Slyšíte-li ujišťování ze strany určité instituce EU, že to či ono není jejím cílem, prozrazuje tím takřka neklamně svůj záměr. Nechť mi William Shakespeare tuto parafrázi promine, ale zdá se mi, že zpráva se až příliš ohrazuje. Kdo nebo co bude vlastně kontrolovat tento subjekt? Rada to podle mne nebude. Ta musí jednat jednomyslně. Nebude-li moci učinit rozhodnutí, služba bude jednoduše dále konat dle svého vlastního programu. Bude to tedy Parlament? Ne, tomu přísluší jen konzultace. Tento subjekt bude provádět zahraniční politiku přerůstající členským státům přes hlavu bez účinné kontroly ze strany členských států nebo Evropského parlamentu. Vládám členských států připadne postavení pouhých obecních rad.

 
  
MPphoto
 

  Carlo Casini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve považuji za svoji povinnost poděkovat zpravodaji, který odvedl skvělou práci, a jakožto předseda Výboru pro ústavní záležitosti musím rovněž poděkovat všem členům tohoto výboru a členům obou dalších výborů – Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj –, které vyjádřily své stanovisko, za jejich velmi rychlou práci.

Vlastně jsme se snažili připravit dokument – který, jak doufám, bude schválen – jenž bude možné přinést na zasedání Rady ve dnech 29. a 30. října. Všichni víme, že se nejedná o konečnou zprávu. Má pouze nastínit Radě, a tudíž vysokému představiteli, jenž bude jmenován, několik scénářů, jakýchsi cest, kterými se lze ubírat.

Bude úkolem vysokého představitele vymyslet vlastní organizační plán, který následně budeme muset přezkoumat. Jedná se tudíž jen o obecné směry, které předkládáme Parlamentu. Jsme si také vědomi toho, že úspěch tohoto procesu týkajícího se služby vnější akce je spojen s úlohou vysokého představitele, jenž bude muset být s to všechny organizovat a řídit. Jeho prostřednictvím chceme mít soudržnou a jednotnou zahraniční politiku. Dobře si uvědomujeme existenci problémů, o nichž již bylo mnoho řečeno, ale problémy jsou od toho, aby se řešily. Důležitou věcí je, aby byl jasný směr, informace a pole působnosti.

Zpráva poslance Broka v tomto ohledu přináší několik zajímavých návrhů – musím již být stručný, protože čas vyhrazený pro mé vystoupení se chýlí ke konci – které však vždy obsahují začlenění služby do administrativní struktury Komise, rozhodnutí dále rozvíjet model Společenství a návrh, který navíc stanovuje Lisabonská smlouva, že zaměstnanci musí být vybráni z generálních sekretariátů Komise a Rady a z delegací samotné Komise.

Jsou v ní dvě novinky, které podle mého názoru stojí za zmínku: velvyslanectví Unie řízená úředníky evropské služby vnější akce, jež budou také zahrnovat delegace Komise přítomné v třetích zemích a kontaktní kanceláře Rady, a mohli by do nich být vysíláni odborní poradci z generálních ředitelství; a základy, které byly položeny ke zřízení evropské vysoké školy diplomacie, což je zajímavá myšlenka.

Čas vyhrazený pro mé vystoupení vypršel a já jen doufám, že tato zpráva bude vskutku přijata, a to velkou většinou.

 
  
MPphoto
 

  Zita Gurmai (S&D). – Pane předsedající, jak všichni víme, evropská služba vnější akce je jednou z největších novinek navržených Lisabonskou smlouvou. Proto bychom při jejím zřizování měli být velmi opatrní a uvážliví.

Všichni se shodujeme na tom, že by měla začít fungovat, jakmile Lisabonská smlouva vstoupí v platnost. Komise a Rada již pracují na obecných směrech a očekává se, že je představí na zasedání Evropské rady na konci tohoto měsíce. Je proto nezbytné, aby Evropský parlament ovlivnil tento proces.

Dnešní rozprava a výsledné usnesení jsou nesmírně důležité, protože Radě a Evropské komisi nyní musíme vyslat velmi jasný signál jako důkaz o existenci politického konsensu ve věci zřízení služby.

Jsem velmi hrda na práci mých kolegů, která je výsledkem mezistranických jednání v tomto Parlamentu. Trvám na tom, aby byl ve vnějších vztazích Unie zachován model Společenství. Poslanci si velmi přejí, aby tato služba byla připojena k Evropské komisi a byla zahrnuta v celkovém rozpočtu Společenství. EEAS by měla z hlediska administrativního a rozpočtového tvořit součást Komise a měla by formálně patřit ke Komisi jako specifický subjekt zařazený do struktur Komise.

Rozpočtový mandát je nesmírně důležitý. Je nástrojem, kterým může EP uplatňovat svoji moc. Parlament by tímto způsobem měl a bude nad ní vykonávat rozpočtovou a demokratickou kontrolu. Zbývá vyřešit ještě mnoho otázek, například jasné rozdělení úkolů mezi EEAS a příslušnými útvary Evropské komise – přičemž musíme vzít v úvahu, že zatím neznáme strukturu budoucí Komise – a vztah mezi vysokým představitelem a různými zástupci Unie v zahraničí, ale toto usnesení bude prvním stanoviskem Evropského parlamentu, z něhož budou vycházet další kroky.

Neměli bychom zapomínat ani na personální stránku. Vysokým představitelem by měla být osoba zasloužilá, kvalifikovaná s vynikajícími vlastnostmi, která bude mít podporu Komise, Rady a diplomatických služeb členských států. Jsem přesvědčena, že institucionální řešení EEAS musí mít takové zastoupení žen a mužů, které bude náležitě odrážet závazky Unie týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

V neposlední řadě bych jako člověk, který již déle než patnáct let usiluje o rovné politické zastoupení žen, byla ráda, kdyby tímto představitelem byla žena.

 
  
MPphoto
 

  Annemie Neyts-Uyttebroeck (ALDE).(NL) Pane předsedající, někteří kolegové poslanci považovali za vhodné využít svých projevů k tomu, aby se pokusili poučit nás o demokracii. Proto bych ráda upozornila na to, že jak ve Výboru pro ústavní záležitosti, tak ve Výboru pro zahraniční záležitosti, jejichž návrhy stanovisek jsem připravovala, jsme dbali na to, aby diskuse a hlasování o příslušných textech neproběhly, dokud nebude znám výsledek irského referenda. Udělali jsme to z úcty k rozhodnutí, které měl irský lid učinit. To nakonec opravdu znělo „ano“, ale mohli říci „ne“. Chtěli jsme na to brát ohled, ale také počítat se zasedáním Evropské rady, které bude příští týden. Proto jsme museli uskutečnit naše diskuse a navrhnout texty ve velmi krátké lhůtě. Titíž kolegové poslanci, kteří se tu snaží poučovat o demokracii, si samozřejmě i na toto stěžovali. Ale to odbíhám od tématu.

Dnes se nacházíme ve zvláště důležitém okamžiku. Naše texty vyjadřující naše stanovisko, jak by měla budoucí evropská služba vnější akce vypadat, ohlašují nové období v dějinách Evropské unie. Ti z nás, kdo byli po léta svědky vývoje Unie a pamatují si první skromné krůčky Smluv – nejprve Maastrichtské smlouvy, pak Amsterdamské smlouvy – v oblasti zahraniční politiky, o bezpečnostní a obranné politice nemluvě, si mohli tehdy jako já myslet, že nikdy nepoložíme základy společné evropské diplomacie.

Ti, kdo pozorně sledovali, jak se myšlenky v této oblasti vyvíjely, si budou také pamatovat, že jen před několika měsíci nebyly některé z diplomatických služeb členských států naprosto ochotné přijmout tento poněkud náhlý „velký třesk“, který všechny současné delegace podřizuje již od prvního dne pravomoci budoucího vysokého představitele. Jsem tímto vývojem nesmírně potěšena.

Vlastní politické a vládní povinnosti v předchozích etapách mé politické činnosti mě naučily, že nic z toho nebude jednoduché. Prožíváme však důležitý okamžik a doufám, že tato zpráva bude přijata velmi velkou většinou.

 
  
MPphoto
 

  Franziska Katharina Brantner (Verts/ALE).(DE) Pane předsedající, naše skupina podporuje základní strukturu navrženou poslancem Brokem v jeho zprávě, a zvláště zachování kontrolních práv Evropského parlamentu a zachování úkolů Společenství jakožto úkolů Společenství. Abychom však zajistili, že společná služba vnější akce bude opravdu úspěšná a nestane se pouhým přívěskem Komise nebo Rady, musíme se nyní zabývat její náplní a funkcemi.

EU potřebuje novou, sjednocenou zahraniční politiku, která jí umožní efektivně čelit světovým problémům. Služba vnější akce musí EU umožnit, aby realizovala komplexní a jednotné politické strategie a kampaně. Tuto službu nyní například potřebujeme během rozhovorů o změně klimatu v Kodani. Musíme odbourat tradiční diplomacii, jinak tato služba přinese jen velmi malou přidanou hodnotu.

Ráda bych proto poukázala na čtyři oblasti, v nichž podle našeho názoru tato služba pomůže vytvořit novou zahraniční politiku. Za prvé chceme, aby tato nová služba měla ředitelství pro mírové mise a řešení krizí. Máme sice již odpovídající finanční nástroje a mise, ale až dosud jsme měli jen malé a roztříštěné organizační jednotky. Za druhé chceme, aby se zaměstnancům dostalo komplexního vzdělání a průpravy. Pouhé studium na vysoké škole diplomacie nestačí. Kromě toho chceme zajistit, aby uniformovaní zaměstnanci nebyli vzděláni pouze na vysoké škole obrany. Všichni musí dokončit alespoň část svého vzdělání společně, a proto požadujeme vytvoření evropské akademie pro vnější činnost. Za třetí nechceme, aby předseda Rady měl v rámci generálního sekretariátu Rady k dispozici podvojnou strukturu. Služba vnější akce by proto měla být podporována také touto organizací. Co se týče jmenování do vysokých postů, pan Tarand již zmínil, že jsme pevně přesvědčeni, že nadešel čas jmenovat ženu.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, když se Unie snaží hrát v mezinárodních záležitostech širší roli, měla by pravděpodobně mít nástroje ke zviditelňování našich společných hodnot ve světě, samozřejmě za předpokladu, že o tom panuje ve všech dvaceti sedmi členských státech jednomyslná shoda.

Jak se však tato role bude rozvíjet? Kde bude mít hranice? My ve skupině ECR jakožto antifederalistickém sdružení jsme přesvědčeni, že zahraniční politika musí bezpodmínečně zůstat hájemstvím jednotlivých členských států. Proto nás znepokojuje, že se jeví, že Lisabonská smlouva, získá-li platnost zákona, uvede do chodu řadu procesů, které by mohly nakonec podkopat tuto výsadu.

Navrhovaná evropská služba vnější akce musí doplňovat bilaterální diplomatické aktivity členských států, a nikoli s nimi soupeřit nebo je podkopávat, a musí svoji pravomoc odvozovat především od Rady, a nikoliv od Komise. Parlament musí uplatňovat svá práva na kontrolování EEAS a utvářet její rozpočet. Vzhledem k tomu, že ve zprávě poslance Broka se mnoho hovoří o velvyslanectvích EU, byl bych rád, kdyby Komise ještě jednou zopakovala ujištění, které mi dala před rokem, že mise nebo delegace EEAS se nebudou nazývat velvyslanectví. Nazývat tyto mise velvyslanectvími by vzbuzovalo obavu, že EU usiluje o veškerý vnější lesk svrchovaného státu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN STAVROS LAMBRINIDIS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Willy Meyer (GUE/NGL).(ES) Pane předsedající, moje skupina – Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice – hodlá hlasovat proti této zprávě, především proto, že nepodporujeme Lisabonskou smlouvu.

My v Lisabonské smlouvě nenalézáme ducha evropského projektu počítajícího s občany a občany přijímaného. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Nabízí se zde problematický model, model, který brání veřejným zásahům do hospodářství.

Setkáváme se s přáním pokračovat dále dvěma různými rychlostmi: kvapně zařizujeme, aby Evropa měla v zahraničí jednotný hlas, ale Evropská unie nemá ani moc znovu svými vlastními nástroji oživit hospodářství, jelikož nemá žádnou státní pokladnu ani aktivní průmyslové politiky. Nedisponuje prostředky pro ovlivňování ceny peněz nebo kroků Evropské centrální banky. Proto nesdílíme tuto filozofii.

Bude-li Lisabonská smlouva přijata, se souhlasem Komise a po parlamentních konzultacích zaměstná evropská služba vnější akce podle rozhodnutí Rady učiněného na základě návrhu budoucího místopředsedy pět tisíc úředníků.

Nesouhlasíme s touto strukturou také proto, že jí jsou rovněž svěřovány pravomoci řešit různé druhy ozbrojených krizí. Domníváme se, že zde neexistuje dostatečná kontrola. Podle našeho názoru by tato kontrola měla splňovat nejvyšší demokratické požadavky, jako tomu je v jednotlivých členských státech.

Myslíme si proto, že tato filozofie nekráčí ve stopách ducha oné Evropy, kterou chce naše skupina budovat, totiž Evropy, která je skutečně schopna zasahovat v záležitostech, jež se nás podstatně týkají, jako například současný hospodářský pokles a míra nezaměstnanosti, která se v současné době vyšplhala nejvýše od třicátých let dvacátého století.

Proto, dámy a pánové, budeme hlasovat proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 

  David Campbell Bannerman (EFD). – Pane předsedající, tato zpráva poslance Broka je jasným důkazem toho, že z Evropské unie vzniká jeden superstát. Již zvrácená Lisabonská ústava nám všem vnucuje nevoleného předsedu a ministra zahraničních věcí. Tato zpráva k tomu nyní připojuje novou evropskou diplomatickou službu, takzvanou evropskou službu vnější akce, přičemž národní zájmy zastupují velvyslanectví.

Jaké národní zájmy budou tedy tito noví diplomaté EU a velvyslanectví zastupovat? Nebudou to zájmy našich národních států, našeho obchodu a našich společností. Bude se jednat o zájmy Evropské komise. Všechna ostatní národní velvyslanectví se stanou nadbytečnými. Britská velvyslanectví po celém světě již rozprodávají své nemovitosti.

Tento autoritářský plán pro EU jako superstát se opírá o lest, nepoctivost a odpírání, jenomže federalisté nevytvářejí nové Spojené státy americké. Budují novou Jugoslávii. Násilným slučováním velmi rozdílných národů, kultur a hospodářství pod správu nepružné a nedemokratické byrokracie sovětského ražení se vydáváte vskutku na velmi nebezpečnou půdu.

Pracoval jsem pro britskou vládu v rámci mírového procesu v Severním Irsku. Viděl jsem, co se stane, když selže demokracie. Nebyl to pěkný pohled. Nyní jsem svědkem toho, jak demokracie ochabuje zde v Evropě. Tvrdíte, že milujete mír, ale zaváděním Lisabonu a násilným pohřbíváním našich velvyslanectví opětovně Evropě dláždíte cestu vedoucí přímo k nové válce.

 
  
MPphoto
 

  Martin Ehrenhauser (NI).(DE) Pane předsedající, činnosti Rady nejsou transparentní. Rozhodnutí ve skutečnosti činí početné, do značné míry netransparentní pracovní skupiny a COREPER. V roce 2008 se jen 1 % z bodů na pořadu jednání Rady ministrů zahraničních věcí projednávalo veřejně.

Právě za takovýchto podmínek vznikala od konce devadesátých let dvacátého století bez jakýchkoliv konzultací nebo demokratického dohledu evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP) Přesně za takových podmínek bude také zřízena Evropská služba vnější akce. K tomu říkám jednoznačně „Ne“. K tomu nesmí dojít! Potřebujeme opravdový parlamentní dohled a také skutečnou transparentnost.

Jsem také poněkud udiven, že právě vy, pane poslanče Broku, se nyní náhle zasazujete za parlamentní dohled. Není tomu tak, že právě v oblasti EBOP Lisabonská smlouva tento parlamentní dohled zruší? Vy však s touto smlouvou souhlasíte. Co se týče záležitosti rozpočtové kontroly, jakým způsobem vaše skupina jedná, je zcela zřejmé z udělování absolutoria Radě. Není tomu tak, že za několik týdnů bude vaše skupina hlasovat pro udělení absolutoria Radě, i když Rada neposkytla náležité odpovědi?

Je politováníhodné, že ačkoliv váš návrh začíná velmi slibně, ve skutečnosti je obojetný, nevěrohodný a nakonec znamená přijetí nedostatků Lisabonské smlouvy.

 
  
MPphoto
 

  Rafał Kazimierz Trzaskowski (PPE). – Děkuji mnohokrát panu předsedajícímu, paní komisařce a paní předsedkyni a musím začít poznámkami. Jakkoli nelíčeně obdivuji rétorické nadání našich přátel ze strany UKIP, jako člověku pocházejícímu ze střední Evropy mi připadá skutečně pozoruhodné, jak pohotově se s námi dělíte o své životní zkušenosti nabyté za titovského režimu v Jugoslávii nebo za sovětské vlády. To je opravdu pozoruhodné.

Nejprve mi dovolte poblahopřát Elmaru Brokovi za přípravu zprávy, která tak velkolepě zastupuje hlavní proud, a dovolte mi dodat, a to hlavní proud tohoto Parlamentu.

Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a se vznikem nové služby vzroste naše schopnost mluvit jednohlasně. Souhlasíme s tím, že nová služba by měla mít co nejblíže ke Komisi, protože pouze metoda Společenství zaručuje soudržnost našich činností a co je nejdůležitější, to, že hlediska nás všech budou ve stejné míře zohledněna.

Aby byla tato nová služba věrohodná, musí být opatřena co největší mírou demokratické legitimity. Proto veškeré snahy zohlednit kontrolní pravomoci Parlamentu musí být vítány.

A co je nejdůležitější, musíme udělat vše pro to, abychom zajistili, že nová služba bude co nejkvalitnější a získá si důvěru všech. Musíme udělat maximum pro to, aby Komise, Rada a dvacet sedm členských států vyslalo pracovat do EEAS své nejlepší lidi. Proto se musí těšit stejnému statutu. Práce v této službě by měla být v jejich vlasti považována za nedílnou součást jejich profesní kariéry. Zaměstnanci této služby by měli být vybíráni na základě zásluh, ale také s přihlédnutím ke geografické vyváženosti, aby se rozptýlily neopodstatněné obavy, že služba by mohla být někým uzurpována.

Lisabonská smlouva je důležitá a od všech ostatních smluv se liší tím, kolik věcí je v ní závislých na tom, jak bude realizována. Doufám, že postřehy tohoto Parlamentu pomohou Radě a Komisi opravdu uplatňovat tuto Smlouvy takovým způsobem, že zvýšíme naši schopnost promlouvat jednohlasně.

 
  
MPphoto
 

  Proinsias De Rossa (S&D). – Pane předsedající, vítám zprávu poslance Broka a chci naléhavě vybídnout k rychlému pokroku ve zřizování EEAS jako služby s demokratickou zodpovědností. Chovám velké naděje, že tato služba by mohla vést k větší soudržnosti mezi našimi politickými cíly a rozhodnutími, zvláště pokud jde o jejich celkový dopad na oblasti udržitelného rozvoje, lidských práv a vymýcení chudoby.

Dosud se nám nepodařilo dosáhnout soudržnosti našich politik. Naše obchodní politiky jsou často v rozporu s politikou rozvojové spolupráce. Chci také varovat před možnými úvahami o zahrnutí rozvojové politiky do zahraniční politiky jako jedné její části. Potřebujeme samostatnou rozvojovou službu podřízenou samostatnému komisaři pro rozvoj a humanitární pomoc. Abychom zajistili soudržnost, potřebujeme u navrhovaných řešení provést srovnání, podrobné zhodnocení a posouzení dopadů, pokud jde o jejich vliv na cíle rozvojové politiky.

 
  
MPphoto
 

  Louis Michel (ALDE).(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, blahopřeji panu poslanci Brokovi a děkuji mu za tuto výbornou zprávu – dokonce bych řekl mimořádnou zprávu–, kterou nám předložil.

Zřízení této nové vnější služby je příležitost, kterou bychom si neměli nechat ujít. Parlament musí říci své slovo nejen k rozpočtu, ale také k její celkové struktuře. Jak tu zaznělo, tato služba by měla mít vnitřní provozní pravidla, která budou zcela specifická. Neobejdeme se bez provozních pravidel definovaných tak, aby byla v souladu s duchem Smlouvy. Jiný postup by mohl vyvolat nedůvěru ze strany některých členských států. Mám na mysli zvláště ty nejmenší nebo nové členské státy.

Musíme se také zaměřit na jádro mandátu vnější služby, definovat strategii a politické priority a vytvořit soudržnost v rámci vnější činnosti. Je důležité, aby nedocházelo ke zdvojování činností mezi vnější službou a delegacemi Komise, nýbrž aby místo toho vznikla jedna specifická služba, která společné vnější akci přinese přidanou hodnotu. Postupy vnější služby musí být plně sladěny s Komisí. Nesmí opustit vymezenou dráhu a stát se nástrojem nebo východiskem mezivládní činnosti. Rád bych ještě dodal, že pro přidanou hodnotu této služby má zásadní význam osobní prestiž vysokého představitele / místopředsedy.

A závěrem, pane předsedající, oba se sice shodujeme v tom, že rozvojová oblast má svůj vlastní cíl, ale zároveň je také nástrojem vnější politiky. Popírat tuto skutečnost by bylo naivní. Určitým řešením by mohlo být, že plánování v této oblasti zůstane povinností komisaře pro rozvoj prováděnou ve shodě s vysokým představitelem.

Poslední věcí je, že tuto rozpravu nelze vést izolovaně od rozpravy o rozpočtu pro Evropský rozvojový fond.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder (EFD).(NL) Pane předsedající, nyní, když máme za sebou irské referendum, se Evropský parlament opět odvažuje předvést, oč mu jde, a činí tak zaníceně a s velkým elánem. Tato zpráva líčí utopickou představu o vnější službě, která má realizovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), jež zatím nefunguje.

Na této zprávě je nápadná jedna věc, a tou je její hrdinský pokus přinutit Komisi, aby usilovala o vyrovnání své celkové institucionální váhy. Jaký důvod se skrývá za tímto postojem? Domnívám se, že mnozí kolegové poslanci chtějí vnější službu použít jako trojského koně, aby mohli prostřednictvím Komise ovládnout SZBP.

Je ostuda, že Evropský parlament a další orgány dosud přesně nechápou, jak vlastně má tato služba fungovat. Postupný vývoj popsaný v odstavci 4 přináší pouhopouhé nebezpečné institucionální hračky, které se bezpochyby změní v institucionální plačky, dovolíte-li mi tuto slovní hříčku.

 
  
MPphoto
 

  György Schöpflin (PPE). – Pane předsedající, také bych se rád přidal k těm řečníkům, kteří podporují zprávu poslance Broka, a rovněž bych rád vyjádřil svůj hluboký úžas nad paranoiou, která vychází z oné části Parlamentu.

Není sporu o tom, že služba vnější akce je potenciálně hlavním prvkem v prosazování soudržnosti ve vztazích EU vůči zbytku světa. Tyto vztahy mají mnohdy široký rozsah, jsou komplikované a mají zásadní dopad na svět vně Evropy. Je proto nezbytné, aby tyto činnosti, mají-li mít politiky EU zamýšlený dopad, byly důkladně koordinovány. Až bude služba vnější akce zřízena a bude fungovat, pak samozřejmě ovlivní postoj EU například, jak již bylo řečeno, ke společné zahraniční a bezpečnostní politice, k podpoře demokracie, lidských práv, k poskytování pomoci a k řešení mnohovrstevnaté rozvojové problematiky.

V této souvislosti má otázka soudržnosti ústřední význam. Budou-li různé části Evropské unie klást v politických otázkách odlišné důrazy, bude dopad daných kroků oslabený a velmi pravděpodobně to povede k nezamýšleným důsledkům. Soudržnost je v této věci klíčová. Služba vnější akce má s ohledem na to důležitou povinnost spolupracovat s ostatními orgány Evropské unie, které mají vnější rozměr. Účinnost služby samozřejmě bude nevyhnutelně určovat podobu práce vysokého představitele, ale ve střednědobé perspektivě bude jeho práce ovlivňovat orgány Evropské unie. Jedná se o obousměrný proces.

Z tohoto úhlu pohledu je nezbytné, aby se tato služba zodpovídala, určitě vysokému představiteli, ale také obecněji samotnému Parlamentu. Služba koneckonců bude zastupovat Evropskou unii po všech jejích stránkách, proto ten důraz na odpovědnost, transparentnost a soudržnost.

 
  
MPphoto
 

  Wolfgang Kreissl-Dörfler (S&D).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jedna Evropa, jeden hlas! Udělali jsme další důležitý krok ke společné zahraniční politice členských států. Rozhodujícím momentem je zajistit, aby funkci vysokého představitele zastávala silná, nezávislá a kvalifikovaná osoba a aby měla nezbytný prostor a svobodu vytvářet a uspořádat tuto službu v souladu s požadavky a samozřejmě také v souladu se zásadami Evropské unie, k nimž náleží dodržování základních lidských práv. To je ona specifičnost.

Je nezbytné, aby to bylo provedeno transparentně, aby Parlamentu připadla náležitá úloha a aby rozpočtové pravomoci a rozpočtová kontrola zůstaly příslušnému rozpočtovému orgánu. Je ovšem také nezbytné, aby národní vlády jednou pro vždy přestaly upřednostňovat hlavně vlastní zájmy, plně podporovaly tento úřad a úkoly této služby a nechápaly se vytrvale, kdykoli to uznají za vhodné, vlastních vesel, jak jsme na to bohužel zvyklí.

Musíme si také ujasnit, a to je pro nás velmi důležité, že rozvojová politika by měla zůstat samostatnou oblastí, protože tyto záležitosti nesmí být libovolně slučovány. Spatřujme v novém úřadu a portfoliu, o kterém jsme řadu let uvažovali, příležitost pro budoucnost a nevyslovujme se o něm hned ze začátku přezíravě a nestavme ho na pranýř. Jedna Evropa, jeden hlas! To je naším úkolem a na to se musíme zaměřit: nic víc a nic míň.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE).(DE) Pane předsedající, čeho chceme zřízením evropské diplomatické služby dosáhnout? Chceme definovat politické priority Evropské unie v jedenadvacátém století. Mnohé státy a mnozí lidé vně Evropy od Evropy očekávají, že bude hrát významnou roli při udržování míru a v předcházení konfliktům, a do oblastí, v nichž se toho nepodaří dosáhnout, navracet mír a pomáhat při obnově příslušné země. Proto by bylo rozumné zřídit mírotvorné oddělení.

Při jednáních však někteří zástupci členských států v Radě začali prudce brzdit, což se týká i zástupců těch členských států, které jsou obecně považovány za proevropské. V nejlepším případě šlapou jednou nohou na plyn a druhou na brzdu. Vzniká tak hodně tepla, ale téměř nedochází k pohybu. Doufáme proto, že jednání o opravdu silné evropské službě vnější akce (EEAS) probíhající pod dohledem Parlamentu budou úspěšná. Obyvatelé Evropy si přejí, aby Evropa promlouvala společným hlasem. Lidé z mimoevropských zemí to očekávají. EEAS však toho nebude moci dosáhnout na vlastní pěst. Jedná se nicméně o krok správným směrem. Postarejme se o to, aby to fungovalo.

 
  
MPphoto
 

  Lorenzo Fontana (EFD).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že vzhledem k důležitosti projednávaného tématu by měl Parlament mít více času na vysvětlení svého stanoviska Radě. Místo toho je tomu tak, že projednávání ve výborech probíhalo jen několik dní a nyní pouhé dva dny po přijetí návrhu usnesení ve Výboru pro ústavní záležitosti konáme rozpravu v Parlamentu.

Návrh zřídit evropskou diplomatickou službu je ve srovnání s tím, co smlouvy jasně stanovují, skok vpřed. Evropskou službu vnější akce se navíc podle toho, co o ní uvádí zpráva, zdá složité koordinovat s ministerstvy zahraničních věcí členských států. Co bude s těmito ministerstvy? Zaniknou? To se nezdá být pravděpodobné.

Jak budou kromě toho pravomoci těchto velvyslanectví, například co se týče udělování víz, sladěny s prací již provedenou národními velvyslanectvími? Kým budou tito takzvaní velvyslanci Evropské unie jmenováni? Komisí, jak se zdá pravděpodobné, nebo budou členské státy moci jmenovat své vlastní? Vzhledem k tomu, že evropská ústava, která zaváděla evropského ministra zahraničních věcí, nebyla přijata, je nápad nazývat budoucí zástupce „velvyslanci“ ještě navíc provokativní. Nemůžeme se tvářit, že Francouzi a Holanďané evropskou ústavu nezamítli.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Pane předsedající, náš projekt Evropské unie je bezpochyby ojedinělý, což jsme mnohokrát zdůrazňovali. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jenž jak doufám, účinně dospěje ke konci, s sebou také přinese vytvoření nových institucí. Jedním výsledkem těchto kroků bude zřízení evropské služby vnější akce, jejímž hlavním účelem je zajištění soudržnosti a efektivnosti vnějších vztahů.

Jak zmínila paní komisařka Ferrero-Waldnerová, bude se jednat o specifický útvar, ale současně stojí za to připomenout výrok pana poslance Broka, že základní principy, které by měly být při vytváření služby uplatněny, jsou kromě efektivity také transparentnost a demokratický mandát. Efektivita by měla být zajištěna jak vzájemnou shodou obou orgánů o zřízení evropské služby vnější akce, ostatně v této věci jsem s prohlášeními Rady a Komise spokojen, tak ovšem také zahrnutím záležitostí týkajících se rozvojové pomoci, humanitární pomoci, rozšíření a mezinárodního obchodu. EU potřebuje mít silný hlas také ve věcech týkajících se například energetické politiky a solidarity.

Pokud jde o transparentnost, očekávám, že zřízením evropské služby vnější akce bude dosaženo rovnováhy. Nemám na mysli pouze rovnováhu mezi orgány, ale také geografickou vyváženost při jmenováních do evropské služby vnější akce. Jedná se o věc natolik důležitou, že můj důraz na ni nemůže být přiměřený. Současné zastoupení tento požadavek nesplňuje, vezmeme-li v úvahu například generální ředitelství RELEX nebo delegace Komise mimo EU. Tato služba by měla být zřízena shodně s demokratickými standardy a očekávám, že Parlament v tom bude hrát významnou roli, a to jak v průběhu zřizování, tak později spolu s Výborem pro zahraniční věci při posuzování kandidátů na funkci vedoucích delegací.

Co se týče školení zaměstnanců, zazněl tu návrh na vytvoření evropské vysoké školy diplomacie. Jedná se o důležitý záměr, ale rád bych této příležitosti využil také k tomu, abych zdůraznil, že již existují národní střediska a také početné evropské vysoké školy, které mají praxi ve vzdělávání příslušných zaměstnanců. Měli bychom na tuto zkušenost navázat, mám na mysli vysoké školy ve městech Bruggy, Natolin, Florencie a Maastricht.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(FR) Pane předsedající, také bych zřízení evropské služby vnější akce rád přivítal jako krok správným směrem, který znamená pokrok v dosahování toho, aby Evropa byla na mezinárodní scéně soudržnější a efektivnější.

Také se domnívám, že vytvoření této služby dodá evropskému projektu důležitý politický rozměr a Evropa jím získá političtější profil.

Rád bych také zdůraznil, že v rámci své činnosti, pokud jde o administrativní a rozpočtové povinnosti, služba potřebuje soudržnost, a v této věci jsou pochopitelně klíčové vztahy s Komisí na jedné straně a s Parlamentem na straně druhé.

Pokud jde o Parlament, rovněž se domnívám, že tato služba musí s Parlamentem přímo a velmi úzce spolupracovat, aby byli jeho členové stále informováni o jejích činnostech a také o jmenováních do nejdůležitějších funkcí. Kromě toho vysoký představitel bude jistě dobře známá osobnost, ale domnívám se, že také ostatní členové této služby by měli být lidé, kteří vzbuzují velkou míru důvěry.

Rád bych také poukázal na otázku výběru zaměstnanců. Jak řekli již někteří kolegové poslanci, mám za to, že geograficky reprezentativní zastoupení je důležité a musí být nalezena rovnováha pro malé země a nové členské státy.

Nakonec bych se rád stručně dotknul důležitosti společné evropské kultury, která sice vzniká v různých školách a různých institucích, ale domnívám se, že v této věci by sladěná snaha týkající se vytvoření určité struktury na evropské úrovni byla dobrým nápadem.

 
  
MPphoto
 

  Mário David (PPE).(PT) Pane předsedající, je nezbytné, aby hlavním cílem vytvoření evropské služby vnější akce byla konsolidace práce evropských orgánů a tím zajištění vzniku efektivní služby schopné zformulovat, vyslovit a realizovat evropskou odpověď na aktuální mezinárodní problémy.

Měla by také být něčím víc než jen součtem jednotlivých částí, ke stávajícímu úsilí členských států a Evropské unie by měla přinášet přidanou hodnotu. V této souvislosti je, jak se domnívám, nezbytné, aby to, čím je EU ojedinělá – jinak řečeno metoda Společenství – v této nové skutečnosti zaujalo ústřední postavení. Proto plně podporuji zprávu poslance Broka, která hájí a chrání úzkou spolupráci mezi Komisí a touto budoucí službou.

Pokud jde o tento bod, rád bych vyzdvihnul dvě věci. Za prvé mezi předsedou Komise a vysokým představitelem, jenž bude také místopředsedou Komise, musí existovat těsná koordinace, aby bylo zajištěno, že tato služba bude efektivní a bude hladce fungovat. Za druhé mezi Parlamentem a Komisí musí být vytvořena koalice, aby se mohlo čelit tendenci k mezivládnímu postupu, která by mohla oslabit efektivní chod služby.

Parlament proto musí být ostražitý a starat se o to, aby Evropská služba vnější akce byla znamenitou institucí vyznačující se těmi nejlepšími odbornými předpoklady pro zahraniční politiku.

 
  
 

(Předsedající dal prostor panu poslanci Dartmouthovi, aby mohl panu poslanci Predovi položit otázku signalizovanou zvednutím modré karty.)

 
  
MPphoto
 

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane poslanče Predo, ve svém proslovu jste použil obrat „společná evropská kultura“. Máte za to, že přijetí Turecka do Evropské unie by se zcela slučovalo se společnou evropskou kulturou, o které jste se zmínil?

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE).(RO) Ve svém proslovu jsem hovořil o společné kultuře z hlediska diplomacie jakožto součásti politické kultury. Pokud jde o mne, domnívám se, že Turecko je v tomto smyslu také součástí této evropské politické kultury, jež zahrnuje zcela úctyhodnou diplomatickou tradici. Děkuji vám za tuto otázku. Jde o věc, které jsem se měl dotknout hned ze začátku.

 
  
MPphoto
 

  Ingeborg Gräßle (PPE).(DE) Pane předsedající, jako členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsem zneklidněna způsobem, jímž Komise a Rada, pokud jde o otázku služby vnější akce, obcházejí Evropský parlament. Nemáme k dispozici žádné dokumenty a jsme jediní, kdo je nemá, kdo nebyl přizván k účasti a kdo je nucen přijmout, co bylo dojednáno. To překračuje všechny meze!

Z toho, čeho jsem byla svědkem v této rozpravě, a z prohlášení obou představitelek je patrná demontáž nástrojů Společenství. Budeme také svědky zavádění výjimek v uplatňování nástrojů zahrnujících parlamentní práva, například rozpočtového nařízení. My, členové Evropského parlamentu, musíme být ostražití. Během rozpravy jsem si vůbec neujasnila odpověď na otázku „Kdo o čem rozhoduje?“ Domnívám se, že se jedná o otevřenou otázku. Mám také za to, že nebudou-li ctěna naše rozpočtová a kontrolní práva ani naše spolurozhodování v této věci, bude pro nás v nadcházejících několika letech s Radou a Komisí velmi obtížné spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, chci podpořit silnou službu vnější akce s geografickou působností pokrývající celý svět, s odpovědností za evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, která v sobě sloučí činnosti Rady a Komise týkající se plánování, zabraňování konfliktům a řešení krizí.

Musím však také souhlasit s paní předsedkyní Malmströmovou, že zachová-li si Komise odpovědnost za obchod, rozvoj a rozšíření, nebude to pro tuto službu znamenat újmu, a proto jsem s kolegou poslancem Gualtierim spolupracoval na změně znění odstavce 6 písmene c), která podporuje sloučení plánování a realizace rozvojové politiky EU.

Kritikové by měli chápat, že stávající systém trpí určitými problémy. Vysoký představitel nemá přímou zodpovědnost vůči Parlamentu, dochází ke zdvojení činností mezi Radou a Komisí, k tříštění mezi zvláštním zástupcem EU a vedoucími delegací Komise, kvůli obchodním a geopolitickým zájmům jsou občas opomíjena lidská práva atd.

Tato hlavní reforma přinášená Lisabonskou smlouvou musí být provedena tak, aby fungovala, a tak bude funkční.

Na závěr poznámka pro paní komisařku Ferrero-Waldnerovou. Vím, že nedá průchod svému pobouření vyvolanému intervencí Strany nezávislosti Spojeného království a že si je vědoma toho, že britská velvyslanectví nejsou na prodej.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Vajgl (ALDE).(SL) Pane předsedající, dnes vlastně děláme to, že Evropské unii dáváme zelenou, aby dále rozvíjela svůj důležitý úspěch v úsilí vytvořit pro sebe v globální zahraniční politice větší a důležitější roli. Rád bych panu poslanci Brokovi blahopřál za podrobnou a velmi věcnou zprávu. Domnívám se, že je nezbytné, aby tato nová služba doplnila stávající služby Evropské unie, které budou dále poskytovány. Je také důležité, aby se zastupitelství Evropské unie po celém světě nezdvojila nebo neztrojila. Obávám se, že skutečně hrozí, že se něco takového bude dít.

Na závěr bych rád dodal, že bychom měli vyzdvihnout konzulární funkci takovýchto nových zastupitelství. Malé země nemají dostatek peněz a nemají úplně všude v Evropě a všude ve světě svá zastupitelství, a proto vkládají do této služby velké naděje. My ve Slovinsku máme dobrou zkušenost se spoluprací s rakouskými diplomaty. Paní komisařko, byli bychom rádi, kdyby tato spolupráce pokračovala a fungovala jako jakýsi model.

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala (Verts/ALE).(FI) Pane předsedající, paní komisařko Ferrero-Waldnerová, ráda bych vás upozornila na skutečnost, že Evropská unie je zavázána ve všem, co dělá, jednat v souladu s lidskými právy a tato práva zahrnují samozřejmě také práva žen, jak tu již bylo zmíněno. Osobně se domnívám, že společná Evropská služba vnější akce určitě zužitkuje vhodné příležitosti k tomu, aby se ve veškeré naší práci dbalo o lidská práva, byť k tomu nedojde automaticky.

Ráda bych se od vás blíže dozvěděla, jak zamýšlíte zajistit, aby lidská práva a úsilí o rovnost byly začleněny do této chystané služby vnější akce. Uvedu příklad: Všechny delegace EU v současné době nedodržují sedm obecných lidsko-právních zásad, které jsme společně schválili. Nyní máme příležitost, například prostřednictvím vzdělávacích programů, klást na tyto důležité věci větší důraz. Ráda bych se proto dozvěděla vaše názory na tato témata.

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI).(HU) Pane předsedající, otázka, která se tu právě rozebírá a o níž vlastně mluvíme, se týká toho, zda se při postupné realizaci požadavků Lisabonské smlouvy vydáme cestou nadstátního útvaru nebo cestou úzké institucionální spolupráce dvaceti sedmi zemí. Ústavní soudy se v současnosti touto otázkou také zabývají a chtějí dospět k rozhodnutí. Ve Štrasburku byla před prvním zasedáním vztyčena vlajka EU, zazněla hymna EU doprovázená vojenskou přehlídkou. Vlajku a hymnu má stát, nikoliv spolupracující skupina. Mluvilo se tu o vysílání velvyslance, který nás bude ve světě zastupovat. Také tu zazněla slova o Evropě hovořící jedním hlasem. S tímto nesouhlasíme. Máme jinou představu o budoucnosti Evropy. Kvůli tomu ještě nejsme paranoidní, jak o nás prohlašují ti, kdo se tu ohánějí tolerancí. Přesto chceme Evropu, jen se tato Evropa náhodou neshoduje s tím, co chce většina lidí.

 
  
MPphoto
 

  Íñigo Méndez de Vigo (PPE). – Pane předsedající, protože řečník byl natolik laskav, že souhlasil s tím, aby mu byla položena otázka, zeptám se ho na jednu věc. Real Madrid, což je španělský fotbalový klub, má vlajku a hymnu. Domníváte se, že je to stát?

(Smích a potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI).(HU) Vlajka ostatních států se během vojenské přehlídky doprovázené hymnou, jako tomu bylo v tomto případě, obvykle nevztyčuje. Domníváte-li se, že Evropa funguje jako fotbalový tým, jedná se o váš osobní pohled na tuto věc. Evropa by neměla být klubem fanatiků shluknutých kolem jediné vlajky, jakkoli asi jste jejím horlivým přívržencem, ale měla by raději být týmem zastávajícím různé pohledy.

 
  
MPphoto
 

  Danuta Maria Hübner (PPE). – Pane předsedající, diskuse o evropské službě vnější akce probíhá právě v době, kdy se potřeba dlouhodobé strategie EU týkající se toho, jak jednat s ostatními částmi planety v dramaticky se měnícím světě, stala naléhavou. Potřebujeme odvážné strategie, vize a činy, protože vznikající světové velmoci se modernizují mnohem rychleji, než tomu v Evropě kdy bylo, a stávají se stále sebevědomějšími.

Naše geopolitické strategické myšlení v oblasti zahraniční politiky se nemůže omezovat na změnu klimatu a energetickou bezpečnost. Jeden ze tří orgánů, které v praxi budou činné v zahraniční politice – předseda Rady, předseda Komise a vysoký představitel – musí být vybaven pravomocemi pro geopolitickou strategii, a ne pouze pro krátkodobé řešení aktuálních problémů, což by vedlo k zahraniční politice opírající se o nejmenšího společného jmenovatele. Podle mého názoru je přirozeným kandidátem na tyto strategické pravomoci nejvyšší představitel mající k dispozici nástroje a odbornou způsobilost evropské služby vnější akce.

 
  
MPphoto
 

  Andrey Kovatchev (PPE).(BG) Zřízení evropské služby vnější akce a její úspěšné uvedení do chodu bude pro Evropskou unii znamenat zásadní úspěch na cestě k realizaci cíle, jímž je mít vlastní evropskou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. To by Evropě umožnilo skutečně hovořit jedním hlasem. Pak bude možné odpovědět na známou anekdotickou otázku vyslovenou Henrym Kissingerem: „Komu mám zavolat, když chci telefonicky hovořit s Evropou?“, protože telefonní číslo Evropy bude telefonním číslem vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Chceme-li se v současnosti dozvědět stanovisko Evropy, musíme znát dvacet sedm telefonních čísel, na každý členský stát zvlášť.

Je samozřejmé, že aby tato služba mohla začít fungovat, musí budoucí vysoký představitel předložit svůj návrh na zřízení této služby zde v Parlamentu. Doufám také, že tato osoba vezme v úvahu zprávu poslance Broka a zajistí rovné a spravedlivé zastoupení všech členských států, zejména nových členských států.

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI). – Pane předsedající, je vskutku zajímavé pozorovat, jak jsou někteří poslanci velmi popuzeni tím, když se zpochybňuje pověstný jediný hlas a celý status quo. Vyzývám a zvu evropské občany, kteří nás zvolili, aby tu s námi prostřednictvím internetového přístupu naslouchali těmto rozpravám a vyjádřili svá stanoviska  ke všem těmto věcem, o nichž tu debatujeme.

Chtěla jsem však vznést jinou otázku. Během diskuse jsem si vzpomněla na to, jak paní komisařka Ferrero-Waldnerová navštívila izraelskou vládu za hrozivého krveprolití během války v Gaze. Nikdy nezapomenu na to, jak jste, paní komisařko, v této strašné době objímala a líbala členy izraelské vlády.

Bude-li přijato toto usnesení, jak si mohu být jista tím, že nikdo nebude mým jménem objímat a líbat válečné zločince?

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Nejprve bych ráda poblahopřála Elmaru Brokovi za přípravu návrhu této zprávy. Od chvíle, kdy ministr zahraničních věcí USA Henry Kissinger vyslovil otázku zmíněnou již předchozím řečníkem: „Komu mám zavolat, když chci telefonicky hovořit s Evropou?“, uplynula již tři desetiletí. Vytvoření funkce vysokého představitele a zřízení vnější služby umožní Evropské unii na tuto otázku odpovědět.

Domnívám se, že po zavedení těchto funkcí by měla být evropská diplomacie s to hrát aktivnější a rozhodnější roli při obraně základních zájmu EU, což se týká také energetické bezpečnosti.

Vítám skutečnost, že vysoký představitel a vedoucí diplomatických misí by měli vést nepřetržitý dialog s Evropským parlamentem.

Pokud jde o výběr zaměstnanců, kteří budou součástí vnější služby, domnívám se, že kromě skutečnosti, že příslušní zaměstnanci musí mít vynikající znalosti a schopnosti, musí být zcela určitě také zajištěno náležité proporcionální zastoupení členských států.

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Pane předsedající, také bych rád vyjádřil své upřímné poděkování za tuto skvělou a věcnou zprávu. Díky zřízení evropské služby vnější akce bude Evropská unie schopna být aktivně přítomna na mezinárodní aréně jako tvůrce mezinárodní politiky. To je nesmírně důležité. Všichni se pochopitelně shodujeme v tom, že za otázku kvality služby nesou v první řadě odpovědnost Komise a členské státy a že v této záležitosti je zapotřebí spolupráce mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

Rád bych se však paní komisařky zeptal, zda na základě svého kontaktu s Evropským parlamentem předpokládá praktickou možnost využití naší práce formou aktivní spolupráce například v meziparlamentních delegacích. Domnívám se, že je tu mnoho fór, kde by vysoký představitel a Evropská služba vnější akce mohli aktivně spolupracovat s Parlamentem, včetně spolupráce prostřednictvím delegací. Jsou v tomto ohledu činěny náležité přípravy?

 
  
MPphoto
 

  Riikka Manner (ALDE).(FI) Pane předsedající, paní komisařko, nejprve chci také poděkovat zpravodaji za znamenitou zprávu. Chci však zdůraznit, že aby byla Evropská služba vnější akce funkční, musíme věnovat opravdovou pozornost malým členským státům a charakteristickým zvláštnostem jednotlivých zemí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Pouze tak a prostřednictvím této rozpravy budeme schopni z EEAS učinit životaschopný subjekt.

Je důležité, že ve zprávě byla také zmíněna důležitost transparentnosti a demokracie. Navíc si dále myslím, že bychom měli ve spojitosti s EEAS výslovně zdůraznit důležitost otázek bezpečnosti nevojenské povahy. Pilíři Evropské unie, na nichž byla vytvořena, jsou mír a stabilita, které můžeme globálně šířit zejména prostřednictvím humanitární pomoci, rozvojové spolupráce, řešením krizí a mezinárodním obchodem.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady. – Pane předsedající, považuji za zajímavé, že někteří poslanci, kteří tak zaníceně mluví o demokracii, se nedokážou smířit se skutečností, že Lisabonská smlouva byla demokraticky přijata dvaceti šesti parlamenty a jedním referendem.

(Potlesk)

Připouštím, že ještě chybí podpis jednoho muže, ale jsem si velice jista, že Lisabonská smlouva vstoupí velmi brzy v platnost a že bychom měli mít připravenou službu vnější akce. Jedná se o dobrou věc. Podporují ji členské státy, národní parlamenty a, vážení poslanci, – nahlédnete-li do průzkumů Eurostatu – také občané v celé Evropské unii. Je to dáno tím, že si myslí – stejně jako my, jako já, jako většina lidí zde –, že pro Evropskou unii je důležité, aby byla schopna jednat soudržněji a důrazněji, pokud chceme prosazovat naše hodnoty a usilovat o mír a demokracii na celém světě.

Měli bychom se samozřejmě vyvarovat byrokracie a zdvojení činností, ale jak řekla paní komisařka Ferrero-Waldnerová, vytváříme nový subjekt. Má specifický charakter, proto musíme najít způsoby, jak jej vybudovat. Otázka, jíž se Coreper zabývá ve spolupráci s Radou, Komisí a členy Evropského parlamentu – pan poslanec Brok, další členové a já osobně jsme s panem předsedou Buzkem několikrát hovořili, aby byl informován také Parlament –, je obecný rámec a úkoly služby vnější akce. Tyto věci je nyní třeba politicky prodiskutovat, podrobné rozpracování bude následně úkolem vysokého představitele. Bude ho řešit v úzké spolupráci a prostřednictvím dialogu s Evropským parlamentem. O tom vůbec nepochybuji.

Existují samozřejmě ještě otázky, které zbývá vyřešit. Důležité je, aby vysoký představitel měl nástroje k tomu, aby mohl své úkoly plnit co nejefektivněji. Znamená to, že musí být zodpovědný za administrativní rozpočet EEAS, ale také mít jmenovací pravomoci. Jakékoliv zákonné řešení, které zvolíme – a to je ještě stále věcí diskusí –, musí samozřejmě respektovat všechna příslušná rozpočtová pravidla a tím zajistit náležitou odpovědnost.

Rada nemusí ve zprávě poslance Broka souhlasit se všemi jednotlivostmi, ale myslím si, že se jedná o velmi hodnotný příspěvek do probíhající diskuse. Doufám, že v tomto Parlamentu získá širokou podporu, a ráda bych poděkovala panu poslanci Brokovi za vykonanou práci a také za tuto rozpravu zde v Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – Pane předsedající, chci opět připomenout, že nerozhodujeme o tom, zda služba vnější akce bude či nebude existovat, o tom již bylo rozhodnuto Lisabonskou smlouvou. Jak právě prohlásila moje kolegyně, jsem také přesvědčena, že Lisabonská smlouva opravdu brzy vstoupí v platnost.

Dále připojím své poznámky k několika věcem, které zazněly v rozpravě a kterým podle mne stojí za to se věnovat. Nejprve předesílám, že nám jakožto Komisi záleží na tom, aby EEAS byla úspěšná. Musí se hned od počátku jednat o společný počin s plným zapojením všech orgánů EU a všech členských států. Na základě vlastní zkušenosti komisařky pro vnější vztahy si myslím, že spousta věcí se bude v budoucnosti dělat jinak. Místopředseda s funkcí vysokého představitele bude podle mne potřebovat určitou míru řídicí a rozpočtové nezávislosti.

Zároveň je zřejmé, že EEAS bude potřebovat velmi úzké kontakty s celou řadou služeb Komise, a proto je důležité, abychom spolupracovali. Podporuji cíle Parlamentu týkající se zajištění transparentních rozpočtových opatření pro EEAS s povinností zodpovídat se. V tom máme také jasno, takže si myslím, že se těšíme, jak v této věci budeme vypracovávat odpovídající řešení.

Druhou věcí je, že podle Smlouvy politickou odpovědnost před Evropským parlamentem nese především předseda Komise, místopředseda s funkcí vysokého představitele a ostatní členové Komise. Vítáme jasný signál, jenž zazněl ve zprávě poslance Broka, že místopředseda s funkcí vysokého představitele by měl mít jmenovací pravomoc pro EEAS a vedoucí pracovníky delegací.

V rámci nového systému budou vedoucí delegací a další vedoucí pracovníci EEAS úředníky EU, na něž se vztahuje služební řád úředníků, jejich jmenování bude podléhat předepsaným postupům a budou muset splňovat požadavky na nezávislost. Měli bychom otázky ohledně toho, jaké to bude mít důsledky, bude-li tímto způsobem pro slyšení v EP ustanovena jedna skupina. I kdyby se toto slyšení týkalo jen funkcí s větším politickým významem, platila by stejná otázka. Myslím, že toto řešení se určitě neshoduje s praxí členských států.

Opakuji však, že chápeme, že Parlament má zájem o důkladný rozhovor, ať oficiální či neoficiální, s důležitými vedoucími úředníky z EEAS a delegací. Domnívám se, že ten by mohl proběhnout až po jmenování, pak by měly příslušné osoby přijít do Parlamentu a pohovořit si o jednotlivých otázkách.

S velkým zájmem a radostí jsem si také všimla toho, že zde byla zmíněna otázka lidských práv a otázka práv žen. K tomu mohu říci jen tolik, že všechny orgány EU jsou povinny začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů. Totéž bude platit i v případě EEAS, ale jmenování musí vycházet také ze zásluhy, proto se zásluha a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí uplatňovat společně.

Chtěla jsem se stručně vyjádřit k izraelské vládě a mé cestě na Blízký východ. Po vypuknutí konfliktu v Gaze bylo velmi důležité dosáhnout zastavení palby. Snažila jsem se přispět k prvnímu příměří a myslím, že to byla zejména moje intervence, co v tomto velmi obtížném a důležitém okamžiku umožnilo otevřít humanitární koridory a stanovit časy pro předávání humanitárních nákladů.

A na závěr, pokud jde o delegace, jak jsem řekla dříve, ty jsou již otevřeny. Delegace Evropského parlamentu jsou již otevřeny komisařům nebo členům Rady, aby je mohli navštívit, ale také záleží na časovém rozvrhu. Tato situace by měla zůstat v budoucnosti stejná.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok, zpravodaj.(DE) Pane předsedající, paní předsedkyně Malmströmová, paní komisařko, dámy a pánové, útoky, které tu zazněly na adresu společné evropské zahraniční a bezpečnostní politiky patří do minulosti. V průzkumech veřejného mínění 70 % občanů Evropy tvrdí, že chce silnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, protože si je vědomo, že to je jediný způsob, jak zachovat v Evropě mír a postarat se ve světě o evropské zájmy. Prohlášení, která jste učinili, náležejí do minulosti. Jedná se o onen druh výroků, který vedl Evropu do války, a s nimi již chceme skoncovat.

Rádi bychom také konstatovali, že tuto zahraniční politiku chceme proto, abychom posílili schopnost Evropy jednat. Rád bych také výslovně prohlásil, že zahraniční politika není záležitostí parlamentů. Praktická zahraniční politika musí být starostí exekutivy. Tak tomu je ve všech národních státech. Znamená to však, že parlamenty – a v tomto případě Evropský parlament – musí mít plná práva pro výkon dohledu nad ní. Musí být vyjasněno, jak se to týká rozpočtu, ve kterých oblastech existuje právo na informovanost a kde se jedná o přímou zodpovědnost.

Rád bych vyzval Radu a Komisi, aby ve svých dokumentech uváděly méně informací o organizačních schématech a o členech národních delegací, kteří budou jmenování do konkrétních funkcí. Místo toho musí popsat v těchto dokumentech COREPER práva Parlamentu, a nikoli pouze prohlašovat, že práva Parlamentu musí být plně zohledněna. Domnívám se, že je zde potřeba podniknou určité kroky. Kromě toho jsem toho názoru, že vysoký představitel neboli místopředseda, jenž má být teprve jmenován, se musí účastnit přípravy návrhů a nesmí být postaven před hotovou věc. To musíme také vzít v úvahu. Paní předsedkyně Malmströmová, důvěru by také zvýšilo to, kdybyste dále vysokého představitele zmiňovala jako vysokého představitele neboli místopředsedu Komise. Pak bychom všichni mluvili o téže věci a pomohlo by nám to ujistit se, zda hovoříme skutečně o tomtéž.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 22. října 2009.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriele Albertini (PPE), písemně.(IT) Text, o němž se zítra chystáme hlasovat, je skvělým základem pro další jednání.

Jsem vděčný panu poslanci Brokovi a paní poslankyni Neyts-Uyttebroeckové za skvělou práci, kterou odvedli, i když na ni měli málo času. Na základě této práce bude výbor, jehož mám tu čest být předsedou, schopen vést konstruktivní, ale důrazný dialog s vysokým představitelem a bránit v rámci nové služby vnější akce charakter Společenství. Vzkaz, který chceme poslat Komisi a Radě, zní v podstatě takto: Chceme službu, která bude mít rozsáhlé pravomoci a splní naši touhu, aby se Evropská unie stala globálním politickým hráčem, a chceme, aby se tak stalo na konsensuálním základě, což znamená za účasti a podpory všech tří orgánů – Parlamentu, Komise a Rady.

Proto Komisi naléhavě žádám, aby byla při jednáních odvážná a hájila model Společenství, a vyzývám ještě jednou Radu, aby tento Parlament a zejména výbor, jemuž předsedám, přizvala k jednáním již od samého počátku, abychom mohli dokončit tuto klíčovou fázi ve vytváření skutečně evropské zahraniční politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně.(RO) Vytvoření evropské služby vnější akce je naprosto nezbytné, máme-li zvýšit efektivnost vnější činnosti EU. Jeho účelem je prosazovat mnohem soudržnější zahraniční politiku a zviditelnit EU na mezinárodní úrovni. Dosažení těchto cílů však závisí na tom, jak tuto službu uspořádáme.

Zpráva obsahuje řadu zvláště důležitých návrhů. Potřebujeme instituci, která bude co nejracionálnější a vyvaruje se zdvojování činností. Proto podporuji sloučení delegací Komise ve třetích zemích s kontaktními kancelářemi Rady a s kancelářemi zvláštních zástupců EU a také vytvoření „velvyslanectví EU“. Z hlediska efektivnosti považuji za zajímavý také návrh, aby tyto delegace přijaly některé konzulární funkce, například udělování schengenských víz.

Chci zdůraznit potřebu předepsaného školení zaměstnanců, abychom měli opravdu kvalifikovanou službu, která odpovídá požadavkům EU. Zřízení evropské vysoké školy diplomacie se mi zdá být ideálním řešením úkolu, jak poskytnout diplomatickým zaměstnancům školení opírající se o společné standardy, aby byla pro EEAS zajištěna shodná průprava. V budoucnosti by se evropská diplomatická kariéra co do přitažlivosti mohla vyrovnat povolání diplomata členského státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Jde o další politováníhodný dokument z Evropského parlamentu, který se snaží v negativním slova smyslu zasáhnout do celkového způsobu fungování Evropské unie zneužitím právní subjektivity udělované Lisabonskou smlouvou, i když tato ještě nevstoupila v platnost, protože stále čekáme na ratifikaci Smlouvy Českou republikou.

Tato zpráva příznačně dokumentuje militaristický charakter Evropské unie. Cílem zprávy je zajistit, aby zahraniční politika sloužila zájmům vojenské rozpínavosti hlavních velmocí uvnitř Evropské unie tím, že využijí prvků, které vložily do Lisabonské smlouvy, aby podepřely své rozhodovací pravomoci v případech, kdy některé členské státy zastávají odlišné názory.

Dokumentuje to například toto prohlášení obsažené ve zprávě:

„jednotky pro vojenské a civilní řešení krizí musí působit v rámci úřadu vysokého představitele, přičemž velitelská a organizační struktura vojenského personálu se zřejmě bude muset lišit od struktury pro civilní personál; sdílení analýz zpravodajských informací mezi jednotlivými aktéry v rámci EEAS má zásadní význam, neboť vysokému představiteli napomáhá při plnění jeho mandátu, tj. provádění soudržné, důsledné a účinné vnější politiky Unie.“

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně.(FI) Pane předsedající, dámy a pánové, letos na jaře přijal Evropský parlament zprávu poslance Dehaena o dopadu Lisabonské smlouvy na institucionální rovnováhu EU. V ní Parlament požadoval, aby při budoucích jmenováních do vysokých funkcí EU bylo vzato v potaz také hledisko rovnosti žen a mužů. Nyní jen o několik měsíců později zaujímá Parlament ještě důraznější postoj ve prospěch zavádění rovnosti. Postoj Parlamentu vůči rovnosti je tedy jasný. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová byla v otázkách souvisejících s rovností proaktivní. José Manuel Barroso, znovuzvolený předseda Komise, také slíbil při vytváření nové Komise zaujmout vstřícný přístup k hledisku rovnosti. Zde však mají velmi důležité slovo členské státy. Jsem přesvědčena, že v členských státech Evropské unie najdeme vhodné kandidáty na členy Komise, jak muže, tak i ženy. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Lisabonská smlouva slibovala, že provede nejrůznější změny. EU se měla stát akceschopnější a demokratičtější, Evropskému parlamentu by mělo připadnout více pravomocí spolurozhodování a občané by se měli dočkat evropského referenda. Členské státy jsou však vystaveny hrozbě, že přijdou o komisaře. Nyní nastala vhodná chvíle, aby EU ukázala svoji dobrou vůli a konečně se zeptala lidí na jejich názor o přijetí Turecka. Referenda se však konají, jak se zdá, jen proto, aby se nerespektovala. Je také obtížné vyřešit, jak se má EU stát akceschopnější, jsou-li povinnosti nově zřizovaných funkcí ve smlouvě jen nastíněny. Konflikty v této oblasti jsou stejně nevyhnutelné jako u nové služby vnější akce, jejíž práva na přístup zatím nebyla vyjasněna. Náš mimořádný rozpočet je stále nákladnější a pokrývá stále hustší síť subjektů, v níž se nevyhnutelně zdvojují činnosti a dochází k překrývání pravomocí. Proto je důležité udržovat rovnováhu, aby nový systém na jedné straně nepřispěl ke zdvojení činností, nýbrž dovolil využívat součinnost, a aby na druhé straně nemohla být obcházena parlamentní kontrola, nebyly omezovány členské státy a národní pravomoc zůstala nezměněna. Kromě toho všeho musí mít nová instituce potřebnou pravomoc pro realizaci svých úkolů a pro efektivní spolupráci se strategickými partnery Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. (PL) Dámy a pánové, zřízení evropské služby vnější akce je výjimečným projektem, který si zaslouží zvláštní podporu. Má pomáhat vysokému představiteli EU, ale zároveň musíme pamatovat na to, aby byla zajištěna náležitá míra odbornosti této služby a také její institucionálně a národně reprezentativní charakter. Při výběru zaměstnanců této služby by měla být věnována zvláštní pozornost tomu, aby byly dodrženy zásady transparentnosti a rovnosti. Za zmínku také stojí skutečnost, že Evropská služba vnější akce rozšíří dostupnost diplomatické pomoci, protože každý občan EU o ni bude moci požádat. Jedná se vlastně o rozšíření současné možnosti požádat o pomoc zahraniční službu jiného členského státu, pokud vlastní stát žadatele v konkrétní zemi nemá diplomatickou službu nebo konzulární úsek. Evropská služba vnější akce by také měla přinášet přidanou hodnotu kvůli součinnosti svých tří základních složek – služeb, které mají v současnosti své místo v Evropské komisi, Radě a členských státech. Podle mého názoru by EEAS měla vybírat kandidáty ze všech tří zmíněných zdrojů. Tím bude zajištěna její profesionalita, efektivnost a specifický charakter. Efektivity bude dosaženo také prostřednictvím velkého množství zastoupení Evropské unie, která vzniknou transformací současných zastoupení Komise. Souhlasím s tím, co zmínil ve svém projevu pan poslanec Grzyb, totiž že vytvoření evropské vysoké školy diplomacie by se dalo vyhnout tím, že by se využila národní a regionální střediska, která již v Evropě mají věhlas co by místa, kde budoucí diplomaté získávají profesionální vzdělání.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí