Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2697(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0095/2009

Rozpravy :

PV 21/10/2009 - 9
CRE 21/10/2009 - 9

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 8.6
PV 22/10/2009 - 8.9
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0058

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 21. října 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

9. Příprava schůzky Transatlantické hospodářské rady a summitu EU/USA (2. a 3. listopadu 2009) - Transatlantická soudní a policejní spolupráce (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o prohlášeních Rady a Komise o:

1. přípravě schůzky Transatlantické hospodářské rady a summitu EU/USA (2. a 3. listopadu 2009) a

2. transatlantické soudní a policejní spolupráci.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady.(SV) Pane předsedající, vážení poslanci a poslankyně, jak víte, naše vztahy s USA a transatlantická spolupráce mezi USA a EU jsou mimořádně důležité. Je to základní kámen zahraniční politiky Evropské unie, odvozený od hodnot svobody, demokracie a dodržování lidských práv a mezinárodního práva, a právě to nás spojuje. Nová vláda Spojených států amerických projevila velký zájem o prohlubování a rozšiřování vazeb s námi v Evropě. První Transatlantická hospodářská rada za účasti vlády prezidenta Obamy se bude konat ve dnech 26 až 27. října. Krátce poté, dne 3. listopadu, se uskuteční summit EU a USA. Jsou to dvě významné příležitosti k posílení našich vztahů. Dnešní rozprava je proto velice důležitá.

Ráda bych upozornila na několik oblastí, jichž se týká naše spolupráce a v nichž, jak doufáme, snad budeme schopni dosáhnout na summitu výsledků a užších vztahů.

Pokud jde o otázku klimatu, vítáme náročnější ambice na straně USA. Musíme s americkou vládou pracovat na tom, abychom v Kodani dosáhli komplexní a celosvětově závazné dohody. Vyzýváme Spojené státy americké, aby stanovily cíle srovnatelné s cíli vytyčenými ze strany Evropské unie. Spojené státy americké a EU musí být připraveny společně podpořit opatření týkající se změny klimatu, jako je snižování emisí, přizpůsobování, financování a další podpora pro rozvojové země.

Další důležitou otázkou je samozřejmě finanční a hospodářská krize. Dodržení dohod, kterých jsme dosáhli na summitu skupiny G20, a obnovení důvěry ve finanční trhy budou vyžadovat velice úzkou spolupráci. Společně budeme usilovat o kladný výsledek uzavření kola jednání z Dohá v roce 2010, protože je to mimořádně důležité při snaze o prosazování obnovy a boj proti protekcionismu.

Samozřejmě budeme jednat i o řadě regionálních problémů, jako je například Afghánistán, Pákistán, Írán, Střední východ, Rusko a západní Balkán. V souvislosti se zvládáním krize udržujeme pravidelnou spolupráci, která je ještě užší než kdy předtím a která se projevila například v účasti USA v civilní misi SBOP, misi Eulex v Kosovu.

Rovněž spolupracujeme v otázkách energetiky, což je oblast, kterou je nyní třeba posílit, a doufáme, že budeme schopni ustavit zvláštní radu pro energetiku na ministerské úrovni mezi EU a USA.

Obě stany mají zájem na prohloubení spolupráce ve vnitrostátních a právních věcech. K tomuto tématu se vrátím za okamžik, protože mám za to, že rozpravy jsou sloučeny.

Pokud jde o nešíření jaderných zbraní a odzbrojení, spolupráce mezi EU a americkou vládou získala nový spád a Barack Obama tuto otázku upřednostňuje. Doufáme, že tento stav bude možné promítnout i do nového společného prohlášení o nešíření jaderných zbraní a odzbrojení v souvislosti s listopadovým summitem.

Strany na obou březích Atlantiku mají zájem na posílení naší spolupráce v oblasti rozvoje. EU a USA nesou samozřejmě odpovědnost za velkou většinu veškeré světové rozvojové pomoci. Nadcházející summit je proto vynikající příležitostí k diskusi o této a jakýchkoli jiných relevantních otázkách na nejvyšší úrovni. Švédské předsednictví je velmi potěšeno, že má možnost zastupovat EU.

Ráda bych řekla několik slov o hospodářském partnerství a Transatlantické hospodářské radě (TEC). Poskytnou nám na nejvyšší možné úrovni mechanismus pro urychlení současných jednání a pro určení nových oblastí regulační spolupráce. Musíme vypracovat pracovní program Transatlantické hospodářské rady, který by mohl být stanoven v příštím roce. Zajistí nám fórum pro spolupráci, na němž se budeme moci zabývat problémy týkajícími se globalizace a rychlých technických změn. Dosud se jednalo o důležité fórum, mohlo by však samozřejmě být i lepší, přinejmenším pokud jde o širší strategické otázky týkající se transatlantické ekonomiky a společných hospodářských výzev. Ve světle finanční krize je dnes Transatlantická hospodářská rada ještě důležitější.

Dovolte mi několik slov o právní a policejní spolupráci. Už nějakou dobu v této oblasti se Spojenými státy americkými spolupracujeme, což se odráží v řadě dohod o vydávání a vzájemné právní pomoci, které vstoupí v platnost v příštích měsících. Často o této otázce jednáme s Evropským parlamentem, který, jak vím, je v těchto věcech aktivním a odhodlaným partnerem, často i partnerem kritickým, což je dobré. V této věci vám musím připomenout například rozpravu o jmenné evidenci cestujících. Jakmile Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, vliv a účast Evropského parlamentu v této oblasti vzrostou.

V současné době pracujeme na dokumentu označovaném jako Washingtonské prohlášení, který bude popisovat stav v oblasti otázek právní a vnitřní politiky a spolupráce EU a USA v této věci. Toto prohlášení musí být smysluplné a musí na něj navazovat konkrétní opatření. Nepotřebujeme další elegantní slova, ale spolupráci, která bude hmatatelná a aktivní.

Přirozeně musíme určit své společné hodnoty, jmenovitě demokracii a právní stát, spolu s dodržováním lidských práv a základních svobod. Samozřejmě máme zájem o spolupráci ve všech oblastech, které pro tyto naše společné hodnoty představují hrozbu.

Usilujeme o včasné konzultace obou stran v případech politických incidentů schopných ohrozit druhou stranu. Zdůrazňujeme své společné ambice být aktivní na mezinárodních fórech s cílem dosáhnout úplného provádění mnohostranných závazků.

Spolupracujeme ve věci zvýšení bezpečnosti cestovních dokladů a zavedení biometrických pasů jako mezinárodní normy. Významným příkladem je dohoda o údajích osob cestujících v letecké přepravě. Společně zajistíme, aby dohoda fungovala, současně však musí být chráněno soukromí jednotlivců a musí být dodržovány systémy jednotlivých zemí.

Seznam oblastí spolupráce je dlouhý. Dovolte mi jmenovat jen několik z nich: provozování obchodu s lidmi, sexuální zneužívání dětí, obchod s drogami, hospodářská trestná činnost, trestná činnost v oblasti informačních technologií, korupce, konfiskace podpory a výnosů trestné činnosti a boj proti terorismu. To vše vyžaduje společné a do jisté míry koordinované úsilí.

Snažili jsme se zlepšit právní spolupráci, pokud jde o odhalování, vyšetřování a trestní stíhání pachatelů přeshraniční trestné činnosti a teroristů. Těšíme se na dohodu mezi EU a USA o vydávání a vzájemné právní pomoci, která vstoupí v platnost počátkem příštího roku.

Dohoda je nyní prováděna ve všech 27 členských státech EU a byla zřízena společná pracovní skupina EU a USA, která má zajistit provádění dohody. Jsou plánovány semináře, které mají sblížit dotčené subjekty a pomoci jim provádění sledovat.

Nakonec bych chtěla zmínit ještě další tři body. První se týká ochrany lidských práv a základních svobod. Ta je mimořádně důležitá. Boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu často vyžaduje výměnu osobních údajů, což nás do jisté míry nutí k určitým ústupkům v oblasti základních svobod a práv. To je třeba vyvážit zásadní a přísnou ochranou osobních údajů. Spolupráce a dialog v této oblasti pokračují a měly by se zintenzivnit.

Má druhá poznámka se týká kritické infrastruktury. Musíme navzájem spolupracovat, pokud jde o škodu, která by mohla vzniknout na kritické infrastruktuře v případě přírodní katastrofy nebo teroristického útoku či útoků na naše informační systémy. Takové události by mohly mít ničivé důsledky. Tato oblast skýtá obrovský prostor pro spolupráci.

Zatřetí, EU a USA se zavázaly pracovat na základě zásad svobody, demokracie a spravedlnosti. Jsme pevně rozhodnuti prosazovat tyto zásady na celém světě. Činíme tak, kdykoli pracujeme společně a kdykoli pracujeme na mezinárodních fórech, jako je Organizace spojených národů.

Spolupráce styčných důstojníků a delegací se ukázala užitečná například na západním Balkánu a v Afghánistánu a Pákistánu. Tuto spolupráci je třeba zlepšit. Jednotlivá opatření v rámci této spolupráce se mohou vzájemně doplňovat. Musíme lépe koordinovat svou technickou pomoc. Budeme pokračovat ve své dárcovské spolupráci, ve spolupráci týkající se pomoci a v operativní spolupráci v oblasti Latinské Ameriky a Západní Afriky, abychom pomohli v boji proti obchodu s drogami a byli schopni plnit i jiné velké výzvy.

Jsem velmi ráda, že americká vláda nyní ukazuje tak silný zájem o spolupráci s námi. Je v našem zájmu se chopit této nabídky práce na ochraně našich hodnot a našich zájmů v konstruktivním dialogu, ve spolupráci, která snad v budoucnosti přinese hmatatelné výsledky.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – Pane předsedající, ve svém vystoupení bych se chtěla dotknout nadcházejícího summitu EU-USA, který bude důležitým mezníkem našeho transatlantického partnerství, a zabývat se i některými aspekty týkajícími se EU a USA, zvláště probíhajících jednání o změně klimatu a některých kritických otázek GLS.

Lednová změna vlády USA měla velice významný dopad na vztahy EU a USA a naše partnerství dobře odstartovalo. Řekla bych, že naše vztahy získaly novou energii a jsem přesvědčena, že Lisabonská smlouva, jakmile vstoupí v platnost, také přispěje k dalšímu posilování tohoto životně důležitého vztahu tím, že dá Evropské unii ještě silnější zahraničně-politickou identitu. Právě to naši přátelé ve Washingtonu očekávají.

Ale mluvme také jasně. Naše snaha o skutečné a rovné partnerství se Spojenými státy americkými také znamená, že Evropané musí mít vůli a schopnosti je naplňovat. Chtěla bych říci, že právě kvůli dvojímu hybnému prvku, vnitřnímu a vnějšímu, je summit ve Washingtonu tak důležitý.

První formální summit s prezidentem Obamou se konal po našem neformálním setkání na jaře letošního roku v Praze. Nyní jsou přípravy na washingtonský summit v plném proudu. Snažíme se s americkou stranou dosáhnout hmatatelných výsledků v prioritních oblastech. Globální ekonomika a změna klimatu budou pravděpodobně vedle řady klíčových úkolů v oblasti zahraniční politiky dvěma hlavními oblastmi, na něž se diskuse na summitu zaměří.

Ve věci ekonomiky se pozornost ve Washingtonu zaměří na společné úsilí v boji s hospodářskou a finanční krizí a na zajištění udržitelného celosvětového hospodářského oživení s cílem zabezpečit pracovní místa a dosáhnout růstu. Pokročíme dále v otázkách řádné správy globální ekonomiky, zejména ve věci finanční regulace a včasných opatření navazujících na summit skupiny G20 z Pittsburghu. Komise bude rovněž zdůrazňovat náš společný zájem o boj s protekcionistickými tendencemi a vyzveme USA k obnovení úsilí o úspěšné dovršení kola jednání z Dohá.

Zadruhé, ve věci změny klimatu budeme jako Evropská unie povzbuzovat USA k tomu, aby ke kodaňské konferenci přistoupily s náročnými cíli ve snaze dosáhnout skutečné celosvětové dohody, a budeme se spolu s USA rovněž zasazovat o dosažení pokroku v zavádění systému limitů a obchodování přes Atlantik.

Za třetí, ve věci zahraniční politiky budeme samozřejmě s USA jednat o tom, jak splnit naléhavé zahraničně-politické výzvy. V této oblasti se zaměříme na způsoby další a užší spolupráce v rámci mírového procesu na Středním východě, na výzvy, které představují jaderné ambice Íránu, a na to, jak můžeme zajistit obnovení jednoty v Afghánistánu, která je základem našeho společného úsilí v této zemi. Povedu samostatná zahraničně-politická jednání s ministryní zahraničí Clintonovou a ministrem zahraničí Bildtem, na nichž se těmto otázkám budeme věnovat podrobněji.

Kromě toho očekávám, že summit také přijme prohlášení o nešíření jaderných zbraní a odzbrojení, které bude znamenat pokrok spolupráce EU a USA v mnoha oblastech, které prezident Obama uvedl ve svých projevech v Praze a New Yorku. Tato iniciativa, která má sama o sobě strategický význam, je znamením obnovené snahy USA o efektivní mnohostrannost, kterou Evropská unie hodlá v každém směru podporovat a upevňovat.

A v neposlední řadě bude dalším zásadním výsledkem summitu vznik nové Rady EU a USA pro energetiku, která poprvé zasedne dne 4. listopadu. Na straně Evropské unie budu Radě předsedat já, mí kolegové komisaři Piebalgs a Potočnik a předsednictví a na straně USA ministryně zahraničí Clintonová a ministr Chu. Rada se bude zabývat globální bezpečností dodávek energie, regulací trhů s energií a produkce, novými technologiemi a výzkumem. Stručně řečeno, zajistí přidanou hodnotu v oblasti politiky, jejíž význam je zjevný.

Bude zde i nová Transatlantická hospodářská rada (TEC). Ta bude doplňovat Radu pro energetiku a získá rovněž novou energii. Transatlantická hospodářská rada se sejde ve Washingtonu příští úterý – tedy před zasedáním Rady pro energetiku – a její výsledek bude samozřejmě podkladem i pro rozhovory na summitu.

Slibnou oblast naší transatlantické spolupráce představuje tzv. spolupráce zdola. Budeme včas jednat o politických přístupech, abychom předešli odchylné regulaci již v počátku. Je samozřejmé, že takovou spolupráci potřebujeme víc než kdy předtím. Nejlepším příkladem je potřebná odezva na finanční krizi. Budeme rovněž zkoumat, zda můžeme toto fórum spolupráce posílit i v oblasti informací o zdravotnických nanomateriálech.

Z podnětu USA rovněž hodláme zahájit užší spolupráci v oblasti inovací. Obě strany uznávají, že posílení inovačního potenciálu našeho průmyslu a našich pracovních sil je nezbytnou podmínkou tvorby pracovních míst a růstu, a tedy i úspěšného vypořádání se s přicházející krizí. A Komise bude samozřejmě znovu vyjadřovat i naše evropské obavy ohledně některých kritických otázek, jako jsou zabezpečení obchodu, potenciální narušení hospodářské soutěže v důsledku státní podpory a politiky veřejných zakázek v USA.

A konečně, jako Komise jsme se od samého počátku velice opírali o podporu Evropského parlamentu pro proces Transatlantické hospodářské rady a jsme za ni Parlamentu velmi vděčni. Buďte tedy ubezpečeni, že budeme velmi podporovat iniciativy delegací Evropského parlamentu pro vztahy s USA na posílení parlamentní účasti ve věcech Transatlantické hospodářské rady na obou stranách Atlantiku.

Chtěli bychom upevnit úlohu Transatlantické hospodářské rady jako dvoustranného fóra pro řešení běžných i strategických otázek týkajících se transatlantického obchodu a investic. A co je důležité, Transatlantická hospodářská rada se bude dotýkat i transatlantického dialogu zákonodárců a subjektů občanské společnosti, odborné zkušenosti a politickou sílu zákonodárců tedy potřebujeme k využití plného potenciálu transatlantického trhu.

Má kolegyně již zmínila, že velice důležité budou i otázky GLS. Ve věci GLS se bude konat zasedání trojky ve dnech 27. až 28. října ve Washingtonu v rámci naší spolupráce v oblasti soudnictví, svobody a bezpečnosti. Komisi bude zastupovat místopředseda Barrot. Jsme v konečných fázích přípravy prohlášení, jehož cílem bude obnova našeho transatlantického partnerství v těchto oblastech. Na zasedání ve Washingtonu bude příležitost k formální výměně ratifikačních nástrojů pro dohody o vydávání a vzájemné právní pomoci, aby tyto dohody mohly vstoupit v platnost počátkem roku 2010. Tyto dohody posílí naše úsilí v boji proti trestné činnost i v dnešním globalizovaném světě.

Pokroku musíme dosáhnout i ve věci další zásadní záležitosti velmi důležité pro občany, jak již bylo zmíněno. Budeme znovu opakovat požadavek na bezvízové cestování do USA pro všechny občany EU; vyjádříme své znepokojení ohledně možnosti poplatku za elektronický systém povolování cest jako de facto nové daně z cestovního ruchu a ještě jednou připomeneme USA, že je nutné zrušit zákaz cest pro cestující s HIV/AIDS v rámci programu bezvízového styku s USA, jak jste zmínili.

A konečně, zhruba v době zasedání ministrů pojede delegace Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci do Washingtonu, věříme tedy, že budou moci předat stejné poselství. Místopředseda Barrot je rovněž připraven setkat se s delegací Výboru pro občanské svobody v době svého pobytu ve Washingtonu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: paní WALLIS
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok, jménem skupiny PPE.(DE) Paní předsedající, paní komisařko, paní Malmströmová, právě jsem si všiml, že začleňování rovných příležitostí pro muže a ženy se stalo charakteristickým rysem tohoto Parlamentu. Musíme mít na paměti, že otázka Transatlantické hospodářské rady (TEC) je velice důležitá a že tato před několika lety zřízená instituce vyžaduje novou hnací sílu, protože jsme v přechodném období nástupu nové vlády v USA a brzy i nové Komise. Doufám, že zasedání, které se bude konat příští úterý, zajistí, aby činnost Transatlantické hospodářské rady pokračovala a probíhala ve vhodné atmosféře.

Transatlantický trh bez překážek obchodu by vedl k hospodářskému růstu ve výši 3,5 % v USA a v Evropě a 1,5 % na celém světě. V kontextu dnešní hospodářské krize je tato otázka velice úzce spojena s otázkou pracovních míst. Z tohoto důvodu bychom měli této příležitosti maximálně využít a ve veřejných prohlášeních vysvětlit, že tuto iniciativu bereme vážně. Paní Ferrero-Waldnerová, měli bychom též zajistit, aby se bezpečnostní politikou v oblasti energetiky zabývala nová Rada pro energetiku a aby byly otázky regulace řešeny v Transatlantické hospodářské radě. Je důležité, aby tyto dvě oblasti nebyly směšovány, aby se předešlo duplikaci a aby bylo zajištěno, že nakonec dojdeme k řešení.

To zejména znamená otázku zákonodárců. Nebude možné odstranit překážky bez účasti Evropského parlamentu a Kongresu USA, protože 80 % regulace je zakotveno v zákoně. Z tohoto důvodu tento úkol nemůže splnit správní moc sama.

Ještě bych chtěl uvést poslední poznámku k summitu. Změna klimatu, Afghánistán, nešíření jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení a odzbrojení, to vše jsou důležité otázky, které díky nové vládě nabízí nové příležitosti. Chtěl bych vám popřát úspěch při snaze o zařazení všech těchto otázek do pořadu jednání a doufám, že nový nositel Nobelovy ceny ve spolupráci s Evropskou unií v těchto oblastech pro nás dosáhne zásadního úspěchu.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D.(DE) Paní předsedající, paní Malmströmová, paní komisařko, již bylo zmíněno, že pan Obama a nová většina v Kongresu pro nás představují významnou příležitost k posílení naší spolupráce, zejména pokud jde o společný transatlantický trh. Neměl by to však být společný trh pro deregulaci, ale společný trh vybudovaný na základech či zásadách sociálně-tržní ekonomiky, s rozumnou a přiměřenou regulací tam, kde bude nutná.

Pan Brok má naprostou pravdu, že to samozřejmě vyžaduje legislativní základ, bez ohledu na to, zda jednáme o regulaci finančních trhů nebo o regulaci politiky v oblasti životního prostředí a energetiky. Společný přístup v této oblasti by znamenal velký přínos pro formování celosvětových vztahů.

Jednou oblastí, která již byla zmíněna a mohli jsme o ní jednat dnes dopoledne, je ústřední otázka politiky klimatu. Mnoho z nás bude v příštích několika dnech ve Washingtonu, kde budeme mít možnost jednat se svými kolegy z Kongresu. Ačkoli právní předpisy týkající se politiky klimatu dosud nebyly přijaty, zástupci vlády USA jsou alespoň částečně oprávněni činit platné závazky, přestože do dovršení legislativního procesu v USA dosud nelze dokončit všechny podrobnosti.

Je naprosto nezbytné, aby Kodaň byla úspěšná. Není to konec procesu, ale důležitý krok v procesu dosahování společné politiky klimatu. Všichni se musíme postarat o to, aby Kodaň byla úspěchem. Úspěchem může být jen tehdy, pokud budeme mít závazné cíle v oblasti politiky klimatu.

A konečně, jak již bylo také zmíněno, bez ohledu na naše přátelství a vzájemnou náklonnost a bez ohledu na naše dobré vztahy, existují věci, na které nemůžeme přistoupit. Patří k nim například opakovaná protekcionistická opatření na trhu obranného zařízení, diskriminační vízová politika vůči některým členským státům a poplatky za víza požadované ze strany USA, které již byly zmíněny. Je důležité, abychom s USA hovořili z pozice rovného partnera. Je důležité vybudovat partnerství, ale také vysvětlit, co nemůžeme akceptovat, a to je v tomto případě politika diskriminující Evropany.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, jménem skupiny ALDE velice vítám, že toto usnesení požaduje posílené strategické partnerství EU a USA jako základní kámen vnější politiky Evropské unie. Usnesení také správně zdůrazňuje úlohu integrovaného transatlantického trhu do roku 2015. Nesmíme dopustit, aby stromky nesčetných rozporů v konkrétních otázkách zastínily les obecného zájmu o společné hodnoty a cíle a například snahy o prosazování demokracie a lidských práv, řešení konfliktů a ochranu proti bezpečnostním hrozbám.

Z ekonomického hlediska skupina ALDE zdůraznila nutnost vyhnout se regulační arbitráži ve finančním odvětví a řešit otázky, jako jsou instituce „příliš velké na to, aby padly“. Podali jsme pozměňovací návrh k bodu 39, protože podle mě nedošlo k žádné dohodě vedoucích představitelů skupiny G2 na rozpracování daně z finančních transakcí nebo Tobinovy daně, je tedy absurdní takovou dohodu vítat, přestože jsme to chybně učinili v usnesení o summitu skupiny G20.

Skupina ALDE rovněž požaduje vypuštění bodu 38, který se zřejmě snaží o zrušení práv duševního vlastnictví. Ale, jak paní Malmströmová vysvětlila, velká část transatlantických vztahů se týká otázek v oblasti soudnictví a bezpečnosti. Skupina ALDE plně podporuje úzkou spolupráci v této oblasti, která však musí dodržovat základní práva, včetně práva na soukromí, a musí probíhat v demokratickém a transparentním rámci. V tomto ohledu je škoda, že poslanci Evropského parlamentu nebyli konzultováni ve věci společného prohlášení, které má být příští týden dohodnuto – zvláště jestliže podle Lisabonské smlouvy téměř všechny tyto záležitosti spadají do postupu spolurozhodování.

Je matoucí, proč Komise a Rada prosazují novou dohodu o přístupu k finančním údajům o občanech EU v systému SWIFT, když dohoda o vzájemné právní pomoci umožňuje specifické požadavky. Na to bych chtěla znát odpověď.

A konečně je škoda, že nový kontext spolupráce v oblasti soudnictví a vydávání osob přesto povoluje, aby byl ze Spojeného království zcela neodůvodněně vydán Gary McKinnon, počítačový hacker, který trpí Aspergerovým syndromem, namísto toho, aby byl trestně stíhán ve Spojeném království.

A úplně nakonec, plně podporuji to, co paní komisařka Ferrero-Waldnerová řekla o bezvízovém cestování pro všechny občany EU, a velmi kriticky se stavíme k tzv. poplatku „visa lite“ v systému ESTA.

 
  
MPphoto
 

  Pascal Canfin, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Paní předsedající, ve svém projevu paní Malmströmová uvedla, že jsou nutné činy a nikoli jen hezká slova. Mohu vám říci, že skupina Zelených/Evropské svobodné aliance bude sledovat výsledky tohoto summitu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií velice pozorně, protože se dostáváme do klíčového okamžiku na cestě, která nás na jedné straně vede do Kodaně a na druhé straně k reformě mezinárodního finančního systému.

Pokud jde o tuto poslední věc, je kasino znovu otevřené, zisky bank opět dosahují historických úrovní (437 miliard USD v ziscích pro banky v USA) a podle našeho názoru existuje méně politické vůle než před šesti měsíci. Proto máme obrovská očekávání ohledně tohoto summitu, který má ukázat, že v USA i v Evropě stále existuje politická vůle k regulaci kapitalismu a regulaci finančních institucí.

V zájmu dosažení tohoto cíle bych chtěl navrhnout, abychom pokročili ve dvou významných oblastech. První je boj s daňovými ráji, a ten vaše vystoupení nezmiňovala. Ministerstvo financí USA připouští, že daňové ráje vedou k roční ztrátě daňových příjmů ve výši 100 miliard USD. Proto jsme chtěli tuto otázku zdůraznit a říci vám, že pro Spojené státy americké a Evropu je důležité se tímto problémem na summitu společně zabývat.

Druhou otázkou, která již byla zmíněna, je daň z finančních transakcí. Když byl pan Barroso kandidátem na znovuzvolení do funkce předsedy, výslovně uvedl, že je pro takovou daň. Před čtrnácti dny Evropský parlament poprvé hlasoval většinou hlasů pro daň z finančních transakcí, pokud budou tvořit součást mezinárodního rámce. Skupina Zelených vás proto vyzývá, abyste tento bod zařadili na pořad jednání summitu Spojených států amerických a Evropské unie, který se bude konat na počátku listopadu.

Má poslední poznámka se týká toho, že v otázce klimatu máme povinnost vytrhnout trn z paty pana Obamy. Prezident Obama chce jednat, ale brání mu jeho většina. Nejlepší, co může Evropská unie pro něj udělat, je zavázat se na konci října k poskytnutí částky 30 miliard EUR na financování výdajů spojených s přizpůsobováním se změně klimatu na jižní polokouli a ke snížení vlastních emisí o 30 %. Jakmile to bude provedeno, budeme schopni dosáhnout pokroku v jednání. To je naše odpovědnost. Musíme to udělat před summitem.

 
  
MPphoto
 

  Tomasz Piotr Poręba, jménem skupiny ECR. (PL) Paní předsedající, prohloubení vztahů mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií by mělo být základem vnější politiky EU. Přece jen jsou Spojené státy americké po léta naším nejbližším spojencem. V současné době je před námi mnoho změn, kterým musíme společně čelit, bok po boku s Washingtonem. V oblasti bezpečnosti řešíme problémy s postojem Íránu a zhoršující se situací v Afghánistánu. O něco blíže našim hranicím se Rusko stává stále nepředvídatelnějším a autoritářským sousedem a Kreml vyvíjí neoimperialistický nátlak na země ležící okolo ruských hranic.

Pro obranu zásad společných Americe a Evropě a zachování věrnosti těmto zásadám musíme vždy hovořit jednohlasně, jestliže se máme zabývat porušováním lidských práv a hrozbami pro základní svobody občanů. Musíme být sjednoceni v obraně naší bezpečnosti. Nesmíme zapomínat, že Organizace severoatlantické smlouvy je základem našich transatlantických vztahů. Právě proto by prostor bezpečnosti, svobody a demokracie měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i evropské země zvyšující euroatlantickou bezpečnost. Aktivní posilování vazeb se Spojenými státy americkými se nezbytně musí stát pro Evropskou unii prioritou.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Luc Mélenchon, jménem skupiny GUE/NGL.(FR) Paní předsedající, paní komisařko, paní Malmströmová, v současné ekonomické krizi má nově zvolený Parlament nárok na aktuální a co nejpřesnější informace ohledně struktury plánu velkého transatlantického trhu a ohledně cílů týkajících se deregulace, které zahrnuje v hospodářské a finanční sféře, na rozdíl od snu, který předkládají někteří kolegové poslanci.

Má být tento velký deregulovaný trh proveden do roku 2010 nebo 2015? Byl potvrzen? Osobně si myslím, že by byl pro Evropu velmi škodlivý, vzhledem k neblahému stavu základních prvků hospodářství USA a k tomu, že USA odmítly dát své finanční domy do pořádku, vedle zásadních důvodů, které mě vedou k tomu, abych odporoval myšlence, podle níž by toto partnerství mělo být, jak mnoho z vás uvedlo, základním kamenem politiky Evropské unie.

Tato úvaha mě také vede k tomu, abych se tázal, jaká opatření budou přijata v boji proti pádu dolaru a riziku, které tento pád představuje pro Evropu a zbytek světa. Proč byl návrh společné světové měny, který předložila Čína ve prospěch stability světové ekonomiky, bez vážného přezkoumání zamítnut?

Chci varovat před zastaralým nadšením pro atlantickou spolupráci, které končí velmi archaickým konformismem, v tomto okamžiku světové historie, kdy více než kdy předtím potřebujeme potvrdit existenci nezávislou na přání Spojených států amerických.

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI). – Paní předsedající, pokud jde o společný boj proti terorismu, dovolte mi jako právničce činné v trestní oblasti a v oblasti lidských práv jeden návrh. Myslím, že by bylo velmi důležité a užitečné zřídit společnou pracovní skupinu odborníků, akademiků, praktikujících právníků atd., která by vyvodila závěry z často velice palčivých zkušeností éry po 11. září, kdy byla lidská práva postavena ve jménu boje proti terorismu na vedlejší kolej.

Pocházím ze země, kde v posledních třech letech vláda přehlížela lidská práva a posílala lidi do vězení zcela bezdůvodně. Dnes a v této době to činí ve jménu boje proti terorismu. Máme ve vězení 16 velmi pravděpodobně politických vězňů, obviněných bez jakéhokoli důkazu z terorismu. Nerespektovaná lidská práva, habeas corpus, právo na obhajobu, práva vězňů: vím, o čem mluvím. Musíme být velice obezřetní, mluvíme-li o boji proti terorismu, a musíme to činit velice profesionálně a opatrně.

 
  
MPphoto
 

  Francisco José Millán Mon (PPE).(ES) Paní předsedající, vztahy se Spojenými státy americkými jsou strategicky řečeno nejdůležitější vztahy Evropské unie.

Spojené státy americké zastávají ve světě klíčové postavení a Evropská unie se ve stále větší míře stává globálním hráčem. Můžeme a měli bychom provádět mnoho věcí společně. Především bychom měli převzít vedoucí úlohu při vytváření nového globálního světa, kdy čelíme novým výzvám a kdy se objevují nové významné subjekty.

Musíme dále posílit své vztahy a vytvořit nové institucionální mechanismy. Teď je na takové kroky správná doba. Ve Washingtonu máme vládu, která podporuje mnohostrannost, Evropská unie je posílena Lisabonskou smlouvou a jsme svědky vzniku nového světa, který chceme společně formovat.

Usnesení, které zítra přijmeme, konkrétně podporuje posílení institucionálních mechanismů, po němž Parlament volal ve svém usnesení ze dne 26. března.

Rozhodnutí o zřízení Transatlantické hospodářské rady před dvěma lety bylo správné. V dnešním světě však potřebujeme rozvíjet i vynikající koordinaci z hlediska politik a bezpečnosti. Potřebujeme pravidelná setkání představitelů odpovědných za vnější záležitosti a bezpečnost. Právě proto tato sněmovna, tento Parlament podpořil vznik Transatlantické politické rady, která v budoucnosti musí zahrnout Radu pro energetiku, kterou chcete zřídit na příštím summitu.

Parlament také chce, aby se každoročně konaly dva summity. Máme-li dva summity s Ruskem, proč ne se Spojenými státy americkými? Dámy a pánové, stále více se mluví o tom, že skupina G2 je tvořena Spojenými státy americkými a Čínou, tedy že představuje privilegovaný vztah mezi předními světovými hráči. Znepokojuje mě, že my Evropané můžeme oslabit svou úlohu partnerů a narušit naše privilegované vztahy se Spojenými státy americkými. Musíme Spojeným státům americkým vysvětlit, že v oblasti zahraniční politiky bude Unie posílena Smlouvou.

Evropská unie nebo dnešní Evropa již nepředstavuje problém, kterým po desetiletí byla. Dnes, v tomto složitém světě, by Evropa měla být součástí řešení, a já doufám, že tak se na věc dívají i Spojené státy americké. Aby k tomu došlo, jak upozornila paní komisařka, musí Evropané jednat i v souladu s globální úlohou, kterou chceme mít, a musí dostát požadavkům v oblasti privilegovaných vztahů, které chceme mít se Spojenými státy americkými.

Abych to shrnul, klíčovou otázkou pro nadcházející summit by podle mého názoru mělo být posílení transatlantických vztahů včetně vztahů na institucionální úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Paní předsedající, transatlantické vztahy, které jsou zásadní pro EU i pro USA, prošly v nedávných letech závažnou zkouškou. Nyní, když je v Bílém domě nová vláda, která nově definuje priority USA, a Francie je zpět ve vojenské struktuře NATO, jsou vyhlídky lepší. Osobně se domnívám, že doba nazrála pro zásadní vyhodnocení transatlantických vztahů, aby dostaly pevný základ, který si zasluhují, a mohly odolat současným společným výzvám, které před ně staví mezinárodní prostředí – energetika, změna klimatu, vznik nových mocností, finanční a hospodářská krize a terorismus.

Tentokrát bychom měli překročit povrchní rozdíly a měli bychom zhodnotit své hlubší společné zájmy, které byly až dosud považovány prostě za zaručené. Pravda je, že bez takového důkladného zhodnocení bychom my na západě mohli ztratit iniciativu ve prospěch jiných center moci, která nebudou váhat přetvořit svět podle svých zájmů – a nikoli podle našich.

Jedním ze společných zájmů je například bezpečnost v Evropě, která je proto jádrem transatlantických vztahů. I pokud prozatím není válka na tomto kontinentu vážnou možností, kulminace určitých současných negativních trendů by mohla tuto možnost vrátit zpět, nebudeme-li reagovat řádně. Pokrok není nezvratný, jak všichni ve střední Evropě dobře víme. Právě proto bychom se před zvážením návrhu na přehodnocení stávající bezpečnostní architektury kontinentu měli pokusit získat konečné odpovědi ve věci další účasti USA, budoucnosti NATO a úlohy očekávané od Evropské unie po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Chce-li Evropa uskutečnit své ambice stát se skutečným hráčem na poli světové politiky, měla by odstranit rozdíly mezi svými členy a pokusit se je rovným způsobem motivovat na základě skutečně společných ekonomických zájmů.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, paní ministryně, paní komisařko, čtvrté zasedání Transatlantické hospodářské rady je pro toto fórum ideální příležitostí nalistovat novou stránku. Transatlantická hospodářská rada musí mít větší ambice. Obě strany transatlantického dialogu souhlasí s tím, že našimi hlavními prioritami jsou překonání hospodářské krize a boj se změnou klimatu. Nyní jde o to, abychom se dohodli na konkrétním pořadu jednání Transatlantické hospodářské rady, který bude tyto priority odrážet.

Spolupráce v oblasti inovací pro vývoj nízkouhlíkových ekonomik a energeticky účinných společností je zvláště důležitá. Kromě toho je důležité také intenzivněji zapojit různé zúčastněné subjekty, jako je Transatlantický dialog spotřebitelů, fórum tvořené 80 organizacemi spotřebitelů. Tyto organizace by mohly pomoci učinit ochranu spotřebitelů ústředním tématem v dialogu o regulaci finančních trhů. Cíl spočívající zřízení společného transatlantického trhu do roku 2015 je možná příliš ambiciózní, je však třeba jej posuzovat na základě toho, že zlepší životy lidí na obou stranách Atlantiku. A proto jsou Zelení pro transatlantickou novou dohodu.

 
  
MPphoto
 

  James Elles (ECR). – Paní předsedající, souhlasím s řečníky, kteří uvedli, že před sebou máme s novou vládou USA skutečnou příležitost.

Tři stručné body. Zaprvé, zřejmě jsme dospěli do situace, kdy máme obrovský počet témat projednávaných mezi EU a USA, ale nemáme žádný strategický dialog, a ve Washingtonu mi říkají, že USA a Čína vedou daleko větší strategický dialog, než existuje mezi námi přes Atlantik. Není již čas na tomto summitu říci, že chceme strategický dialog pro strategické partnerství?

Zadruhé, pokud jde o protekcionismus týkající se Transatlantické hospodářské rady, je zcela jasné, že největším nebezpečím v příštích 12 měsících bude uzavírání trhů a nikoli jejich otevírání, a přesto máme transatlantický trh, který, jak uvedl pan Brok, je největší příležitostí, kterou máme pro generování růstu na obou stranách Atlantiku.

Není již čas učinit transatlantický trh zásadní součástí rozvoje obchodu, spíše než jej odkládat jako problém regulace? Ve skutečnosti představuje velkou příležitost.

A konečně, je zklamáním, že nemáme žádnou studii a žádný plán, jak slíbil pan Verheugen. Studii zaplatil Parlament. Pokud chcete, aby Parlament spolupracoval a říkal, jak nyní potřebujeme zjistit možnosti otevírání trhů, uvolněte tuto zprávu, jak usnesení říká, do 15. listopadu.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Caspary (PPE).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, pokud jste přesvědčeni, že Evropská unie potřebuje partnery, jak všichni předešlí řečníci uvedli, je tato myšlenka stále jasnější právě v oblasti hospodářství. Transatlantický trh má objem okolo 2 miliard EUR denně. Proto je jasné, jak je důležitá Světová obchodní organizace (WTO). Rovněž je jasné, že dohody o volném obchodu jsou důležité a především, že se na transatlantické partnerství musíme pozorněji zaměřit.

Někdy mě znepokojuje, co se děje na druhé straně Atlantiku, když se dívám na nového prezidenta. Najde si čas na převzetí Nobelovy ceny v Oslu, ale pro mnoho evropských hlav států a vlád bylo složité si s ním sjednat schůzku mimo summit skupiny G20. V Kodani si vyhradil čas na podporu olympijské kandidatury svého domovského města, bohužel však neměl čas se k nám připojit při významné evropské oslavě, jinými slovy při 20. výročí pádu berlínské zdi a železné opony. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo ho přesvědčit, že by neměl na poslední chvíli čekat s rozhodnutím o tom, zda by se zasedání Transatlantické hospodářské rady mělo konat, ale namísto toho by měl Transatlantickou hospodářskou radu s plným přesvědčením na dalších několik let podpořit.

Potřebujeme, aby byl obchod mezi Evropou a USA snadnější. Potřebujeme zlepšení v oblasti společné normalizace. Potřebujeme odstranění cel a netarifních překážek obchodu. Musíme předejít dalším protekcionistickým opatřením na obou stranách. Musíme zaručit, aby byly produkty pro naše spotřebitele bezpečné. Musíme zabránit tomu, aby všechny tyto činnosti brzdila opatření proti terorismu, o čemž se nyní jedná. Z těchto důvodů bych byl rád, kdybychom mohli ve své spolupráci dosáhnout skutečného pokroku. Mnohé problémy, které se nás dotýkají v jiných oblastech světa, jako je mzdový, sociální a environmentální dumping, nejsou problémy v transatlantickém vztahu.

Věřím, že bychom měli využít příležitosti na jedné straně pracovat společně s Američany na řešení svých společných problémů a na druhé straně se pokusit hrát společnou úlohu v celém světě a dosáhnout pokroku v rámci WTO či jiných mezinárodních organizací, jako je například Mezinárodní organizace práce. Doufám, že v tomto ohledu bude příští týden dosaženo dobrých výsledků.

 
  
MPphoto
 

  Véronique De Keyser (S&D).(FR) Paní předsedající, zvolení prezidenta Obama bylo oprávněně přivítáno jako vítězství pro demokracii v USA. Nedávné udělení Nobelovy ceny za mír však pro něj znamená tlak. Mír na Středním východě? Je to něco, v co doufáme, ale prezident Obama jistě není tím, kdo by mohl rozhodnout. Mír v Afghánistánu? Tam má strategie USA svobodu manévrování, ale pokud bude prezident Obama naslouchat svým jestřábům, riskuje další Vietnam. Je výmluvným znamením, že kniha Gordona Goldsteina, která popisuje dramatickou spirálu vedoucí k válce ve Vietnamu, ve Washingtonu mizí z pultů a v obchodech již nezbyly žádné výtisky.

Prezident si nyní musí zvolit ze dvou strategií: jedna se zaměřuje na stabilizaci, vymýcení chudoby a hospodářský rozvoj Afghánistánu prostřednictvím zajištění vojenské i civilní přítomnosti v celé zemi. Druhá strategie se chce zaměřit na několik málo městských oblastí a z nich zahájit rozsáhlé operace proti Al-Káidě. Obě možnosti znamenají vyslání vojenských jednotek, první je však zaměřena na lidi a druhá na válku, za níž se skrývá riziko katastrofy.

Neměla by Evropa zachránit Baracka Obamu před starými démony sužujícími Spojené státy americké a pomoci mu zvolit první z uvedených strategií, zaměřenou na lidi? Takový je alespoň názor mé skupiny.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (ECR). – Paní předsedající, skupina ECR je důrazně pro transatlantický vztah a usiluje o ještě užší ekonomické, obchodní a politické vazby s Amerikou, kterou považujeme za prvořadého spojence a nikoli konkurenta Evropské unie. Rovněž jsme USA stále dlužni za jejich přínos k NATO, jehož základem jsou naše společné demokratické hodnoty, a vítáme i opožděné závazky Ameriky k boji se změnou klimatu.

Neměli bychom však předstírat, že se shodneme na všem. Znepokojují mě například rozporuplná vyjádření ze strany vlády USA ohledně Ruska. Důraz, který Washington klade na obnovení vztahů USA a Ruska, je zřejmě omluvou pro zřejmé zasahování Kremlu do záležitostí jeho sousedů, zejména v Gruzii a na Ukrajině.

Zrušení protiraketového štítu USA, který měl být umístěn v Polsku a v České republice, bylo rovněž sporné.

Nedávné objevení tajného jaderného zařízení v Íránu by mohlo tento názor potvrdit, my však nyní musíme všichni zdvojnásobit své úsilí o omezení jaderných ambicí Íránu a jako spojenci USA důrazně podporujeme jejich vojenské zásahy proti džihádistickému terorismu v Iráku a Afghánistánu a jejich velké úsilí o zajištění trvalého míru pro Střední východ.

 
  
MPphoto
 

  Diogo Feio (PPE).(PT) Paní předsedající, chtěl bych začít poukázáním na důležitost vztahů mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, zvláště v době celosvětové hospodářské krize. Ve stále větší míře musíme společně postupovat při zvládání krize, na trhu s energiemi a v boji proti terorismu, potřebujeme ale také opatření, které bude cílenější a nezvrhne se v další zdanění nebo v jakési absurdní útoky, které jsou nyní směřovány proti finančnímu systému, který je pro trh nutný.

Soustředím-li se na otázku financí, rád bych upozornil na úsilí, které Spojené státy americké i Evropská unie vyvíjejí v zájmu politiky lepší tvorby právních předpisů, s důrazem na zapojení zúčastněných subjektů do rozpravy o zprávě. Koordinovaná snaha Spojených států amerických a Evropská unie je nezbytná, máme-li dosáhnout vyspělejší fáze hospodářských vztahů, která pak povede k transatlantickému trhu, snad do roku 2015.

Potřebujeme zde také hájit kladný přístup k transatlantickým vztahům. Je právě tak nezbytné odstranit správní překážky mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, jako vytvořit konkurenční prostředí a trh podnětnější pro jednotlivé občany i podniky. Věřím, že transatlantický trh lze vybudovat na základě stabilních jednání, která budou podněcovat ekonomiky a zastaví hrozbu nových hospodářských a sociálních krizí, jako je ta, kterou právě zažíváme.

Závěrem, paní předsedající, chci zcela jasně říci, že toto jsou jedinečné podmínky a že kladnější přístup k transatlantickým vztahům může přinést lepší situaci.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). (ES) Paní předsedající, paní komisařka Ferrero-Waldnerová zmínila, jak je důležité zajistit, aby se Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci účastnil transatlantického summitu EU a USA, a já vítám důraz, který této věci přikládá.

Kromě toho bych vás chtěl jako předseda Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci upozornit především na důležitost podepsání smluv o vydávání a vzájemné soudní pomoci. Bylo vynaloženo značné úsilí na posílení nejen politické, ale i soudní spolupráce, a tím i na posílení vazeb mezi Eurojustem a analogickými institucemi ve Spojených státech amerických.

Zadruhé bych chtěl zdůraznit přínos k posílení a v posledních pěti letech i iniciování transatlantického dialogu, a zatřetí bych chtěl vyzdvihnout práci tohoto Parlamentu.

Právě proto bych chtěl požádat, aby byly na příštím dílčím zasedání Evropského parlamentu v listopadu poskytnuty informace o výsledku tohoto summitu, a zvláště o kapitole věnované soudní spolupráci a spolupráci v trestních věcech.

Začtvrté, je jasné, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost povede k obdivuhodnému vzniku prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti jako nového aspektu pravomocí Evropské unie a nové oblasti evropské politiky, o němž bude tento Parlament také rozhodovat.

A proto by v citlivých záležitostech, jako je ochrana údajů a základních práv osob, měly být dohody o jmenné evidenci cestujících a údajích SWIFT vždy v souladu s usneseními, která přijal tento Parlament s cílem zaručit ochranu osobních údajů, a zejména s usnesením přijatým dne 17. září.

A konečně, pokud jde o víza, musíme mít na paměti význam reciprocity, protože v současné době je v této oblasti velký prostor pro zlepšení. Je dobré spolupracovat se Spojenými státy americkými ve věci víz, je to však pro nás také vynikající příležitost k posílení významu reciprocity s cílem zajistit, abychom byli při podpisu dohod se Spojenými státy americkými nadále rovnými partnery.

 
  
MPphoto
 

  Harlem Désir (S&D).(FR) Paní předsedající, paní Malmströmová, paní komisařko, dámy a pánové, spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy americkými je naprosto zásadní pro řešení hlavních krizí tohoto světa a nová vláda USA k tomu jistě dává příležitost. Již přijala určité iniciativy, které naznačily odpoutání se od minulosti: v Iráku, na Guantánamu, ve věci protiraketového štítu. Bylo by však naivní myslet si, že to bude stačit k tomu, aby byla stanoviska Spojených států amerických a stanoviska evropská totožná ve všech situacích, a že transatlantické vztahy budou nyní zcela prosté.

Ať jde o přípravy na Kodaň nebo o pomoc pro rozvojové země, o Dohá a protekcionismus, o finanční regulaci a boj s daňovými ráji, znovuzahájení mírového procesu na Středním východě nebo důslednou politiku ve věci jaderného problému v Íránu, jsou USA mimořádně neochotné k jakýmkoli krokům. Tento problém přesahuje otázku toho, zda vláda má či nemá správné úmysly, a často se týká vlivu nátlakových skupin na Kongres nebo prostě obhajoby vlastních zájmů velké mocnosti, kterou otřásá nový světový řád.

Ve všech těchto oblastech bude dosaženo pokroku jen tehdy, pokud bude Evropa hrát svou správnou politickou úlohu samostatného globálního hráče v partnerství rovných, abych použil výraz paní komisařky, a pokud plně převezme své odpovědnosti.

Z tohoto hlediska musím říci, že evropský postoj je jistým způsobem zmatený a někdy i naivní, a že se to týká i Parlamentu. Přístup k myšlence velkého transatlantického trhu, který byl pošetilou představou Sira Leona Brittana, představuje určitá rizika, paní komisařko.

Tato záležitost překážek obchodu se řeší tak, jako by problémy byly pouze technické povahy. Ekonomická a obchodní výměna mezi Spojenými státy americkými a Evropou je přirozeně důležitá pro pracovní místa a pro podniky. Je třeba ji rozvíjet. Především však – obchod není skutečně ohrožen. Zadruhé, pokud dojde ke konfliktu, týká se buď obrany našich hospodářských zájmů (jako například v případě Airbusu) nebo představuje riziko pro naše pravidla na ochranu zdraví a životního prostředí (jako například v případě hovězího masa obsahujícího hormony nebo chlorovaných kuřat), a proto bychom neměli upřednostňovat zlepšení hospodářských vztahů před svým vlastním vnitřním modelem, svým sociálním modelem, svým environmentálním modelem či rozvojovým modelem, jako kdyby hospodářské vztahy byly cílem samy o sobě. Musíme být schopni zkombinovat obojí a neměli bychom ustupovat ze své politické autonomie ve snaze o partnerství, které je samo o sobě chvályhodným cílem.

 
  
MPphoto
 

  Peter Skinner (S&D). – Paní předsedající, mám několik poznámek. Jen obtížně si lze představit, jak bychom mohli veškeré své odhodlání ve věci Transatlantické hospodářské rady do TEC skutečně vložit. Jak víme, je to jen velmi malý projekt. Příští úterý tam budu, paní komisařko. Těším se, že uvidím vás i pana Broka a ostatní poslance, na závěr se k této věci ještě vrátím.

Máme však skutečně klíčové otázky, které lze v Transatlantické hospodářské radě přednést a lze je tam řešit, protože vycházejí dostatečně zdola, abych si vypůjčil vaše slova, paní komisařko. Například finanční služby, které je vhodné řešit, protože výsledky jednání jsou velmi intenzivně projednávány a jsou blízko dohody – nejen ve skupině G20, ale i v rámci probíhajících jednání zde v Parlamentu a s Komisí a s Američany.

Konkrétně účetnictví je jedním z aspektů, které jsou v dosahu tvůrců politik a zákonodárců. Přijetí vysoce kvalitních celosvětových účetních standardů do roku 2011 je otázka, která musí být ze strany USA rychle uzavřena. I v oblasti pojištění směrnice Solventnost II napomohla nastolení celosvětové regulace (což, upřímně řečeno, vyžaduje ze strany USA odpověď) a já děkuji předsedovi Kanjorskimu v Kongresu USA za práci, kterou vykonal ve věci Federálního úřadu pro informace.

Nakonec bych chtěl k transatlantickému dialogu zákonodárců jen říci, že Kongres a Parlament musí zintenzivnit svou činnost v této oblasti. Nechceme jen sledovat americkou vládu a Komisi, jak by souhlasila většina lidí v této sněmovně. Chceme být mezi vůdci změny. Musíme být hybnou silou této změny. Transatlantická hospodářská rada potřebuje naši podporu, ale středem jednání musí být transatlantický dialog zákonodárců – nejen jako vedlejší prvek a nejen jako prvek poradní, ale především jako ústřední aspekt celého tohoto transatlantického vztahu.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Paní předsedající, chtěl bych vám poděkovat za udělení slova. Myslím, že je velmi důležité, abychom jednali o transatlantických vztazích, protože jsme částečně v paradoxní situaci. Změny, k nimž došlo ve Spojených státech amerických, byly do velké míry v Evropě přijaty kladně. Na druhé straně však Spojené státy americké více než dříve projevují větší zájem o jiné významné země a kontinenty. Zejména bylo pozorováno oživení kontaktů mezi Spojenými státy americkými a Čínou a stejně tak snahy o zlepšení vztahů s Ruskem.

Náš problém podle mého názoru spočívá v tom, že chceme diskutovat o příliš mnoha věcech. Myslím, že bychom se měli soustředit na dvě oblasti. První oblast se týká finančních a ekonomických záležitostí. Druhou oblastí je bezpečnost. Spojené státy americké a Evropa by v obou těchto oblastech mohly společně udělat daleko víc.

 
  
MPphoto
 

  Michael Theurer (ALDE).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, připravili jsme zásadní usnesení, které se zabývá řadou témat. Jedna důležitá věc, obchod, je však zmíněna jen velmi zběžně. Jsem přesvědčen, že mezinárodní obchod je rozhodující faktor. Pád světového obchodu je jednou z příčin hospodářské a finanční krize a já bych chtěl, aby byla světovému obchodu věnována větší pozornost, i nyní v Transatlantické hospodářské radě (TEC).

V tomto případě se USA a Evropská unie neshodnou na všech oblastech. Naopak, máme jen velmi málo obchodních dohod, existuje riziko dvoustrannosti a existuje možnost, že USA nebudou pokračovat v kole jednání z Dohá. Proto bychom se měli těmi nejdůležitějšími otázkami zabývat a já doufám, že Transatlantická hospodářská rada přinese určité nové podněty, které mezinárodní obchod oživí.

 
  
MPphoto
 

  Jan Philipp Albrecht (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, chtěl bych se ještě jednou vrátit k jednomu aspektu transatlantické spolupráce v oblasti policejní činnosti a soudnictví v souvislosti se systémem SWIFT, který již byl zmíněn, tedy s přenosem bankovních údajů ze systému SWIFT do USA.

Věřím, že při projednávání této věci bychom měli mít na paměti, že Rada si sama udělila mandát k jednání se Spojenými státy americkými o přenosu údajů. Měli bychom Radě připomenout, aby tento mandát při svých jednáních s USA dodržovala. Mám velké obavy, že se Evropská rada ocitne pod tlakem, aby přijala požadavky USA a obešla evropské normy ochrany údajů.

Jsem přesvědčen, že to by vyslalo špatný signál, zejména vzhledem k tomu, že bude existovat řada oblastí, v nichž bude úroveň ochrany údajů v důsledku Lisabonské smlouvy v příštím roce sladěna v agenturách, jako je Europol a Eurojust atd. Věřím, že bychom vyslali správný signál, pokud by Rada a Komise dodržely normy ochrany údajů a stály za nimi tváří v tvář USA nebo trvaly na odkladu.

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI).(HU) V roce 1996 jsem v Bílé knize Evropské unie četl následující: v nadcházejících desetiletích se očekává urputný globální boj mezi Evropou, Spojenými státy americkými, Japonskem a nově se prosazujícími asijskými zeměmi. Naštěstí tato bitva neprobíhá se zbraněmi, ale hlavně v ekonomickém sektoru. Evropa v této bitvě musí obstát. Prezident Giscard d’Estaing, který byl předsedou Konventu, vůdcem vlády, která navrhla nepřijatou ústavu, řekl, že Evropa nesmí být rivalem Spojených států, ale jejich spolehlivým partnerem. To je klíčová otázka pro úspěch summitu EU a USA. Musíme usilovat o partnerství, ale úspěchu v důležitých věcech nemůžeme dosáhnout, pokud budeme chtít pouze to, aby nás Spojené státy americké považovaly za partnera a nevstoupíme do střetů jménem obyvatel Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, úřadující předsedkyně Rady.(SV) Paní předsedající, chtěla bych poděkovat všem váženým poslancům a poslankyním za jejich příspěvky k této rozpravě. Existuje vysoká míra shody na významu prohloubení naší spolupráce s americkou vládou a summitu, kterého se brzy zúčastníme. Jsem velice potěšena tím, že americká vláda projevuje takovou touhu po prohloubení a rozvoji našich vztahů. Myslím, že jsme svůj domácí úkol splnili a jsme velmi dobře připraveni učinit některé důležité kroky. S naším partnerem, USA, máme řadu společných problémů, a proto je vhodné hledat společná řešení.

Myslím, že budeme schopni dosáhnout pokroku ve věci klimatu, hospodářské krize a kola jednání z Dohá (a ještě jednou potvrdit, jak důležité je jeho dokončení) a že budeme schopni odstartovat mimořádně složité procesy v právní oblasti. Hospodářské partnerství je pro nás zvlášť důležité. Rovněž chápeme význam diskuse o důležitých regionálních otázkách – například o Afghánistánu, Pákistánu a Středním východě.

Směrem ke mně zaznělo několik konkrétních dotazů. Pokud jde o otázku víz, kterou zmínila paní Ludfordová, jak Rada, tak Komise dělají vše, co je možné, aby zajistily platnost bezvízového cestování pro všechny členské státy EU. Je politováníhodné, že dosud nebylo zavedeno, ale nadále usilovně pracujeme na tom, aby se tak stalo.

Pokud jde o tzv. Tobinovu daň, vím, že někteří poslanci v této sněmovně ji velice podporují. Řeknu to takto: Tobinova daň může fungovat, pokud bude celosvětová a pokud bude mít celosvětové kontrolní nástroje – jinak to bude prostě jen další protekcionistické opatření. V současné době neexistuje žádný základ pro mezinárodní celosvětovou dohodu o Tobinově dani, a proto předsednictví nebude tuto otázku prosazovat. To chci říci jasně.

Pokud jde o SWIFT, shodujeme se s USA na tom, že je důležité, abychom byli schopni si vyměňovat informace o finančních převodech. Je to cenné v boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Nyní potřebujeme novou dohodu, protože belgická společnost SWIFT se stěhuje do Evropy, obě strany však chtějí program zachovat v zájmu prevence financování terorismu.

Jako přechodnou fázi budeme muset nalézt dohodu, která bude moci platit po krátkou dobu, než bude v platnosti nová Lisabonská smlouva. Tuto otázkou zkoumali odborníci včetně francouzského soudce Jean-Louise Bruguyèra, kterého EU požádala o kontrolu protokolu TFTP. Bruguyère zjistil, že požadavky na právní jistotu a ochranu osobních údajů v současné dohodě jsou přiměřené. U trvalejší dohody, jakmile Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, bude případně možné, aby se jejího aktivního formulování účastnil i Evropský parlament.

Setkání, které se příští týden uskuteční, je velice důležité, nicméně je to jen setkání. Jsem přesvědčena, že můžeme dosáhnout pokroku, vyřešit některé problémy a zahájit některé důležité procesy v záležitostech, které máme společné a které musíme vyřešit v úzkém a strategickém partnerství s americkou vládou. Jsem velice potěšena silnou podporou v Evropském parlamentu pro snahy Rady a Komise. Samozřejmě vám podám zprávy o výsledcích, jakmile se příště sejdeme na plenárním zasedání v Bruselu.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. – Paní předsedající, především chci vyjádřit souhlas s Jamesem Ellesem ohledně většího strategického dialogu s velkým strategickým partnerem. To je náš cíl.

Jak jsem již řekla, jde o spolupráci v zájmu celosvětového oživení, finanční a ekonomické otázky tedy budou patřit k předním bodům našeho pořadu jednání. Byli jsme jednou z hnacích sil při aktivaci procesu summitu skupiny G20, který byl, jak víte, loni v listopadu povýšen na jednání na úrovni vedoucích představitelů na podnět předsedy Barrosa a prezidenta Sarkozyho, nejsme však jediní, kdo je k tomu potřeba.

Pittsburghský summit skupiny G20 byl i úspěchem při zajišťování platformy pro pružnou makroekonomickou koordinaci, protože se také snažíme nalézat strategie řešení pro postupné omezování naších příslušných politik bezprostředně reagujících na krizi.

MMF a Světová banka souhlasí s tím, že to bude vyžadovat od každé strany jiné přístupy v závislosti na příslušné hospodářské situaci. Vzhledem k aktuální globální ekonomické situaci budou vedoucí představitelé přirozeně jednat o možných cestách z krize, o způsobech podpory růstu a tvorby pracovních míst a zvláště důležitá bude otázka regulace finančních trhů.

Myslíme, že je nutné zajistit rychlé vybudování globálně koordinovaného systému „makroobezřetnostního“ dohledu založeného na úzké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a Radou pro finanční stabilitu.

Ve věci bankovnictví musíme na finanční centra důsledně uplatňovat závazky z Londýna a Pittsburghu k lepší kvalitě, k většímu počtu a větší přísnosti obezřetnostních pravidel. Musíme zintenzivnit svou práci ve snaze o efektivní celosvětové politiky sbližování v oblasti zvládání krize a systémově důležitých finančních institucí.

Rovněž bychom měli dosáhnout jednotného souboru vysoce kvalitních celosvětových účetních standardů pro finanční nástroje do konce roku 2010 a snad i úplného sblížení do června roku 2011.

Pokud jde o změnu klimatu, prvotní výměnu názorů na oblast změny klimatu s prezidentem Obamou jsme uskutečnili v Praze. Osobně jsem se jí zúčastnila a na Spojené státy americké jsme naléhali, aby v oblasti změny klimatu činily více, také však víme, že prezident Obama má v Kongresu a Senátu velice významný problém týkající se zdravotní péče. Proto si myslím, že na něj budeme muset vyvíjet ještě větší tlak, aby při svém zaneprázdnění vnitrostátními problémy zdvojnásobil úsilí o nalezení důrazných a závazných pokynů pro Kodaň.

Pokud jde o Transatlantickou hospodářskou radu, jedná se o velice důležitý nový mechanismus nebo mechanismus, který získal novou energii pro práci na všech záležitostech týkajících se volného trhu a překážek trhu. Chceme tyto překážky odstranit, a to je nejvyšší cíl Transatlantické hospodářské rady. Bylo to jasně řečeno v rámcové dohodě o Transatlantické hospodářské radě ze dne 30. dubna 2007. Samozřejmě jsem si vědoma různých námětů, které byly v poslední době předneseny – například dosažení jednotného transatlantického trhu do roku 2015 prostřednictvím odstranění stávajících překážek hospodářské integrace: tzv. Millán Monova zpráva. Nepochybně se musíme snažit o správnou rovnováhu mezi ambicemi a realismem, a právě proto pracujeme na střednědobých prioritních úkolech Transatlantické hospodářské rady.

Pokud jde o otázku překážek, již víme, že vy, Parlament, požadujete studii, a my vaši podporu pro studii vítáme. Byla by důležitá jako pomůcka při naší budoucí práci pro Transatlantickou hospodářskou radu. Studie dosud nebyla dokončena, ale probíhá a stále existuje řada technických problémů, které je třeba vyřešit, než bude studie plně připravena ke zveřejnění. Touto otázkou se bude zabývat paní komisařka Ashtonová a já jí budu jistě tlumočit zájem Parlamentu.

Dovolte mi také říci, protože to bylo zmíněno, že činnost rady pro energetiku se nebude překrývat s činností Transatlantické hospodářské rady. Jejich programy práce se budou navzájem doplňovat. Je jasné, že otázky bezpečnosti budou příslušet radě pro energetiku, zatímco otázky regulace budou příslušet Transatlantické hospodářské radě. Rada pro energetiku se soustředí na nové technologie a bezpečnost dodávek energie.

Velmi stručně k systému SWIFT a některým otázkám GLS, které byly zmíněny. Dohoda SWIFT je nutná, protože stanoví konkrétní bezpečnostní opatření týkající se údajů. To je jasné a dohoda o vzájemné právní pomoci se těchto věcí bude chtít také dotknout.

Mělo by být také známo, že tato dohoda o vzájemné právní pomoci je jádrem dohody o systému SWIFT a jakákoli žádost ze strany USA v tomto rámci vyžaduje souhlas soudního orgánu v Evropské unii, musíme na této věci tedy stále pracovat.

Pokud jde o systém ESTA, provedli jsme předběžné posouzení, které došlo k závěru, že na základě předběžného konečného předpisu se ESTA nerovná procesu podávání žádostí o schengenská víza, jak jej definují společné konzulární pokyny Evropské komise. Jakmile bude konečný předpis pro ESAT zveřejněn, vypracujeme samozřejmě konečné posouzení a toto posouzení se bude zabývat i otázkou poplatku ESTA, bude-li poplatek skutečně zaveden. Umíte si představit, že jej nechceme.

Poslední odpověď na téma terorismu. Při naší práci na summitu jednáme s USA o možnostech sblížení naší spolupráce v boji proti terorismu, zvláště s ohledem na plány na uzavření Guantánama.

Potřeba zajistit dodržování základních práv je naprosto nezbytná. V tomto ohledu bude pomocí i uzavření dohod o vzájemné právní pomoci. Proto budeme spolupracovat i v oblasti způsobů prevence radikalismu včetně zneužívání internetu.

Vidíte, že se jedná o obrovskou škálu témat. O politických otázkách jsme již hovořili, ale souhlasím s předsedou Rady v tom, že ačkoli se bude jednat o důležitý summit, bude to jen jedno setkání v délce několika hodin. Na jednom setkání nebude vyřešeno všechno, bude to však velmi dobrý nový začátek nebo nové zahájení spolupráce.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Obdržela jsem šest návrhů usnesení(1) podaných podle čl. 110 odst. 2.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý dne 22. října 2009.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně.(RO) Listopadový summit EU a USA posílí transatlantické partnerství a podpoří dialog mezi dvěma velkými mocnostmi. Vztahy mezi nimi musí být založeny na hodnotách a cílech, které sdílíme, a ještě užší spolupráce než kdy předtím je v našem společném zájmu a k našemu společnému prospěchu.

Evropská unie a Spojené státy americké se musí ujmout vedoucí úlohy v boji proti změně klimatu. V tomto ohledu byla přijata řada závazků v boji proti škodlivým účinkům globálního oteplování. Pokud jde o Evropu, spočívá jedno uskutečnitelné a praktické řešení v oblasti ochrany životního prostředí ve zprovoznění plavebního kanálu Rýn – Mohan – Dunaj, který zajišťuje přímé spojení mezi přístavy Rotterdam a Konstanca.

Využití možnosti vnitrozemské vodní plavby bude znamenat četné hospodářské přínosy a pomůže i snížit znečištění hlukem a omezit emise skleníkových plynů. Díky využití a propagaci tohoto kanálu bude přeprava zboží levnější, bezpečnější a z hlediska využití zdrojů energie účinnější.

Politiky ochrany životního prostředí lze doplnit opatřeními podporujícími transkontinentální mobilitu a mezinárodní spojení, což rovněž zajistí bezpečnost a ochranu pro evropské zboží a občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Protože Lisabonská smlouva zanedlouho vstoupí v platnost, bude mít rychlý pokrok transatlantických vztahů mezi dvěma největšími demokratickými a hospodářskými subjekty zvýšený význam. Evropská unie i USA jsou nadále klíčovými hráči v oblasti mezinárodního obchodu a zajištění stability. Evropský parlament byl hnací silou posilování transatlantické spolupráce a ve svých usneseních navrhl vytvoření transatlantického volného trhu i vybudování nových struktur pro užší politické a meziparlamentní vztahy. Transatlantická hospodářská rada dosud odváděla dobrou práci. Doufám, že v blízké budoucnosti budeme schopni vypracovat řešení, která překonají regulační překážky mezi EU a USA. Úloha zákonodárců v tomto vztahu bude důležitá. Poslanci Evropského parlamentu jsou ochotni a připraveni plně přispět k procesům v rámci Transatlantické hospodářské rady.

Měli bychom povzbudit Kongres USA, aby se v plné míře zavázal k obvyklému transatlantickému dialogu zákonodárců, a tedy i k aktivní účasti v Transatlantické hospodářské radě. Chtěl bych se dotázat Komise a Rady na způsob, jakým byla dodržena usnesení Evropského parlamentu, a současně povzbudit obě instituce k usilovné práci na dosažení transatlantického volného trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Vztahy mezi USA a Evropskou unií byly vždy silné. Právě americká pomoc umožnila otřesené Evropě obnovu a rozvoj v poválečných letech. Nyní svět opět stojí před krizí a více než kdy předtím je důležité, abychom tuto vazbu udrželi a společně se snažili o vyřešení problémů, které postihly světové hospodářství. Evropská unie a Spojené státy americké musí hrát v procesu obnovy strategickou úlohu. Celkově náš hrubý domácí produkt představuje více než polovinu světového HDP a naše dvoustranné obchodní partnerství, které je nejsilnější na světě, vytváří až 40 % světového obchodu. Je však třeba zajistit další rozvoj, máme-li s hospodářskou krizí bojovat efektivně. Transatlantická hospodářská rada si vytyčila cíl spočívající ve vybudování integrovaného transatlantického trhu do roku 2015. Tohoto cíle bude dosaženo snižováním překážek obchodu. Bude-li tento cíl splněn, obnoví se hospodářský růst a bude moci být zahájen proces obnovy. Riziko další snížené úvěruschopnosti nepominulo. Abychom se vyhnuli dalšímu hospodářskému kolapsu a nezaměstnanosti, musí EK zajistit zavedení koordinovaných hospodářských politik v obou oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Je nepochybné, že hospodářské vztahy mezi USA a EU je nutno udržovat. Nesmíme však za žádných okolností dovolit USA, aby z hospodářského hlediska monopolizovaly Evropu. Naopak, musíme se poučit z hospodářské krize, která má kořeny na finančních trzích v USA, nad nimiž nebyl vykonáván dostatečný dohled. Evropa si musí zachovat svou hospodářskou nezávislost a nalézt svou vlastní cestu z krize, zejména v situaci, kdy jsou nyní na burze cenných papírů v New Yorku vypláceny bonusy v hodnotě miliard dolarů. Proto žádám, aby se evropské postavení v Transatlantické hospodářské radě posílilo. Na summitu EU a USA v Praze v dubnu 2009 prezident Obama vyvíjel na Evropskou unii nátlak, aby v blízké budoucnosti nabídla Turecku plné členství, a tvrdil, že EU tak přispěje k lepšímu porozumění s islámským světem. Skutečnost, že USA podporuje svého strategického spojence v NATO (aby pak Turecko usnadnilo cestu Rasmussenovi, aby se stal generálním tajemníkem NATO), by neměla vést k urychlení jednání o plném členství. I přes americkou podporu se Turecko nestane vhodným kandidátem na přistoupení, protože nevykazuje žádné známky zmenšování obrovských kulturních, geografických, hospodářských a politických rozdílů. EU by měla vůči USA v této věci zaujmout jasné stanovisko.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE), písemně.(DE) Ve světle hospodářské krize a příprav na konferenci o klimatu v Kodani je důležité, abychom využili příležitosti zasedání Transatlantické hospodářské rady k dalšímu posílení vztahů mezi EU a USA. V oblasti životního prostředí musíme jednat zejména o nových druzích potravin. Významným tématem jsou i příležitosti a perspektivy v oblasti nanotechnologií. Rozhodně bychom měli vést otevřená jednání na téma genetického inženýrství a klonování zvířat. Evropa by se neměla bát jasně vysvětlit svému obchodnímu partnerovi obavy některých členských států. V oblasti chemických a toxických látek se musíme snažit o vysoké standardy ochrany a lepší koordinaci. Tím se nejen usnadní obchodní a hospodářské vztahy, ale zejména se také zaručí ochrana spotřebitelů v Evropě proti toxickým látkám v životním prostředí a ve výrobcích, které používají. Konstruktivní diskuse pomohou zajistit zachování zvláštních vztahů mezi EU a USA.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. (PL) Paní předsedající, dámy a pánové, je dobře, že usnesení o přípravě zasedání Transatlantické hospodářské rady a o summitu EU/USA (2. a 3. listopadu 2009) na straně 17 žádá, aby Spojené státy americké zacházely s občany Evropské unie rovnocenně a aby do bezvízového programu zahrnuly všechny členské státy EU.

Je nejvyšší čas, aby žádosti Parlamentu, snaha Komise a úsilí vízově diskriminovaných členských států přinesly výsledky. Jinak bude nutné přijmout radikální opatření a zavést povinná víza pro americké občany. Je čas konečně ukončit toto jednostranné privilegium Spojených států. Evropský parlament nesmí tolerovat americkou diskriminaci evropských občanů na základě jejich státní příslušnosti. Postoj Parlamentu v této věci je ještě významnější z toho důvodu, že ne všechny vlády členských států chápou nutnost uplatnění zásady vízové reciprocity. Jednou z nich je vláda Polské republiky. Postoj občanů je zcela odlišný. Více než 61 % Poláků je pro zavedení vstupních víz pro občany Spojených států amerických. V hlasování na internetu dosáhl počet respondentů, kteří se pro takové opatření vyslovili, dokonce 96 %.

Věřím, že nadcházející summit EU/USA bude bodem zvratu, přinejmenším z hlediska vízové politiky, a že v novém roce, v roce 2010, budou moci občané všech členských států Evropské unie cestovat bez problémů. Jinými slovy, doufám, že se budou těšit stejné svobodě, jako všichni američtí občané, kteří mohou cestovat do kterékoli země EU dle svého výběru.

 
  

(1) See Minutes

Právní upozornění - Ochrana soukromí