Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Čtvrtek, 22. října 2009 - ŠtrasburkVydání Úř. věst.
 PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)
OTÁZKY RADĚ (Zodpovědnost za tyto odpovědi nese výhradně úřadující předsednictví Rady Evropské unie)
OTÁZKY POKLÁDANÉ KOMISI

OTÁZKY RADĚ (Zodpovědnost za tyto odpovědi nese výhradně úřadující předsednictví Rady Evropské unie)
Otázka č. 10, kterou pokládá Liam Aylward (H-0331/09)
 Předmět: Finanční výhled EU na období 2014 - 2021
 

Může Rada nastínit svůj pravděpodobný harmonogram pro ukončení jednání o příštím finančním výhledu EU na období 2014 – 2021?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla sdělena ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na říjnovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Vzhledem k tomu, že současný finanční rámec se týká období od roku 2007 do roku 2013, se tyto tři instituce v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 dohodly na tom, že Komise předloží návrhy nového finančního rámce „před 1. červencem roku 2011“.

Přesný časový rámec pro jednání v Radě je proto částečně závislý na tom, kdy přesně Komise předloží svůj návrh a také na tom, jak bude předsednictví v té době chtít organizovat práci Rady.

Je samozřejmě jasné, že jakmile Komise podá návrh, Rada ho přezkoumá s cílem přijmout jej v dostatečném předstihu před uplynutím doby platnosti současného finančního rámce.

Současná interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 a finanční rámec na období 2007-2013 zůstanou v platnosti do té doby, dokud nebudou změněny nebo nahrazeny novým právním aktem nebo nástrojem.

 

Otázka č. 11, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0335/09)
 Předmět: Předseda Evropské rady
 

V případě, že bude přijata Lisabonská smlouva, bude mít Evropská rada v říjnu příležitost zabývat se nominacemi na nově vytvořenou funkci předsedy Evropské rady.

Nový předseda Rady bude mít velice významný úkol zastupovat Radu na světové scéně. Je proto nanejvýš důležité, aby jednotlivé nominace byly důkladně posouzeny.

Jaké postupy přijme Rada pro volbu předsedy Evropské rady a jak švédské předsednictví zajistí, aby průběh výběru byl spravedlivý a demokratický a aby vítězný kandidát reprezentoval zásady a hodnoty občanů Evropské unie?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla sdělena ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na říjnovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Podle Lisabonské smlouvy bude budoucí předseda Evropské rady zastávat důležitou úlohu na světové scéně, jak zdůrazňuje vážený pan poslanec, ale i z obecnějšího hlediska při podpoře činností Evropské rady a zajištění její přípravy a kontinuity.

Prozatím není určeno datum vstupu nové smlouvy v platnost ani časový plán jmenování budoucího předsedy Evropské rady. Smlouva byla přijata 26 členskými státy, ale stále ještě podléhá ratifikaci v České republice.

Předseda Evropské rady se ve vhodnou chvíli a s ohledem na hlavy států a předsedy vlád obrátí na všechny své spolupracovníky, aby se dohodli na osobě, která nejlépe vyhovuje této pracovní pozici. Podle Lisabonské smlouvy je volba předsedy výhradní záležitostí Evropské rady a bude provedena kvalifikovanou většinou v Radě. Předseda je volen na období dva a půl roku a může být zvolen dvakrát po sobě.

 

Otázka č. 12, kterou pokládá Brian Crowley (H-0337/09)
 Předmět: Společnost EU a přínos nových technologií
 

Může Rada uvést, jaké programy provádí, aby všechny složky evropské společnosti měly prospěch z využívání nových a vyvíjejících se technologií, a to zejména v tomto ekonomicky velmi složitém období?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla sdělena ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na říjnovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Rada sdílí názor váženého pana poslance, že je nutné zajistit, aby všechna odvětví evropské společnosti měla prospěch z využívání nových a vyvíjejících se technologií. To bude pro Evropu nezbytné, aby byla schopna reagovat na naše společné dlouhodobé výzvy, jako je globalizace, změna klimatu a stárnutí populace. V krátkodobém horizontu je také nutné připravit cestu pro udržitelnou obnovu našich ekonomik.

Řada programů a aktivit organizovaných Evropským společenstvím v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací pomáhá zajistit, aby nové a rozvíjející se technologie byly přínosem pro všechna odvětví evropské společnosti:

- Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace přijatý pro období 2007 až 2013 má obecný cíl posilovat vědecké a technologické základy průmyslu ve Společenství. Nedílnou součástí rámcového programu je předávání znalostí, které zajišťuje, že výsledky výzkumu a technologie jsou ve společnosti využívány. Tento program se rovněž snaží vytvořit stabilnější základy pro Evropský výzkumný prostor (ERA) tím, že zajišťuje atraktivní podmínky a výkonné a účinné řízení výzkumu a investice do výzkumu a technologického rozvoje, což kladně přispívá k sociálnímu, kulturnímu a ekonomickému rozvoji všech členských států. Budoucí rámcové programy by se měly více zabývat zásadními společenskými výzvami. Závěry Rady nastiňující způsob provedení, za současného intenzivního zapojení všech zúčastněných stran, se předkládají během švédského předsednictví.

- Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) přijatý pro období 2007 až 2013 se zaměřuje na malé a střední podniky a podporuje inovační činnosti, včetně ekologické inovace a poskytování lepšího přístupu k financování a podpůrným službám. Projekt napomáhá zavádění a používání informačních technologií a současně podporuje větší využití energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost.

Kromě výše uvedených programů je cílem Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), zřízeného nařízením Evropského parlamentu (EIT) a Rady v březnu roku 2008, přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posílením inovačních schopností členských států a Společenství. Tato instituce vychází z koncepce trojúhelníku znalostí, kde vzájemná interakce mezi vysokoškolským vzděláním, výzkumem a inovacemi podporuje lepší využívání evropských investic do vzdělání. Podpora trojúhelníku znalostí je jednou z priorit švédského předsednictví.

Všechny tyto programy jsou v současnosti prováděny Komisí; co se týče aktivit, těší se EIT vysoké míře nezávislosti.

Kromě těchto programů a činností Evropského společenství se Rada zabývá určováním iniciativ pro společné plánování v oblasti výzkumu v Evropě prostřednictvím dobrovolné koordinace národních programů členských států. Cílem je řešení hlavních globálních a společenských problémů za účelem posílení schopnosti Evropy přeměnit výsledky výzkumu na hmatatelné výhody pro společnost i pro celkovou konkurenceschopnost jejího hospodářství.

V oblasti inovační politiky bude „iniciativa rozhodujících trhů“, která byla zahájena sdělením Komise na základě výzvy ze strany Rady, zaměřena na podporu trhů inovativních služeb a produktů v oblastech jako je elektronické zdraví (e-health). Jejím cílem je pomoci získat praktické výhody z výzkumu a vývoje nových technologií pro celou společnost.

V prosinci 2008 Rada přijala „Vize 2020“, ve kterých prohlásila, že do roku 2020 budou všechny zúčastněné subjekty v  Evropském výzkumném prostoru plně využívat  „páté svobody“:  volného pohybu výzkumných pracovníků, znalostí a technologie. Nový systém řízení, který zahrnuje soudržnější strategii, by měl být schválen během švédského předsednictví.

Strategie i2010 sbližuje všechny politiky, iniciativy a opatření Evropské unie, jejichž cílem je podpora rozvoje a používání digitálních technologií v každodenním pracovním a soukromém životě. Strategie i2010 zahrnuje různá opatření, jako je regulace, financování výzkumu a pilotních projektů, propagace činností a partnerství se zúčastněnými subjekty. V reakci na výzvy, které představuje pokračující růst a ekologicky efektivní rozvoj, Rada v současnosti podporuje úsilí namířené k obnoveni agendy evropské politiky pro informační a komunikační technologie.

Na závěr bych chtěl připomenout, že Plán evropské hospodářské obnovy, který přijala Evropská rada v prosinci 2008, zahrnuje opatření v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, jako je rozvoj širokopásmového připojení k internetu v oblastech se špatnou obslužností. Evropská rada se dohodla na dosažení 100% vysokorychlostního pokrytí v EU do roku 2013. Členské státy EU podpořily návrhy Evropské komise z ledna 2009 na vyčlenění 1 bilionu EUR za účelem podpory připojení venkovských oblastí k internetu, vytvoření nových pracovních míst a podpory dalšího rozvoje podnikání.

 

Otázka č. 13, kterou pokládá Cope Gallagher (H-0339/09)
 Předmět: Přistoupení Islandu k EU
 

Může Rada podat informaci o současném stavu jednání o přistoupení Islandu k Evropské unii?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla sdělena ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na říjnovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Žádost Islandu o členství v Evropské unii byla oficiálně předložena dne 16. července 2009 předsedovi Evropské rady, švédskému ministerskému předsedovi Frederiku Reinfeldtovi a také předsedovi Rady ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy Carlu Bildtovi a a neprodleně předána členům Rady. Švédské předsednictví žádost Islandu o členství vítá.

Rada na svém zasedání dne 27. července 2009, na němž připomněla obnovený konsensus v otázce rozšíření vyjádřený v závěrech Rady ze dne 14. a 15. prosince 2006, a zejména zásadu, že každá kandidátská země je posuzována odděleně, rozhodla o provedení postupu stanoveného v článku 49 Smlouvy o Evropské unii. Komise byla tedy vyzvána, aby Radě předložila k této žádosti své stanovisko.

Rada přezkoumá toto stanovisko, jakmile bude poskytnuto.

 

Otázka č. 14, kterou pokládá Jim Higgins (H-0341/09)
 Předmět: Otevření námořních cest v Izraeli
 

Je Rada připravena požadovat, aby izraelské úřady povolily otevření námořních cest s cílem usnadnit nezbytné zásobování palestinských obyvatel Gazy, a je Rada spokojena s tím, že izraelské úřady dodržují podmínky evropsko-středomořských dohod?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla sdělena ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na říjnovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Rada několikrát připomněla naléhavost trvalého řešení krize v Gaze prostřednictvím úplného provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1860. Co se týče konkrétních otázek přístupu, mohu potvrdit, že EU pravidelně vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému otevření hraničních přechodů pro pohyb humanitární pomoci, zboží i osob do pásma Gazy i opačným směrem, bez něhož nebudou možné plynulé dodávky humanitární pomoci, obnova ani hospodářské oživení, a to na základě plného provádění Dohody o pohybu a přístupu z roku 2005.

Evropsko-středomořská dohoda s Izraelem poskytuje rámec pro politický dialog, který umožní rozvoj úzkých vztahů mezi stranami. Politický dialog a spolupráce mohou pomoci rozvinout lepší vzájemné porozumění a poskytnout nám příležitost ke vznesení všech důležitých otázek týkajících se izraelských orgánů na různých úrovních.

Rád bych také dodal, že Rada trvá na svém názoru, že politický proces na základě předchozích závazků stran představuje jedinou cestu k úspěšnému vyjednání dvoustátního řešení dohodou obou stran, které povede k svrchovanému, demokratickému, celistvému a životaschopnému palestinskému státu, žijícímu v míru a bezpečí vedle Státu Izrael.

 

Otázka č. 15, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0346/09)
 Předmět: Elektronický dozor v EU
 

Ve 24 státech EU zapsalo v rámci průzkumu většího rozsahu své osobní údaje během jednoho týdne – od 31. srpna do 6. září 2009 – celkem 1 041 821 osob, které vstoupily na území Řecka nebo ho opustily. Celkový počet osob, které uvedly své údaje, jež byly elektronicky zaznamenány na úrovni EU, činil 12 907 581. Tento průzkum se konal v souladu s dokumentem EU č. 10410/09 Strategického výboru pro přistěhovalectví a jeho cílem bylo shromáždit údaje všech osob, které vstoupily na území EU nebo ho opustily. Uplatněním institucionálního rámce EU, který schválila vláda stran Nea Dimokratia a Pasok, Řecko pohotově provedlo opatření na shromažďování údajů, a získala tak pátý největší počet zaznamenaných lidí.

Jaký je názor Rady na průzkum tohoto druhu, který je součástí plánů vybudovat „pevnost Evropu“ a vytvořit obrovský systém elektronických hraničních kontrol a dohledu nad všemi cestujícími, což by vedlo k drastickému omezení základních demokratických práv a svobod?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla sdělena ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na říjnovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Rada chce upozornit váženého pana poslance na skutečnost, že sběr údajů uskutečněný ve dnech 31. prosince až 6. září 2009 byl omezen na registraci počtu vstupů a výstupů různých kategorií cestujících na různých vnějších hranicích. Registrace osobních údajů nebyla prováděna.

Cílem průzkumu byl sběr srovnatelných údajů o vstupech a výstupech různých kategorií cestujících na různých typech vnějších hranic vzhledem ke skutečnosti, že tyto údaje nejsou v současnosti ve všech členských státech k dispozici. Tyto údaje by byly užitečné při přípravných pracích v Komisi. Cílem by bylo předložit legislativní návrh na vytvoření systému elektronického zaznamenávání vstupů a výstupů na začátku roku 2010. Účelem tohoto systému bude, pokud bude předložen, snadnější odhalování osob překračujících povolenou délku pobytu a identifikace osob bez dokumentů.

Myšlenku vytvoření takového systému navrhla Komise ve svém sdělení s názvem „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“ z února 2008.

V „závěrech týkajících se ochrany vnějších hranic členských států Evropské unie“ z června 2008 Rada zdůraznila, že je třeba využít dostupné technologie k lepší ochraně vnějších hranic a řízení nedovoleného přistěhovalectví. Rada proto vyzvala Komisi, aby předložila, pokud to uzná za vhodné, návrhy vstupu/výstupu a systém registrace cestujících, kteří jsou příslušníky třetích zemí, do začátku roku 2010.

Při průzkumu takového návrhu Rada vezme v úvahu usnesení přijaté Evropským parlamentem v březnu 2009, které se týká „dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii a podobných zkušeností ve třetích zemích“. Zmíněné závěry zdůrazňují potřebu nových systémů, které by byly zcela v souladu s právními předpisy Společenství, obecnými zásadami ochrany údajů, lidskými právy, mezinárodní ochranou a proporcionalitou a zároveň by zohledňovaly posouzení nákladů a přínosů a přidanou hodnotu technologie.

Mohu ujistit váženého pana poslance, že účelem systému vstupu a výstupu není zamezit lidem cestovat do Evropské unie či vytvořit „pevnost Evropu“, ale získat lepší představu o tom, kdo se zde zdržuje. Pokud se jedná o rovnováhu mezi bezpečností a integritou, je to něco, co švédské předsednictví, a věřím, že i ostatní státy, velmi pečlivě sledují a až Komise předloží svůj návrh, budeme v této činnosti pokračovat.

 

Otázka č. 16, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-0350/09)
 Předmět: Postoj Rady ke zprávě o válce mezi Ruskem a Gruzií
 

Dne 30. září 2009 vydala nezávislá vyšetřovací mise pro Gruzii, jež byla zřízena EU, zprávu o vypuknutí války mezi Ruskem a Gruzií v srpnu 2008. Pokud jde o to, kdo je odpovědný za vojenské akce a stovky ztracených životů, vykládají obě znepřátelené strany zprávu odlišně. Zpráva je nicméně poměrně jednoznačná, pokud jde o provokace před válkou ze strany Ruska, a vyjadřuje stanovisko, že několikaleté vydávání pasů gruzínským občanům v Jižní Osetii a Abcházii bylo nezákonné.

Jaký je současný postoj Rady k této zprávě a k závěrům, které z ní vyplývají? Jaký vliv má zpráva na změnu politické situace v uvedené oblasti? Uznává Rada nyní, že je třeba se tomuto regionu aktivněji věnovat, a zabránit tak dalšímu vystupňování konfliktu? Jak hodlá Rada na zmíněnou zprávu a její závěry reagovat?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na lednovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Rada vyjádřila své uznání velvyslankyni Heidi Tagliaviniové a všem členům nezávislé mezinárodní zjišťovací mise ke konfliktu v Gruzii (IIFFMCG) za práci vykonanou při provádění tak těžkého úkolu. Nicméně bych rád zdůraznil, že se jedná o nezávislou zprávu. EU podpořila úmysl vyšetřování, pověřila zjišťovací misi a poskytla jí finanční podporu, avšak žádným způsobem nezasahovala do vyšetřování ani do jeho závěrů. EU uvítala předložení zprávy. EU doufá, že závěry mohou přispět k lepšímu porozumění příčinám a průběhu konfliktu v srpnu roku 2008 a v širším kontextu také sloužit jako základ pro budoucí mezinárodní úsilí na poli preventivní diplomacie.

Rada se domnívá, že mírové a trvalé řešení konfliktu v Gruzii musí být založené na plném dodržování principů nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti, jak je uznává mezinárodní právo, včetně Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a rezolucí Rady bezpečnosti OSN a k dosažení toho cíle se zavazujeme.

V tomto smyslu zůstává Rada plně vázána ženevskými mezinárodními rozhovory. Navzdory stávajícím potížím a rozdílům mezi účastníky považuje Rada pokračování ženevských rozhovorů za velmi důležité, protože jsou jedinou veřejnou diskusí se zastoupením všech stran a tři hlavní mezinárodní organizace - EU, OBSE a OSN - spolu úzce spolupracují při podpoře bezpečnosti a stability v oblasti. Další kolo konzultací očekáváme dne 11. listopadu.

Rád bych také zdůraznil, že EU bude nadále pokračovat v aktivním zapojení v Gruzii. Tento závazek je zřejmý v několika ohledech. Především prostřednictvím stálé místní přítomnosti pozorovatelské mise EU (EUMM v Gruzii), která je poté, co musely být mise OBSE a OSN zastaveny, jedinou mezinárodní misí v zemi a jejímž cílem je provedení dosud neuskutečněných dohod o příměří ze dne 12. srpna a 8. září 2008, přispívat ke stabilizaci a normalizaci situace v oblastech postižených válkou a dohlížet na dodržování lidských práv a právního řádu. Mandát EUMM byl prodloužen do září roku 2010.

V tomto smyslu, jak již vážená poslankyně ví, hrála EU (společně s OSN a OBSE), prostřednictvím zvláštního představitele EU pro krizi v Gruzii, hlavní roli, jako spolupředsedající ženevským mezinárodním rozhovorům – jediného mezinárodního fóra s účastí všech stran.

EU rovněž slíbila zvýšenou finanční pomoc v rámci mezinárodní dárcovské konference konané dne 22. října 2008, zaměřenou na poválečnou obnovu, podporu vnitřně vysídlených osob a hospodářskou stabilitu.

Prostřednictvím finanční pomoci a činnosti zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz EU dále poskytuje trvalou podporu Gruzii během jejích vnitřních reforem, zaměřených na posílení demokratických institucí a právního řádu, jakož i na podporu mezilidských kontaktů a dialog občanské společnosti.

Nakonec se závazek EU odráží v plánu a nabídce rozvoje těsnějších vztahů s Gruzií i s ostatními zeměmi Jižního Kavkazu v rámci východního partnerství.

 

Otázka č. 17, kterou pokládá Jacek Włosowicz (H-0352/09)
 Předmět: Nedotknutelnost a posilování pluralistických demokracií
 

Nedotknutelnost a posilování pluralistických demokracií jsou jedním z důležitých principů evropských zemí. Jaké kroky navrhuje Rada, aby zabránila aktivitám skupin podobných Chalistanu, které usilují o rozdělení liberálního a demokratického státu, jakým je Indie?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na lednovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Evropská unie aktivně prosazuje hodnoty sloužící k podpoře míru a demokracie. Patří k nim základní hodnoty, jako jsou lidská práva a právní řád, svoboda, solidarita a úcta k odlišnosti.

Indie je jednou z největších a nejvíce pluralistických společností na světě. Všechna velká náboženství, včetně buddhismu, křesťanství, hinduismu, islámu a sikhismu, mají v Indii mnoho stoupenců. EU oceňuje skutečnost, že indická ústava zajišťuje individuální i skupinová práva v ústavním rámci.

Evropská unie rozhodně nesouhlasí s použitím síly při pokusu o oslabení stávajících demokratických institucí států, jakým je například Indie. Rada proto v roce 2005 souhlasila se zařazením Chálistánských sil (KZF) na seznam určitých osob a skupin podléhajících zvláštním omezujícím opatřením s ohledem na boj proti terorismu. Když byl tento seznam v červnu roku 2009 přezkoumáván, rozhodla Rada ponechat KZF na tomto seznamu.

 

Otázka č. 18, kterou pokládá Tadeusz Cymański (H-0354/09)
 Předmět: Připojení území provincie Balúčistán k Pákistánu
 

Je si Rada vědoma toho, že připojení provincie Balúčistán k Pákistánu se uskutečnilo s použitím síly a manipulace? Pokud ano, domnívá se Rada, že evropské země musí plně podpořit úsilí balúčistánského lidu o samosprávu a sebeurčení?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na lednovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Otázka sebeurčení balúčistánského lidu nebyla v Radě projednávána. Rada proto ke konkrétnímu tématu, na které se vážený poslanec ve své otázce ptá, nezaujímá žádné stanovisko.

 

Otázka č. 20, kterou pokládá Hans-Peter Martin (H-0359/09)
 Předmět: Internetové stránky Rady
 

Podle informací generálního tajemníka Rady ze dne 22. 12. 2005, které se týkají otevřenosti a transparentnosti činnosti Rady, má každý občan za podmínek uvedených v příslušných platných předpisech přístup k dokumentům Rady. Veřejný rejstřík dokumentů Rady je přístupný na internetových stránkách Rady (http://register.consilium.eu.int).

Proč ale neexistuje na internetových stránkách Rady (http://www.consilium.europa.eu) žádný odkaz na tento rejstřík?

Proč rejstřík (http://register.consilium.eu.int) a internetové stránky Rady nesplňují v současnosti již běžné mezinárodní standardy týkající se přehlednosti, jasnosti a jednoduchosti?

Co hodlá Rada učinit, aby zjednala nápravu?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu ani členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na lednovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2009.

Ve skutečnosti má internetová stránka Rady odkaz na veřejný rejstřík. Odkaz je snadno dosažitelný kliknutím na záložku označenou „Přístup k dokumentům Rady Veřejný rejstřík“, která je umístěna přímo na domovské stránce Rady. K usnadnění přístupu do rejstříku je tento odkaz dostupný ve všech 23 úředních jazycích Evropské unie.

Veřejný rejstřík byl zřízen v roce 1999 jako prostředek pro přístup široké veřejnosti k dokumentům Rady, čímž zvýšil transparentnost práce Rady. Od té doby se dramaticky rozrostl a nyní obsahuje více než milion dokumentů, z čehož téměř tři čtvrtiny jsou přístupné v plném rozsahu. Rejstřík měl v loňském roce téměř 900 000 návštěvníků, což je další známka ocenění uživateli, kterým tento nástroj umožňuje jednoduchý přístup k dokumentům Rady.

Rád bych upozornil váženého poslance na to, že informační leták, na který poukazuje, je zastaralý a již neodpovídá současné situaci. V lednu roku 2009 byl nahrazen novým letákem „Jak získat informace o činnosti Rady EU“, který je dostupný ke stažení ve všech jazycích EU na internetové stránce Rady.

Rejstřík Rady je skutečně pravidelně aktualizován, aby vyhovoval zvyšujícím se požadavkům veřejnosti na informace. Uživatelsky přívětivý přístup k rejstříku prostřednictvím internetu a ohled na zásadu mnohojazyčnosti vede nejen k neustálému zvyšování počtu nahlédnutí a žádostí o dokumenty, ale též k širšímu profesnímu a zeměpisnému rozšíření uživatelů internetu, kteří využívají služeb tohoto nástroje.

Jistě je vždycky prostor pro zlepšení a Rada pracuje na modernizaci své internetové stránky. První fáze, změna stylu, právě probíhá. Odkazy na veřejný rejstřík zůstanou v každém případě na domovské stránce zachovány.

 

OTÁZKY POKLÁDANÉ KOMISI
Otázka č. 33, kterou pokládá Marian Harkin (H-0306/09)
 Předmět: Lepší přístup k finančním prostředkům
 

S přihlédnutím k pozitivním opatřením, jež zavedly Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) s cílem zajistit malým a středním podnikům (MSP) přístup k velmi potřebným finančním prostředkům (garanční mechanismus pro MSP, mechanismus pro inovativní MSP a MSP s vysokým růstem a úvěry pro MSP poskytované EIB), a vzhledem k nedávnému průzkumu provedenému v Irsku, z nějž vyplynulo, že přístup k finančním prostředkům poskytovaným finančními institucemi spravujícími úvěry EIB byl od ledna 2009 odepřen více než 54 % MSP v Irsku, jaká konkrétní opatření Komise přijímá ve snaze zajistit, aby finanční instituce spravující tyto finanční prostředky poskytovaly přístup k nim malým a středním podnikům? Jaké mechanismy Evropská komise zavedla, aby bylo možno sledovat účinnost, dopad a adicionalitu těchto úvěrů pro MSP?

 
  
 

Komise uplatňuje v rámci členských států a dalších zúčastněných zemí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP).

Jeden ze dvou mechanismů dostupných na základě tohoto programu, mechanismus pro rychle rostoucí a inovační malé a střední podniky, vedl od zahájení programu k uzavření jedné dohody s irskou společností rizikového kapitálu na celkovou investici ze strany EU ve výši 15 milionů EUR. Na základě záručního mechanismu pro malé a střední podniky byla také dosud podepsána jedna smlouva s irským finančním zprostředkovatelem, First Step Ltd., poskytovatelem mikrofinancování, zaručujícím úvěry do maximální výše 3 milionů EUR za účelem obchodního rozvoje.

Zprávy o provádění, které případným finančním zprostředkovatelům podávají informace týkající se způsobu, jak žádat o účast na programu, byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 26. září 2007 a ze dne 14. prosince 2007. Všechny žádosti podané v souladu s těmito informacemi byly prozkoumány Evropským investičním fondem (EIF) zastupujícím Komisi.

Záruky a investice plynoucí z těchto projektů jsou poskytovány za předpokladu, že účelem takového financování jsou úvěry a investice v cílových odvětvích stanovených právním základem CIP.

Komise používá pro monitorování účinnosti, dopadu a adicionality projektů mechanismy požadované finančním nařízením a právním základem CIP:

účinnost projektů je sledována prostřednictvím čtvrtletních zpráv vyhotovovaných finančními zprostředkovateli a prostřednictvím externích vyhodnocení;

dopad mimo jiné sledují statistiky týkající se počtu podporovaných společností, částek uskutečněných investic a počtu pracovních míst v malých podnicích, které těží ze záruk nebo investic EU;

pro dosažení adicionality Komise mimo jiné podporuje zprostředkovatele, aby výrazným způsobem navyšovali objemy půjček a investovali do rizikového kapitálu.

Vedle financování poskytovaného Komisí na základě CIP poskytuje Evropská investiční banka (EIB) malým a středním podnikům úvěry, jejichž účelem je podpora investic formou střednědobého a dlouhodobého financování. Tuto podporu poskytují místní bankovní zprostředkovatelé, kteří poskytují půjčky malým a středním podnikům v souladu se svými konkrétními úvěrovými politikami.

Komise nezasahuje do záležitostí mezi EIB a bankovními zprostředkovateli. EIB aktivně sleduje, jak jsou malým a středním podnikům přidělovány finanční prostředky čerpané jejími irskými zprostředkovateli (z celkových 350 milionů EUR poskytovaných EIB již bylo vyčerpáno 125 milionů EUR a dalších 50 milionů EUR bude čerpáno v krátké době). Na základě dohody EIB s bankovními zprostředkovateli mají banky termín, do kterého musí přidělit finanční prostředky malým a středním podnikům. Banky informovaly EIB, že přidělování financí pokračuje poměrně pomalu vzhledem k nižší poptávce po střednědobých a dlouhodobých investičních úvěrech ze strany irských malých a středních podniků.

Podle EIB je pokračování podpory malých a středních podniků ze strany irských bank nadále jednou z jejich hlavních priorit, přestože tyto podniky mají za stávajících okolností větší potíže při získávání úvěrů. Zvláště pak zprostředkovatelé EIB neočekávali, že budou odmítat velkou část vhodných malých a středních podniků a příslušné žádosti o financování jejich střednědobých a dlouhodobých investic. Zaměstnanci EIB se v brzké době setkají se zástupci irských bank, aby prošetřili, zda existují nepředvídané překážky v distribuování finančních prostředku EIB, a pracovali na urychlení přidělování peněžních prostředků obchodním partnerům z řad malých a středních podniků.

 

Otázka č. 34, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0307/09)
 Předmět: Praní špinavých peněz v evropském fotbale
 

Jaké informace má Komise o praní špinavých peněz při obchodování v oblasti evropského fotbalu? Jaká opatření Komise navrhuje k postihování tohoto jevu?

 
  
 

Komise v Bílé knize o sportu zveřejněné v červenci 2007(1) poznamenává, že korupce, praní špinavých peněz a další formy finanční kriminality mohou negativně ovlivnit sport na místní, národní i mezinárodní úrovni. Bílá kniha obsahuje akční plán s názvem „Pierre de Coubertin“, který prostřednictvím akcí 44 a 45 předkládá návrhy na potírání mezinárodní korupce na evropské úrovni a na sledování provádění právních předpisů EU v otázce praní špinavých peněz v oblasti sportu.

Komise nemá přímé důkazy o praní špinavých peněz v evropském fotbalu. Finanční akční výbor (FATF), mezinárodní orgán stanovující globální normy týkající se prevence a boje proti praní špinavých peněz, zveřejnil v červenci 2009 zprávu o praní špinavých peněz v odvětví fotbalu. Zpráva zkoumá toto odvětví z hospodářského a sociálního hlediska a předkládá příklady oblastí, které by mohly být zneužity těmi, kteří chtějí do fotbalu investovat nelegální peněžní prostředky. Citlivými oblastmi je vlastnictví fotbalových klubů; transfery hráčů a vlastnictví hráčů; sázkařské aktivity, práva v oblasti image, otázky spojené se sponzorstvím a reklamou. Zpráva nicméně nepodává závěry v otázce praní špinavých peněz v evropském fotbalu .

Mimoto a také jako součást provádění akčního plánu s názvem „Pierre de Coubertin“ Komise již zahájila nebo připravuje řadu studií týkajících se otázek, kterým se věnuje zpráva FATF. Do konce roku 2009 bude dokončena studie o agentech v oblasti sportu (akce 41). Studie se zabývá problémy plynoucími z činností sportovních agentů v Evropě. Jiná studie týkající se překážek vnitřního trhu pro financování sportu bude vypracována v roce 2010 (akce 37). Bude se mimo jiné zabývat otázkou sportovního sázení.

Závěrem by mělo být zdůrazněno, že Komise nemá pravomoci vyšetřovat stížnosti týkající se praní špinavých peněz či jiné trestné činnosti, pokud se netýkají ochrany finančních zájmů Společenství a nespadají do pravomocí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

 
 

(1) KOM(2007) 391.

 

Otázka č. 35, kterou pokládá Athanasios Plevris (H-0308/09)
 Předmět: Příliv přistěhovalců v Evropě
 

Má Komise v úmyslu poskytnout hospodářskou podporu oblastem členských států, které jsou dotčeny hromadným přílivem ilegálních přistěhovalců (např. centrum Atén), a jaký má EU v krátkodobém a dlouhodobém horizontu plán pro vypořádání se s přílivem přistěhovalců do Evropy? Existuje zejména plán, který by přinutil státy, z nichž přistěhovalci přicházejí, ale také ty země, které přistěhovalcům umožňují tranzit (např. Turecko), k tomu, aby přistěhovalce přijímaly zpět? Má Komise v úmyslu zajistit spravedlivé rozložení ilegálních přistěhovalců v členských státech úměrně k počtu obyvatel tak, aby nebyly zatíženy pouze země Středomoří?

 
  
 

Evropská unie poskytuje členským státům finanční pomoc v oblasti migrace prostřednictvím čtyř fondů vytvořených v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních toků. Jedná se o Evropský fond pro integraci občanů třetích zemí, Evropský fond pro uprchlíky, Evropský fond pro vnější hranice a Evropský fond pro navrácení státních příslušníků třetích zemí do země původu. Zejména poslední dva fondy pomáhají členským státům předcházet důsledkům neregulérní migrace a řešit je. Tyto fondy jsou řízeny decentralizovaným způsobem vnitrostátními orgány každého členského státu.

Mimoto Evropská komise již poskytuje technickou a finanční podporu pro rozvoj dialogu a v některých případech organizuje jednání s třetími zeměmi původu a tranzitními zeměmi, aby tak podnítila jejich možnosti vypořádat se s neregulérní migrací v souladu s mezinárodními standardy a usnadnila jejich spolupráci v této oblasti s Evropskou unií.

Co se týká spolupráce se třetími tranzitními zeměmi, mělo by být zdůrazněno, že Komise jménem Evropského společenství vyjednává s Tureckem dohodu o zpětném přebírání osob, která by měla také obsahovat ustanovení týkající se zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí. Navíc Komise, která již financuje projekty v Turecku za přibližně 90 milionů EUR na podporu propojení jeho právních nařízení a postupů státní správy s normami Evropské unie v oblasti ostrahy hranic, prevence a dohledu nad neregulérní migrací a azylu, naléhá na turecké orgány, aby dále zlepšovaly svou spolupráci s Evropskou unií ve všech těchto oblastech.

V této souvislosti a s cílem bezprostředně navázat na jednání Evropské rady z června 2009 navštívila delegace vyšších úředníků Komise ve dnech 16. a 17. září 2009 Ankaru, aby s tureckými orgány projednala možnosti pokračování formálních jednání o dohodě o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Evropským společenstvím a aby projednala způsoby a prostředky zvýšení jejich účasti na prevenci neregulérní migrace a dohledu nad různorodými migračními toky. Tato cesta podala signál, že turecké orgány jsou připravené posílit spolupráci s EU a formálně se dohodnout na pevném závazku a konkrétních opatřeních u příležitosti návštěvy místopředsedy Barrota a ministra Billströma počátkem listopadu 2009.

Komise si je plně vědoma skutečnosti, že na některé členské státy je vyvíjen zvláštní a nerovnoměrný migrační tlak, a poznamenává, že Evropská rada ve svých závěrech z 18. a 19. června 2009 zdůrazňuje, že vítá záměr Komise převzít iniciativu v tomto ohledu. Přestože otázka rozdělení nezákonně pobývajících migrantů mezi jednotlivé členské státy není v současné době na evropské úrovni řešena, považuje ji Komise za klíčovou pro poskytování praktické pomoci státům ve Středozemí, které jsou nedovolenou migrací nejvíce postiženy. Tato pomoc se opírá o iniciativy představující nové formy solidarity, jako je dobrovolné přerozdělení osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členské státy s cílem omezit nepoměrné zatížení některých členských států. První pilotní projekt se připravuje na Maltě.

 

Otázka č 36, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0309/09)
 Předmět: Úspora administrativních nákladů
 

V dnešní době hospodářské a finanční krize vyvíjejí členské státy Evropské unie zvláštní úsilí, aby snížily administrativní náklady svých státních aparátů a aby s finančními prostředky i ostatními zdroji zacházely co možná nejhospodárněji. Členské státy a hlavně občané EU bezpochyby očekávají obdobné kroky i od Bruselu.

Jaká opatření Komise v tomto směru již přijala a co hodlá v budoucnosti ještě učinit?

 
  
 

Komise plně usiluje o co nejhospodárnější čerpání svých administrativních finančních prostředků. Pro rok 2010 Komise předložila návrh na velmi nízký nárůst svých administrativních nákladů ve výši 0,9 %.

Tento malý nárůst rozpočtu pokrývá dopad rostoucích bezpečnostních potřeb, důležitý přesun zaměstnanců z centrály do delegací, jehož cílem je posílení vnějšího působení vnitřních politik, a nárůst cen energií.

Aby Komise přizpůsobila své politické priority rozpočtovým omezením, vynaložila značné úsilí, jehož cílem je snížení výdajů a čerpání finančních zdrojů co možná nejlepším způsobem.

Zaprvé, pro rok 2010 Komise nepožaduje vytvoření žádných nových postů. Lidské zdroje potřebné pro politické priority budou čerpány formou interního přesunu zaměstnanců (okolo 600 v roce 2010).

Zadruhé, pečlivá kontrola všech výdajových položek přinesla úspory díky nižším výdajům za některé zboží, uplatňování ekologických zásad a využívání technologií.

Zatřetí, Komise se již zavázala, že všechny své personální potřeby bude do roku 2013 pokrývat stejnými zdroji, pokud nedojde k závažným událostem, které by mohly mít značný dopad na pravomoci Komise nebo jazykové otázky. Bude nadále pokračovat v pečlivém sledování různých druhů výdajů a využije všech možností k úsporám.

Závěrem, Komise bude uplatňovat své ambiciózní politické cíle, přičemž v maximální možné míře omezí administrativní výdaje.

 

Otázka č 37, kterou předkládá Anna Hedh (H-0313/09)
 Předmět: Strategie EU týkající se alkoholu
 

Je tomu již téměř tři roky, co jsme přijali strategii EU týkající se alkoholu. Tato strategie měla být vyhodnocena nejpozději v létě 2009. Vyrozuměla jsem, že se Komise rozhodla hodnocení strategie odložit.

S ohledem na výše zmíněné skutečnosti pokládám následující otázky:

Co je důvodem proto, že strategie stále není vyhodnocena? Kdy můžeme počítat s jejím vyhodnocením? Jak dohlíží Komise na uskutečňování této strategie v různých členských státech?

 
  
 

Komise by chtěla poděkovat vážené paní poslankyni za její zájem o důležitý aspekt politiky veřejného zdraví: o politiku v oblasti alkoholu.

Během expertní konference týkající se oblasti konzumace alkoholu a zdraví konané ve dnech 21. až 22. září, kterou organizovalo švédské předsednictví spolu s Komisí, představilo Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele první zprávu o pokroku v provádění strategie EU týkající se alkoholu. Zpráva je k dispozici na internetových stránkách ředitelství pro veřejné zdraví Evropské komise(1).

Komise podporuje členské státy při provádění strategie na národní úrovni řadou způsobů, jak popisuje zpráva o pokroku. Patří mezi ně ustanovení výboru pro vnitrostátní politiku a akci v otázkách alkoholu jako fóra pro členské státy, kde se mohou podělit o své zkušenosti a rozvíjet společné přístupy. Dosud se výbor sešel pětkrát.

Komise také usnadnila práci výboru při získávání společných ukazatelů, které by umožnily komparativní analýzy v rámci EU. Zpráva o pokroku popisuje dosud uskutečněné akce v členských státech a klade důraz zvláště na správnou praxi, která byla dohodnuta v doporučení Rady z roku 2001(2). Komise rovněž provedla dvě šetření týkající se činnosti členských států v prioritních oblastech definovaných ve strategii. Příloha 1 zprávy o pokroku poskytuje aktualizaci činností členských států od přijetí strategie.

 
 

(1) http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/alcohol/Forum/docs/open300409_co01_en.pdf.
(2) Doporučení Rady ze dne 5. června 2001 o konzumaci alkoholu mladými lidmi, zejména dětmi a adolescenty, Úř. věst. L 161, 16. 6. 2001.

 

Otázka č. 38, kterou předkládá Rolandas Paksas (H-0314/09)
 Předmět: Energetika
 

Není obtížná ekonomická situace v členských státech Evropské unie, včetně Litvy, dostatečným důvodem pro uplatnění ustanovení článku 37 nařízení týkajícího se podmínek přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a článku 4 protokolu č. 4 a pro to, aby Komise rozhodla o prodloužení lhůty původně stanovené na rok 2009, kdy se Litva zavázala odstavit druhý blok jaderné elektrárny Ignalina, do roku 2012?

 
  
 

Jaderná bezpečnost je naprostou prioritou pro EU, jak bylo prokázáno dne 25. června 2009, kdy Rada jednomyslně přijala směrnici, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení(1). Vzhledem ke slabým stránkám v konstrukci reaktoru (zejména nedostatečný druhotný zádržný systém reaktoru) je nemožné zahrnout jadernou elektrárnu Ignalina (INPP) do příslušných bezpečnostních norem. Zlepšení provedená v minulosti pouze umožnila zachování základních bezpečnostních pravidel pro provoz do konce roku 2009, kdy musí dojít k uzavření druhého zařízení této jaderné elektrárny, což je součást závazků Litvy pro přistoupení k EU. Ochranná doložka obsažená v článku 37 smlouvy o přistoupení Litvy odkazující na závažné hospodářské problémy mohla být uplatňována pouze tři roky od přistoupení Litvy k EU.

Evropská unie poskytla a nadále poskytuje celkem 1,3 miliardy EUR na podporu odstavení jaderné elektrárny Ignalina z provozu a  na rozvoj alternativních zdrojů energie v Litvě. Toto financování je podmíněno respektováním dohodnutého termínu pro uzavření elektrárny Ignalina ze strany Litvy.

Protokol č 4 aktu o přistoupení jako hlavní náhradu za jadernou elektrárnu Ignalina uznává zlepšování stavu litevské tepelné elektrárny, co se týká jejího vlivu na životní prostředí. Toto zlepšení bylo dokončeno v září 2008, a neočekává se proto nedostatek dostupných zdrojů energie po uzavření elektrárny Ignalina. Mimoto Komise podporuje projekty na dálkové vytápění v Ignalině a opatření týkající se energetické účinnosti pro obytné budovy, stejně jako projekt elektrárny s kombinovanou plynovou turbínou (CCGT), jehož dokončení se očekává v roce 2013.

Je důležité pokračovat v zajišťování energetické bezpečnosti v Pobaltí, včetně zlepšování energetické účinnosti a přeshraničních vazeb. Komise se zavázala, společně s podporou ze strany Evropské banky pro obnovu a rozvoj, k pokračování spolupráce s Litvou na zajištění účinného odstavení z provozu jaderné elektrárny Ignalina.

 
 

(1) Směrnice Rady 2009/71/EURATOM ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, Úř. věst. L 172, 2. 7. 2009.

 

Otázka č. 39, kterou pokládá Sławomir Witold Nitras (H-0315/09)
 Předmět: Dálniční známky v Rakousku
 

V mnoha evropských státech byly zavedeny poplatky za užívání dálnic a některých jiných typů rychlostních silnic. Pokud jde o způsob výběru poplatků, přijal každý členský stát svá vlastní ustanovení. Poplatky se vybírají buď přímo na mýtných bránách při vjezdu na daný úsek silnice, nebo formou známek s omezenou územní platností. Stanovení poplatků za známky je plně v pravomoci jednotlivých členských států.

Některé členské státy například zvolily způsob výběru poplatků, který podle mého názoru poškozuje vozidla projíždějící daným státem do jiné země. Je třeba poznamenat, že řidiči těchto vozidel zpravidla projíždějí danou zemí během jednoho dne, avšak nemají možnost koupit si jednodenní známku (např. Rakousko, Česká republika).

Každý členský stát má nesporně právo stanovit a vybírat poplatky za jízdu po dálnicích. Protože však neexistují jednotná pravidla pro přizpůsobení vybíraných poplatků skutečné době jízdy po dálnicích, může dojít k vážnému narušení jedné ze základních zásad Evropské unie – svobodného pohybu osob. Vzhledem k výše řečenému doporučuji zvážit, zda by s ohledem na zásadu svobodného pohybu občanů EU neměly být na území Evropského společenství vydány pokyny pro členské státy, které by stanovily rámec zaručující v této otázce rovnost všech občanů?

 
  
 

Rámec zajišťující rovné zacházení pro uživatele silnic existuje, co se týká obchodní přepravy. Směrnice 1999/62 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly („Eurovignette“)(1) ve znění směrnice 2006/38(2) stanovuje rámec výběru poplatků pro těžká nákladní vozidla způsobem, kdy ukládání poplatků podle ujeté vzdálenosti nebo podle časového období použití silnice nediskriminuje, ať přímo či nepřímo, na základě národnosti, sídla společnosti nebo místa registrace vozidla, místa původu nebo místa určení přepravované zásilky. Směrnice stanovuje, že zpoplatnění na základě časového použití silnice musí být dostupné pro období od jednoho dne po jeden rok.

Členské státy mohou svobodně uplatňovat mýtné a dálniční známky také na ostatní vozidla, jako jsou lehká nákladní vozidla, autobusy a osobní vozidla, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a za předpokladu, že jsou dodržovány zásady Smlouvy o nediskriminaci a proporcionalitě. Proporčně stanovené poplatky za tranzit nebo krátkodobé použití infrastruktury by mělo být dostupné uvnitř i vně členského státu, ve kterém jsou uplatňovány, a s co možná nejmenšími omezeními pro tok provozu.

 
 

(1) Úř. věst. L 187, 20. 7. 1999.
(2) Úř. věst. L 157, 9. 6. 2006.

 

Otázka č. 40, kterou pokládá Carlos José Iturgaiz Angulo (H-0317/09)
 Předmět: Plán pro populaci sardele obecné
 

Evropská komise přijala v měsíci červenci tohoto roku dlouhodobý plán pro obnovu populace sardele obecné v Biskajském zálivu. Po dohodě s příslušnými útvary Generálního ředitelství Komise pro rybolov byl tento návrh vypracován zcela podle požadavků, které předložili zástupci tohoto odvětví.

Komisař Joe Borg má v úmyslu dohodu uzavřít do konce roku. Znamená to snad, že výkonný orgán Společenství počítá s možností, že bude v příštím roce zrušen zákaz lovu sardele obecné? Zavádí tento plán nějakou změnu s ohledem na vědecká kritéria, která se doposud respektovala při stanovování celkového přípustného odlovu (TAC)?

 
  
 

Komise by chtěla zdůraznit, že případné odvolání současného zákazu bude záviset na stavu zásob, které vyhodnotí Mezinárodní rada pro výzkum moře (ICES), která své závěry předloží Komisi. Nejbližší příležitost, při které bude toto vyhodnocení učiněno, připadá na červen 2010, tj. poté co budou zpracovány výsledky jarního vědeckého šetření. Podle navrhovaného plánu, který, jak Komise doufá, do té doby vstoupí v platnost, bude lov sardelí v Biskajském zálivu obnoven, pokud na základě vědeckého vyhodnocení budou zásoby biomasy vyšší než 24 000 tun. Při nižším počtu plán stanoví, že rybolov bude nadále zakázán.

Pokud stávající nízká úroveň biomasy přetrvá, posun k přístupu dlouhodobého dohledu nezaručuje automatické znovuobnovení rybolovu. Podstata plánu spočívá ve stanovování limitů pro odlov zásob, které snižují riziko kolapsu stavu zásob. Cílem plánu proto je zaručit tomuto odvětví nejlepší možnosti pro stabilní rybolov, stejně jako vysoké výnosy, které tyto zásoby mohou v rámci limitů udržitelnosti vyprodukovat. Komise vždy opírá své návrhy o nejlepší dostupné vědecké poznatky a zohledňuje dlouhodobé zájmy odvětví. Metoda pro stanovení ročních předpokladů lovu, kterou se plán řídí, má plnou podporu regionálního poradního sboru pro jihozápadní vody.

 

Otázka č. 41, kterou pokládá Jim Higgins (H-0323/09)
 Předmět: Transtuky
 

Navrhuje Komise vytvořit směrnici, která stanoví maximální limit obsahu hydrogenovaných kyselin / transtuků v potravinách s ohledem na skutečnost, že tato složka je jedním z faktorů, jež prokazatelně přispívají ke vzniku kardiovaskulárních chorob?

 
  
 

Komise je odhodlána použít odpovídající dostupné prostředky na podporu ochrany spotřebitele a zdraví. Podporuje iniciativy, jejichž cílem je prevence šíření kardiovaskulárních onemocnění v Evropě. Spotřeba trans-mastných kyselin spolu s celkovým příjmem tuků a nasycených mastných kyselin je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v Evropě.

Komise věří, že stravovací návyky závisí na řadě různých faktorů. Ovlivnit je představuje velmi složitý úkol vyžadující celou škálu činností. Měly by být přiměřené a měly by zohledňovat příslušné pravomoci a odpovědnosti Evropského společenství a jeho členských států. V tomto rámci Komise podporuje přijetí samoregulačních opatření a stejně tak se i přípravou regulačních opatření zabývá. Rozsah regulačních opatření bude jistě ovlivněn účinností samoregulačních opatření.

V současné době Komise nahlíží na právní omezení týkající se obsahu trans-mastných kyselin v potravinách jako na nevhodné a nepřiměřené opatření na úrovni EU.

 

Otázka č. 42, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0326/09)
 Předmět: Dobré životní podmínky koní
 

Následkem hospodářského útlumu dochází k značnému poklesu prodejní hodnoty plnokrevníků. V mnoha členských státech byl zaznamenán výrazný nárůst počtu opuštěných koní, jejichž majitelé již nebyli schopni platit za péči o tato zvířata. Sdílí Komise obavy organizací zabývajících se dobrými životními podmínkami zvířat, pokud jde o současné životní podmínky koní? Zamýšlí Komise tuto věc prošetřit nebo navrhla již v této věci nějaká opatření?

 
  
 

Komise neobdržela informace od členských států ani stížnosti od nevládních organizací pro ochranu zvířat, které by se týkaly výrazného nárůstu počtu opuštěných koní v důsledku poklesu prodejní ceny plnokrevníků. Komise je nicméně obeznámena s touto problematikou prostřednictvím článků zveřejněných v tisku.

Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998(1) stanoví obecné minimální normy týkající se ochrany zvířat chovaných pro hospodářské účely, včetně koní. Směrnice se nevztahuje na koně chované pro účely soutěží, přehlídek, kulturních či sportovních událostí. Směrnice ukládá členským státům, aby zajistily, že vlastníci či držitelé koní učiní veškeré potřebné kroky pro zabezpečení dobrých životních podmínek zvířat, o která pečují, a že těmto zvířatům nebude působena žádná zbytečná bolest, utrpení či zranění.

Členské státy jsou primárně odpovědné za uplatňování této směrnice a v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004(2) o úředních kontrolách musí učinit veškerá nezbytná opatření, aby zajistily provádění ustanovení Společenství týkající se ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

Je odpovědností členských států, aby zajistily, že možnosti, které poskytuje právní rámec Společenství, jsou používány rozumným způsobem a napomáhají tak předcházet zanedbávání a opouštění koní, které již nelze z ekonomických důvodů chovat za odpovídajících podmínek. V tomto směru Komise chce upozornit váženou paní poslankyni na nařízení (ES) č. 504/2008(3) týkající se identifikace koňovitých, které je důležité při zvažování možnosti porážky koňovitých zvířat v souladu s regulovanými podmínkami pro bezpečnost potravin.

 
 

(1) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, Úř. věst. L 221, 8. 8. 1998.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, Úř. věst. L 191, 28. 5. 2004.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých, Úř. věst. L 149, 7. 6. 2008.

 

Otázka č. 43, kterou pokládá Syed Kamall (H-0328/09)
 Předmět: Přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k EU
 

V březnu tohoto roku přijal Evropský parlament návrh usnesení o zprávě, kterou vypracovala Komise o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2008 (P6_TA(2009)0135). V bodu 10 vyjadřuje politování nad tím, že „ačkoli Bývalá jugoslávská republika Makedonie získala status kandidátské země na členství v EU již před třemi lety, dosud nebyla zahájena přístupová jednání, což je neudržitelný a pro tuto zemi demotivující stav, který může vést k destabilizaci celého regionu; považuje za žádoucí ukončení této výjimečné situace; naléhavě žádá, aby byl celý proces urychlen...“

Čtyři právní předpisy, které chyběly k tomu, aby byly v úplnosti provedeny klíčové priority přístupového partnerství, konkrétně zákony týkající se vnitřních záležitostí, státních úředníků, financování politických stran a zákon o parlamentu, již parlament Bývalé jugoslávské republiky Makedonie schválil.

Vzhledem k tomu, že reformy v Bývalé jugoslávské republice Makedonii pokračují a že stanovení data zahájení přístupových jednání nabralo nebývalé zpoždění, zamýšlí Komise, že doporučení ohledně termínu pro zahájení jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií vydá v nadcházející zprávě o jejím pokroku?

 
  
 

Komise přijala svou roční strategii pro rozšíření dne 14. října. V jejím rámci Komise zjistila, že od dosažení statusu kandidátské země v roce 2005 Bývalá jugoslávská republika Makedonie upevnila fungování demokracie a zajistila stabilitu orgánů zajištujících právní stát a dodržování základních práv, ačkoliv je samozřejmě třeba, aby se v těchto snahách pokračovalo.

Dále se Bývalá jugoslávská republika Makedonie významně zaměřila na klíčové priority přístupového partnerství. Vzhledem k celkovému pokroku reforem Komise shledává, že země dostatečně splňuje politická kritéria stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 a proces stabilizace a přidružení. Země se přiblížila k tomu, aby se stala fungující tržní ekonomikou, a dosáhla pokroku v mnoha oblastech spojených s její schopností převzít povinnosti vyplývající ze členství v EU.

Ve světle předchozích úvah a s ohledem na závěry Evropské rady z prosince 2005 a prosince 2006, Komise tedy doporučuje, aby jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie o přistoupení k Evropské unii bylo zahájeno.

Udržování dobrých sousedských vztahů včetně vyjednaného a vzájemně přijatého řešení ohledně otázky názvu státu, pod záštitou Organizace spojených národů, nadále zůstává nezbytné.

 

Otázka č. 44, kterou pokládá Carl Schlyter (H-0329/09)
 Předmět: Překračování mezních hodnot chemických látek v oděvech
 

Podle nedávno zveřejněného průzkumu (SVT PLUS, Švédská televize) bylo prokázáno, že lze naměřit vysoké koncentrace různých chemických látek v džínách. Tyto koncentrace jednoznačně překračují povolené mezní hodnoty pro mj. dimethyl-fumarát, nonylfenol ethoxyláty a těžké kovy. Několik těchto látek má silné alergenní účinky a neměly by přijít do přímého styku s kůží. Přesto zřejmě výrobci a obchodníci nekontrolují, zda je jejich zboží bezpečné.

Jaké iniciativy přijala nebo hodlá přijmout Komise s cílem zajistit, aby účastníci trhu dodržovali právní předpisy v této oblasti?

 
  
 

Prosazování právních předpisů Společenství, jako je kontrola výrobků, je v kompetenci členských států. K tomuto účelu článek 125 právního předpisu o chemikáliích REACH (nařízení (ES) č. 1907/2006)(1) vyžaduje, aby členské státy udržovaly systém úředních kontrol a podle okolností vykonávaly další činnosti, přičemž článek 126 vyžaduje, aby členské státy stanovily sankce za porušení nařízení REACH. Nařízení o akreditaci a dozoru nad trhem (nařízení (ES) č. 765/2008, nabývající účinnosti dne 1. ledna 2010(2)) je dalším nástrojem k tomu, aby členské státy přijaly vhodná opatření.

Komise byla informována, že většina členských států (ČS) očekává, že jejich orgány pro prosazování budou plně zprovozněny v roce 2008, většina ČS použije dosavadní struktury orgánů pro prosazování práva z předchozích právních předpisů.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) hraje pomocnou roli, neboť její součástí je fórum pro výměnu informací o prosazování. Fórum agentury ECHA se zabývá otázkami prosazování zejména na úrovni Společenství. Fórum slouží jako platforma k výměně informací o prosazování a koordinuje síť orgánů členských států pro prosazování nařízení. K úkolům fóra patří navrhovat, koordinovat a hodnotit harmonizované projekty v oblasti prosazování a společné kontroly. První setkání fóra se konalo v prosinci 2007 a od té doby se koná dvakrát ročně.

Některé látky jako jsou nonylfenol ethoxyláty a těžké kovy byly regulovány omezeními směrnice Rady 76/769/EHS(3), která se nyní zrušuje nařízením REACH a je zahrnuta v jeho příloze XVII.

Komise může přehodnotit současná opatření na základě dalších informací. Znamená to, že kdykoli Komise nebo ČS uváží, že je třeba se na úrovni Společenství věnovat nepřijatelnému riziku pro lidské zdraví nebo životní prostředí, lze na základě nařízení REACH zahájit postup pro přijetí vhodných opatření ohledně těchto látek, jehož výsledkem může být případně změna přílohy XVII nařízení REACH.

Co se týká dymethyl-fumarátu (DMF), rozhodnutí Komise 2009/251/ES(4), přijaté na základě směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků (5), vyžaduje, aby ČS zajistily, že výrobky obsahující tuto chemickou látku nejsou uváděny nebo dodávány na trh a že jsou tyto výrobky staženy z oběhu a spotřebitelé dostanou informace o rizicích DMF. Veškeré spotřební výrobky obsahující DMF jsou v Evropské unii zakázané.

Po vstupu nařízení REACH v platnost mají výrobci a/nebo dovozci předmětů nové povinnosti. Od 1. června 2008 musí všichni výrobci a dovozci předmětů registrovat látky, jejichž uvolňování z předmětů se předpokládá za normálních nebo přiměřeně předvídatelných podmínek použití, pokud látky přítomné v těchto předmětech přesahují množství 1 tuny. Dále musí výrobci a dovozci předmětů oznámit agentuře ECHA přítomnost látky vzbuzující mimořádné obavy v souladu s podmínkami v čl. 7 odst. 2, jestliže byly látky identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 a zapsány do seznamu látek. Bude tak k dispozici více informací o látkách vzbuzujících mimořádné obavy, které jsou přítomny v předmětech a jsou z nich uvolňovány.

Stručně řečeno, i když jsme řekli, že prosazování právních předpisů Společenství o chemických látkách je primárně odpovědností ČS, můžeme váženého poslance ujistit, že Komise je plně odhodlána podporovat kompletní plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH a aktivně podporuje práci agentury ECHA, jež odpovídá za určité vědecké a technické úkoly týkající se plnění požadavků nařízení REACH. Také v oblasti spotřebních výrobků mají hlavní odpovědnost za prosazování nařízení ČS a Komise je v tomto úkolu podporuje. Praktickým příkladem je zveřejnění oznámení ČS o produktech obsahujících DMF(6).

 
 

(1) Nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 (REACH) o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93 a nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, Úř. věst. L 396, 30.12.2006.
(2) Nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, Text s významem pro EHP, Úř. věst. L 218, 13.8.2008.
(3) Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, Úř. věst. L 262, 27.9.1976.
(4) Rozhodnutí Komise 2009/251/ES ze dne 17. března 2009, kterým se členským státům ukládá povinnost zajistit, aby výrobky obsahující biocid dimethyl-fumarát nebyly uváděny nebo dodávány na trh (oznámeno pod číslem K(2009) 1723) Text s významem pro EHP, Úř. věst. L 74, 20.3.2009.
(5) Směrnice Parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 11, 15.1.2002.
(6) http://ec.europa.eu/consumers/dyna/rapex/rapex_archives_en.cfm, na stránce se posuňte dolů a vyhledejte DMF.

 

Otázka č. 45, kterou pokládá Britta Thomsen (H-0330/09)
 Předmět: Provádění směrnice 2002/73/ES v Dánsku
 

V březnu 2007 zaslala Komise dánské vládě formální výzvu týkající se provádění směrnice 2002/73/ES(1) v Dánsku. Dne 4. listopadu 2008 jsem poprvé položila Komisi otázku, jakého pokroku v této věci dosáhla a kdy je možné očekávat další vývoj. Komise dne 20. listopadu 2008 odpověděla, že posouzení souladu dánských právních předpisů se směrnicí 2002/73/ES je v závěrečné fázi.

Nyní se opět ptám Komise, kdy a jak hodlá zajistit, že Dánsko bude dodržovat ustanovení směrnice?

Odkazuji na předchozí otázku a odpověď (H-0863/08).

 
  
 

Dánská vláda oznámila Komisi přijetí zákona č. 387 ze dne 27. května 2008, kterým se zakládá nový Panel pro rovné zacházení. S ohledem na tento vývoj se Komise rozhodla přezkoumat posouzení shody dánského práva se směrnicí 2002/73/ES(2). Komise o dalším postupu rozhodne v následujících týdnech a bude o tom pani poslankyni informovat.

 
 

(1)Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15.
(2) Směrnice Parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15).

 

Otázka č. 46, kterou pokládá Andres Perello Rodriguez (H-0334/09)
 Předmět: Zpoždění v přípravě směrnice o biologickém odpadu
 

Komise na konci roku 2008 zveřejnila Zelenou knihu o nakládání s biologickým odpadem a posléze zahájila proces konzultací s veřejností, který byl ukončen v březnu tohoto roku. Předpokládá se, že Komise v prosinci předloží závěry těchto konzultací pracovní skupině Rady a případně také návrh či iniciativu týkající se strategie pro nakládání s biologickým odpadem.

S ohledem na skutečnost, že:

– do konce roku musí být vypracováno také posouzení dopadů případného legislativního návrhu,

– tyto právní předpisy mají pro Radu prvořadý význam, neboť jak se uvádí v závěrech z její schůze o Zelené knize, která se uskutečnila dne 25. června 2009, „zlepšení způsobů nakládání s biologickým odpadem přispěje na jedné straně k udržitelnému nakládání se zdroji a k lepší ochraně půdy, a na straně druhé k boji proti změně klimatu a ke splnění cílů, pokud jde o snížení množství skládkovaného odpadu, recyklaci a energii z obnovitelných zdrojů“,

Může Komise potvrdit, zda při splnění stanoveného harmonogramu bude mít začátkem roku 2010 příslušný legislativní návrh připraven k předložení?

 
  
 

Práce na posouzení dopadu na nakládání s biologickým odpadem je jednou z priorit generálního ředitelství pro životní prostředí Komise. Komise nyní dokončuje návrh posouzení dopadu a v listopadu jej předloží k vnitřnímu schválení.

Další kroky týkající se nakládání s biologickým odpadem v EU, včetně možných opatření (legislativního návrhu nebo sdělení) bude záviset na výsledku zhodnocení výhod a nevýhod různých možností nakládání s biologickým odpadem. Neočekává se tedy, že k tomuto rozhodnutí dojde před dokončením daného posouzení dopadu, které je plánováno na prosinec 2009. Pokud posouzení prokáže, že je nutné přijmout legislativní opatření, Komise by mohla přijmout návrh na jaře 2010.

 

Otázka č. 47, kterou pokládá Pat the Cope Gallagher (H-0340/09)
 Předmět: Irština jako pracovní jazyk v EU
 

Může Evropská komise podat souhrnnou informaci o praktických krocích, které byly dosud od ledna 2007 učiněny s cílem zahrnout irštinu mezi pracovní jazyky EU?

 
  
 

Jak již Komise naznačila ve svých odpovědích na otázky k ústnímu zodpovězení H-0622/08 a H-0636/08, na základě nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958, ve znění pozměněném článkem 1 nařízení Rady (ES) č. 920/2005 ze dne 13. června 2005, irština má status úředního jazyka a pracovního jazyka orgánů Evropské unie od 1. ledna 2007.

PŘEKLADY

Články 2 a 3 nařízení (ES) č. 920/2005 obsahují částečnou, obnovitelnou pětiletou odchylku pro užívání irštiny v orgánech EU. V praxi z této odchylky vyplývá, že pouze návrhy nařízení přijatých postupem spolurozhodování (a určitých souvisejících dokumentů (1)) a také přímá korespondence s veřejností jsou po tu dobu překládány do (nebo z) irštiny.

Komise tedy v souladu s těmito ustanoveními byla schopná zajistit v legislativním procesu všechny vyžadované překlady do irštiny a zajistit jejich včasné doručení. Navíc občané nebo právnické osoby, které se na Komisi obrátily v tomto jazyce, obdržely odpověď v irštině.

Komise – v rámci svého generálního ředitelství pro překlady (DGT) – založila pro tyto účely nezávislé irské jazykové oddělení. V současnoti v něm pracují vedoucí oddělení, asistent, pět překladatelů na plný úvazek a odborník vyslaný členským státem. To je pro současnou úroveň pracovního vytížení dostatečné, ale situace je neustále monitorována. Navíc další pracovník byl státem vyslán a pracuje v oddělení pro překládání internetových stránek. Personál oddělení absolvoval IT školení nutné pro výkon jejich práce a při pravidelných příležitostech se organizuje tématické školení v rámci DGT. Irský překlad má výhodu, neboť spolupracuje s národními úřady, zejména v oblasti rozvoje terminologie, což je obzvláště pozitivní a vždy vítané, vzhledem k absenci acquis communautaire v irštině. Od roku 2007 DGT vyhlásilo řadu výběrových řízení na externí překladatele do irštiny a výsledkem je, že oddělení také spolupracuje s mnoha profesionálními irskými překladatelskými agenturami schopnými nabídnout překladatelské služby v době vysoké poptávky.

V současnosti je v plném proudu společné výběrové řízení Rady/Komise ve snaze sestavit rezervní seznam kandidátů vhodných k přijetí, z něhož se budou vybírat vedoucí oddělení pro irská jazyková oddělení Rady a Komise. Očekává se, že rezervní seznam kandidátů bude brzy zveřejněn. Také bude v příslušnou dobu zorganizováno nové výběrové řízení na překladatele do irského jazyka.

Nad rámec svých povinností podle pozměněného nařízení č. 1 a v rámci omezených dostupných zdrojů Komise také začala poskytovat některé základní internetové stránky v irštině a přitom upřednostňuje zejména obsah, který je zajímavý pro irsky mluvící občany. Od roku 2007 Komise uveřejňuje stále více internetových stránek v irštině, tato práce je v Irsku ceněna a různá média tyto stránky zařazují.

Jako úřední jazyk EU je irština jedním z jazyků, který DGT nabízí v překladatelské soutěži pro žáky středních škol Juvenes Translatores. První vítěz z Irska (v roce 2007) překládal do irštiny.

Vzhledem k potřebám náboru se DGT zajímá o rozvoj překladatelských oborů v členských státech a nedávno Komise zahájila síť programu European Master in Translation, kterého se účastní 34 vysoce kvalitních univerzitních programů translatologie na magisterské úrovni. První dva úspěšní žadatelé byli MA Léann an Aistriúcháin nabízený Acadamh na hOllscolaíochta Gaeilge (Galway NUI) a magisterský program translatologie, Univerzita v Dublinu, Fakulta aplikovaných jazykových a mezikulturních studií. Komise se těší na spolupráci s těmito dvěma programy a s ostatními univerzitami nabízejícími profesionální překladatelský program s možností irštiny. Na základě toho Komise doufá, že na trh začne pronikat dostatek překladatelů do irštiny, kteří budou splňovat požadavky pro externí práci v rámci orgánů nebo pro tyto orgány Evropské unie.

Navíc na úrovni politik zaujala DGT velmi proaktivní postoj vůči ostatním irským úřadům, aby v Irsku zajistila dostatečnou pozornost věnovanou univerzitnímu vzdělávání překladatelů, rozvoji irské terminologie a náboru irských překladatelů. Toto probíhá mimo jiné prostřednictvím misí generálního ředitele, personálu DGT a ostatních iniciativ.

TLUMOČENÍ

Na žádost irských úřadů bylo na zasedáních Komise, Rady ministrů, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a Parlamentu od ledna 2007 zajištěno tlumočení do irštiny.

Generální ředitelství pro tlumočení Komise má dostatek prostředků k pokrytí současné poptávky po irštině v Radě a Výboru regionů. V Parlamentu (který čerpá ze stejné skupiny externích překladatelů) může koncentrace poptávky v týdnech plenárního zasedání způsobit potíže. Po nedávných volbách do Parlamentu se zdá, že poptávka po irštině v Parlamentu spíše poroste, než aby se snižovala.

V současnosti jsou v generálním ředitelství pro tlumočení zaměstnaní dva tlumočníci, kteří pracují z irštiny. Dále je tam 11 akreditovaných externích tlumočníků pro EU, kteří pracují z irštiny do angličtiny. Pět z nich také pracuje „obráceně“ do irštiny. V současnosti je tam také jeden akreditovaný externí tlumočník s irštinou jako mateřským jazykem a schopností tlumočit „obráceně“ do angličtiny a další dva jsou akreditováni dočasně. Dva kandidáti složili akreditační test v červnu 2009.

Co se týká školení, Westminsterská univerzita pořádala speciální kurz (za finanční podpory Parlamentu a školicí podpory GŘ pro tlumočení) pro irské tlumočníky v letech 2006–2007 a znovu v letech 2007–2008. Celkem šest absolventů Westminsteru nyní složilo akreditační test (tři v 2007, tři v 2008). Univerzita v Galway zahájila nový postgraduální kurz tlumočení v srpnu 2008. Čtyři studenti dokončili první rok kurzu a jeden z nich složil mezi-institucionální akreditační test v červnu 2009. Kurz nyní vstupuje do svého druhého ročníku. Doposud se přihlásilo osm studentů s jazykovými kombinacemi francouzština nebo němčina navíc k irštině a angličtině.

PRÁVNÍ REVIZE

Jako v případě ostatních legislativních orgánů, má právní služba Komise skupinu právních odborníků, kteří jsou schopni pracovat ve všech úředních jazycích. V případě Komise to znamená dva právní odborníky, kteří pracují v irštině. Odpovídá to situaci u ostatních úředních jazyků.

 
 

(1) Konkrétně pozměněné návrhy (čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES) a komentáře k postojům, které zaujal Evropský parlament nebo Rada v průběhu spolurozhodovacího postupu (čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES).

 

Otázka č. 48, kterou pokládá Eleni Theocharous (H-0342/09)
 Předmět: Navrácení města Famagusta
 

Má EU a zejména Evropská komise v úmyslu podpořit požadavek legitimních obyvatel okupovaného města Famagusta, aby jim bylo okamžitě vráceno jejich město, které je pod kontrolou turecké armády, a sice jako opatření pro obnovení důvěry, jehož účelem je umožnit konečné vyřešení kyperské otázky?

Okamžité navrácení tohoto města je uvedeno v dohodách uzavřených na vrcholném setkání v roce 1979 (Kyprianou – Denktaš) a v rezolucích Rady bezpečnosti OSN na toto téma.

 
  
 

Sjednocení Kypru a ukončení evropského konfliktu, který trvá již čtyřicet let, je společným zájmem. Rozdělení ostrova je v rámci Evropské unie nepřijatelné.

Komise znovu zdůrazňuje svůj plný závazek podporovat úsilí vůdců obou komunit dosáhnout pod záštitou OSN komplexního řešení kyperského problému.

Vzhledem ke konkrétní příležitosti k urovnání konfliktu a sjednocení ostrova Komise doufá, že Varosha bude brzy navrácena svým legitimním obyvatelům.

Pokud oba vůdci rozhodnou o brzkém navrácení Varoshy jejím majitelům jako opatření pro obnovení důvěry, jak navrhuje paní poslankyně, budou mít plnou podporu Komise.

 

Otázka č. 49, kterou pokládá Rosa Estaràs Ferragut (H-0344/09)
 Předmět: Plnění ustanovení Smlouvy o ES týkajících se ostrovních regionů
 

V článku 158 Amsterodamské smlouvy a v připojeném prohlášení č. 30 se uznává, že ostrovní regiony trpí strukturálním znevýhodněním způsobeným jejich ostrovní povahou, jehož trvání brzdí jejich hospodářský a sociální rozvoj. Současně se konstatuje, že právo Společenství musí zohlednit tato znevýhodnění a přijmout konkrétní opatření ve prospěch těchto regionů s cílem lépe je integrovat do vnitřního trhu za rovných podmínek. Lisabonská smlouva přejímá tato ustanovení a posiluje je tím, že pojímá územní soudržnost jako jeden ze svých hlavních cílů.

K uplatňování a rozvíjení zmíněného článku 158 prakticky nedochází. Je třeba konkrétní integrované politiky na evropské úrovni, která by umožnila zmírnit nevýhody spojené s ostrovní povahou a vytvořila pro ostrovní regiony podmínky srovnatelné s regiony kontinentálními.

Jaká opatření hodlá Komise přijmout, aby bylo dosaženo souladu s článkem 158 Amsterodamské smlouvy a s ustanoveními Lisabonské smlouvy, jež se týkají se ostrovní povahy regionů, poté, co tato smlouva vstoupí v platnost?

 
  
 

Ostrovy se svojí značnou rozmanitostí, způsobenou jejich geografickými zvláštnostmi (např. přístupností, klimatem, podmínkami), představují specifické výzvy pro regionální politiku.

Komise si je samozřejmě této situace vědoma a přikládá velkou důležitost dosažení lepší ekonomické, sociální a územní soudružnosti v Evropě. Je nanejvýš důležité, aby Komise zajistila harmonický a vyvážený rozvoj Evropské unie a přitom se vyhnula rozštěpení evropských politik.

Zejména politika soudružnosti nabízí mnoho možností k podpoře a posílení rozvoje oblastí, jako jsou ostrovy, které mají specifické geografické rysy. Poskytuje například možnost upravovat sazby spolufinancování na regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Kromě toho se členské státy a regiony mohou konkrétním socioekonomickým a územním rysům specifických oblastí přizpůsobit jinými prostředky, jako jsou konkrétní územní opatření zahrnutá v operačních programech.

Ostatní politiky Společenství také poskytují možnosti pro specifická území. Například dotační předpisy státu umožňují poskytování pomoci na podporu ekonomického rozvoje některých oblastí. To se týká – mimo jiné – ostrovů, pohoří a regionů s nízkou hustotou osídlení, pokud splní určité podmínky.

Kromě toho mohou ostrovní komunity, které jsou závislé na rybolovu, obdržet podporu od Evropského rybářského fondu (ERF). Jde o zásah, který také vychází z územního rozměru. Zejména rámec osy 4 ERF poskytuje podporu k realizaci místních rozvojových strategií, které pomáhají místním rybářským komunitám rozšiřovat jejich činnosti a zlepšit kvalitu života v oblasti. Tyto strategie mohou řešit konkrétní znevýhodnění ostrovních oblastí nebo stavět na jejich zvláštních územních výhodách.

Samozřejmě, že v této oblasti je prostor pro další rozvoj dostupných prostředků, pokud by občané získali schopnost podílet se na vytváření charakteru území, na kterém žijí, nebo si tuto schopnost uchovali, jak uvádí zelená kniha o územní soudružnosti.

Je však třeba zdůraznit, že geografická specifičnost sama o sobě nemusí nutně představovat problém. Statistiky naznačují, že tato území ze sociálně-ekonomického hlediska rozhodně nejsou homogenní. Proto tedy uplatňování jednotného přístupu (např. všeobecná ostrovní politika) nemá velký smysl. Navíc, naprostá většina respondentů zelené knihy odmítla nutnost zvláštní politiky pro tyto oblasti.

Komise přesto potřebuje dále rozvíjet dostupné analytické nástroje (např. údaje, ukazatele, posouzení dopadů). Cílem by bylo zlepšit znalosti o těchto územích a schopnosti lépe zohlednit jejich mimořádné charakteristiky. Evropská unie musí plně zachytit rozsah dynamického rozvoje těchto území a pomoci jim posílit jejich poměrné a soutěžní výhody.

Z tohoto důvodu Komise připravila pracovní dokument s názvem ,,Území se specifickými geografickými rysy“, který by měl být zveřejněn později na podzim tohoto roku. Další látku k zamyšlení může přinést chystaná studie programu ESPON (Evropská monitorovací sít´pro územní plánování a soudržnost) na téma: ,,Evropská perspektiva pro specifické typy území“.

Tyto dvě studie by měly Komisi pomoci při přípravě návrhů dalších opatření namířených k dalšímu zlepšení situace v oblastech se specifickými geografickými charakteristikami, zejména na ostrovech.

 

Otázka č. 50, kterou pokládá Anne E. Jensen (H-0345/09)
 Předmět: Transfery pro cestující v letecké dopravě pocházející ze třetích zemí
 

Když obyvatelé zemí mimo EU cestují do některého z členských států, mnohdy se musí přepravit do jiného členského státu a teprve pak pokračovat do konečného místa určení. Existují však konkrétní případy, kdy byl osobám z třetích zemí tento transfer zamítnut, i když po splnění příslušných požadavků obdržely vízum do konečného místa určení. V jednom konkrétním případě byl dokonce státnímu příslušníkovi třetí země následně udělen zákaz vstupu do EU na 6 měsíců.

Souhlasí Komise s tím, že transfer by měl být umožněn, jestliže jsou splněny vízové požadavky konečného místa určení?

Souhlasí Komise s tím, že brání-li orgány členského státu v zemi transferu státnímu příslušníkovi třetí země v dosažení konečného místa určení, jedná se o porušení základního práva volného pohybu na území Společenství?

Přijme Komise opatření, která by zajistila, aby státním příslušníkům třetích zemí nebyl svévolně upírán přístup do konečného místa určení? Souhlasí Komise s tím, že zamítnutí transferu by mělo být doprovázeno řádným odůvodněním s možností odvolání?

 
  
 

Pravidla pro překračování vnějších hranic a podmínky pro vstup státních příslušníků ze třetích zemí do členských států jsou upraveny v nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, které zakládá kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).(1)

Schengenský hraniční kodex respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Je třeba zdůraznit, že bezvýhradné právo na svobodu pohybu – jak bylo potvrzeno článkem 45 Listiny – mají pouze občané Unie, a nikoliv státní příslušníci třetích zemí. Právo na volný pohyb v rámci EU mají státní příslušníci třetích zemí jen do té míry, kterou umožňují specifické předpisy v rámci právních předpisů Společenství.

Při příjezdu ze zemí mimo EU a před nastoupením své cesty ke spojujícímu vnitřnímu letu, se cestující – v souladu s článkem 7 Schengenského hraničního kodexu – podrobují soustavným hraničním kontrolám, které mají za cíl ověřit, zda jsou splněny podmínky vstupu stanovené Schengenským hraničním kodexem. Ty zahrnují zejména vlastnictví platného cestovního dokladu, v případě potřeby platné vízum, prokazující účel a podmínky pobytu, splnění podmínky nemít záznam v SIS a nebýt považován za nebezpečí pro veřejný pořádek.

Podrobný nevyčerpávající seznam podkladů, o které může hraniční stráž požádat příslušníky třetích zemí za účelem ověřit splnění podmínek uvedených v odstavci 1, bodu c, je uveden v příloze I Schengenského hraničního kodexu.

Z toho vyplývá, že existence nebo neexistence víza je jedním, ale ne jediným požadavkem, který hraniční stráž musí zohlednit při provádění hraničních kontrol.

Článek 13 stanovuje, že státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst.1 bude odepřen vstup na území členských států. Vstup však může být zamítnut pouze na základě odůvodněného rozhodnutí, které uvádí přesné důvody odepření. Osoby, kterým byl odepřen vstup, mají právo odvolat se – v souladu s vnitrostátními právními předpisy – proti rozhodnutí zamítnout vstup, vydanéé vnitrostátním úřadem.

Z toho vyplývá, že Schengenský hraniční kodex plně respektuje právo jednotlivců na přezkum zamítavého rozhodnutí odvolacím orgánem.

Na základě informací poskytnutých panem poslancem a vzhledem k nedostatku přesnějších informací (např. státní příslušnost dotyčných osob; kterých členských států se problém týká a důvody, které vnitrostátní úřady uvedly pro odepření vstupu) Komise není schopna posoudit, zda v případech, které uvedl pan poslanec, došlo k porušení výše uvedených pravidel Schengenského hraničního kodexu.

 
 

(1) Úř. věst. L 105, 13.4.2006.

 

Otázka č. 51, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0347/09)
 Předmět: Sebevraždy zaměstnanců France Telecom
 

Mezi zaměstnanci privatizované francouzské telekomunikační společnosti „France Telecom“ byl zaznamenán alarmující nárůst sebevražd: již 24 zaměstnanců si vzalo život, neboť se nedokázali smířit se „středověkými pracovními podmínkami“ panujícími ve francouzských nadnárodních a vlastně ve všech monopolních obchodních skupinách. Tyto sebevraždy jsou tragickým následkem plošného zavedení nechvalně známých opatření tzv. flexisecurity, narušených a oslabených pracovněprávních vztahů, bezohledného zvyšování pracovního zatížení a strachu a nejistoty zaměstnanců, kteří čelí hrozbě rychle rostoucí nezaměstnanosti. Tato strategie se pro EU a vlády členských států stala zásadní politickou volbou, což platí i pro Řecko, kde pro ni hlasovala vláda strany Nová demokracie i strany PASOK.

Domnívá se Komise, že uvedená strategie, kterou EU uplatňuje a jejímž cílem je zavést plošně opatření tzv. flexisecurity, oslabit pracovněprávní vztahy, ukončit kolektivní pracovní smlouvy a zrušit či oslabit právní předpisy na ochranu pracovníků, přináší zaměstnancům výhody, nebo z ní těží pouze a jenom podniky v zájmu lepší konkurenceschopnosti a dosažení větších výnosů, a životy zaměstnanců jsou doslova obětovány ve jménu zisku?

 
  
 

Komise zdůrazňuje, že flexikurita by neměla být zaměňována s flexibilitou nebo politikou navrženou pro usnadnění propouštění pracovníků. Naopak, hlavním cílem flexikurity je zvýšit jistotu zaměstnání. Tohoto cíle flexikurita dosahuje poskytováním podpory při přechodu do nového zaměstnání, aby zabezpečila pracovníkům co nejjistější zaměstnání a aby také zajistila, aby tyto přechody pokud možná znamenaly posun nahoru.

Flexikurita zahrnuje kombinaci opatření poskytujících vhodnou oporu pro lidi, aby zůstali v zaměstnání nebo se do něj rychle vrátili, když přijdou o práci. Jejím cílem je nalézt rovnováhu mezi bezpečností a flexibilitou: obě tyto složky jsou pro flexikuritu podstatné a nezbytné, pokud mají být pracovníci efektivně podporováni a pokud se mají společnosti snadněji přizpůsobit a vytvořit pracovní místa.

Obecné zásady flexikurity přijaté členskými státy v prosinci 2007 zdůraznily, že dostatečná smluvní flexibilita musí být doprovázena bezpečnými přechody mezi zaměstnáními. Používání flexikurityneznamená odstoupení od základních pracovních smluv nebo zrušení ochranných právních předpisů. Je to otázka určení správné kombinace opatření spolu s aktivní účasti a podporou všech hlavních aktérů, včetně sociálních partnerů. Pro koncept flexikurity je zásadní také podpora vysoce kvalitních, produktivních pracovních míst a řádná organizace práce; vzájemná spolupráce a zapojení všech hlavních aktérů je nezbytným předpokladem správného fungování přístupu.

Komise se domnívá, že pokud má politika trhu práce reagovat na výzvy, kterým EU čelí, flexikurita zůstává rozhodujícím činitelem. To, že je flexikurita správnou politikou pro boj s krizí a posílení obnovy hospodářství, bylo potvrzeno v červnu 2009 Evropskou radou a Evropským hospodářským a sociálním výborem, jehož nedávné stanovisko(1) zdůrazňuje klíčovou úlohu flexikurity při snižování nezaměstnanosti.

 
 

(1) CCMI/66 - CESE 794/2009 v konečném znění.

 

Otázka č. 52, kterou pokládá Georgios Papanikolaou (H-0348/09)
 Předmět: Internetová šikana mezi mladistvými
 

Dne 10. února 2009, což je Mezinárodní den bezpečnějšího internetu, zahájila EU informační kampaň proti internetové šikaně mezi mladistvými. Součástí této kampaně je krátký videofilm, který je vysílán po celý rok 2009 na veřejných a soukromých televizních stanicích a jehož cílem je nabádat děti k tomu, aby se po dobu, kdy používají internet, měly na pozoru. Internetová šikana školáků, kteří jsou oběťmi i pachateli, je vážný problém, jenž se týká všech členských států EU. Komise se snaží přesvědčit internetové společnosti, aby podepsaly dohodu, v níž se zavážou k účinnější ochraně mladých lidí, kteří používají internet, a v tomto úsilí je úspěšná:

Vzhledem k tomu, že tato dohoda je pouze prvním krokem k ochraně mladých lidí používajících internet, mohla by Komise uvést, jaká další opatření má v úmyslu učinit? Je Komise toho názoru, že škola jako instituce může při zamezování a předcházení internetovému násilí mezi mladistvými hrát rozhodující úlohu? Pokud je tomu tak, jakým způsobem?

 
  
 

V reakci na otázku pana poslance se Komise domnívá, že kampaň proti šikaně zahájená v únoru 2009 byla úspěšná. Klip byl šířen prostřednictvím televize, ale také i na internetu: na kampani se podílelo více než 200 národních a regionálních televizních stanic a 230 internetových stránek. Klip pomohl mladým lidem lépe pochopït šikanu a dal jim možnost ji ohlásit.

Samoregulační dohoda ,,Zásady pro bezpečnější sociální sítě“, kterou v únoru 2009 podepsalo 18 předních internetových společností, představuje důležitý postup pro větší bezpečnost a soukromí dětí, které jsou připojeny na internet. Od února se k dohodě připojily další dvě společnosti, španělská Tuenti a estonská Rate. Vlastní prohlášení, ve kterém vysvětlují, jak zavádějí tuto dohodu do své bezpečnostní politiky, zatím poskytlo Komisi 19 společností. Tyto informace jsou nyní k dispozici veřejnosti.

Komise nařídila nezávislé hodnocení provedení této dobrovolné dohody, které bude zveřejněno 9. února 2010, v Den pro bezpečnější internet. Hodnocení se zaměří na shodu politik společností s navrženými zásadami a na účinnost z hlediska ochrany mladistvých. Komise z této zprávy vyvodí závěry a v případě potřeby na ně naváže návrhy nových pravidel.

V reakci na nutnost konkrétní akce proti šikaně ve školách a na narůstající problém internetové šikany Komise financuje a bude i nadále financovat několik projektů, které se týkají všech forem šikany prostřednictvím programu Daphne. Důraz na problematiku šikany v posledních letech opravdu vzrostl a stále se pracuje na několika zajímavých projektech. V rámci programu Daphne byly výsledky projektů týkajících se šikany ve školách popsány v publikaci „Násilí a škola“ a s internetem související násilí bylo popsáno především v publikaci „Násilí a technologie“, které jsou k dispozici na internetové stránce Daphne Toolkit:

http://ec.europa.eu/justice_home/daphnetoolkit/html/booklets/dpt_booklets_en.html"

Nakonec také Komise v roce 2004 provedla studii o osvědčených postupech prováděných školami v oblasti prevence a snižování šikany, a to z iniciativy Evropské sítě prevence kriminality, která se zaměřuje na kriminalitu mladistvých2004 provedla.

Komise se domnívá, že větší zabezpečení zkušeností dětí týkajících se internetu je sdílenou odpovědností veřejných orgánů, rodičů, škol a průmyslu. Již dnes podpora programu pro bezpečnější internet představuje jeden z úkolů informačních center, která informují učitele a děti ve školách o nebezpečí na internetu a o způsobu, jak se s ním vypořádat – některá z těchto center disponují v této oblasti zvláštními programy pro školení učitelů. Škola jako aréna, která by zajistila bezpečí pro všechny děti, je jednou z našich priorit. To je i důvodem, proč Komise ve dnech 22.–23. října 2009 v Lucemburku pořádá konferenci na téma „Podpora on-line bezpečnosti ve školách“, jejíž součástí budou i pracovní skupiny složené z učitelů a mládeže. Očekávám, že konference přinese hodnocení úrovně vzdělávání v oblasti bezpečnosti internetu v Evropě a také doporučení Komisi a ostatním zúčastněným stranám o způsobu, jak podporovat efektivní vzdělávání v oblasti bezpečnosti internetu ve školách.

 

Otázka č. 53, kterou pokládá Ivo Belet (H-0349/09)
 Předmět: Vysoké ceny elektřiny v Belgii
 

Může Komise poskytnout informace o průměrných sazbách za elektřinu pro belgické domácnosti a podniky ve srovnání s cenami v sousedních zemích?

Sdílí Komise názor, že relativně vysoké sazby v Belgii souvisejí s nedostatečnou konkurencí na trhu s elektrickou energií?

Souhlasí Komise s tím, že prodloužení provozu jaderných elektráren, u nichž dobíhá doba životnosti, vytváří finanční prostor pro výrazné snížení vysokých sazeb pro spotřebitele?

Může Komise uvést, jaký bude podle jejích výpočtů celkový objem neočekávaného zisku z jaderných elektráren v případě, že bude prodloužena životnost tří jaderných elektráren?

Podpoří Komise iniciativy zaměřené na to, aby byla „dividenda“ získaná z prodloužení životnosti jaderných elektráren investována jednak do snížení sazeb a jednak do obnovitelných zdrojů energie?

 
  
 

Ze srovnávací zprávy(1) z roku 2008 vyplývá, že s nárůstem cen ropy na mezinárodním trhu došlo současně i k nárůstu cen elektřiny, ačkoli změny cen elektřiny jsou v různých členských státech velmi odlišné. Ze zprávy vyplývá, že ceny za elektřinu v domácnostech a v průmyslu vzrostly zejména v některých členských státech, mimo jiné i v Belgii. Z údajů rovněž vyplývá, že ceny u koncových uživatelů v Belgii (včetně DPH a daní) byly u domácností a průmyslových subjektů jedny z nejvyšších v EU.

Na rozdílné ceny elektřiny v členských státech mají vliv různé faktory. Zaprvé, jsou tu odlišné náklady na výrobu elektřiny, jež jsou odvozeny od různorodé skladby zdrojů energie u producentů elektřiny. Druhým faktorem je dostupnost dostatečné výrobní a (přeshraniční) přepravní kapacity. A zatřetí, významnou roli tu hraje i úroveň hospodářské soutěže na velkoobchodním i maloobchodním trhu.

Belgické trhy s elektřinou jsou stále velmi koncentrované. Komise vzala nedávno na vědomí rozhodnutí belgického státního úřadu pro hospodářskou soutěž provést neoznámenou kontrolu v prostorách dvou největších dodavatelů elektřiny. K dnešnímu dni nebyla Komise o výsledcích tohoto šetření dosud informována. V současnosti Komise provádí šetření, zda společnost GDF Suez (Electrabel) nezneužila svého dominantního postavení na belgickém trhu s elektřinou pro velké zákazníky z průmyslových odvětví. Komise navíc provádí i podrobný přezkum dopadu, jež mohou mít fúze a akvizice na hospodářskou soutěž na belgických trzích s elektřinou.

Rozhodnutí provozovat nadále jaderné elektrárny, u nichž bylo naplánováno jejich uzavření (ať již byly či nebyly amortizovány), povede k větší výrobní kapacitě, jež pokryje poptávku spotřebitelů. V budoucnu by se tak mohlo dosáhnout nižších cen, než by tomu tak bylo v případě, že by taková kapacita již nebyla dostupná.

Komise nemůže stanovit absolutní hodnotu neočekávaných zisků získaných z prodloužení životnosti belgických jaderných elektráren, neboť nejenže k tomu nemá mandát, ale nemá ani přístup k údajům nezbytným k provedení takových výpočtů.

Jestliže se příslušné státní úřady rozhodnou povolit společnosti, jež jaderné elektrárny vlastní, další provoz elektráren, bude na těchto úřadech, aby s příslušnou společností vyjednaly podmínky dalšího provozu. Jakákoli opatření musí být samozřejmě slučitelná s předpisy pro vnitřní trh a s pravidly hospodářské soutěže zakotvenými ve Smlouvě o ES.

 
 

(1) KOM(2009) 115 v konečném znění, uveřejněný na internetových stránkách Komise:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0115:FIN:FR:PDF.

 

Otázka č. 54, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-0351/09)
 Předmět: Vyhlídky, pokud jde o uzavření obsáhlých a komplexních dohod o volném obchodu s východními partnery
 

Zahájením politiky východního partnerství se EU zavázala vykročit směrem k budoucímu uzavření obsáhlých a komplexních dohod o volném obchodu se šesti partnery z východní Evropy - Běloruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií, Ázerbájdžánem a Arménií. Budou tyto dohody uzavřeny v několika příštích letech?

V jaké fázi se nacházejí jednání o dohodě o volném obchodu s Ukrajinou? Kdy můžeme očekávat uzavření této dohody? Jaké je stanovisko EU, pokud jde o požadavky Ukrajiny zahrnout do dohody zemědělské produkty? Je možné říci, že jednání s Ukrajinou vytváří příklad i pro jednání s ostatními zeměmi východního partnerství?

 
  
 

Jak je uvedeno ve společném prohlášení z pražského summitu o Východním partnerství ze dne 7. května 2009, je hlavním cílem Východního partnerství „vytvořit podmínky nezbytné pro urychlení politického sblížení a další hospodářské integrace mezi Evropskou unií a zúčastněnými partnerskými zeměmi“.

Z dvoustranné spolupráce by měla vycházet nová generace dohod o přidružení, jejichž součástí bude uzavření nebo záměr uzavřít obsáhlé a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA).

Pro uzavření těchto dohod nebyl stanoven žádný časový rámec, neboť každá země bude hodnocena samostatně podle toho, jak je připravena. Rozhodnutí zahájit jednání mezi EU a východními partnerskými zeměmi bude přijato, jakmile budou splněny nezbytné podmínky, konkrétně jakmile

- partnerská země dokončí proces přistoupení ke Světové obchodní organizaci (WTO);

- důkladná studie proveditelnosti prokáže, že lze realizovat budoucí dohodu DCFTA;

- partnerská země potvrdí, že má značný zájem uzavřít budoucí dohodu o volném obchodu, tj. „obsáhlou a komplexní“ a

- partnerská země bude schopna vyjednat dohodu DCFTA a následně udržitelným způsobem realizovat přijaté závazky.

V souladu se závěry Rady ze dnů 14.–15. září 2009 připravuje Komise v současnosti návrhy směrnic pro jednání o dohodě o přidružení, jejichž součástí bude i uzavření nebo záměr uzavřít dohodu DCFTA, a to s každou ze tří zemí jižního Kavkazu – s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií. Obdobné směrnice pro jednání s Moldavskou republikou byly přijaty na začátku roku 2009. Jednání by mohla být zahájena, jakmile budou splněny výše uvedené podmínky.

Jednání s Ukrajinou o dohodě DCFTA byla zahájena v roce 2008, o rok později než jednání o těch částech dohody o přidružení (AA) pojednávajících o politických cílech a spolupráci, neboť Ukrajina se ke Světové obchodní organizaci připojila teprve v květnu 2008. Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou bude součástí celkové dohody o přidružení s Ukrajinou a je připravena tak, aby rozšířila její přístup na evropský trh a podpořila další evropské investice v této zemi. Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou bude obsáhlá a komplexní, tzn. bude umožňovat „zahraniční přístup“ k hospodářské integraci a zahrnovat v podstatě veškerý obchod se zbožím a poskytování služeb. Její součástí jsou i ustanovení o plnění obchodních a hospodářských závazků, včetně konkrétních cílů v oblasti sblížení právních předpisů s acquis Evropské unie. Jednání jsou složitá a vyžadují velmi odborné znalosti, což pro ukrajinské a evropské zástupce představuje skutečnou výzvu. Komise předpokládá, že jednání o dohodách o volném obchodu s ostatními východními partnerskými zeměmi budou stejně náročná.

8. kolo jednání o dohodě o volném obchodu se uskutečnilo v Bruselu ve dnech 5.–9. října. Evropská unie i Ukrajina se zavázaly dokončit jednání v nejbližším možném termínu.

 

Otázka č. 55, kterou pokládá Jacek Włosowicz (H-0353/09)
 Předmět: Civilní vláda v Pákistánu
 

Pákistán má civilní vládu vzešlou z voleb. Je Komise přesvědčena, že civilní vláda má situaci plně pod kontrolou, nebo je podle názoru Komise skutečnou mocí v zemi, stejně jako v minulosti, pákistánská armáda?

 
  
 

Evropská komise se zavázala, že bude budovat pevné a dlouhodobé vztahy s Pákistánem. Komise se domnívá, že EU by měla s Pákistánem úzce spolupracovat v celé řadě oblastí společného zájmu, mimo jiné pokud jde o politická témata a regionální problematiku, demokracii a lidská práva, otázky bezpečnosti, rozvojovou pomoc a pomoc v oblasti obchodu.

Základem tohoto přístupu je podpora správy věcí veřejných a demokratických sekulárních orgánů, což bylo zdůrazněno na vrcholné schůzce EU-Pákistán, jež proběhla v červnu 2009. Ve společném komuniké přijatém na vrcholné schůzce se předkládá plán, jak dále prohloubit vztahy mezi EU a Pákistánem.

Poprvé za tolik let vedeme jednání s demokraticky zvolenou pákistánskou vládou. Primárním cílem Komise je poskytnout demokratické vládě v této zemi politickou a hmotnou podporu.

Zaznamenali jsme již pozitivní výsledky. Pákistánská vláda podnikla rozhodné kroky proti povstalcům v oblasti Malakand a údolí Swat, což by mělo posílit i stabilitu regionu v širším měřítku.

Nyní je naléhavé plnit závazky Komise a poskytovat pomoc při obnově a rekonstrukci oblasti Malakand. Kromě 72 milionů EUR poskytnutých na humanitární pomoc přidělila dosud Komise na obnovu a rekonstrukci 52 milionů EUR. Posiluje svou spolupráci na reformě bezpečnostního sektoru, volebním rámci a podpoře dialogu o lidských právech.

Komise podporuje Pákistán v konsolidaci jeho přechodu ke stabilní demokracii, aby již jednou pro vždy skončila vláda vojenských sil. Byly přijaty významné kroky, jejichž cílem je posílit nezávislost soudních orgánů. Je nutné ještě více posílit institucionální kapacitu samotné vlády, včetně její odpovědnosti parlamentu.

Komise je připravena podpořit tento proces v souladu s doporučeními, jež po volbách v únoru 2008 předložila mise EU pro sledování průběhu voleb.

V úsilí o vítězství nad extremisty a o upevnění demokracie bude mít rozhodující význam odhodlání Pákistánu dokázat, že je schopen zajistit účinnou a nestrannou spravedlnost a odstranit problém korupce.

 

Otázka č. 56, kterou pokládá Tadeusz Cymański (H-0355/09)
 Předmět: Pandžáb
 

Indický stát Pandžáb je příkladem liberálního společenství mnoha náboženství, které se postavilo terorismu a které se angažuje v otázkách demokracie. Hodlá Evropská komise využít svého vlivu (a jak) k tomu, aby země Evropy nepodporovaly extremistické skupiny Khalistanu, které usilují o destabilizaci indického Pandžábu z důvodu náboženství?

 
  
 

Je třeba poznamenat, že situace v indickém státě Pandžáb, jenž byl v 80. letech 20. století zasažen násilím trvajícím více než patnáct let, se poté, co byl problém tohoto hnutí v polovině 90. let úspěšně vyřešen, vrátila do normálního stavu. Po několikaleté přímé správě tohoto státu centrální vládou v Novém Dillí byl demokratický proces úspěšně obnoven a v roce 2007 zde byla demokraticky zvolena vláda. Po posledních volbách v roce 2007 se řízení státu ujala strana Akali Dal (jež zastupuje pouze zájmy Sikhů).

I přes nepravidelné zprávy o rizicích souvisejících s neustálou aktivitou Sikhů z rozboru situace provedeného Komisí vyplývá, že ideologii, jež ve státě Pandžáb patnáct let vyvolávala násilí, obyvatelstvo odmítá.

Proto není zapotřebí přesvědčovat evropské země, aby nepodporovaly extremistické hnutí v Chálistánu. Tak či onak, jestliže má Indie v souvislosti s touto problematikou jakékoli obavy, musí podniknout kroky jako první. Je třeba také připomenout, že Indie nedávno označila solidaritu členských států EU v této problematice za chvályhodnou a užitečnou.

 

Otázka č. 57, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0356/09)
 Předmět: Svoboda vyjadřování a separatistické tendence v Indii
 

Jaká opatření hodlá Komise přijmout, aby zajistila svobodu projevu veřejnosti při vyjadřování nesouhlasu a různých politických postojů v hraničních regionech Indie a zároveň zabránila, aby tyto postoje podporovaly separatistické a secesionistické tendence namířené proti indickému státu?

 
  
 

Svoboda vyjadřování je základním právem uznávaným Evropskou unií i Indií. Odpovědnost zajistit, že právo na svobodu vyjadřování není zneužíváno k podpoře separatistických hnutí v Indii, však nese především indická vláda, konkrétně indické ministerstvo vnitra.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí