Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 22. října 2009 - Štrasburk

5. Finanční a hospodářská situace v Moldavsku (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise k hospodářské a finanční situaci v Moldavsku.

  Leonard Orban, člen Komise. – (RO) Volby, které dne 29. července znovu proběhly v Moldavské republice, byly klíčovým testem schopnosti země upevnit svůj demokratický vývoj a pokračovat v pokroku směrem ke sbližování s Evropskou unií. Vítáme, že tyto volby proběhly v poklidné atmosféře a že nová vláda nejen vyjádřila své odhodlání upřednostňovat proevropské směřování, ale že také přijala řadu opatření v tomto směru.

Na druhou stranu se nové orgány Moldavské republiky potýkají s mimořádnými problémy. Jednou z největších krizí a obtíží je potřeba vyřešit následky hospodářské a finanční krize. Moldavská republika je pravděpodobně v nejchoulostivější hospodářské situaci ze všech východních sousedů Evropské unie. Obchod a průmyslová výroba se zhroutily nejen v důsledku krize, ale také vzhledem k politickým nepokojům po dubnových parlamentních volbách.

Množství peněz převedených ze zahraničí moldavskými občany, které do konce minulého roku představovalo více než třetinu HDP země, se propadlo hluboko pod obvyklou úroveň. Vývoz i dovoz dramaticky poklesly. Totéž se týká domácí poptávky a průmyslové výroby. Pro rok 2009 je předpovídán výrazný propad HDP, dokonce o více než 10 %.

Vzhledem k tomu, že Moldavská republika již je nejchudší zemí Evropy, postihne ji tento propad obzvlášť tvrdě a ještě dále zhorší problémy, s nimiž se obyvatelstvo, zejména jeho nejzranitelnější část, potýká. Evropská unie je připravena poskytnout Moldavské republice a jejímu obyvatelstvu pomoc tím, že jí nabídne makrofinanční pomoc nad rámec jakékoli pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu a jako součást koordinovaného úsilí s tímto fondem. Kromě toho poskytneme odbornou pomoc a urychlíme vyplácení naší obvyklé podpory této zemi.

Pokud jde o makrofinanční pomoc, bude naše podpora, což je u tohoto druhu pomoci nezbytné, záviset na uzavření dohody o programu podpory mezi Moldavskou republikou a Mezinárodním měnovým fondem. Zástupci MMF jsou v současné době v Kišiněvě a my se zájmem očekáváme jejich zprávu. Nemůžeme pokročit v přípravě programu makrofinanční pomoci dříve, než bude zahájen program s MMF. Proto je příliš brzy, abychom mohli vědět, jakou podobu bude mít program makrofinanční pomoci, kterou by Evropská komise mohla poskytnout.

Očekáváme, že orgány této země požádají o pomoc, a to nejen s konsolidací svých měnových rezerv, ale také s pokrytím rozpočtového schodku. Musím také zmínit, že Moldavská republika splňuje podmínky jak pro granty, tak pro půjčky. Konečné složení tohoto balíčku pomoci bude samozřejmě záviset na zjištěných potřebách.

Mezitím již Evropská komise vyslala misi expertů do Kišiněva, kterou vede generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, GŘ ECFIN, aby orgánům Moldavské republiky pomohla s návrhem hospodářského programu. Účel mise vychází z nedávného setkání s orgány v Kišiněvě a jedná se o pomoc při posuzování reakce země na stávajících hospodářskou situaci. Útvary Komise byly při této příležitosti využity ke shromáždění informací nezbytných k přípravě programu makrofinanční pomoci.

Komise je i nadále připravena poskytovat orgánům v Kišiněvě odborné konzultace v této oblasti. Zároveň se snažíme urychlit platby z operací rozpočtové podpory, jež jsou součástí evropského nástroje sousedství a partnerství. V září Evropská komise schválila zvýšení stropu pro platby vyčleněné jako rozpočtovou podporu z 30,5 mil. EUR na 34,5 mil.EUR. Cílem naší pomoci v podobě rozpočtové podpory je samozřejmě v první řadě podpora reforem v dohodnutých odvětvích, a nikoli jen zaplnění mezer v rozpočtu.

Ve stávající situaci se však jedná o více než jen o prostředek doplnění omezených rozpočtových zdrojů. Je to také způsob, jak pomoci obyvatelstvu Moldavské republiky překonat skutečné problémy, jimž čelí.

Vítáme zejména, že poslanci Evropského parlamentu požádali o naléhavou pomoc pro Moldavskou republiku. V následujících měsících vás požádáme, abyste podpořili úsilí, jež v této oblasti vyvíjíme. Jsme přesvědčeni, že Parlament urychleně schválí balíček makrofinanční pomoci pro Moldavskou republiku, až mu bude předložen. To nám umožní zajistit tuto asistenci dostatečně brzy.

Dříve, než ukončím své vystoupení, dovolte mi, dámy a pánové, podat krátkou zprávu o situaci v Podněstří. Nejprve bych chtěl zdůraznit, jak je důležité, abychom kvůli významným politickým změnám v Moldavské republice nezapomínali na tento problém. Rozhovory, jejichž cílem je vyřešit konflikt, by měly být co nejdříve znovu zahájeny ve formátu 5+2. V tomto ohledu jsme optimističtí, neboť nová vláda potvrdila ve svém programu podporu pro tuto zásadu. Evropská unie má v tomto procesu stále významnější vliv.

Spoléháme se , že nová vláda v Kišiněvě k tomuto problému zvolí aktivní přístup, který pomůže tento konflikt vyřešit. Pokud jde o nás, právě jsme zahájili dva balíčky projektů, na nichž se Evropská komise finančně podílí, ve snaze posílit důvěru v oblasti zdraví, ochrany životního prostředí a v oblasti sociální a hospodářské. Tato akce je součástí našeho trvalého úsilí v této oblasti ohledně vyřešení konfliktu.

Dámy a pánové, Moldavská republika se nachází na křižovatce, jak politicky, tak hospodářsky. Jsme plně odhodláni podpořit budoucí rozvoj této země. Budeme nadále dělat vše, co bude v našich silách, abychom v tomto zvláště důležitém okamžiku zajistili, že naše podpora bude významná a účinná a že bude poskytnuta ve správném okamžiku.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Moldavská republika prochází závažnou hospodářskou, finanční a institucionální krizí způsobenou globální hospodářskou a finanční situací, a zejména osmi lety komunistické vlády.

Předčasné volby konané v červenci 2009 a vítězství Aliance pro evropskou integraci byly důležitými kroky směrem k naplnění evropských aspirací moldavských občanů. Vítězství bylo dosaženo díky úsilí politických stran, jež jsou členy vítězné aliance, vynaloženému proti komunistickým metodám a proti vlivu situace v Podněstří i vlivu Ruské federace. Náš obdiv si zasluhují ti, kteří dosáhli tohoto vítězství téměř bez pomoci, tím, že získali důvěru moldavských občanů.

Moldavsko potřebuje pomoc. Závisí na ní stabilita nové vlády v Kišiněvě, stejně jako budoucí vývoj tohoto bývalého sovětského státu směrem k západu či k východu. Pevně věřím, že se Moldavsku dostane pomoci z mnoha stran. A my se musíme zařadit mezi ně.

Evropská unie nemá jinou možnost, než pozitivně reagovat na úsilí Aliance pro evropskou integraci v Moldavsku. Zejména to znamená vyjednat co nejdříve dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskem, iniciovat velmi rychle konstruktivní dialog s cílem zavést bezvízový styk pro moldavské občany a poskytnout Moldavské republice finanční podporu pro pokrytí rozpočtového schodku. Evropská komise musí Moldavsku co nejdříve poskytnout makrofinanční pomoc, již tak zoufale potřebuje.

Pane komisaři, poslouchal jsem pozorně vaše slova a jsem potěšen, že Komise věnuje pozornost Moldavské republice a že připravujete balíček makrofinanční pomoci, až na to, že to všechno závisí také na spolupráci s MMF. Rád bych vás požádal, aby Komise a MMF nejednaly s Moldavskem souběžně, ale aby vzájemně spolupracovaly, aby to nedopadlo tak, že bude MMF očekávat opatření ze strany Komise a naopak.

  Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D. – (BG) Bylo mi velkým potěšením slyšet pana Orbana hovořit o záměrech Evropské komise týkajících se Moldavska a o jejím přístupu k této zemi. Jsem přesvědčen, že musíme Moldavsku vyslat z evropských institucí a z celé Evropské unie velmi jasný signál a poskytnout nezbytnou podporu, jak finanční, tak hospodářskou. Musím však zdůraznit, že stávající vláda a její úsilí o vyvedení Moldavska z obtížné situace, v níž se nachází, vyžaduje rovněž podporu politickou. Po dvou po sobě jdoucích volbách se tato vláda bude zřejmě snažit o řešení skutečných problémů obyvatelstva, které, jak se zdá, během uplynulých měsíců, pokud ne let, byly odsunuty do pozadí. Kromě toho nesmíme zapomínat, že politická situace v Moldavsku může, ačkoli působí stabilněji a pozitivněji, velmi rychle změnit směr. Domnívám se, že stále není vůbec jasné, zda se Moldavsku podaří zvolit si prezidenta, a pokud se to nepodaří, budou se zřejmě v příštím roce konat další volby. To by byl nejhorší možný vývoj, a to nejen pro zemi samotnou, ale také pro její obyvatelstvo.

Proto podporujeme úsilí Komise. Věřím, že naše skupina a Parlament budou podporovat záměry Evropské komise. Navíc musíme velmi jasně upozornit Moldavsko, jeho vládu a stávající opozici, že je načase, aby se tato země zabývala skutečnými problémy obyvatelstva, a že nesmí docházet k politickým hrám na účet občanů. Zdá se mi, že tomuto důraznému varování rozumí v Moldavsku v současné době i opozice. Podporujeme rovněž myšlenku rychlého uzavření dohody o přidružení, která by, jak uvedl pan Marinescu, měla zahrnovat také zavedení bezvízového styku, což je závažný problém působící napětí mezi Moldavskem a Rumunskem, stejně jako vytvoření zóny volného obchodu. Domníváme se, že se nehledě na naléhavá opatření navržená Komisí musíme zasadit o to, aby východní partnerství, které vzniklo v polovině tohoto roku, začalo náležitě fungovat. Musíme rovněž vykázat skutečné výsledky, které jsou v souladu s touto politikou Evropské unie.

  Cristian Silviu Buşoi, jménem skupiny ALDE. – (RO) Moldavská republika se nachází v mimořádně složité hospodářské situaci. Finanční krize v Evropské unii postihla rovněž naše sousední země a je naší povinností jim pomoci.

Hospodářská krize v Moldavsku není pouze důsledek krize celosvětové, je v první řadě způsobena chybějící okamžitou reakcí, která byla zapotřebí, když tato krize v Moldavské republice vypukla. Bývalá komunistická administrativa totiž kvůli volbám zdeformovala toky místních rozpočtů a přidělovala prostředky přednostně orgánům kontrolovaným komunisty. Navíc bylo přijato rozhodnutí udržet umělý směnný kurz mezi moldavským leu a eurem na úrovni, která měla zajistit, že obyvatelstvo této naší sousední země nebude krizí dotčeno. Nyní se blíží zima a místním orgánům hrozí, že nebudou schopni zaplatit za tepelnou energii, a vláda bude mít problémy s vyplácením mezd a důchodů.

Vítáme zahájení jednání mezi vládou Moldavské republiky a MMF a Světovou bankou. Jsem přesvědčen, že povedou k dohodě, která zohlední hospodářskou, politickou a sociální situaci Moldavské republiky. Moldavská republika se nachází v choulostivé politické a hospodářské situaci a nepotřebuje, aby jí byly ukládány nesplnitelné podmínky.

V dubnu jsme v Evropském parlamentu měli několik příležitostí k diskusi o Moldavské republice. Všichni jsme se shodli na tom, že Evropská unie musí poskytnout finanční podporu. Je to o to důležitější nyní, kdy jsou u moci liberální proevropské síly. Proto jménem Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jasně žádám Komisi, aby zajistila, že návrh, který vypracuje, bude obsahovat konkrétní nabídky makrofinanční pomoci, protože Moldavská republika potřebuje okamžitou pomoc na pokrytí rozpočtového schodku, který pravděpodobně na konci roku 2009 dosáhne 14 % HDP země.

Ve střednědobém horizontu by mohlo jako důležitý nástroj posloužit východní partnerství, avšak musí se stát co nejdříve funkčním a musí mu být vyčleněny dostatečné finanční prostředky. Žádáme také, aby byl do budoucí dohody o přidružení začleněn návrh na vytvoření rozšířené a komplexní zóny volného obchodu, spolu s návrhem na zavedení bezvízového styku pro moldavské občany.

  Werner Schulz, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, politická situace v Moldavsku se možná zítra po zvolení prezidenta podporovaného koalicí pro evropskou integraci uvolní. Pokud však, jak jsme již slyšeli, ke zvolení nedojde, budou se muset konat další předčasné volby, a pokud taková situace nastane, měla by EU poskytnout konstruktivní pomoc.

Tato pomoc samozřejmě nemůže být omezena na pozorování voleb a rád bych se zde zabýval otázkou, jak je možné zvýšit účast voličů a dosáhnout větší transparentnosti výsledků. Přibližně jeden milion Moldavanů pracuje a žije v zahraničí na západě, zejména v Itálii, Portugalsku a Rakousku. Jejich volební účast v posledních volbách se dala vyčíslit jednociferně a existují pro to logické důvody. Například v Itálii bylo možné volit pouze v Římě a Boloni a mnoho Moldavanů, kteří se nacházejí na různých místech po celé zemi, nevyužilo příležitosti z důvodu ceny, kterou by za to museli zaplatit.

Evropský parlament, Komise, Rada a také moldavská vláda by měly zajistit, aby bylo v příštích volbách rozmístěno více volebních uren a zřízeno více zvláštních volebních místností, aby se Moldavané žijící v zahraničí rovněž mohli těchto voleb zúčastnit, protože zejména od nich můžeme očekávat jednoznačnou oddanost Evropě, a proto bych rád nasměroval vaši pozornost nejen k hospodářské a finanční podpoře, ale také k tomu, že je potřeba poskytnout vědomou a konstruktivní politickou podporu.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, Moldavsko je nejchudší zemí Evropy a je také zemí vnitrozemskou, nicméně nedávno v něm proběhly úspěšné demokratické volby. Nový parlament nyní musí moudře zvolit svého prezidenta.

Tato země by však jistě více prosperovala a byla by bezpečnější, kdyby její území nebylo uměle rozděleno. Jen velmi malého pokroku bylo dosaženo, pokud jde o řešení přetrvávajícího konfliktu v Podněstří, přičemž tento problém existuje již 17 let. Velký díl odpovědnosti za to nese Rusko, které financuje nelegální režim v Tiraspolu a nadále obsazuje Podněstří svými jednotkami.

Obvykle můžeme posuzovat upřímnost Ruska podle jeho stupně angažovanosti v řešení konfliktů, jako je tento, avšak skutečností je, že v Podněstří, stejně jako v Gruzii a na Ukrajině, se Rusko nemůže ubránit vměšování. Rusko tvrdí, že se Moldavsko jakožto bývalá sovětská republika nachází v jeho sféře vlivu. Takové koncepce jsou zastaralé. Moldavsko by jako zjevně suverénní a evropská země mohlo jednou přistoupit k NATO, a dokonce také k EU.

EU nyní musí zdvojnásobit úsilí o vyřešení mimořádných problémů v Moldavsku a poskytnout mu přiměřenou finanční podporu, jíž požaduje, avšak nestane se tak tím, že se naivně udělá ve vztazích s Kremlem tlustá čára.

  Jiří Maštálka, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Já si dovolím mluvit hned k oběma problémům, i k té následující zprávě, která se týká Gruzie. Je nám dán příliš krátký čas na posouzení příliš složitých problémů. Nemohu si odpustit poznámku, že prezident České republiky Václav Klaus se nemýlil jak v konstatování ve vztahu k situaci v Moldavsku, tak ke konfliktu na gruzínsko-ruské hranici. To je ovšem minulost a před námi stojí nové problémy dnešního dne, a to přesto, že máme pouze předsedu Komise a nemáme novou Komisi.

Chtěl bych ocenit, alespoň co se týče zprávy o gruzínsko-ruském konfliktu, snahu o objektivní posouzení celé situace. Vyhlásili jsme ambiciózní program východního partnerství a dovole mi, abych stručně, a to na adresu obou států, tedy Moldavska i Gruzie, uvedl následující návrhy. Zaprvé, projekt východního partnerství nesmí být chápán jako nástroj politiky proti Rusku, ale jako nástroj řešení společně s Ruskem. Zadruhé, otázka územní celistvosti Moldavska i Gruzie musí být řešena podle mezinárodního práva, nikoli tzv. Solanovo-kosovskou variantou. Zatřetí, obě země projevily zájem o bližší spolupráci s Evropskou unií a tomu musí odpovídat finanční i reálná politická podpora, např. usnadnění vízového režimu. Začtvrté, obě země potřebují výraznou pomoc v oblasti poradenství, zejména fungování veřejných institucí, jako je úřad prezidenta, parlamentu, prokuratury atd. Zapáté, obě země nezbytně potřebují pomoc zejména při vytváření právního rámce pro svobodu slova, svobodu médií, a tím vytváření důvěry u vlastních občanů.

Aby to vše bylo naplněno, musí být Evropská unie připravena a schopna politickou, finanční podporou, ale i dalšími mechanismy naplnit svoji integrační roli subjektu pro novou Evropu. Jinak bude východní partnerství chápáno jen jako geopolitická šachovnice zájmů a zůstane jenom prázdným pojmem. v opačném případě riskujeme jenom rozčarování a na konci našeho volebního období budou opět znít slova o nezbytnosti nových oranžových, karafiátových či jiných revolucí. Tyto sice zaplatíme, ale nepovedou k reálnému vyřešení situace a zlepšení podmínek obyvatel.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, finanční a hospodářskou situaci v Moldavsku lze shrnout do několika slov. Jak mě včera informoval dr. Aneli Gabani, jeden z předních evropských odborníků na Moldavsko, jedná se o absolutní katastrofu. Dne 25. září sice nastoupil do úřadu v Kišiněvě nový vládní tým se slibným názvem a programem – Aliance pro evropskou integraci – avšak komunistická strana zůstává silná a již podle očekávání připravuje svůj návrat k moci vyvoláním nových voleb.

Pokud si Evropská unie přeje podpořit stávající proevropské směřování moldavské vlády, musí tak Brusel učinit velmi rychle. Proto musí Rada a Komise naléhat na MMF, aby poskytl Moldavsku pomoc co nejdříve, aniž by ihned požadoval úspory v sociální oblasti. Umožněme proreformní vládě, aby se mohla politicky nadechnout. Není potřeba připomínat, že také samotná Evropská unie musí v tomto případě poskytnout štědrou finanční podporu. Ostatně, politická budoucnost Moldavska je zde dnes součástí evropské agendy.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) I já vítám záměr Komise poskytnout podporu Moldavské republice. Moldavská republika potřebuje podporu, jež musí být zacílena na obyvatelstvo země. To je jediný způsob, jak budou občané Moldavské republiky moci získat sebedůvěru, kterou potřebují, aby našli cestu ke stabilitě a růstu.

Balíček makrofinanční pomoci, na němž jsme se zde dohodli, musí být samozřejmě sestaven co nejdříve. Nesmí dojít k průtahům, jinak celá akce skončí v Moldavsku namísto důvěry zklamáním. Kromě toho jsem přesvědčen, že je vládu v Kišiněvě nutné podporovat politicky, neboť tato země se po dlouhé době konečně opravdu otevírá Evropské unii. Název, který si vládní koalice zvolila, není jistě náhodný. Tato koalice je tvořena z politických stran, které skutečně chtějí jiný směr, než jakým se Moldavsko dosud ubíralo.

Tato politická podpora je tím více zásadní, že existuje nebezpečí, a to zdůrazňuji, že bude Moldavsko považováno za místní problém nebo maximálně za problém Rumunů uvnitř Evropské unie. Nějaký problém to je, ale to je všechno. Jedná se o evropský problém, a jsem potěšen, že k této otázce hovoří poslanci ze široké škály různých pohledů. Moldavsko leží ostatně blízko Evropy a musí být podpořeno v době, kdy dochází k jeho otevírání. Jinak hrozí, že se vrátíme k neustálým zpožděním a odkladům, které byly typické pro Voroninovu administrativu.

Demokratický vývoj a podpora ze strany EU by mohly také vést k vyřešení situace v Podněstří, neboť tato oblast se nacházela ve slepé uličce. Vláda v Kišiněvě se totiž zdráhala tento stav ukončit a zaujala k němu nejasný, nekonstruktivní postoj.

Poslední připomínkou je vízová povinnost moldavských občanů. Situace v této zemi není o nic horší než na západním Balkánu, a občané Moldavské republiky musí mít proto možnost svobodně cestovat.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D). – (RO) Jak jsem zde v Evropském parlamentu uvedl v pondělí, Moldavsko potřebuje konkrétní činy, ne sliby. Moldavsko je v současné době v nejsložitější hospodářské situaci ze všech států na našem kontinentu. Přesně z tohoto důvodu musejí orgány Evropské unie nalézt řešení pro poskytnutí okamžité makrofinanční pomoci Moldavské republice.

Tato pomoc by měla pokrýt rozpočtový deficit odpovídající 14 % HDP. Již dlouho je potřeba iniciovat jednání o nové dohodě s Moldávií. Tato jednání jsou nyní možná a my doufáme, že proběhnou co nejrychleji. Parlament v Kišiněvě je však v obtížné situaci. Riziko konání nových voleb stále existuje. Volba nového prezidenta, původně naplánovaná na zítřek, musela být odložena o dalších 10 dní.

Těší mě, s jakým nadšením Komise oznámila zahájení těchto jednání, a doufám, že toto nadšení bude pokračovat. Nemůžeme si dovolit zklamat moldavský lid. Potřebuje nás, potřebuje Evropu.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, při naší diskusi probíhající v této sněmovně a věnované Moldavsku byla velká pozornost věnována velmi špatné hospodářské situaci země, avšak, upřímně řečeno, dnešní situace je mnohem lepší, než byla před rokem. Jsme svědky jednoznačného pokroku Moldavska směrem k hospodářství, které je schopné pečovat o blaho svých občanů. Moldavsko je nyní v lepší situaci, než bylo před rokem, zatímco situace Ukrajiny, která byla všem dávána za příklad hodný následování, se paradoxně zhoršila.

Můžeme si všimnout pokroku v tom, co Moldavsko a jeho vláda dělají. Evropská unie musí této zemi nabídnout jasnou evropskou perspektivu a poskytnout jednoznačnou podporu stávajícím orgánům, aby zabránila návratu noční můry představované dřívější politikou. Stávající situace Moldavska je výsledkem osmileté vlády komunistů, a nechceme-li přispět k návratu onoho nekompetentního týmu k moci, pomozme současné moldavské vládě a moldavskému lidu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ WALLIS
Místopředsedkyně

  Lena Barbara Kolarska-Bobińska (PPE). – Paní předsedající, také bych chtěla poděkovat panu komisaři a Komisi za všechna prohlášení o Moldavsku a za kroky, jež má Komise v úmyslu v budoucnu přijmout. Jelikož jsem z Polska, vím, jak důležité jsou takové kroky a prohlášení o posílení slabé demokracie, aby v těchto zemích mohlo dojít k transformaci. Vývoj v Moldavsku je důležitý pro tamní obyvatelstvo, avšak je také velmi důležitý pro celou oblast. To bych chtěla zdůraznit.

Během procesu transformace jsou reformy v mnoha postsovětských zemích velmi křehké a úspěchy v Moldavsku budou důležitým příkladem a signálem pro další proreformní skupiny v postsovětském regionu.

Když právě teď hovoříme o křehkosti vlády a o situaci v Moldavsku, musíme mít na paměti události v této zemi z počátku devadesátých let, kdy obtížná hospodářská situace vedla k nevyplácení penzí a mezd a k přerušení reforem. Nyní hovoříme o podpoře hospodářské situace, avšak musíme také pamatovat na potřebu posílit instituce. Srdcem každé demokracie jsou instituce – politické instituce, instituce týkající se právního státu, soudní systém a svoboda tisku.

Polsko toho v poslední době učinilo dost pro pomoc Moldavsku během voleb i před nimi, avšak domnívám se, že musíme využít zejména východního partnerství, neboť se jedná o vhodný nástroj nabízející mnoho možností. Myslím si, že důležité kroky nejsou jen věcí Komise, ale že i my v Parlamentu – až obdržíme všechny dokumenty – musíme urychlit své postupy a své rozhodování, abychom pomohli tuto situaci vyřešit.

  Monica Luisa Macovei (PPE). – Paní předsedající, nelze dopustit, aby se proevropská vláda Moldavské republiky stala obětí závažné hospodářské situace. Vyzývám k výraznější pomoci, než je balíček, který již schválila Komise, a na tom trvám.

Finanční pomoc musí podpořit obyvatelstvo a reformy, které tato země musí provést a k nimž ji vybídla Unie. Tyto reformy musí být doprovázeny zvýšenou a rychlou finanční pomocí ze strany Unie, ruku v ruce s kontrolním mechanismem pro zajištění a podporu řádného hospodaření s jejími finančními prostředky. Nová dohoda s Moldavskou republikou by měla být dohodou o přidružení, jako tomu bylo v případě ostatních zemí v rámci evropské politiky sousedství. Mělo by být dojednáno uvolnění vízového režimu a také měla by být poskytnuta pomoc při jeho realizaci.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Také v Moldavské republice je velmi silně pociťována hospodářská krize. Rumunsko a Moldavská republika existují spolu udržují zvlášť úzké hospodářské vztahy. Má země je nejdůležitější destinací pro moldavský vývoz a druhým největším zdrojem dovozu. Tato obchodní výměna však byla těžce zasažena vízovým režimem, který zavedla bývalá komunistická vláda a jenž byl pro zemi škodlivý. Po odstranění tohoto režimu však byla tato obchodní výměna obnovena.

Je nutné urychlit poskytnutí úvěru ve výši 100 milionů EUR, který přislíbila Komise. V blízké budoucnosti by proto mohla Kišiněv navštívit mise MMF. Polsko rovněž přislíbilo poskytnout významnou pomoc. Evropská unie musí vzít v úvahu, že výsledek červnového hlasování občanů Moldavské republiky ukázal, se otevírají Evropě.

Je nezbytný výrazný zásah Evropské unie před začátkem zimy, aby protievropské síly nedostaly žádnou šanci využít obtížné situace, v níž se Moldavská republika v současnosti nachází. Do Moldavské republiky dosud nedorazilo jediné euro.

  Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Vůle moldavských občanů přinesla Kišiněvu radikální změnu, totiž proevropskou vládu, která si upřímně přeje zavázat se tomu pravému projektu pro Moldavskou republiku, tedy projektu evropskému.

Moldavsko v současné době čelí vážným hospodářským a sociálním problémům a Evropská unie musí ukázat, že ono symbolické slovo „solidarita“ se nepoužívá pouze ve volebních kampaních. Musíme ukázat, že my v Evropské unii jsme připraveni naplnit očekávání občanů této země. Moldavská republika čelí katastrofální situaci v důsledku Voroninova režimu a dopadů hospodářské krize, nemluvě o začínající zimě, a potřebuje pomoc nyní. Pokud hovoříme o MMF, nesmíme zapomínat, že mnoho členských států Evropské unie hraje v Mezinárodním měnovém fondu důležitou roli, a rozhodnutí je potřeba přijmout nyní.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Byl jsem pozorovatelem v průběhu voleb v Moldavsku a jsem obeznámen s tamní situací. Jedná se stát s dosti složitou minulostí – je tu problém Podněstří, Gaugazska, Moldávie a mnoho dalších záležitostí. Téměř všechny postsovětské státy nejprve potřebují určitou míru finanční podpory. Proto bych vás opravdu vyzval, abyste zahájili jednání co nejdříve a abyste iniciovali jednání s Mezinárodním měnovým fondem, neboť bychom skutečně měli všichni podpořit tento stát a tuto vládu, vytvořenou po posledních volbách, která si zvolila cestu k demokracii. Domnívám se, že mí kolegové měli úplnou pravdu, když hovořili o konkrétních krocích v budoucnosti, tj. o umožnění zóny volného obchodu a o vízovém režimu. Jedná se o každodenní otázky, které budeme rovněž muset v budoucnosti vyřešit.

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Paní předsedající, rád bych sdělil důvody svého hlasování.

Souhlasím s tím, aby Evropská unie poskytla Moldavsku podporu pro vyřešení kritické situace. Souhlasím s poskytnutím finanční podpory ze strany Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, zejména s naléhavou podporou a finanční pomocí obyvatelstvu Moldavska. Souhlasím s poskytnutím politické podpory koaliční vládě v Kišiněvě, neboť tento krok otevře dveře naději. Tyto dveře je nutné udržet otevřené prostřednictvím finanční pomoci.

Moldavské obyvatelstvo musí mít možnost opustit svou zemi a cestovat, a to je důvod pro můj souhlas s náležitou vízovou politikou. Velmi rozhodně také souhlasím s tím, aby dojednanou dohodou byla dohoda o přidružení. Paní předsedající, 100 milionů EUR není podle mne dostatečná částka. Naléhavě potřebujeme poskytnout okamžitou bezodkladnou pomoc.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Evropská unie vysílá v poslední době do Kišiněva stále povzbudivější zprávy, což je tam přijímáno s velkým nadšením. Je to proto, že většina obyvatelstva této země upíná velké naděje k tomu, že se stane součástí Evropy. Těmto ambicím je snadné porozumět.

Evropská unie již při více příležitostech ukázala, že je schopna dostat své členy z obtížné hospodářské situace a že má k dispozici k tomu potřebné mechanismy. Existují však důvody, jež vyvolávají jisté obavy a které mohou způsobit, že nadšení Moldavanů ochladne. Prvním důvodem je, že model dohody, který je Moldavsku nabízen, neposkytuje stejné záruky integrace jako dohoda o stabilizaci a přidružení nabídnutá státům západního Balkánu. Na druhou stranu si jednání o dohodě vyžádají více času, což bylo uvedeno již na počátku.

Domnívám se, že Evropská unie musí také urychleně navrhnout alternativu, jako je plán velké hospodářské pomoci, možná dokonce malý Marshallův plán pro Moldavsko.

  Leonard Orban, člen Komise. – (RO) Postřehl jsem jednu velmi důležitou skutečnost – v Parlamentu existuje politická podpora pro upevnění svazků s Moldavskou republikou a posunu této země blíže k Evropské unii.

Musím se konkrétně vyjádřit k několika otázkám, o nichž se před chvílí hovořilo. Jedna z nejdůležitějších se týkala koordinace mezi Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem při poskytování makrofinanční pomoci. Jak jsem již řekl dříve, spolupracujeme úzce s MMF na koordinaci našich postupů poskytování pomoci. Je stále příliš brzy, abychom řekli, jak to s těmito dohodami dopadne, avšak myslíme si, že by možná Evropská unie chtěla zajistit, aby program změn zahrnul také řadu reforem, které považujeme za nezbytné pro zajištění řádné správy věcí veřejných a udržitelného růstu v budoucnosti.

Vzhledem ke zkušenosti získané z programů makrofinanční pomoci pro jiné země je možné, že by se jako součást jednání o konkrétních postupech při poskytování této pomoci objevily některé podmínky specificky spojené např. s řádnou správou věcí veřejných, o níž se zmínilo několik řečníků, a s harmonizací evropské politiky sousedství. Ještě jednou chci zdůraznit následující skutečnost: vzhledem k pravidlům, která musíme ctít, nemůžeme poskytovat makroekonomickou pomoc sami. Proto je nutné, aby byla uzavřena dohoda mezi orgány Moldavské republiky a Mezinárodním měnovým fondem. Bez této dohody nelze makrofinanční pomoc, o níž jsme konkrétněji hovořili, poskytnout.

Na druhou stranu vás chci ujistit, že naše kroky s Mezinárodním měnovým fondem koordinujeme. V Kišiněvě je právě na návštěvě delegace MMF. Jak jsem vám již řekl, naši kolegové z GŘ FIN jsou v Kišiněvě také a koordinují dialog s Mezinárodním měnovým fondem, jakož i s orgány Moldavské republiky.

Další záležitost, jež byla zmíněna, se týká způsobů případné další pomoci Evropské unie Moldavské republice, která by byla zaměřena na obyvatelstvo, abychom ukázali, že skutečně chceme podporovat nejen orgány Moldavské republiky, ale také obyvatelstvo. Dovolte mi uvést několik příkladů. Pomoc Společenství má a nadále bude mít konkrétní přínos pro obyvatelstvo.

Podílíme se na spolufinancování projektů silniční infrastruktury, modernizace kišiněvského letiště, rozšiřování republikánské nemocnice v Kišiněvě, která je největší v zemi, jakož i na zlepšení základní lékařské péče. Na jaře tohoto roku jsme 60 nemocnicím v Moldavské republice poskytli lékařské vybavení v hodnotě 4,5 milionů EUR.

Tato země je po palestinských územích největším příjemcem pomoci Společenství na obyvatele. Rozpočet pro pomoc v rámci evropské politiky sousedství, který v roce 2007 dosahoval 40 milionů EUR, se tento rok zvýšil na 62 milionů EUR., a počítá se s dalším zvyšováním.

V této chvíli nemůžeme jednoznačně vyčíslit objem balíčku finanční pomoci v rámci makroekonomické podpory a další programy a druhy podpory, jež budeme poskytovat. Tato částka bude oznámena, jakmile dosáhneme uzavření dohody s orgány Moldavské republiky, která uspokojí konkrétní potřeby této země.

Byly vzneseny další dvě otázky. Jedna z nich se týká harmonogramu jednání o uzavření nové dohody o přidružení s Moldavskou republikou. Rád bych vám sdělil, že Evropská komise minulý týden vyslala do Kišiněva delegaci, jež má s tamními orgány prodiskutovat technické záležitosti ohledně jednání o nové dohodě.

Agenda těchto jednání zahrnuje formát, cíle a harmonogram jednání, jakož i složky budoucí dohody. Právě tedy o této otázce jednáme.

Posledním bodem, který bych chtěl zmínit, je zavedení bezvízového styku. Podle společného prohlášení ze dne 7. května 2009, jímž byl zahájen program východního partnerství, přijme Evropská unie opatření, která postupně povedou k zavedení bezvízového styku, a to s dlouhodobým cílem dosáhnout zavedení bezvízového styku ve vztahu ke každé zemi, která je členem tohoto partnerství. Podmínkou je splnění požadavků týkajících se řádné správy věcí veřejných a bezpečnosti a zajištění bezpečného pohybu.

V současné situaci Evropská komise čeká s mimořádným zájmem na diskusi Rady o zahájení strukturovaného dialogu o zavedení bezvízového styku s Moldavskou republikou. Do té doby vyjadřujeme a stále budeme vyjadřovat výraznou podporu orgánům Moldavské republiky, aby pokračovaly ve svých reformách v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, což beze sporu usnadní diskuse o zjednodušení vízového režimu.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Zpráva Evropské komise o hospodářské a finanční situaci v Moldavské republice vyznívá zcela jednoznačně. Kišiněvská vláda prochází složitým obdobím způsobeným nejen celosvětovým hospodářským poklesem, ale také špatnými nebo příliš dlouho odkládanými hospodářskými rozhodnutími předchozí vlády. Na druhou stranu máme však v tomto okamžiku jistotu, že Moldavská republika se jednoznačně vyjádřila pro evropskou volbu a chce se stát mnohem více než pouhým státem hraničícím s Evropskou unií.

Moldavsko v současné době hledá podporu, aby se vymanilo z hospodářského poklesu, a také spojence. Moldavsko je nedílnou součástí Evropy a podpora Společenství by mohla mít kromě povzbuzování a vyjádření o podpoře a sbližování podobu konkrétních opatření. Žijeme v propojené, globální Evropě, kde žádná vláda nemůže sama dosáhnout zázraků, zvláště když její obyvatelé, které jejich vlastní političtí představitelé dlouho opomíjeli, očekávají, že k těmto zázrakům dojde přes noc.

Napřažená ruka, jíž Evropská unie nabízí Moldavsku spolupráci, a větší sbližování mezi Kišiněvem a Bruselem povedou k větší důvěře v investory v této zemi. To se pak v dlouhodobém horizontu odrazí ve stabilitě a růstu.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Cesta Moldavské republiky k demokracii je složitá a nyní se obrátila směrem k Evropě. Nová vláda v Kišiněvě se však nachází v choulostivé situaci, protože se vyrovnává také s odkladem hlasování parlamentu o jmenování moldavského prezidenta.

Zároveň může mít obtížná hospodářská situace, s níž se nová vláda potýká, vážné sociální a politické dopady. Za těchto okolností je ze strany Evropské unie nezbytná urychlená a výrazná podpora v mnoha oblastech, včetně tří prvků budoucí dohody o přidružení: politické dohody, dohody o volném obchodu a zavedení bezvízového styku.

Finanční podpora je zásadní pro zajištění stability tohoto státu a pro podnícení demokratických a hospodářských reforem. EU a MMF skutečně musí pro následující období vyčlenit výraznou makroekonomickou pomoc na pokrytí rozpočtového schodku a sociálních výdajů.

Musím vyjádřit naději, že prezidentské volby v Moldavsku a změny, k nimž dojde v Evropské komisi a předsednictví EU, neovlivní prioritní status, který musíme zachovat pro evropskou pomoc tomuto státu v našem bezprostředním sousedství, na jehož území se odehrává nejbližší nevyřešený konflikt od hranic EU. Tento fakt nesmí být přehlížen, neboť má přímý dopad na stabilitu východní Evropy a bezpečnost evropských hranic.

  Rafał Kazimierz Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Moldavská republika je velmi významným partnerem Evropské unie a situace v této zemi ovlivňuje stabilitu v celém regionu. Nová vláda by chtěla v budoucnosti přistoupit k Evropské unii, a proto bychom ji měli pomoci, aby při prováděných reformách setrvala na správné cestě. V této souvislosti je velmi důležité využít příležitostí, jež skýtá spolupráce v rámci východního partnerství, která by zahrnovala podpis dohody o přidružení a uvolnění vízové politiky. Je potřeba, aby Evropská unie nezapomněla, jak důležité je podporovat postsovětské státy, které se pokoušejí demokratizovat svůj politický život.

  Iuliu Winkler (PPE), písemně. – (RO) Oznámení švédského předsednictví o co nejbližším zahájení jednání o nové dohodě s Moldavskou republikou, jež by měla nahradit stávající dohodu o partnerství a spolupráci, je vzhledem k nové politické situaci v tomto státě více než vítáno. Evropské směřování Moldavské republiky bylo posíleno vytvořením proevropské většinové vlády v kišiněvském parlamentu.

Jsem přesvědčen, že zejména nyní, kdy jsou hluboce pociťovány dopady hospodářské krize, musí Moldavská republika obdržet podporu Evropské unie, tedy také finanční podporu, a že zároveň musí být stanoven mechanismus, kterým se podpoří reformy v Moldavské republice, jež tento stát posunou blíže ke splnění jejího přání přistoupit k EU. Mechanismy zahrnující hospodářskou spolupráci a obchodní dohody jsou účinným nástrojem pro realizaci evropského směřování Moldavské republiky.

Preferenční obchodní podmínky přiznané Evropskou unií na počátku roku 2006 a připojení Moldavska k dohodě CEFTA v roce 2007 po boku všech států západního Balkánu, z nichž některé jsou kandidátskými zeměmi na členství v EU, napojují hospodářství této země na jednotný evropský trh. Toto je okamžik, kdy může Moldavsko výhledově očekávat svou integraci do EU. Domnívám se, že evropské orgány musí přikládat zvláštní význam nejen politickým, ale též hospodářským a obchodním vztahům s Moldavskou republikou.