Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 23. listopadu 2009 - Štrasburk

16. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám (pokračování)

  Předseda. – Pokračujeme nyní jednominutovými projevy k důležitým politickým otázkám.

  Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedo, v době změny klimatu a globálního oteplování je naprosto jasné, že musíme omezit emise skleníkových plynů a musíme šetřit energií. Evropská unie se již snaží, s větším či menším úspěchem, být v této oblasti na čele. Občas se také objevují zjevné pokusy vylít s vaničkou i dítě, jako v případě tzv. směrnice o ekodesignu.

V mém volebním obvodu se nachází velice úspěšný podnik Austria Email AG, který vyrábí elektrické kotle. V Rakousku je to obzvlášť praktické a užitečné, neboť většina naší energie pochází z vodních elektráren, a je tedy velice šetrná vůči životnímu prostředí.

Nyní se ukazuje, že směrnice o ekodesignu tyto kotle v budoucnu zakáže a namísto toho bude nutit lidi, aby používali plynové kotle s akumulací nebo plynová kamna, což podle mého názoru nedává smysl, jelikož jsou mnohem méně ekologické než elektrické kotle. Kromě toho v Rakousku je aktuálně ohroženo 400 pracovních míst.

To není to, čeho se snažíme dosáhnout. Tento vývoj je nežádoucí. Pokud máme chránit životní prostředí, je pochopitelně třeba přijímat rozumná, prospěšná, a především přiměřená opatření. Neměli bychom však riskovat pracovní místa kvůli výrobku, který se skutečně nezdá být výhodný.

  Véronique De Keyser (S&D). – (FR) Pane předsedo, Euronews pro nás představuje pozoruhodné okno do světa a je to kanál, který se mi velmi líbí, ale často se zamýšlím nad obsahem jeho reklam.

Když jsem dnes ráno zapnula televizi, viděla jsem reklamu prezentující Makedonii. A co jsem četla? Daňový ráj pro podniky, průměrná mzda 370 EUR, 10% daň z příjmu atd.

Pokud Makedonie hodlá předkládat svou žádost o připojení k Evropské unii tímto způsobem a pokud se zeptám lidí ve svém regionu „Chcete, aby Makedonie vstoupila do EU?“ – tak vás ujišťuji, že to nebude fungovat. V době, kdy se bavíme o offshoringu v rámci Evropy a o boji proti sociálnímu dumpingu můžeme vůbec připustit, aby takovéto reklamy byly průhledem do sociální Evropy? To si nemyslím.

Rovněž jsem se podivovala nad reklamou prezentující Írán. V době, kdy tam došlo k veřejnému kamenování, umožnili jsme reklamy této andělské zemi.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedo, všichni jsme slyšeli o povodních, k nimž došlo během víkendu v Irsku a které značně poškodily mnoho domů, podniků, farem, silnic a znehodnotily vodní zdroje. Náklady na obnovu, i když na odhady je ještě příliš brzy, by v regionu mohly dosáhnout až 500 milionů EUR. Avšak přijetí odpovídajících opatření na zvládání takovýchto povodní a opatření, která by zabránila jejich opakování, by mohlo stát miliardy.

Zdá se, že Evropský fond solidarity je pro řešení této situace možná příliš restriktivní. Stále však doufám, že by se nějaké jeho uplatnění mohlo zvážit, ale pokud ne, navrhuji, aby bylo kladně vyhodnoceno jeho regionální využití, neboť byl zasažen sever, západ a jih země. Hrozivé povodně, k nimž došlo, postihly mnoho lidí v mém evropském volebním obvodu včetně hrabství Galway, Mayo Clare, Leitrim a Roscommon, a také jih Irska. Vyzývám Komisi, aby poskytla účelnou a naléhavou pomoc.

(GA) Pane předsedo, chtěl bych vyjádřit své poděkování za to, že jste mi umožnil přednést tuto důležitou otázku ohledně povodní, které postihly moji zemi.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Nedávná tragédie způsobená hurikánem Ida, který se ve dnech 6. až 8. listopadu přehnal přes Salvador, si vyžádala asi 200 mrtvých a minimálně 18 lidí se pohřešuje, 15 000 lidí se ocitlo bez domova, poškozeno bylo 80 škol a byla zničena zemědělská úroda a základní infrastruktura, jako jsou ulice, elektrické, vodovodní a komunikační sítě a zdravotnická zařízení.

Vzhledem k tomu, že Salvador je jednou ze zemí Střední Ameriky nejvíce postižených hospodářskými a sociálními problémy, je nutné, aby Evropská unie poskytla masivní podporu, a zabránila tak sociálnímu chaosu, který tato přírodní katastrofa vyvolala. Salvadorská vláda odhaduje, že vzhledem ke zranitelnosti země vůči podobným přírodním katastrofám bude na obnovu zničené země, plán rekonstrukce a zmírnění rizik zapotřebí více než 1 miliarda EUR. Z tohoto důvodu se snaží o uvolnění mimořádných finančních prostředků a přesměrování využitelných prostředků z Evropské unie.

Je to výzva, pane předsedo. Žádáme, aby to bylo sděleno Evropské komisi a Radě.

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedo, závažné problémy týkající se „vlastnického práva“ i nadále působí mnoha občanům Evropské unie, kteří investovali do majetku v zemích, jako je Španělsko, Bulharsko a Turecko, stres, finanční škody a všeobecné obavy. A to navzdory společnému úsilí mnoha poslanců EP jednajících jménem svých voličů, a navzdory zdlouhavému šetřením této věci Parlamentem, které jak víme, bylo v březnu 2009 završeno příznivě přijatou zprávou paní Aukenové.

Obdržel jsem stížnosti od mnoha voličů týkající se problémů v souvislosti s majetkovými transakcemi v těchto zemích. Nespočet lidí se nachází v situaci, kdy v důsledku složitých zákonů o zástavbě a urbanizačních politik byl jejich majetek zabrán bez jakékoli náhrady.

Jsem velmi znepokojen, že Evropská unie nepodnikla více rozhodných kroků a nepokusila tento problém řešit i přes převládající shodu, že to porušuje základní práva občanů Evropské unie. Zákonnost a morálnost těchto praktik je přinejlepším sporná a přinejhorším odhaluje korupční přístup k rozvoji měst.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedo, dovolte mi, abych sdílel obavy svých kolegů z nesrovnalosti mezi zprávou o pokroku Turecka na cestě k integraci do Evropské unie a článkem nedávno uveřejněným v časopise Wall Street Journal Europe, který oznamoval, že předseda vlády Turecka na své nedávné návštěvě Íránu potvrdil – a podpořil íránská stanoviska – že íránský jaderný program je podle jeho slov určený pouze pro mírové a lidumilné účely. Tento rozpor také jasně vyplývá z toho, že celkové chování Turecka – například ve dnech 8.-9. listopadu v souvislosti s návštěvou prezidenta Súdánu v Istanbulu – představuje závažný problém. Vzhledem k tomu bych byl velice rád, kdyby moji kolegové měli tyto obavy na paměti.

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedo, Evropská unie by se ráda viděla jako demokratický svazek 27 demokratických států, ale musíme se podívat na realitu. V Belgii před pouhými několika lety stát podnikl kroky směřující k zákazu jedné z větších politických stran. V Německu přibližně ve stejné době došlo k neúspěšným pokusům zakázat jednu stranu na základě kompromitujících prohlášení státních tajných agentů. V Maďarsku jsou opoziční strany fyzicky napadány ze strany státu, jejich členové jsou zatýkáni a mučeni. Ve Spojeném království násilnická domobrana sponzorovaná vládnoucí stranou a vůdcem opozice provádí násilné a v některých případech ozbrojené útoky na odpůrce.

Nenásilná svoboda projevu je omezována téměř ve všech zemích Evropské unie. Evropská unie je vskutku v popředí snah právně regulovat stav mysli – různé „fóbie“, jak by to nazvali.

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedo, vzhledem k tomu, že byla zahájena jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem o zpětném přebírání nelegálních migrantů, chci zdůraznit, že od Turecka potřebujeme závazek, že při potlačování nelegální migrace bude spolupracovat. Na tomto místě sněmovně připomínám, že 76,5 % všech zadržení nelegálních migrantů na hranicích Evropské unie probíhá na hranicích Řecka. Velmi dobře vím, že tam, kde třetí země spolupracují – příkladem je Itálie a Lýbie či Španělsko a Mauretánie – jsou výsledky znát. Proto potřebujeme v otázce dohod o zpětném převzetí osob pokročit kupředu; Turecko musí spolupracovat s agenturou Frontex, s řeckými orgány a s úřady Evropské unie.

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedo, mise EU je jediná mezinárodní mise, která monitoruje provádění dohod z minulého srpna a září mezi Ruskem a Gruzií. Paní Ashtonová by nyní měla dát ruské straně zcela jasně najevo, že je třeba bez jakýchkoli dalších průtahů zaručit misi EU vstup na separatistická gruzínská území.

Do Sankt Petěrburgu dnes dorazil francouzský přepravní nosič vrtulníků typu Mistral. Plán na prodej této moderní válečné lodi Rusku je odpovídající odměna Kremlu za jeho loňskou invazi do Gruzie. Jak prohlásil velitel ruského námořnictva, tento typ lodi by ruskému námořnictvu v srpnu 2008 umožnil splnit úkol za 40 minut místo za 26 hodin. V tomto případě by prezident Sarkozy už nestihl zabránit panu Putinovi v okupaci gruzínského hlavního města.

Poskytnutí nejnovější technologie NATO ruskému námořnictvu znamená převzetí odpovědnosti za podporu kremelských jestřábů při realizaci jejich plánů vojenských cvičení z loňského září.

  Alan Kelly (S&D). – Pane předsedo, zatímco se scházíme zde ve Štrasburku, polovina obyvatelstva města Cork, v mém volebním obvodu Munster, se ocitla ve svých domovech bez vody – a to je rok 2009!

Univerzitní areál v Corku musel být na celý týden uzavřen a z mnoha studentů mojí Alma Mater se doslova stali bezdomovci. Po nejhorší povodni co paměť sahá, která postihla zejména města Cork, Tipperary, Limerick a Galway, jdou ztráty majitelů obchodů, vlastníků domů a farmářů do milionů eur.

Po ničivých záplavách, které v roce 2002 zasáhly celou střední Evropu, zřídila Evropská unie fond solidarity na pomoc členským státům postiženým takovými povodněmi v důsledku přírodních katastrof. Zatím posledním příjemcem této pomoci se stali naši kolegové v severovýchodním Rumunsku. Pravidla uvádějí, že za určitých okolností, dojde-li k mimořádným regionálním katastrofám, je možno této pomoci využít.

Nyní se obracím na pana předsedu Barrosa a pana komisaře Sameckého, aby jakoukoli žádost Irska o pomoc čerpanou z tohoto fondu posoudili kladně. Vyzývám především irskou vládu, aby se okamžitě spojila s Komisí a žádost předložila. Je velmi důležité, aby EU a Parlament rozšířily svoji podporu na různé komunity v Irsku, které utrpěly hrozivé škody.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) V severní části Maďarska denně přechází hranici více než několik desítek tisíc osob ze Slovenska, kteří zde pracují, a zároveň několik tisíc lidí se přestěhovalo a nyní žije v severní části Maďarska v Rajce a v dalších vesnicích. Díky velice kvalitní infrastruktuře a díky Schengenské dohodě pracují na Slovensku a žijí v Maďarsku. Tento příklad skvěle dokládá výhody Evropské unie.

Podle průzkumů Slováci žijící v Maďarsku se ve svém nově zvoleném prostředí cítí jako doma a místní úřady nyní zvažují zajištění školek a škol, kde by se mluvilo slovensky, i když se nejedná o slovenské občany, protože dvojjazyčnost je v Maďarsku důležitou hodnotou.

Opačný proces probíhá na Slovensku, kde maďarská etnická komunita, která zde žije už tisíc let, je v otázce jazykových práv závažným způsobem diskriminována, neboť maďarština je v postavení druhořadého jazyka a je podřízena oficiálnímu jazyku. Je to hanba pro celou Evropskou unii!

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, chci upozornit Parlament na pravidla pro převody společností obsažená ve směrnici 2001/23/ES.

Říkám to proto, že italská společnost Eutelia S.p.A., která působí v oblasti telekomunikací a informačních technologií, počítá mezi své klienty některé velice významné podniky, ale nejen podniky, poskytuje například také služby bance „Bank of Italy“, italské poslanecké sněmovně a italskému senátu. Kromě toho je zapojena do schengenského projektu, takže disponuje některými velice důvěrnými údaji.

V květnu 2009 se Eutelia zbavila své sekce IT a převedla ji do své pobočky Agile, která má na výplatu svých 2 000 zaměstnanců fond v podstatě pouhých 96 000 EUR. Následně v říjnu 2009 obdrželo 1 192 osob výpověď pro nadbytečnost. Tito lidé jsou stále ještě zaměstnáni, přestože dostali výpověď pro nadbytečnost. Navíc absurdní je, že pravidlo, na které jsem právě teď poukázala, klade zvláštní požadavky na podnikání těch, kteří nabývají části podniků …

(Předseda řečnici přerušil)

  Cornelia Ernst (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, důrazně odmítám opatření, která přijímá Spolková republika Německo na deportaci Romů a dalších menšin do Kosova. Brzy má být deportováno asi 2 500 osob ročně. Tato opatření se dotýkají zejména 10 000 Romů, ale také Egypťanů a Aškétů.

Mnozí z těchto lidí žijí v Německu více než deset let a našli zde útočiště před vysídlením, pronásledováním a násilím. Byly zahájeny také deportace lidí z Rakouska, Belgie, Maďarska a Francie. S těmito deportacemi nesouhlasím, protože situace menšin v Kosovu, zejména Romů, je neúnosná. Míra nezaměstnanosti v této skupině dosahuje téměř 100 % a v Kosovu nelze těmto lidem zajistit slušné ubytování. Mají vyhlídky na život v táboře nebo v olovem znečištěné Mitrovici. Nakonec bych chtěla vyzvat k odpovědnosti, kterou Německo nese vzhledem ke své historii, vůči obětem druhé světové války, například vůči Romům a Sintům, kteří byli pronásledováni a systematicky vyvražďováni. Určitou odpovědnost, kterou je nutno v tomto případě převzít …

(Předseda řečnici přerušil)

  Nuno Melo (PPE). – (PT) Chci vás jen upozornit na nebezpečí, které představuje choroba ohrožující jehličnaté stromy v lesích Evropské unie, jedná se konkrétně o háďátko borovicové, původem z Ameriky. Bylo zjištěno v Portugalsku v regionu Sétubal a rozšířilo se již do dalších oblastí Portugalska a Španělska. Jediným účinným způsobem boje s touto chorobou je pokácení a spálení napadených stromů.

Je třeba zdůraznit, že lesy pokrývají 38 % portugalského území a jsou domovem pro 400 000 vlastníků půdy. Vytvářejí 14 % průmyslového HDP, poskytují 9 % pracovních míst v průmyslu a představují 12 % vývozu. Lesy Evropské unie jsou v zásadě ohroženy, proto je uvedený zásah nutným předpokladem pro vypracování záchranného plánu, který má zabránit rozšíření této choroby, dosud omezené na Iberský poloostrov, po celé Evropské unii.

Na záchranný plán by měly být k dispozici také dostatečné finanční prostředky, abychom tento problém odstranili, neboť poškozuje řadu podniků, které jsou nuceny skončit, a poškozuje mnoho pracovníků, které připravuje o živobytí. Je povinností celé Evropské unie, aby v této věci něco podnikla.

  Romana Jordan Cizelj (PPE). – (SL) V první řadě chci co nejdůrazněji protestovat proti tomu, co kolega z Rakouska prohlásil o ochraně menšin ve Slovinsku. Slovinsko ve skutečnosti poskytuje vysokou míru ochrany národnostních menšin a přejeme si jen, aby slovinské menšiny žijící v sousedních zemích měly podobná práva.

Dovolte mi, abych přešel k dalšímu tématu. V současné době informačních technologií se informace šíří mezi lidmi velice rychle. Čím větší znepokojení nějaká zpráva vyvolává, tím rychleji se šíří, a přesnost informací se stává druhořadou. Zvlášť zajímavé jsou v této souvislosti novinové články, které mají dopad na zdraví a stravu lidí.

V posledních několika týdnech se ve Slovinsku elektronicky šíří nepravdivé informace o potravinovém kodexu Codex Alimentarius. My poslanci Evropského parlamentu můžeme v těchto případech vznést na Evropskou komisi dotazy a pak několik týdnů počkat na kvalifikovanou odpověď. Musíme však být schopni podniknout okamžité kroky, protože ke škodám dochází ve velmi krátké době.

Z tohoto důvodu navrhuji, aby Evropská komise zvážila zřízení síťového informačního portálu, kde každý občan, který se chce na Komisi obrátit přímo, obdrží odpověď nejdéle do tří dnů.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost a přijetí Stockholmského programu bude mít rozhodně příznivý dopad na občany Evropy v novém prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

Co se týče nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti, předpovědi pro příští roky uvádějí, že příliv migrantů bude narůstat, a to i na východní hranici Evropské unie. Mám na mysli především Moldavskou republiku. Po politických změnách, k nimž zde došlo, tato země jednoznačně vyjádřila přání začlenit se do Evropské unie, ale v současné době se nachází ve zranitelné hospodářské situaci. Snížila se také její schopnost zvládat problémy, jako je migrace a trestná činnost na jejích hranicích. Evropská unie v zájmu posílení svých vlastních vnějších hranic a vytvoření bezpečnostní zóny musí Moldavské republice poskytnout značnou hospodářskou pomoc, aby tak zvýšila její akceschopnost.

Evropská unie musí naléhavě navrhnout dohodu o přidružení a stanovit časový výhled pro budoucí přistoupení této země k EU. Tím se integrace značně zjednoduší a úspěch této spolupráce bude zároveň vzorem pro jiné státy sousedící s Evropskou unií.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedo, děkuji vám, že jste mi umožnil říci několik slov o nebývalých záplavách, k nimž o víkendu došlo v Irsku.

– Kolegové zde hovořili o záplavách, které o víkendu postihly Irsko a které zde nemají obdoby. Osobně jsem navštívil některá místa ve svém volebním obvodu – například města Clonmel, Killarney, Bandon, a pochopitelně město Cork, které bude bez vody minimálně ještě další týden. V důsledku těchto nebývalých záplav – možná vlivem změny klimatu, o níž zde v Parlamentu tak často mluvíme, je uzavřen také areál univerzity v Korku.

Je zapotřebí zajistit dvě věci. Za prvé irská vláda a místní úřady musí uplatnit směrnici EU o povodních. To je nejdůležitější a musí se to udělat. Za druhé irská vláda by měla požádat Evropskou unii o finanční prostředky z Fondu solidarity Evropské unie, aby bylo možno poskytnout naléhavou pomoc těm, kteří to potřebují nejvíce, jak to již dříve proběhlo v některých zemích, například v Německu, ve Francii, v České republice a v Rakousku.

  Zoran Thaler (S&D). – Pane předsedo, dva ázerbájdžánští mladí aktivisté a blogeři Emin Abdulajev a Adnan Hadžizade byli v nespravedlivém procesu odsouzeni na dva a půl roku a dva roky. Obvinění proti nim byla vykonstruovaná a byli odsouzeni pouze za uplatňování svého práva na svobodu projevu a svobodu sdružování.

Vězně svědomí Emina Abdulajeva a Adnana Hadžizadeho musí ázerbájdžánské orgány okamžitě a bezpodmínečně propustit. Rada, Komise a členské státy Evropské unie musí ázerbájdžánské vládě předložit otázku demokracie a lidských práv. Je nutno připomenout, že demokratizace je jedním z cílů Východního partnerství a Ázerbájdžán je součástí této iniciativy. Ázerbájdžán musí plnit své závazky jako člen Rady Evropy a partner Evropské unie.

  Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedo, imperialistická politika podpory Izraele ze strany USA a NATO a obecné povyšování vztahů a otázek obsažených v dohodě EU-Izrael o přidružení posilují agresi a neústupnost Izraele vůči palestinskému lidu. Podle statistik byl pro Palestince tento rok nejkrvavějším. Jen při samotné vojenské operaci „Roztavené olovo“ bylo zavražděno celkem 1 443 Palestinců, 9 600 Palestinců je nezákonně bez soudu zadržováno v izraelských vězeních, zeď hanby je 450 km dlouhá a plánuje se její prodloužení na 750 km, na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě jsou ničeny domy a infrastruktura. Vyjadřujeme svou solidaritu s palestinskými lidmi a požadujeme okamžité, spravedlivé a životaschopné řešení palestinské otázky, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu na územích z roku 1967 s hlavním městem východní Jeruzalém, který bude mít svrchovanost nad svým územím a hranicemi a přijme opatření na návrat uprchlíků a navrácení všech arabských území okupovaných Izraelem od roku 1967.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Chtěla bych obrátit vaši pozornost na aktuální téma, o kterém již předtím hovořila Cornelia Ernstová. Mluvím o procesu přesídlení, který byl zahájen po jednání a podpisu dohod o přidružení, a to těch, kteří byli vysídleni nebo přinuceni uprchnout v době jugoslávské války. Tento proces začal jak v podobě dobrovolných odchodů, tak pod nátlakem, a týkal se především národnostních menšin žijících v Kosovu, zejména Romů, kteří se v důsledku tohoto procesu dostávají do velice obtížné situace.

Myslím, že je nanejvýš důležité, abychom vzali v úvahu doporučení mezinárodních organizací, pokud jde o tyto dohody o přidružení. Víme, že z hlediska sociální a hospodářské infrastruktury Kosovo není schopné se o tyto lidi postarat. Situace, která tam vzniká, je skutečně politováníhodná. Domnívám se, že Evropský parlament o tom musí otevřeně hovořit.

  Evelyn Regner (S&D). – (DE) Pane předsedo, minulý čtvrtek byly zveřejněny zprávy o nepředstavitelně odporném zabíjení v Peru. Podle agenturních zpráv nějaký gang po dobu několika let popravoval své oběti, odstraňoval z jejich těl tuk a prodával ho za 10 000 EUR za litr evropským kosmetickým firmám. Jsou tyto zprávy pravdivé?

V každém případě šlo o hrůzná jatka. Po obdržení těchto příšerných zpráv je nyní na nás, abychom zjistili, zda jsou tyto kolující zprávy skutečně pravdivé. Faktem zůstává, že Evropané rozhodně musí zjistit, o co přesně jde, abychom vyloučili možnost, jak naznačují zprávy, že evropské farmaceutické či kosmetické firmy mají s nevýslovně odpornými vraždami něco společného.

  Předseda. – Nyní jsme ukončili jednominutové projevy.

Zaznělo mnohem více projevů než obvykle – více než 40 – vzhledem k času, který jsme měli k dispozici. Bude-li to možné, poskytneme pro vystoupení větší prostor, než stanoví jednací řád, který umožňuje maximálně 30 těchto projevů.