Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2681(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

O-0096/2009 (B7-0220/2009)

Rozpravy :

PV 25/11/2009 - 13
CRE 25/11/2009 - 13

Hlasování :

Přijaté texty :


Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 25. listopadu 2009 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13. Bez násilí na ženách (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o:

- otázce k ústnímu zodpovězení pro Radu o Mezinárodním dni za odstranění násilí páchaného na ženách, kterou položila paní Svenssonová jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (O-0096/2009 – B7-0220/2009),

- otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi o Mezinárodním dni za odstranění násilí páchaného na ženách, kterou položila paní Svenssonová jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (O-0096/2009 – B7-0220/2009).

Ráda bych Vám připomněla, že dnes je Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách, a proto je pro nás příležitost uspořádat tuto rozpravu obzvláště důležitá.

 
  
MPphoto
 

  Eva-Britt Svensson, autorka. – (SV) Vážená paní předsedající, dnes je 25. listopadu, Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách, který před deseti lety vyhlásila OSN. Po celý svůj dospělý život jsem byla politicky aktivní v ženských organizacích a ve skupinách bojujících proti násilí na ženách. Během své práce jsem využila snad všechna možná slova k tomu, abych popsala situaci. Myslím si, že slov již bylo v tomto boji řečeno opravdu mnoho. Domnívám se, že nyní potřebujeme vidět konkrétní činy.

Tento druh násilí okrádá ženy o jejich lidská práva. Ovlivňuje a definuje každodenní životy žen. Je to druh násilí, které určuje životy a životní situace žen a mladých dívek.

Všichni máme povinnost prolomit ticho a v rámci Parlamentu i mimo něj spolupracovat se všemi silami, abychom jednou provždy zastavili toto násilí. K němu se řadí násilí v intimních vztazích, sexuální obtěžování, fyzické a psychické zneužívání, znásilnění, vražda, obchod se sexuálními otroky a mrzačení ženských pohlavních orgánů. Během válek a ozbrojených konfliktů a během obnovy po konfliktech jsou ženy vystaveny násilí ve větší míře, jako jednotlivci i kolektivně.

Někteří lidé se domnívají, že násilí v rámci intimních vztahů je soukromá záležitost, záležitost rodiny. To není pravda. Jde o strukturální násilí a sociální problém. Společnost musí převzít odpovědnost za zastavení tohoto násilí.

Jedná se o strukturální a rozšířený problém ve všech regionech, zemích a kontinentech. Zastavení všech forem násilí založeného na pohlaví je základním kamenem rovné společnosti. Násilí mužů vůči ženám je podle mého názoru jasným ukazatelem nerovného rozložení sil ve vztahu mezi muži a ženami. Současně s tím tomuto rozložení sil napomáhá. Snaha o zastavení násilí, jehož se dopouštějí muži na ženách a dětech, musí být založena na vědomí faktu, že jde o moc, kontrolu, otázky pohlaví a sexuality a převažující společenskou strukturu, v níž jsou muži považováni za nadřazené ženám. Násilí mužů vůči ženám je tedy jasným ukazatelem nerovného rozložení sil ve vztahu mezi muži a ženami.

Je to otázka veřejného zdraví. Je to sociální problém, který - když odmyslíme všechno to osobní utrpení - představuje obrovské náklady pro společnost. Je to ale především problém rovného postavení mezi muži a ženami. Proto musíme řešit problém násilí vůči ženám právě z hlediska rovnosti. Také to znamená, že Evropská unie má pravomoc jednat, a právě konkrétní činy EU jsou tím, co já a moji kolegové z Výboru pro lidská práva a rovnost pohlaví požadujeme.

V rámci EU funguje program Daphne, který poskytuje určitou míru hospodářské pomoci různým iniciativám v boji proti násilí. To je dobře a je to nutné, ale zdaleko to nedostačuje. Parlamentní Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví se proto ptá Komise a Rady, jestli je v plánu zavedení vnitrostátních akčních plánů v jednotlivých členských zemích pro boj proti násilí vůči ženám. Chystá se Komise předložit návrhy pokynů pro soudržnější strategii EU a podpoří Rada tyto návrhy? Současná ustanovení smlouvy obsahují závazek usilovat o rovnost mezi ženami a muži.

Kdy hodlá Komise uspořádat Evropský rok proti násilí vůči ženám? Parlament o to opakovaně žádá od roku 1997. Je nejvyšší čas to splnit!

 
  
MPphoto
 

  Åsa Torstensson, úřadující předsedkyně Rady. (SV) Paní předsedající, vážení poslanci, vážená poslankyně a předsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví zde upozornila na závažný a naléhavý problém. Ze všeho nejdříve bych ráda jasně řekla, že násilí vůči ženám nemá v civilizované společnosti co dělat.

Letos slavíme desáté výročí rezoluce OSN, která ustanovila 25. listopad Mezinárodním dnem za odstranění násilí páchaného na ženách. Dnes myslíme na bezpočet žen a dívek, které zakusily násilí ve válečných zónách a v oblastech zasažených konflikty. Jsme si vědomi utrpení, které postihuje ženy na celém světě, ženy, které jsou oběťmi znásilnění, zneužívání, sexuálního obtěžování a škodlivých tradičních metod. Vyjadřujeme solidaritu s oběťmi nucených sňatků a násilí ve formě zločinů ze cti, které mohou zahrnovat cokoli od mrzačení ženských pohlavních orgánů až po vraždu. Jsme si vědomi znepokojivé míry různého násilí, jemuž jsou dennodenně vystaveny ženy v Evropě.

Násilí na ženách představuje problém, který se vztahuje k mnoha různým oblastem politiky. To je jasně řečeno v návrhu usnesení o odstranění násilí páchaného na ženách, o kterém budete zítra hlasovat. V otázce násilí páchaného na ženách jde nejen o samotný zločin a bezpráví na ženách, ale také o skutečnost, že pachateli jsou muži, je to tedy otázka rovnosti pohlaví. Nejlepší strategií v boji proti tomuto násilí je holistický přístup a uplatnění širší definice násilí vůči ženám.

Ve svém úsilí prosazovat rovnost se Rada řídí principem integrace rovnosti. V souladu s články 2 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie má Rada prosazovat rovnost mezi muži a ženami ve všech činnostech.

Rada upozornila na problém násilí na ženách při několika příležitostech a v několika různých kontextech. Ráda bych začala něčím pozitivním.

Jedním z dosud nejúspěšnějších příkladů integrace rovnosti v Evropské unii je oblast zahrnující ženy a ozbrojené konflikty, kde se začíná uplatňovat komplexnější politika pro boj s násilím vůči ženám.

Schopnost Rady jednat je v této oblasti samozřejmě omezena pravomocemi danými ve smlouvě a členské státy jsou zodpovědné za záležitosti, které spadají do oblasti jejich kompetence, především za otázky týkající se spravedlnosti a vnitřních záležitostí a otázky zdraví.

Členské státy mají právo vypracovat vlastní plány pro boj s násilím na ženách, ale také těží ze spolupráce. Nicméně jsou také přijímána opatření na evropské úrovni. Vymýcení násilí založeného na pohlaví a obchodu s lidmi je jednou ze šesti priorit stanovených v Plánu pro dosažení rovnosti mezi muži a ženami 2006-2010. V rámci něj Komise podporuje členské státy ve vytváření srovnatelných statistik, které zvyšují informovanost, ve výměně zkušeností a ve spolupráci na výzkumu. Těšíme se nyní na nový plán Komise týkající se rovnosti pro roky 2011-2015.

Stockholmský program, který má být přijat příští měsíc, poskytuje rámec pro řešení mnoha problémů týkajících se násilí vůči ženám, o kterých se vyjádřil Evropský parlament. Věříme, že se na programu shodneme a že bude následně realizován.

Mezitím probíhá na evropské úrovni spousta aktivit, především s cílem zvýšit informovanost, shromáždit informace a vyměnit si dobré zkušenosti. Někteří z vás se zúčastnili nedávné konference pořádané předsednictvím ve Stockholmu, jejímž tématem byly právě strategie pro boj proti násilí mužů vůči ženám a která dala účastníkům příležitost vyměnit si zkušenosti a projednat budoucí politiku.

Důležité bylo také rozhodnutí z roku 2007 o zřízení programu Daphne III, který hraje velmi významnou roli v boji proti násilí vůči dětem, mladým lidem a ženám. Mám radost z toho, jaký vliv program Daphne měl a má na naši společnost.

Ve svém usnesení správně zdůrazňujete, že nejsou k dispozici žádná pravidelná a srovnatelná data o různých typech násilí na ženách. Rada si je také vědoma, že sběr přesných a srovnatelných údajů je velmi důležitý, pokud máme být schopni na evropské úrovni lépe chápat problém násilí na ženách. Věřím, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů, založený společně Radou a Evropským parlamentem, může být v této oblasti dalším přínosem. Rada sama již přijala konkrétní opatření, aby zlepšila přístup ke statistikám o násilí na ženách. Rada podniká kroky v rámci Pekingské akční platformy a přijala zvláštní ukazatele, které jsou v této oblasti závažné: 1) násilí vůči ženám doma, 2) sexuální obtěžování na pracovišti a 3) ženy v ozbrojených konfliktech. Pokročili jsme, ale je nesporné, že je třeba udělat mnohem víc.

Mnoho z těch nejzranitelnějších žen na světě žije v rozvojových zemích. Rada, jež si je tohoto faktu vědoma, přijala sérii závěrů týkajících se rovnosti pohlaví a posílení postavení žen v rozvojové spolupráci, v nichž zdůrazňujeme význam řešení všech forem násilí založeného na pohlaví, včetně tak škodlivých praktik a zvyků, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů. Avšak to by nám nemělo stačit. K mrzačení ženských pohlavních orgánů, tzv. zločinům ze cti a nuceným sňatkům dochází i v rámci EU.

Evropský parlament byl vždy jedním z prvních, kteří požadovali opatření proti škodlivým tradičním metodám. V souladu s tímto přístupem Rada potvrdila svůj závazek chránit ty nejzranitelnější ve svých závěrech o situaci dívek. Tyto závěry Rada přijala minulý rok. V nich Rada zdůraznila, cituji, že “odstranění všech forem násilí vůči dívkám, včetně obchodování s lidmi a škodlivými tradičními metodami, je nezbytně nutné pro posílení postavení žen a dívek a pro dosažení rovnosti mezi muži a ženami ve společnosti”.

Jak zdůraznila vážená poslankyně v úvodu své otázky, násilí na ženách má negativní dopad na schopnost žen účastnit se společenského, politického a ekonomického života. Ženy, jež se v důsledku násilí ocitly vyloučeny ze sociálních aktivit, včetně zaměstnání, jsou vystaveny riziku chudoby a vyloučení ze společnosti.

To mě přivádí zpět k holistickému přístupu, který jsem zmínila na začátku, a k strukturální povaze násilí, která byla zdůrazněna v otázce Radě. Problém násilí na ženách představuje mnohem obecnější problém – nedostatek rovnosti. Rozsáhlejší kampaň na podporu posílení postavení žen ve společnosti pomáhá v boji s násilím. Ženy, které mají možnost využít celý svůj potenciál, jsou odolnější vůči násilí než ženy, které jsou ze společnosti vyloučeny. Rada také opakovaně vysvětlila, že je nezbytné zmírnit ženskou chudobu. Zaměstnanost je často tím nejlepším způsobem, jak se zbavit chudoby. Je třeba udělat víc pro to, abychom usnadnili ženám zapojit se do pracovního trhu. Ekonomické a sociální krize dělají ženy zranitelnějšími. Na svém zasedání 30. října 2009 hodlá Rada přijmout několik závěrů o rovnosti pohlaví: posílení růstu a zaměstnanosti – podněty k Lisabonské strategii po roce 2010. Cílem je zaručit, že jak integrace rovnosti, tak zvláštní opatření týkající se rovnosti budou mít výsadní místo v budoucích strategiích.

Jelikož oslavujeme desáté výročí usnesení OSN vyhlašující Mezinárodní den pro odstranění násilí na ženách, uvědomujeme si tento problém v celé jeho šíři. Současně ale vítáme skutečnost, že národy spolupracují na tom, aby toto násilí zastavily. Velká část naší práce v boji proti násilí zde v Evropě je vykonávána v rámci mezinárodní spolupráce.

Na svém příštím zasedání v březnu 2010 posoudí Komise OSN pro postavení žen patnáct let Pekingské akční platformy. Švédské předsednictví již připravilo zprávu o pokroku v rámci Evropské unie a o problémech, které zbývá vyřešit. Rada hodlá 30. října přijmout v této věci sérii opatření. Pekingská akční platforma nám poskytuje strukturu a dlouhodobý plán pro mezinárodní politiku v oblasti rovnosti pohlaví. Rada je v této činnosti aktivně zapojena a velkou pozornost věnuje právě boji proti násilí vůči ženám.

Problém násilí na ženách nezná mezinárodních hranic. Musíme jej řešit na mezinárodní úrovni, jak v rámci Evropy, tak i mimo ni. Musíme zintenzívnit boj proti násilí založenému na pohlaví v našich mezinárodních misích a nesmíme zavírat oči před násilím, které je pácháno zde, na našich vlastních občanech.

Paní předsedající, vážení poslanci, zopakuji, co jsem řekla na začátku: násilí na ženách nemá v civilizované společnosti co dělat. Jsem vděčná, že Parlament se dnes věnuje této otázce. Máte plnou podporu Rady, tohoto předsednictví a všech těch, kteří obhajují to, čemu věří, a brání principy spravedlnosti, rovnosti a solidarity.

 
  
MPphoto
 

  Karel De Gucht, člen Komise. (FR) Paní předsedající, při příležitosti Mezinárodního dne za odstranění násilí páchaného na ženách by Komise ráda znovu vyjádřila svůj silný politický závazek v boji proti násilí na ženách. Tento závazek se odráží ve sdělení týkajícím se Stockholmského programu, k jehož prioritám patří nutnost věnovat zvláštní pozornost právům dětí a ochraně lidí, kteří jsou obzvláště zranitelní, jako jsou ženské oběti násilí a senioři.

Svým plánem pro rovnost meži muži a ženami pro období 2006-2010 se Evropská komise zavázala pomoci vymýtit sexuální násilí a násilí spojené s obchodováním s lidmi. Boj proti násilí na ženách také bude nejvyšší prioritou nové strategie, která naváže na tento plán a na které v současnost pracujeme.

Avšak je také nezbytně nutné financovat praktická opatření v této oblasti. Komise již odvedla velký kus práce v boji proti násilí v Evropě prostřednictvím programu Daphne. Naše reakce v oblastech prevence násilí a podpory obětí násilí musí být nyní podpořena praktičtějšími opatřeními.

Nejprve Komise určila opatření v rámci programu Daphne s cílem zavést konzistentnější strategii EU pro boj proti násilí na dětech, mladých lidech a ženách. Díky ročnímu rozpočtu okolo 17 milionů eur v roce 2009 se Komise zaměřila přímo na rizikové skupiny. Tyto finanční prostředky byly poskytnuty navíc vedle prostředků z vnitrostátních programů.

Počítáme s vytvořením expertní prověřovací skupiny jako součásti pracovního programu Daphne pro rok 2010. Tato skupina bude schopna určit nutná opatření na úrovni Společenství a podpořit společný postup členských zemí.

Komise také začne pracovat na studii proveditelnosti, která ohodnotí, zda je možné a nezbytné na evropské úrovni harmonizovat právní předpisy o sexuálním násilí a násilí vůči dětem.

Výsledky této studie budou představeny na podzim 2010. Komise hodlá svolat představitele vlád členských států, orgánů Společenství, politických skupin, organizací občanské společnosti a tak dále, s cílem navrhnout otevřenější politiku Společenství.

Kromě toho byla výměna nejlepších metod, norem a intervenčních modelů již předmětem diskusí, jež se konaly v prosinci 2007 pod záštitou Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti.

A konečně, je třeba zdůraznit, že proti extrémním formám násilí vůči ženám musíme bojovat těmi nejtvrdšími prostředky. Za tímto účelem Komise v březnu navrhla změnu evropského trestního rámce v souvislosti s bojem proti obchodování s lidmi a sexuálnímu zneužívání dětí, které postihují především nejzranitelnější ženy a dívky.

Co se týče žádosti o zorganizování Evropského dne proti násilí na ženách, Komise došla na základě podrobné studie k závěru, že by bylo předčasné podniknout takovou akci předtím, než bude vypracována opravdová strategie pro boj s násilím.

Rád bych nyní předl slovo své kolegyni, paní Ferrero-Waldnerové.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner , členka Komise. (FR) Paní předsedající, vážení poslanci, jak asi všichni víte, vždy jsem se – jakožto sama žena – aktivně účastnila boje proti násilí na ženách a usilovala o posílení postavení žen obecně, nejen za posledních pět let ve funkci komisařky pro zahraniční věci, ale i předtím jako ministryně. Proto bych se k tomuto tématu ráda vyjádřila.

Co se týče okolního světa, kromě konkrétních zásahů, o nichž bude můj kolega zanedlouho hovořit, se boj proti násilí na ženách stal důležitým centrálním bodem politiky lidských práv EU a tyto kroky mají oporu v konkrétních pokynech přijatých v prosinci 2008.

Realizace těchto pokynů je zvláště výrazná na místní úrovni ve třetích zemích, kde Evropská unie působí. V přibližně 90 zemích třetího světa vytvořila velvyslanectví členských států EU a delegace Evropské komise své vlastní akční plány, jejichž cílem je realizovat tyto pokyny a vypracovat úplný seznam iniciativ, které mají být uskutečněny v období 2009-2010.

Vysíláme pořád totéž jasné poselství: porušování práv žen nelze ospravedlnit ve jménu kulturního relativismu nebo tradic.

V souvislosti s těmito jednáními také nabídneme pomoc ve formě spolupráce, abychom např. zrealizovali doporučení zvláštní zpravodajky pro násilí na ženách, posílili vnitrostátní instituce odpovědné za záležitosti týkající se rovnosti pohlaví a samozřejmě podpořili změny právních předpisů, které upravují diskriminaci žen.

Předmět „Ženy, mír a bezpečnost”, o kterém pojednávají usnesení 1325 a 1820 Rady bezpečnosti OSN, leží v centru naší pozornosti. Nadto v prosinci 2008 Evropská unie přijala globální přístup pro realizaci těchto usnesení.

Domnívám se, že tím je vytvořena základna společných zásad, jak pro činnosti týkající se evropské bezpečnostní a obranné politiky, tak pro zásahy zahrnující využití nástrojů Společenství. Tyto aktivity by nám měly umožnit začlenění „ženské” otázky účinněji do celého cyklu konfliktu, od prevence, zvládání a řešení krizí k upevňování míru a dlouhodobé rekonstrukci.

Já osobně jsem sehnala podporu od 40 žen na vrcholných postech na celém světě, abych dala nový impulz k realizaci usnesení 1325 prostřednictvím, jak víte, zorganizování ministerské konference 10 let po přijetí tohoto usnesení. Tato myšlenka byla schválena generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, na což jsem velice hrdá. Avšak ještě pozoruhodnější je skutečnost, že během přípravy této ministerské konference se mnoho států a mezinárodních organizací, jako je Africká unie, rozhodlo zesílit svoje snahy o prosazení usnesení 1325, především prostřednictvím rozvoje národních akčních plánů.

Paní předsedající, ráda bych zakončila svůj projev osobní poznámkou. Velice si cením možností, které politiky EU, ať vnitřní či vnější, nabídly v boji proti násilí na ženách, a těší mě podpora, které se jim obecně dostalo. Jsem velice ráda, že činnost, která byla v minulosti jaksi omezena na osobní odhodlání, se nyní stává naprosto společným úsilím.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN LAMBRINIDIS
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera, jménem skupiny PPE.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, odstranění násilí na ženách je velmi důležité téma, které vyžaduje velké úsilí a odhodlání od nás všech: evropských orgánů, členských států i občanské společnosti.

Násilí vůči ženám nepředstavuje pouze porušení lidských práv, ale také přináší závažné následky na jednotlivcích i společnosti, které nemůžeme přehlížet. Jde tedy o problém, který musíme řešit na různých frontách.

V oblasti kultury musíme bojovat proti myšlence, že násilí založené na kulturních, náboženských nebo společenských aspektech lze jakýmkoli způsobem ospravedlnit. Musíme pořádat informační kampaně, které se dostanou k mladým lidem a budou se tedy konat ve školách. Uspořádání evropského roku, po kterém již několikrát volal Evropský parlament, by mohlo mít ten správný evropský i mezinárodní dopad, díky kterému bychom mohli vybudovat konzistentnější a účinnější politiku.

Na politické frontě je nezbytné zahrnout tento problém jako prioritu do vnitrostátních, evropských a mezinárodních programů. Domnívám se proto, že je vhodné navázat pevnější vazby – a tím skončím – mezi Evropskou unií a OSN, abychom mohli v této oblasti jednotně postupovat. V tomto ohledu byla odpověď náměstkyně generálního tajemníka OSN, paní Migirové, v Evropském parlamentu ukázková. Je proto mým přáním, aby se naše spolupráce i nadále prohlubovala.

 
  
MPphoto
 

  Britta Thomsen, jménem skupiny S&D.(DA) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes, 25. října, muži a ženy po celém světě oslavují Mezinárodní den OSN za odstranění násilí páchaného na ženách.

Násilí vůči ženám je velkým společenským problémem, který nelze jednoduše redukovat na ženskou otázku. Týká se totiž porušování lidských práv, práva na život a práva na bezpečnost. OSN odhaduje, že sedm z deseti žen se za svůj život stává obětí násilí od mužů. Ve skutečnosti stojí násilí mužů vůči ženám více ženských životů než malárie, dopravní nehody, terorismus a válka dohromady. Nemůžeme zůstat pasivními pozorovateli. Je nezbytně nutné, aby EU podnikla kroky IHNED. Komise musí co nejdříve předložit plán politiky EU, abychom mohli bojovat proti všem formám násilí na ženách.

Podíváme-li se na iniciativy, jež podnikají různé členské státy, je naprosto zjevné, že některé země berou tento problém vážněji než jiné. Španělsko, které se ujalo předsednictví Rady 1. ledna, umístilo boj proti násilí na ženách do čela svého programu předsednictví. Španělsko je jediným členským státem EU, který založil středisko pro sledování násilí, které každý rok předkládá zprávu o stavu násilí založeného na pohlaví a pravidelně aktualizuje nejlepší možnou strategii pro boj s ním. Podpořme chystanou iniciativu španělského předsednictví, jejímž cílem je zřídit středisko na sledování násilí v EU pro dobro všech evropských žen.

 
  
MPphoto
 

  Antonyia Parvanova, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, nejen kvůli Mezinárodnímu dni za odstranění násilí páchaného na ženách bychom se, když uvažujeme o usnesení k tomuto problému, měli ptát, zda jsme udělali dost. Dnes je v Evropě každá čtvrtá žena obětí násilí, domácího zneužívání, znásilnění, sexuálního vykořisťování nebo mrzačení ženských pohlavních orgánů.

Jedním z nejstrašnějších příkladů násilí založeného na pohlaví je situace, kdy je znásilňování použito během války jako zbraň jako v případě Konga. Je načase vytvořit komplexní strategii EU vedoucí ke konkrétnímu akčnímu plánu, jehož cílem bude boj proti všem formám násilí vůči ženám, včetně obchodování se ženami.

Členové Komise, ráda bych vás informovala, že jsme dnes hlasovali, během usnesení o Stockholmském programu, o pozměňovacím návrhu, který požaduje směrnici, evropský akční plán o násilí na ženách, jenž by zajistil prevenci násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů.

Věřím, že tentokrát naši kolegové, vy, a také Rada, nebudou citovat zásadu subsidiarity a že se velmi brzy dočkáme realizace této směrnice a akčního plánu. Přednesli jsme tuto otázku španělskému předsednictví, které velmi podporuje tuto prioritu. Doufám, že bude prioritou pro všechny z nás.

 
  
MPphoto
 

  Raül Romeva i Rueda , jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, je skutečně nezbytné vytvořit jasný právní základ pro boj se všemi formami násilí na ženách.

Také vyzývám Radu a Komisi, aby přijaly rozhodnutí o plném přechodu kompetencí v rámci evropské politiky. Žádný z členských států neuspěje v boji s těmito problémy sám. Nulová tolerance vůči všem formám násilí na ženách se musí stát nejvyšší prioritou všech orgánů v celé Evropě.

Požadavek, který vznesl Parlament k Radě a Komisi na lépe zaměřený a koherentnější plán politiky EU pro boj proti všem formám násilí na ženách, je krokem správným směrem, stejně jako středisko pro sledování násilí, které již bylo zmíněno.

Také bych rád Komisi a Radě připomněl svou žádost, aby se násilí na ženách řešilo s ohledem na genderový rozměr porušování lidských práv na mezinárodní úrovni, především v souvislosti s bilaterálními a mezinárodními obchodními smlouvami, jak těmi již platnými, tak těmi, o nichž se jedná, což je také uvedeno v mé zprávě o vraždách žen, proto bych rád poprosil paní komisařku, aby byla v této věci trochu konkrétnější.

Dovolte mi závěrem uvítat dnes ve sněmovně naše přátele z konžského sdružení pro mír a spravedlnost. Předali nám tyto květiny, aby nám připomněli, že tento každodenní boj je společný a že v něm musíme držet při sobě s lidmi, kteří trpí a bojují přímo v dané oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Marina Yannakoudakis, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, násilí na ženách, zvláště v domácím prostředí, představuje problém, o kterém je třeba jednat, a já děkuji předsedkyni Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, že toto téma nadnesla.

Avšak musíme si uvědomit, že tento problém není pouze otázkou rovnosti pohlaví. Ani otázkou rovnosti obecně. Ve skutečnosti nejde jen o otázku lidských práv, ale hlavně a především o problém trestního práva. A právě proto, že jde o otázku trestního práva, jde o záležitost suverénního státu, a je tedy na národních státech, aby podnikly kroky.

Podle Rady Evropy se každá čtvrtá žena během svého života stane obětí domácí násilí. Evropská unie může být v této oblasti aktivní tím, že poskytne zdroje pro vzdělávání a zvyšování informovanosti, a tím, že zahájí debatu o násilí na ženách, ale také na mužích: podle Ministerstva vnitra Spojeného království je každý šestý muž obětí domácího násilí.

Nedávno jsem navštívila Elevate, útočiště žen v Londýně, a hovořila s oběťmi domácího násilí. Přicházejí ze všech společensko-ekonomických vrstev. Neexistuje žádný vzorec. Násilí má dopad na oběti, jejich rodiny i děti. Jeho následky jsou jak izolované, tak dalekosáhlé, a ničí lidské životy. Cesta k napravení těchto životů je dlouhá a vyžaduje podporu. Projekt Elevate nabízí obětem bezpečný přístav a podporuje jejich snahy o znovunabytí sebevědomí a schopnosti fungovat ve společnosti. Projekty, jako je tento, potřebují podporu, finanční podporu.

Evropská unie může být aktivní v boření tabu týkajících se násilí na ženách – a mužích. To je oblast, kterou si jako společnost nemůžeme dovolit dále ignorovat.

 
  
MPphoto
 

  Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Paní Svenssonová položila ústní otázku o násilí na ženách a předložila návrh usnesení. V něm uvádí, že násilí na ženách představuje strukturální a široce rozšířený problém postihující celou Evropu a že vzniká z nerovnosti mezi muži a ženami.

Ačkoli se nizozemská Strana za svobodu nemůže připojit k akcím na řešení tohoto problému na evropské úrovni, tyto návrhy nicméně podporujeme a vyzýváme členské státy, aby podnikly jednotné kroky na vnitrostátní úrovni. Strana za svobodu velmi ostře odsuzuje jakékoli násilí na ženách. Avšak zde v Evropě je pácháno mnoho násilí vůči muslimským ženám, především v domácím prostředí. Proto také musíme zvážit případy domácího násilí, zločinů ze cti a mrzačení ženských pohlavních orgánů, což jsou zločiny, jež vyrůstají z muslimské představy rolí muže a ženy.

Ačkoli Strana za svobodu považuje veškeré násilí na ženách za naprosto nepřijatelné, rádi bychom upozornili zvláště na tuto formu násilí. Dovolte mi znovu zdůraznit: tohle je naprosto nepřijatelné. Z tohoto důvodu moje strana silně apeluje na členské státy, aby bojovaly proti všem formám tohoto násilí a podnikly zvláštní kroky k prošetření násilí na ženách souvisejícího s islámem.

 
  
MPphoto
 

  Edit Bauer (PPE). (HU) Paní ministryně, členové Komise, také já bych ráda znovu zmínila to, co již řekla paní ministryně: násilí nemá v civilizované společnosti co dělat. Připomínáme si dnes 10. výročí usnesení OSN o boji proti násilí na ženách. Když jsem poslouchala vaše projevy a projevy kolegů poslanců, přemýšlela jsem, jestli za 10 či 20 let budou naši nástupci v této sněmovně stále říkat, že násilí nemá v civilizované společnosti co dělat. Je pravda, že čas není na naší straně, protože agresivita v naší společnosti stoupá. Na tento růst mají vliv média, ale agresivita roste i kvůli krizi. Psychologové říkají, že agresivita je v době krize mnohem častější než kdykoli jindy. Násilí na ženách představuje bezpochyby problém, ale máme tu ještě jeden problém, na který často upozorňují kolegové poslanci, totiž že muži se také stávají oběťmi násilí. Bohužel statistiky uvádějí, že 95% obětí tvoří stále ženy. V případě obchodování s lidmi 80% obětí jsou také ženy. Domnívám se, že nyní je opravdu načase, aby evropské orgány začaly tento problém brát mnohem víc vážně.

 
  
MPphoto
 

  Iratxe García Pérez (S&D). (ES) Pane předsedající, dnes miliony jedinců a miliony žen po celém světě protestují proti násilí založeném na pohlaví. Dnes nemůžeme zavírat oči před touto obrovskou sociální pohromou, jež ztělesňuje nerovné rozložení sil mezi muži a ženami v průběhu dějin. Žádný důvod, žádný argument a žádná oblast to nemůže ospravedlnit. Některé ženy jsou zavražděny jen proto, že jsou to ženy.

Tváří v tvář tomuto stavu věcí máme povinnost použít veškeré nám dostupné prostředky, abychom odstranili násilí založené na pohlaví a abychom se posunuli vpřed a vytvořili rovnější společnost prostřednictvím odvážných a pevně daných právních opatření. Tato odpovědnost je nás všech, evropských orgánů, členských států a organizací.

Země jako Španělsko daly v tomho ohledu jasně najevo svůj závazek. Zákony postihující násilí založené na pohlaví jsou nezbytným a základním nástrojem. To by mělo proto sloužit jako příklad zbytku Evropy. Také bych mohla zmínit vzdělání zaměřené na rovnost, boj proti stereotypům a právní pomoc obětem násilí. Jsem si jistá, že bychom mohli hovořit o mnoha dalších nezbytných politikách v této oblasti. Nadcházející španělské předsednictví určilo boj proti násilí založeném na pohlaví za jeden ze svých prioritních cílů. Domnívám se, že to je velmi důležité, a věřím, že sněmovna bude v tomto ohledu silně podporovat každou iniciativu.

Musíme spojit své úsilí a spolupracovat. Teprve potom budeme schopni podporovat ty miliony ženských obětí, které si již nemohou dovolit čekat ani o minutu déle.

 
  
MPphoto
 

  Corina Creţu (S&D). (RO) Jak již bylo v této sněmovně zdůrazněno, násilí na ženách je skutečně extrémně závažný problém, kterému ne vždy věnujeme patřičnou pozornost. Tento problém je na hrozivé úrovni v rozvojových zemích, především v těch zpustošených válkou a konflikty. Znásilňování a sexuální násilí vůči dívkám, ženám a dětem dosáhlo epidemických rozměrů v afrických zemích rozpolcených válkou, především v Kongu, Somálsku, Burundi a Libérii. Bohužel tento obrovský výskyt násilných činů není typický pouze pro země sužované konflikty. Děje se tak ve velkém měřítku dokonce v těch nejmírovějších a nejdemokratičtějších zemích světa.

Je naší povinností zaměřit svoji pozornost a úsilí na potrestání těch, kteří jsou vinni porušováním lidských práv, a také usilovat o posílení bezpečnosti žen a zajistit, aby obětem sexuálního násilí byla poskytnuta vhodná pomoc, od lékařské pomoci až po znovuzačlenění do rodiny a společnosti.

A konečně, ráda bych vám připomněla události, které se konaly v rámci výboru pro rozvoj a byly věnovány Mezinárodnímu dni za odstranění násilí vůči ženám, a také bych ráda poděkovala panu komisaři De Guchtovi za to, že se těchto akcí účastnil a že projevil velký zájem o danou problematiku, stejně jako komisařce Ferrero-Waldnerové za účast v této rozpravě.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Costa (S&D). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych věnovala Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách památce Anny Politkovské, novinářky a ženy, která zaplatila životem za lásku k pravdě, africkým ženám v konfliktech a těm mnoha trpícím ženám v Evropě, o jejichž trápení se často ani neví.

Tyto příklady jsou v protikladu k degradovanému a konzumnímu obrazu, který média často přisuzují ženské identitě, čímž přispívají ke kultuře, v níž jsou ženy utlačovány a ponižovány. To je také závažná forma násilí, proti níž musíme v Evropě vystoupit a zasáhnout.

Musíme co nejdříve vytvořit konzistentní evropský systém pro statistické sledování – o tom se již nejednou mluvilo – se zvláštním zaměřením na nezletilé, obchodování s lidmi, fyzické a sexuální násilí a zranitelné ženy, např. přistěhovalkyně. Avšak také bychom rádi viděli konkrétní výsledky pramenící z pokynů EU týkajících se žen v ozbrojených konfliktech, které komisař před chvílí zmínil, přinejmenším ve formě poskytnutí finanční a jiné podpory pro projekty, často organizované malými sdruženími, místními neziskovými organizacemi, a také pro země, jež se věnují znovuzačlenění žen a pomoci ženám, které se staly oběťmi násilí.

Jsme si vědomi toho, že dnes máme novou možnost, již nám nabídla Lisabonská smlouva a Stockholmský program, zakotvit tyto preventivní akce v zákoně v rámci Společenství.

Avšak musíme také odsoudit další aspekt násilí: kontext, v němž se odehrává. Násilí související s konzumací alkoholu a drog je mezi mladými lidmi a nezletilými na vzestupu a my jej možná nezmiňujeme dostatečně často, když hovoříme o násilí na ženách.

 
  
MPphoto
 

  Joanna Senyszyn (S&D). (PL) Pane předsedající, miliony žen jsou bity, zneužívány, kupovány, prodávány, znásilňovány a zabíjeny jen proto, že jsou ženy. Na následky agresivity namířené vůči nim umírá více žen než na rakovinu. Musíme dát veřejnosti jasně najevo, že v moderní, demokratické společnosti nemá násilí na ženách co dělat. Začněme tím, že vzděláme politickou třídu a osvobodíme politiku od vlivu těch náboženství, která schvalují dominanci mužů. To je nezbytná podmínka pro skutečnou rovnost a ukončení násilí.

V mé zemi odmítá konzervativní pravice, kterou má pod palcem církev, přiznat ženám plná lidská práva. Podporuje patriarchální rodinu, ve které je role ženy u plotny, u kolíbky a v kostele. Ženy zde nemají právo na potrat a existují i plány odebrat jim jejich právo na oplodnění in vitro. Idealizovaná „polská matka“ statečně nesoucí kříž v podobě manžela, který ji bije, je absurdnost, proti které musíme společensky i právně protestovat.

Ráda bych vás vřele pozvala na konferenci o odstranění násilí na ženách, která se bude konat 10. prosince v Evropském parlamentu na popud Centra pro ženská práva v Polsku.

 
  
MPphoto
 

  Pascale Gruny (PPE). (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, každý den se v Evropě stane každá pátá žena obětí násilí. Násilí na ženách je nepřijatelné nehledě na formu, kterou na sebe bere. A přesto v Evropě mnoho žen a dívek stále žije ve stínu agresivity a vykořisťování.

Ta čísla jsou alarmující. Násilí na ženách přichází v mnoha podobách a děje se kdekoli: domácí násilí doma, sexuální násilí a sexuální obtěžování v práci, znásilnění v rámci vztahu i ve formě válečné taktiky mimo Evropu.

V Evropě je domácí násilí hlavní příčinou smrti a invalidity žen ve věku mezi 16 a 44 lety. Během toho, jak zde nyní mluvíme o těchto extrémně závažných věcech, je na ženách pácháno násilí. Diskutovat o tom nestačí. Je načase jednat.

Evropská unie má povinnost ochraňovat své nejzranitelnější občany. Boj proti násilí na ženách je bojem o základní lidská práva a program Daphne, který podporuje akce zaměřené na boj proti všem formám násilí, na to nestačí.

Pro rozvoj konzistentnějších evropských plánů je zapotřebí nových opatření. Podporuji iniciativu zorganizovat Evropský rok pro boj proti násilí na ženách, po kterém Parlament volá již více než deset let.

 
  
MPphoto
 

  Licia Ronzulli (PPE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych zopakovala, co již přede mnou řekly paní Materaová a Stassenová o násilí pramenícím v kultuře a náboženství. Ráda bych využila této minuty k tomu, abych vám popsala zážitek, jehož jsem byla svědkem jako dobrovolnice na jedné ze svých misí.

Je to příběh Karin, příběh ženy, která nechtěla nosit burku. Její manžel, aby ji potrestal, ji polil kyselinou. Udělal to v noci, udělal to, když spala. Karin nyní nosí burku, ne protože by chtěla, ale aby skryla známky tohoto tragického útoku.

Doufám, že tento den nezůstane jen dalším datem v kalendáři, ale že pomůže všem těm ženám, které zažívají každý den násilí, a že naše slova budou proměněna v konkrétní činy a skutky.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D).(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, mnoho žen v Evropě a na celém světě svádí dennodenně boj o ukončení násilí, jež je na nich pácháno, ale nemohou a neměly by nést toto břemeno samy, protože tyto násilné skutky na ženách, jejichž pachateli jsou většinou muži, jsou zároveň násilím páchaným na celém lidstvu.

Je jedině správné, že muži se do tohoto boje čím dál více zapojují. Proto se účastním kampaně Bílá stuha. Tato kampaň byla zahájena před dvaceti lety v Kanadě, původně vytvořena muži pro muže. Skupina mužů se jednoho dne rozhodla, že mají povinnost vyzvat ostatní muže, aby veřejně protestovali proti násilí páchanému na ženách. Tato bílá stuha je symbol, je to také symbol karafiátu, který připomíná boj konžských žen proti utrpení, které podstupují každý den - před chvíli zde byly.

Proto vyzývám všechny své kolegy poslance a poslankyně, aby se k nám připojili v boji proti násilí na ženách, protože bojujeme nejen proti fyzickému, ale také psychickému násilí a často, jak víme, slova mohou bolet více než činy.

 
  
MPphoto
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D). (RO) Násilí na ženách se, ve svých rozličných podobách, liší v závislosti na ekonomickém, kulturním a politickém prostředí ve společnosti. Může zahrnovat psychologické a psychické zneužívání v rodině až vynucený sňatek v mladém věku a další násilné praktiky. Jakákoli forma násilí na ženách je nepřijatelným porušením lidských práv a brání rovnosti pohlaví. Tento druh násilí je široce rozšířený. Má na svém kontě více obětí než rakovina a zanechává hluboké jizvy na duši lidí a na struktuře společnosti. Proto bychom měli zvýšit své snahy v boji s tímto problémem.

Odhady OSN také naznačují, že počet násilných činů nejenže neklesá, ale ještě stoupá. Bohužel tyto činy zůstávají ve většině případů nerozpoznány nebo prostě ignorovány. V Rumunsku podporuji kampaň s názvem „Ženy ve stínu" vedenou Populačním fondem OSN a Informačním centrem OSN. Jejím úkolem je zvýšit informovanost veřejnosti o vážné povaze tohoto problému.

 
  
MPphoto
 

  Gesine Meissner (ALDE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, násilí na ženách je strašným porušením lidských práv, nehledě na podobu, jakou na sebe bere, ať už jsou to nucené sňatky, bití či znásilňování. Považuji termín „zabití ze cti” za obzvláště ohavný, protože nic čestného na něm není. Zabíjení ze cti je odporný zločin a my musíme udělat vše proto, abychom proti němu bojovali.

Lisabonská smlouva má být brzy podepsána a proto bude Charta základních práv jakožto příloha této smlouvy obzvláště důležitá. Proto je Evropská unie povinna udělat vše, aby toto násilí zastavila.

Již zde bylo řečeno, že znásilňování může být použito jako válečná zbraň. Již jsme zmiňovali Kongo, kde se tyto hrozné činy dějí již léta a kde pachatelé znásilňují dokonce malé děti a postarší ženy. V současnosti funguje několik programů a paní Ferrerová-Waldnerová se zmínila i o tom, že oslovila ženy ve vládách po celém světě. Zjevně to ale nestačí. Tohle není jen problém žen. Tohle je problém všech lidí na světě. A my v Evropské unii musíme udělat vše, co je v našich silách, aby se situace zlepšila.

 
  
MPphoto
 

  Małgorzata Handzlik (PPE). (PL) Pane předsedající, v uplynulých letech se iniciativy týkající se odstranění násilí na ženách znásobily. Bohužel tento jev v Evropě i nadále existuje bez ohledu na věk žen, jejich vzdělání či společenské postavení. Proto musíme i nadále zdůrazňovat, že násilí na ženách není přirozené ani nevyhnutelné. Násilí na ženách všude ve světě je jednoduše zločin a porušení práva na život, na osobní důstojnost, bezpečnost a fyzickou a duševní nedotknutelnost. Hovořit o násilí neznamená jen uvádět ženy jako oběti, ale, a to především, zahrnuje nutnost odsoudit tento násilný čin a jeho pachatele, kteří by neměli uniknout trestu. Potřebujeme dlouhodobé vzdělávání žen a mužů, které odstraní stereotypy a osvětlí každému nutnost bojovat proti tomuto jevu.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Doufám, že tento Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách bude znamenat počátek bourání zdi ticha a lhostejnosti, které v naší společnosti stále přetrvávají v souvislosti s touto skutečnou pohromou, která postihuje miliony žen v Evropské unii a na celém světě.

Násilí na ženách je porušením lidských práv a překážkou v účasti žen na společenském a politickém životě, ve veřejném životě i v práci a brání jim být občany s plnými právy. Ačkoli druhy násilí se v různých kulturách a tradicích liší, jak již zde bylo řečeno, kapitalistická ekonomická a sociální krize činí ženy zranitelnějšími, zhoršuje jejich vykořisťování, vede k chudobě a vyloučení ze společnosti a také přispívá k obchodování se ženami a k prostituci.

Je proto naprosto zásadní, abychom sjednotili finanční zdroje a politiky a opravdu se zavázali k prosazování role ženy ve společnosti a k prosazování rovných práv a abychom zavedli skutečné plány pro boj se všemi formami násilí na ženách, pro odstranění stále existující diskriminace a pro ochranu obětí.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Kiil-Nielsen (Verts/ALE).(FR) Pane předsedající, počátek druhého tisíciletí v Evropě charakterizuje rozšíření bezpečnostních zákonů: týkajících se dozoru, represe, vazby a uvěznění.

Rozpočty vázané na tyto politiky prudce vzrostly. Přesto míra násilí vůči ženám neklesá. Z dat vyplývá, že v roce 2008 zemřelo 156 žen na zranění způsobená jejich manžely ve Francii, kde je téměř každá desátá žena obětí manželského násilí. Bezpečnostní opatření zavedená v oblasti video monitoringu, evidování a biometrie nesplňují reálné bezpečnostní potřeby žen.

Toto násilí postihuje ženy ve všech zemích nehledě na jejich původ, společenské postavení či náboženství. Je spojeno s diskriminací založené na pohlaví. Podstata sexismu, stejně jako rasismu, spočívá v tom, že je jiné osobě upíráno alter ego.

Jak můžeme bojovat proti sexismu? Potřebujeme silnou politickou vůli informovat, bránit a chránit, politickou vůli zrušit všechny formy diskriminace, z níž násilí pramení. Nestojí bezpečnost více než poloviny všech evropských občanů, jinými slovy evropských žen, za výraznou politickou investici?

 
  
MPphoto
 

  Åsa Torstensson, úřadující předsedkyně Rady. (SV) Pane předsedající, paní Svenssonová, vážení poslanci, děkuji vám za velice důležitou rozpravu. Násilí mužů vůči ženám má mnoho tváří a může na sebe brát mnoho podob, ale zranitelnost a bolest jsou vždy stejné nehledě na to, kdo je oběť.

Je dobře, že Komise vyvíjí v této oblasti takovou iniciativu, a já doufám, že evropská spolupráce bude hybnou silou pro boj s násilím a pro posílení rovnosti a že budeme postupovat strategicky. Této iniciativy a činnosti se v Parlamentu dovolávalo mnoho z vás.

Ráda bych znovu zopakovala, že násilí na ženách je prioritní oblastí švédského předsednictví: 1.V rámci Stockholmského programu, který bude přijat příští týden, vznikne mnoho příležitostí pro řešení těchto problémů, jež se týkají žen, které jsou vystaveny násilí, jak bylo zdůrazněno zde v Parlamentu.

2. Dne 9. listopadu předsednictví uspořádalo konferenci, na které měl každý členský stát a zástupci občanské společnosti možnost podělit se o své zkušenosti a informace vztahující se k boji proti násilí na ženách. Během podzimu předsednictví také zorganizovalo konferenci v Bruselu o obětech obchodování s lidmi s cílem zdůraznit nutnost přijetí nových opatření a spolupráci se zeměmi původu, v nichž obchodování s lidmi začíná.

Ráda bych vyjádřila svoji vděčnost za tuto vysoce důležitou rozpravu. Cesta je dlouhá a čeká nás mnoho překážek, ale naše vize musí být jasná: zastavit násilí na ženách.

 
  
MPphoto
 

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, mám několik závěrečných poznámek, ale nejdříve ze všeho bych rád poděkoval všem poslankyním a poslancům, kteří se účastnili této rozpravy, jež byla skutečně velmi důležitá. Toto je jedna z nejbrutálnějších forem porušení lidských práv, která je velmi rozšířená, a to nejen v rozvojových zemích. Hovoříme hodně o Kongu, ale také bychom měli mluvit o jiných rozvojových zemích, jako je např. Pákistán. Včera večer po setkání v tomto Parlamentu jsem sledoval televizi a tam běžel program na 24/24 o zneužívání žen v Pákistánu. Bylo to otřesné, skutečně otřesné. Ale také je to pravda. Jedna poslankyně zde uvedla příklad ženy, která nechtěla nosit burku.

Je zjevné, že konflikt se vyostřuje a způsobuje drsnější zneužívání žen, že sexuální násilí je použito jako válečná zbraň, že po určité době vidíme, jak se společenská struktura a soudržnost tradičních komunit rozpadá, ničí, že mizí etika a že jsme v situaci, kdy nejen povstalci a vojáci, ale i běžní občané páchají tyto hrůzné útoky na ženy a děti.

Někteří poslanci se ptali, zda je možné mít evropskou směrnici o násilí na ženách, která by zajistila prevenci násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů. Bohužel, domnívám se, že pro to nemáme právní základ. V Lisabonské smlouvě je právní základ pro určité konkrétní kroky, které mohou být podniknuty...

(FR) … především v oblasti obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání dětí a dětské pornografie. V Lisabonské smlouvě se o tom jasně hovoří, ale Deklarace lidských práv jako taková neposkytuje právní základ, na němž bychom mohli vytvořit směrnici.

Avšak já stále věřím, že Komise musí nadále využívat nejrůznějších způsobů řešení tohoto problému, především prostřednictvím programů, které jsou zaměřeny nejen na rozvojové země, ale také na určité zranitelné skupiny a naše vlastní členské státy, protože i tady v Evropské unii, která by měla jít světu příkladem, co se týče ochrany lidských práv a práv žen, máme stejný problém.

Můžete se spolehnout na Komisi – jak na tu současnou, tak na tu příští -, že bude vyvíjet velké úsilí a podnikat kroky z toho prostého důvodu, že si myslíme, že to je nezbytné. Nejde o to, jak jeden z vás řekl, zda to budou členské státy, Komise nebo Evropská unie, kdo se chopí iniciativy. Domnívám se, že my všichni, na všech úrovních a ve všech sférách odpovědnosti, musíme mít tento problém na paměti.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ WALLIS
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Obdržela jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční zítra, ve čtvrtek 26. listopadu 2009.

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s tímto usnesením a vyzývám Komisi, ale vyhlásila rok pro odstranění násilí na ženách. Věřím, že pak budou moci členské státy rychleji zlepšit vnitrostátní právní předpisy bojující proti násilí na ženách, obzvláště v případě domácího násilí, a také by mohly efektivně realizovat vnitrostátní akční programy pro boj s násilím na ženách. Členské státy musí zavést jednotný systém pro snížení míry násilí na ženách – který sjednotí prevenci, ochranu i pomocná opatření. Je velmi důležité, aby tento problém byl prioritou, až začne fungovat nová Komise a Španělsko převezme předsednictví v Radě.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Dnes je Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách. Násilí vůči ženám existuje všude a ve všech společenských vrstvách, mezi chudými i bohatými, vzdělanými i nevzdělanými, sociálně mobilními i vyloučenými ze společnosti, ale před tímto problémem stále většina společnosti zavírá oči. Toto usnesení požaduje cílený a koherentní plán politiky EU pro boj proti všem formám násilí na ženách, jak se uvádí v plánu EU pro dosažení rovnosti mezi muži a ženami. Vnitrostátní zákony a politiky by se měly zlepšit prostřednictvím rozvoje komplexních vnitrostátních akčních plánů, které mají zaručit prevenci, ochranu a stíhání. V Irsku bylo v minulém roce poskytnuto útočiště 1947 ženám a 3269 dětem. Od roku 1996 bylo zavražděno více než 120 žen, z nich mnoho svým současným nebo bývalým partnerem. Studie EU ukázaly, že každá pátá žena zakusí násilí od svého mužského partnera a že 25% všech násilných činů v Evropě zahrnuje muže napadajícího manželku či partnerku. Cílem domácího násilí je ovládnout a zničit lidského ducha. Zprávy o plánovaných škrtech irské vlády až do výše 30% v oblasti některých služeb bohatě ilustrují nedostatek skutečného odhodlání zabývat se prevencí, ochranou a stíháním.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – V Evropě se stane obětí domácího násilí každá pátá žena. Na Maltě bylo od ledna do října 2009 hlášeno 467 případů domácího násilí, ale tato čísla pravděpodobně plně neodpovídají maltské skutečnosti. Podobně i statistiky jiných členských států jsou zavádějící. Je to z toho důvodu, že se ženy často obávají nepochopení ze strany úřadů a soudních orgánů. Usnesení ukazuje, že násilí, když odhlédneme od kriminality, je také otázkou diskriminace a nerovnosti – což je oblast kompetence EU. Návrh se správně zaměřuje na stíhání pachatelů. Je nesmírně důležité, aby v zákoně nebyly mezery, které by umožnily pachatelům uniknout trestu. V souvislosti s tím ovšem musíme vzít v potaz i reintegraci násilnických partnerů, abychom se vyhnuli dalšímu násilí v budoucnosti. Některé členské státy nemají dostatečně vyškolené pracovníky, kteří by poskytly vhodnou podporu, pomoc a radu obětem. Vytváření útočišť pro oběti nestačí. Takové ženy potřebují pomoc od vlády, aby se mohly znovu zapojit do pracovního trhu a tím získaly skutečnou ekonomickou nezávislost na svém násilnickém partnerovi. Musíme rozšířit rekvalifikační kurzy pro oběti, abychom jim umožnili znovu se plně začlenit do společnosti, a Evropská unie by měla využít všechny své pravomoci, aby ukončila toto do očí bijící nerovné postavení žen ve společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (S&D), písemně. – Násilí na ženách je závažným problémem celého světa. Ženy a děti jsou tou nejzranitelnější skupinou ve společnosti a zakoušejí násilí nejčastěji. Například v Evropě je podle odhadů 20-25 % žen v průběhu svého dospělého života obětí fyzického násilí a 10 % žen dokonce musí vytrpět sexuální násilí. Co se týče domácího násilí, 98 % páchají muži na ženách, a proto musíme na tento problém nahlížet jako na problém související s pohlavím. Když hovoříme o násilí, nemluvíme pouze o fyzickém násilí: a proto by výše uvedené statistiky vypadaly mnohem hůř.

Domnívám se, že tato čísla a tuto skutečnost, která postihuje především ženy, nemůžeme akceptovat. Evropští socialisté již dlouho požadují účinnou ochranu obětí a fungující programy. Program Daphne je dobrý začátek, ale je třeba udělat víc na úrovni členských států EU. Myslím si, že je velmi důležité, že se španělské předsednictví rozhodlo učinit z boje proti násilí svoji prioritu. Žádný sociální problém nelze vyřešit za pouhých šest měsíců. Proto udělám vše proto, aby belgické a maďarské předsednictví pokračovalo v činnosti, kterou začali Španělé.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), písemně. – Vynucená sterilizace je jednou z nejvážnějších forem násilí na ženách a nepřípustným porušením lidských práv. V několika členských státech byly romské ženy donuceny ke sterilizaci, jež měla snížit jejich „vysokou, nezdravou“ porodnost. Ačkoli v několika případech byly vyneseny rozsudky ve prospěch obětí, adekvátní kompenzace a oficiální omluvy se oběti ve většině případů dosud nedočkaly. Ráda bych na tomto místě ocenila omluvu předsedy vlády Jana Fischera a nedávný návrh vlády České republiky, jenž požaduje, aby do 31. prosince 2009 ministerstvo zdravotnictví přijalo sérii opatření, aby se tato porušení práv již nemohla opakovat. Doufám, že ostatní země jako Slovensko se přidají k české iniciativě a vytvoří mechanismus, který by zaručil přiměřenou kompenzaci pro ženy, jejichž reprodukční schopnosti byly zničeny bez jejich souhlasu. Je nezbytné, aby členské státy neprodleně vyšetřily extrémní porušování lidských práv romských žen, potrestaly pachatele a zajistily, aby byly zjištěny všechny oběti a bylo jim uděleno odškodné. Je společným cílem všech evropských zemí zajistit zdraví a fyzickou integritu všech žen na kontinentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. (PL) Zdá se, že ve všeobecné kampani za dodržování lidských práv není problému násilí na ženách, včetně domácího násilí, věnována dostatečná pozornost. Celosvětová kampaň OSN za ukončení násilí vůči ženám v roce 2008 odhalila, že ženám ve věku od 15 do 44 let častěji hrozí znásilnění a domácí násilí než rakovina, dopravní nehody, válka nebo malárie. Různé formy sexuálního obtěžování v práci samo nahlásilo 40-50 % žen v EU. Odhaduje se, že 500 000 až dva miliony lidí, a většina z nich jsou ženy a děti, se stane každoročně obětí obchodování s lidmi, je nuceno k prostituci, nucené práci nebo otroctví či nevolnictví. Proto mě těší, že se tomuto problému věnuje usnesení připravované Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví. Je důležité sjednotit přístup k boji proti násilí na ženách, výsledkem čehož by naše snahy byly efektivnější. Je také důležité poskytnout správný druh pomoci ženám a vůbec všem, kteří se stali obětmi násilí. Avšak neméně důležitá je také informovanost společnosti o tom, že domácí násilí není nepohodlný problém, který je třeba držet doma pod pokličkou.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Dnes, 25. listopadu, není jen Mezinárodní den boje proti násilí na ženách, ale křesťanský svět si připomíná i svatou Kateřinu Alexandrijskou, která byla počátkem 4. století uvězněna a stala se obětí násilí, mučednicí svědomí a svobody projevu. Někteří zveličují problém násilí tak, že mám někdy pocit, jako kdybychom my ženy ani jiný problém neměly. Jsem přesvědčená, že drtivou většinu času ženy více trápí problém chudoby, zdravotní péče, vzdělání, ohodnocení jejich práce v rámci rodiny a další životní okolnosti.

Přesto si však musíme přiznat, že i násilí je problém. Je to problém nehodný civilizované společnosti, problém, který dehonestuje lidskou důstojnost. Avšak zjišťuji, že v Evropském parlamentu existuje násilí politicky korektní a násilí politicky nekorektní, neboť jen to může být důvodem toho, že mi ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví neprošel pozměňující a doplňující návrh odsuzující nucené sterilizace žen a násilné ukončení těhotenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. (PL) Je velká hanba, že v Evropě stále dochází k tolika případům násilí vůči ženám. Znepokojovat by nás měla především skutečnost, že velké procento případů násilí na ženách není hlášeno na policii, což je obzvláště znepokojivé především u tak závažných zločinů, jako je znásilnění. Žádná strategie v boji proti násilí na ženách nemůže být úspěšná, pokud oběti nebudou hlásit násilné činy příslušným orgánům. Zákon musí zajistit rezolutní reakci v této oblasti, aby oběti mohly znovu nabýt pocitu spravedlnosti a celá společnost mohla být v budoucnu chráněna před podobnými incidenty. Velmi zneklidňující je také skutečnost, že v některých zemích EU, včetně Polska, jsou tresty za zločiny sexuální povahy velmi mírné a navíc bývají často podmíněné. Jako příklad můžeme uvést, že 40 % rozsudků vynesených v Polsku za znásilnění jsou podmíněné tresty odnětí svobody. Uvalení tak mírných trestů je jako facka do tváře obětem ze strany soudů, které berou na lehkou váhu tak těžká provinění. Vážný přístup k problému násilí vůči ženám musí nutně zahrnovat, že budeme s pachateli zacházet tvrdě, abychom zajistili spravedlivou odplatu za příkoří a také abychom v budoucnu zajistili bezpečnou společnost.

 
  

(1)Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí