Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 19. ledna 2010 - Štrasburk

4. Nedávné zemětřesení na Haiti (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise baronky Ashtonové o zemětřesení na Haiti.

K tomuto tématu vystoupí také komisař De Gucht, ale nejdříve dostane slovo baronka Ashtonová. Je mi velkým potěšením, že ji mohu přivítat, protože jsem s ní široce spolupracoval na jiných místech, a přeji jí vše nejlepší v její nové funkci.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, opravdu Vám velmi děkuji za Vaše milá slova. Vážení poslanci a poslankyně, požádala jsem o tuto rozpravu, aby tento Parlament byl aktuálně informován o situaci na Haiti po strašném zemětřesení, ke kterému došlo dne 12. ledna. Ztráty na životech jsou šokující a škody obrovské. Touto tragédií byly postiženy tři miliony lidí a počet obětí stále roste.

Je to obrovská humanitární a politická katastrofa. Okamžitě jsme se zaměřili na spolupráci s Organizací spojených národů a haitským vedením, abychom ulehčili utrpení haitských obyvatel. Náš závazek pro obnovu Haiti je dlouhodobý. Život ztratilo také mnoho evropských občanů a asi o 1 000 nemáme žádné zprávy.

Evropská unie reagovala rychle, nehledala publicitu, ale naprosto se soustředila na pomoc lidem v nouzi. Na doporučení Organizace spojených národů jsem odolali naléhavé touze okamžitě odcestovat na Haiti. To by jen odvedlo pozornost a rozptýlilo nedostatečné zdroje potřebné pro pomoc. Samozřejmě pojedeme na Haiti, jakmile to bude vhodné, a dohodla jsem se s komisařem De Guchtem, že odcestuje na Haiti tento týden, aby tlumočil soustrast Evropské unie a zdůraznil náš závazek pomoci haitskému lidu. Pan komisař také využije této příležitosti, aby zhodnotil naši dosavadní pomoc a projednal s Organizací spojených národů a našimi lidmi v oblasti nejnaléhavější potřeby pro nadcházející týdny a měsíce.

Mezitím s maximálním úsilím pokračujeme v práci na všech úrovních: humanitární, politické a bezpečnostní. V minulých dnech jsem byla v nepřetržitém kontaktu s americkou ministryní zahraničních věcí paní Clintonovou, s vedoucími představiteli Organizace spojených národů, s ministry zahraničních věcí zemí EU a s představiteli Kanady, která vede skupinu „Přátelé Haiti“: všechna jednání byla vedena s cílem zajistit účinnou a koordinovanou mezinárodní reakci. Tento týden odjedu do Spojených států, abych tyto záležitosti podrobněji projednala s administrativou Spojených států a s generálním tajemníkem OSN a dalšími představiteli v New Yorku.

OSN požádala o bezodkladnou finanční pomoc – 575 milionů USD – a také o logistickou podporu při transportu humanitární pomoci. Generální tajemník Organizace spojených národů včera také požádal o posílení policejních a vojenských jednotek mírové mise OSN.

Abychom podpořili mobilizaci a koordinaci naší reakce, požádala jsem včera španělské předsednictví EU, aby svolalo mimořádné zasedání Rady pro zahraniční věci. Poprvé od nabytí účinnosti Lisabonské smlouvy, spojujeme úsilí Komise a sekretariátu Rady a členských států do jednoho komplexního přístupu, který celkově koordinuji. To je zcela nový postup.

Včera proběhlo velmi plodné zasedání Rady. Všichni se shodli na potřebě rychlé reakce a úzké koordinace s Organizací spojených národů. Co se týče finanční pomoci, Rada přijala následující závěry. Rada přivítala předběžný závazek Komise poskytnout okamžitou humanitární pomoc ve výši 30 milionů EUR, o který se navýší předběžné přísliby členských států ve výši 92 milionů EUR.

Rada uvítala předběžný závazek Komise poskytnout 100 milionů EUR na včasnou nehumanitární pomoc, například na renovaci a rekonstrukci, a vzala v úvahu předběžný návrh Komise, že pro dlouhodobou pomoc bude k dispozici 200 milionů EUR.

Požádala jsem, aby až nastane vhodný čas, a po úplném vyhodnocení následných potřeb po zvládnutí stavu nouze, byla svolána mezinárodní konference o Haiti.

Celkově toto vše přestavuje rozsáhlou reakci v krátké době. Pomoc se také zaměří na Dominikánskou republiku. Sehnat dostatek finančních prostředků bude pravděpodobně v tomto okamžiku menší problém, než je dostat k lidem, kteří je potřebují. Musíme zajistit, aby tyto prostředky byly správně cíleny na udržitelnou politickou a materiální rekonstrukci. Po žádosti generálního tajemníka OSN o pomoc při transportu humanitární pomoci a žádosti o další policejní jednotky mne Rada vyzvala, abych zjistila příspěvky členských států EU a vypracovala návrhy pro tuto mobilizaci. A já na tomto úkolu pracuji.

Okamžitě po zasedání Rady jsme svolali Politický a bezpečnostní výbor, aby se touto věcí podrobněji zabýval. První údaje o příspěvcích členských států jsou již k dispozici, včetně případných příspěvků poskytnutých prostřednictvím Evropského policejního sboru. Práce budou během následujících dnů pokračovat v přípravných skupinách Rady s cílem dosáhnout rychlé a cílené reakce.

Rada pro zahraniční věci s sejde znovu příští pondělí. Budeme pokračovat v jednání o Haiti a zvážíme další akce.

Toto je významná zkouška zahraniční politiky v novém světě Lisabonské smlouvy. Lidé na Haiti – a naši vlastní lidé – očekávají pohotovou, účinnou a koordinovanou reakci. Věříme, že takové reakce dosáhneme.

Těším se na spolupráci s Parlamentem v této věci a je mi potěšením, že zde mohu dnes být, poskytnout Vám tyto informace a vyslechnout Vaše stanoviska.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte, abych začal zdůrazněním bezprecedentního charakteru této katastrofy – pokud jde o humanitární dopad, ale také dopad na zemi jako celek.

Haiti je jednou z nejchudších zemí na světě. Je to země s chronicky křehkými poměry, jejíž existující základní funkce a kapacity byly vážně narušeny. Také mezinárodní společenství dostalo těžký úder. Personál Organizace spojených národů a nevládních organizací a personál naší Komise je stále ještě pohřešovaný, a to také vysvětluje potíže s organizací pomoci na místě. Lidé musí pochopit, že problémy nejsou způsobeny nedostatkem schopností, ale tím, že byla postižena samotná komunita poskytující pomoc. Záchranné operace neprobíhají tak rychle, jak bychom si přáli, i když je vidět, že se situace hodinu od hodiny zlepšuje.

Jinými slovy, nejde jen o záchranu lidských životů. Ve skutečnosti jde o záchranu celé země. Proto vysoká představitelka Unie paní Cathy Ashtonová požádala o mimořádné zasedání Rady, které bylo velmi užitečným nástrojem pro řešení tohoto problému. Dovolte, abych se jen velmi stručně zaměřil na čtyři hlavní úkoly.

Nejprve musíme samozřejmě řešit humanitární potřeby. Ty jsou nesmírné a týkají se hlavně akutní lékařské péče o zraněné, zásobování vodou a hygieny – protože zde například existuje nebezpečí epidemie cholery – a zajištění potravy a přístřeší. Nejvíce chybí chirurgická zařízení, primární zdravotní péče a léky, soupravy pro úpravu vody, potravinová pomoc, nouzová přístřeší a logistická podpora. Dostatečná je kapacita pátracích a záchranných skupin.

Prioritami koordinované organizace je dokončit vyhodnocení potřeb, získat lepší obraz o detailních potřebách a zorganizovat transport logistiky. To se bude také řešit v rámci institucí EU.

Konečně je třeba organizovat postup koordinované mezinárodní pomoci. To je za podobných okolností vždy velmi obtížné. Dovolte, abych vyzdvihnul, že již několik hodin po zemětřesení byly na Haiti rozmístěny týmy evropského ECHO a MIC. Od té doby zde pracují tak, aby přispěly k vyhodnocení potřeb a koordinaci pomoci. Spolupracujeme s týmy z Úřadu pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) Organizace spojených národů a jsme v nepřetržitém kontaktu s koordinátorem nouzové pomoci OSN Johnem Holmesem.

Druhým úkolem je vybudovat nebo přebudovat základní funkce státu. To je velmi důležité. Tato země musí začít znovu fungovat, nejen materiálně – většina budov přestala existovat – ale je také nezvěstných mnoho státních úředníků a státní struktury jsou vážně narušeny.

Rada vítá informaci, že urgentně vyšleme tým odborníků EU, který bude mít specifický úkol vyhodnotit nejdůležitější potřeby haitského státu a státní správy, aby bylo možné poskytnout technickou pomoc. Naši diplomaté a koordinační pracovníci v oblasti jsou samozřejmě dobře připraveni, ale jsou přetíženi. Tento úkol bude v nadcházejících dnech stále více nabývat na důležitosti. Evropská unie a Evropská komise společně s Radou by mohla hrát vedoucí roli při materiální i personální obnově státních institucí.

Třetím úkolem je samozřejmě plán rekonstrukce země, kde se musíme dívat za obzor fáze okamžité pomoci. Za několik týdnů budou mnohé nyní rozmístěné záchranné týmy a prostředky staženy a existuje riziko – velmi typické pro tento druh katastrofy – druhé vlny katastrof, pokud v naší pomoci a podpoře nevytrváme.

Musíme ihned vytvořit plány masivní, koordinované střednědobé a dlouhodobé společné reakce EU na krizi. Naše služby na tom pracují. Tyto plány by měly být navrženy tak, aby zaručily vhodné rozdělení práce mezi instituce EU a členské státy a zajistily provázanou pomoc při obnově a dalším rozvoji a plynulý a udržitelný přechod mezi okamžitou pomocí a reakcí po ukončení stavu nouze.

Vyzýváme všechny členské státy, aby se v tomto úsilí plně angažovaly a podnikly všechny kroky ke splnění našich závazků poskytnout koordinovanou a účinnou pomoc. Nyní nastává okamžik, kdy bude testována a musí se projevit síla naší angažovanosti, chceme-li být úspěšní.

Konečně je tu otázka finanční odezvy. Jak již nastínila vysoká představitelka Unie, Evropská komise připraví významný příspěvek, především pokud jde o humanitární pomoc – 30 milionů EUR, z čehož největší část – abych byl přesný, 22 milionů EUR – jsou úplně nové finanční prostředky, které jdou nad rámec již existujících závazků naší humanitární pomoci pro Haiti. Počáteční pomoc při obnově – která není humanitární pomocí, a co jsem právě uvedl o státních institucích, samozřejmě patří do tohoto rámce – činí 100 milionů EUR, s vyvážením 50 na 50 mezi přesměrovanými a novými penězi, a dále je nyní k dispozici počáteční částka ve výši 200 milionů EUR na pomoc při dlouhodobé rekonstrukci.

Potom se musíme podívat na to, jak si stojíme. Nyní se mluví o částkách potřebných pro tento region ve výši 10 miliard USD. To se mi zdá mnoho a v žádném případě to nejde dohromady s rozpočtem Komise. Budeme muset se členskými státy a na dárcovské konferenci probrat, jak přesně se nakonec chceme podílet na vyšších sumách. Nyní byl připraven celoevropský balíček, který jde nad rámec všech příspěvků, které již byly vytvořeny a budou vytvořeny členskými státy.

Jak uvedla vysoká představitelka Unie, zítra ráno odjíždím do regionu – na Haiti a také do Dominikánské republiky – a povedu jednání s představiteli různých organizací, také o pokusu obnovit státní instituce. Prezident a hlavní nevládní organizace jsou již na místě. Pojedu také do Dominikánské republiky. Je důležité, abychom se setkali také s jejími představiteli, protože je to sousední země. Je možné předpokládat, že by na hranicích mohlo dojít k nějakému napětí, a tak se setkám také s dominikánskými představiteli.

To je vše, co jsem chtěl v tomto okamžiku sdělit. Po návratu budu v pondělí odpoledne informovat Výbor pro rozvoj.

  Gay Mitchell, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, jsem si jistý, že Parlament by rád vzpomenul pohřešované zaměstnance OSN a EU a všechny v tomto okamžiku nezvěstné a strádající na Haiti.

Jsem také rád, že tam odjíždí komisař De Gucht a po svém návratu bude v pondělí informovat Výbor pro rozvoj. To je velmi vítaný vývoj. Abych použil jeho vlastní slova, dopad katastrofy je bezprecedentní, a myslím, že je slušné pro zemi tohoto typu něco udělat, a proto – a to říkám mimochodem – skutečně si myslím, že Evropská unie musí být viditelnější.

Když nyní máme vysokou představitelku Unie, která je místopředsedkyní Komise, taková osoba musí být v otázkách tohoto druhu viditelnější.

Evropská unie je největším poskytovatelem podpory, který věnuje 60 % podpory, a jsme pravděpodobně také největším poskytovatelem humanitární pomoci. Ale zatímco tam člověk vidí nemocniční lodě USA, všechno co vidíme z EU, jsou jednotlivé členské státy počínaje od Belgie a Irska a Británie, nebo koho vlastně ještě. Měla by tam být nějaká viditelná přítomnost EU. Proč nemáme jednotky rychlého nasazení? Proč nemáme nějaké stále jednotky na rotační bázi, které by byly připravené k nasazení do oblasti, když se stanou takové věci?

Poslední věc, kterou chci říci, je, že to co se stalo na Haiti, je zasazeno do chudoby, a až se tato strašná tragédie zmírní a zmizí z obrazovek, nezapomeňme na Haiti. Je čas se jednou pro vždy vypořádat s chudobou na Haiti.

  Linda McAvan, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, naše mysl je dnes s obyvateli Haiti v jejich tragédii a jsem si jistá, že všichni členové Parlamentu budou chtít těmto lidem vyjádřit svoji soustrast. Je to tragédie, ale jak řekl Gay Mitchell, je to tragédie v zemi, kde 75 % obyvatel již žije pod hranicí chudoby. Když se podíváme do budoucnosti, je tu něco, o čem je skutečně třeba přemýšlet.

Veřejnost reagovala na výzvu pomoci Haiti skvěle. V samotném Spojeném království bylo v několika málo dnech vybráno 30 milionů GBP – od veřejnosti za finanční krize – takže víme, že veřejnost stojí v našem úsilí získat finanční prostředky pro Haiti za námi.

Paní vysoká představitelko Unie, chci Vám poděkovat za práci, kterou jste vykonala při sjednocení rychlé reakce EU v této záležitosti. V době tsunami jsme se prakticky naučili, že dobrá koordinace je stejně důležitá jako finanční prostředky, které pošleme do oblasti. Nejde o to, pod jakou vlajkou pomoc odejde, jde o to dostat pomoc na místo a předat ji ve spolupráci s Organizací spojených národů.

S výhledem do delší budoucnosti mám radost, že bude uspořádaná konference o Haiti. Domnívám se, že musíme zvážit celou problematiku Haiti, a doufám, že na pořad mezinárodní konference se dostanou dluhové problémy Haiti. Haiti dluží 890 milionů USD mezinárodním věřitelům a z toho velká část patří mezinárodnímu měnovému fondu. MMF poskytl Haiti půjčku ve výši 100 milionů USD. Můžeme tuto částku přeměnit na podporu? Nemá žádný smysl uvrhnout tuto zemi do chudoby na dalších 100 let. Takže očekávám, že tento problém zařadíme do programu zasedání MMF.

Očekávám, že budeme řešit také další otázky, a myslím, že máte pravdu, že otázka hranice s Dominikánskou republikou je stejně důležitá. Tak Vám ještě jednou děkuji za Vaše úsilí a doufám, že celý Parlament bude usilovně pracovat, aby nalezl správné, koordinované řešení.

  Liam Aylward, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, začnu tím, že přeji vysoké představitelce Unie baronce Ashtonové mnoho úspěchů při řešení problémů, kterým čelí během svého mandátu. Jak paní baronka dobře ví, a jak konstatovala Organizace spojených národů, situace na Haiti je nejhorší humanitární katastrofou za poslední desetiletí a počet pohřešovaných osob, obětí a mrtvých stále roste.

Lidské ztráty této tragédie jsou nezměřitelné. Zatímco začíná přicházet pomoc, všichni si uvědomujeme závažné problémy, kterým musí čelit humanitární pracovníci, kteří se snaží dostat pomoc k nejvíce potřebným.

Nevládní organizace v oblasti zjistily narůstající bezpečnostní, logistické a byrokratické problémy, které brzdí pomoc a zhoršují katastrofální situaci. Tyto problémy jsou jazýčkem vah, který rozhoduje o životě a smrti Haiťanů.

Při nervy drásající práci ve snaze zmírnit utrpení a chaos je třeba jasné vedení a koordinovaná pomoc. Nevládní organizace, vládní orgány, mezinárodní organizace a místní správní orgány musí pracovat společně, aby se multisektorová akutní pomoc dostala k potřebným.

Je zřejmé, že země okamžitě potřebuje masivní mezinárodní podporu. Reakce evropských občanů a jejich dosud nevídaná velkorysost a solidarita je úžasná. Včerejší oznámení humanitární pomoci Evropské unie ve výši 420 milionů EUR ukazuje dobré vedení a angažovanost, ale dodání této pomoci musí být koordinované a efektivní.

Cílem, který si určila Evropská unie, je konsolidovat a posílit globální pomoc. Paní Ashtonová a pane komisaři De Guchtu, očekávám, že tento týden budete usilovně pracovat na naplnění tohoto cíle na návštěvách ve Spojených státech na Haiti a jinde.

Dlouhodobý rozvoj nejchudšího národa na západní polokouli se musí stát prioritou. Přidělení 200 milionů EUR 200 na pomoc Evropské unie při dlouhodobé obnově Haiti je pozitivní začátek, ale až zmizí kamery a pozornost světa se obrátí jinam, Evropská unie, jako globální leader, musí jednat a splnit svoji morální povinnost.

  Eva Joly, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko Unie, pane komisaři, dámy a pánové, tato nová humanitární krize, která postihla Haiti, je asi většího rozsahu, než všechny předcházející, tak veliká, že pochybuji, že je možné najít správná slova, kterými je možné mluvit o obětech, promlouvat k těm, kteří přežili, a pokusit se o komunikaci s rodinami a sdělit jim, jak dalece sdílíme jejich bolest a jsme si vědomi naší odpovědnosti.

Jakkoliv bylo zemětřesení silné, samo o sobě nevysvětluje rozsah škod. Ty jsou také spojeny s chronickou chudobou, kterou Haiti trpí po mnoho let. Až dosud bylo mezinárodní společenství neschopné zde cokoliv změnit. A co je horší, zaváděním politických systémů, které jak nyní víme, na Haiti nefungovaly, mezinárodní instituce, Evropa a její partneři zhoršili křehkost její sociální struktury, ekonomiky a institucí.

V sedmdesátých letech bylo Haiti téměř soběstačné, co se týče potravin. Produkovalo 90 % svých zemědělských potřeb. V současné době dováží více než polovinu. To zcela jistě mělo nepříznivý dopad na lokální produkci. Před tímto zemětřesením bylo Haiti zemí bez zdrojů, na které měla nárok.

Proto musíme Haiti nejprve poskytnout maximální možnou podporu, aby se vyrovnala s nouzovou situací. V tomto ohledu nemůžeme jen litovat, že mezinárodní pomoc se obtížně dostává na místo. V budoucnosti musíme naše postupy vylepšit. Musíme si ovšem být vědomi toho, že dlouhodobá rozvojová pomoc nebude účinná, pokud budeme vnucovat to, co považujeme za správné priority, zatímco každý v této oblasti nám říká, že nemáme pravdu. Musíme přehodnotit naše metody, a ty nebudou fungovat, aniž navýšíme finanční prostředky, které shromažďujeme pro politiky dlouhodobého rozvoje. Evropská unie oznámila výši pomoci, kterou uvolní pro Haiti, a členské státy udělaly to samé. Mluvíme o částce 130 milionů EUR pro krátkodobé a 200 milionů EUR pro dlouhodobé potřeby.

Chtěla bych tyto čísla srovnat s jinými čísly, s částkou 155 miliard USD, které banky v City a na Wall Street připravují k výplatě několika tisíc lidí, kteří pracují v bankách. To vyvolává otázku, jaký model rozvoje chceme podporovat na globální úrovni.

Bezodkladná humanitární pomoc je nezbytná, ale sama o sobě nestačí. Za žádných okolností nesmí nahrazovat rozvojovou pomoc, která nesmí být zeměmi, které z ní mají mít prospěch, pociťována jako skutečný diktát. Prvním zřetelem při pomoci zemím ve velkých problémech je nadále je respektovat a nechat je těžit z vlastních zdrojů. Musíme zrušit dluh Haiti a splatit náš dluh vůči této zemi.

Pane předsedající, paní vysoká představitelko Unie, pane komisaři, dámy a pánové, je naší povinností vůči haitským obětem pomoci jim při obnově země, která byla zpustošená ještě před dopadem přírodní katastrofy.

(Potlesk)

  Nirj Deva, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, naše srdce a myšlenky jsou s lidmi Haiti v hodině jejich utrpení. Chválím baronku Ashtonovou a pana Karla De Guchta za to, co uvedli, že již bylo vykonáno a co se dělá. Není pochyb o tom, že se vytvoří fondy. Bylo tomu tak i při tsunami, které zasáhly Sri Lanku a později Indonésii. Byl jsem svědkem zemětřesení v Turecku. Viděl jsem, co se stalo v Číně. Vždy když dojde k takové katastrofě, tak nás to na krátkou dobu zaskočí, ne pokud se jedná o tablety na čištění vody, nebo stany nebo čistou vodu, ale co se týče infrastruktury. Říkáme, och, infrastruktura je zničená. Samozřejmě, že je zničená. Musíme být schopni velmi rychle dodat havarijní infrastrukturu.

Jak se to může stát? Co dělají letadlové lodi? Mají elektřinu, mají jadernou energii, mají generátory pro čištění vody a mají vrtulníky. Mohli bychom připravit globální záchrannou operaci, která může být spuštěná v okamžiku výstrahy a která může poskytnout nouzová útočiště, dočasná přístřeší a veškerou infrastrukturu, která byla zničena? Potom je třeba znovu od začátku přemýšlet jak zachraňovat životy.

  Patrick Le Hyaric, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, pane místopředsedkyně a vysoká představitelko Unie, pane komisaři, rád bych znovu prohlásil, že nás hluboce trápí, co všechno musí vytrpět obyvatelstvo Haiti, haitské děti.

Nyní již sedm dní žijí, přežívají v absolutním pekle. Vlna globální solidarity hřeje u srdce, ale musí se ještě zkonsolidovat a lépe koordinovat pro výhradní účel pomoci haitským obyvatelům, kteří trpí žízní, hladovějí, jsou bez domova a nedostává se jim nejzákladnější lékařské péče. Vzdáváme poctu všem mužům a ženám, kteří se v této věci angažují.

Evropská unie se rozhodla uvolnit určité počáteční finanční prostředky. Ale u toho nemůžeme zůstat. Pomoc Evropské unie musí být výrazně navýšena a je třeba zapojit globální bankovní systém. Bezodkladně je třeba odeslat haitskému obyvatelstvu evropské přebytky potravin.

Buďme upřímní. Náš kontinent skutečně Haiti něco dluží a je povinen napravit tolik let nadvlády a drancování. Je třeba si vzít poučení ze způsobu, jakým byl tento ostrov, perla Karibiku, ovládán mezinárodními finančními institucemi, které ho zadusily strašlivým zadlužením a stejně tak úděsnými úroky spojenými s tímto dluhem.

Náš Parlament by se sám měl vyslovit pro okamžité a bezpodmínečné zrušení celého tohoto dluhu. Naše skupina požaduje, aby konference, která se brzy bude konat v Montrealu, učinila efektivní přípravy pro mezinárodní konferenci o obnově, rekonstrukci a udržitelném rozvoji Haiti, společně s lidmi Haiti.

Tato rekonstrukce musí probíhat pod záštitou Organizace spojených národů, tak aby obyvatelé Haiti mohli obnovit svoji ekonomickou a politickou suverenitu. Haiti nesmí být kořistí v bitvě o nadvládu velkých mocností. Tak i když chválíme podporu Spojených států, musíme být na stráži a nedovolit severoamerickým vůdcům, aby využili tuto strašnou katastrofu jako záminku k okupaci ostrova, ovládli ho a vybudovali zde vojenské základny.

Evropa musí jít příkladem. Musí mít pouze jediný cíl: haitské obyvatele a děti.

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vyjádřit moji hlubokou účast se všemi, kteří byli zasaženi touto přírodní katastrofou.

V podobných situacích, kdy ve velkém rozsahu dochází k destrukci budov a infrastruktury a kdy jsou tisíce mrtvých, je téměř nemožné efektivně dodat pomoc, aniž jsou splněny minimální podmínky veřejného pořádku a bezpečnosti. Poskytnutí jakékoliv pomoci je obtížné bez úzké spolupráce při shromažďování nezbytných prostředků a spořádané distribuci. Je nezbytné pochopit, co je potřebné, a kdo to dodá a kdy.

Dále je třeba mít na zřeteli, že při příliš mnoha příležitostech je velkorysost veřejnosti a soukromých dárců oklamána a obrovské částky peněz se nedostanou k osobám, které je ve skutečnosti nepotřebují. Proto je nezbytné mít přísný systém kontrol, aby se zabránilo vyplýtvání nebo ukradení peněz, zejména v nestabilních zemích s vysokou mírou korupce a nízkou úrovní státní správy. Evropa by měla demonstrovat vlastní efektivnost. Doufám, že bude úspěšná.

  Nick Griffin (NI). – Pane předsedající, hrůza na Haiti je šokující. Je jen lidské cítit soucit s nevinnými oběťmi přírodní katastrofy v této oblasti.

My všichni zde jsme dobře placeni a můžeme si dovolit dávat. Poskytnu svoji apanáž za dnešní den, pokud každý britský člen parlamentu udělá to samé. Ovšem s našimi daněmi si naši voliči nemohou dovolit Vaši velkorysost.

Globalismus zničil naše průmyslová odvětví. Banky zruinovaly naše ekonomiky. Byrokracie EU dusí naše podnikatele a podvod s uhlíkovou daní sráží miliony do hrozivé chudoby nedostatku paliva.

Počet obětí na Haiti je šokující, ale tuto zimu více než 50 000 penzistů v samotné Británii předčasně zemře na podchlazení a kvůli nákladům za topení.

Umíráček zvoní po celé Evropě stovkám a tisícům, ale protože tato pravda zahanbuje politickou elitu a protože tato skutečnost zdůrazňuje nepříjemnou pravdu o globálním ochlazování, tento skandál bude pohřben stejně tiše jako naši starší mrtví.

Stovky a tisíce našich vlastních lidí umírají, protože je vláda zanedbává a EU dává daně do mrazáku, a vy ještě trváte na vyhazování peněz našich lidí na katastrofu na zadním dvorku někoho jiného. To není soucit: to je hnusné pokrytectví.

Vím, že toto místo je rozpačité vzhledem k našemu křesťanskému dědictví, ale jako vždy, naše bible odhaluje věčnou pravdu, kterou by většina zde ráda ignorovala – první list Timoteovi, 5:8: „ale kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.“

  Michèle Striffler (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko Unie, jak bylo dříve řečeno, katastrofa způsobená zemětřesením nabyla nesmírného rozměru, je bez pochyby nejvážnější v historii, a my se proto obáváme hrozného vyzvánění hrany.

Jsem nicméně potěšena rychlou reakcí Evropské komise a členských států a závazkem vyčlenit značnou částku 429 milionů EUR na akutní humanitární pomoc a rekonstrukci Haiti. Je ovšem politováníhodné, že Evropané postupovali nekoordinovaně a akce Evropské unie nejsou dostatečně viditelné, což je v ostrém kontrastu s mašinérií americké pomoci a dává zapomenout, že Evropská unie je největším dárcem humanitární a rozvojové pomoci.

Evropská komise aktivovala také Mechanismus civilní ochrany Společenství, který koordinuje nabídky pomoci od členských států a nyní představuje jádro našeho systému reakce na krizi. Nedávné události potvrzují potřebu vylepšit reakci Evropské unie na krize. Reálná organizace využívající kapacity civilní ochrany má základní význam, a připomněla bych návrh pana Bariera z roku 2006, ve kterém navrhuje vytvoření jednotek evropské civilní ochrany; ten je připraven a je třeba ho jen aplikovat.

Kromě toho, předseda Evropské rady pan Van Rompuy se dnes vyslovil pro síly rychlé reakce. Spojené státy během několika dnů převzaly dominantní úlohu při záchraně a koordinaci. Je nezbytné obnovit roli centrální a globální koordinace, kterou hrál OCHA, Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti, který je pro takou koordinaci nejlépe vybaven.

Nemylme se, nejde o vedení války vlajek. Ovšem dobrá organizace znamená úsporu času a peněz, a myslím, že evropští občané mají právo vědět, co dělá Evropská unie.

  Patrice Tirolien (S&D). – (FR) Pane předsedající, je Haiti odsouzeno k neštěstí?

Od vyhlášení nezávislosti tu přírodní katastrofy střídaly politické katastrofy a dnes zde čelíme tragédii historických rozměrů. Jsou zde mrtví, zranění, bezpočet zničených budov a národní politické struktury a struktury kooperace jsou v troskách.

Musíme čelit osudu. Evropská unie se musí podílet na akutní pomoci v nouzi i na rekonstrukci. Dlužíme to vzhledem k našim početným vazbám na Haiti, vazbám, které jsou především historické: Haiti bývalo nejvíce prosperující kolonií; za druhé, diplomatické: Dohoda z Cotonou učinila z ostrova privilegovaného partnera; a konečně geografické, jelikož Haiti je díky nejvzdálenějším regionům sousedem Evropské unie.

Krize na Haiti je navíc první zkouškou nové Evropské služby pro vnější činnost, jejíž jste představitelkou, paní Ashtonová. Ta byla až do dneška rozhodující. Tato katastrofa také zdůrazňuje výzvy a vylepšení, která musíme v této struktuře řešit, jelikož hnutí solidarity mimo náš kontinent a reakce USA vyvolávají otázku naší schopnosti mobilizace.

Tak tedy významné úsilí ve prospěch evropské koordinace, příspěvky členských států, nesmí zakrýt problémy diskuse týkající se rozmístění Evropských policejních jednotek. Zatímco vedení Organizace spojených národů má rozhodující význam pro výdaje Evropské unie, tyto problémy vedou k závěru, že Evropská unie musí mít k dispozici autonomní, integrovanou strukturu s prostředky, které se vyrovnají s tak komplexním úkolem, jako je akutní humanitární pomoc.

Konečně, obrovskou výzvu představuje fáze rekonstrukce. Stojí před námi mnoho úkolů: politických, administrativních, ekonomických, sociálních a environmentálních. Jsme asi v roce nula nové éry Haiti. Toto je velká politická výzva pro Evropu, která se musí v tomto procesu prosadit jako viditelná vedoucí síla.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, každý den nám večerní zprávy ve 20:00 hodin připomínají nevýslovné utrpení na Haiti.

Toto utrpení je srovnatelné snad jen s podobně velikou účastí na celém světě, která toto neštěstí doprovází. Tato účast je jistě spontánní a upřímná, ale má krátký život. Okamžik pravdy přijde za dva týdny, až se média zaměří na jiné události. Pokud někdo nepřevezme štafetu, potom Haiťané budou znovu v ohrožení, že zůstanou sami, ponecháni vlastnímu osudu.

V zemi, ve které je třeba teprve všechno udělat, počínaje obnovou a rekonstrukcí, je třeba jednat tak, aby různé sekvence postupů vedly ke skutečnému rozvoji. Co se týká Evropské unie, ta má v této oblasti k dispozici široké spektrum nástrojů a solidní zkušenosti. Proto výzvy, kterým čelí zoufale chudá haitská společnost, představují také okamžik pravdy pro Evropskou unii.

Právě v nadcházejících dnech a měsících budeme muset jednat účinně a rozhodně. To je nejdůležitějším aspektem z hlediska obnovy, poté co obnovíme bezpečnost a veřejný pořádek, který je nezbytný pro koordinované akce v zemi, ve které je všechno zničené zemětřesením, včetně institucionálních struktur.

Proto pokládám za rozumné zdůraznit jeden základní ohled: obnova, rekonstrukce haitského státu musí být dílem samotných Haiťanů. Mluvíme o jejich rozvoji. Můžeme jim pomoci v duchu partnerství. Evropa udělá dobře, když to potvrdí na mezinárodní konferenci plánované na toto téma.

Ano směřujme k partnerství, ne k paternalismu a neokolonialismu!

  Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Všichni se určitě shodneme na tom, že se jedná o největší tragédii za posledních 200 let v této oblasti. A já bych chtěl za své kolegy z frakce Evropských konzervativců i za své spoluobčany v České republice vyjádřit soucit a účast se všemi oběťmi a postiženými. Nicméně bez ohledu na tuto tragédii se ukazuje, že Evropská unie je i po schválení Lisabonské smlouvy nekoordinovaná a neakceschopná. Připomíná mi tak trošku čtyřhlavého draka. Máme tady prezidenta, premiéra předsedající země, předsedu Komise a jmenovanou komisařku. Dámy a pánové, osobně si myslím, že v tomto případě musím konstatovat, že Evropská unie zaspala. Kdo nezaspal, tak jsou občané jednotlivých členských zemí, kteří poskytují dnes a denně jak svou materiální, tak finanční pomoc.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, připojujeme se ke zbytku světa, vyjadřujeme naši soustrast a litujeme tragédie, která postihla obyvatele Haiti, a chceme jim ukázat naprostou solidaritu, ale musíme zdůraznit určité otázky, které považujeme za zásadní.

Měli bychom začít tím, že odsoudíme každého jednotlivce nebo kteroukoliv zemi, která se snaží z této katastrofy těžit a vracet se k neokolonialismu. Zdá se, že takový přístup stojí za rozmístěním tisíců ozbrojených severoamerických jednotek, přestože většina populace žije v chudobě a zůstává oběťmi vykořisťování nadnárodními společnostmi a vměšování se zahraničních skupin, zejména Spojených států.

Toto je doba, kdy je třeba poskytnout veškerou humanitární pomoc, kooperaci a podporu při rekonstrukci, kterou si obyvatelé Haiti zaslouží za svoji důstojnost a odvahu. Měli bychom si připomenout, že Haiti bylo místem, kde 400 000 Afričanů, zotročených a nelegálně dovezených Evropany, povstalo proti otroctví a vyvolalo první sociální revoluci na americkém kontinentu.

Koordinovaná pomoc by měla být urgentně odeslána, ale měla by být poskytnuta bez přídechu neokoloniálních pokušení.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, na Haiti se odehrává obrovská tragédie, způsobená přírodou, ale také nefunkčností státu, který není ani v minimálním rozsahu schopný vyrovnat se s katastrofou a poskytnout akutní humanitární pomoc, zorganizovat pomoc pro civilní obyvatelstvo, které se nyní stává kořistí bezohledných lidí.

Červený kříž vydal varovnou výzvu. Na Montrealské konferenci, která se bude konat dne 25. ledna, musí EU hovořit jedním hlasem a žádat jediné, koordinované řízení humanitární akce; jinak riskujeme chaos a promarnění pomoci, včetně enormních a cenných částek zmiňovaných dnes Komisí a pomoci členských států.

Paní baronko Ashtonová, výjimečné úsilí je třeba vyvinout ve prospěch dětí, především všem sirotkům, kteří si zaslouží prioritní pomoc, zahrnující také psychologickou podporu; jinak budou odsouzeni k chudobě a vykořisťování. Měli bychom také zajistit, že mezinárodní společenství jen tak nepřistoupí na zjednodušení postupů adopce. To by vedlo jen k určité formě legalizace deportací dětí, a to není to, co Haiti potřebuje.

Italský ministr zahraničních věcí pan Frattini má pravdu, když navrhuje rekonstrukci budov a domovů, aby tyto děti mohly důstojně vyrůstat ve vlastní zemi, a usnadnění dočasných výjezdů do ciziny na prázdniny, a hlavně za vzděláním. Skončím otázkou: jsme připraveni, na mezinárodní úrovni, snížit nebo zrušit dluh Haiti?

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Celý svět v tomto okamžiku skutečně ukazuje solidaritu a účast s oběťmi katastrofálního zemětřesení na Haiti a stále znovu zdůrazňuje potřebu v takových situacích jednat rychle a koordinovaně. Omezení ztrát nyní závisí na účinnosti zásahu, a jak zde již bylo zmíněno, způsob jakým jednaly mezinárodní agentury a organizace, společně s Odborem pro humanitární pomoc, je příkladný, nezapomínaje na individuální gesta členských států.

Jsem přesvědčená, že je třeba vytvořit síly rychlého zásahu EU, protože situace na Haiti, nám vedle pomoci potřebné pro ty, kteří zůstali na živu, ukazuje potřebu udržet veřejný pořádek a zajistit bezpečnost obyvatel. V tomto okamžiku jsme určitě v situaci, kdy mnohé hlasy protestují a vznášejí obvinění, že údajným záměrem je pod rouškou humanitární pomoci provést vojenskou okupaci. Ovšem v situaci, kdy síly Organizace spojených národů jsou nedostatečné nebo je předběhly události, by se Evropská unie měla dále angažovat, zejména když v regionu požívá značnou důvěru.

Domnívám se, že se Evropská unie musí vyrovnat s rozsáhlým procesem rekonstrukce na Haiti a přitom současně posilovat stabilitu státních struktur. Samozřejmě je velmi důležité ukázat účast s obyvateli země, kteří procházejí obtížnou zkouškou, což zahrnuje hledání specifických řešení usnadňujících postupy adopce dětí, které po této katastrofě osiřely, a nabídnout konkrétní pomoc těžce zkoušenému obyvatelstvu.

  Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Pane předsedající, paní Ashtonová, nasloucháme hlasům z různých částí tohoto Parlamentu, ale všechny mají jednu věc, jedno téma, společné: reakce Evropské unie, politická reakce, nebyla dostatečná a nebyla dobře koordinovaná. Myslím, že bychom měli poděkovat charitám, že tak spontánně, jako vždy, bezpochyby převzali odpovědnost za potřebné.

Kromě toho bychom měli přemýšlet, co by se mohlo udělat lépe. V podstatě mám jen jednu otázku pro paní Ashtonovou: toto je první taková situace, které čelíte ve Vaší nové funkci. Jaký je Váš hlavní závěr vyplývající z této události a z chyb, o kterých zde mluvíme? A co je důležitější, co je možné změnit v budoucnosti? To je, myslím, nejdůležitější věc, o které bychom měli přemýšlet, a také to je do značné míry naší úlohou.

  Philippe Juvin (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní Ashtonová, a dost! Už je toho dost. Při každé katastrofě je to stejné, Francouzi pošlou letadlo a pomoc, Belgičané, Italové, Němci, každý dělá stejnou věc, a pokaždé to dělají sami. V dané oblasti to má vždy stejný výsledek: neexistuje žádná koordinace, promarněné příležitosti po oběti a nedostatek organizace.

Kdy to skončí? Kdy začne Komise konečně jednat? Nechoďte sem a neříkejte nám, že je to komplikované, protože projekty jsou připravené. Jen je potřebujeme použít. V roce 2006 pan Barnier navrhl vytvořit evropské jednotky civilní ochrany, s dobrovolným příspěvkem členských států, aniž by bylo třeba čekat na hypotetickou na jednomyslnost 27 členů, shromážděním existujících národních jednotek civilní ochrany, společným výcvikem se společnou záchrannou technikou, společnými komunikačními metodami a společným velitelstvím.

Je to snadné, paní Ashtonová: udělat to s těmi, kteří to chtějí udělat! Stejně jako pro ostatní, kteří se k nám připojí, když si uvědomí, že to má budoucnost. Po tsunami byly přijaty závazky, a dosud, dodnes se nic neudělalo.

Neříká se mi to lehko; nečinnost Komise je trestuhodná. Paní Ashtonová, proč je Evropa odsouzená k opakování svých chyb? Paní Ashtonová, nikdo nezpochybňuje Vaši dobrou vůli, ale ohlaste zde, dnes, vytvoření evropských koordinačních sil. Parlament Vás bude následovat, Pokud potřebujete naši podporu, jsme zde, abychom Vám pomohli. Ale přestaňte proboha mluvit o koordinaci; uveďte koordinaci v realitu. Nečekejte na další katastrofu!

  Michael Cashman (S&D). – Pane předsedající, musím říci, že jsou lidé, kteří konají, a lidé kteří mluví. Chci proto gratulovat Radě, Komisi a paní vysoké představitelce Unie za akce, které podnikly. Nic z toho se nedalo předvídat. Čelíme něčemu nepředstavitelnému.

Seděl jsme zde a poslouchal laciné politické výpady proti vysoké představitelce, proti členským státům a proti Komisi učiněné pod dojmem, že je nějakým způsobem, protože jsou to americké ruce, které někoho vysvobozují ze sutin a zachraňují životy, třeba tyto ruce odstrčit a prohlásit „žádný neokolonialismus”, a nějak se vrhnout na samotné Haiti a učinit život lidí, kteří zde trpí, lepším. Styďte se.

Nepřesvědčujme se, že koordinujeme. Přenechejme koordinaci Američanům – pokud to zachrání životy, životy budou zachráněny. Zapomeňme na politickou rétoriku.

Gratuluji za poskytnutí takového množství finančních prostředků. Gratuluji, paní baronko Ashtonová, za to, že nehrajete pro publikum a neblokujte vzdušný prostor, jen proto abyste se dostala na Haiti jen proto, abyste ukázala, že tam jste. K čemu by to bylo? Absolutně k ničemu. Proto se rozzlobme jménem lidí, kteří chtějí zachraňovat a koordinujme naši činnost s Američany. Popožeňme Organizaci spojených národů, aby dodávala pomoc, a zanechme laciných politických výpadů.

(Potlesk)

  Róża, Gräfin von Thun Und Hohenstein (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych se přidat k názoru pana Juvina – humanitární pomoc je špatně koordinovaná. Nechci hovořit pouze o humanitární pomoci, ale také o tom, co nazýváme technickou, strukturální nebo rozvojovou pomocí. Katastrofa byla nepředvídatelná, ale přece jsme věděli, v jak hrozném stavu Haiti je, a věci se zhoršily, když bylo postiženo tímto neštěstím. O špatném stavu Haiti a špatné funkci jeho vnitřních struktur jsme věděli delší dobu. Víme také, že kdyby fungovaly lépe a kdybychom před zemětřesením organizovali pomoc a technickou součinnost lepším způsobem, tyto struktury by fungovaly lépe a v důsledku toho by nyní bylo možné využít naši pomoc a zachránit mnoho tisíc lidí – ale to se nestalo.

Hodlá paní Ashtonová, jako vysoká představitelka Unie a členka Rady, podniknout specifické akce, s konkrétními termíny, a koordinovat technickou součinnost s různými evropskými zeměmi, tak aby třetí země, kterým jsme poskytli pomoc, skutečně tuto pomoc dobře využily? Hodláme využít všechny formy výměny správné praxe mezi zeměmi, které mají mnoho zkušeností, kde technická spolupráce funguje dobře, a také se zeměmi, které teprve začínají technickou spolupráci využívat? Bude se realizovat dobrá, společná, silná evropská politika, kterou budou moci třetí země skutečně využít, abychom neposkytovali humanitární pomoc naslepo a ve spěchu, když se stovky tisíc lidí neočekávaně dostanou do tragické situace?

  David-Maria Sassoli (S&D). – (IT) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, dámy a pánové, nesmírná tragédie, která postihla Haiti, vyžaduje okamžitou reakci a mnohé záchranné a podpůrné akce již probíhají. Realizují je jednotlivé členské státy, i když mezi evropskými zeměmi existuje značné soupeření.

Nová Evropa s vysokou představitelkou by měla být schopná poskytnout lidem, kteří trpí, vlastní pomoc. Navíc zemětřesení postihlo nejchudší zemi na západní polokouli, kde 80 % populace žije pod hranicí bídy a 54 % žije v absolutní chudobě.

V této nouzové situaci ovšem působí další faktor: nouzová situace se týká také dětí, nejslabší části populace, která zůstala bez rodin, ochrany a pomoci státu. Rád bych proto apeloval na vysokou představitelku pro zahraniční věci, aby prozkoumala zamýšlené kroky, které umožní haitským dětem ve věku do 10 let získat přístřeší a opatrování v evropských zemích.

Lady Ashtonová, Evropa je může přijmout a nabídnout jim přiměřené životní podmínky; myslím na omezenou dobu, dokud nebudou vhodné podmínky pro návrat do jejich vlasti. To vše by bylo možné zorganizovat, to vše by mohlo být pro evropské země snadno proveditelné a byl by to spravedlivý způsob jak reagovat na potřebu solidarity, ale zároveň se vyhnout spekulativním a ilegálním akcím podnikaným na úkor dětí. Mluvíme o dětech, nejcennějším zdroji, který bychom měli v Haiti chránit.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, v minulých dnech jsme zde slyšeli řadu stížností na neefektivitu a pomalost reakce na haitskou krizi.

Mnozí poukazují na rostoucí nedostatek bezpečnosti, rostoucí beznaděj mezi lidmi, kteří přežili zemětřesení, a strašlivý nedostatek potravin a ošacení.

Je pravda, že tyto problémy existují a je třeba je co nejdříve řešit. Můžeme ovšem aplaudovat angažovanosti různých mezinárodních aktérů, počínaje vládami až po civilní společenské organizace a jednotlivce po celém světě.

Evropská unie je určitě mezi těmi, kdo vyjádřili bezvýhradnou solidaritu s haitským lidem. Mnozí ještě dnes znovu kritizovali údajně pomalou reakci EU na krizi, ale EU nepředstavuje jenom rozhodnutí přijímaná v Bruselu. Národní vlády již poslaly tisíce mužů a žen, aby pomáhali Haiťanům, a přidělily na pomoc miliony eur.

Role EU by se měla více koncentrovat na střednědobou a dlouhodobou pomoc a zaměřit se na rekonstrukci haitských měst a vesnic, jejich infrastruktury, škol a nemocnic.

EU určitě může být fórem, deštníkem, pod kterým se může distribuovat a koordinovat střednědobá a dlouhodobá pomoc.

Závazek nedávno přijatý Komisí a členskými státy vyčlenit téměř 500 milionů EUR je určitě velkým a významným krokem v tomto směru a všichni bychom měli za ním stát.

  Enrique Guerrero Salom (S&D). – (ES) Nejprve bych se rád připojil a vyjádřil svoji soustrast a solidaritu s obyvateli Haiti, kteří byli tak těžce postiženi touto katastrofou.

My v Evropské unii nejsme vojenskou mocností a ani jí nechceme být. Přesto díky našemu sociálnímu modelu představujeme ve světě určitou sílu. Jsme také silou, se kterou je třeba počítat při rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, a jsme na to hrdí.

V současné době Haiti, nebo při nejmenším krize, která postihla tuto zemi, představuje výzvu pro nové instituce vytvořené Lisabonskou smlouvou. Nyní je čas na humanitární pomoc, ale brzy přijde doba, kdy bude třeba začít s obnovou, podporovat rozvoj a nabídnout podporu ovladatelnosti a institualitě. A my musíme reagovat na očekávání haitských obyvatel jedním hlasem. Musíme reagovat spojením úkolů vysoké představitelky s úkoly komisařů pro rozvoj a humanitární pomoc.

Proč? Proč bychom měli jednat společně? Abychom účinněji koordinovali pomoc jednotlivých zemí, zajistili vyšší efektivitu naší pomoci a hovořili evropským hlasem, který bude ve světě identifikovatelný, chovali se podle očekávání světa v takové době: poskytli podporu v této humanitární krizi a podpořili rozvoj. To, co se dnes děje na Haiti, by mohlo zítra přerůst v další katastrofu a pozítří ovlivnit všechny části světa.

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, vidíme jednu z nejchudších zemí na světě zpustošenou za pouhých 15 sekund, oběť špatného vládnutí, oběť diktatury a korupce. Padesát tisíc mrtvých obyvatel, tisíce stále pohřešovaných a tři miliony lidí bez domova.

Reakce Spojených států byla chvályhodná, reakce Organizace spojených národů trochu méně, ale musím souhlasit se vším, co bylo řečeno. My nejsme v tomto političtí, pane Cashmane: naše reakce byla méně než přiměřená. Zůstali jsme ve stínu Spojených států.

Logistické potíže budou překonány – čistá voda, léky, potraviny a přístřeší – to vše se dostane do správného kurzu. Ale co Haiti potřebuje, aby se dostalo z této katastrofy, je plně fungující demokracie a ekonomika, která jeho obyvatele uživí. Obnova Haiti se musí poměřovat roky a nejen v týdnech a měsících po této krizi.

Jak bylo opakovaně řečeno, krize zmizí z televizních přijímačů. Z události číslo jedna se za dva nebo tři týdny stane událost číslo tři a potom zcela zmizí ze zpráv. Ale potom teprve půjde o skutečnou výzvu, protože v roce 2008 bylo Haiti postiženo dvěma pustošivými hurikány. A za nimi zůstala bída a sklíčenost. Vedoucí světoví představitelé v tomto stádiu přislíbili 600 milionů USD. Ve skutečnosti bylo poskytnuto pouze 40 milionů EUR.

To, co potřebujeme, je obnova, oživení, přerod a přestavba Haiti. To vše je třeba zorganizovat a správně řídit, ale především je třeba stanovit jasnou a proveditelnou strategii, která z Haiti učiní hrdou, nezávislou a demokratickou entitu, jíž by měla být, ale není a až dosud nebyla, a tak se dostala do současného katastrofálního stavu.

  Roberto Gualtieri (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, bezprecedentní humanitární katastrofa na Haiti nás hluboce zasáhla a Evropská unie je povinna co nejlépe přispět k úsilí mezinárodního společenství o záchranu a využít všechny nástroje, které má k dispozici.

Co se týká finančních prostředků, v minulých dnech a hodinách bylo dosaženo významného pokroku. Více pozornosti si zaslouží další aspekty evropské reakce na tuto krizi, ale měli bychom se vyhnout obavám o náš obraz a místo toho se soustředit na podstatu problému, jak správně uvedla vysoká představitelka Unie.

Nyní se jasně ukázala ústřední role mise MINUSTAH, jak z hlediska civilní ochrany a bezpečnosti, tak z hlediska vyloučení autonomní mise CSDP, ale klíčovou zůstává koordinační role EU při podpoře mise Organizace spojených národů.

V tomto bodě bych rád připomenul panu Juvinovi, že tato koordinace existuje a že ji v oblasti civilní ochrany provádí Monitorovací a informační centrum a v oblasti bezpečnosti Situační centrum a je možné očekávat, že výsledkem této práce bude rozmístění Evropského policejního sboru, o které výslovně požádala Organizace spojených národů.

Užitečné by bylo se dozvědět od vysoké představitelky Unie a od Komise, jak MIC a Situační centrum prakticky reaguje na tak obtížné úkoly a zkoušky, jak funguje jejich součinnost a zda používají přiměřené nástroje a prostředky.

To nám také pomůže později, kdy budeme muset posoudit přiměřenost těchto nástrojů a schopnost konzulární ochrany, ale nyní není čas na takové debaty. Nyní je čas na akce a angažovanost a my plně podporujeme akce, které podniká vysoká představitelka Unie.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN LAMBRINIDIS
místopředseda

  Milan Zver (PPE). – (SL) Také já bych rád vyjádřil svoji účast v souvislosti s událostmi na Haiti a také bych chtěl poděkovat Evropské komisi a evropským institucím za jejich poměrně přiměřenou reakci.

Nicméně, podobně jako někteří moji kolegové, členové Parlamentu, uvažuji o tom, zda naše reakce byla dostatečně rychlá. Možná by bylo vhodné, kdyby místopředsedkyně Komise paní Ashtonová osobně navštívila dějiště této tragické události, protože se to mohlo ukázat jako důležité z několika důvodů.

Nesouhlasím s těmi z Vás, kteří tvrdí, že by přítomnost vojáků a dalšího personálu vynucujícího právo mohla z naší strany předznamenávat počátek koloniálního přístupu k Haiti. Podle mého názoru nejsou takové řeči spravedlivé ani vhodné.

Je ovšem důležité, abychom na nadcházející konferenci o Haiti přijali dlouhodobá opatření pro obnovení státních institucí a umožnili jim zase pracovat. V tomto bodě odkazuji zejména na zdravotní a vzdělávací politiku. Pouze politiky tohoto druhu a pouze rozvoj v těchto oblastech a institucích může zformovat Haiti ve stabilnější zemi, než jakou dosud byla.

  María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, chci zdůraznit význam vedoucího postavení Evropské unie: nejen při okamžité humanitární pomoci v nouzi, ale také při dlouhodobé spolupráci pro obnovu země. Musíme spolupracovat s místními orgány a vládou Haiti, protože země je již dost nestabilní a neměli bychom ji dále oslabovat nahrazováním jejích správních orgánů mezinárodními organizacemi. Musíme také pracovat bok po boku s místními nevládními organizacemi.

Chtěl bych ocenit rychlou reakci španělského předsednictví, co se týče koordinace pomoci i pokud se jedná o zpřístupnění španělských prostředků pomoci již přítomných v zemi a v regionu Evropské unii, jelikož se jedná především o evropského dárce, nejen v Latinské Americe, ale speciálně také na Haiti.

  Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Pane předsedající, paní Ashtonová, politika se zabývá především symboly, a proto si myslím, že byste neměla být zde, ale na Haiti; proto si myslím, že byste neměla cestovat do Spojených států, ale na Haiti.

Mám pocit – a říkám to se značným smutkem – že jste neodhadla závažnost této události, této strašné tragédie, a když to všechno hlouběji zvážíme, Evropa nebyla nikdy tak nepřítomná. Jsme největšími dárci a dosud jako bychom neexistovali.

Mým dalším pocitem je, že čím více nominujeme, čím více vytváříme funkcí a titulů, tím méně existujeme, a to by nás mělo přimět, abychom si položili některé otázky. Ke kolika katastrofám musí dojít, než si čelní představitelé Evropské unie konečně uvědomí svoji odpovědnost? Zpráva pana Barniera je na stole od roku 2006. Na co čekáme, abychom ji přijali? Na co čekáme, abychom ji využili?

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, myslím, že všechny naše myšlenky byly vyjádřeny a musí směřovat k těm, kteří ztratili život: lidem z Organizace spojených národů, k samotným obyvatelům Haiti a k lidem, kteří, ačkoliv jsou ještě na živu, trpí.

To, co potřebujeme, je dobré, silné koordinované úsilí a nic – ale nic – by mu nemělo stát v cestě. Mohu říci, že vítám příslib, který byl učiněn v Evropě pro obyvatele Haiti. Doufám, že ho dodržíme, protože jsem byl pohnutý – a je to naprosto pravda – co se stane za dva týdny, až se přestanou objevovat v médiích a přestanou být součástí zpráv? Co potom budou tito lidé dělat?

Ano, existuje jasná potřeba obnovy Haiti, krátkodobé i dlouhodobé, ale nyní je nejdůležitější distribuovat pomoc trpícím lidem na místě. Musím říci, že úplně souhlasím s dříve uvedenými poznámkami pana Cashmana. Je to příliš důležitá věc, než abychom se snažili získat laciné politické body.

  Luis Yáñez-Barnuevo García (S&D). – (ES) Dovolte, abych začal krátkou gratulací vysoké představitelce Unie, Radě, Komisi a rotačnímu předsednictví Evropské unie za rychlost, součinnost a úsilí, které od začátku ukázali.

Možná se netěšily velké pozornosti médií, jakou vyvolal příjezd 10 000 příslušníků námořní pěchoty na ostrov, ale podle mého názoru všechno probíhalo rychle a efektivně a já jsem získal spoustu zkušeností. Chtěl bych zmínit pouze jednu věc, která nezazněla v rozpravě: 50 % přeživších, kteří byli vyproštěni ze sutin během prvních 78 hodiny, bylo zachráněno týmy z Evropy a členských států.

  Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Pane předsedající, jak již uvedla paní Jolyová, jedná se o situaci, u které slova a čísla ztrácejí veškerý význam a stávají se absurdními: dva miliony uprchlíků – jak jsme slyšeli – možná více, více než 200 000 mrtvých, zpustošená země, hlavní město, které bylo téměř vymazáno z mapy.

Nyní je naléhavým úkolem vyprostit poslední přeživší – pokud tam nějací zůstali – pohřbít mrtvé, dát jíst živým, distribuovat vodu, léčit, operovat a znovu stavět. Každá země vyrazila rychle, velmi rychle, se svými zdroji, se svým vybavením, se svými psy, svými lidmi a velkorysostí. Je to nesmírné, velkolepé úsilí, ale je to národní úsilí.

Evropa nyní rozhodně musí zvýšit obrátky a naplnit obsahem myšlenku, kterou někteří z nás, mnozí z nás, několik let obhajovali zde v tomto Parlamentu, a to vytvoření evropského intervenčního sboru civilní ochrany, zelené přilby nebo bílé přilby – na barvě příliš nezáleží – lidi, prostředky a společné strategie.

EU-FAST, iniciativa navržená panem Verhofstadtem v roce 2003, nebo EuropeAid, navržená panem Barnierem v roce 2006 – na autorství nakonec nezáleží – plán je třeba rychle uskutečnit, společně připravit.

  Liisa Jaakonsaari (S&D). – (FI) Pane předsedající, zdá se mi podivné, že poslanci zde hovořili o viditelnosti a zpochybňovali motivy Spojených států amerických, protože pomoc je potřeba právě teď. Považuji za zvláště tragické, že v tomto okamžiku jsou mezi troskami lidé, které by bylo ještě možné zachránit. Je třeba udělat všechno, co je možné učinit pro zlepšení situace.

Když před časem byly vytvořeny jednotky na zvládání krizí, aby podpořily evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, včetně politiky obrany, bylo to zdůvodňováno, alespoň ve Finsku, tím, že tyto jednotky jsou k dispozici také pro případ přírodních katastrof a mohou pomoci, když k takovým katastrofám dojede kdekoliv na světě, samozřejmě v to počítaje Evropu. Nyní ovšem tyto jednotky na zvládání krizí nemají v různých částech Evropy, kde jsou umístěné, co dělat. Nemají, co dělat. Naštěstí nejsou v Evropě žádné krize, a tyto jednotky nemají co dělat. Co brání tomu, aby tyto jednotkám ke zvládání krizí byly použity pro krize, jako je tato, když jsme žádáni o pomoc?

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Dnes, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, se setkáváme pravděpodobně s největší katastrofou, která se kdy odehrála, a potřebujeme pochopit pozici vysoké představitelky Unie, jejíž úřad musí na počátku výkonu funkce řešit poněkud komplikovaný úkol, s jakým, dovolím si říci, se nikdy dříve nemusel vyrovnávat. Ano, je pravda, že v současné době zjišťujeme některé nedostatky a do budoucna potřebujeme lépe připravené společné síly Evropské unie, které by se mohly zúčastnit záchranných operací. Domnívám se, největším dnešním příspěvkem by bylo, aby dnes ohlášené finanční prostředky byly odeslány republice Haiti, aby byly použity co nejdříve a vynaloženy na obnovu infrastruktury, jak uvedl prezident Haiti, a mohu snad být použity k demolici zřícených domů, které nyní leží na ulicích.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně komise. – Pane předsedající, jakmile jsem zahájila činnost, chtěla jsem přijít do tohoto Parlamentu a slyšet stanoviska. Beru si k srdci a rozumím pocitu marnosti, který ctihodní členové Parlamentu cítí, že existují problémy, které by se mohly řešit lépe.

Členové Parlamentu vznesli otázky viditelnosti a koordinaci. Není divu, že když je Amerika blíže, protože má kapacity k tak rychlé mobilizaci, jakou provedla, potom na Vašich televizních obrazovkách uvidíte záběry Američanů. Skutečnost, že jsme tak úzce spolupracovali se Spojenými státy, je také důležitou součástí toho, co děláme nyní a budeme dělat v budoucnosti.

A není také žádných pochyb o tom, že jakmile jsem byla v noci vzbuzena, abych vyslechla zprávy o zemětřesení, mobilizovali jsme naše lidi, jak nejrychleji to bylo možné. Dvacet jedna členských států bylo mobilizováno k reakci. Společně s Radou a Komisí jsme takto pracovali skutečně poprvé, a mohu jen říci, že je to pouze osm dní od okamžiku, kdy jsem před Vás předstoupila ke slyšení.

Dvacet jedna členských států s 11 pátracími a záchrannými týmy, pěti polními nemocnicemi, šesti předsunutými lékařskými stanicemi, 40 zdravotnickými týmy, šesti jednotkami pro čištění vody; to vše jsme expedovali tak rychle, jak to bylo možné, a vzdávám hold členským státům za práci, kterou odvedly. Vzdávám hold také všem úředníkům, kteří pracovali a pokračovali v práci ve dne v noci, aby toto úsilí koordinovali.

Okamžitě jsem se obrátila na Organizaci spojených národů v oblasti a na generálního tajemníka Ban Ki-moona, abych zjistila, na co bych se měla zaměřit. Když letadla kroužila nad letištěm a nebyla kvůli jeho aktuálnímu stavu schopná přistát, nebylo pochyb, že nemohu na místě ničím přispět a jen bych zabírala cenný prostor. Nejsem lékař. Nejsem hasič. Mojí úlohou bylo zařídit součinnost, hovořit se skupinou Přátelé Haiti, koordinovat činnost se Spojenými státy, aby se zajistilo, že se do oblasti dostane maximum pomoci.

Vzdávám také hold, jak již učinili ctihodní členové Parlamentu, nevládním organizacím a pracovníkům přítomným v oblasti. Zpustošení území mělo nesmírný dopad na Organizaci spojených národů, která ztratila mnoho vedoucích pracovníků, a na nevládní organizace, které nebyly schopné podle potřeby rychle reagovat, prostě protože jejich lidé zahynuli.

Tím se situace, jak jste mohli sledovat, velmi ztížila, a viděli jsme lidi zoufale hledající pomoc. Získat pomoc bylo za těchto okolností neuvěřitelně obtížné a lidí zase neúnavně pracovali, aby ji mohli poskytnout. Nyní se situace zlepšuje, pomoc se dostává na místo, ale nepodceňujte, jak obtížné podmínky tam v určitém okamžiku byly.

Fungovalo to dobře? Ano. Jsem spokojená? Ne. Po prvních týdnech této práce Vám říkám jasně: Naslouchám tomu, co říkáte. Vnímám pocit marnosti. Rozumím mu. A máte pravdu, když mě kritizujete, že situace není tak dobrá, jaká může být v budoucnosti. Máte pravdu. Mělo by to a musí jít lépe a lépe.

Co musím udělat, je nyní zhodnotit, co se stalo a poučit se z toho, abychom se ujistili, že v budoucnosti více potáhneme za jeden provaz, ale nezahazuji nic z obrovské práce, která byla vykonána a která se dělá hodinu za hodinou a den za dnem.

Co se týče dlouhodobého hlediska, ctihodní členové Parlamentu mají absolutní pravdu. Až odejdou kamery, my tam musíme zůstat. Musíme tam být fyzicky přítomní, potřebujeme tam být kvůli podpoře, kterou můžeme poskytnut. Souhlasím s tím, že otázky dluhu musí být předmětem probíhajících debat. Souhlasím, že to, co je připraveno, se musí realizovat v partnerství s haitskými obyvatele a s náležitým respektem vůči nim. Souhlasím s důležitostí obnovy infrastruktury a souhlasím, že je třeba zaručit uznání role Organizace spojených národů a zajistit, že tuto úlohu bude schopná dobře splnit.

Proto jedu do Spojených států, abych se setkala s ministryní zahraničí paní Clintonovou, ale navštívím také Organizaci spojených národů a budu jednat s jejím generálním tajemníkem a klíčovými osobami o tom, co můžeme nyní udělat pro budoucí spolupráci, protože, protože ta bude, jak říkáte, mít obrovský význam.

Dovolte, abych skončila hodnocením reálné situace. Jak uvedli ctihodní členové Parlamentu, jedná se o zemi, ve které více než 70 % obyvatel již žilo pod hranicí chudoby. Je velmi důležité, jak prohlásili ctihodní členové Parlamentu, aby se dětem a zejména sirotkům dostalo řádné péče. A devastace si vyžádá podporu v dalších letech.

Dovolte, abych se jen krátce zmínila a současném stavu infrastruktury. Nemocnice, elektrická síť, komunikace, zásobování vodou, přístavy a letiště jsou těžce poškozené. Hlavní úřední budovy – Prezidentský palác, Parlament, ministerstva financí, spravedlnosti, plánování, zdravotnictví a vnitra – jsou úplně zničeny. Mnoho vysokých vládních činitelů je nezvěstných. Haitská vláda nefunguje. Haiti je, jak jste již uváděli, jednou z nejchudších zemí na světě, a protože je třeba obnovit infrastrukturu, sdílím Vaší věrnost tomuto závazku.

(Potlesk)

  Karel De Gucht, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, především bych chtěl říci panu Le Hyaricovi, který požaduje, aby na Haiti byly poslány přebytky potravin, že toto není přístup Evropské unie, z jednoduchého důvodu, že Komise dává přednost nákupu těchto produktů v regionu. Napřed zjistíme, zda je můžeme nakoupit v regionu, spíše než bychom na Haiti přepravovali naše přebytky.

.

Zaprvé, civilní ochrana je v kompetenci členských států a všechny iniciativy směřující ke koordinaci musí vycházet z tohoto principu. Takovou koordinaci navrhovala také Barnierova zpráva, ale až dosud jsme nedošli k žádnému závěru. Je to kompetence členských států a nikoliv Komise jako takové.

Zadruhé, pokud se jedná o civilní ochranu a její koordinaci, od tsunami v roce 2004 byla koordinace civilní ochrany EU posílena a stala se daleko efektivnější. Virtuální cvičení nemohou samozřejmě nikdy dostatečně otestovat efektivitu naší součinnosti v takové míře jako přírodní katastrofy, bohužel. V této krizi se nečlenské státy EU obracejí na MIC, aby zjistily, jak mohou přispět k pomoci s vybavením EU.

Zatřetí, nezapomeňme na to, že v druhé Barrosově Komisi byla humanitární pomoc a civilní ochrana spojena do kompetence jednoho komisaře, což je, myslím, velmi přínosné. Kromě toho máme nyní také vysokou představitelku Unie, která bude mít zdvojenou funkci. Co jsme mohli v minulosti pozorovat ohledně koordinace, je, že ta nechybí například uvnitř Komise – za okamžik se k tomu vrátím – ale je to něco evropskými institucemi a členskými státy a mezi Evropskou komisí a Radou. Celá myšlenka stojící za tímto zdvojením funkcí spočívala právě v tom, že Rada a Komise by mohly lépe pracovat společně, a myslím, že tato krize ukázala, že to byl vlastně krok vpřed.

Na závěr bych chtěl říci, že jsem trochu smutný z toho, co prohlašovali někteří řečníci. Samozřejmě jako komisař nemohu být zarmoucený, jen tomu musím věnovat pozornost, ale neprokazuje to dostatek úcty ke všem našim lidem, kteří pracovali na místě a v Bruselu, od první hodiny, ve dne v noci a přes víkend bez jediné stížnosti, aniž by žádali jakoukoliv odměnu. Tito lidé pracovali velmi tvrdě a během několika hodin také aktivně působili na místě, ačkoliv jejich možnosti byly také vážně omezeny.

Tak prosím vezměte v úvahu, že se jedná o obrovskou katastrofu, která je nepředvídatelná, na kterou je možné reagovat, až když nastane, a při které musíte ukázat, že jste schopni organizovat reakci ve velmi krátkém čase. Myslím, že Komise to demonstrovala. Jsem toho názoru, že členské státy okamžitě a masivně podpořily naše akce, a domnívám se, že bychom se na tyto službu měli dívat trochu méně kriticky.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat na pátečním dílčím zasedání.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych vyjádřit svoji solidaritu s obyvateli Haiti postiženými zemětřesením, které postihlo tuto zemi 12. ledna, a vítám závazky pomoci učiněné EU. Evropská unie je největším světovým poskytovatelem humanitární a rozvojové pomoci. Několik hodin po katastrofě EU poskytla 3 miliony pomoci na počáteční záchranné operace. Částka 134 milionů EUR byla uvolněná pro včasnou obnovu a rekonstrukci. 200 milionů EUR bylo vyhrazeno pro dlouhodobější obnovu, což jde nad rámec 92 milionů EUR, které poskytly různé země EU. Tyto částky, v celkové sumě 429 milionů EUR, mohou být dále navýšeny v závislosti na vyhodnocení potřeb. Chtěla bych pogratulovat Evropské komisi za koordinaci pomoci, ale jsem zklamaná, že Evropská unie nebyla v oblasti dostatečně viditelná. Škodí to obrazu EU u mezinárodního veřejného mínění a je to v kontrastu s USA, které přispěly částkou 91,6 milionů EUR. Během této krize se objevila jasná potřeba lékařské péče, takže požaduji navýšení kontingentu lékařů a zdravotních techniků a zároveň větší logistickou podporu.

  Gaston Franco (PPE), písemně. – (FR) Jsem překvapený nepřítomností vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v dějišti přírodní katastrofy na Haiti. Přestože Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, Evropská unie má dosud problém ukázat svoji tvář na mezinárodní scéně, a to je nejvíce politováníhodné. Zdá se mi, že evropský systém reakce na krize je příliš roztříštěný, příliš složitý a není dostatečně úspěšný. Co se týče obnovy Haiti (na kterou bylo vyčleněno 100 milionů EUR) a rekonstrukce země (200 milionů EUR), co přesně bude financovat EDF a Nástroj pro stabilitu? Kromě toho Evropská unie musí, podle mého názoru, v reakci na žádost OSN o logistickou a bezpečnostní podporu být připravená využít všechny nástroje, které jí poskytuje Lisabonská smlouva, včetně vojenské reakce. Žádám rychlé vytvoření evropských jednotek civilní ochrany, jak to navrhoval pan Barnier v roce 2006, s cílem dosáhnout plánované evropské reakce, skutečně koordinované a efektivní. Nedávná prohlášení pana Van Rompuy jdou správným směrem. Obhajoval vytvoření sil rychlé humanitární reakce. Jaký bude přesný charakter tohoto projektu a kdy spatří světlo světa?

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, zprávy, které dostáváme z Haiti, jsou šokující. Je to jedna z nejstrašnějších katastrof, o jakých jsme slyšeli. Ovšem můžeme již dojít k určitým závěrům, které mohou být užitečné v budoucnosti. Zřetelně je možné vidět, že mechanismy, které koordinují humanitární pomoc, nejsou nejlepší. Pomoc pro Haiťany by mohla být efektivnější, kdyby poskytovatelé humanitární pomoci byli schopní lépe používat prostředky pro koordinaci jejich práce. Zlepšení kooperace není jen záležitostí Evropské unie, protože pokrok v této oblasti vyžaduje konstruktivní analýzu a akce na straně všech významných dárců. V situacích, jako je ta současná na Haiti, je důležitá především rychlost, dostatečnost a pružnost. Dnes není vhodný čas například rozvažovat, kdo by měl kontrolovat letiště v hlavním městě Haiti. Je to přirozeně důležité, ale rozhodnutí o použití specifických řešení by se mělo dělat jindy. Nyní musíme udělat všechno, co je možné, abychom se soustředili na nejdůležitější cíl – záchranu lidských životů.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Nedávné zemětřesení na Haiti nám všem demonstruje, jak křehký může být život na této planetě. Všichni jsme byli pohnuti obrázky a zprávami, které v posledních dnech přinášela média. Reakce globálního společenství na tuto přírodní katastrofu byla úžasná a já chválím všechny, kdo pomáhají při záchraně nebo financují pomoc z domova. Obyvatelům Haiti bude trvat generace, než se plně zotaví z toho, co doufejme, jednou bude minulou životní zkušeností. Je důležité, aby tento Parlament ukázal solidaritu s těmito lidmi. Doufám, že by Evropská unie mohla hrát vedoucí úlohu v úsilí poskytnout těmto lidem naději na lepší budoucnost. Krátkodobá pomoc v nouzi musí být podpořena dlouhodobou pomocí, která budoucím generacím pomůže vzpamatovat se z tohoto strašného utrpení. Způsob, jakým členové tohoto Parlamentu, napříč všemi politickými skupinami, dosud reagovali, je velmi povzbudivý. Těším se na spolupráci se svými kolegy a společně s nimi udělám pro obyvatele, co budu moci. EU musí usilovat o to, aby byla příkladem bohatšího, který je vždy ochotný podat pomocnou ruku těm, kteří jsou méně zvýhodnění.

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. – (PL) Pane předsedající, každý den nás zastihují tragické zprávy o katastrofálním zemětřesení na Haiti. Z těchto zpráv zcela jasně vyplývá, že Haiti, uvržené do totálního chaosu a ponechané bez podpory, se samo nedokáže vyrovnat s následky této hrozné tragédie. Celé mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, je povinné poskytnout humanitární pomoc obětem této katastrofy, kterým chybí základní životní potřeby. Proto bych chtěla důrazně apelovat, aby příslušné struktury Evropské unie podnikly okamžité a účinné akce a co nejrychleji poskytly pomoc a podporu nezbytnou pro boj s následky zemětřesení na Haiti.