Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 19. ledna 2010 - Štrasburk

5. Situace v Íránu (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise o situaci v Íránu

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, jedná se o významnou příležitost zabývat se situaci v Íránu.

Evropská unie si přeje s Íránem normální vztahy a naše úsilí v otázkách jaderné energie je toho součástí. V této souvislosti budu ve funkci vysoké představitelky Unie pokračovat v úloze svého předchůdce, Javiera Solany, kterou při mezinárodních rozhovorech s Íránem hrál.

Írán je důležitou zemí s bohatou historií a kulturou a s podivuhodně nadaným obyvatelstvem. Filmy a knihy, které z Íránu přicházejí jsou působivé, úroveň vzdělanosti žen je vysoká, je zde způsobilost k veřejné rozpravě a mladá populace je energická a aktivní, íránská společnost jeví známky způsobilosti k svobodné společnosti. Ohrožení společnosti se odráží v nepokojích, které následovaly poté, co mnozí v Íránu považovali loňské volby za podvodné. To je samozřejmě záležitostí Íránců. Naší starostí je, aby byly dodržovány mezinárodní normy a standardy občanských a politických práv.

V tomto ohledu jsem hluboce znepokojena zprávami o násilném potlačení demonstrací a svévolných zadržení v Teheránu a dalších íránských městech v průběhu oslav svátku Ashura koncem prosince. Použití násilí proti demonstrantům, kteří se snažili uplatnit svá práva na svobodu projevu a shromažďováni je nepřijatelné. Jedná se o všeobecné uznávání a zachování lidských práv, které musí být dodržovány a ti, kdo byli uvězněni za to, že pokojně tato práva uplatňovali, by měli být propuštěni.

S hlubokými obavami si také všimám, že jsou patrně nejčastěji zatýkáni obránci lidských práv a novináři a že je řadě zadržených osob odepřen přístup k právnímu zastupování a styk s jejich rodinami. Írán musí dodržovat své mezinárodní závazky a zacházet se zadrženými osobami v souladu s mezinárodními lidskoprávními standardy.

Dalším nedávným případem je uvěznění dalších dvanácti členů náboženského společenství Baha’i. Těmto lidem musí být v souladu s mezinárodními standardy zaručen spravedlivý a otevřený proces.

EU nevynechá jedinou příležitost, aby íránskou vládu nevyzvala k respektování mezinárodních závazků, ke kterým se svobodně a dobrovolně zavázala. Vydáváme veřejná prohlášení a využíváme další diplomatické prostředky. Pracujeme prostřednictvím Spojených národů: valné shromáždění přijalo minulý měsíc usnesení odsuzující tuto situaci. Plně využijeme nadcházejícího přezkumu Íránu, k němuž dojde začátkem února v Ženevě na Radě OSN pro lidská práva.

Co se týče jaderné otázky, mrzí nás, že Teherán nenavázal na poslední schůzku mezi Javierem Solanou a Jaliliem, hlavním vyjednávačem, která proběhla dne 1. října v Ženevě. Všichni jsme tuto schůzku kladně vyhodnotili. Ve skutečnosti ale Írán odmítl návrh smlouvy, který připravila MAAE, a odmítá vést rozhovory na téma jaderné energie.

EU a její partneři jsou v jednáních odhodláni k tomu, aby pro íránskou jadernou otázku nalezli diplomatické řešení, a za tímto účelem musíme i nadále pokračovat v metodě dvojího postupu. Je nutné, aby se Teherán zapojil do smysluplných rozhovorů.

Naším cílem zůstává vybudovat důvěru v to, že jaderný program je určen výhradně pro mírové účely. Deficit důvěry byl ještě zvýšen zjištěním skutečnosti, že Írán buduje další zařízení na obohacování uranu, aniž by včas informoval MAAE. Navíc i nadále Írán s MAAE plně nespolupracuje a nerespektuje své mezinárodní závazky.

Je důležité, aby EU a mezinárodní společenství stálo jednotně za vyjednávacím úsilí, včetně toho, že podpoří toto úsilí odpovídajícími opatřeními. Nejširší možná jednota je klíčová k dosažení našeho cíle.

Pokud Írán nabere v jaderné otázce a obecně v otázce stability regionu konstruktivnější směr, mohl by sehrát na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu důležitou úlohu, která by odrážela jeho oprávněnou pozici a hrdá historie.

Na závěr, výzva, kterou Írán představuje, má v mém portfoliu velkou váhu. Jedná se o zemi s obrovským potenciálem – a stále jsme připraveni se Íránem vážně zabývat. Budu v tom pokračovat. Upřímně doufám, že v průběhu mého mandátu se do této sněmovny vrátím s pozitivnějším obrazem vztahů s Íránem.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE. – (ES) Paní baronko Ashtonová, vaše obavy jsou poměrně oprávněné, protože situace v Afghánistánu je nesmírně vážná, zejména z hlediska lidských práv. Mám na mysli zejména občanská práva a politické svobody, kde zejména vnímáme neuvěřitelný kolaps: svévolné násilí, masová věznění členů opozice, vraždy, popravy, znemožnění nevládním organizacím vykonávat svou práci, a nemožnost uplatnit svobodu tisku. Delegaci Evropského parlamentu byl dokonce zakázán vstup.

Pane předsedající, s ohledem na současné okolnosti bych rád věděl, zda stojí za to v této době tuto zemi navštívit.

Vaše poznámky týkající se jaderné otázky, baronko Ashtonová, byly jasné a také otevřené: Írán i nadále produkuje obohacený uran, a to bez ohledu na varování ze strany mezinárodního společenství. Odmítl pomoc prezidenta Obamy a nejnovější plán navržený šestkou zahrnující Rusko a Francii.

Moje otázka, paní baronko Ashtonová, je velmi prostá: Věříte, že jsme již s touto zemí vyčerpali naši trpělivost? Myslíte si, že bychom se nyní měli posunout dál a přijmout tvrdší opatření nebo si naopak myslíte, že je nejlepší metodou vyjednávání s íránským režimem přístup slabošský?

Rád bych vám řekl, že vřele vítám vaše prohlášení ve prospěch obrany lidských práv v této zemi. Porušení jsou nesmírně vážná a věřím, pane předsedající, že Parlament musí lidskoprávní situaci v této zemi odsoudit, aniž by se držel zpátky. Doufám, že bude schopen tak učinit schválením usnesení na toto téma. Ve své neúnavné obraně svobody musí i nadále zůstat velmi pevný.

  Roberto Gualtieri, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k vývoji situace v Íránu nelze než vyjádřit vážné obavy. Tyto obavy se týkají narůstajících porušení politických a občanských práv, což tvrdě odsuzujeme, a týkají se i toho, že Írán porušuje své povinnosti vyplývající z jeho účasti v dohodě o nešíření jaderných zbraní, o níž jak sám tvrdí, nechce vzbuzovat žádné pochybnosti.

Nezpochybňujeme právo Íránu na mírumilovný rozvoj jaderné energie, ani nehodláme podceňovat důležitou úlohu, kterou může Írán hrát na regionální úrovni, jeho oprávněné bezpečnostní požadavky nebo potřebu vytvořit důvěryhodný systém regionální bezpečnosti, který zahrnuje všechny jaderné mocnosti v oblasti. Přesně z tohoto důvodu ale nechápeme důvody pro nesplnění požadavku Mezinárodní agentury pro atomovou energii, aby byl uran obohacován v zahraničí a toto rozhodnutí nás mrzí.

S ohledem na tuto situaci je na Radě bezpečnosti, aby určila reakci mezinárodního společenství a možnost nových sankcí, které by neměly být zaměřeny na rozšiřování a byly navrženy tak, aby se staly nástrojem, jenž by podpořil cestu obtížného, ale nevyhnutelného dialogu, a nebyl použit na sražení režimu.

S ohledem na tato opatření by Evropská unie měla sehrát svou úlohu tím, že ve vhodnou dobu a vhodné podobě zváží možná technická opatření, která by doplnila sankce OSN a zároveň stvrdila svou připravenost k rozhovoru a dialogu, jenž by se ani v těžkých dobách neměl ztratit.

Plně podpoříme kroky Evropské unie a vysoké představitelky v souladu s přístupem, jenž byl jasně naznačen v proslovu vysoké představitelky.

  Marietje Schaake, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, loni v létě jsem byla zvolená do Evropského parlamentu tím, že jsem vyjádřila kritiku proti své vlastní vládě. Mladá žena v Íránu, která by udělala totéž, by následně patrně byla zabita, uvězněna, mučena a znásilněna.

Díky novým médiím jsme všichni viděli záběry brutálního způsobu, jímž íránský režim zakročuje proti občanům, kteří se pokojně staví za demokracii a svobodu. Nedávná zatčení lidskoprávních zpravodajů zpravodajskou službou revoluční gardy ukazují, že má íránský režim ve zvýšené míře zájem na uzavření země. Na jejich zprávy se velmi spoléhali zahraniční novináři.

Včera byl Den Martina Luthera Kinga. Vzpomínáme na muže, jenž také pokojně pochodoval ulicemi a jenž řekl: „Přichází čas, kdy mlčení je zradou“. Paní vysoká představitelko, tento čas dávno nastala.

Prezident Barack Obama o Vánocích přerušil svou dovolenou, aby promluvil proti ještě brutálnějším útokům proti občanům po svátku Ashura. V navrhovaném dvojím postupu vůči Íránu, jenž vyvažuje jadernou otázku s lidskými právy, zdůrazňují Spojené státy v rostoucí míře lidská práva. Evropa by zde měla zaujmout silnější vůdčí úlohu, a to nejen když je to politicky bezpečné.

Neštěstí na Haiti je hroznou tragédií, a jsem ráda, že jednáte. Nicméně katastrofa způsobená člověkem, která probíhá v Íránu, se ze strany Evropy dosud nesetkala s rozhodným vedením či koordinací. Minulý měsíc měla delegace tohoto Parlamentu navštívit Írán, ale režim nechtěl, abychom na vlastní oči viděli jeho slabost a rozdělení. Je nejvyšší čas, aby Evropa zaujala ohledně Íránu stanovisko, a svět na to čeká.

Je současný režim Íránu, jenž ztratil svou legitimitu a je vnitřně rozpolcený, důvěryhodným aktérem ve vyjednáváních? Jaká opatření navrhujete v jaderné otázce, která by směřovala na vládu aniž by ublížila obyvatelstvu? Jste ochotni v Evropě svolat krizové rozhovory o Íránu?

Aby bylo zajištěno, že lidská práva zůstanou prioritou Evropy, jak využijete nástroje EU pro lidská práva? Jsem přesvědčena, že musíme podporovat občany, občanskou společnost a novináře. Program „Město – útočiště“, který navrhlo české předsednictví, by mohl být užitečným nástrojem na podporu Íránců, kteří jsou v Evropě ohroženi.

Při slyšeních s komisařkou Kroesovou jsem se jí zeptala, zda je ochotna s vámi pracovat na tom, aby se svoboda projevu na internetu stala nedílnou součástí evropské zahraniční politiky. Žádám vás o totéž.

  Barbara Lochbihler, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, Evropský parlament věnoval velkou pozornost vývoji vnitřní a zahraniční politiky v Íránu. Íránská delegace byla zapojena do rozhovoru s představiteli vlády a občanské společnosti a podnikala přípravy na cestu delegace do Íránu počátkem měsíce, ačkoliv cesta byla bohužel na poslední chvíli zrušena.

Nespokojenost s podvodnými volbami a neustálý nárůst státní represe a násilí přiměly představitele íránské občanské společnosti k tomu, aby se obrátili na Evropský parlament. Svým odvážným krokem u nás hledají pomoc při prosazování demokratických svobod a vyzývají nás, abychom brali naše vlastní základní hodnoty vážně. Těch protestů je hodně a stále pokračují. Íránská vláda byla vyzvána k poskytnutí politické odpovědi na tyto nevyřešené otázky, ale namísto toho vidíme nárůst toho nejhoršího porušování lidských práv, jakým je mučení, útoky na zadržené a slyšíme o úmrtích demonstrantů a konání nespravedlivých soudních procesů.

Mnoho Íránců od nás očekává, že budeme věnovat pozornost nejen zahraniční politice a jadernému programu, ale že také budeme sledovat a budeme jednat v případě politické situace uvnitř Íránu. Je nutné uvítat, že země jako Španělsko a Irsko jsou připraveny pronásledovaným obráncům lidských práv vydávat víza bez byrokracie, čímž jim pomohou z bezprostředního nebezpečí. Další členské země by tento příklad měly následovat, také Komisi žádáme, aby poskytla rychlou pomoc osobám stíhaným z politických důvodů.

To, co můžeme udělat zvenčí, je omezeno. Zásadní změny musejí přijít zevnitř samotné země. Musíme ale ponechat komunikační kanály směrem k vnějšímu světu otevřené. V této souvislosti musíme být vysoce kritičtí k zahraničním společnostem jako jsou Siemens a Nokia, jejichž technologie umožňuje cenzuru a dokonce ji činí ještě účinnější.

Vzhledem k tomu, že v jaderných otázkách nebylo dosaženo žádné dohody, stále více se hovoří o uvalení sankcí. Není ale jasné, které sankce by měly na vládnoucí politickou garnituru žádoucí vliv. Pokud sankce povedou ke zhoršení životní úrovně mnoha lidí, jako například sankce týkající se ropy, nedosáhnou svého cíle a poskytnou režimu příležitost svalovat vinu na zhoršující se ekonomickou situaci na to, čemu budou říkat nepřátelský vnější svět.

Je proto velmi důležité vytvořit cílené a inteligentní sankce, včetně těch proti jednotlivcům. Například může Rada umístit na černou listinu jednotlivce, kteří jsou zodpovědní za represivní opatření posledních měsíců. V politice EU vůči Íránu je důležité, abychom vytvořili politiku dvojího postupu a té se také drželi. Bez ohledu na odmítnutí musíme usilovat o politický dialog. Izolace Íránu nepomůže ani jeho lidu ani jejich sousedům v regionu.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, bezohledná snaha prezidenta Ahmadínežáda vyvinout jaderné zbraně podle mě dnes představuje nejzávažnější hrozbu světovému míru.

Evropská diplomacie uspěje pouze prostřednictvím jednotného a koordinovaného přístupu. Obnovené sankce musejí být nyní cílené a musejí být pro režim v Teheránu nesmírně škodlivé. Stejně tak bychom si ale měli uvědomit, že lid Íránu a íránský režim nejsou jedno a totéž.

Od chvíle, kdy loni Ahmadínežád ukradl prezidentské volby, vidíme jak se mnoho disidentů a statečných mladých odpůrců vydává do ulic. Tito lidé potřebují naši pomoc, protože se identifikují s našimi hodnotami svobody, demokracie a právního státu. V íránské opozici panuje takové zoufalství, že vůdce Mir Hossain Musavi, jenž byl v minulosti stěží považován za demokrata, řekl, že je připraven obětovat vlastní život pro budoucí blaho své vlastní země. Mezitím i nadále dochází k ostudným porušování lidských práv, kdy jsou nezletilí a homosexuálové rutinně popravováni.

My, poslanci Evropského parlamentu, v této sněmovně toužíme vidět Írán demokratický a svobodný, který již nevyváží terorismus prostřednictvím Hamásu a Hizballáhu a jenž zaujímá své legitimní místo v mezinárodním společenství. EU by měla znásobit své úsilí o urychlení tohoto procesu všemi možnými způsoby.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, minulý týden média přednesla nevhodné tvrzení: prý Izrael dříve či později hodlá napadnout svého úhlavního nepřítele, Írán. Zatímco v Evropě probíhala tato rozprava, média v Íránu také intenzivně diskutovala možnost vojenského zásahu proti kontroverznímu jadernému projektu Teheránu. Sionistické lži a přehánění, zněl soud konzervativních novin Kayhan týkající se údajné jaderné hrozby. Není pochyb o tom, že jaderný program Islámské republiky představuje vážnou bezpečnostní hrozbu – především pro Izrael, ale také pro širší region. Stále proto doufám, že mezinárodní společenství nejen toto uzná, ale také v tomto směru podnikne opatření. Podle mého názoru musejí být v této souvislosti všechny možnosti na stole. Účinný systém sankcí, k němuž včera vyzývala německá kancléřka, paní Merkelová, bude v každém případě znamenat, že židovský stát nebude muset přistoupit k jednostranným krokům.

To mě přivádí k zásadní otázce na Radu, na vás, paní vysoká představitelko. Existuje evropský základ pro tvrdé, zpřísňující se sankce proti íránskému režimu? Úzké obchodní vazby mezi řadou předních členských států EU – není nutné, abych zde nějaká jména říkal, protože musíte vědět, o koho jde – a Islámskou republikou mohou vždy představovat velkou překážku při seriózním řešení jaderné otázky. V posledních několika týdnech napsaly noviny The Wall Street Journal na toto téma řadu zásadních úvah, které v podstatě vytvářejí obžalovací spis proti Evropě. V krátkosti, paní baronko Ashtonová, existuje v Evropě základna pro uplatnění účinných sankcí proti Islámské republice Íránu? Očekávám vaši odpověď.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, zejména události z nedávné doby jasně ukázaly, že občanské svobody v Íránu mají z hlediska Evropy jasné nedostatky. Trest smrti vykonaný na nedávno odsouzených demonstrantech je známkou toho, jak odlišně se v této zemi zachází se základními právy a jejich dodržováním. Je ale také důležité zdůraznit, že zahraniční politika EU nesmí být nevyvážená, vzhledem k tomu, že se často tváříme, že takové věci nevidíme v případě hospodářsky nebo geograficky důležitých partnerů – jako je Čína nebo třeba Saudská Arábie – a to bez ohledu na skutečnost, že i v těchto zemích dochází k vážnému odklonu od našich evropských představ o demokracii a právním státě.

Jako člen delegace do Íránu mi velmi záleží na tom, aby odložená cesta do Íránu byla co nejdříve obnovena, aby bylo možné zlepšit dvoustrannou komunikaci s EU, a tím také prostřednictvím dialogu přispět ke zmírnění dramatické situace v Íránu.

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, vnitřní situace Íránu se každým dnem a týdnem dramaticky zhoršuje. Lidská práva jsou před našima očima hrubě porušována a vidíme hrůzu typu, jakou jsem po desetiletí nemuseli řešit. Bezpříkladná vlna státní represe se snaží umlčet ty, kteří v Íránu bojují za demokratické reformy. V boji proti svým občanům také vláda používá speciálně vycvičené a ozbrojené mladé lidi z milicí Basij.

Evropský parlament musí odsoudit nepřiměřené použití síly a vzrůstající porušování lidských práv ze strany vlády. Je také nepřijatelné používat trest smrti proti opozici, a to i pod záminkou zločinu zvaného „moharebeh“, jenž je urážkou Boha. Proto Evropská unie potřebuje zaujmout k situaci v Íránu nový postoj. Vysoká představitelka Evropské unie, Catherine Ashtonová, by měla občanům Íránu vyslat silný a jasný signál, jenž by potvrdil naše odhodlání bránit lidská práva.

Otázka jaderných zbraní je velmi důležitá. Neměli bychom ale přestat s obrannou základních hodnot jen proto, abychom získali taktickou výhodu při vyjednávání. Při rozhovorech s Íránem nesmíme marginalizovat otázku právního státu, svobodu projevu nebo právo na informace. S těmito hodnotami nesmíme zacházet jako s těmi, co mají menší význam.

Jsem z Polska, kde před 20 lety v roce 1989 tyranie ustoupila demokracii. To se stalo díky nenásilným krokům opozičního hnutí Solidarita a pokojnému dialogu mezi vládou a lidem. Nevidím pro obyvatele Íránu lepší cestu vpřed.

  Ana Gomes (S&D). – (PT) Íránská otázka je jednou z nejdůležitějších v moderní mezinárodní politice. Vše musí být učiněno proto, aby se íránskému režimu, jenž je tak škodlivý pro mír a bezpečnost na Blízkém východě, zamezil přístup k jaderným zbraním.

Úloha Evropské unie ve vztazích s Íránem nesmí být vyčerpána na jaderné otázce Od zmanipulovaných voleb v červnu jsme byli svědky všeobecného hnutí proti represivnímu, tmářskému a protidemokratickému íránskému režimu.

Evropa musí být při prosazování univerzální hodnoty lidských práv, pro něž mnoho lidí riskuje v ulicích Teheránu své životy, důsledná. Aniž bychom zpochybňovali suverénní právo lidu určit si svůj vlastní osud, je nutné, aby Evropská unie podnikla kroky na podporu těch, kteří bojují za svobodu a demokracii v Íránu. V boji proti cenzuře, která udržuje všechny despotické režimy, neexistuje nic účinnějšího než svobodné a alternativní informační kanály.

S ohledem na tuto skutečnost očekáváme, že televizní kanál v jazyce Farsi, který od Evropské komise získala stanice Euronews, bude velmi brzy v provozu.

Také očekáváme, že paní baronka Ashtonová, jako nová Vysoká představitelka, bude prosazovat nápadité iniciativy, které v Íránu přispějí k větší politické transparentnost a zahrne doporučení všech těch, kdo usilují o svobodný Írán, včetně Íránců v exilu.

Navíc by měl tento zájem o politickou budoucnost Íránu ovlivňovat jakékoliv nové sankce, o nichž se v souvislosti s jadernou otázkou rozhodne. Jak zde v Parlamentu vysvětlil íránský intelektuál, Akbar Ganji, je důležité, abychom se vyhnuli ekonomickým sankcím, které oslabí lid a zejména íránskou střední vrstvu, která tvoří řadové členy opozice.

Nic nemůže být pro bezpečnost na Blízkém východě, Evropě a ve světě učiněno více, než íránská demokracie vybudovaná Íránci. Evropská unie musí toto přijmout jako jeden z cílů.

  Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Pane předsedající , Írán nepochybně prochází jednou z nejvážnějších krizí ve svých dějinách od roku 1979, a to díky tomuto režimu, jenž je nepřístupný jakékoliv změně a jenž od volební frašky 12. června 2009 zvýšil počet cílených vražd odpůrců, razií a věznění poklidných demonstrantů a novinářů.

Na začátku rozpravy paní Ashtonová zmínila zprávy nevládních organizací, katastrofální zprávy, aniž by cokoliv řekla o parodii spravedlnosti zaměřené na Francouzsku, Clotildu Reissovou, a menšinu Baha’i – kdy sedm z nich bylo od minulého pondělí v Teheránu souzeno. Riskují doživotní žalář nebo ještě něco horšího, a to jen proto, že je jejich náboženství je odlišné od toho, které vyznávají vládnoucí síly.

Zpráva je nelítostná, prezidentské volby nic nezměnily, nebo vlastně změnily: ještě více íránský režim zradikalizovaly, pokud je to vůbec možné; radikalizace se týká i vnějšího světa se změnou názorů íránských úřadů na návrh dohody o jaderných otázkách, která byla vyjednána ve Vídni v říjnu 2009.

Kdy hodláme zmínit – říkám zmínit – inteligentní a cílené sankce, jako ty, o kterých mluvila paní Lochbihlerová; sankce proti tomuto režimu, jenže je otevřeně protizápadní a antisemitský? Vím, že se jedná o omezenou příležitost, paní Ashtonová, ale nemyslíte si, že musíme udělat víc, že musíme pomoci mladým lidem v Íránu, kteří vyjadřuji svůj hněv na internetu, že musíme odsoudit opakované výzvy ke zničení Izraele a především, že musíme podpořit tuto občanskou společnost a opozici, která se staví proti tomuto manipulacemi zvolenému prezidentovi a jeho milicím?

Jsem si vědoma toho, že se musíme vyvarovat vystupňování, ale také se musíme vyvarovat vytáček a nesmíme opakovat chybu, kterou jsme udělali v Afghánistánu, kde Evropa nebyla schopná ochránit velitele Massouda. Je naší povinnosti podporovat vůdce íránské opozice, aby se vyhnuli podobnému osudu.

  Fiorello Provera (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, situace uvnitř Íránu se i nadále zhoršuje.

Nedávno bylo zabito nejméně osm lidí, režim zvýšil zadržování žen – novinářek, odborářek a intelektuálek – bylo uvězněno třicet matek, které se domáhaly zpráv o svých zmizelých dětech a hrob mladé mučednice za svobodu, Nedy Agha-Soltan, byl opakovaně znesvěcen kulkami ze střelných zbraní. Je jasné, že má režim v úmyslu zvýšit represe a zavést atmosféru hrůzy.

K této domácí situaci Írán dále vykazuje nedostatek mezinárodní spolupráce, když odmítá přístup do íránských zařízení na obohacení uranu Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. To jasně ukazuje skutečné záměry íránského atomového programu; pokud by byly čistě mírové, nebylo by nutné je skrývat.

Evropa by proto měla důrazně vyjádřit své znepokojení, protože vojenská, jaderná mocnost by mohla ohrozit bezpečnost kontinentu a mít značné politické dopady na všechny země v regionu.

  Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Pane předsedající, i když se konflikt v Íránu často jeví jako mocenský boj mezi starým a novým vedením, je zřejmé, že tento velmi uzavřený společenský systém má jasné trhliny. Situace v Íránu je jistě důkazem významu demokracie, zejména pak schopnosti každého jednotlivého občana nebo občanky vyjádřit svou politickou vůli.

Ti s politickou odpovědností v Íránu v současnosti reagují na legitimní vůli společnosti represí ze strany státu, která jde až k trestu smrti. Tyto útoky na občany musejí být okamžitě zastaveny, protože státní represe tuto vůli společnosti dozajista neukončí. Právě naopak, jak nám ukazují dlouhé dějiny Íránu.

Co se týče tématu plánované cesty delegace Evropského parlamentu do Teheránu, která byla na poslední chvíli zrušena íránskou vládou, rád bych jen řekl, že v této chvíli byla cesta velmi důležitá, aby mohla vést k dialogu se všemi stranami, a to zejména s místními občany a občanskou společností.

  Philippe Juvin (PPE). – (FR) Pane předsedající, Íránci uvedli, že jsou připraveni na postupnou výměnu nízko obohaceného uranu na palivo. Tento typ produkce byl Skupinou šesti odmítnut, i když to v podstatě nebylo příliš odlišné od návrhu, který výše zmíněná skupina krátce předtím navrhla.

Vůbec nepodceňuji íránské vyjednávací kvality, a to zejména s ohledem na definici postupné výměny, kterou navrhli, ale s ohledem na rizika, nemyslíte si, paní Ashtonová, že toto odmítnutí ze strany Skupiny šesti se možná mohlo stát předmětem společného stanoviska Evropské unie? Proč jsme se nechopili příležitosti?

Byl bych rád, kdybyste nám zde sdělila svůj názor. Přiznám se, že jsem velmi zmaten zdrženlivostí Evropy v této rozpravě. Máme legitimitu, Evropa má legitimitu. Použijme ji k dosažení dohody.

  María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Mé první vystoupení v Parlamentu, v červnu loňského roku, se týkalo Íránu, bezprostředně po poslední vlně poprav. V té době jsem vyzývala Evropskou unii, aby se chopila všech nástrojů, které má k dispozici, na ochranu lidských práv.

Nyní zjišťujeme, že stále pokračují represe proti náboženské menšině Baha’i, proti homosexuálům – a já obzvláště vyzývám k propuštění uvězněných homosexuálů, kteří jsou odsouzeni k trestu smrti v některých případech – proti opozici – je uvězněno přes 2 500 členů opozice – proti svobodě tisku – toto pondělí jsme byli svědky ukončení vydávání časopisu Farhang-e-Ashti kvůli tomu, že zveřejnil prohlášení, které učinil pan Mousavi, vůdce opozice – a proti kurdské menšině.

Írán zůstává v evropské agendě velkou výzvou, a to nejen kvůli jaderné hrozbě: mezinárodní společenství již proti tomu přijímá opatření. Výzvou je skutečnost, že Írán má velkou schopnost ovlivnit prakticky všechny oblasti, kde je snaha o nalezení mírového a diplomatického řešení na Blízkém východě a také v Iráku a Afghánistánu.

Represivními opatřeními Írán ničí jakoukoliv příležitost k normalizaci svých zahraničních vztahů, která by jí umožnila přijetí společenstvím národů a hrát konstruktivní úlohu v mezinárodních vztazích.

To je situace, kterou si my socialisté přejeme, ale může jí být dosaženo pouze za předpokladu, že Írán bude dodržovat své mezinárodní závazky, počínaje Mezinárodním paktem o občanských a politických právech. Podle podmínek této úmluvy musí Írán uznat politické strany, odbory, nevládní organizace, právo na shromažďování, svobodu projevu atd.

Podpora a solidarita Evropské unie, k níž nyní vyzývám jménem těch, kdo se dožadují více práv a těch, kdo jsou režimem stíhaní nesmí být zaměňována za jakýkoliv druh západního vměšování. Naopak představuje přání, aby Írán dostál minimálních požadavků, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl vyjednávat se zbytkem světa.

  Marco Scurria (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v publikacích Evropské unie a na webových stránkách EU často říkáme, že lidská práva jsou středem pozornosti evropské integrace a klíčovým prvkem jejích vnějších vztahů.

Země, které vstoupily do politických nebo obchodních dohod s Evropskou unií jsou zavázány tato práva respektovat. Paní baronko Ashtonová, měli bychom se sami sebe zeptat, zda tyto požadavky v našich vztazích s Íránem stále existují a zda pro nás má smysl vysílat do Teheránu delegaci, aniž bychom se s íránskou vládou shodli na programu, jenž by obě strany podporovaly, programu, jenž nám také umožní naslouchat argumentům a hlasům opozice.

Co se týče toho, co můžeme udělat, musíme být ale opatrní když hovoříme o sankcích, protože dějiny nám ukazují, že hospodářské a obchodní sankce režimy často posílily, na místo toho, aby je oslabily, a že ve skutečnosti oslabily lidi, a to především ty nejchudší. Když jsme jako delegace naslouchali určitým lidem a slyšeli svědectví týkající se práv žen a menšin v Íránu, řekli nám, že by možná bylo lepší uvalit symbolické sankce, jako jsou třeba kulturní sankce.

V uplynulých dnech vyzvalo mnoho představitelů a intelektuálů v Evropě UNESCO, aby se v Teheránu nekonal Světový den filosofie. Myslím, že vy toto mohl být závazek, který na sebe tento Parlament také vezme, když si připomeneme, že Neda Agha-Soltan byla studentkou s titulem v oboru filozofie, a že tento symbol by mohl sjednotit Evropský parlament až vyzve UNESCO, aby toto opatření přijalo.

  Sergio Gaetano Cofferati (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v uplynulých týdnech jsme viděli, jak se íránská vláda nebo íránský režim dopouští vážných porušení lidských práv a nejzákladnějších demokratických svobod.

Pro tento Parlament a Evropu se tedy již nejedná jen o vztahy se zemí, která promýšlí jadernou politiku mimo přijatá pravidla a zvláštní kontrolní prvky, které jsou v těchto záležitostech zpravidla stanoveny mezinárodním společenstvím. Je zde něco nového, nebo spíše něco starého se stává naléhavým a týká se to ještě více zneklidňující otázky: lidských práv.

Jsem přesvědčen, že by Írán mohl mít daleko důležitější úlohu v regionu, kde se nachází. Věřím ale, že tato čerstvá vlna porušování práv ale musí pro nás a vysokou představitelku znamenat prioritu. Potlačování ze strany vlády hlasy demokratické opozice neutlumilo. Nyní by mezinárodní společenství mělo hrát aktivní úlohu a poskytnout pomoc těm, kdo oponují režimu a věří, že jejich základní práva musí být respektována.

Měli bychom tam proto být trvale přítomni. Delegace Evropského parlamentu, při identifikování velmi přesných cílů, může jet do Íránu, aby ukázala svou solidaritu s íránskými demokraty, ale určitě ne, aby byť nedobrovolně podpořila zásahy íránské vlády. Myslím, že o tomto všem můžeme dále diskutovat a dosáhnout našeho cíle.

  Monica Luisa Macovei (PPE). – Rozhodla jsem se využít většinu svého času v této intervenci, abych zdůraznila jména lidí, kteří jsou údajně v Íránu ve vězení, někteří odsouzeni k smrti za to, že kritizovali politický režim nebo obhajovali občanská práva.

Ali Mehrnia, Parviz Varmazyari, Majid Rezaii, Alireza Nabavi, Ali Massoumi a Shirin Alavi Holi jsou údajně uvězněni a odsouzeni k trestu smrti za „Mohareb“, což znamená nenávist vůči Bohu.

Třiatřicet žen, které patří ke skupině Truchlících matek Íránu, jejichž děti byly zabity, zmizely nebo byly uvězněny v době násilných akcí po volbách, je pronásledováno.

Další aktivistky a jejich rodiny jsou vězněny: Atefeh Nabavi, Shabnam Madadzadeh, Mahsa Naderi, Fatemeh Ziaee Azad a Nazila Dashti.

Osm aktivistů z Výboru pro lidská práva zpravodajů je uvězněno: Saeed Kalanaki, Saeed Jalalifar, Shiva Nazar-Ahari, Kouhyar Goudarzi, Saeed Haeri, Parisa Kakayi a Mehrdad Rahimi. Čtyři další se začali skrývat poté, co byli předvoláni na Ministerstvo zpravodajských věcí/služeb: Hesam Misaghi, Saeed Habibi, Navid Khanjani a Sepeher Atefi.

Další ze Sdružení liberálních studentů a absolventů jsou uvězněni: Mehrdad Bozorg, Ehsan Dolatshah a Sina Shokohi.

Co tito lidé mají společného je, že podávali zprávy nebo vyjadřovali své obavy týkající se situace v Íránu.

Co hodlá Komise nebo Rada udělat pro propuštění těchto osob uvězněných z politických důvodů? Jaké financování poskytuje Komise lidskoprávním nevládním organizacím pracujícím v Íránu?

  George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Osobně věřím, že existuje velký potenciál pro úzké hospodářské, kulturní a politické vazby mezi Íránem a Evropskou unií. Tento potenciál ale zůstává nevyužitý. Vztahy mezi Íránem a Evropskou unií narážejí na velké obtíže, když dojde na citlivá témata jakými jsou íránský jaderný program nebo lidská práva.

Myslím, že íránská strana musí reagovat na touhu po dialogu, kterou vyjádřila Evropská unie. Odmítnutí zapojit se do dialogu jen omezí výměnu myšlenek a znalostí v tématech společného zájmu. Musím vám připomenout, že Evropská unie je obchodním partnerem Íránu číslo jedna a vzhledem k tomu, že cílem Íránu je vstoupit do Světové obchodní organizace, užší obchodní partnerství s Evropskou unií by Íránu pomohlo v jeho snaze vyhovět normám organizace.

Dokud ale Íránci vykazují nedostatek otevřenosti vůči spolupráci, konstruktivní dialog mezi Íránem a Evropskou unií nebude možný.

  Salvatore Tatarella (PPE). – (IT) Pane předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, vy, paní baronko jste načrtla dramatický obraz situace v této velké zemi, která má slavné dějiny, kulturu a civilizaci.

Je zde potlačen disent a opozice, existuje zde vážné omezení občanských práv, porušování svobod, je zde znepokojující jaderný program a také hrozba týkající se Izraele a míru.

Bohužel jsem nepochopil, které iniciativy Evropa hodlá realizovat, aby se s touto situací skoncovalo, bránil mír, svoboda a občanská práva. Doufám, že na závěr rozpravy budete moci vyjmenovat některé skutečnosti a iniciativy, některá stanoviska, které přijmeme a nebo případně zareagujete na návrh, jenž přednesl pan Scurria.

Pane předsedající, co se týče Parlamentu, jsem členem delegace, která usilovala o získání povolení íránské vlády pro cestu do Íránu, která, když musela zrušit cestu na protest, tak nemohla učinit, a která také byla zostuzena tím, že jí byla návštěva Íránem zakázána.

Jsem pro dialog s Íránem, ale italský parlament a delegace musí důrazně vyjádřit naše stanovisko týkající se obrany svobod a práv, která jsou ohrožena.

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, komisařko, současná íránská vláda hrubě porušuje lidská práva a pošlapává základní práva svých občanů. Nejnovějším důkazem je zavraždění osmi lidí v souvislosti s událostí kolem svátku Ashura a skutečnost, že pět členů opozice v současnosti očekává trest smrti.

Současný režim Íránu je největší hrozbou světovému míru. Je celkem nepochopitelné, že mezinárodní společenství z povzdálí tiše sleduje, jak je íránské vládě umožněno rozvinout svůj jaderný program a pohrdat názory Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Stávajícímu vedení země je veřejně dovoleno vyhrožovat zničením jiné členské zemi OSN, Izraeli. Také podporuje teroristickou skupinu Hizballáh, která je aktivní v Libanonu a v Sýrii.

Svým způsobem tyto události připomínají okamžiky z doby před 60 lety. Nemusíme přemýšlet nad tím, co jsme mohli udělat jinak, abychom zabránili nenávisti. Pokud ale dnes přijmeme účinná opatření, můžeme zabránit tomu, aby se totéž opět stalo.

Co nejdříve musíme začít proti íránské vládě uvalovat hospodářské sankce. Tak jak situace stojí, bylo by lepší, kdyby delegaci EU do Íránu bylo v cestě zabráněno, protože by cesta jen byla Mulláhy zneužita pro účely propagandy. Pamatujme si: problémem v tomto případě není to, že existuje tolik zlého – problémem je, že to dobré mlčí.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, konec loňského roku v Íránu zažil největší protesty opozice od demonstrací, které následovaly po prezidentských volbách v červnu, kdy byl stávající prezident prohlášený za vítěze. Při střetech s bezpečnostními složkami zemřelo osm lidí, stovky byly zraněny a stovky uvězněny. Studenti podporující opozici byli napadeni v prostorách univerzity, což přineslo reakci 88 z univerzitních profesorů, a to ve formě apelu adresovanému ajatolláhu Alí Chameneímu, aby se proti demonstrantům přestalo používat násilí.

Situace v Íránu způsobuje rostoucí obavy, a to i na mezinárodní úrovni. Uvalení sankcí proti vládě v Teheránu zvažují Němci, jejichž kancléřka, paní Merkelová řekla, Írán neodpověděl na návrh Západu týkající se spolupráce na ukončení jeho jaderného programu. Předseda vlády Izraele také vyzval k zavedení přísných mezinárodních sankcí proti Íránu. Podle jeho názorů režim, který tyranizuje své vlastni lidi, se může brzy stát hrozbou pro celý svět.

Při respektování suverenity Íránu bychom měli zdůraznit odpovědnost, kterou mají orgány země za respektování lidských práv, politických a občanských práv a také bychom měli zdůraznit skutečnost, že při naplňování svého práva na vývoj vlastního jaderného programu Írán nesmí zároveň představovat hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Trpělivost, kterou mezinárodní společenství vykazovalo při vedení dialogu s Teheránem, nyní končí. Svět nesmí být rukojmím agresivní a provokativní politiky současného politického vedení v Íránu. Španělské předsednictví a hlava diplomacie, paní Ashtonová, by měly zahájit rozhovory o této záležitosti s Ruskem s cílem začlenit Moskvu do společné politiky nátlaku na Írán.

  Arnaud Danjean (PPE). – (FR) Pane předsedající , paní Ashtonová, události, které se udály v den svátku Ashura a krvavé potlačení nedávných demonstrací v Íránu ukázaly, že bylo naprostou chybou vytvořit umělé dělítko mezi vnitřním přitvrzováním režimu a nepružnou politikou, kterou vede směrem navenek, zejména v íránské jaderné otázce.

V důsledku toho se vyhlídka dalších sankcí zdá nevyhnutelnou či dokonce žádoucí. Rád bych znal váš názor na harmonogram a na povahu možných sankcí, abychom mohli stanovit jasnou vazbu mezi vnitřními událostmi v Íránu a jadernou otázkou.

  Potito Salatto (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nechci pokračovat ve výčtu důvodů našeho nesouhlasu s íránskou vládou.

Vzhledem k tomu, že toto ještě zmíněno nebylo, zdůrazním jen jedno z nejhorších porušení občanských práv, které se týká mladých lidí. Íránská vláda, která podepsala Úmluvu OSN o právech dítěte, i nadále odsuzuje k trestu smrti nezletilé.

Po této rozpravě bych zaprvé chtěl, aby se baronka Ashtonová, ujala úkolu a stanovila společný postoj Evropy a Evropského parlamentu jako celku k událostem v Íránu a zadruhé, aby meziparlamentní delegace pro vztahy s Íránem vzala na vědomí, že musí změnit svou linii.

Společně se svými přáteli, panem Scurriou a panem Tatarellem jsme delegaci předali náš protest: v oficiálním prohlášení uvedla, že chce v každém případě navštívit Írán, i když vznesla rázný požadavek, aby se mohla setkat a mluvit s opozicí. Od teď bych byl rád, aby delegace začala zpívat novou písničku a udržovala vztahy na podporu, pomoc a rozhovory s představiteli opozice v exilu, v neposlední řadě s paní Myriam Rajavi, která tuto situaci představuje. To je to, co by Evropská unie měla místo uvalování sankcí dělat.

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, musím paní Ashtonové říci, že naše naděje na to, že přesvědčíme íránský režim o našich zájmech, jsou marné.

Ve skutečnosti jednáme s diktaturou minulosti a co je nyní zapotřebí je soustředit se na příležitosti ke změně. Režim se rozpadá a íránský lid od loňského června statečně ukazuje, že této prolhané a agresivní diktatuře nedůvěřuje a že ji nepodporuje. Proč bychom v tom měli pokračovat?

Musíme vážně podporovat občanskou společnost a demokratickou opozici, včetně národní rady odporu, což je jediná organizace, která přišla s jasným demokratickým programem pro bezjaderný Írán.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Pane předsedající, německé noviny, Süddeutsche Zeitung, dnes přinesly zprávu, že včera, v pondělí, kancelář veřejného prokurátora v Teheránu požadovala trest smrti pro pět osob z opozice. Podle Amnesty International těmito osobami jsou 17-ti letý Ali Mehrnia, 54-ti letý Parviz Varmazyari, dále Majid Rezaii, Alireza Mabavi a Ali Massoumi. Pokud režim jako ten v Teheránu, jenž je nejen zastaralý, ale také zakročuje proti vlastnímu obyvatelstvu trestem smrti, ukamenováním a jinými způsoby, a my, Evropská unie, neučiníme nezbytné kroky, proviníme se především vůči těm, kteří by zde vybudovali rozumnou společnost, vůči dětem, které vyrůstají v podmínkách, které jsou vším jen ne tím co bychom – ve shodě s mým kolegou poslancem, který zde již bohužel není přítomen – si pro budoucí společnost přáli. Chtěl bych od vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku slyšet pevná a jasná slova a také bych chtěl, abychom nejen volali po sankcích proti Íránu, ale abychom takové sankce také zavedli.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Pane předsedající, myslím, že je nám zde všem jasné, že je íránský režim diktátorský a zločinný. Otázkou je: jak s ním zacházet?

Ráda bych zde jasně uvedla mou podporu delegaci, která by bývala z tohoto Parlamentu jela do Íránu. Delegace by se bývala setkala, na jeden celý den, s členy opozice a disentu. Posílila by je. Toto chtěli. Proto je mi velmi líto, že se návštěva delegace nemohla uskutečnit.

Mám na vás jednu konkrétní otázku, paní baronko Ashtonová. Několik poslanců zde hovořilo o sankcích. Ze zkušenosti, kterou mám jako poslankyně vnitrostátního parlamentu a z rozhovorů s řadou lidí, které jsem dlouho vedla, bych byla pro chytré sankce – zaměřené například na konkrétní členy revoluční gardy, umístit je na listiny zakázaných osob pro vstup na naše území, nebo na jiné konkrétní osoby.

Jsem silně proti uvalení sankcí na celou zemi, protože by to patrně posílilo vládu, protože by vzrostla bída – neměli by například přístup k ropě – a to by režimu pomohlo, místo aby ho to oslabilo.

  Struan Stevenson (ECR). – Pane předsedající, chci souhlasit s Tunne Kelamem a panem Alvarem. Den dialogu a zapojení Íránu již dávno pominul.

Lidé na ulicích téměř každý den umírají při protestech proti tomuto fašistickému režimu. Jen včera, jak jste slyšel, loutkový soud v Teheránu volal po trestu smrti pro pět demonstrantů, kteří byli zadrženi v průběhu nepokojů o svátku Ashura 27. prosince.

Už to stačilo. Již žádné řeči; žádná usmíření. Jsou nutné tvrdé sankce. Je to jediný způsob, jak běžným lidem v Íránu ukážeme, že podporujeme jejich protesty.

  Niki Tzavela (EFD). – (EL) Paní baronko Ashtonová, jsem potěšena, když vidím váš střízlivý postoj, zasvěcený úctou k zemi s historií a hrdostí Íránu. Írán je zvláštní případ a těší mě, že uplatňujete diplomatický postoj známý jako „chytrá síla“, konkrétně tedy sankce na jedné straně a dialog na druhé. Naléhavě vás žádám, abyste v dialogu pokračovala.

Obvykle země, které takové země odsuzují, jsou kultuře a mentalitě zemím jako Írán, Irák a Afghánistán vzdálené. Navrhuji, abyste rozšířila skupinu, kterou jste sestavila, aby pokračovala v otevřeném dialogu s Íránem, o země, které mají tradičně s Íránem dobré vztahy, jako je má země Řecko, a to zejména nyní, se svou socialistickou vládou. Region další válku nevydrží. Tlumočím zde obavy z íránského jaderného programu nejen Izraele, ale také Emirátů. Pokračujte v rozhovorech a myslím si, že se někam dostaneme.

  Krisztina Morvai (NI). – (HU) Tři krátké otázky. Zaprvé, hlavní íránský vědec byl nedávno zavražděn při brutálním teroristickém útoku. Jaký má Evropská unie na tento případ názor? Kupodivu o této události dnes nebyla vyslovena jediná zmínka. Této skutečnosti velmi lituji. Zadruhé, proč je íránský jaderný potenciál větším problémem, větším nebezpečím pro mír, než řekněme ten izraelský? Proč se tím EU také nezabývá? Zatřetí, v roce 2006, tehdejší socialistická liberální vláda Maďarska nařídila střelbu do davu poklidných demonstrantů. 14 osob utrpělo zranění očí, mimo jiné. Mnoho z nich osleplo. Přes naše opakované požadavky EU odmítla a stále odmítá se touto událostí zabývat. V čem je rozdíl? Podobně se nezabývají stovkami politických vězňů, kteří v Maďarsku strávili nějaký čas ve vězení. Dokonce i dnes existují v Maďarsku tucty uvězněných politických vězňů. Děkuji vám a těším se na odpověď.

  Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní Ashtonová, smrt a zmizení těla Seyeda Ali Mousaviho, synovce vůdce íránské opozice, je jedním z mnoha tragických příkladů, které ukazují současný neklid Islámské republiky Íránu.

Legitimita íránského režimu po pochybných volbách loni v červnu je přinejmenším sporná. Naší úlohou je tak co možná nejvíce podporovat íránskou opozici v jejím hnutí odporu. Paní Ashtonová, můžete si být jista plnou podporou, kterou vám náš Parlament poskytne za účelem odmítnutí tohoto typu chování.

Chci zdůraznit, že tím, že íránský režim i nadále popírá úlohu opozice, nebude schopen nás přesvědčit o své dobré vůli pracovat pro blaho íránského lidu. Právo opozice na existenci a její právo na svobodnou soutěž mezi stranami, umožňující přítomnost plurality názorů v íránské společnosti, jsou pozitivními známkami, na které jsme dlouho čekali. V Íránu jsme od nich ale ještě daleko.

V současnosti si mnozí myslí, že je zcela na íránském režimu, aby věnoval pozornost výzvám demonstrantů a přáním mezinárodního společenství a přešel tak k demokracii. Evropa musí být hlavním svědkem toho, co je právní stát.

  Piotr Borys (PPE). – (PL) Pane předsedající, paní Ashtonová, Írán je klíčovou zemí, která má vliv na stabilizaci míru ve světě a v částech Blízkého východu. Je samozřejmě bez diskuse, že musíme hájit lidská práva a rozhodně vyjadřovat naše obavy z porušování práv opozice, k nimž již několik měsíců dochází. Chci ale říci, že by Evropská unie měla především aktivně zavádět protijaderný program, protože Írán s jadernou zbraní by byl obrovskou hrozbou v celé části Blízkého východu.

Navíc víme, že podněcování revoluce v Jemenu a podpora Hamásu v pásmu Gazy a Al-Káidy v Afghánistánu jsou pravděpodobně také v pozadí části íránské politiky. V souvislosti s tím je nejvíce zapotřebí určitá rovnováha a myslím, že Saudská Arábie by také měla hrát důležitou úlohu. Myslím, že bychom v této záležitosti měli být svědky velmi živého dialogu a zapojení ze strany paní Ashtonové.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, v této souvislosti bych jako vždy rád zdůraznil, že my zde v Evropě uznáváme pouze individuální odpovědnost a z principu odmítáme paušální nedůvěru. Jsem si jist, že baronka Ashtonová, jako Britka, může mít velké pochopení pro nápad v takových situacích zaměřit se na strany, které nesou vinu, a uvalit na ně blokádu, ale ne na celý lid, který se v této situaci více méně ocitl nevinně. Měli bychom usilovat o rozhovor. Mám následující otázku. Vidíte v Íránu možné kontakty vhodné pro dialog, s nimiž byste mohla navázat komunikaci za účelem vážné a objektivní diskuse v řádné politické podobě?

  Andrew Henry William Brons (NI). – Nemám valné mínění o režimu ajatolláhů v Íránu ani o jeho protidemokratických postojích. Ale řeknu dvě věci: tou první je, že potlačování nenásilné svobody projevu existuje i v Evropě a dokonce mezi členy EU. Dále, že aktivity a události v Íránu jsou cynicky využívány Spojenými státy a jejich spojenci k rozdmychávání válečných tendencí proti Íránu a myslím si, že reakce by byla zcela nepřiměřená.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku /místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, jsem přesvědčena, že toto byla nesmírně důležitá a aktuální rozprava, především proto, že jsme znovu zdůraznili závazek, jenž máme v Evropské unii ohledně důležitosti hodnot lidských práv.

V našem dialogu s Íránem nežádáme nic jiného, než aby jednali podle mezinárodních dohod, které ochotně a dobrovolně podepsali, a to je podstatnou částí toho, jak máme přistupovat k těmto otázkám a poslanci vyjmenováním jednotlivců i popisem událostí v Íránu upozornili na otázky, které se nás nesmírně dotýkají.

Poslanci také poukázali na skutečnost, že na konec, jak jste řekl, pane Gualtieri, je dialog nevyhnutelný. Je velmi důležité, abychom i nadále nabídli postoj, jenž říká „smysluplný dialog“. Činím tak a zároveň uznávám, že můj předchůdce, Javier Solana, strávil šest let dialogem, šest let nabízel, aby se v debatě pokračovalo; takže dialog, ale ne jako výmluva pro nekonání v zájmu Íránu, ale jako prostředek k zajištění toho, že vytvoříme pevný vztah a dosáhneme toho, co považujeme za důležité.

Rozhovory o členství ve Světové obchodní organizaci, které dlouho nikam nevedly, by mohly představovat cestu, na níž bychom mohli nalézt ten typ rozpravy, diskuse a podpory, jenž by umožnil režimu jít kupředu.

Mnoho poslanců hovořilo o důležitosti sankcí, ale já mám na mysli zejména – inteligentní, chytré sankce: pro nás pro všechny je velmi důležité zajistit – jakmile začínáme přemýšlet o tom, co uděláme v dalším kroku, a pokud to uděláme a zvážíme možnost sankcí – aby tyto byly zaměřeny konkrétně tak, abychom dosáhli toho, co chceme, a že si nikdo v této sněmovně nepřeje, aby v důsledku toho v Íránu trpěli běžní lidé.

To je na té diskusi velmi důležité, vyžaduje to ale od nás do toho investovat energii a čas. Vysocí představitelé skupiny E3+3 se v sobotu setkali v New Yorku a my měli jsme možnost o tomto tématu diskutovat, a to samozřejmě včetně Ruska.

Jak jsem řekla, není pochyb o tom, že ačkoliv si přejeme prostřednictvím dialogu pokračovat ve smysluplném vztahu s Íránem, pokud toto Írán ale odmítne, pak podle naší politiky dvojího postupu vystupuje otázka sankcí a samozřejmě následkem setkání jsme začali zvažovat další odpovídající opatření.

Toto bude v pondělí také bodem diskuse Rady pro zahraniční věci, a to je částečně důvod, proč jsem tolik chtěla slyšet názory vážených poslanců, protože se na tyto diskuse také připravuji.

Co se týče delegace směřující do země, paní Lochbihlerová, jste vlastně předsedkyní delegace. Je velmi důležité, že ještě nebyla oficiálně zrušena. Myslím, že je důležité, abychom zvážili, zda o ní máme usilovat. Doufám, že se schůzka může uskutečnit brzy, a to opět v duchu snahy udržet dialog otevřený.

Jako výsledek opatření tohoto Parlamentu začíná v polovině roku 2010 stanice Euronews vysílat v jazyce Farsi. Pokud jde o komunikaci a to, jak efektivně komunikaci a technologie používáme, toto je také důležité.

Je obtížné přemýšlet o blokování přístupu pokud zároveň zablokujeme přístup k informacím, které lidé chtějí dostat, což je něco, co také musíme mít na paměti.

Co se týče toho, co uděláme pro budoucnost, vážení poslanci nám jasně dali najevo, co chtějí, abychom zvážili. Jak jsem řekla, skupina E3+3 již tyto možnosti zvažuje. Máme Radu pro zahraniční věci. Naznačila jsem, že se při zvažování dvojího postupu chceme zaměřit na chytré, inteligentní sankce. Vysvětlila jsem, že jsem otevřena a připravena na dialog – ve svém úvodním vystoupení jsem popsala potenciál této významné země – jak ale víme, nemůžeme nadále používat dialogu jako způsobu, jak zabránit jednání.

Musím skončit tím, že jsem byla velmi zaskočena větou, kterou prezident Obama použil ve své řeči při převzetí Nobelovy ceny, když řekl, že když se díváme na hodnotu pokračování „jednání s represivními režimy postrádá uspokojivou průzračnost pobouření. Ale [...] žádný represivní režim nemůže postoupit dál, pokud nemá volbu otevřených dveří“.

Dveře jsou otevřeny prosmysluplný dialog, aby bylo možné jít kupředu, ale když to říkám, zároveň naprosto uznávám dvojí postup, jenž zavedl můj předchůdce a budu v něm podle potřeby pokračovat.

  Předsedající. – Vážení kolegové, tyto diskuse trvají od 15:00 do 20:00, což je pět hodin. Navrhuji, abychom udělali pětiminutovou přestávku, aby se vysoká představitelka a další, kdo zde byli a budou ještě ve sněmovně pokračovat, mohli nadechnout, a abychom pokračovali v 17:35: od této chvíle za pět minut.

  Geoffrey Van Orden (ECR). – Pane předsedající, než se rozejdeme bych rád poskytl informační poznámku. Paní baronko Ashtonová, hovořila jste o íránské delegaci. Delegace měla do Íránu jet mezi 8. – 10. lednem, ale návštěva delegace byla zrušena. Byla zrušena íránskými úřady.

Mnoho z nás ještě předtím naléhalo, aby tato delegace byla zrušena – i když nám předsedkyně této delegace nevěnovala pozornost – ve světle testování raket s dlouhým doletem, střelby do demonstrantů a všech dalších nepokojů, které se odehrály v průběhu Vánoc. Takže pro informaci, návštěva delegace byla zrušena a toto rozhodnutí mělo být přijato dříve přímo v Parlamentu.

  Předsedající. – Nebyl jsem si vědom toho, že by existovala procedura „informační námitky“, pane Van Ordene. Dovolil jsem vám pokračovat, ale ve slušnosti k ostatním, toto nebyla procesní námitka.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v průběhu prvního únorového dílčího zasedání ve Štrasburku.

(Zasedání bylo přerušeno v 17:30 a obnoveno v 17:35)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ANGELILLI
místopředsedkyně